Sí tová vrstvá [v1.1]

Save this PDF as:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sí tová vrstvá [v1.1]"

Transkript

1 Sí tová vrstvá [v1.1] O co jde? Popis IP protokolu, záhlaví IP datagramu, principy hierarchického adresování, adresování podsítí a maska sítě, funkce směrovačů, next hop adresy v činnosti směrovače, struktura IP adresy. Sítová vrstva zajištuje doručení jednotlivých částí zprávy do cílového zařízení, které může být ve vzdálené síti. Datová jednotka vznikající v sítové vrstvě se nazývá paket. Tato vrstva také zajištuje adresování, zapouzdření dat přijatých z transportní vrstvy do paketu, směrování a následné rozbalení paketu. Adresování spočívá v tom, že každému sítovému zařízení je přiřazena sítová adresa IP, pomocí níž lze části zprávy pakety směrovat do cílového zařízení. Zapouzdření do paketu spočívá v tom, že k datovému segmentu získanému z vyšší vrstvy se přidá hlavička obsahující IP adresu lokálního zdrojového zařízení a IP adresa cílového zařízení. Adresa cílového zařízení se použije pro doručení paketu na místo určení. Jakmile je paket připraven, je předán nižší vrstvě, která zajistí další úpravu a následně se data vyšlou. Směrování je úloha, kterou vykonávají sítová zařízení zvaná routery, tedy směrovače. Podle svých směrovacích tabulek rozhodují, kam pošlou přijatý paket. Během své cesty může paket projít mnohými různými sítěmi, které jsou vzájemně propojeny směrovači. Ty zajištují směrování dat po cestě od zdroje k cíli. Směrovače provádějí analýzu přijatého paketu jen z hlediska zjištění cílové adresy, obsahem segmentu se nezabývají. Rozbalení paketu nastává až ve chvíli, kdy dorazí do svého cílového zařízení. Tam je z paketu odstraněna hlavička obsahující informace o sítových IP adresách zdrojového a cílového zařízení a získaný segment je předán transportní vrstvě pro další zpracování.

2 Internet Protocol (IP) je základním protokolem pracujícím na sítové vrstvě. Byl vyvinut se záměrem doručovat pakety co nejúspěšněji, bez zajišťování kontroly toku dat a kontroly doručení. Tento protokol je považován za nespojovaný nevytváří žádné spojení předtím, než uskuteční vysílání paketů, také je považován za nespolehlivý v zájmu co nejrychlejšího doručení neprovádí žádnou kontrolu doručení a toku dat. Data doručuje s nejvyšším úsilím, funguje nezávisle na sítovém médiu. Nespojovaná služba znamená, Tento protokol poskytuje datagramovou službu celé rodince protokolů TCP/IP (Transmission Control Protocol / Internet Protocol). Sám o sobě neposkytuje záruky na přenos dat a podle IP adresy rozlišuje pouze jednotlivá sítová rozhraní. Internet protokol je zodpovědný za směrování datagramů, tedy packetů, ze zdrojového počítače do cílového přes jednu nebo více IP sítí. Data se v IP sítích posílají jako bloky, které nazýváme datagramy. Jednotlivé datagramy putují zcela nezávisle na sobě. Na samotném začátku komunikace není zapotřebí nějak navazovat spojení, protože dané stroje spolu většinou před touto komunikací nekomunikovali. Doručování IP datagramů poskytuje nespolehlivou službu. Prakticky jde o to, že paket putuje sítí tak, že jednotlivé uzly ho posílají dál a dál, co možná nejblíže k cíli, paket se tam tedy limitně blíží, ale nakonec se tam nemusí dostat. Datagram může být také opakovaně doručen. Jelikož datagramy putují nezávisle, tak tato služba neposkytuje ani řazení paketů. Tato chybovost nemá viditelný vliv, dokud nepřekročí únosnou hranici. Navíc se v drtivé většině používá k nápravě těchto chybovostí vyšší vrstva, která automaticky tyto chyby napravuje, či pakety řadí. Každé sítové rozhraní má prostřednictvím protokolu IP přidělen jednoznačný identifikátor, tedy IP adresu. V každém datagramu je pak tato adresa uvedena paket tedy obsahuje adresu odesilatele i cíle. Na základě právě těchto adres pak routery, které pracují na této vrstvě, provádí rozhodnutí, kterým směrem daný paket odešlou, jde o tzv. routing, česky řečeno: směrování.

3 Záhlaví IP datagramu nám říká vše, co potřebujeme vědět: Verze IP, zdrojová a cílová IP. Délka záhlaví. Zajímavé je, že musí být udáváno ve čtyřbytech, jinými slovy: pokud máme datagram s délkou záhlaví 20, v kolonce délka záhlaví bude číslo 5. o Pokud není násobkem čtyř, doplní se výplní tak, aby bylo o Minimální délka hlavičky je 5 bitů Typ služby. Umožní posílání paketů podle priorit, aby byla zachována kvalita. Celková délka. Délka IP datagramu v bytech. Délka je 16bitové číslo. Identifikace IP datagramu. Unikátní 16bitové číslo identifikující fragment v paketu Doba životnosti (Time to Live - TTL). Protokol. Obsahuje identifikaci protokolu vyšší vrstvy, který datagram využívá k cestě o Vždy je použit TCP (ID=6) nebo UDP (ID=17) Kontrolní součet. o Pouze kontrolní součet záhlaví datagramu o Problémem je změna informací v datagramu směrovači např. TTL Musí se pak změnit kontrolní součet, to mají na starost směrovače Flags (příznaky). Udává informace o fragmentování dat. Je to 3bitové číslo. o První bit je vždy nastaven na hodnotu 0. o Druhý bit nám říká, zda paket můžeme fragmentovat (0) nebo ne (1). Pokud na směrovač přijde paket, který musí být fragmentován kvůli přenosovému médiu, ale druhý příznak je 1, pak je zahozen. o Třetí bit říká, zda jde o fragment poslední (0) nebo průběžný (1). Volitelné položky a samotná data

4 V sítích se používá hierarchické adresování. Pro lepší představu si lze hierarchické adresování v sítích představit jako zasílání dopisu z jednoho státu do druhého. Jde o to, že na každém stupni doručování se stačí zajímat pouze o další nižší stupínek, jako s poštou: Zajímá mne stát, pak město, pak ulice, pak jméno. Směrovače směrují pakety pouze na základě adresy sítě, nezajímají se o koncové zařízení, ke kterému data proudí. Jakmile se paket dostane do příslušné sítě, lokální zařízení jako například přepínač již doručení k cílovému počítači zajistí. Logická adresace je jedním z nejdůležitějších faktorů při návrhu sítí. Taková sít by měla být logicky/hierarchicky uspořádána, snadno udržovatelná a musí počítat s budoucím růstem připojených zařízení. Stále ještě používáme adresaci pomocí IPv4, což je adresa reprezentovaná pomocí 32 bitů, která se zapisuje jako čtveřice až trojciferných čísel oddělených tečkou. IP adresa je hierarchická a dělí se na dvě části. První část určuje adresu sítě, pak je tu ještě druhá část určující adresu koncového zařízení. Díky neefektivnosti rozdělení se adresy rozdělily do pěti tříd označených velkými písmeny. První tři třídy, tedy třída A, B a C jsou určeny k adresaci konkrétních sítí a hostů, třída D je rezervována pro multicast a třída E je určena pro experimentální účely. To, do jaké třídy IP adresa patří, se rozliší podle prvních čtyř bitů. První bit adresy je 0, pak patří do třídy A První dvoubit adresy je 10, pak patří do třídy B Pokud je první 0 zleva na třetím místě adresy ve dvojkové soustavě, pak je to třída C Pokud je první 0 zleva na čtvrtém místě adresy ve dvojkové, pak je to třída D Jeli první čtyřbit zleva 1111, pak patří do třídy E Adresy sítě jsou určeny počtem prvních několika bitů následovně: Prvních 8 bitů u třídy A Prvních 16 bitů u třídy B Prvních 24 bitů u třídy C Zbylá část IP adresy určuje koncové zařízení.

5 Adresace podsítí. Hierarchizací adres se sice zvýšil počet adresovatelných sítí, to tak, že brutálně z 256 na počet převyšující 2 miliony, ale co si budeme povídat, pořád je to málo vzhledem k potřebě. Ukázalo se totiž, že rozdělení adres do tříd je nedostatečně přizpůsobené velikostem a počtu sítí. Je to krásně vidět na univerzitách, kde potřebuji připojit např. 500 počítačů do sítě. No jo, jenomže když jsem přesáhl 255 počítačů pro třídu C, musím jít do B, kde mam přes 65 tisíc míst, ale využiju jenom zlomek. Přesně toto se snaží řešit podsítě. Abych mohl vytvořit podsíť, potřebuji sítovou masku, která je tvořena stejně jako IP adresa, tedy pomocí 32 bitů, čtveřice až tříciferných čísel oddělených tečkou. Vlevo jsou samé jedničky, vpravo jsou samé nuly. Počet jedniček určuje délku sítové části IP adresy. Směrovače tedy při směrování prochází sítovou masku zleva doprava a na pozici, kde jsou jedničky je sítová část, na pozici, kde jsou nuly je host část IP adresy. IP adresa, jak jsem již napsal, se skládá z network a host části, pokud tedy rozděluji sít na podsítě, použiju určitý počet bitů z levé strany host části k její adresaci. To se jednoduše provede tak, že zvýším počet jedniček u sítové masky. Způsob jak zapsat masku je dvojí: o IP: Maska: o IP: /24 Délka masky: počet jedniček v masce zleva Příklad: rozdělení sítě do podsítí. Protože je to třída C IP adresa: a chci ji rozdělit na 8 stejných podsítí Adresa patří do třídy C Protože: Chci subsítí, proto prodloužím network část o 3 bity 224 Sítová maska tedy bude: ? Protože: Maska pro všechny podsítě tedy bude: První podsít má tedy adresu a broadcast Adresy ostatních, tedy zbylých sedmi, podsítí a jejich broadcasty se pak budou v poslední části adresy postupně zvyšovat, protože počet původních adres byl 256, my chtěli 8 podsítí, takže na každou podsít připadá: adres (i s broadcastem a adresou sítě, takže reálně mám 30 adres), ale začínám na čísle 0 (adresou sítě), takže 31 je poslední adresa, tedy broadcast, což je všesměrové vysílání do podsítě.

6 Příklad: jak se určí adresa podsítě, do které počítač patří? Řešení: Počítač má nastavenu nějakou IP adresu a masku. IP: a maska: Adresa podsítě se získá jako výsledek logické operace AND provedené na IP adrese a adrese masky. V tomto případě je: adresa podsítě: část identifikující sít: část identifikující koncové zařízení: 102 Všechna zařízení ve stejné síti mají stejnou první část IP adresy část identifikující sít. Sít je možné rozdělit na více podsítí tak, že část identifikující sít je rozšířena o několik dalších bitů na úkor části pro koncová zařízení. Celá IP adresa je 32bitová. Funkce směrovačů Je to aktivní prvek počítačové sítě, který směrováním (routingem), přeposílá datagramy směrem k jejich cíli, toto vše probíhá na třetí vrstvě ISO OSI modelu. Router vlastně propojuje dvě sítě a přenáší mezi nimi data. Každý router obsahuje směrovací tabulka, která obsahuje optimální cesty k cíli. Bránou je obvykle směrovač, který v síti funguje jako hraniční sítové zařízení, jako spojovací článek mezi vnitřní a vnější sítí. Nastavení IP adresy, masky podsítě a výchozí brány můžu provést manuálně v sítovém nastavení nebo je získat z DHCP automaticky. Směrování. Když potřebuje počítač komunikovat s jiným počítačem, který není na stejné síti, posílá svá data svému hraničnímu směrovači výchozí bráně a ten se postará o další doručení. Směrovač dělá směrovací rozhodnutí s každým paketem, který do něj dorazí. Pokud je cílový počítač připojen na jiném rozhraní stejného směrovače jako zdrojový počítač, jsou data ihned přesměrována k cíli. Pokud cílová sít není připojena přímo ke směrovači, směrovač přepošle data na další směrovač, který vede k cíli. Směrovač si vede směrovací tabulku, v níž má uvedeny cesty do jednotlivých sítí i s metrikou. Směrovací tabulka obsahuje imaginární obraz topologie sítě, který jí pomáhá rozhodnout se, jak naložit s paketem přijatým nebo odesílaným. Obsahuje záznamy odpovídající použitému protokolu. V praxi to funguje tak, že cílová IP adresa z datagramu je prohnána tabulkou a hledá se shoda s již existujícím záznamem. Záznamy zde jsou řazeny podle délky masky sítě. Pokud je

7 nalezena shoda, pak se příslušný řádek použije pro směrování porovnávaného datagramu. Pokud shoda nenastane, projde se routovací tabulka až na poslední řádek, kde je adresa implicitní ve tvaru: , která říká: Není tu to, co hledáš, mazej ven. Je to vlastně taková vstupní brána do internetového prostoru. Statické a dynamické směrování. Cesty do vzdálených sítí se bud směrovač naučí automaticky pomocí směrovacích protokolů od ostatních směrovačů, nebo je můžeme staticky manuálně nastavit ve směrovači. Směrovací protokoly, pomocí kterých si směrovače automaticky vyměňují informace o sítích a pomocí kterých jsou data směrována, jsou například protokoly RIP (routing information protokol). Pokud jsou na směrovačích povoleny dynamické směrovací protokoly, pak aktualizace informací o stavu sítě probíhají automaticky. Nevýhodou pak je, že během rozesílání aktualizací sítě ostatním směrovačům v síti dochází k přidávání provozu na sít, chvilkově může docházet k přehlcení linky. Následně pak musí směrovače přepočítat metrické údaje, což jim zabere také nějaký čas a prostředky. Obě metody mohu kombinovat. Příkaz pro zobrazení výpisu ze směrovací tabulky: netstat -r Next-hop je funkcí směrovače. Přímé spojení dvou počítačů je hop o délce jedna, hop je tedy počet skoků od startu do cíle, neboli počet routerů, kterými datagram projde +1 za přičtení cesty do cíle z posledního routeru. Next hop je tedy označením dalšího routeru v cestě. Souvisí s routovací tabulkou, kde v levém sloupci je cílová sít, v dalším sloupci pak next-hop adresa na její router respektive příští skok na cestě do cílové sítě. Struktura IP adresy. IP adresa je 32bitové číslo. V této podobě s ní pracují sítová zařízení. Pro snadnější zapamatování a čtení je zobrazena ve formě čtyř dekadických čísel oddělených tečkou. Binární číslo by bylo rozděleno do čtyř skupin, tzv. oktetů. IP adresa se skládá z části, která je společná všem počítačům na jedné podsíti (tzv. adresa sítě), dále z části, která identifikuje jednotlivá zařízení. Která část identifikuje sít a která koncová zařízení lze snadno rozkrýt pomocí masky sítě. Maska sítě je takové 32bitové číslo, které zleva začíná jedničkami a pokračuje nulami. Jedničky v masce říkají, které bity jsou v IP adrese součástí adresy sítě, nuly pak určují, které bity v IP adrese jsou součástí adresy koncového zařízení.

8 IP adresa se dělí na tři základní části: Adresa sítě Adresa podsítě Adresa počítače Tato struktura má velký význam, prakticky funguje na podobném principu jako vlastnost směrovačů next-hop. Mimo cílovou sít směruje pakety této sítě, dokud si do ní nenajde cestu. Když je v síti, zajímá se o podsít. Když se v podsíti, hledá už jenom cílovou stanici, pro kterou byl datagram určen. IP adresa koncového zařízení, maska podsítě a adresa sítě. Adresa sítě je 32bitové číslo stejně jako IP adresa koncového zařízení. Všechna zařízení v síti mají stejnou adresu sítě. Ve své IP adrese mají stejnou část, která je sítovou částí IP adresy. Příklad: Počítač má nastavenou IP: , maska podsítě: Adresa sítě se získá z IP adresy jako logická operace součinu AND. IP: M: &: dekadicky: Úloha: Mohou spolu dva počítače v síti komunikovat bez pomoci směrovače? Řešení: Je-li známa jejich IP adresa a maska podsítě, můžeme pomocí operace AND zjistit, zda mají oba počítače stejnou adresu sítě. Pokut tomu tak není, nemohou spolu komunikovat bez použití směrovače. Unicast je vysílání pro určité koncové zařízení. Cílová adresa je jednoznačná. Broadcast je vysílání určené všem počítačům v dané lokální síti. Adresa broadcastu končí 255, tedy broadcast v síti je: Multicast je vysílání pro určitou skupinu počítačů. Využívají jej například směrovače k výměně směrovacích tabulek. IP adresa je daná, ale cílové zařízení tato data přijme, i když jeho IP adresa je jiná. Úloha: vypiš adresy pro koncová zařízení v síti: /28 Řešení: Binárně: Maska : Tedy na poledních 4 bitech lze získat variací 0 a1 adresy koncových zařízení. Je jich celkem 16, ale nepočítáme 0000 (protože je shodná s adresou sítě) a pak (1111), což je pro změnu broadcast máme tedy 14 koncových zařízení.

9 Úloha: Je třeba rozdělit přidělený adresní rozsah /24 na dvě podsítě. Ke směrovači jsou k jeho dvěma rozhraním připojeny dvě sítě, mezi nimiž je nutné zabezpečit směrování. Masku je potřeba prodloužit o jeden bit -/25. Adresa binárně: S maskou -/25 končí za třetím bytem: Po prodloužení masky: Na tomto jednom půjčeném bitu je možnost zapsat jedničku nebo nulu, získáme tedy dvě podsítě: / /25 Analogicky se dají tvořit další podsítě. Pokud bych požadoval rozdělení na osm podsítí, musel bych si půjčit tři byty masky navíc, pokud deset podsítí, potřeboval bych půjčit již bity čtyři. Zjištění sítové a broadcastové adresy vychází ze znalosti IP adresy počítače. Pomocí IP adresy a masky lze určit, jak bude vypadat adresa sítě a adresa broadcastu. Mějme adresu a masku podsítě IP: M: S : dekadicky: B : dekadicky: Privátní IP adresy. Pro směrování na veřejné síti se musí používat unikátní, jednoznačné IP adresy. Na veřejné síti se IP adresy nesmí duplikovat. Existuje tak skupina jasně definovaných adres (privátní adresy), které se nepoužívají na veřejné síti, ale používají se v sítích privátních, které jsou od veřejné sítě odděleny. Ve světě tak může existovat bezpočet privátních sítí, které používají stejné adresy, ale protože jsou pro veřejnou sít skryté, nevadí to. Tyto sítě jsou skryté za nějaké hraniční zařízení, obvykle směrovač, kterým těmto sítím zprostředkovává přístup k internetu. Takové to počítače pak přistupují k internetu a komunikují s dalšími počítači na veřejné síti prostřednictvím svého hraničního zařízení. NAT network adrress translation. Jedná se o překlad mezi interní privátní adresou a veřejnou adresou. Pokud chce počítač z privátní sítě přistupovat třeba ke zdrojům na internetu, musí na hraničním zařízení, kterým je obvykle směrovač, dojít k překladu adres.

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,

Více

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly 5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a

Více

Internet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu

Internet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu Internet a zdroje (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu 12 26. 11. 2010 (KFC-INTZ) ARP, routing 26. 11. 2010 1 / 10 1 ARP Address Resolution

Více

Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF

Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další

Více

4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.

4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. 4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní

Více

Routování směrovač. směrovač

Routování směrovač. směrovač Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

1. Směrovače směrového protokolu směrovací tabulku 1.1 TTL

1. Směrovače směrového protokolu směrovací tabulku 1.1 TTL 1. Směrovače Směrovače (routery) jsou síťové prvky zahrnující vrstvy fyzickou, linkovou a síťovou. Jejich hlavním úkolem je směrování paketů jednotlivými sítěmi ležícími na cestě mezi zdrojovou a cílovou

Více

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky. Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se

Více

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI

Více

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ

MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ V počátcích budování počítačových sítí byly sítě a technické prostředky těchto sítí od jednotlivých výrobců vzájemně nekompatibilní. Vznikla tedy potřeba vytvoření jednotného síťového

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Síťové vrstvy Fyzická

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-03

Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

Adresování v internetu

Adresování v internetu IP adresa Domény Program ping Adresování v internetu Následující text popisuje adresování v internetu, kterému jsou věnovány obě části. První část věnovanou internetovému protokolu lze však aplikovat na

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,

Více

Síťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.

Síťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS

Více

Počítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006

Počítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 Počítačové sítě II 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IPv6 nejnovější protokol, ve fázi testování řeší: vyčerpání adres zabezpečení (povinně

Více

Konfigurace DHCP serveru a překladu adres na směrovačích Cisco

Konfigurace DHCP serveru a překladu adres na směrovačích Cisco ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 5 Konfigurace DHCP serveru a překladu adres na směrovačích Cisco Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových

Více

Začneme vysvětlením pojmů, které budeme používat a jejichž definic je nutné se držet.

Začneme vysvětlením pojmů, které budeme používat a jejichž definic je nutné se držet. Rozdělování IP sítí Vložil/a cm3l1k1 [1], 8 Červen, 2005-22:18 Networks & Protocols [2] Na českém internetu jsem nenalezl smysluplný a podrobný článek, který by popisoval rozdělování IP sítí. Je to základní

Více

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model 1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy

Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně

Více

Abychom se v IPv6 adresách lépe orientovali, rozdělíme si je dle způsobu adresování do několika skupin:

Abychom se v IPv6 adresách lépe orientovali, rozdělíme si je dle způsobu adresování do několika skupin: Adresy v internetovém protokolu verze 6 (I) V tomto a dalším díle IPv6 seriálu se budeme věnovat různým typům IPv6 adres, vysvětlíme si jejich formát zápisu, k čemu se používají a kde se s nimi můžeme

Více

Počítačové sítě. Další informace naleznete na :

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A

Více

TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy

TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 08. Otázka : Protokolová rodina TCP/IP. Vztah k referenčnímu modelu ISO-OSI. Obsah : 1 Úvod 2 TCP/IP vs ISO-OSI 3 IP - Internet Protocol

Více

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním

Více

Počítačové sítě IP směrování (routing)

Počítačové sítě IP směrování (routing) Počítačové sítě IP směrování (routing) IP sítě jsou propojeny směrovači (routery) funkcionalita směrovačů pokrývá 3. vrstvu RM OSI ~ vrstvu IP architektury TCP/IP (L3) směrovače provádějí přepojování datagramů

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Konfigurace síťových stanic

Konfigurace síťových stanic Konfigurace síťových stanic Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je porozumět správně nakonfigurovaným stanicím z hlediska připojení k datovým sítím. Studenti se seznámí se základními pojmy a principy konfigurace,

Více

Zkrácení zápisu dvojitou dvojtečkou lze použít pouze jednou z důvodu nejednoznačnosti interpretace výsledného zápisu adresy.

Zkrácení zápisu dvojitou dvojtečkou lze použít pouze jednou z důvodu nejednoznačnosti interpretace výsledného zápisu adresy. Vlastnosti IPv6 (I) Minulé díly seriálu IPv6 vysvětlily proč se IPv4 blíží ke svému konci aže jeho nástupcem je nový Internetový Protokol verze 6 (IPv6). Tématem dnešního dílu jsou vlastnosti IPv6 protokolu.

Více

Y36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29

Y36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Y36PSI IPv6 Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Obsah historie, motivace, formát datagramu, adresace, objevování sousedů, automatická konfigurace, IPsec, mobilita. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 2/29 Historie

Více

e1 e1 ROUTER2 Skupina1

e1 e1 ROUTER2 Skupina1 Zkouška POS - Vzorové zadání Jméno:... Os.číslo:... Maximální bodový zisk 55b, minimum 30b. Při dosažení 25-29b rozhoduje o uznání zkoušky ústní přezkoušení (další body se při ústní zkoušce nepřidělují).

Více

Počítačové sítě 1 Přednáška č.5

Počítačové sítě 1 Přednáška č.5 Počítačové sítě 1 Přednáška č.5 Osnova = Vlastnosti IPv6 = Adresování v IPv6 = Routovací protokoly pro IPv6 = Metody migrace mezi IPv4 a IPv6 Rozdíly IPv4 vs IPv6 = Větší adresní prostor = Řádově 100 000

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP Ing. Zelinka Pavel

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP Ing. Zelinka Pavel Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP

Více

Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování

Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování Autor: Jan Bílek e-mail: xbilek14@stud.fit.vutbr.cz datum:27. 2. 2008 Obsah TCP/IP a OSI síťové modely...3

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP:

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP: Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako

Více

6. Transportní vrstva

6. Transportní vrstva 6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP

Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Jan Kubr - Y36PSI 1 11/2008 Program protokol síťové vrstvy IP podpůrné protokoly ICMP RARP, BOOTP, DHCP protokoly transportní vrstvy UDP TCP Jan Kubr - Y36PSI 2 11/2008

Více

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které

Více

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl 3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

Velikost a určení IP adresy

Velikost a určení IP adresy IP adresace (IPv4) Velikost a určení IP adresy I. Epocha (dělení na třídy) II. Epocha (zavedení masky) Speciální adresy Příklady a řešení IP adres Souhrn k IP adresaci Velikost a určení IP adresy Každá

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Základy počítačových sítí Lekce 3 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Porovnání s modelem ISO/OSI Adresování v Internetu

Více

Desktop systémy Microsoft Windows

Desktop systémy Microsoft Windows Desktop systémy Microsoft Windows IW1/XMW1 2014/2015 Jan Fiedor ifiedor@fit.vutbr.cz Fakulta Informačních Technologií Vysoké Učení Technické v Brně Božetěchova 2, 612 66 Brno Revize 14. 10. 2014 14. 10.

Více

Adresace IPv4, VLSM, CIDR. Příklady a principy

Adresace IPv4, VLSM, CIDR. Příklady a principy Adresace IPv4, VLSM, CIDR Příklady a principy 1 Zápis IP adresy IP adresa se zapisuje jako čtyři dekadická čísla oddělené tečkami, kde každé z nich reprezentuje jeden bajt IP adresy (4x8-32bitů) hodnota

Více

3.17 Využívané síťové protokoly

3.17 Využívané síťové protokoly Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování

metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování Cílem tohoto tematického celku je poznat formát internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování včetně návazných

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Cílová skupina Anotace Inovace výuky prostřednictvím šablon

Více

IPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.

IPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. IPv6 RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS 2010/11,

Více

Architektura TCP/IP je v současnosti

Architektura TCP/IP je v současnosti Architektura TCP/IP - úvod Architektura TCP/IP je v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění TCP/IP user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé

Více

pozice výpočet hodnota součet je 255

pozice výpočet hodnota součet je 255 IP adresa - IP address IP adresa je logická adresa zařízení v síti IP. Skládá se ze 4 částí zvaných octety, každá část je veliká 8 bitů, a zapisuje se oddělená tečkou. Adresa se většinou zapisuje v dekadické

Více

íta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments

íta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments Architektura TCP/IP v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé systémy (implementace spodních

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

Protokoly přenosu. Maturitní otázka z POS - č. 15. TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol)

Protokoly přenosu. Maturitní otázka z POS - č. 15. TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) Protokoly přenosu konfigurace protokolu TCP/IP adresa IP, maska podsítě, brána nastavení DHCP, DNS TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) Rodina protokolů TCP/IP obsahuje sadu protokolů

Více

Správa systému MS Windows II

Správa systému MS Windows II Správa systému MS Windows II Jaro 2012 Libor Dušek Neworking DHCP Znáte z IPv4 adresace IPv4 adresa je 32 bitové číslo Obvykle zapisováno jako 4 dekadická čísla (každé číslo reprezentuje 1 oktet 8 bitů)

Více

Počítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI

Počítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI Počítačové sítě Dekompozice sítě na vrstvy 2 Komunikace mezi vrstvami 3 Standardizace sítí ISO = International Standards Organization Přesný název: Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International

Více

Počítačové sítě. Cvičení - IP adresy

Počítačové sítě. Cvičení - IP adresy Počítačové sítě Cvičení - IP adresy Převod mezi binárním a dekadickým zápisem: Cvičení - IP adresy 2 Převod mezi binárním a dekadickým zápisem: Použijeme tabulku: 2 7 2 6 2 5 2 4 2 3 2 2 2 1 2 0 128 64

Více

Počítačové sítě IP multicasting

Počítačové sítě IP multicasting IP multicast mechanismus pro skupinovou komunikaci v IP vrstvě Zdroj vysílá jeden datagram, na multicast směrovačích se jeho kopie vysílají do větví multicast stromu Adresy typu D podpora IP multicastu

Více

XMW3 / IW3 Sítě 1. Štefan Pataky, Martin Poisel YOUR LOGO

XMW3 / IW3 Sítě 1. Štefan Pataky, Martin Poisel YOUR LOGO XMW3 / IW3 Sítě 1 Štefan Pataky, Martin Poisel Základy síťí v prostředí MS Windows IPv4 a IPv6 - zápis a přidělování adres, rozsahy adres - dynamické získání adresy - DHCP, Router Advertisment, Neighbour

Více

Podsíťování. Počítačové sítě. 7. cvičení

Podsíťování. Počítačové sítě. 7. cvičení Podsíťování Počítačové sítě 7. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin. reprezentaci,

Více

Standardizace Internetu (1)

Standardizace Internetu (1) Internet Standardizace Internetu (1) RFC Request for Comments, základní dokumenty identifikovány čísly, po vydání se nemění místo změny se nahradí jiným RFC přidělen stav proposed standard: návrh (ustálené,

Více

Směrování VoIP provozu v datových sítích

Směrování VoIP provozu v datových sítích Směrování VoIP provozu v datových sítích Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky FEL, ČVUT v Praze Pavel.Bezpalec@fel.cvut.cz Obecné info o směrování používané směrovací strategie Směrování

Více

Adresování a subnetting

Adresování a subnetting CCNA 1, moduly 9.2,3 a 10.3 Adresování a subnetting 26. března 2007 Autoři: Michal Vrtílek, xvrtil00@stud.fit.vutbr.cz Marek Čevela, xcevel04@stud.fit.vutbr.cz 3. ročník, letní semestr Fakulta Informačních

Více

CAD pro. techniku prostředí (TZB) Počítačové sítě

CAD pro. techniku prostředí (TZB) Počítačové sítě VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ CAD pro techniku prostředí (TZB) Počítačové sítě http://ottp.fme.vutbr.cz/cad/

Více

Datum vytvoření. Vytvořeno 18. října 2012. Očekávaný výstup. Žák chápe pojmy URL, IP, umí vyjmenovat běžné protokoly a ví, k čemu slouží

Datum vytvoření. Vytvořeno 18. října 2012. Očekávaný výstup. Žák chápe pojmy URL, IP, umí vyjmenovat běžné protokoly a ví, k čemu slouží Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Škola SOŠ a SOU Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Miriam Sedláčková Číslo VY_32_INOVACE_ICT.3.01 Název Teorie internetu- úvod Téma hodiny Teorie internetu Předmět

Více

IP adresy. IP protokol shrnutí poznatků. IP adresa (IPv4)

IP adresy. IP protokol shrnutí poznatků. IP adresa (IPv4) IP adresy Tato kapitola navazuje na kapitoly Síťová komunikace a TCP/IP protokoly a podrobněji rozebírá problematiku adresování v počítačových sítích. Po jejím prostudování bude čtenář schopen vysvětlit

Více

VLSM Statické směrování

VLSM Statické směrování VLSM Statické směrování Počítačové sítě 5. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin.

Více

Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň

Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Offline Převézt vlakem disk 1TB z Plzně do Prahy Poslat poštovního holuba s flash diskem 16GB Online Přímá komunikace propojených počítačů Metalický spoj Optické vlákno

Více

Aktivní prvky: síťové karty

Aktivní prvky: síťové karty Aktivní prvky: síťové karty 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky Síťové karty (Network Interface Card) 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software:

Více

Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů. téma: IPsec. Vypracoval: Libor Stránský

Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů. téma: IPsec. Vypracoval: Libor Stránský Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů téma: IPsec Vypracoval: Libor Stránský Co je to IPsec? Jedná se o skupinu protokolů zabezpečujících komunikaci na úrovni protokolu IP (jak už

Více

MPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík -

MPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík - MPLS (MultiProtocol Label Switching) Osnova prezentace: Technologie MPLS Struktura MPLS sítě MPLS a VPN G-MPLS Dotazy 2 / 21 Vznik MPLS: Ipsilon Networks (IP switching) pouze pro ATM Cisco systems, inc.

Více

Počítačové sítě ve vrstvách model ISO/OSI

Počítačové sítě ve vrstvách model ISO/OSI Počítačové sítě ve vrstvách model ISO/OSI Vzhledem ke komplikovanosti celého systému přenosu dat po sítích bylo vhodné nahlížet na přenosové sítě v určitých úrovních. Pro představu: Jak a čím budeme přenášet

Více

Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc

Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc VLAN Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc VLAN Virtual LAN Cíl rozdělení fyzicky propojených počítačů do skupin, které fungují tak, jako by nebyly fyzicky propojeny (na rozdíl

Více

MPLS Penultimate Hop Popping

MPLS Penultimate Hop Popping MPLS Penultimate Hop Popping Jiří Otáhal (ota049) Abstrakt: Projekt má za úkol seznámit s funkcí protokolu MPLS Penultimate Hop Popping jejími přínosy a zápory při použití v různých aplikacích protokolu

Více

Analýza protokolů rodiny TCP/IP, NAT

Analýza protokolů rodiny TCP/IP, NAT Analýza protokolů rodiny TCP/IP, NAT Počítačové sítě 7. cvičení ARP Address Resolution Protocol mapování IP adres na MAC adresy Při potřebě zjistit MAC adresu k IP adrese se generuje ARP request (broadcast),

Více

Definice pojmů a přehled rozsahu služby

Definice pojmů a přehled rozsahu služby PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních

Více

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.)

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Předmět: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (1 v.h.) 1. VYUČOVACÍ HODINA BOZP Předmět: Základní pojmy a principy sítí (6 v.h.) 2. VYUČOVACÍ HODINA

Více

Systémy pro sběr a přenos dat

Systémy pro sběr a přenos dat Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Počítačové sítě II. 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006

Počítačové sítě II. 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006 Počítačové sítě II 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IP verze 4 základní protokol Internetu, RFC 791 v současnosti nejrozšířenější síťový protokol

Více

VLSM Statické směrování

VLSM Statické směrování VLSM Statické směrování Počítačové sítě 5. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin.

Více

Typická využití atributu Community protokolu BGP - modelové situace

Typická využití atributu Community protokolu BGP - modelové situace Typická využití atributu Community protokolu BGP - modelové situace Vít Slováček Login: SLO0058 Abstrakt: Dokument popisuje konfiguraci protokolu BGP (Border Gateway Protocol) a nastavení atributu community.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Internet. Počítačová síť, adresy, domény a připojení. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie

Internet. Počítačová síť, adresy, domény a připojení. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Internet Počítačová síť, adresy, domény a připojení Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Počítačová síť počítačová síť = označení pro několik navzájem propojených počítačů,

Více

Protokoly TCP/IP. rek. Petr Grygárek Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1

Protokoly TCP/IP. rek. Petr Grygárek Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1 Protokoly TCP/IP Petr Grygárek rek 1 TCP/IP standard pro komunikaci v Internetu a stále více i v intranetech TCP protokol 4. vrstvy (spolu s UDP) IP - protokol 3. vrstvy 2 Vrstvený model a srovnání s OSI-RM

Více

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A

Více

Příklad síťového adresování

Příklad síťového adresování Příklad síťového adresování Pro rozadresování podsítí je potřebné stanovit kolik bitů bude potřeba pro každou podsíť. Je nutné k počtu stanic v síti připočíst rozhraní připojeného routeru a adresu sítě

Více

ZÁKLADNÍ ANALÝZA SÍTÍ TCP/IP

ZÁKLADNÍ ANALÝZA SÍTÍ TCP/IP ZÁKLADNÍ ANALÝZA SÍTÍ TCP/IP ÚVOD Analýza sítě je jedním z prostředků potřebných ke sledování výkonu, údržbě a odstraňování závad v počítačových sítích. Většina dnešních sítí je založena na rodině protokolů

Více

Site - Zapich. Varianta 1

Site - Zapich. Varianta 1 Site - Zapich Varianta 1 1. Koncovy uzel PC1 overuje pres PING konektivitu uzlu PC3. Jaky bude obsah ethernetoveho ramce nesouciho ICMP zpravu od PC1 na portu Fa0/3 SW1? SRC address: MAC_PC1 DST address:

Více

Internet se skládá ze o Segmentů, kde jsou uzly propojeny např. pomocí Ethernetu, Wi-Fi, atd. a tvoří autonomní oblasti 10.1.x.x 172.17.x.x Atd.

Internet se skládá ze o Segmentů, kde jsou uzly propojeny např. pomocí Ethernetu, Wi-Fi, atd. a tvoří autonomní oblasti 10.1.x.x 172.17.x.x Atd. Směrování Z pohledu uživatele sítě je směrování proces, kterým se určí cesta paketu z výchozího uzlu do cílového uzlu Z pohledu směrovače (routeru) jde o o Přijmutí paketu na jednom ze svých rozhraní a

Více

Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace

Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace Předmět: Počítačové sítě Téma: Počítačové sítě Vyučující: Ing. Milan Káža Třída: EK1 Hodina: 21-22 Číslo: III/2 4. Síťové

Více

X36PKO Úvod Protokolová rodina TCP/IP

X36PKO Úvod Protokolová rodina TCP/IP X36PKO Úvod Protokolová rodina TCP/IP 1 Kontakty Jan Kubr kubr@fel.cvut.cz,místnost E-435,(22435) 7628, konzultace Po 15:30, po předchozí domluvě, https://dsn.felk.cvut.cz/wiki/vyuka/cviceni/x36pko/start

Více

32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP

32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP 32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP Jakub Martiník (MAR0178), Lukáš Dobrý (DOB0016) Abstrakt: Tento krátký dokument ověřuje kompatibilitu mezi autonomními systémy v protokolu BGP, které

Více

Analýza aplikačních protokolů

Analýza aplikačních protokolů ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008

Více