Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta Tereza Květonová Statutární města Bakalářská práce Olomouc 2015

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Statutární města vypracovala samostatně a citovala jsem všechny použité zdroje. V Pardubicích dne Podpis: 2

3 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala JUDr. Ing. Filipovi Dienstbierovi, Ph.D. za vedení práce a cenné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. 3

4 1. Úvod Historický vývoj statutárních měst Vývoj v letech Vývoj v letech Vývoj v letech Vývoj v letech 1990 až po současnost Právní rámec Právní úprava v Ústavě ČR Právní úprava v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích Statut města obecně závazná vyhláška Hlavní město Praha Statutární města Vznik statutárních měst Orgány statutárních měst Městské části a městské obvody Členění statutárních měst ano či ne? Statutární město Pardubice Statut města Pardubic Orgány města, městských obvodů a jejich pravomoci Příjmy a výdaje města a městských obvodů a péče o majetek Vydávání obecně závazných předpisů, plánovací dokumentace a poskytování informací Další části statutu Závěr Seznam použité literatury Abstrakt Klíčová slova

5 1. Úvod Statutární města v české republice jsou města s možností členit své území na městské obvody či městské části. Území může být členěno pouze obecně závaznou vyhláškou, kterou vydává zastupitelstvo města, tato vyhláška se jinak nazývá statut města. Během historie naší země statutární města vznikala a zanikala, záleželo na typu vlády a také na tom, které obecní zřízení v té dané době bylo účinné. V současné době má česká republika 25 statutárních měst, jejich výsadou oproti ostatním městům je právě členění území, díky kterému může město lépe hospodařit a spravovat svůj majetek. Za zmínku také stojí, že pouze sedm měst využívá možnost členit své území. Je zde také dobré podotknout, že statut je pro některé i výsadou prestiže. Výjimku mezi městy tvoří hlavní město Praha, která se dle zákona neřadí mezi typická města. Své území člení na městské části a má zároveň postavení města i kraje. Její postavení upravuje zvláštní zákon. Město, jehož základem je statut města, jím upravuje základní poměry ve městě, co se týče dělby samosprávy a přenesené působnosti, správy majetku, péči o majetek a hlavně si tím také stanovuje, zda se bude či nebude členit. V mé práci jsme se snažila přiblížit problematiku statutárních měst, jejich právní úpravu, porovnat jejich historický vývoj a vývoj právní úpravy, která se těchto měst týká. Cílem mé práce bylo také porovnání členěných statutárních měst s nečleněnými, zda je členění výhodou nebo naopak. 5

6 2. Historický vývoj statutárních měst 2.1. Vývoj v letech První právní úpravu, která se týká obecního zřízení, nalezneme v roce Byla zde začleněna i zásada, že základem svobodného státu je svobodná obec. Na základě této právní úpravy se obce dělily na tři druhy: a) Místní (Ortsgemeinde) b) Obecní (Bezirksgemeinde) c) Krajské (Kreisgemeinde) Zároveň v tomto zřízení byla rozlišována i dvojí působnost obcí: přirozená a přenesená. 1 Samozřejmě je zapotřebí učinit i poznámku o problematice statutárních měst, což bychom nalezli hned v provizorním obecním zákoně z roku 1849, že některá města obdrží statuty, a tudíž se nebudou muset řídit obecním zřízením, protože jejich působnost a zřízení byly upraveny zvláštním zemským zákonem. Dalším typickým znakem statutárních měst bylo například to, že měla širší působnost než obce venkovské, to znamenalo, že mohla být vykonávána prostřednictvím magistrátu politická správa, a to v přenesené působnosti. Dále bylo důležité to, že volba starostů musela být schválena panovníkem. 2 Do vzniku prví republiky se mezi statutární města řadila Praha, Liberec, Brno, Jihlava, Olomouc, Znojmo, Uherské Hradiště, Kroměříž, Opava a Frýdek. Statuty zavedly do právního řádu kromě jiného i magistrát, který ve statutárních městech vykonával agendu okresního úřadu, i když tento institut většinou vykonávaly městské rady. Mohu uvést příklad brněnského statutu, kdy zastupitelstvo mělo pravomoc rozdělit radu na dva odbory, a to právě na magistrát a druhý odbor, který řešil samostatnou působnost Vývoj v letech Předchozí správa vydržela až do roku 1918, tedy do vzniku Československa, kdy byly pomocí recepčního zákona převedeny orgány politické i samosprávné, ale bylo jasné, že tato úprava neodpovídá potřebám státu a bylo nutné ji novelizovat. Byly vydávány novely v oblasti financí, tzv. finanční novely. Tyto inovace obecního zřízení se vztahovaly samozřejmě i na statutární města. K danému tématu nelze nezmínit, že ve 20. letech 19. století došlo k deklasifikaci pěti statutárních měst, byla to města Znojmo, Jihlava, Kroměříž, Uherské Hradiště a Frýdek. 1 SCHELLE, Karel a kol. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, 2009, s SCHELLE, Karel a kol. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, 2009, s EXNER, Jiří. Obce, města, městské části: O místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Praha: Vydavatelství Libri, 2004, s

7 Důvodem této deklasifikace byl návrat k zemskému zřízení. 4 Novinkou bylo například to, že volba starosty nyní už nepodléhala schválení panovníka, ale byla nově potvrzována vládou. Zvýše zmíněný měst si Praha, Brno a Olomouc vydobyla zvláštní postavení, a to tím, že města byla spojena s okolními obcemi a z tohoto důvodu musela být přizpůsobena i jejich správa. 5 Je samozřejmé, že v době německé okupace nastává na našem území omezení veškeré správy měst. Docházelo například k tomu, že v některých městech byli sesazováni starostové a byli nahrazeni německými komisaři, jednalo se například o Brno, Prahu či Místek. V roce 1940 byla Ministerstvu vnitra svěřena pravomoc slučovat a rozdělovat obce nebo měnit působnost okresních úřadů. Nicméně i během okupace vznikla dvě další statutární města. Byl to rok 1941, kdy byla na statuární města povýšena Ostrava a Plzeň, dalo by se říct, že to byla reakce na to, že tato dvě města byla průmyslová centra nejvyššího významu s charakterem aglomerací s rozdrobenou místní samosprávou. 6 A dokonce v roce 1944 ministerstvo vnitra začalo jmenovat úředníky, kteří měli na starosti správu ve statutárních městech Vývoj v letech V roce 1945 bylo potvrzeno zvláštní postavení měst prezidentským dekretem. Byly potvrzeny statuty těchto měst: Praha, Liberec, Plzeň, Brno, Olomouc, Opava a Ostrava. Za zmínku stojí akceptace Ostravy a Plzně, je to jeden ze vzácných případů, kdy se jedná o akceptaci právního stavu, který byl odsouhlasen za protektorátní vlády. Od roku 1946 byl ve statutárních městech používán prozatímní organizační řád, který stanovil ve statutárních městech ústřední národní výbory, které měly obdobnou organizaci, jakou měl o rok starší Ústřední národní výbor pražský. Podstatnou informací je jakým způsobem měly být pro jednotlivé obce stanoveny obvodní rady. Tyto obvodní rady měly být nepřímo voleny plénem ústředních národních výborů, zde považují za důležité podotknout, že se nejednalo o samostatně ustavené orgány jako v Praze. Ve všech statutárních městech bylo toto ustavení rad prozatímní s tím, že se čekalo, jak se osvědčí a následující předpis upřesní, kde budou zachovány a kde naopak se zruší. Další inovaci přinesl rok 1949, kdy bylo zrušeno zemské uspořádání a bylo nahrazeno krajským uspořádáním a v českých zemích tak vzniklo 13 krajů, které nesly názvy podle sídelních měst. Samostatně stála Praha, i když jeden z krajů nesl název Pražský kraj. Dalšími kraji byly 4 EXNER, Jiří. Obce, města, městské části: O místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Praha: Vydavatelství Libri, 2004, 65 s. 5 SCHELLE, Karel a kol. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, 2009, s EXNER, Jiří. Obce, města, městské části: O místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Praha: Vydavatelství Libri, 2004, 69 s. 7 SCHELLE, Karel a kol. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, 2009, s

8 Budějovický, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Hradecký, Pardubický, Jihlavský, Brněnský, Olomoucký, Gottwaldovský a Ostravský. Což mimo jiné znamenalo, že zaniká institut statutárních měst stejně jako institut ústředních národních výborů Vývoj v letech 1990 až po současnost Po roce 1989 nastaly velké změny a byla obnovena samospráva měst. Národní výbory zanikly a začaly se zde objevovat tendence k tradičnímu samosprávnému systému, který zde byl znám do konce první Československé republiky. Základem samosprávy se opět stala obec. Obcemi dle obecního zřízení se staly celky, které již byly obcemi a ty celky, které se stanou obcemi po nabytí účinnosti obecního zřízení. Po roce 1989 byl připravován návrh zákona o obcích, který původně neznal ani pojem statutární město a předpokládal velmi důslednou úpravu, což znamená, že vyjmenovaná města Brno, Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem se dělila na obvody, které budou mít své samosprávné orgány a ty budou mít svou samostatnou působnost stanovenou statutem města, důvodem tohoto členění bylo přiblížení správy občanům. Další obce členěné na obvody mohlo určit předsednictvo České národní rady na návrh vlády. Avšak tato koncepce se na základě velmi silných politických tlaků rozpadla a návrh byl ve výborech ČNR přepracován a zákon obsahoval taxativní výčet 13 statutárních měst, která se mohla a nemusela členit na městské obvody či městské části 9 Statutární města si své vnitřní poměry upravují obecně závaznou vyhláškou, kde je i zmíněno to, zda se vnitřní území daného statutárního města dělí na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Nově přibyla tato statutární města: České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava a Havířov. 10 Na závěr této kapitoly, kde se zabývám historickým vývojem statutárních měst, mohu říci, že statutární města jako je známe dnes, vznikala až po roce 1989, dalo by se říci, že původně se jednalo o obce s rozšířenou působností. Po roce 1989 začala statutární města upravovat své vnitřní poměry obecně závaznou vyhláškou neboli statutem, kde je uvedeno, zda město využívá možnosti členit své území, což je výhradní pravomocí statutárních. 8 SCHELLE, Karel a kol. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, 2009, s EXNER, Jiří. Obce, města, městské části: O místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Praha: Vydavatelství Libri, 2004, s SCHELLE, Karel a kol. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, 2009, s

9 3. Právní rámec Právní rámec je tvořen těmito normami: a) Hlava VII Územní samospráva Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky b) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích c) Statut města obecně závazná vyhláška 3.1. Právní úprava v Ústavě ČR V hlavě sedmé Ústavy české republiky nalezneme článek č. 99, který nám říká, že:,,česká republika se člení na obce, které jsou základními samosprávnými celky a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. 11 Dále je zde definováno, že tyto celky jsou územním společenstvím občanů s právem na samosprávu a jen zákon určí, kdy obce jsou správními obvody. Zákon stanovuje také to, že obec jako základní územně samosprávný celek i kraj jako vyšší územně samosprávný celek jsou samostatně spravovány zastupitelstvy, kam jsou členové volení tajným hlasováním ve veřejných volbách, které se konají každé 4 roky Právní úprava v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon o obcích nám taxativně vymezuje statutární města, v současné době máme v České republice 25 statutárních měst, která se mohou a nemusí dělit na městské části či obvody. Mezi tato města patří: Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov. 13 Z těchto 25 Statutárních měst je pouze 7 měst členěných na městské části či obvody. Jak je možné ze zákona vyčíst, tak mezi statutární města neřadíme Prahu, i když je členěna na městské části s vlastními správními orgány. Praha má specifické postavení, které nám přiblíží zákon číslo 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 11 aktuální znění: zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů 12 aktuální znění: zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů 13 aktuální znění: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů 9

10 Občané obce Občané obce jsou jedním ze základních znaků obce, jedná se o osobní znak obce. V zákoně o obcích v se dozvíme, že občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Takováto osoba má d 18 let právo volit a být volena do správních orgánů obce. Dále může hlasovat v místním referendu, vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva, nahlížet do rozpočtu obce nebo například podávat orgánům obce různé připomínky či návrhy. 14 Obec může také udělit tzv. čestné občanství, které je zejména udělováno fyzickým osobám, které se zasloužili zejména o rozvoj obce. Tento občan, pak má právo podílet se na zasedání zastupitelstva obce a vyjadřovat zde své náměty a připomínky. 15 Stanovení uvedená v 16 zákona č. 128/2000 Sb. Může rovněž využívat osoba, která není českým státním občanem, ale má v obci hlášen trvalý pobyt a samozřejmě musí tak stanovovat mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a byla již vyhlášena 16 Co se týče účasti občana na fungování obce, tak lze podílení se rozdělit do dvou kategorií, a to na podílení se přímé a nepřímé. Jak již samo vyplývá z předchozího textu, tak mezi přímou účast můžeme zařadit: práce v zastupitelstvu obce nebo v různých komisích obce, aktivní účast na zasedání zastupitelstva, účast na místním referendu a můžeme sem zařadit i základní účast na volbách. Mezi tu nepřímou patří například účast prostřednictvím volených zástupců. Území obce Územním prvkem je území obce, kde obec vykonává svou působnost. Území obce je vymezené hranicemi, které ho oddělují od území jiné obce. V rámci tohoto území obec vykonává samosprávu a na základě zákona mnohdy i přenesenou část státní správy, která je někdy vykonávána pro území více obcí to tvoří správní obvod. 17 Druhy obcí V České republice máme různé druhy obcí, právní postavení všech obcí se řídí zákonem č 128/2000 SB., výjimkou je však hlavní město Praha, které má specifické postavení a řídí se zvláštním zákonem. 14 aktuální znění: zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů 15 aktuální znění: 36 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů 16 aktuální znění: 17 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů 17 HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo: Obecná část, 8. vydání. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, s. 10

11 V našem státě máme tři druhy obcí, a to: a) Obce základní neboli,,vesnické b) Městyse obec, o které tak na její návrh stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády c) Města městem může být obec, která má alespoň 3000 obyvatel a musí tak stanovit předseda Poslanecké sněmovny nebo je městem obec, která již byla městem ke dni nabytí účinnosti zákona Co se týče měst, tak ta lze z hlediska obecního zřízení členit do tří skupin: a) Města základní tedy města, která nejsou statutárními b) Statutární města c) Hlavní město Praha 18 Statutární města Problematika statutárních měst je upravena v hlavě osmé zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v 130 a následujících. Zákon stanoví, že vnitřní území statutárních měst se může dělit na městské obvody a městské části, ty však nemají právní subjektivity jako městské části či obvody hlavního města Prahy. Členění územní a stanovení vnitřních poměrů v rámci statutárního města stanovuje statut, což je obecně závazná vyhláška, kterou vydává zastupitelstvo města. Statutem také město svěřuje obvodu či části určitý okruh působnosti a rozhodování v některých právních jednáních, to vše je vymezeno v 131 a v 133. Statutární město je spravováno zastupitelstvem města a jeho dalšími správními orgány jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Dále jsou tam orgány obvodů a částí sem řadíme zastupitelstvo obvodu a části, radu obvodu a části, starostu, úřad městského obvodu a části a zvláštní orgány obvodu a části Statut města obecně závazná vyhláška Statut města je vydáván formou obecně závazné vyhlášky, kterou schvaluje zastupitelstvo města. Tímto statutem si pak statutární město stanoví, zda se bude členit na městské obvody a části či nikoli, rozhoduje o tom zastupitelstvo, dále statut upravuje také své vnitřní poměry ve 18 HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo: Obecná část, 8. vydání. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, s aktuální znění: Hlava VIII zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů 11

12 věcech správy města. V zákoně č. 128/2000 Sb. nalezneme taxativní výčet toho, co je statutem upraveno. Statut upravuje: a) výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení jejich území, b) pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti, c) pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti, d) vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a městských částí, e) zdroje peněžních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti, f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města s městskými obvody a městskými částmi a způsob jejich zveřejňování v městských obvodech a městských částech, g) způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje města s městskými obvody a městskými částmi, h) majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv, i) rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky, j) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon Hlavní město Praha Hlavní město má své specifické postavení včetně své zvláštní právní úpravy, a jelikož má shodné znaky (kromě právní subjektivity městských obvodů a částí) se statutárními městy, tak jsem si dovolila udělat i malou zmínku o hlavním městě. Praha má postavení jak obce, tak i kraje. Dělí se na městské části, které mají zákonem omezenou právní subjektivitu a mohou tak samostatně vstupovat do právních vztahů. Postavení hlavního města Prahy a jejích částí upravuje především zákon 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, další zvláštní zákony a také Statut hlavního města Prahy. Každá městská část má svůj rozpočet, dle kterého hospodaří aktuální znění: 130 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů 21 HORZINKOÁ, Eva, NOVOTNÝ, Vladimír. Základy organizace veřejné správy 3. upravené vydání. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, s. 12

13 Co se týče členění území hlavního města, tak je oproti ostatním poněkud komplikovanější. Praha se dělí na 57 městských částí, které jsou si všechny rovny, jejich působnost je stanovena zákonem o hlavním městě Praze a Statutem. O samosprávu těchto částí a přenesenou působnost dbají zastupitelstva a rady a úřady městských částí, to co městské části vykonají pro své území nad rámec zákona v přenesené působnosti, určuje Statut. Tyto části jsou pak rozděleny na 22 správních obvodů, jedná se o Prahu 1 až Prahu Kromě tohoto dělení je zde částečně zachováno také dělení z roku 1960, kdy zákon o územním členění státu, určil, že Praha bude mít deset správních obvodů, avšak postupně při reorganizace samosprávy byly působnosti těchto obvodů přeneseny na městské části a tyto obvody nyní slouží například pro určení příslušnosti v soudním řízení nebo pro služby České pošty. Obrázek 1., mapa členění hlavního města Prahy PRAHA. O Praze. [online]. Praha.cz, 22. března Dostupné na < 23 PRAHA. O Praze. [online]. Praha.cz, 22. Března Dostupné na < 13

14 4. Statutární města Základním typem jednotek územní samosprávy jsou obce, které dělíme na několik skupin, a to na městys, město a statutární město. Městys neboli městečko má své postavení někde mezi městem a vsí a je historického typu. Měl například právo pořádat dobytčí trhy, ale musel také plnit funkci spádového města pro okolní vesnice. Obec se stane městysem na návrh, který musí schválit po vyjádření vlády předseda Poslanecké sněmovny. Město jistě každý z nás má určitou představu o tom, co město je a jak vypadá, ale ve chvíli, kdy ho máme definovat, zjistíme, že je to celkem obtížné, je to možná tím, že neexistuje legální definice. Dříve se město od vsi odlišovalo způsobem obživy obyvatelstva, ale dnes je již toto dělení nemožné a tak použiji definici platného práva a tou je, že město je obec, která má alespoň 3000 obyvatel a musí tak stanovit předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Statutární města jsou zvláštní skupinou měst, jejichž postavení upravuje zákon o obcích, tedy zákon č. 128/2000 Sb., nicméně jejich vnitřní uspořádání a vnitřní rozložení správy města upravuje tzv. statut, odtud se odvozuje název statutární město. Statut je obecně závazná vyhláška, kterou vydává zastupitelstvo města, které také rozhoduje o tom, zda se město bude či nebude členit na městské části nebo obvody, avšak této možnosti město nemusí využít. Pokud se tak rozhodne, tak každý obvod či část má své vlastní samosprávné orgány, ty pak dle statusu mají upravenou působnost, dále ve statutu zveřejní výčet jednotlivých městských obvodů a částí a vymezí zde i jejich území. V současné době se na městské části a městské obvody dělí 7 statutárních měst, těmito městy jsou: Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Pardubice, Ústí nad Labem a Opava. Nalezneme zde raritu a tou je město Liberec, které má pouze jeden městský obvod Vratislavice nad Nisou, jinak zbytek města spadá přímo pod orgány města. Počet těchto měst se neustále mění, v současné době máme v České republice 25 statutárních měst, což je o devět více než v roce 2000, kdy jsme měli 16 statutárních měst. 24 Orgány statutárních měst vykonávají státní správu v měřítku, ve kterém ji zákon převádí na pověřené obecní úřady a na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Statutem pak mohou přenést zcela nebo jen část správy na orgány obvodů a částí, které mimo jiné vykonávají samosprávu v rozsahu, ve kterém ji vykonávají obce HORZINKOÁ, Eva, NOVOTNÝ, Vladimír. Základy organizace veřejné správy 3. upravené vydání. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, s Aktuální znění: 139 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů 14

15 4.1. Vznik statutárních měst Dalo by se říci, že pro vznik statutárních měst neexistují žádná pravidla, dle kterých se z měst stávají města statutární. Avšak některá města vznikla tak, že navázalo na svou historickou tradici z dob dávných, to se jedná o města Liberec, Olomouc, Opava a Karlovy Vary. A města, která navazují na nedávnou historii, jde o města, která vznikla za protektorátní vlády nebo o města, která byla po roce 1960 prohlášena za města krajská. Dalším důvodem prohlášení města za statutární může být velikost i význam města. 26 V současné době máme 25 statutárních měst, která rovněž tvoří 25 největších měst České republiky Orgány statutárních měst Jsou to zákonem stanovené orgány k tomu, aby vykonávali správu města. Nejvyšším orgánem je zastupitelstvo města, které vykonává správu samostatně. Je tvořeno členy, kteří jsou zvoleni ve všeobecných, rovných, přímých volbách s tajným hlasováním. Počet členů se odvozuje od počtu obyvatel města, a to následovně: a) Do 500 obyvatel - 5 až 15 členů b) Nad 500 do až 15 členů c) Nad 3000 do až 25 členů d) Nad do až 35 členů e) Nad do až 45 členů f) Nad až 45 členů 27 Zastupitelstvu je například zákonem vyhrazeno právo vydávat obecně závazné vyhlášky, rozhoduje o vyhlašování místního referenda, schvaluje rozpočet. Dále zastupitelstvo volí ze svých řad primátora města, náměstka primátora a další členy rady města. Zastupitelstvo vykonává svou působnost na zasedání, které je veřejné, avšak musí se konat minimálně jedenkrát za tři měsíce. Jednání je svoláváno primátorem města, který ho také řídí. Při zasedání musí být přítomna alespoň nadpoloviční většina, aby bylo zastupitelstvo usnášení schopné. Dále zde máme radu města, která při výkonu samostatné působnosti odpovídá za svou činnost zastupitelstvu města. Co se týče přenesené působnosti rady, tak může rozhodovat pouze 26 EXNER, Jiří. Obce, města, městské části: O místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Praha: Vydavatelství Libri, 2004, 160 s. 27 HORZINKOÁ, Eva, NOVOTNÝ, Vladimír. Základy organizace veřejné správy 3. upravené vydání. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, s. 15

16 tehdy, stanoví-li tak zákon, jedná se například o nařízení města. Je to kolegiální orgán tvořený 5 až 11 členy. Rada se schází ke svým jednáním dle potřeby a jsou neveřejná. Připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva, zabezpečuje hospodaření města dle přijatého rozpočtu a také má na starosti vnitřní organizaci magistrátu. Primátor města je volen zastupitelstvem města, kterému je také odpovědný, přísluší mu některé samostatné funkce a oprávnění. Stojí v čele magistrátu, řídí a svolává zasedání zastupitelstva a rady města. Magistrát města je tvořen primátorem města, tajemníkem magistrátu a odbory, které jsou zřizovány radou města. Tajemníka magistrátu jmenuje a odvolává primátor města. Má na starosti zajišťovat výkon přenesené působnosti a plnění úkolů, které mu uloží zastupitelstvo, rada nebo primátor. Tajemník se účastní zasedání rady i zastupitelstva, avšak má pouze poradní hlas Městské části a městské obvody To jak vznikají městské části nebo obvody bylo v minulosti mnohokrát upravováno během reformy veřejné správy. Původní podmínkou dělení bylo, aby zastupitelstvo města vydalo obecně závazným aktem rozhodnutí o členění města, pro tento akt se vžilo označení statut. V roce 1992 se pro vznik městských obvodů a městských částí objevila nová podmínka, která znamenala, že vznik městských obvodů či částí musí být podmíněn místní referendem se souhlasným výsledkem. O osm let později tedy v roce 2000 bylo referendem podmíněno i zrušení městských obvodů či částí, které do této doby bylo výlučně v rukou zastupitelstva. 29 Co se týče osobního a územního základu městských částí, tak by se dalo říci, že tímto problémem se obecní zřízení přímo nezaobírá, avšak je možné si některé aspekty si vyvodit nepřímo. Vymezení území městského obvodu/městské části je zákonem ponecháno čistě na statutu města. Pro jejich vznik v zákoně nenalezneme ani žádná omezení, je tedy eventuálně možné, aby městská část/městský obvod vznikly na neúplném katastrálním území, toto však není možné u určování územního základu obce. Nicméně vznik městské část/městského obvodu na neúplném katastrálním území znemožňuje oddělení se od měst, i když by byly jakkoliv splněny ostatní podmínky pro odtržení od města. Osobní základ městských obvodů či částí není na rozdíl od územního základu řešen vůbec. Dá se tedy polemizovat o tom, zda občanství městského 28 HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo: Obecná část, 8. vydání. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, s EXNER, Jiří. Obce, města, městské části: O místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Praha: Vydavatelství Libri, 2004, 174 s. 16

17 obvodu či části má vůbec nějaký význam, když není zmíněno ani v jedné z novodobých úprav obecního zřízení. Podíváme se tedy na problém spolurozhodovací procedury o vzniku či zániku městského obvodu či městské části. Bylo by nelogické, aby o vzniku či zániku městského obvodu/městské části rozhodovali občané celého města, když jsou z jiných obvodů nebo částí a problematika se jich netýká. A proto je od roku 1992 stanoveno, že referenda se konají pouze na dotčeném území, čímž je zároveň určeno, že volební právo náleží pouze občanům daného území. Můžeme tedy zkonstatovat, že městské obvody/městské části nesou prvky územního i osobního základu. 30 Nadále bych se zmínila o právní subjektivitě městských obvodů/městských částí. Jelikož městské obvody/městské části nejsou veřejnoprávními korporacemi, tak se dá říci, že nemají právní subjektivitu, tudíž jejich subjektivitu omezujeme pouze na subjektivitu vrchnostenskou a nelze se tedy v tomto případě opřít o ustanovení občanského zákoníku, který říká, že právnickou osobou je územní samosprávná jednotka, jelikož je to pojem celkem neurčitý, tak se právní subjektivita městských obvodů a částí do roku 2000 dovozovala dle ustanovení, které upravuje právní subjektivitu obcí. A proto tomu odpovídá i obsah statutu, který danou problematiku upravuje, a to následovně: majetek je městským obvodům/městským částem od statutárních měst svěřen a na dotacích se obvody a částí pouze podílejí. 31 V současné době v České republice máme 7 statutárních měst, která se dělí na městské obvody a městské částí jedná se o tato města: a) Brno (29 městských částí) b) Liberec (1 městský obvod) c) Opava (8 městských částí) d) Ostrava (23 městských obvodů) e) Pardubice (8 městských obvodů) f) Plzeň (10 městských obvodů) g) Ústí nad Labem (4 městské obvody) Pokud se podíváme do tabulky s přehledem měst České republiky, kterou nalezneme níže, tak zjistíme, že takto dělená města jsou vůbec jedna z těch, která patří mezi města s nejvyšším počtem obyvatel a v těchto sedmi městech nalezneme vůbec ta nejlidnatější 4 města České republiky (Brno, Liberec, Ostrava, Plzeň). 30 EXNER, Jiří. Obce, města, městské části: O místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Praha: Vydavatelství Libri, 2004, s EXNER, Jiří. Obce, města, městské části: O místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Praha: Vydavatelství Libri, 2004, s

18 Městské obvody/městské části územně členěného statutárního města jsou spravovány zastupitelstvy městských obvodů/městských částí, dále zde pak nalezneme rady městských obvodů/městských částí, starosty, úřady městských obvodů/městských částí a zvláštní orgány. Jednotliví zástupci těchto orgánů jsou voleni občany městských obvodů/ městských částí. Občanem městského obvodu je fyzická osoba, která je v statutárním městě a daném městském obvodě či dané městské části hlášena k trvalému pobytu. Takovéto osoby pak po dovršení 18ti let mohou volit a mohou být voleni do zastupitelstev svého městského obvod či své městské části a to samé platí i pro volby do zastupitelstev statutárních měst. Jelikož máme umožněno kandidovat jak do zastupitelstev měst, tak i do zastupitelstev městských obvodů/ městský částí, tak se pak může stát, že jeden námi zvolený člen zastává dvě funkce. Obrázek 3., přehled měst dle počtu obyvatel Český statistický úřad. Města a kraje České republiky k [online]. Czso.cz. Dostupné na < 18

19 4.4. Členění statutárních měst ano či ne? Na závěr této kapitoly bych si dovolila vyjádřit vlastní názor k problematice členění statutárních měst. Neustále se vedou diskuze o tom, zda je členění dobré nebo naopak. Často se setkávám s názory, že je to zbytečné plýtvání peněz na platy úředníků, kteří pracují na úřadech městských obvodů/ městských částí, když jejich funkci mohou zastat zaměstnanci magistrátu. Jelikož jsem z Pardubic, tak je nám často dáván za příklad Hradec Králové, který se nečlení, a tudíž určitě vynaloží menší finanční náklady. Můj názor však je, že pokud by se město Pardubice nedělilo na městské obvody, tak i přesto, že budou zrušeny úřady městských obvodů, tak magistrát města bude muset přijmout více zaměstnanců, aby nedošlo k zpomalení veřejné správy v našem městě, protože občané z obvodů by museli využívat více služeb magistrátu z důvodu zrušení úřadů městských obvodů. Takže k úspoře dle mého názoru dochází pouze v oblasti provozu budov nikoli na úseku úřednického aparátu. Dále mohu jmenovat i další výhody členěných statuárních měst, zařadila bych mezi ně na příklad to, že veřejná správa je blíže k občanům, řešení problémů by mělo býti rychlejší, dále to, že zaměstnanci úřadu městského obvodu/městské části mohou lépe pomoci občanům, protože znají detailněji obvod, ve kterém působí a nespornou výhodou je to, že řešení problémů na menším území je efektivnější a je zde také možnost snadnější kontroly činnosti představitelů obce, tak i jejich nakládáni s finančními prostředky. Abych nezůstala pouze u výhod, tak samozřejmě jako u všeho lze i zde nalézt některá negativa, zařadila bych mezi ně na příklad malé pravomoci městských obvodů/městských částí a ne vždy snadnou orientaci pro občany v důsledku vyjasnění kompetencí. Nicméně o tom, zda se statutární město bude členit či nebude, mohou rozhodovat sami občané statutárního města, kteří sami vědí, zda jim současná správa města vyhovuje či ne. I občané města Pardubice měli 13. června možnost rozhodnout o tom, zda mají být městské obvody v našem městě zachovány nebo zda mají být zrušeny. I když byla nízká volební účast a nebylo dosaženo hranice pro platnost referenda, tak je zjevné, že občané jsou s členěním města na městské obvody spokojeni a přejí si je tedy zachovat. Přesné výsledky dle obvodů můžete vidět na obrázku níže. 19

20 Obrázek 2., tabulka s výsledky místního referenda ve statutárním městě Pardubice Statutární město Pardubice Pardubice se staly statutárním městem v roce Patří mezi územně členěná statutární města. Původně se na základě statutů z roku 1992 rozčlenilo na 7 městských obvodů, jejichž orgány vznikaly postupně. 34 Svou působnost a pravomoci rozděluje mezi orgány města a mezi orgány městských obvodů na základě obecně závazné vyhlášky Statutem města Pardubic, který vydává zastupitelstvo města. Město se dělí na 8 městských obvodů, a to následovně: a) Pardubice I (Zámek, Pardubice Staré město a díly částí obce Bílé Předměstí a Zelené Předměstí) b) Pardubice II (Polabiny, Cihelna) c) Pardubice III (díly částí obce Bílé Předměstí a Studánka) d) Pardubice IV (Pardubičky, Nemošice, Drozdice, Mnětice, Černá za Bory, Žižín, Staročernsko a díly částí obce Bílé Předměstí a Studánka e) Pardubice V (Nové Jesenčany, Dražkovice a díl části obce Zelené Předměstí) 33 Statutární město Pardubice. Výsledky referenda [online]. Pardubice.eu. Dostupné na < 34 EXNER, Jiří. Obce, města, městské části: O místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Praha: Vydavatelství Libri, 2004, 283 s. 20

21 f) Pardubice VI (Svítkov, Popkovice, Staré Čívice, Lány na Důlku, Opočínek a díl části Zelené Předměstí) g) Pardubice VII (Rosice nad Labem, Trnová, Ohrazenice, Semtín a Doubravice) h) Pardubice VIII (Hostovice) 35 Obrázek č. 4, Městské obvody města Pardubice Statut města Pardubic Vývoj pardubického statutu započal v roce 1992, kdy byly přijaty 2 statuty a šest vyhlášek a také bylo přijato 9 novel. Tento nepřehledný systém byl novelizován v roce 2003, kdy byl vydán zcela nový statut, který sice členění téměř převzal, ale sloučil původní Hlavu XI (Investiční činnost městských obvodů) a Hlavu X (Právnické osoby zakládané/zřizované městem) do jedné. Původně měl hlav 13, nyní se člení na hlav V roce 1998 nalezneme v pardubickém statutu pojem občan městského obvodu, který se v předchozích verzích nevyskytoval, pojem se sice vyskytovat začal, ale práva občanů obvodu ne. 35 aktuální znění: Hlava I OZV č. 12/2006, statut města Pardubice, ve znění pozdějších předpisů 36 KUTÍLEK, Jakub. O městských obvodech I [online]. mestonakole.eu, 21. ledna 2013 [cit. 23. března 2015]. Dostupné na < 37 EXNER, Jiří. Obce, města, městské části: O místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Praha: Vydavatelství Libri, 2004, s

22 Mezi roky bylo doslova povoleno, že občané města z kteréhokoliv obvodu se mohou podílet na činnosti zastupitelstva kteréhokoliv jiného obvodu. Současný statut odkazuje na úpravu v zákoně o obcích a je povoleno, že na činnosti zastupitelstev městských obvodů se mohou účastnit pouze občané, kteří mají v daném obvodě trvalé bydliště. 38 Statut města je vydáván zastupitelstvem města Pardubice ve formě obecně závazné vyhlášky, tato vyhláška má za úkol uspořádat vnitřní poměry města, jelikož se město člení na osm městských obvodů, tak je zde také stanoveno rozdělení působnosti a pravomoci mezi magistrátem města a úřady městských obvodů Statut se člení na 12 hlav, které jsou číslovány římskými číslicemi a dále se dělí na 30 článků. a) Hlava I Obecná ustanovení b) Hlava II Právní postavení města a městských obvodů c) Hlava III Město, jeho orgány a jejich pravomoci d) Hlava IV Městské obvody, jejich orgány a jejich pravomoci e) Hlava V Součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů f) Hlava VI Druhy příjmů a výdajů města a městských obvodů a kontrolní činnost g) Hlava VII Vydávání obecně závazných právních předpisů, projednávání územně plánovací dokumentace a poskytování informací h) Hlava VIII Majetek města, který se svěřuje městským obvodů a rozsah oprávnění při nakládání s ním péče o majetek i) Hlava IX Investiční činnost městských obvodů j) Hlava X Podnikání města a jeho účast na podnikání jiných právnických osob k) Hlava XI Pracovně právní vztahy l) Hlava XII Společná a závěrečná ustanovení Do hlavy první spadají články 1 až 2. V článku 1. Území města a jeho členění nalezneme to, jak se město dělí, která katastrální území tvoří jednotlivé městské obvody a také jsou zde vymezeny jejich hranice. Ve druhém článku s názvem Občané města, městských obvodů a čestní občané se stanovuje, za jakých podmínek jsme občany města a daného městského obvodu. Abychom byli občany města, musíme být občanem České republiky a mít ve městě trvalý pobyt. Občanem daného městského obvodu se stáváme tehdy, pokud zde máme hlášeno trvalé bydliště. 38 EXNER, Jiří. Obce, města, městské části: O místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Praha: Vydavatelství Libri, 2004, 281 s. 22

23 Čestné občanství je upraveno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Tímto zákonem jsou rovněž upravena práva a postavení občanů města Pardubic vůči orgánům města a městských obvodů. 39 Právní postavení města a městských obvodů určuje Hlava II, která stanovuje, že město Pardubice je samosprávným celkem a veřejnoprávní korporací, která disponuje vlastním majetkem. Je statutárním městem, které se dle zákona o obcích člení na městské obvody, které na základě zákona a statutu města mohou jednat jeho jménem a používají při tom identifikační číslo města. Právní úkony jménem města mohou činit primátor a náměstkové, kterým tato kompetence byla svěřena zastupitelstvem města. Na základě zákonů a vnitřních předpisů mohou za město jednat i starostové a místostarostové městských obvodů. Rozsah a podrobnosti právních úkonů stanoví zákony a vnitřní právní předpisy. Některá jednání vyžadují nejprve schválení zastupitelstvem města, bez tohoto schválení je kterékoliv jednání neplatné Orgány města, městských obvodů a jejich pravomoci Nejprve nás statut seznámí s orgány města a jejich pravomocemi v článcích 4 až 11, které nalezneme v Hlavě III, statut řeší město, jeho orgány a jejich pravomoci Samostatnou a přenesenou působností se zaobírá článek čtvrtý, který nám říká, že město Pardubice obě působnosti vykonává v rozsahu stanoveném zákonem o obcích. V dalším článku máme vypsané Zastupitelstvo, Radu, Primátora, Magistrát, Městskou policii města Pardubice a dále je tu jmenována komise rady, pokud ji byl svěřen výkon přenesené působnosti a jiný orgán, pokud tak stanoví zvláštní zákon všechny tyto uvedené orgány jsou orgány města a statut na základě zákona o obcích upravuje jejich postavení, pravomoc a působnost. Zastupitelstvo města je nejvyšším orgánem města v oblasti samostatné působnosti, skládá se z 39 členů, kteří byli zvoleni občany dle zákona o volbách. Jejich postavení, působnost a pravomoc je upravena v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích a v souladu s ním i Statut města. Jednání zastupitelstva je veřejné a řídí se zákonem o obcích a jednacím řádem, který stanovuje podrobnosti jednání. Osoby, které se účastní jednání za účelem sledování, jsou povinny dodržovat slušné chování a nerušit průběh jednání. Rada města Pardubice je stejně jako rady jiných měst výkonným orgánem v samostatné působnosti. Ze své činnosti se zodpovídá zastupitelstvu, její postavení a pravomoci blíže specifikuje zákon o obcích a státu, případně toto vše upravují i jiné zákony. Rada může jednat jen v mezích, které stanoví zákon. Co se týká přenesené působnosti, tak v té může rada jednat pouze 39 aktuální znění: Hlava I OZV č. 12/2006, statut města Pardubice, ve znění pozdějších předpisů 40 aktuální znění: Hlava II OZV č. 12/2006, statut města Pardubice, ve znění pozdějších předpisů 23

24 stanoví-li tak statut města. Na rozdíl od zasedání zastupitelstva jsou zasedání rady neveřejná a podrobnosti jejich průběhu stanovuje jednací řád. Primátorem města v současné době je Ing. Martin Charvát, který úřad zastává čerstvě, tedy první rok ze svého volebního období. Primátor je volen z řad zastupitelů, kterým je také odpovědný. Primátorovo jednání jménem města je upraveno rovněž zákonem o obcích, dále je jeho jednání omezeno tím, kolik oprávnění je svěřeno starostům městských obvodů. Magistrát města Pardubice, výbory a komise jsou dalšími orgány města, jejichž postavení, pravomoci a působnosti jsou určeny zákonem o obcích a další podrobnosti upravují vnitřní předpisy a statut města 41 Po orgánech města následují v Hlavě IV orgány městských obvodů a také jejich pravomoci. Mezi orgány městských obvodů řadíme zastupitelstvo, radu, starostu, městský úřad, komisi rady městského obvodu a jiný orgán pokud tak stanoví zvláštní zákon. Jejich působnost se vztahuje pouze na území městského obvodu. Pokud nastane to, že si městský obvod nevolí radu, tak ve smyslu zákona o obcích jeji pravomoc vykonává zastupitelstvo městského obvodu popřípadě starosta, podobně to platí i pro tajemníka. Pokud není zřizována funkce tajemníka, tak jeho pravomoc je vykonávána starostou městského obvodu. Zastupitelstvo městského obvodu se skládá z členů, kteří jsou voleni občany městských obvodů. Počet členů stanovuje zastupitelstvo. Úpravu jejich postavení, pravomoci a působnosti nalezneme v zákoně o obcích a použijeme úpravu, která se vztahuje na zastupitelstva obcí. Další podrobnosti stanoví zvláštní zákony a popřípadě statut města. Obecně závazná vyhláška č. 12/2006 taxativně vymezuje následující pravomoci zastupitelstev městských obvodů: a) přijímá slib zvolených členů či náhradníků zastupitelstva městského obvodu, v zákonem stanovených případech vyslovuje zánik mandátu, b) stanoví počet členů rady městského obvodu, počet dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva, volí z řad členů zastupitelstva městského obvodu starostu, případně i místostarostu a další členy rady a odvolává je z funkcí, c) schvaluje program rozvoje svého obvodu, přijímá opatření k jeho zajištění, d) schvaluje rozpočet městského obvodu a závěrečný účet hospodaření, vyhlašuje případné rozpočtové provizórium, e) navrhuje sloučení nebo rozdělení městského obvodu nebo jiné jeho územní změny, vyjadřuje se k záměru zrušení obvodu a k záměru změny hranic obvodu, f) ve stanoveném rozsahu rozhoduje o odměňování členů zastupitelstva městského obvodu, 41 aktuální znění: Hlava III OZV č. 12/2006, statut města Pardubice, ve znění pozdějších předpisů 24

25 g) v souladu se zákony a vnitřními předpisy města rozhoduje o způsobu využití svěřeného majetku, h) vyjadřuje se k územnímu plánu města a k jeho změnám, i) přijímá stanovisko k návrhu na konání referenda ve věcech týkajících se daného městského obvodu, j) zřizuje a zrušuje výbory zastupitelstva obvodu, volí jejich předsedy a členy a odvolává je z funkce, k) zřizuje a ruší organizační složky městského obvodu a schvaluje jejich zřizovací listiny, l) plní další úkoly stanovené tímto Statutem, zákonem o obcích, popř. jiným právním předpisem, m) může si v rámci svěřené samostatné působnosti vyhradit další pravomoci městského obvodu analogicky dle ustanovení zákona o obcích, které se týkají zastupitelstva města, n) v souladu se zákonem o obcích rozhoduje o zrušení usnesení rady městského obvodu analogicky dle ustanovení tohoto Statutu pro zastupitelstvo města, o) rozhoduje o majetkoprávních úkonech dle ustanovení zákona o obcích (nyní 85 písmeno b), c), e), f), g), h), včetně části písm. j) uzavření smlouvy o poskytnutí dotace) příslušejících pro zastupitelstvo obce, pokud takovýto úkon byl obvodu zákony či v souladu s nimi tímto Statutem svěřen, p) schvaluje pro organizaci svého jednání jednací řád. 42 Statut zastupitelstvům výslovně zakazuje, aby rozhodovala ve věcech přenesené působnosti. Jednání jsou stejně jako jednání zastupitelstev obcí veřejná, řídí se dle zákona o obcích a jednacím řádem. Osoby, které se účastní zasedání, jsou povinny dodržovat základy slušného chování a jsou jim zaručena práva vůči orgánům městského obvodu. Rada městského obvodu, kterou upravuje článek 15, je výkonným orgánem samostatné působnosti městského obvodu, její postavení, pravomoci a působnost je přiměřeně stanovena zákonem o obcích. Další náležitosti upravují další zákony a Statut města Pardubic. Ze své činnosti v samostatné působnosti se zodpovídá zastupitelstvu městského obvodu. Pokud to stanoví zákon, tak rada může rozhodovat v přenesené působnosti. Její pravomoci jsou taxativně vymezeny v článku 15, odstavci 2, písmeny a) l), a to následovně: a) zabezpečuje hospodaření městského obvodu podle schváleného rozpočtu, zodpovídá za účelné vynakládání finančních prostředků a zajišťuje plnění programu rozvoje obvodu, b) projednává stanoviska městského obvodu k otázkám, jejichž řešení spadá do pravomocí Rady města Pardubice a týkají se daného městského obvodu, v odůvodněných případech i k dalším otázkám, c) projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty, předložené jí členy zastupitelstva městského obvodu nebo komisemi rady městského obvodu, 42 aktuální znění: Hlava IV, čl. 14, odst. 2 OZV č. 12/2006, statut města Pardubice, ve znění pozdějších předpisů 25

26 d) stanoví rozdělení pravomocí v úřadu městského obvodu, zřizuje a zrušuje odbory a oddělení úřadu městského obvodu, e) schvaluje jednací řád rady městského obvodu, statuty či jednací řády komisí, f) zřizuje, řídí a zrušuje komise, jmenuje a odvolává z funkce jejich předsedy a členy, g) na návrh tajemníka jmenuje a odvolává vedoucí odborů úřadu městského obvodu, h) na návrh tajemníka úřadu rozhoduje o organizační struktuře úřadu městského obvodu, schvaluje organizační řád a další vnitřní organizační předpisy, pokud jejich schvalování není svěřeno zastupitelstvu, stanoví celkový počet zaměstnanců zařazených do úřadů městských obvodů, i) kontroluje činnost úřadu městského obvodu a komisí v oblasti samostatné působnosti, j) ukládá pokuty ve věcech samostatné působnosti dle zákona o obcích, ) stanoví pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností daným městským obvodem, l) rozhoduje o dalších otázkách samostatné působnosti svěřené městskému obvodu, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu městského obvodu nebo pokud si je zastupitelstvo městského obvodu výslovně nevyhradilo. 43 Také i pro rady městského obvodu platí neveřejnost jednání. Na jednání se vztahují pravidla, která stanovují ustanovení zákona o obcích a Statut města. Podrobnosti o průběhu jednání stanoví jednací řád. Starosta městského obvodu je volen členy zastupitelstva z jeho řad a také je ze své činnosti zastupitelstvu odpovědný. Zákon o obcích upravuje jeho postavení, působnost a pravomoc. Úřad městského obvodu je tvořen starostou, který stojí v jeho čele, dále tento úřad tvoří místostarosta, tajemník (tato funkce není obligatorní) a další zaměstnanci města, kteří se řadí do úřadu městského obvodu. Postavení, pravomoci a působnost úřadu je stanovena zákonem č. 128/2000 Sb.. 44 Rozsah samostatné působnosti městských obvodů statut vymezuje v příloze č. 1, a to na úseku financí, obnovy a rozvoje města, životního prostředí, investiční výstavby, komunálních služeb, dopravy a silničního hospodářství, bytového hospodářství a nebytových prostor, školství a výchovy, kultury a sportu, zdravotnictví, vnitřní věcí, požární ochrany, obecně závazných vyhlášek, městského informačního systému a správy majetku města. 45 Ačkoli jsou orgány města a městských obvodů samostatné a neměli by si vzájemně zasahovat do samostatné působnosti, tak i přesto může docházet k jejich součinnosti. A to 43 aktuální znění: čl. 14, odst. 2, hlava IV OZV č. 12/2006, Statut města Pardubice, ve znění pozdějších předpisů 44 aktuální znění: Hlava III IV OZV č. 12/2006, Státu města Pardubice, ve znění pozdějších předpisů 45 aktuální znění: Příloha č. 1 OZV č. 12/2006, Státu města Pardubice, ve znění pozdějších předpisů 26

27 například tak, že primátor města, jeho náměstci nebo vybraní členové rady se mohou s poradním hlasem účastnit na zasedání zastupitelstva a rady městského obvodu a lze to i naopak, že starosta a místo starosta se mohou účastnit s poradním hlasem jednání zastupitelstva nebo rady města. Dále tato součinnost může fungovat mezi primátorem a starosty tak, že primátor svolá kvůli koordinaci výkonu samostatné působnosti jednání s nimi. Tajemník magistrátu může kvůli koordinaci výkonu veřejné správy svolat tajemníky úřadů městských obvodů a nalezli bychom mnoho dalších příkladů. Dozor nad výkonem samostatné působnosti města a městských obvodů je upraven v zákoně o obcích. Avšak kontrolu městských obvodů v rámci přenesené a samostatné působnosti provádí Magistrát města Pardubice. K zajištění přenesené působnosti mohou být mezi městem a městskými obvody uzavírány smlouvy Příjmy a výdaje města a městských obvodů a péče o majetek Příjmy a výdaje jsou důležité pro fungování města a městských obvodů, proto město i městské obvody každoročně dle pravidel zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákonem č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní, sestavují svůj rozpočet a podle něj i hospodaří. Městské obvody smějí hospodařit tak, aby výdaje nepřekračovaly výši příjmů. Pokud nastane opak, je nutné projednání překročení s orgány města. Avšak dostane-li se obvod do tíživé finanční situace či platební neschopnosti, může město požádat o poskytnutí finanční výpomoci. O tuto pomoc žádá zastupitelstvo městského obvodu a rozhoduje o ní zastupitelstvo města. Jedním z kritérií je i hospodaření městského obvodu, jelikož se jedná o návratnou finanční výpomoc, tak se rovnou stanoví podmínky i termín splatnosti. Pokud nenastane jiná dohoda a dojde k prodlení, tak může dojít i k navýšení částky do výše, která odpovídá úrokům. Městský obvod je povinen platit pokuty, sankce a náhrady škody, které jím byly způsobeny za nedodržení povinností, při nedodržení této platební povinnosti může dojít ke krácení dotací z města. 47 Město vlastní majetek, s nímž nakládá dle svého uvážení, tento majetek může propůjčit městským obvodům, které s ním však mohou nakládat jen v rámci zákonů a v mezích, které stanovuje statut města, takovým to majetkem se rozumí: a) nemovité věci v majetku města, které byly svěřeny do správy městských obvodů a práva k nim stanovená zákony či tímto Statutem v rámci nich a v souladu s nimi, 46 aktuální znění: Hlava V OZV č. 12/2006, Státu města Pardubice, ve znění pozdějších předpisů 47 aktuální znění: Hlava VI OZV č. 12/2006, Státu města Pardubice, ve znění pozdějších předpisů 27