Fakulta elektrotechnická. Protokol IP
|
|
- Viktor Beneš
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Semestrální práce z předmětu 37MK Protokol IP Vypracoval: Aleš Vávra
2 Protokol IP Technologickým základem, na kterém stojí celý dnešní Internet, jsou protokoly TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol). Tato početná skupina protokolů, které se často říká také rodina protokolů TCP/IP, pak má svůj vlastní základ, na kterém staví a ze kterého vychází. Je jím přenosový protokol IP (Internet Protocol). Tento protokol je základním přenosovým mechanismem, který se stará o přenos dat, a činí tak na nejnižší úrovni společné pro všechny sítě na bázi protokolů TCP/IP. Protokol IP je ve své podstatě jednotnou nadstavbou nad nejrůznějšími přenosovými technologiemi, které zajišt ují skutečný (fyzický) přenos dat, například nad Ethernetem, Token Ringem či FDDI (Fiber Data Distributed Interface), nad dvoubodovými spoji sériového typu, nad technologií ATM (Asynchronous Transfer Mode) apod. Protokol IP využívá tyto mnohdy dosti odlišné přenosové technologie k tomu, aby všude nabízel jednotné přenosové služby, stejných kvalit i vlastností, a zakrýval tak případná specifika toho, jak je určitá část sítě fakticky realizována a jak doopravdy funguje. Architektura TCP/IP Zkratka TCP/IP je obvykle chápána jen jako označení dvou přenosových protokolů, používaných v počítačových sítích, konkrétně protokolů TCP a IP. Ve skutečnosti ale zkratka TCP/IP označuje celou skupinu protokolů, přičemž TCP a IP jsou sice nejznámější protokoly této skupiny, ale zdaleka ne jediné. Přestože architektura TCP/IP neodpovídá rozvrstvení podle referenčního modelu ISO/OSI z hlediska komunikačních funkcí a hranic mezi nimi modelu OSI vcelku odpovídá. Na rozdíl od sedmivrstvého referenčního modelu OSI protokolovou architekturu TCP/IP tvoří jen čtyři vrstvy, kterými jsou: Obrázek 1: Porovnání architektury TCP/IP s referenčním modelem OSI vrstva sít ového rozhraní svými funkcemi odpovídá dvěma nejnižším vrstvám podle OSI fyzické a spojové. Má na starosti vše, co je spojeno s ovládáním Semestrální práce Vávra Aleš 1
3 konkrétní přenosové cesty resp. sítě, a s přímým vysíláním a příjmem paketů. V rámci modelu TCP/IP není tato vrstva blíže specifikována, nebot je závislá na použité přenosové technologii. vrstva Internetu (mezisít ová vrstva) svými funkcemi a službami odpovídá sít ové vrstvě referenčního modelu OSI (stará se o to, aby se jednotlivé pakety dostaly od odesílatele až ke svému skutečnému příjemci). Její funkce zahrnují především sít ovou adresaci, směrování a předávání datagramů přes komunikační podsít. transportní vrstva transportní vrstva odpovídá transportní vrstvě podle referenčního modelu OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Nabízí transportní službu se spojením za použití protokolu TCP, nebo bez spojení pomocí protokolu UDP. aplikační vrstva je nejvyšší vrstvou sít ové architektury TCP/IP a obsahuje všechny protokoly poskytující uživatelům konkrétní aplikace. Aplikační protokoly podporují jednak čistě uživatelské aplikace pro přenos souborů a poštovních zpráv, nebo práci na vzdáleném zařízení, a jednak administrativní aplikace jako mapování jmen a adres, management sítě apod. Protokol IP verze 4 Protokol IP řídí vysílání datagramů (TCP/IP používá místo pojmu paket pro sít ovou datovou jednotku pojem datagram) na základě sít ových adres obsažených v jejich záhlavích a poskytuje sít ovou službu bez spojení. IP tedy nenavazuje spojení pro přenos datagramů, ani neudržuje žádné informace o datagramech, které předává dál. Každý datagram je samostatná datová jednotka, která musí obsahovat všechny informace o adresátovi i odesílateli, číslo jeho pořadí ve zprávě nebot datagramy se posílají nezávisle na sobě a pořadí jejich doručení nemusí odpovídat pořadí v jakém byly odeslány. Doručení datagramu protokol IP nezaručuje, proto je tato sít ová služba označována jako nespolehlivá, ale s nejlepší vůlí datagram doručit (best effort). IP je nespolehlivý protokol, protože v sobě nemá zabudovaný žádný mechanismus pro detekci a korekci chyb v přenášených datech (pouze kontroluje správnost záhlaví IP datagramu). Má však snahu dodat data do cílové sítě, ale nekontroluje zda skutečně byla doručena a přijata. Architektura TCP/IP nepoužívá žádný spolehlivý protokol na sít ové vrstvě, proto se spoléhá na protokoly vyšších vrstev, že v případě ztráty datagramů zajistí jejich opětovný přenos. Nespolehlivost IP vede k tomu, že datagramy se mohou ztratit, mohou být duplikovány, přijít v jiném pořadí nebo se zpožděním, aniž by tyto problémy IP služba detekovala. Formát datagramu IP verze 4 Podobně jako každý jiný druh paketu či rámce, má i IP datagram (viz obrázek 2) dvě základní části, a to řídící část tvořenou záhlavím datagramu a datovou část. Při vlastním přenosu se tento datagram vkládá (jako data) do datové části rámce, se kterým pracuje bezprostředně nižší vrstva (vrstva sít ového rozhraní). V záhlaví jsou pak různé řídící informace, potřebné pro doručení datagramu. Záhlaví datagramu může být maximálně 60 oktetů dlouhé, ale běžně se využívá minimální délky záhlaví 20 oktetů. Jednotlivá pole datagramu mají následující význam: Semestrální práce Vávra Aleš 2
4 Obrázek 2: Formát datagramu protokolu IP verze 4 Verze (version) je první položkou záhlaví IP datagramu. Tato položka dlouhá 4 bity obsahuje verzi IP protokolu. V této kapitole hovoříme o IP protokolu verze 4, tudíž tato položka je v našem případě rovná binární hodnotě 4. Délka záhlaví (header length) indikuje délku záhlaví jako počet 32 bitových slov. Pole je dlouhé 4 bity, takže jeho maximální hodnota je patnáct 32 bitových slov, tedy 60 oktetů, a tím je dána maximální délka záhlaví IP datagramu. Typ služby (ToS, Type of Service) specifikuje (viz obrázek 3a), jak má směrovač zacházet s datagramem z hlediska priorit P (Precedence; první 3 bity) a specifických kritérií v rámci kvality služby (následující 4 bity), mezi něž patří zpoždění D (delay), propustnost T (throughput), spolehlivost R (reliability) a cena C (cost). Lze tedy specifikovat datagram z hlediska minimalizace zpoždění či ceny, nebo maximalizace propustnosti či spolehlivosti, ale nedoporučuje se žádat o optimalizaci více jak dvou kritérií najednou (implicitní hodnota pole je 0000). Pole ToS se používá pro specifikaci priority daného datagramu, moderněji pro doplňkový mechanismus zajištění kvality služby (viz kapitola 1.5) prostřednictvím diferencovaných služeb, konkrétně kódu DSCP (Differentiated Services Code Point). 6 bitů DSCP (viz obrázek. 3b) umí specifikovat až 64 samostatných služeb, poslední dva bity jsou rezervovány pro použití v aktualizacích managementu nebo směrování, nebo pro explicitní oznámení o zahlcení v IP síti. Celková délka (total length) toto pole udává délku celého datagramu v oktetech (včetně záhlaví), ta může být maximálně oktetů. Délka datagramu je vždy násobkem 32 bitů (někdy je proto potřeba doplnit do datagramu bity pro zarovnání tzv. padding) Identifikace (identification) identifikuje jednoznačně datagram a používá se na podporu fragmentace, obvykle se hodnota zvyšuje o jedničku pro každý další datagram. Semestrální práce Vávra Aleš 3
5 Obrázek 3: Struktura pole typ služby Návěsti (flags) pole v délce tří bitů (obr. 4), které jsou nutné pro fragmentaci; první bit je vždy nulový; druhý specifikuje, zda se datagram může po cestě fragmentovat, kde DF=1 znamená nefragmentovat (Don t Fragment) a poslední bit označuje, zda se jedná o poslední fragment datagramu, kdy MF=1 znamená, že následují další fragmenty (More Fragments), a MF=0 znamená poslední fragment. Obrázek 4: Struktura pole návěsti Číslo fragmentu (fragment offset) pole v délce 13 bitů jednoznačně určuje pořadí fragmentu v původním datagramu; a to za pomocí vzdálenosti začátku pole dat fragmentu od začátku původního datagramu v násobcích 64 bitů. Životnost (TTL, Time to Live) udává maximálně povolený počet skoků v síti, tedy počet směrovačů, kterými je datagram posílán dále (osmibitové počitadlo je nastavené ve zdrojové stanici a při průchodu směrovačem se snižuje, pokud dosáhne nuly, je datagram zničen). Specifikace životnosti datagramu slouží k vyloučení nekonečného bloudění některých datagramů v síti. Protokol vyšší vrstvy (protocol) obsahuje číselnou identifikaci protokolu vyšší vrstvy (transportní a směrovací protokoly a protokol hlášení), který využívá datagram ke svému transportu. Zabezpečení záhlaví (header checksum) kontrolní součet zabezpečující záhlaví proti chybám, zabezpečuje se pouze záhlaví a nikoli data. Zdrojová adresa (source address) 32 bitová adresa zdrojové stanice. Cílová adresa (destination address) 32 bitová adresa cílové stanice. Volitelné možnosti (options) dovolují doplnit datagram o další informace, např. pro zabezpečení, záznam cesty sítí nebo pro dodržení předepsané cesty; vzhledem ke složitosti zpracování datagramů obsahujících další informace, především Semestrální práce Vávra Aleš 4
6 ve směrovačích, se toto pole většinou nepoužívá. Volitelné možnosti jsou proměnné délky, proto někdy musí následovat výplň (padding), která zarovná jejich délku do 32 bitů nebo jejich násobků. Přenášená data (data) obsahuje informace vyšší vrstvy. Fragmentace Každá sít má omezení na maximální velikost datové jednotky, která po ní smí být vyslána MTU (Maximum Transmission Unit). Termín MTU se ve skutečnosti používá na všech vrstvách, nejtypičtěji se ale MTU vztahuje k délce dat v rámci druhé vrstvy. Při přechodu se sítě s větším MTU do sítě s menším MTU je nutné provést fragmentaci (rozdělení) původního datagramu na několik menších tak, aby se vešly do rámce podporovaného sítí. Fragmentaci datagramu IPv4 do maximálně povolené velikosti rámce na jednotlivých sít ových segmentech provádějí v případě nutnosti směrovače, ale jen za předpokladu, že fragmentace není vysloveně zakázána, bitem DF obsaženém v návěšti. V tom případě je směrovač nucen datagram zničit. Jednotlivé fragmenty datagramu mají stejný formát jako obyčejné datagramy, jsou jednoznačně identifikovány (identification) a je určeno jejich pořadí (fragment offset, pozice v původním datagramu). Fragmenty se chovají jako ostatní datagramy a jsou směrovány sítí naprosto nezávisle na sobě. Mohou být doručeny k cíli v libovolném pořadí a pro jejich opětovné správné složení do původního datagramu slouží hodnoty pole fragment offset. Sestavování fragmentů do původního datagramu se neprovádí na cestě v síti, ale až v koncovém uzlu sítě. Směrovače po cestě si fragmenty nijak nezaznamenávají do paměti. IP záhlaví jednotlivých fragmentů obsahuje informace potřebné pro směrování fragmentů sítí. Sít ová vrstva cílové stanice je zodpovědná za znovusestavení datagramu, jeho kontrolu z hlediska IP funkcí, odpouzdření IP záhlaví a předání zbylých dat vyšší vrstvě. Pokud všechny fragmenty nedorazí ve specifikovanou dobu, došlo patrně ke ztrátě některého fragmentu po cestě. Cílová stanice následně všechny přijaté fragmenty zničí, protože nemůže sestavit původní datagram. Protokol IP verze 6 Nová verze protokolu IP s číslem 6 (IPv6), byla vypracována v r v důsledku již nedostatečné adresové a směrovací podpory předchozí verze IPv4. Růst nároků na nové adresy souvisí jednak s rozšiřováním sítí a připojování se k Internetu, ale také s novými inteligentními bezdrátovými koncovými zařízeními. IPv6 podobně jako IPv4 poskytuje datagramovou službu, ale odlišuje se adresací a formáty datagramu. Implementace IPv6 vyžaduje také změny v dalších protokolech: ICMPv6 (Internet Control Message Protocol), směrovacích protokolech i v aplikačních protokolech. IPv6 stále není de facto normou, zatím je ve stádiu návrhu normy. Výhody IPv6 oproti IPv4: výrazně rozšířený adresní prostor, zjednodušení formátu záhlaví datagramu, povinná podpora pro IPSec, rozšířená podpora pro mobilní IP. Semestrální práce Vávra Aleš 5
7 Datagram IP verze 6 IPv6 efektivně přesouvá volitelné informace do volitelných rozšíření záhlaví. Povinné záhlaví je fixní délky 40 oktetů, ale obsahuje pouhých osm polí. Za povinným záhlavím mohou následovat další volitelná záhlaví, která jsou proměnné délky a jsou určena bud pro zpracování až v koncových uzlech, nebo ve směrovačích. Obrázek 5: Formát datagramu protokolu IP verze 6 Povinné záhlaví Formát povinného záhlaví datagramu IPv6 s pevnou délkou 40 oktetů se skládá z následujících polí (viz obrázek 5): Verze (version) číslo verze protokolu. Priorita (traffic class) umožňuje zdroji identifikovat prioritu každého datagramu ve srovnání s ostatními datagramy od stejného zdroje, prioritu z hlediska přenosu a z hlediska doručení. Označení datového toku (flow label) označuje datagramy, vyžadující speciální péči při zpracování směrovači v síti. Datový tok je definován jako posloupnost datagramů vyslaných z jednoho zdroje jednomu příjemci nebo skupině příjemců, pro něž zdrojová stanice vyžaduje speciální zacházení. Označení datového toku a předchozí pole v záhlaví umožňují přímo řešení priority provozu a potřebné kvality služby, včetně řízení využití šířky pásma. Délka dat (payload length) udává délku zbývající části datagramu, tj. délku všech doplňkových záhlaví a velikost datového pole. Jelikož je toto pole dlouhé 16 bitů, tak největší délka přenášeného IP datagramu může být oktetů. Následující záhlaví (next header) identifikuje typ záhlaví bezprostředně následující za povinným záhlavím IPv6 datagramu. Semestrální práce Vávra Aleš 6
8 Počet skoků (hop limit) povolený počet zbývajících průchodů směrovači na cestě (obdoba pole TTL u IPv4), který každý směrovač na cestě sníží o jedničku (pokud dospěje k hodnotě 0, nesmí datagram předat dál a musí vygenerovat zprávu ICMP). Zdrojová adresa (source address) adresa zdroje v délce 128 bitů. Cílová adresa (destination address) adresa zamýšleného příjemce v délce 128 bitů. Volitelná záhlaví Za povinným záhlavím IPv6 mohou následovat některá z volitelných rozšiřujících záhlaví. Pole následující záhlaví v povinném záhlaví ukazuje jaký typ dat (jaké záhlaví) následuje za základním záhlavím. Teoreticky může ukazovat již na TCP segment nebo jiný protokol vyšší vrstvy. Pokud ukazuje na další rozšiřující záhlaví, pak i toto záhlaví má pole následující záhlaví, které ukazuje na další záhlaví. Pokud další záhlaví nenásleduje specifikuje se transportní protokol prostřednictvím čísla protokolu. Záhlaví s možnostmi skok od skoku (hop-by-hop options header) toto pole obsahuje informace, které jsou určeny pro směrovače přepravující datagram. Každý směrovač, který datagram předává se musí tímto polem zabývat. Záhlaví s možnostmi pro cílovou stanici (destination options header) obsahuje volitelné informace pro cílovou stanici nebo všechny cíle podle směrovacího záhlaví. Směrovací záhlaví (routing header) toto pole slouží odesílateli pro specifikaci adres směrovačů, které musí být na cestě navštíveny, cílová stanice musí pak toto záhlaví použít pro cestu zpět v obráceném pořadí. Záhlaví pro fragmentaci (fragment header) obsahuje informace určené pro fragmentaci a znovusestavování datagramů. Fragmentace však může být provedena pouze ve zdrojové stanici, nikoli po cestě směrovači, proto zdrojová stanice musí být schopna zjistit maximální velikost povolené datové jednotky na cestě k cílové stanici, aby datagram nebyl zničen. Autentizační záhlaví (authentication header) zabezpečuje integritu a věrohodnost datagramu. Záhlaví zabezpečení zapouzdření dat (encapsulating security payload) zajišt uje ochranu přenášených dat v datagramu v kombinaci se zajištěním autenticity a integrity dat. Změny oproti IPv4 Protokol IPv6 řeší problém s IP adresami tak, že místo původních 32 bitových adres používá adresy 128 bitové. Přitom však nejde jen o pouhé mechanické zvětšení rozsahu adres, protože to by již dnes nestačilo. Kromě problému s počtem IP adres se za celou dobu existence protokolů TCP/IP nastřádalo mnoho dalších problémů (či alespoň požadavků). Proto IPv6 přináší mnoho dalších změn oproti IPv4, a ne pouze novou velikost adres. Semestrální práce Vávra Aleš 7
9 Kromě samotného rozšíření IP adres přináší nová verze i mnohem propracovanější možnosti přidělování IP adres uzlům sítě (včetně možnosti dynamického přečíslovávání). Protokol IPv6 umožňuje aplikovat různé strategie přidělování IP adres i obecnějšího konfigurování sít ových uzlů. Například takovým způsobem, že konkrétní uzel si svou IP adresu určí sám, z části podle své fyzické (linkové) adresy, a z části podle toho, co dokáže zjistit o svých sousedech. Použití větších IP adres by mohlo také vážným způsobem zhoršit problém s rozsahem směrovacích informací, nutných pro dosažitelnost všech uzlů v jakékoli síti. Zde je navíc nutné počítat s dalším zvětšováním počtů uzlů (zejména v Internetu). Jako jediná možnost se proto rýsuje tzv. hierarchické směrování, tedy jakési patrové směrování, kdy existují různé úrovně podrobností směrovacích informací. To znamená,že čím je nějaká směrovací informace detailnější, tím více zůstává lokalizována respektive tím méně je rozesílána na všechny strany. Další zásadní změnou je zabudování prostředků na podporu různého zpracování různých druhů dat, včetně přednostního zpracování určitých druhů dat (například multimediálních přenosů, které vyžadují dodržování poměrně přísných časových kritérií, například celkového zpoždění či pravidelnosti v doručování). Větší pozornost je v rámci protokolu IPv6 věnována i otázce bezpečnosti a zabezpečení přenosů, zachování integrity přenášených dat. Stávající verze protokolu IP sice umožňuje určitá rozšíření, ale ne v takové míře, jaká by dnes byla zapotřebí. Nová verze jde v tomto ohledu mnohem dále a je snáze a efektivněji rozšiřitelná o další funkce a vlastnosti. Protokoly transportní vrstvy Sít ová vrstva, která poskytuje služby adresace a směrování datagramů, nezajišt uje doručení datagramů adresátům, ani nezajišt uje pořadí jejich doručení či dobu jejich doručení. Proto nad sít ovou vrstvou musí existovat vrstva starající se o koncový přenos datových jednotek mezi odesílatelem a příjemcem. Služba kterou tato vrstva nabízí vyšším vrstvám, může být bud spolehlivá, nebo nespolehlivá. U TCP/IP se tato vrstva označuje jako transportní. Odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Nabízí transportní službu se spojením nebo bez spojení za použití jednoho ze dvou protokolů. Transmission Control Protocol (TCP) je transportní protokol se spojením. Poskytuje logické spojení mezi koncovými aplikacemi, tedy spolehlivý přenos dat, který nebyl zajištěn datagramově orientovaným IP. TCP využívá ke své práci aplikační protokoly vyžadující spolehlivou transportní službu jako např. FTP (File Transfer Protocol) či TELNET. User Datagram Protokol (UDP) je velmi jednoduchý transportní protokol. UDP poskytuje nespolehlivou transportní službu bez spojení pro ty aplikace, které od transportního protokolu nepožadují zabezpečení přenosu v takovém rozsahu, jako je poskytuje TCP. Kvalita služby v IP Kvalita služby (QoS, Quality of Service) je podle doporučení ITU-T E.800 definována jako souhrnný výsledek výkonnosti služby, který určuje stupeň spokojenosti uživatele Semestrální práce Vávra Aleš 8
10 služby. Vzhledem ke složitosti definice pojmu spokojenost uživatele, se většinou kvalita služby v prostředí IP, charakterizuje výkonností toku paketů jednou nebo více sítěmi. Cílem je doručit pakety mezi koncovými uživateli podle určitých kritérií. Kvalita služby představuje kombinaci parametrů. Mezi konkrétní dílčí technické sít ové parametry pak patří ztráta paketů, zpoždění a jeho kolísání. Ztráta paketů Ztráta paketů v síti může mít nejrůznější příčiny, ale většinou je důvodem přetížení a zahlcení sítě, kdy některé směrovače nebo přepínače nestačí odbavovat příchozí pakety dostatečně rychle, jejich fronty ve vyrovnávacích pamětech přetečou a další pakety musí být zahozeny. Ztráta paketů při aplikacích neprobíhajících v reálném čase není dobrá, ale není ani kritická. Aplikace založené na spolehlivém transportním protokolu TCP dokáží tolerovat určité ztráty paketů, protože se mohou spolehnout na jejich opětovné vyslání. Naproti tomu aplikace pracující v reálném čase, používající nespolehlivá transportní protokol UDP, jsou citlivější na ztrátu paketů, protože nejen že jim chybí mechanismus pro opětovné vyslání paketů, ale většinou by jim pozdější doručení paketů nebylo moc platné, např. hlasová konverzace. Zpoždění Zpoždění je doba, kterou paketu trvá dostat se od zdroje k příjemci, tedy překonat cestu sítí mezi koncovými zařízeními. Zpoždění se skládá ze zpoždění kódováním a serializací a zpoždění při přenosu (to jsou pevné hodnoty), a zpoždění ve frontě na odbavení a zpoždění při přepínání v síti, která se dynamicky mění. Kolísání zpoždění Pakety nemusí v rámci dané konverzace přicházet od téhož zdroje všechny se stejným zpožděním. Kolísání zpoždění (jitter) je způsobeno zpožděním při serializaci paketů na pomalých spojích, rozdílech v délkách front v souvislosti se zahlcením sítě. Chybovost Pakety jsou někdy během cesty poslány špatným směrem, nebo smíchány dohromady, nebo narušeny. Příjemce toto musí detekovat, pokud byl paket zahozen požádá odesílatele o jeho znovuvyslání. V současné době existují dva hlavní přístupy k implementaci QoS v IP. Jsou jimi: Integrované služby (Integrated services, ve zkratce IntServ) Rozlišované služby (Differentiated services, ve zkratce DiffServ) Integrované služby V případě integrovaných služeb aplikace oznámí počítačové síti své požadavky na přenos dat, neboli přímo požaduje určitou kvalitu služby, například určitou minimální propustnost a určité maximální zpoždění. Počítačová sít ověří zda je k dispozici dostatek prostředků pro uspokojení požadavku a rozhodne, zda požadavkům vyhoví (admission control). V případě, že sít nemůže požadavkům vyhovět, spojení není provedeno a aplikace se může rozhodnout, zda požádá o méně náročnou kvalitu služby Semestrální práce Vávra Aleš 9
11 poskytovanou sítí. Pokud je požadavkům vyhověno, sít musí o požadavcích informovat všechny komponenty, například směrovače v uzlech sítě, přes které bude probíhat spojení, aby mohly pro dané spojení rezervovat odpovídající objem prostředků. Například určitou šířku pásma spoje mezi dvěma směrovači, určitou velikost fronty paketů uvnitř směrovače, apod. K tomuto účelu slouží rezervační protokoly. Na podporu zajištění šířky pásma pro určitý tok IP datagramů existuje protokol pro rezervaci prostředků RSVP (Resource Reservation Protocol). Protokol využívá cílová stanice, která očekává určitá data a chce si pro ně zajistit zaručený průchod sítí. Protokol pak postupně signalizací zajišt uje po celé cestě sítí všemi směrovači až ke zdrojové stanici, zda vyžádaná šířka pásma může být pro daný tok přidělena. Protokol garantuje šířku pásma prostřednictvím vybudování cesty mezi koncovými uzly s dohodnutými parametry ve specifikaci toku (data flow) v každém směrovači nebo přepínači na třetí vrstvě. Vzhledem k zátěži propojovacích zařízení způsobené sledováním stavu každé rezervace pomocí RSVP má protokol uplatnění jen v menších sítích, nejlépe v přístupových sítích. RSVP je také preferovaným mechanismem pro signalizaci QoS v podnikových sítích, zejména pro služby typu hlas po IP a video po IP. RSVP nabízí jedinečnou přednost v tom, že nepřipouští žádný nadbytečný paket, a pásmo je tak dostupné pro jiné volání nebo spojení po téže cestě. Tento protokol je však poměrně složitý, přináší významnou režii při řízení chodu sítě. Proto se v poslední době objevují návrhy jednodušších rezervačních protokolů. Jejich implementace jsou však zatím jen experimentální, nejsou běžně k dispozici ve směrovačích významných výrobců. Ačkoliv možnost přesné specifikace požadované QoS je lákavá, ukazuje se, že tento přístup je příliš restriktivní a jeho implementace přináší velkou časovou režii. Řada interaktivních aplikací nepotřebuje nutně zajistit určitou konkrétní průchodnost nebo minimální zpoždění. Postačí, když bude zajištěno, že tyto parametry nebudou výrazně zhoršeny vlivem jiné komunikace, kde je odezva vnímána uživatelem mnohem citlivěji. Navíc, při stále se zvyšujících rychlostech průchodu paketů směrovači je třeba maximálně zjednodušit zpracování jednotlivých procházejících paketů a minimalizovat objem stavové informace (jakou je například rezervace určité QoS), kterou musí směrovače o jednotlivých spojeních udržovat. Rozlišované služby V poslední době pozornost obrací více k jinému přístupu implementace QoS, a to k rozlišovaným službám. Na rozdíl od integrovaných služeb vycházejí poskytované služby z principu relativních priorit v prostředí nespojované sítě. Datové toky jsou agregovány do tříd podle stejného typu služby, takže sít ové prvky (s výjimkou hraničních) se nemusí starat o každý datový tok zvlášt. Každý IP paket vstupující do sítě je označen značkou, která říká, jak má být s paketem zacházeno, neboli určuje třídu přenosu poskytnutou paketu. Místo v záhlaví IP datagramu určené pro tuto značku se nazývá DSCP. Toto označení probíhá jen na vstupu do počítačové sítě na tzv. ingress směrovači. Během přenosu paketů počítačovou sítí další směrovače pouze přečtou značku každého paketu a řídí se podle ní při zpracování paketu. Počet značek je relativně malý. Směrovače přidělí určité prostředky každé třídě přenosu a zajišt ují určitý vztah mezi jednotlivými třídami. Takto rozlehlá sít se nazývá diffserv doména. Rozlehlá počítačová sít může být rozdělena na několik propojených diffserv domén. V každé z nich probíhá zpracování paketů samostatně. Semestrální práce Vávra Aleš 10
12 Obrázek 6: Diffserv doména Zpracování paketů směrovačem na základě značky paketu je označováno jako PHB (Per- Hop-Behaviour).V současné době jsou standardizovaná dvě PHB: Urychlené předávání (EF, Expedited Forwarding) nabízí absolutní záruky na kolísání zpoždění pro třídu provozu, je proto velmi složité na zajištění a neefektivní, protože poskytnutí služby EF danému toku odpovídá poskytnutí virtuálního okruhu, což vede k nižšímu využití sít ových prostředků. EF lze tedy poskytovat jen omezenému počtu toků. EF PHB je vhodné pro implementaci virtuálního pronajatého okruhu. Zajištěné předávání (AF, Assured forwarding) umožňuje zařadit pakety do jedné ze čtyř tříd. Každé třídě je ve směrovačích přidělen určitý objem prostředků, například velikost vyrovnávací paměti nebo kapacita výstupní linky. V rámci každé třídy pak může být každému paketu přiřazena jedna ze tří priorit zahození paketu (drop precedence), ke kterému může dojít v případě zahlcení. Směrovač musí odeslat paket mající nižší hodnotu priority se stejnou nebo vyšší pravděpodobností než paket mající vyšší hodnotu priority. AF PHB se používá pro implementaci služeb, u kterých je potřeba volitelná úroveň kvality přenosu. Rozdíly mezi IntServ a DiffServ IntServ (Integrated Services) spolu s protokolem RSVP poskytuje velmi jemné koncové garance služeb, ale potřebuje k tomu účast všech směrovačů, které musí udržovat informaci o stavu každého toku paketů a objem těchto stavových informací s počtem toků zákonitě roste. To se promítá do požadavků na pamět ovou a procesní kapacitu směrovačů a jejich složitost. IntServ lze uplatnit například v podnikové síti ale ne v Internetu. DiffServ (Differentiated Services) poskytuje určitý druh diskriminace v závislosti na platbě za službu. Třídy provozu jsou předdefinované agregáty provozu, a tak jsou dostupné bez potřeby zvláštní signalizace v síti. Klasifikaci provádějí koncové systémy, takže management sítě je pro DiffServ jednodušší než u IntServ. To je ale do jisté míry současně nevýhodou, protože DiffServ za cenu jednoduchosti práce sítě přesouvá složitost fungování sítě k jejímu okraji (do oblasti poskytování sítě a služeb konfigurace). DiffServ lze uplatnit i v rozsáhlých sítích, protože místo sledování jednotlivých toků paketů v síti sleduje pouze agregovaný provoz. Semestrální práce Vávra Aleš 11
13 Literatura [1] Pužmanová, R.:TCP/IP v kostce, Kopp, České Budějovice, 2004 [2] Ubik, S.:QoS a diffserv Úvod do problematiky. Technická zpráva TEN 155 CZ číslo 6/2000, září [3] Semestrální práce Vávra Aleš 12
Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF
IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další
Více6. Transportní vrstva
6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v
VícePočítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-3-03
Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh
Více1. Integrované služby (Integrated services IntServ) 2. Rozlišované služby (Differentiated services diffserv)
1. Integrované služby (Integrated services IntServ) V případě integrovaných služeb aplikace oznámí počítačové síti své požadavky na přenos dat ve formě požadovaných QoS. Počítačová síť ověří zda jsou k
Více4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.
4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní
VícePočítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP
Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol
VíceSíťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS
VíceVlastnosti podporované transportním protokolem TCP:
Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako
VíceY36PSI Protokolová rodina TCP/IP
Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Jan Kubr - Y36PSI 1 11/2008 Program protokol síťové vrstvy IP podpůrné protokoly ICMP RARP, BOOTP, DHCP protokoly transportní vrstvy UDP TCP Jan Kubr - Y36PSI 2 11/2008
VíceRoutování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceIPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
IPv6 RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS 2010/11,
VíceY36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29
Y36PSI IPv6 Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Obsah historie, motivace, formát datagramu, adresace, objevování sousedů, automatická konfigurace, IPsec, mobilita. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 2/29 Historie
Více7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.
7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům
Více3.17 Využívané síťové protokoly
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.
VíceAktivní prvky: brány a směrovače. směrovače
Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VíceModel ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část
Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,
VíceStřední průmyslová škola, Bruntál, příspěvková organizace. Praktická maturitní práce
Střední průmyslová škola, Bruntál, příspěvková organizace Praktická maturitní práce Lukáš KOLB 2005/2006 Organizace: Střední průmyslová škola, Bruntál, příspěvková organizace Název práce: Animace směrování
VícePřednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány
Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním
VíceDefinice pojmů a přehled rozsahu služby
PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních
VícePočítačové sítě 1 Přednáška č.4 Síťová vrstva
Počítačové sítě 1 Přednáška č.4 Síťová vrstva Osnova = Síťová vrstva = Funkce síťové vrstvy = Protokoly síťové vrstvy = Protokol IPv4 = Servisní protokol ICMP ISO/OSI 7.Aplikační 6.Prezentační 5.Relační
VíceJAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
VíceProjekt IEEE 802, normy ISO 8802
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu
VíceTelekomunikační sítě Protokolové modely
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě
Vícemetodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování
metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování Cílem tohoto tematického celku je poznat formát internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování včetně návazných
VíceSpecifikace QoS v IP. Vladimír Smotlacha, Sven Ubik CESNET
Specifikace QoS v IP Vladimír Smotlacha, Sven Ubik CESNET Použití QoS zákazník - dohoda o poskytování služby uživatel - aktivace služby, žádost o její poskytnutí aplikace - přenos dat s využitím služby
VíceInovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP Ing. Zelinka Pavel
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP
VíceQoS - Quality of Service
QoS - Quality of Service Přednášky z Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc. Quality of Service principy a mechanizmus integrované služby diferencované služby policy based networking
VíceQuality of service. - principy a mechanizmus - integrované služby - diferencované služby - policy based networking.
Quality of service - principy a mechanizmus - integrované služby - diferencované služby - policy based networking QoS v IP sítích - IETF aktivity QoS v IP sítích (zlepšení strategie best effort s maximálním
VíceZáklady počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly
Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly Základy počítačových sítí Lekce Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod - protokoly pravidla podle kterých síťové komponenty vzájemně komunikují představují
VíceAdaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti
1 Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti Oblast techniky V oblasti datových sítí existuje různorodost v použitých přenosových technologiích. Přenosové systémy
VíceInternet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu
Internet a zdroje (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu 12 26. 11. 2010 (KFC-INTZ) ARP, routing 26. 11. 2010 1 / 10 1 ARP Address Resolution
Více5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
VíceY36SPS QoS Jan Kubr - Y36SPS 1 5/2008
Y36SPS QoS Jan Kubr - Y36SPS 1 5/2008 QoS - co, prosím? Quality of Services = kvalita služeb Opatření snažící se zaručit koncovému uživateli doručení dat v potřebné kvalitě Uplatňuje se v přenosu multimédií,
VícePočítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SPŠE a IT Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz ISO_OSI 2 Obsah 1. bloku Vrstvový model Virtuální/fyzická komunikace Režie přenosu Způsob přenosu
VíceInovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií
VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední
VíceMODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ
MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ V počátcích budování počítačových sítí byly sítě a technické prostředky těchto sítí od jednotlivých výrobců vzájemně nekompatibilní. Vznikla tedy potřeba vytvoření jednotného síťového
VíceSoučinnost architektury diferencovaných a integrovaných služeb
Součinnost architektury diferencovaných a integrovaných služeb Ing. Jan Kacálek Doc. Ing. Vladislav Škorpil, CSc. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav
VíceObsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9
Obsah 3 Obsah O autorech 9 Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Předmluva 13 Co je nového v tomto vydání? 13 Cílová skupina čtenářů 14 Čím je tato učebnice jedinečná? 14 Přístup shora dolů 14 Zaměření na Internet
VícePočítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.
Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní
VícePočítačové sítě II. 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006
Počítačové sítě II 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IP verze 4 základní protokol Internetu, RFC 791 v současnosti nejrozšířenější síťový protokol
Více12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování
12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které
Více1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model
1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační
VícePočítačové sítě Transportní vrstva. Transportní vrstva
UDP TCP Rozhraní služeb Rozhraní protokolů 17 6 ICMP IGMP OSPF 01 02 89 SAP Síťová vrstva IP Rozhraní přístupu k I/O ARP Ethernet driver RARP Vrstva síťového rozhraní 1 DATA Systém A Uživatel transportní
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Síťové vrstvy Fyzická
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VícePočítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005
Počítačové sítě II 14. Transportní vrstva: TCP a UDP Miroslav Spousta, 2005 1 Transportní vrstva přítomná v ISO/OSI i TCP/IP zodpovědná za rozšíření vlastností, které požadují vyšší vrstvy (aplikační)
VíceProtokoly přenosu. Maturitní otázka z POS - č. 15. TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol)
Protokoly přenosu konfigurace protokolu TCP/IP adresa IP, maska podsítě, brána nastavení DHCP, DNS TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) Rodina protokolů TCP/IP obsahuje sadu protokolů
VíceSystémy pro sběr a přenos dat
Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking
VíceTechnologie počítačových sítí 5. přednáška
Technologie počítačových sítí 5. přednáška Obsah páté přednášky IP protokol (Internet protokol) IP Protokol IP-datagram ICMP Protokol - Echo - Nedoručitelný IP-datagram - Sniž rychlost odesílání - Změň
VíceSí tová vrstvá [v1.1]
Sí tová vrstvá [v1.1] O co jde? Popis IP protokolu, záhlaví IP datagramu, principy hierarchického adresování, adresování podsítí a maska sítě, funkce směrovačů, next hop adresy v činnosti směrovače, struktura
VíceTechnologie počítačových komunikací
Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 9 Technologie počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz
VícePočítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006
Počítačové sítě II 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IPv6 nejnovější protokol, ve fázi testování řeší: vyčerpání adres zabezpečení (povinně
VíceMPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík -
MPLS (MultiProtocol Label Switching) Osnova prezentace: Technologie MPLS Struktura MPLS sítě MPLS a VPN G-MPLS Dotazy 2 / 21 Vznik MPLS: Ipsilon Networks (IP switching) pouze pro ATM Cisco systems, inc.
VícePočítačové sítě Implementace RM OSI. Počítačové sítě - Vrstva datových spojů 1
Implementace RM OSI Počítačové sítě - 1 Protokoly, architektura Otevřené systémy Otevřené pro další standardizaci Definují širší kategorie funkcí pro každou funkční úroveň Nedefinují způsob implementace
VíceQoS v datových sítích, IntServ a DiffServ
QoS v datových sítích, IntServ a DiffServ Tento materiál byl zpracován kompilací dvou zdrojů: Sven Ubik: QoS a diffserv Úvod do problematiky, Technická zpráva TEN-155 CZ číslo 6/2000 Arindam Paul: QoS
VícePrincipy ATM sítí. Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET
Principy ATM sítí Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET vhor@cuni.cz Konference Vysokorychlostní sítě 1999 Praha 10. listopadu Asynchronous Transfer
VíceKomunikační sítě a internetový protokol verze 6. Lukáš Čepa, Pavel Bezpalec
Komunikační sítě a internetový protokol verze 6 Lukáš Čepa, Pavel Bezpalec Autoři: Lukáš Čepa, Pavel Bezpalec Název díla: Komunikační sítě a internetový protokol verze 6 Vydalo: České vysoké učení technické
VíceSeminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů. téma: IPsec. Vypracoval: Libor Stránský
Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů téma: IPsec Vypracoval: Libor Stránský Co je to IPsec? Jedná se o skupinu protokolů zabezpečujících komunikaci na úrovni protokolu IP (jak už
VíceJosef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.6
Přednáška č.6 Síťová vrstva a ethernet (rámec ethernet) IP protokol IP paket & datagram Služební protokol ICMP Fragmentace Protokoly ARP & RARP Služební protokol IGMP IPv6 Na úrovni vrstvy síťového rozhrání
VíceKvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP
Kvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP Ing. Pavel BEZPALEC Katedra telekomunikační techniky, ČVUT FEL v Praze Technická 2, Praha 6 bezpalec@fel.cvut.cz Abstrakt: Příspěvek rozebírá pojem kvalita
VíceArchitektura TCP/IP v Internetu
Architektura TCP/IP v Internetu Síťová architektura Internetu - TCP/IP Soustava protokolů TCP/IP je v současné době nejpoužívanější v nejrozsáhlejším konglomerátu sítí - Internetu. Řekne-li se dnes TCP/IP,
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Více1. Směrovače směrového protokolu směrovací tabulku 1.1 TTL
1. Směrovače Směrovače (routery) jsou síťové prvky zahrnující vrstvy fyzickou, linkovou a síťovou. Jejich hlavním úkolem je směrování paketů jednotlivými sítěmi ležícími na cestě mezi zdrojovou a cílovou
VícePŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO KATEDRA INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Vizualizace a demonstrace IP fragmentace.
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO KATEDRA INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vizualizace a demonstrace IP fragmentace 2011 Jiří Holba Anotace Tato práce pojednává o problematice fragmentace IP datagramu
VícePočítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI
Počítačové sítě Dekompozice sítě na vrstvy 2 Komunikace mezi vrstvami 3 Standardizace sítí ISO = International Standards Organization Přesný název: Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy
TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 08. Otázka : Protokolová rodina TCP/IP. Vztah k referenčnímu modelu ISO-OSI. Obsah : 1 Úvod 2 TCP/IP vs ISO-OSI 3 IP - Internet Protocol
VíceEXTRAKT z mezinárodní normy
EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 03.220.01; 35.240.60 Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM)
VíceZásobník protokolů TCP/IP
Zásobník protokolů TCP/IP Základy počítačových sítí Lekce 3 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Porovnání s modelem ISO/OSI Adresování v Internetu
VíceAnalýza aplikačních protokolů
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008
Více4. Transportní vrstva
4. Transportní vrstva PB156: Počítačové sítě Eva Hladká Fakulta informatiky Masarykovy univerzity jaro 2010 Eva Hladká (FI MU) 4. Transportní vrstva jaro 2010 1 / 55 Struktura přednášky 1 Přehled 2 Úvod
VíceKódování signálu. Problémy při návrhu linkové úrovně. Úvod do počítačových sítí. Linková úroveň
Kódování signálu Obecné schema Kódování NRZ (bez návratu k nule) NRZ L NRZ S, NRZ - M Kódování RZ (s návratem k nule) Kódování dvojí fází Manchester (přímý, nepřímý) Diferenciální Manchester 25.10.2006
VícePOČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1
Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu
VíceEXTRAKT z české technické normy
EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura
VíceY36PSI QoS Jiří Smítka. Jan Kubr - 8_rizeni_toku Jan Kubr 1/23
Y36PSI QoS Jiří Smítka Jan Kubr - 8_rizeni_toku Jan Kubr 1/23 QoS - co, prosím? Quality of Services = kvalita služeb Opatření snažící se zaručit koncovému uživateli doručení dat v potřebné kvalitě Uplatňuje
Více11. IP verze 4, adresy. Miroslav Spousta, IP verze 4
Počítačové sít ě II 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2005 1 IP verze 4 základní protokol Internetu, RFC 791 v současnosti nejrozšířenější síťový protokol součást síťové vrstvy architektury TCP/IP
VíceSAS (Single-Attachment Station) - s jednou dvojicí konektorů, tj. pro použití pouze na jednoduchém kruhu.
4.1.1 FDDI FDDI je normalizováno normou ISO 9314. FDDI je lokální síť tvořící kruh. Jednotlivé stanice jsou propojeny do kruhu. K propojení stanic se používá optické vlákno. Lidovější variantou FDDI je
VíceX.25 Frame Relay. Frame Relay
X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceStandardizace Internetu (1)
Internet Standardizace Internetu (1) RFC Request for Comments, základní dokumenty identifikovány čísly, po vydání se nemění místo změny se nahradí jiným RFC přidělen stav proposed standard: návrh (ustálené,
VíceMěření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure
QoS na L2/L3/ Brno, 12.03.2015 Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Hlas Video House Black Box Infrastructure Small
VíceCo je to IPv6 Architektura adres Plug and Play Systém jmenných domén Přechod Současný stav IPv6
Co je to IPv6 Architektura adres Plug and Play Systém jmenných domén Přechod Současný stav IPv6 Problémy IPv4 Vyčerpání IPv4 adres 4 slabiky = 4,3 miliard adres Méně než je populace lidí (6,1 miliard)
VícePočítačové sítě Systém pro přenos souborů protokol FTP
Počítačové sítě Systém pro přenos souborů protokol FTP Autorizovaný přístup do souborového systému hostitelského uzlu Informace o obsahu souborového systému hostitelského uzlu Obousměrný přenos kopií souborů
VíceHistorie, současnost a vývoj do budoucnosti. 1.5.2009 Anna Biernátová, Jan Faltys, Petr Kotek, Pavel Pokorný, Jan Šára
Historie, současnost a vývoj do budoucnosti 1.5.2009 Anna Biernátová, Jan Faltys, Petr Kotek, Pavel Pokorný, Jan Šára První počítačová síť Návrh v roce 1966-1969 Defense Advanced Research Projects Agency
VíceTechnologie počítačových sítí 2. přednáška
Technologie počítačových sítí 2. přednáška Obsah druhé přednášky Síťové protokoly Síťové protokoly Typy protokolů Protokol ISO OSI - Fyzická vrstva - Linková vrstva - Síťová vrstva - Transportní vrstva
Víceverze 3 Téma 8: Protokol IPv6
NSWI021 NSWI045 1/1 8/1 verze 3 Téma 8: Protokol IPv6 Jiří Peterka NSWI021 NSWI045 1/2 8/2 připomenutí: protokol IPv6 blokům, které IPv6 přenáší, se častěji říká pakety (než datagramy, jako u IPv4) ale
VíceInternet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy
Metodický list č. 1 Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Cílem tohoto tematického celku je poznat formát datagramů internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování
VícePočítačové sítě IP multicasting
IP multicast mechanismus pro skupinovou komunikaci v IP vrstvě Zdroj vysílá jeden datagram, na multicast směrovačích se jeho kopie vysílají do větví multicast stromu Adresy typu D podpora IP multicastu
VíceUniverzita Jana Evangelisty Purkyně Automatizace Téma: Datová komunikace. Osnova přednášky
Osnova přednášky 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů 6) Vlastnosti regulátorů 7) Stabilita
VíceQoS a diffserv - Úvod do problematiky
Technická zpráva TEN-155 CZ číslo 6/2000 QoS a diffserv - Úvod do problematiky Sven Ubik 29. 9. 2000 Poznámka: tento text byl připraven pro publikaci v časopise Sdělovací technika. 1 Úvod Pojem kvalita
VíceCAL (CAN Application Layer) a CANopen
CAL (CAN Application Layer) a CANopen J. Novák České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra měření Průmyslový distribuovaný systém na bázi sběrnice CAN Pressure sensor Stepper
VíceMobilita v IP verze 6 Úvod
Mobilita v IP verze 6 Úvod Lukáš Repka IP je nejzákladnějším nosným protokolem rodiny TCP/IP. Všechny ostatní protokoly jsou přenášeny přímo v datové části IP s příslušným identifikačním číslem vyššího
VíceSEMESTRÁLNÍ PROJEKT 1
Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Bakalářský studijní program Teleinformatika SEMESTRÁLNÍ PROJEKT 1 Základní vlastnosti technologie diffserv 2004/2005 Otto
VíceRelační vrstva SMB-Síťový komunikační protokol aplikační vrstvy, který slouží ke sdílenému přístupu k souborům, tiskárnám, sériovým portům.
Aplikační vrstva http-protokol, díky kterému je možné zobrazovat webové stránky. -Protokol dokáže přenášet jakékoliv soubory (stránky, obrázky, ) a používá se také k různým dalším službám na internetu
VíceŘízení datového toku, QoS
Řízení datového toku, QoS RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít
VíceKomunikační protokoly počítačů a počítačových sítí
Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:
VíceZásobník protokolů TCP/IP
Zásobník protokolů TCP/IP Úvod do počítačových sítí Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc. Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Adresování v Internetu Jmenné služby Protokoly
VíceREFERENČNÍ MODEL ISO/OSI
REFERENČNÍ MODEL ISO/OSI Autoři referenčního modelu ISO/IOSI dospěli k závěru, že hierarchických vrstev, které zajistí fungování sítě, by mělo být sedm. Rozdělili je přitom do dvou velkých bloků po třech
VíceZajištění kvality služby (QoS) v operačním systému Windows
VŠB TU Ostrava Směrované a přepínané sítě Zajištění kvality služby (QoS) v operačním systému Windows Teoretické možnosti aplikace mechanismů zabezpečení kvality služby (QoS) v nových verzích MS Windows
VíceDUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů
DUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů ze sady: 3 tematický okruh sady: III. Ostatní služby internetu ze šablony: 8 - Internet určeno pro: 4. ročník vzdělávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika - Elektronické
Více