Střední průmyslová škola, Bruntál, příspěvková organizace. Praktická maturitní práce
|
|
- Miloslav Lubomír Bílek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Střední průmyslová škola, Bruntál, příspěvková organizace Praktická maturitní práce Lukáš KOLB 2005/2006
2 Organizace: Střední průmyslová škola, Bruntál, příspěvková organizace Název práce: Animace směrování a fragmentace IP datagramu. Řešitel: Lukáš Kolb, Elektronické počítačové systémy - SOFTWARE Vedoucí: Bc. Jan Meca
3 Prohlašuji, že jsem tuto maturitní práci vypracoval sám a uvedl jsem veškeré literární zdroje, ze kterých jsem čerpal. Podpis: Lukáš KOLB Datum:
4 Abstrakt Tento projekt se věnuje problematice počítačových sítí. Řeší se hlavně otázka směrování na sítích, fragmentace IP datagramu a další otázky související s těmito pojmy. V zadání mého projektu bylo: prostudujte problematiku směrování IP sítí a fragmentace IP datagramu a vytvořte animaci popisující chování těchto technologií. Problematice jak už bylo řečeno se budu věnovat v této práci. Animace popisující směrování, fragmentaci a IP datagram budou k dispozici na CD, které je součásti této práce.
5 Klíčová slova TCP, IP, IGMP, Datagram, MTU, Fragmentace, Směrování, IP, Protokol, Defragmentace, ethernet, ATM, Směrovací tabulka, ICMP, směrovač
6 Seznam použitých symbolů a zkratek ATM - Asynchronous Transfer Mode ICMP - Internet Control Message Protocol IGMP - Internet Group Management Protocol IP - Internet Protocol TCP - Transmission Control Protocol MTU - Maximum transmission unit. ETH - Ethernet TTL - Time To Live
7 Obsah U 1. Úvod Rozdělení komunikace Vrstvový referenční model ISO vrstvy Fyzická vrstva Spojová vrstva Síťová vrstva Transportní vrstva Relační vrstva Prezentační vrstva Aplikační vrstva Síťové protokoly Internet Protokol Trasmission Control Protocol Seznámení s IP Datagramem Virtuální okruh Datagramová služba Formát IP datagramu Jednotlivé položky IP datagramu a jejich význam Fragmentace Co je to MTU Defragmentace Směrovaní v sítích Přímé směrování Nepřímé směrování Procesy na směrovači Nalezení cesty v síti Posílání IP datagramu Směrovací tabulky a směrování Směrovací tabulka Metrika Zpracování směrovací tabulky První řádek Druhý řádek Třetí řádek Čtvrtý řádek Poslední řádek Závěr... 16
8 1. Úvod Cílem této maturitní práce je vytvořit animaci směrování a fragmentace IP datagramu. Tuto animaci doplnit o příslušné materiály, které bude možno použít pro podporu výuky předmětu počítačové sítě. Tato práce vás seznámí s problematikou směrování a fragmentace IP datagramu. Konkrétně kdy, jak a proč dochází k fragmentaci a podle jakých okolností se IP datagram rozhoduje při směrování
9 2. Rozdělení komunikace V počítačových sítích používáme rozdělení komunikace do vrstev. Počet vrstev závisí na tom, které síťové protokoly použijeme pro komunikaci. Místo o soustavě síťových protokolů někdy také mluvíme o síťovém modelu. Nejčastěji se budeme setkávat s modelem, který používá Internet. Tento model se nazývá ISO OSI, který standardizoval mezinárodní standardizační úřad. Při vytváření modelu byl kladen důraz na otevřenost. To znamená, že všechna koncová zařízení vyhovující normám mají možnost se připojit k síti a budou bez problémů fungovat. 2.1 Vrstvový referenční model Obrázek č.1 Vrstvový referenční model [10] Každá z vrstev v modelu má za úkol vykonávání funkcí potřebných pro komunikaci mezi koncovými stanicemi. Jednotlivé vrstvy jsou číslovány od nejnižší vrstvy, fyzické, směrem k nejvyšší, aplikační. Tento model lze také rozdělit na protokoly nižší vrstvy protokoly vyšší vrstvy. Nás k problematice směrování a fragmentace budou zajímat protokoly nižší vrstvy. Jsou to protokoly fyzické, spojové a síťové vrstvy. V práci budeme také hovořit o protokolu transportním, který souvisí s protokoly nižší vrstvy. [10] Pro lepší pochopení jsou dále jednotlivé vrstvy podrobněji rozepsány
10 2.2 ISO vrstvy Fyzická vrstva Účelem této nejnižší vrstvy je aktivace, udržování v aktivním stavu a dezaktivace fyzických spojení určených pro přenos bitů. Fyzické spojení může být vytvořené ve formě propojení datových okruhů. Datový okruh představuje komunikační cesta ve fyzických médiích mezi dvěma fyzickými vrstvami a prostředky potřebné pro uskutečnění přenosu bitů přes tuto komunikační cestu. [10] Spojová vrstva Tato vrstva (zvaná též jako linková) musí umožnit zahajování, udržování a závěr vytvořených spojení, formátování rámců, identifikaci koncových bodů spojení, seřazování přenášených rámců, oznamování neopravitelných chyb v síťové vrstvě, detekci a opravu chyb, řízení toku, identifikaci a výměnu parametrů a dodržování hodnot výkonnosti spojových služeb. [10] Síťová vrstva Účelem této vrstvy je poskytovat síťové spojení otevřeným systémům, které spolu chtějí komunikovat. Poskytuje transportní vrstvě nezávislost na směrování a zprostředkování souvisejícími s vytvářením příslušných síťových spojení. Zprostředkovává funkce a protokoly zahrnující rozšířenou službu pro přenos po úsecích, které se využívají v rámci síťové služby. [10] Transportní vrstva Tato vrstva poskytuje transparentní, spolehlivý a cenově přístupný přenos s požadovanou kvalitou a optimalizuje nejrůznější síťové služby. Transportní vrstva poskytuje relační vrstvě zahájení, udržování a závěr transportních spojení a přenos bloků. Nestará se o směrování, ani o zprostředkování, s výjimkou některých propojení sítí. [10] Relační vrstva Smyslem této vrstvy je organizovat a synchronizovat dialog mezi spolupracujícími prezentačními vrstvami a řídit výměnu dat mezi nimi. Tato vrstva poskytuje vytváření a závěr relačního spojení, normální a spěšný přenos zpráv, pozdržený přenos zpráv, synchronizaci relačního spojení a oznamování výjimečných stavů prezentační vrstvě. [10] Prezentační vrstva Úkolem této vrstvy je poskytovat takovou reprezentaci informace, kterou aplikační vrstva používá při komunikaci. Cílem je, aby přenášené zprávy byly pro aplikaci prezentovány jednotným způsobem bez ohledu na svou různorodost, vlastnosti svých zdrojů a spotřebičů. [10] Aplikační vrstva Účelem této vrstvy je poskytnout aplikačním procesům přístup ke komunikačnímu systému a tím umožnit jejich vzájemnou spolupráci. [10] - 3 -
11 3. Síťové protokoly 3.1 Internet Protokol IP protokol, plným jménem se nazývá Internet Protokol. Praktické využití IP protokolu je na síťové vrstvě. IP protokol představuje nespolehlivou a nespojovou přenosovou službu. Také je implementován v TCP/IP modelu, kde zajišťuje: službu doručení datagramů bez závislosti na fyzickém médiu. adresní mechanismus. směrovací schéma pro přenos dat. IP-protokol vytváří a přenáší tzv. IP datagramy. Každý IP datagram je samostatná datová jednotka, která ve svém záhlaví obsahuje adresu příjemce, což je úplná směrovací informace pro dopravu IP datagramu k adresátovi. IP datagramy mohou procházet sítí samostatně a mohou k adresátovi dorazit v jiném pořadí než byly odeslány. IP protokol také podrobněji definuje i další aspekty poskytované nespolehlivé a nespojované přenosové služby. Jsou to například podmínky, za jakých mohou být přenášené pakety zničeny, kdy mají být generována chybová hlášení a jaká tato hlášení mají být. Další funkcí IP protokolu je provádění fragmentace a znovusestavování datagramů do rámců nižších vrstev. [10, 3] 3.2 Trasmission Control Protocol Protokol TCP dopravuje data pomocí TCP segmentů, které jsou adresovány jednotlivým aplikacím. Zajišťuje také spojení mezi aplikacemi běžícími na vzdálených počítačích a to takovým způsobem, že se chová jako by na síti nebyly žádné aktivní prvky. TCP protokol je definován jako spojová služba, to znamená, že příjemce potvrzuje data, která mu přišla. V případě ztráty dat si příjemce vyžádá zopakování přenosu. [10, 3] V praxi se používá kombinace těchto dvou protokolů s názvem TCP/IP. To znamená, že mezi dvěma počítači může být několik transportních spojení současně. Z hlediska transportní vrstvy jsou adresovány jednotlivé aplikace, pomocí čísla portu. Z hlediska síťové vrstvy jsou adresovány počítače, pomocí IP adres. Jednotkou přenosu je transportní paket. Transportní paket se přenáší v datové části síťového paketu. [10, 3] Obrázek č.2 Uspořádání paketů vyšších vrstev do nižších [10] - 4 -
12 4. Seznámení s IP Datagramem Proč se IP datagramu neříká obecně paket? 4.1 Virtuální okruh Některé síťové protokoly vytváří v síti virtuální okruh. Virtuální okruh je vedený přes síť a všechny pakety pak prochází tímto okruhem. V případě, že se okruh někde přeruší, tak se i spojení přeruší. Poté se vytvoří nový okruh a opět se mohou přenášet data. Na virtuálním okruhu je možné přenášet pakety, ale okruh negarantuje doručení paketu příjemci. Protokol, který vytváří virtuální okruhy je například Frame Relay. Výhodou virtuálního okruhu je, že se nejprve okruh sestaví pomocí signalizace a teprve do sestaveného okruhu se vkládají data. Každý paket na okruhu nemusí poté ve svém záhlaví mít adresu příjemce, ale stačí pouze identifikace okruhu, po kterém má jít. [3] Obrázek č.3 Schéma sítě s použitím virtuálního okruhu [3] Na obr. č. 3 je vytvořen virtuální okruh mezi uzly A a D přes uzly B, F a G. Všechny pakety musí procházet tímto okruhem. Data procházející sítí se musí doručit ve svém pořadí odeslání, to je žlutá, zelená a červená
13 4.2 Datagramová služba IP protokol nepoužívá virtuální okruhy, protože každý IP datagram nese IP adresu příjemce, proto je dopravován samostatně. Kdyby došlo k zničení některého uzlu sítě, jsou IP datagramy směrovány přes jiné uzly. Byl by IP datagram v okamžiku zničení uzlu přímo v něm, tak by se také zničil a muselo by se požádat o jeho opětovné odeslání. [3] Obrázek č.4 Schéma sítě bez použití virtuálních okruhů [3] Na obrázku je vidět chování IP datagramu na síti. IP datagramy z uzlu A odešly společně na uzel B, ale z uzlu B je žlutý a červený IP datagram směrován jinou cestou než IP datagram zelený. V uzlu C se IP datagramy opět dělí, červený jde jinou cestou k cíli než žlutý. Do cílového uzlu D dorazil každý IP datagram jinou cestou. IP datagramy mohou také dorazit v jiném pořadí než byly odeslány, například zelený, červený, žlutý
14 4.3 Formát IP datagramu Záhlaví IP datagramu může být maximálně 60 bitů dlouhé, ale v praxi se využívá minimální délky záhlaví 20 bitů. Obrázek č.5 Schéma IP datagramu a jeho části [1] 4.4 Jednotlivé položky IP datagramu a jejich význam Verze (vers) udává verzi protokolu, který IP datagram sestavil (dnes IP verze 4). Délka záhlaví (hlen) udává délku záhlaví jako počet 32 bitových slov. Položka dlouhá 4 bity, takže maximální hodnota záhlaví je patnáct 32 bitových slov. Typ služby (service type) udává, jak se má směrovač k datagramu chovat z hlediska priorit. Datagram s vyšší hodnotou pole má nárok na přednostní zpracování. Celková délka (total length) udává délku celého datagramu včetně záhlaví. Maximální délka je okterů a je vždy násobkem 32. Identifikace (identifikation) identifikuje jednoznačně datagram, používá se při fragmentaci. Návěsti (flag) zde se nastavuje zda může být datagram po cestě fragmentován. Číslo fragmentu (fragment offset) zde se nastavuje pořadí fragmentu v původním datagramu. Tato položka se nastavuje pomocí vzdálenosti dat od počátku původního datagramu a udává se v 64 bitových násobcích. je - 7 -
15 Životnost (time to live) tato položka funguje jako osmibitové počítadlo. Nastavuje se vždy ve zdrojové stanici a při průchodu směšovačem se snižuje. Pokud dosáhne nuly, tak je datagram zničen. Obecně slouží k vyloučení nekonečného bloudění datagramu v síti. Číslo protokolu (protocol) udává protokol vyšší (TCP, ICMP,UDP viz tabulka) vrstvy pro nějž je datagram určen. Zabezpečení záhlaví (header checksum) funguje jako kontrolní součet a zabezpečuje záhlaví proti chybám. Zdrojová adresa (source address) 32 bitová IP adresa zdrojové stanice. Cílová adresa (destination address) 32 bitová adresa cílové stanice. Volitelné možnosti (options) dovolují doplnit IP datagram o další informace. Tabulka č. 1 protokolů fungujících nad IP protokolem a jejich číslo v položce IP datagramu [10]. Protokol nad IP Číslo protokolu ICMP protokol chybových zpráv 1 IGMP protokol členství ve skupině 2 IP v IP tunelování 4 TCP spolehlivý transportní protokol 6 UDP nespolehlivý transportní protokol 17 GRE mechanizmus tunelování 47 ESP IPSec 50 AH IPSec 51 EIGRP firemní směrovací protokol 88 OSPF otevřený směrovací protokol
16 5. Fragmentace IP datagramy jsou baleny do linkových rámců. Linkové protokoly umožňují přenášet ve svých datových rámcích data pouze do určité maximální velikosti. Tato maximální velikost dat, která lze vložit do jednoho linkového rámce se označuje MTU (Maximum Transfer Unit). [10]. Obrázek č. 6 Obecné schéma fragmentace na směrovači 5.1 Co je to MTU Při přechodu ze sítě s větším MTU do sítě s menším MTU viz. obrázek je nutné provést fragmentaci. Fragmentace je rozdělení původního IP datagramu na několik menších datagramů tzv. fragmentů. Fragmentace se provádí tak, aby se nově vzniklé fragmenty vešly do rámce podporovaného sítí. Fragmentaci IP datagramu do maximálně povolené velikosti rámce provádějí dle nutnosti směrovače. Může také vzniknout stav, kdy je fragmentace IP datagramu výslovně zakázána bitem DF. V tomto případě směrovač IP datagram zničí a je nucen vygenerovat chybovou ICMP zprávu pro odesílatele. Nové jednotlivé fragmenty mají stejný formát hlavičky jako původní IP datagram, kromě některých položek, které se musí lišit od položek původního datagramu. [10] Návěstí MF u Flag kromě posledního fragmentu musí být nastaven bit MF = 1. Fragment offset odpovídá umístění přenášených dat v původním IP datagramu. Volitelné možnosti vysílající stanice určí, zda se mají volitelné možnosti kopírovat do všech nových fragmentů. Délka záhlaví může se lišit podle volitelných možností. Celková délka odpovídá délce fragmentu. Kontrolní součet provádí se pro každý nový fragment zvlášť. Při fragmentaci IP datagramu se sice kopírují IP záhlaví IP protokolu do nových fragmentů, ale už se do nových fragmentů nekopírují hlavičky vyšších protokolů viz. obrázek č. 7. Hlavička vyšších protokolů se při fragmentaci objevuje jen v prvním fragmentu. Může však nastat případ, kdy se kompletní záhlaví vyšších vrstev do prvního fragmentu nevejde, pak záhlaví vyššího protokolu pokračuje v následujícím fragmentu jako data. [10] - 9 -
17 Obrázek č.7 fragmentace včetně záhlaví protokolů IP a TCP [1] 6. Defragmentace Sestavování fragmentů do původního celku se už neprovádí na cestě v síti, jako tomu bylo u fragmentace. Sestavení původního IP datagramu provede až koncová stanice. Jakmile dorazí první fragment do cílové stanice, tak se spustí časovač na sestavování IP datagramů. Pokud nedorazí všechny fragmenty ve specifickou dobu je pravděpodobné, že došlo ke ztrátě některého z fragmentu, proto cílová stanice musí znovu zažádat o poslání celého IP datagramu. [10] Obrázek č.8 Konkrétní případ fragmentace [10]
18 7. Směrování v sítích Směrování je jeden ze základních principů propojování sítí. Cílem směrování je nalezení cesty v síti, po které se má datagram poslat od zdrojové stanice k cílové stanici. Směrování provádějí směrovače. To je zařízení, které se rozhoduje kudy datagram bude cestovat. Rozhodování směšovače se provádí na základě směrovacího protokolu a daných kritérií cesty, po které se datagram vydá. U IP datagramu se cílová adresa při průchodu síti nemění, zatímco cílová hardwarová adresa se mění skok od skoku na hodnotu fyzické adresy. Směrování můžeme podle principu rozdělit na dva druhy: 7.1 Přímé směrování Směrování IP datagramu je na stejné lokální síti. K tomuto směrování není potřeba spolupráce žádného směrovače, o vše se stará linková vrstva a linkové protokoly. [10] Obrázek č.9 Přímé a nepřímé směrování 7.2 Nepřímé směrování Směrování IP datagramu se provádí mezi různými sítěmi, které propojuje směrovač. Počítač, který posílá data počítači na jiné síti než na lokální, musí alespoň znát jeden směrovač na své fyzické síti. IP datagram takto prochází přes směrovače tak dlouho, dokud nenarazí na směrovač, který je přímo připojen do cílové fyzické sítě a který jej pak pošle přímo koncové stanici. Toto směrování se provádí na základě směrovacích tabulek, které obsahuje každý směrovač. [10]
19 7.3 Procesy na směrovači Směrovače mají za úkol řešit 2 problémy Nalezení cesty v síti Udržovat směrovací tabulku aktualizovanou. To se provádí staticky a nebo dynamicky pomocí směrovacího protokolu. [10] Posílání IP datagramu Jedná se o přepínání vstupních a výstupních portů podle specifikací směrovací tabulky. Dále směrovače musí snižovat hodnotu položky TTL a starat se o práci s rámci. [10] Obrázek č.11 základní procesy směrovače [10] Díky práci na síťové vrstvě můžeme směrovačem propojovat nejrůznější síťové technologie a různé typy sítí. Obrázek č.12 směrovač, který propojuje heterogenní sítě [10]
20 8. Směrovací tabulky a směrování Obrázek č.13 ukázka směrování [3] Na následujícím obrázku č. 13 směrovač obdržel IP datagram adresovaný stanici a musí rozhodnout, zdali jej vložit do rozhraní Seriál 1, Seriál 2, nebo snad zpět do rozhraní Ethernet. 8.1 Směrovací tabulka Směrovači k rozhodování slouží směrovací tabulka. Náš směrovač má tabulku: Tabulka č. 2 [3] síť maska Next hop Síťové rozhraní metrika Seriál lokální síť Seriál Seriál Seriál 2 1 Směrovací tabulka má v prvním sloupci IP adresu cílové sítě. Představme si pro jednoduchost, že směrovací tabulka je podle prvního sloupce sestupně tříděna. To nám umožní snadno aplikovat základní pravidlo směrování a to je že více specifická adresa cílové sítě má přednost před méně specifickou. Více specifickou adresou sítě se myslí adresa, která má ve své síťové masce více jedniček. V případě, že by se ve směrovací tabulce našly dvě či více cest k cíli, pak se zvolí více specifická cesta. V případě, že se najdou dvě stejně specifické cesty, pak se zvolí cesta s nejnižší metrikou (cenou). [3]
21 Budeme pokračovat podle naší směrovací tabulky, kde jsou adresy sestupně tříděny. Jestliže máme takovou směrovací tabulku, pak nám stačí ji procházet od shora dolů. Na každém řádku se vezme síťová maska, ta se převede na binární číslo a pak se bit po bitu vynásobí s převedenou IP adresou příjemce. Výsledek se porovná s prvním sloupcem. Pokud se výsledek nerovná IP adrese sítě v prvním sloupci, pak se přejde na výpočet dalšího řádku. Jestliže se výsledek shoduje s IP adresou v prvním sloupci, pak se ještě otestuje následující řádek, zdali ve směrovací tabulce neexistuje ještě jiná cesta k cíli. Pokud by se zjistilo, že existuje ještě jiná cesta, pak by se směrovalo podle metriky. [3] 8.2 Metrika Každý směrovací protokol se snaží vybírat optimální cestu k cíli. Číslo v sloupci metriky nám říká, jak je daná cesta optimální k cíli. Pro stanoveni metriky se používají různé kombinace kritérií cest. Mezi nejčastější metriky patří: [10] Počet směšovačů na cestě podle tohoto kritéria je nejlepší cesta s nejmenším počtem přeskoků, tedy s nejmenším počtem směrovačů. Propustnost přenosového prostředku podle tohoto kritéria je nejlepší cesta s největší propustností všech spojů na cestě. Měřeno v bitech. Zpoždění podle tohoto kritéria je nejlepší cesta s nejnižším možným zpožděním při průchodu všemi spoji na dané cestě. Měřeno v ms. Spolehlivost podle tohoto kritéria je nejlepší cesta s největší spolehlivostí doručení dat. Zátěž podle tohoto kritéria je nejlepší cesta s nejnižší zátěží. Maximální délka přenosové jednotky podle tohoto kritéria je nejlepší cesta s největší možnou velikostí délky přenosové jednotky. Cena podle tohoto kritéria je nejlepší cesta s nejnižší cenou všech použitých prostředků na cestě. 8.3 Zpracování směrovací tabulky První řádek síť maska Next hop Síťové rozhraní metrika Seriál = převedeno na binární číslo = převedeno na binární číslo = převedeno na binární číslo Vynásobíme bit po bitu cílovou adresu s maskou obdržíme Adresa se nerovná IP adrese sítě v prvním sloupci, ta je Nenašli jsme cílovou síť, tak přecházíme na zpracování následujícího řádku. [3]
22 8.3.2 Druhý řádek síť maska Next hop Síťové rozhraní metrika lokální síť 0 Vynásobením bit po bitu cílové adresy s maskou obdržíme , to se nerovná IP adrese sítě v prvním sloupci ta je Přejdeme na další řádek. [3] Třetí řádek síť maska Next hop Síťové rozhraní metrika Seriál 2 3 Vynásobíme bit po bitu cílovou adresu s maskou dostaneme Adresa se nerovná IP adrese sítě v prvním sloupci, ta je Nenašli jsme cílovou síť, tak přecházíme na zpracování následujícího řádku. [3] Čtvrtý řádek síť maska Next hop Síťové rozhraní metrika Seriál 1 2 Vynásobením bit po bitu cílové adresy s maskou obdržíme , tato adresa se rovná IP adrese sítě v prvním sloupci, ta je IP datagram se bude vkládat do rozhraní Serial 1 a bude předán dalšímu směrovači o IP adrese [3] Poslední řádek síť maska Next hop Síťové rozhraní metrika Seriál 2 1 Poslední řádek obsahující v prvním sloupci s maskou se nazývá default. Tímto implicitním směrem jsou pak odesílány všechny IP datagramy, pro které nevyhovoval žádný řádek směrovací tabulky. Implicitní směr ve směrovací tabulce může a nemusí být. Závisí to na správci, jak tabulku naplnil. Implicitní síť slouží jako sběrná a přestupní síť, používá se např. při propojení podnikové sítě se sítí internetu. [3]
23 9. Závěr Tato práce mi přinesla mnoho poznatků, hlavně z oblasti třetí linkové vrstvy. Nikdy jsem si nemyslel, jak široké využití má IP protokol v oblasti internetu a sítí. Prakticky můžeme říci, že IP protokol se stal základním kamenem internetu a komunikacích na sítích. Zpracoval jsem tuto tématiku i graficky. K vytvoření animace jsem použil freewarový program Pov- Ray, který jsem se naučil ovládat v předmětu počítačová grafika. Animace popisují směrování, fragmentaci, a také rozebírají jednotlivé položky IP datagramu. Tyto animace se budou používat na podporu výuky předmětu počítačové sítě, jak bylo v zadání projektu, proto jsou zpracovávány názorně s jednoduchou grafikou, aby bylo všechno z animací čitelné a pochopitelné. Největší překážkou při zpracovávání tohoto projektu bylo značně velké množství informací ohledně směrování a fragmentace. Také vytvoření animací nebylo jednoduché, poněvadž program Pov-ray renderuje pouze jednotlivé snímky formátu bmp, které se následně musejí v dalším freewarovém programu AviCreator poskládat do animace. Tímto, ale pro mě vytváření animací neskončilo, protože vytvořené animace měly obrovskou kapacitu, která se rovnala součtu všech bmp obrázků. Musel jsem tedy ještě prostudovat jak se vytváří komprimace video souboru. Jako komprimační software jsem použil program Virtual Dub, který mi umožnil zmenšit velikost videa na minimální velikost
24 Literatura [1] - [2] - [3] - [4] - [5] - [6] - [7] - [8] - [9] - [10] - TCP/IP v kostce, Rita Pužmanová, Kopp
25 Obsah CD 1 maturitní práce.doc tato dokumentace 2 animace 2.1 celková animace animace složena s dílčích animací 2.2 animace IP datagramu 2.3 animace směrování 2.4 animace fragmentace 3 instalace 3.1 Pov-ray instalátor Pov-ray 3.2 VirtualDub instalátor VirtualDub 3.3 AviCreator instalátor AviCreator 3.4 K-Lite Codec pack instalátor kodeků 4 Zdrojové kódy 4.1 IP datagram 4.2 Směrování 4.3 Fragmentace
26
Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF
IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další
Více4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.
4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní
Více7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.
7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům
Více6. Transportní vrstva
6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v
VícePočítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,
VíceTechnologie počítačových sítí 2. přednáška
Technologie počítačových sítí 2. přednáška Obsah druhé přednášky Síťové protokoly Síťové protokoly Typy protokolů Protokol ISO OSI - Fyzická vrstva - Linková vrstva - Síťová vrstva - Transportní vrstva
VíceY36PSI Protokolová rodina TCP/IP
Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Jan Kubr - Y36PSI 1 11/2008 Program protokol síťové vrstvy IP podpůrné protokoly ICMP RARP, BOOTP, DHCP protokoly transportní vrstvy UDP TCP Jan Kubr - Y36PSI 2 11/2008
VíceRoutování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceAktivní prvky: brány a směrovače. směrovače
Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VíceInovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP Ing. Zelinka Pavel
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-3-03
Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh
Více5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
VícePočítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP
Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol
VíceMODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ
MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ V počátcích budování počítačových sítí byly sítě a technické prostředky těchto sítí od jednotlivých výrobců vzájemně nekompatibilní. Vznikla tedy potřeba vytvoření jednotného síťového
Více3.17 Využívané síťové protokoly
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.
VíceSíťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS
VícePřednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány
Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním
VíceVlastnosti podporované transportním protokolem TCP:
Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako
VíceJAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
Více1. Směrovače směrového protokolu směrovací tabulku 1.1 TTL
1. Směrovače Směrovače (routery) jsou síťové prvky zahrnující vrstvy fyzickou, linkovou a síťovou. Jejich hlavním úkolem je směrování paketů jednotlivými sítěmi ležícími na cestě mezi zdrojovou a cílovou
VíceInovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií
VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední
VícePočítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SPŠE a IT Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz ISO_OSI 2 Obsah 1. bloku Vrstvový model Virtuální/fyzická komunikace Režie přenosu Způsob přenosu
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Síťové vrstvy Fyzická
VíceInternet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu
Internet a zdroje (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu 12 26. 11. 2010 (KFC-INTZ) ARP, routing 26. 11. 2010 1 / 10 1 ARP Address Resolution
VíceTelekomunikační sítě Protokolové modely
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě
VíceStřední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace Předmět: Počítačové sítě Téma: Počítačové sítě Vyučující: Ing. Milan Káža Třída: EK1 Hodina: 21-22 Číslo: III/2 4. Síťové
VíceKomunikační protokoly počítačů a počítačových sítí
Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:
VíceTechnologie počítačových sítí 5. přednáška
Technologie počítačových sítí 5. přednáška Obsah páté přednášky IP protokol (Internet protokol) IP Protokol IP-datagram ICMP Protokol - Echo - Nedoručitelný IP-datagram - Sniž rychlost odesílání - Změň
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,
VíceArchitektury komunikujících systémů
Architektury komunikujících systémů Referenční model ISO OSI Petr Grygárek rek 1 Vrstvená architektura komunikujících systémů 2 Vlastnosti vrstvené architektury Cílem dekompozice problému komunikace na
VícePočítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI
Počítačové sítě Dekompozice sítě na vrstvy 2 Komunikace mezi vrstvami 3 Standardizace sítí ISO = International Standards Organization Přesný název: Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International
VícePočítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.
Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní
VíceJosef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.6
Přednáška č.6 Síťová vrstva a ethernet (rámec ethernet) IP protokol IP paket & datagram Služební protokol ICMP Fragmentace Protokoly ARP & RARP Služební protokol IGMP IPv6 Na úrovni vrstvy síťového rozhrání
VíceArchitektury komunikujících systémů
Architektury komunikujících systémů Referenční model ISO OSI Petr Grygárek Historická realita Alternativní (proprietární) síťové architektury Různé filosofie (koncepce) otevřené nebo uzavřené standardy
VíceFakulta elektrotechnická. Protokol IP
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Semestrální práce z předmětu 37MK Protokol IP Vypracoval: Aleš Vávra Protokol IP Technologickým základem, na kterém stojí celý dnešní Internet, jsou protokoly TCP/IP (Transmission
VíceModel ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část
Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,
VícePočítačové sítě II. 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006
Počítačové sítě II 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IP verze 4 základní protokol Internetu, RFC 791 v současnosti nejrozšířenější síťový protokol
VícePŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO KATEDRA INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Vizualizace a demonstrace IP fragmentace.
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO KATEDRA INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vizualizace a demonstrace IP fragmentace 2011 Jiří Holba Anotace Tato práce pojednává o problematice fragmentace IP datagramu
VíceSí tová vrstvá [v1.1]
Sí tová vrstvá [v1.1] O co jde? Popis IP protokolu, záhlaví IP datagramu, principy hierarchického adresování, adresování podsítí a maska sítě, funkce směrovačů, next hop adresy v činnosti směrovače, struktura
VíceProjekt IEEE 802, normy ISO 8802
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu
VíceSystémy pro sběr a přenos dat
Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking
VícePočítačové sítě 1 Přednáška č.4 Síťová vrstva
Počítačové sítě 1 Přednáška č.4 Síťová vrstva Osnova = Síťová vrstva = Funkce síťové vrstvy = Protokoly síťové vrstvy = Protokol IPv4 = Servisní protokol ICMP ISO/OSI 7.Aplikační 6.Prezentační 5.Relační
Vícemetodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování
metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování Cílem tohoto tematického celku je poznat formát internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování včetně návazných
VíceProjektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc
VLAN Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc VLAN Virtual LAN Cíl rozdělení fyzicky propojených počítačů do skupin, které fungují tak, jako by nebyly fyzicky propojeny (na rozdíl
VíceMPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík -
MPLS (MultiProtocol Label Switching) Osnova prezentace: Technologie MPLS Struktura MPLS sítě MPLS a VPN G-MPLS Dotazy 2 / 21 Vznik MPLS: Ipsilon Networks (IP switching) pouze pro ATM Cisco systems, inc.
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2013/2014
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA
VíceRelační vrstva SMB-Síťový komunikační protokol aplikační vrstvy, který slouží ke sdílenému přístupu k souborům, tiskárnám, sériovým portům.
Aplikační vrstva http-protokol, díky kterému je možné zobrazovat webové stránky. -Protokol dokáže přenášet jakékoliv soubory (stránky, obrázky, ) a používá se také k různým dalším službám na internetu
VíceCCNA 2/10 Další funkce TCP/IP Aleš Mareček Jaroslav Matějíček 1
CCNA 2/10 Další funkce TCP/IP Aleš Mareček Jaroslav Matějíček xmarec07@stud.fit.vutbr.cz xmatej33@stud.fit.vutbr.cz 1 Obsah: 1. TCP... 3 1.1 Hlavička TCP segmentu... 3 1.2 Přenos dat a potvrzovací proces...
VíceAdaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti
1 Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti Oblast techniky V oblasti datových sítí existuje různorodost v použitých přenosových technologiích. Přenosové systémy
VícePočítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006
Počítačové sítě II 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IPv6 nejnovější protokol, ve fázi testování řeší: vyčerpání adres zabezpečení (povinně
Více1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model
1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační
VíceX.25 Frame Relay. Frame Relay
X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceTechnologie počítačových komunikací
Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 9 Technologie počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz
VícePOČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy:
POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout
VícePropojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy
Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceCíl kapitoly: Žák popíše strukturu modelu ISO/OSI a jeho jednotlivé vrstvy.
Software POS Cíl kapitoly: Žák popíše strukturu modelu ISO/OSI a jeho jednotlivé vrstvy. Klíčové pojmy: Síťový software, model ISO/OSI, referenční model, vrstvový model, vrstvy modelu ISO/OSI, fyzická
Více12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování
12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které
VíceStandardizace Internetu (1)
Internet Standardizace Internetu (1) RFC Request for Comments, základní dokumenty identifikovány čísly, po vydání se nemění místo změny se nahradí jiným RFC přidělen stav proposed standard: návrh (ustálené,
VíceAnalýza aplikačních protokolů
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008
VíceY36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29
Y36PSI IPv6 Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Obsah historie, motivace, formát datagramu, adresace, objevování sousedů, automatická konfigurace, IPsec, mobilita. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 2/29 Historie
VícePočítačové sítě Transportní vrstva. Transportní vrstva
UDP TCP Rozhraní služeb Rozhraní protokolů 17 6 ICMP IGMP OSPF 01 02 89 SAP Síťová vrstva IP Rozhraní přístupu k I/O ARP Ethernet driver RARP Vrstva síťového rozhraní 1 DATA Systém A Uživatel transportní
VíceDefinice pojmů a přehled rozsahu služby
PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních
VíceIPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
IPv6 RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS 2010/11,
VíceSeminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů. téma: IPsec. Vypracoval: Libor Stránský
Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů téma: IPsec Vypracoval: Libor Stránský Co je to IPsec? Jedná se o skupinu protokolů zabezpečujících komunikaci na úrovni protokolu IP (jak už
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy
TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 08. Otázka : Protokolová rodina TCP/IP. Vztah k referenčnímu modelu ISO-OSI. Obsah : 1 Úvod 2 TCP/IP vs ISO-OSI 3 IP - Internet Protocol
VíceZjednodusene zaklady ARP,TCP/IP Jiri Kubina jiri.kubina@osu.cz Ver. 1.0 leden 2006
Zjednodusene zaklady ARP,TCP/IP Jiri Kubina Ver. 1.0 leden 2006 Obsah 1.ARP - zjednoduseny popis metody prekladu IP na MAC 2.Strucny prehled IP protokolu 3.Hlavicka TCP 4.Navazani spojeni - TCP 5.Datova
VíceSměrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.
Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se
VíceST Síťové technologie
ST Síťové technologie Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. VOŠ a SŠSE P9 bezpalec@sssep9.cz Harmonogram přednášek Týden Datum Náplň přednášek 1. 2.9. Úvod do datových sítí 2. 9.9. Výuka odpadá imatrikulace 3. 16.9.
VícePOČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1
Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu
VícePočítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005
Počítačové sítě II 14. Transportní vrstva: TCP a UDP Miroslav Spousta, 2005 1 Transportní vrstva přítomná v ISO/OSI i TCP/IP zodpovědná za rozšíření vlastností, které požadují vyšší vrstvy (aplikační)
VíceTechnologie počítačových sítí 7. přednáška
Technologie počítačových sítí 7. přednáška Obsah sedmé přednášky Směrování Směrování Předávání a filtrace Směrování - Zpracování Manipulace se směrovacími tabulkami - Výpis obsahu směrovací tabulky v NT
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2017/2018
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA
Víceíta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments
Architektura TCP/IP v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé systémy (implementace spodních
VíceArchitektura TCP/IP v Internetu
Architektura TCP/IP v Internetu Síťová architektura Internetu - TCP/IP Soustava protokolů TCP/IP je v současné době nejpoužívanější v nejrozsáhlejším konglomerátu sítí - Internetu. Řekne-li se dnes TCP/IP,
VíceKonfigurace síťových stanic
Konfigurace síťových stanic Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je porozumět správně nakonfigurovaným stanicím z hlediska připojení k datovým sítím. Studenti se seznámí se základními pojmy a principy konfigurace,
VícePřepínaný Ethernet. Virtuální sítě.
Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě. Petr Grygárek rek 1 Přepínaný Ethernet 2 Přepínače Chování jako mosty v topologii strom Přepínání řešeno hardwarovými prostředky (CAM) Malé zpoždění Přepínání mezi více
VícePočítačové sítě II. 13. Směrování. Miroslav Spousta, 2004
Počítačové sítě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2004 1 Představa propojení sítí sítě jsou propojeny pomocí směrovačů mezi každými dvěma uzly existuje cesta přes mezilehlé sítě a směrovače většinou více
VícePočítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě
Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.
VíceUniverzita Jana Evangelisty Purkyně Automatizace Téma: Datová komunikace. Osnova přednášky
Osnova přednášky 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů 6) Vlastnosti regulátorů 7) Stabilita
VíceProtokoly přenosu. Maturitní otázka z POS - č. 15. TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol)
Protokoly přenosu konfigurace protokolu TCP/IP adresa IP, maska podsítě, brána nastavení DHCP, DNS TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) Rodina protokolů TCP/IP obsahuje sadu protokolů
Více11. IP verze 4, adresy. Miroslav Spousta, IP verze 4
Počítačové sít ě II 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2005 1 IP verze 4 základní protokol Internetu, RFC 791 v současnosti nejrozšířenější síťový protokol součást síťové vrstvy architektury TCP/IP
VíceKódování signálu. Problémy při návrhu linkové úrovně. Úvod do počítačových sítí. Linková úroveň
Kódování signálu Obecné schema Kódování NRZ (bez návratu k nule) NRZ L NRZ S, NRZ - M Kódování RZ (s návratem k nule) Kódování dvojí fází Manchester (přímý, nepřímý) Diferenciální Manchester 25.10.2006
VícePočítačové sítě IP multicasting
IP multicast mechanismus pro skupinovou komunikaci v IP vrstvě Zdroj vysílá jeden datagram, na multicast směrovačích se jeho kopie vysílají do větví multicast stromu Adresy typu D podpora IP multicastu
VíceSeminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování
Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování Autor: Jan Bílek e-mail: xbilek14@stud.fit.vutbr.cz datum:27. 2. 2008 Obsah TCP/IP a OSI síťové modely...3
VícePočítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík PK IT a ICT, SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz LL vrstva (linky) 2 Obsah 2. bloku Význam LL, SLIP, PPP, HDLC, Ethernet.
VíceEU-OPVK:VY_32_INOVACE_FIL9 Vojtěch Filip, 2013
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Tématický celek Inovace výuky ICT na BPA Název projektu Inovace a individualizace výuky Název materiálu Komunikační protokoly v počítačových sítích Číslo materiálu
VíceDistribuované systémy a počítačové sítě
Distribuované systémy a počítačové sítě propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem
VíceArchitektura TCP/IP je v současnosti
Architektura TCP/IP - úvod Architektura TCP/IP je v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění TCP/IP user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé
Více3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl
3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva
VícePohled na pojem počítačová síť
Téma 9 Základy počítačových sítí Obsah 1. Základní pojmy a modely 2. LAN a jejich typy 3. Internet a jeho charakteristiky 4. Architektura Internetu a adresování 5. IP datagramy a jejich přenos 6. Směrování
VíceTechnologie počítačových sítí 8. přednáška
Technologie počítačových sítí 8. přednáška Obsah osmé přednášky Protokoly TCP a UDP Protokol TCP a UDP TCP segment Navázání a ukončení spojení protokolem TCP - Navazování spojení - Ukončování spojení -
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceDUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů
DUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů ze sady: 3 tematický okruh sady: III. Ostatní služby internetu ze šablony: 8 - Internet určeno pro: 4. ročník vzdělávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika - Elektronické
VícePočítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007
Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................
VícePočítačové sítě Implementace RM OSI. Počítačové sítě - Vrstva datových spojů 1
Implementace RM OSI Počítačové sítě - 1 Protokoly, architektura Otevřené systémy Otevřené pro další standardizaci Definují širší kategorie funkcí pro každou funkční úroveň Nedefinují způsob implementace
VíceZkrácení zápisu dvojitou dvojtečkou lze použít pouze jednou z důvodu nejednoznačnosti interpretace výsledného zápisu adresy.
Vlastnosti IPv6 (I) Minulé díly seriálu IPv6 vysvětlily proč se IPv4 blíží ke svému konci aže jeho nástupcem je nový Internetový Protokol verze 6 (IPv6). Tématem dnešního dílu jsou vlastnosti IPv6 protokolu.
VícePočítačové sítě Protokoly, architektura Normalizace architektury otevřených systémů Referenční model OSI standard ISO 7498 r. 1983 7.
Protokoly, architektura Normalizace architektury otevřených systémů Referenční model OSI standard ISO 7498 r. 1983 7. Aplikační vrstva přístup ke komunikačnímu systému, k síťovým službám 6. Prezentační
VíceTéma 9 Základy počítačových sítí Obsah
Téma 9 Základy počítačových sítí Obsah 1. Základní pojmy a modely 2. LAN a jejich typy 3. Internet a jeho charakteristiky 4. Architektura Internetu a adresování 5. IP datagramy a jejich přenos 6. Směrování
VícePočítačové sítě II. 13. Směrování Miroslav Spousta, 2006 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Představa propojení sítí sítě jsou propojeny pomocí směrovačů mezi každými dvěma uzly existuje cesta
Více