24. Popis pfiírody v obcích

Transkript

1 24. Popis pfiírody v obcích Branky Bystfiiãka Dolní Beãva Francova Lhota Halenkov Horní Beãva Horní Lideã Ho Èálková Hovûzí Huslenky Hutisko - Solanec Chorynû JablÛnka Janová Jarcová Karolinka Katefiinice Kelã Kladeruby Kunovice Laãnov Leskovec Le ná Lhota u Vsetína Lideãko Liptál Louãka LuÏná Malá Bystfiice MikulÛvka Nov Hrozenkov Oznice Podolí Police Pozdûchov Prlov Prostfiední Beãva PrÏno Ratibofi RoÏnov p. R. RÛÏìka Seninka Stfielná StfiíteÏ nad Beãvou tudlov Ústí u Vsetína Vala ská Bystfiice Vala ská Polanka Vala ská Senice Vala ské Mezifiíãí Vala ské Pfiíkazy Velká Lhota Velké Karlovice Vidãe Vigantice Vsetín Za ová Zdûchov Zubfií 371

2 372

3 Branky na Moravû Branky leïí na rozhraní Podbeskydské pahorkatiny a severního okraje Host nsk ch vrchû v nadmofiské v ce 305 m aï 565 m.v okrese patfií poãtem 844 obyvatel (1999) arozlohou ha k men ím obcím. Zástavba je soustfiedûna do okolí toku Louãky, ojedinûle se nacházejí izolovaná sídla (Dolní DvÛr). Lesy zaujímají 48,3 % plochy, velk lesní komplex je jiïnû nad obcí smûrem k Oznici (tvofieno smrkem a místy i bukem), men í lesy jsou severov chodnû a severozápadnû nad obcí (témûfi jen smrk).v lesích jiïnû nad obcí se vyskytují také hodnotnûj í druhy lesní fauny. Mimo uvedené vût í lesní celky se v okolí vodoteãí nacházejí drobnûj í listnaté lesíky. Hlavním tokem je Louãka, která má místy je tû zachovalé pûkné meandry (zejména v chodnû pod obcí v okolí Dolního Dvora), v intravilánu je zregulována. Bfiehov porost je dobfie vyvinut hlavnû pod obcí u meandrû, tam se nachází i nûkolik památkovû vzrostl ch dubû. Louãka má fiadu drobn ch pfiítokû, které jsou vût inou s pfiírodním korytem. V okolí se nachází intenzivnû vyuïívaná zemûdûlská krajina, toky mezi poli jsou silnû zneãi Èovány jednak splachy hnojiv z polí, a jednak jsou zaná eny pûdou z polí. V echny zemûdûlské pozemky jsou zcela odvodnûny, coï má citeln dopad i na rozkolísanost prûtokû v potocích. âást obce je napojena na âov. O v skytu vzácnûj í flóry jsou sporé údaje. Oblast je stále je tû nedostateãnû prozkoumána. Na svahu nad silnicí do Kladerub, ale i jinde v obci, najdeme pfiírodnû zachovalej í v slunné suché louãky s druhy, které z okolní zemûdûlské krajiny témûfi vymizely, jako napfi. matefiídou ka, devaterník, violka srstnatá, ostfiice jarní aj. Podobnû se vyskytují pruhy zachovalej í kvûteny na dal ích místech v úvozech podél polních cest.v nûkter ch zahradách by se mohly vyskytnout je tû vlhãí louky s cennûj ími spoleãenstvy rostlin. Zajímavûj í druhy se vyskytují v jiïní ãásti katastru, zejména v listnat ch lesích a jejich okolí. Podél pfiíkopy jiïnû od vodojemu rostou prstnatec FuchsÛv a orlíãek plan. V bukovém lese na v chodním svahu Petfiíkovce rostou v echny tfii druhy kyãelnic (kyãelnice Ïláznatá, cibulkonosná a devítilistá), dále zapalice ÏluÈuchovitá a kapraì rezavá. V okolí obce se nachází fiada pozoruhodn ch stromû, z nichï nûkteré byly vyhlá eny za stromy památné. Je to zejména skupina ãtyfi jilmû u Dolního Dvora. V okolí Dolního Dvora, na bfiezích toku Louãky, rostou tfii mohutnûj í duby. Dal í vzrostl dub roste u Ïelezniãního nádraïí. Vût í stromy se také nacházejí v intravilánu a v parku u dûtské léãebny, je v ak nutn dal í prûzkum. Z ptákû bylo zji tûno 94 druhû,z toho je 83 hnízdících. Ze vzácnûj ích lesních druhû se vyskytují: v r velk (v nûkter ch letech 1 pár hnízdí v lesích jiïnû nad obcí), ãáp ãern (v nûkter ch letech 1 pár hnízdí jiïnû nad obcí, ãasto je na pfieletu), jestfiáb lesní (1 pár v lesích jiïnû nad obcí), holub doupàák (do 10 párû hnízdí v bukov ch lesích jiïnû nad obcí), Ïluna edá (1 pár hnízdí tamtéï) a datel ãern (1 pár hnízdí tamtéï). Ze vzácnûj ích druhû zemûdûlské krajiny se vyskytují: chfiástal polní (na loukách, nûkdy i v polích, zejména na jiïní stranû katastru, se oz vají 2 aï 4 volající sameãci), kfiepelka polní (v polích v okolí obce b vají 2 aï 4 volající sameãci, zejména severnû a severozápadnû nad obcí), koroptev polní (nûkolik párû), bramborníãek hnûd (2 aï 4 páry hnízdí na Ïelezniãním náspu, 1 pár v nûkter ch letech u vedlej í cesty na Polici), bramborníãek ãernohlav (nûkolik párû hnízdí na loukách nebo v polích, severnû a severozápadnû nad obcí), Èuh k obecn (v kfiovinat ch lokalitách podél okrajû zahrad a na mezích, zejména severozápadnû a severnû nad obcí, celkem kolem 10 párû). Z dal ích vzácnûj ích druhû se vyskytuje Ïluva hajní (v nûkter ch letech je v parku), rehek zahradní (v zahradách obce hnízdí 3 aï 5 párû), cvrãilka zelená (lesní paseky s nízk mi stromky jiïnû nad obcí, nûkolik párû), cvrãilka fiíãní (3 aï 5 párû v bfiehovém porostu Louãky a jejích pfiítokû), ledàáãek fiíãní (v nûkter ch letech hnízdí v meandrech toku Louãka, ãasto b vá na pfieletu v létû a na podzim) a ãáp bíl (mnoho let hnízdí na matefiské kole). Vokolí obce se je tû v 90. letech vyskytovala pfiírodní populace baïanta.v dobû jarního tahu byl v jimeãnû zastiïen dudek chocholat. Z plazû se vyskytují napfi. uïovka obojková, slep kfiehk, v lesích je tûrky obecná a Ïivorodá. Jejich poãetnost je v ak v krajinû, která je jinak silnû ovlivnûna intenzivním zemûdûlstvím nízká. Z obojïivelníkû se vyskytují bûïné druhy (skokan hnûd, ropucha obecná), více jich je jiïnû nad obcí a nejvût í refugium je v Modrém rybníãku na jiïním okraji obce. Ze zajímavûj ích bezobratl ch lze vzácnû na kvûtnat ch loukách spatfiit otakárka fenyklového a v potûãku nad farmou ZD je rak fiíãní, kter se tam znovu vyskytuje po vysazení v roce Na území katastru není dosud vyhlá eno Ïádné zvlá tû chránûné území. Celkovû lze fiíci, Ïe pfiíroda v okolí obce je ãlovûkem natolik pozmûnûna, Ïe lze najít jen málo lokalit, u kter ch je tfieba jejich pfiírodní hodnoty zachovat vy ím stupnûm ochrany. Mezi nejcennûj í patfií pfiírodnû zachovalé meandry Louãky v chodnû od obce, dále to jsou kfiovinaté porosty severozápadnû nad obcí a památkovû velké stromy. Pfiírodnû hodnotnûj í jsou také lesy s bukem jiïnû nad obcí a v intravilánu obce park u dûtské léãebny, kter je chránûn jako kulturní památka. Perspektivní je také Modr rybníãek (vãetnû jeho drobného pfiítoku s meandry) a revitalizovan potok s dfievûn mi prahy nad farmou, kde by se v budoucnu mûla vyvíjet lokálnû v znamná refugia vodních druhû fauny. Zvelk ch stromû bylo jiï pût vyhlá eno za památné, jsou to: dub u nádraïí, dále jeden z dubû u Louãky a skupina jilmû v místní ãásti Dolní DvÛr. Ze savcû se vyskytují bûïné druhy, napfi. li ka, zajíc, srnec,v lesích jiïnû nad obcí kuna lesní a jezevec,u sídel kuna skalní, jeïek aj. Z netop rû byli zaregistrováni netop r velk a netop r brvit. 373

4 Bystfiiãka Bystfiiãka leïí na západním okraji Vsetínsk ch vrchû v nadmofiské v ce 305 m (Beãva na severozápadním okraji katastru) aï 678 m (vrchol Zámãiska na hfibetu Klenova). Rozlohou 951 ha a poãtem 962 obyvatel (1999) patfií k men ím obcím okresu. Hlavní sídlo leïí v údolí Bystfiiãky na jejím dolním toku, men í zástavba je u rozcestí na RÛÏìku a v okolí vodní nádrïe. Rozpt lená zástavba se dále nachází na pasekách.v obci je nûkolik chatov ch osad. Lesy pokr vají 51,5 % plochy. Nejvût í lesní komplex se nachází ve v chodní ãásti katastru v oblasti hfibetu Klenova, dále jiïnû od centra v okolí Bfieziny a severnû od centra podél hfibetu Poskly. Pfiírodnû zachovalej í lesy s bukem jsou v oblasti Klenova vãetnû typické fauny. Dal í pfiírodû blízké listnaté lesy s dubem, bukem, místy s habrem, jsou v lokalitû Pohofieliska, jiïnû pod Posklou a jiïnû od Bfieziny. Nûkteré z nich jsou v ak ãásteãnû degradované, schud m bylinn m patrem (zejména u Bfieziny). Zemûdûlská krajina je negativnû poznamenána intenzivnûj ím zemûdûlsk m hospodafiením místního JZD v 60. aï 80. letech. Nejvût ím tokem je Vsetínská Beãva, která protéká po západním okraji katastru. eka je plnû upravena, ãásteãnû má regulaci jiï po kozenou po velk ch vodách. Bfiehov porost je spor (hlavnû vrba, ãasto i vût í stromovité formy, místy jasan, klen, lípa a mladá v sadba jilmû). Dal ím vût ím tokem je Bystfiiãka, která je rovnûï témûfi v celé délce zregulována. Bfiehov porost je dobfie vyvinut, byl ãásteãnû odstranûn pfii úpravách koryta po povodni v roce 1997 (mimo intravilán jsou pfiítomny hlavnû ol e, místy lípa, klen, jasan, vrba). V znaãn m fenoménem obce je vodní nádrï na v chodním okraji katastru s bohatou vodní faunou, vodní plocha pfiesahuje i do katastrû dal ích obcí. Na e znalosti o flófie jsou pomûrnû malé. Je to zpûsobeno zejména malou prozkoumaností katastru, ponûvadï pfiírodní prostfiedí není pro botaniky dostateãnû atraktivní a tudíï ji nav tûvují nepfiíli ãasto. Ze vzácnûj ích druhû je nejv znamnûj í v skyt silnû ohroïeného druhu ladoàky karpatské vlistnatém lese U VaÀkÛ.Ve stejném lese se fiídce vyskytuje lilie zlatohlavá, která bude pfiítomna i v dal ích vhodn ch listnat ch lesích na bázi svahû.v koleji ti na Ïelezniãním nádraïí roste teplomilná rostlina pilát lékafisk, kter sem byl zavleãen Ïelezniãní dopravou. Je to jediné nalezi tû v okrese. Lze pfiedpokládat v skyt nûkter ch dal- ích vzácnûj ích druhû, z orchidejí napfi. prstnatce májového na mokfiadních loukách, prstnatce Fuchsova na okrajích lesû a kru tíku irolistého na louãkách podél smrkov ch lesû. Je v ak nutn dal í prûzkum. Zavleãen mi invazními rostlinami na katastru jsou zejména bol evník velkolep a kfiídlatky.porost bol evníku velkolepého se nachází v okolí místní koly a je jiï postupnû likvidován. Kfiídlatka japonská roste napfi. v okolí objektû b valého JZD poblíï toku a její likvidace bude obtíïná, vyskytuje se na dal ích místech v údolní nivû Bystfiiãky a Beãvy. V bfiehovém porostu Beãvy je hojn v skyt dal ího neofytu, sluneãnice hlíznaté. Po stránce mykologické je Bystfiiãka dobfie prozkoumána zejména v okolí vodní nádrïe a Klenova. V okolí nádrïe byly nalezeny druhy hub se zvlá tní ekologií, napfi. houby rostoucí na zuhelnatûlém dfievû, na star ch spáleni tích (ohni tích), dále houby dfievoïijné, houby dfievokazné a dal í. Ze zajímavûj ích druhû hub byly nalezeny napfi. pavuãinec skofiicov, pavuãinec podzimní, afránka ozdobná, kufiáteãko hfiebenité a kufiáteãko svraskalé (pod Klenovem). V okolí Klenova byly nalezeny ze vzácnûj ích druhû napfi. ryzec losov, ryzec nasládl, ryzec svûtl, holubinka bílá, holubinka osmahlá, hfiib ka tanov, hfiib sin, upinovka slizká, upinovka zhoubná, bedla ostro upinná, lakovka zakroucená, rudou ek uèat, líha srostlá aj. Severozápadnû pod Klenovem se vyskytuje kvûtnatec ArcherÛv, kter byl poprvé nalezen vroce Do roku 1998 bylo celkem zaregistrováno na 180 druhû makroskopick ch hub. Pozoruhodn ch stromû je v obci velmi málo. K nejvût ím z nich patfií dub jihov chodnû pod kopcem Bfiezina nad Matu tíky, v jeho okolí se vyskytuje je tû nûkolik vzrostlej ích dfievin (dub, tfie eà a hru eà). V echny budou mít zv en stupeà ochrany. Mal dub, ale perspektivní a krajináfisky jiï v znamn, se nachází u silnice jiïnû od budovy Obecního úfiadu. Je nutn dal í prûzkum. Ze savcû se pravidelnû vyskytují napfi. srnec, zajíc, li ka, jezevec, kuna lesní, místy veverka, u sídel jeïek a kuna skalní aj. Do v chodní ãásti katastru se ojedinûle zatoulá jelen a ãastûji muflon. Na nádrïi a tocích v jejím okolí se pravidelnû vyskytuje velmi vzácná vydra fiíãní. Do okolí obce se také zatoulal medvûd, jeho stopy byly zji tûny v kvûtnu 1996 na lesní cestû asi 1 km jihov chodnû od kóty Pálenisko a elma smûfiovala na Bystfiiãku. BûÏnû se vyskytují netop fii, z nich byli dosud urãeni netop r velk a netop r u at. Z ptákû bylo zji tûno 123 druhû, z toho 92 je hnízdících. Ze vzácnûj ích lesních druhû se vyskytují: ãáp ãern (1 pár hnízdí v ir ím okolí Klenova, ãasto b vá na pfieletu), v r velk (ojedinûle v okolí Klenova), strakapoud bûlohfibet (1 pár hnízdí v okolí Klenova), datel ãern (1 pár v okolí Klenova, na jin ch místech na pfieletu), lejsek mal (3 aï 4 páry v okolí Klenova, 1 aï 2 páry listnat les s borovicemi v lokalitû Pohofieliska západnû pod pfiehradou), krkavec velk (1 pár v okolí Klenova, na jin ch místech ãasto na pfieletu). Z dal ích vzácnûj ích druhû se vyskytují: ledàáãek fiíãní (pravidelnû hnízdí na Beãvû pod ústím potoka MikulÛvka v místech s po kozenou regulací a ojedinûle na toku Bystfiiãka, ãasto jej lze spatfiit pfii letu na Beãvû a na Bystfiiãce), skorec vodní (na toku Bystfiiãka hnízdí 3 aï 5 párû), cvrãilka fiíãní (v bfiehov ch porostech u Bystfiiãky 2 aï 3 páry), volavka popelavá (v letech 1996 a 1997 hnízdila na levém bfiehu Beãvy pod obcí na stromovité vrbû, je to jediné prokázané hnízdûní v povodí Vsetínské Beãvy, v mimo hnízdním období se v 90. letech na polích obãas zdrïovalo hejno aï s 20 jedinci). Ze vzácnûj ích druhû zemûdûlské krajiny hnízdí bramborníãek ãernohlav (1 pár u Ïeleznice jiïnû od nádraïí), v dobû tahu se v údolní nivû Beãvy pravidelnû vyskytuje konipas luãní a v nûkter ch letech tam mûïe zahnízdit i ãejka chocholatá. 374

5 Z plazû se vyskytují napfi. uïovka obojková, slep kfiehk, je tûrka obecná a je tûrka Ïivorodá. Z obojïivelníkû se vyskytují skokan hnûd, ropucha obecná, kuàka Ïlutobfiichá avlistnat ch lesích mlok skvrnit, vzácnûji rosniãka zelená, ropucha zelená, skokan skfiehotav, ãolek horsk a ãolek obecn. Nejvût í refugia obojïivelníkû jsou na mokfiadních stanovi tích u nádrïe. Z ryb je v znamné osazenstvo v nádrïi. Najdeme tam pfiestárlé a mohutné kapry, dále tiky, úhofie, candáty, okouny, sumce, dfiíve zde byly i hlavatky a fiada dal ích druhû. V tocích jsou obvyklé druhy ryb, nejãastûji pstruh obecn, na Beãvû parma obecná, lipan podhorní, ostroretka stûhovavá, ouklejka pruhovaná, hrouzek obecn, mfienka mramorovaná a jiné, v Bystfiiãce vranka obecná. Bezobratlí. Ze zajímavûj ích mot lû lze na kvetoucích loukách vzácnûji spatfiit otakárka fenyklového.v listnat ch lesích na Klenovû i jinde se vyskytuje stfievlík zlatoleskl. V nádrïi se vyskytuje keble rybniãná, keble fiíãní, rak bahenní a rak fiíãní. V území se nacházejí v znaãné geomorfologické jevy. Nejatraktivnûj ími z nich jsou skalní v chozy na Klenovû a v jeho okolí, dal í jsou na svahu západnû od hráze pfiehrady.v obci se také v raznûji projevily sesuvy po de tích v ãervenci 1997.Zajímavá je také b valá tola severozápadnû pod hrází nádrïe, ve které se ojedinûle zdrïují netop fii. Na území katastru se nacházejí dvû zvlá tû chránûná území,ato Pfiírodní rezervace Klenov a Pfiírodní památka U VaÀkÛ. Dal í hodnotnûj í lokality mají parametry na zv en stupeà ochrany, napfi. tola a skalní v chozy západnû od pfiehrady, skalní v chozy západnû od Klenova a jiné. Dolní Beãva Katastr obce se nachází jak ve sníïeninû RoÏnovské brázdy (nejniï í nadmofiská v ka ãiní 390 m, nachází se na toku RoÏnovské Beãvy jihozápadnû od obce), tak ve v chodní ãásti Radho Èské hornatiny (nejvy ím místem je vrchol Radho tû, 1129 m n. m.). Rozlohou ha a poãtem obyvatel (1999) patfií mezi stfiednû velké obce okresu. Podstatná ãást sídla leïí v údolí RoÏnovské Beãvy a v dolních ãástech údolí Dolní a Horní Rozpit. Rozpt lené osídlení se nachází také na okolních svazích. Místy se nacházejí zachovalej í dfievûné stavby s tradiãní architekturou, zejména na pasekách. Lesy zaujímají 68,1 % rozlohy, je to ãtvrtá nejlesnatûj í obec okresu.vût inu lesû tvofií mlad í buãiny a smrkové monokultury. NíÏe na svazích, napfi. na Kamenném, rostou mezi loukami a pastvinami bfiezové háje. Ochranáfisky nejcennûj ími jsou smí ené lesy s bukem na jiïních svazích Radho tû a ãásteãnû i âerné hory.velmi cenn porost se nachází na Radho ti pod kaplí. Jde o zbytek zakrslé buãiny pralesovitého charakteru,formovan drsnûj ím klimatem s nádhernû vyvinutou vûkovou a prostorovou strukturou.takovéto lesy jsou jiï dnes velmi vzácné a hostí ohroïená spoleãenstva organismû. Podobné porosty men í rozlohy jsou také podél ãervené turistické znaãky mezi Radho tûm a âernou horou. Otevfiená krajina se v rûzn ch ãástech katastru li í podle polohy obhospodafiovan ch pozemkû. Na svazích jsou ãasto pomûrnû zachovalé extenzivní pastviny a louky s pestrou kvûtenou a s rozpt lenou zelení. V údolní nivû Beãvy jsou intenzivnûji obhospodafiované zemûdûlské pozemky, pole a kulturní louky. Nejvût ím tokem je RoÏnovská Beãva. Úsek fieky protékající katastrem patfií k pomûrnû zachoval m a má dobfie vyvinuté bfiehové porosty. Po povodni v roce 1997 do lo na nûkolika místech k vytvofiení zpfiírodnûn ch úsekû s mohutn mi tûrkov mi náplavy a pfiirozen mi bfiehy. Pokud je to z hlediska ochrany staveb pfied vodou moïné, je velmi Ïádoucí podobné úseky ponechávat bez úprav, neboè se tím v raznû zlep uje kvalita fiíãních ekosystémû v na í krajinû. Oba nejv znamnûj í potoky Dolní a Horní Rozpit jsou typické podhorské tûrkonosné toky svelk m spádem. BohuÏel jsou prakticky v celé své délce zregulovány. Ochranáfisky v znamnûj í druhy flóry se nacházejí témûfi v hradnû ve vy ích polohách. Jsou pfiedev ím na jalovcov ch pastvinách na Kamenném a v Horním Rozpitém a v pfiirozen ch horsk ch lesích v okolí Radho tû a âerné hory. Z orchidejí se vyskytují napfi. prstnatec májov (roztrou enû, v desítkách aï stovkách jedincû, roste na mokfiadních loukách), prstnatec FuchsÛv (jen místy), vemeník dvoulist (na desítkách lokalit, místy i desítky aï stovky jedincû), okrotice dlouholistá (nûkolik jedincû roste na jedné lokalitû v Kamenném), kru tík irolist (roztrou enû v okolí lesû a na jejich okrajích), vstavaã muïsk (jednotlivû) a bûïnûj í bradáãek vejãit. Na b val ch pastvinách v okolí vrcholu Radho tû se pfies postupnou degradaci luk zarûstáním dodnes udrïela ohroïená mochna zlatá. Roztrou enû se vyskytuje jestfiábník oranïov a vzácnû lilie zlatohlavá. Na levém bfiehu Beãvy pod obcí a na jiïních svazích Radho tû se nacházejí populace kolotoãníku ozdobného, kter je pûvodní ve v chodních Karpatech. Pravdûpodobnû sem byl zavleãen ze zahrádek. Je to ve volné pfiírodû okresu jedna ze dvou znám ch lokalit. Z dal ích vzácnûj ích rostlin se vyskytují: Ïebrovice rûznolistá, meãík stfiechovit (nûkteré mokfiadní louky), k chavice Lobelova (okolí Radho tû), ãesnek medvûdí (bukové lesy), Ïlutû kvetoucí náprstník velkokvût (místy, napfi. Dolní Rozpité), omûj tuh moravsk (Radho È) a hofiec tolitovit (Radho È). Ze zajímavûj ích druhû dfievin se ojedinûle vyskytuje jinak velmi vzácná bfiíza tmavá a rybíz alpsk (Radho È), kter je v okrese znám je tû v okolí âertova ml na. Ze zavleãen ch invazních rostlin se ojedinûle vyskytuje bol evník velkolep (byl zji tûn napfi. U HajdÛ) a místy i kfiídlatka japonská. Ze vzácnûj ích druhû hub roste v bfiezov ch hájcích kozák bíl, kozák kapucínek, hfiib bfiezov a li ka obecná, dále se vyskytují i kovec ãern, kvûtnatec ArcherÛv a hfiib nachov trus. Pozoruhodností mezi velk mi stromy je alej star ch lip v centru obce. BohuÏel je v ak vût ina z nich ve patném stavu, stromy jsou vykotlané a jsou po kozeny neodborn m ofiezáváním vûtví v minulosti. Na dolním konci obce roste mohutnûj í lípa srdãitá, u které byl v minulosti zkrácen kmen. Zajímavûj ích vzrostl ch stromû je v katastru obce více, je v ak nutn dal í prûzkum. Ze savcû se vyskytují napfi. srnec, jelen, zajíc, veverka, prase divoké, kuna lesní, lasice kolãava, jezevec (Kamenné a Havraní) a li ka, u sídel jeïek, kuna skalní aj. Z vût ích elem se na Beãvû nepravidelnû zdrïuje vydra.v rozlehlej- ích lesích se vyskytuje rys, kter se zde i rozmnoïuje. Od konce 70. let se do okolí obce obãas zatoulá medvûd. Zdrobn ch savcû se vyskytují napfi. pl ík lískov (ãetn je v horní ãásti údolí Dolní Rozpit ), my ice lesní, my ice temnopásá, my ivka horská, rejsek horsk a rejsec ãern. Z netop rû byli zji tûni netop r velk, netop r veãerní, netop r vodní, netop r severní, netop r dlouhouch, netop r hvízdav a vrápenec mal. 375

6 Z ptákû bylo zji tûno asi 100 druhû, z toho 85 je hnízdících. Ze vzácnûj ích lesních druhû se vyskytují: ãáp ãern (v okolí obce hnízdí 1 pár, ãasto je vidût na pfieletu - na potocích a na Beãvû), sluka lesní (nûkolik párû), jefiábek lesní (hnízdí nûkolik párû, napfi. pod âernou horou), datel ãern, strakapoud bûlohfibet (nûkolik párû hnízdí ve star ch bukov ch lesích Radho tû a âerné hory), lejsek mal (po nûkolika párech hnízdí v buãinách na âerné hofie, v okolí Radho tû aj.), lejsek bûlokrk (listnaté lesy, hlavnû s bukem), rehek zahradní (kromû rozvolnûn ch bukov ch lesû hnízdí i v zahradách u sídel, celkem nûkolik desítek párû) a kos horsk (roztrou enû ve smrkov ch lesích).z ochranáfisky zajímavûj ích druhû zemûdûlské krajiny se vyskytují: lindu ka luãní (asi 5 párû hnízdí na loukách v okolí vrcholu Radho tû), bramborníãek hnûd (louky na vrcholu Radho tû u hotelu), Èuh k obecn (pravidelnû na v ech kfiovinat ch místech), chfiástal polní (na vût ích loukách se roãnû oz vají 2 aï 4 samci), krutihlav obecn (v nûkter ch letech 1 pár hnízdí v okolí zahrad) a bramborníãek ãernohlav (v nûkter ch letech v okolí silnice 1 pár). Na tocích pravidelnû hnízdí skorec vodní (3 aï 6 párû) a nepravidelnû ledàáãek fiíãní (velmi ãasto je v ak na prûtahu, zejména v létû, na podzim a v pfiedjafií). Na Beãvû v nûkter ch letech hnízdí pisík obecn. Na b valé tûrkovnû u Beãvy i na Beãvû hnízdí 1 aï 2 páry kachny divoké. Je tû koncem 60. let bylo na Kamenném zji tûno vyhnízdûní dnes prakticky se nevyskytujícího dudka chocholatého, hnízdo bylo ve hromadû kamení. Koroptev polní se na katastru vyskytovala do roku Z plazû se vyskytují napfi. uïovka obojková, slep kfiehk, je tûrky obecná a Ïivorodá. Na Kamenném byla zji tûna uïovka hladká. Relativnû ãastûj í je i zmije obecná, která byla v 90. letech pozorována napfi. na âerné hofie, v Dolním a Horním Rozpitém a na Kamenném. Z obojïivelníkû je hojn skokan hnûd, ãasto se vyskytují kuàka Ïlutobfiichá a mlok skvrnit, vzácnûji lze spatfiit ropuchu obecnou, ãolka obecného a ãolka horského.v 80. letech se v b val ch tûních v chodnû nad obcí vyskytoval ãolek velk. V Beãvû a jejích pfiítocích Ïije nûkolik druhû ryb, zejména pstruh potoãní, lipan podhorní, vranka pruhoploutvá, stfievle potoãní, hrouzek obecn a mfienka mramorovaná. Ze vzácnûj ích bezobratl ch lze na kvetoucích loukách spatfiit otakárka fenyklového,vbuãinách martináãka bukového a podél lesních cest batolce duhového. Na pasekách a loukách s pestrou kvûtenou nalezneme v létû více druhû mot lû, nápadní jsou zejména perleèovci a okáãi. Koncem 60. let byl na jihov chodních svazích Radho tû nalezen dnes nezvûstn tesafiík alpsk.v Beãvû se vyskytuje rak fiíãní.v buãinách se vyskytuje vzácnûj í plï modranka karpatská. Na území katastru není vyhlá eno Ïádné zvlá tû chránûné území. Parametry na ZCHÚ mají zejména pfiírodnû velmi zachovalé staré bukové porosty na jiïních svazích Radho tû a pseudokrasové jeskynû v oblasti Radho tû a âerné hory. Francova Lhota Obec leïí na jiïním okraji JavorníkÛ v nadmofiské v ce 480 m (Senice na západním okraji obce) aï 790 m (vrchol západnû od erklavy). Rozlohou ha a poãtem obyvatel (1999) patfií mezi stfiednû velké obce okresu. Území obsahuje dvû katastrální území - Francova Lhota a Pulãín, které dfiíve pfiedstavovaly samostatné obce. Obec pro la v 80. letech velk m rozvojem s intenzivní v stavbou domû v návaznosti na silnû se rozvíjející rozvoj zemûdûlské v roby. PÛvodních dfievûnic zûstalo zachováno velmi málo, více jich je v osadû Pulãín a vût inou jsou v dobrém stavu udrïovány rekreanty. Na âubovém vrchu asi 720 m n. m. (jiïnû nad obcí) se nachází rozhledna o v ce 16 m, odkud jsou krásné v hledy do okolní krajiny. Je pfiístupna turistûm. Lesy pokr vají 30,7 % rozlohy. Vedle jehliãnat ch kultur jsou zastoupeny i lesy smí ené s bukem a jedlí. Zvlá tností je ãetn v skyt, témûfi ãist ch, jedlov ch porostû, a to severnû od obce v lokalitû zvané Jedlovinka. Jedle tam jsou nadprûmûrnû vitální a dobfie zmlazují. Pfiírodû blízké smí ené lesy s bukem a jedlí se nacházejí zejména na katastru Pulãína v údolí Pulãínského potoka a v okolí Pulãínsk ch skal, dal í buãiny jsou v oblasti Bechova na v chodním okraji katastru Francovy Lhoty. Zemûdûlská krajina byla v minul ch desetiletích intenzivnû vyuïívána a mnohé, dfiíve kvûtnaté louky byly z ochranáfiského hlediska zniãeny rekultivací, odvodnûním a místy i pastvou dobytka v neúmûrné koncentraci. Dobytek také na mnoha místech zniãil nadmûrn m se lapem men í listnaté lesíky. âasto je patrná i ruderalizace nadmûrn m pfiísunem dusíku (je indikována porosty ÈovíkÛ nebo kopfiiv). V 90. letech se situace jiï zaãala zlep ovat. Obcí protéká tok Senice, má charakter malého potoka. Témûfi cel úsek Senice je upraven, na spodním okraji jsou náznaky novû vytvofien ch meandrû po po kození regulace. Senice má v rámci katastru ãetné drobné pfiítoky vût inou s neupraven m korytem, nûkteré potûãky jsou ãásteãnû zdevastovány pastvou v 80. letech. âást obce je od 90. let napojena na âov, takïe ãistota toku je mnohem vy í neï v pfiedchozích desetiletích. Flóra obsahuje pomûrnû dost ochranáfisky hodnotn ch druhû. Poãetnost jejich populací je v ak zpravidla velmi nízká. Vzácnûj í flóra luãních stanovi È byla vût inou zniãena intenzivnûj ím zemûdûlsk m hospodafiením v 70. a 80. letech, do souãasnosti se zachovaly doslova jen sporé zbytky ve srovnání se stavem v 50. letech. Z orchidejí se vyskytuje prstnatec FuchsÛv (Rutov, roztrou enû vokolí Pulãína), prstnatec májov (mokfiiny Rutov, okolí Pulãína aj.), bradáãek vejãit (okolí Pulãína, v chodnû a jiïnû od obce aj.), vemeník dvoulist (okolí Pulãína, Stfielensk vrch; na louce asi 700 m v chodnû od Kobzovy lípy rostli v roce 1993 nadmûrnû vyvinutí jedinci s bohat m kvûtenstvím), kru tík irolist (roztrou enû okolí Pulãína), ojedinûle se vyskytne vstavaã muïsk (okolí Pulãína aj.), dále prstnatec bezov (okolí Stfielenského vrchu a dále podél vrcholové ãásti hfibetu, v chodním smûrem na svûtlinách a okrajích lesa, bfiezov hájek ve Spinû, dfiíve i pod Pulãínsk mi skalami), hlístník hnízdák (lesy v okolí Stfielenského vrchu a na v chod od nûj), velmi vzácnû okrotice dlouholistá, okrotice bílá a kru - tík modrofialov (okolí Stfielenského vrchu). Z dal ích zajímavûj ích druhû se místy vyskytuje plavuà vidlaãka a ojedinûle plavuà puãivá (okolí Pulãínsk ch skal, severnû od vrcholu âubek), dále jednokvítek velekvût (západnû od vleku na Krajãovci), hru tiãky (jedlové porosty), trliãník brvit (Stfielensk vrch). Je moïn v skyt dal ích vzácnûj ích druhû, ov em vzhledem k nedostateãnému prûzkumu je o této sloïce bioty velmi málo údajû. Na území se nachází jen nûkolik zachovalej- ích kvûtnat ch luk - jednak jsou na jihozápadním okraji obce v údolní nivû Senice, dále v Poschle (mokfiadní spoleãenstvo s pcháãem potoãním, kvûtnaté su í louky na svazích aj.), pod Pulãínsk mi skalami, pastvina pod Spinou aj. 376

7 Z nevítan ch invazních rostlin se na nûkolika místech v malém poãtu vyskytuje bol evník velkolep, kter je postupnû odstraàován. Okolí potoka musí b t kvûli této rostlinû pravidelnû zaãátkem léta zkontrolováno, a to aï po okraj zástavby na horní ãásti toku. Pfiípadnû nalezení jedinci musí b t dûslednû zlikvidováni, aby se ne ífiili po toku do niï ích poloh. Oblast je po mykologické stránce dosti detailnû prozkoumána.v okolí obce se nacházejí v znamné mykologické lokality, zejména v jiïní a v chodní ãásti katastru (smûrem ke Stfielné a podél hranice se SR aï na Makytu) avokolí Pulãínsk ch skal s jedlobukov mi porosty. Ze zajímavûj ích druhû byly v okolí Pulãínsk ch skal nalezeny: napfi. velmi vzácn rezavec ikm, bránovitec jedlov, bránovitec hnûdofialov, velmi vzácná krásnopórka kozí noha, i kovec ãern,zhfiibovit ch hfiib borov, hfiib bfiezov, z lupenat ch napfi. zrnivka osinková, zrnivka Ïraloãí, bedla ka tanová aj. Do roku 1998 bylo na této lokalitû zaregistrováno na 200 druhû makromycetû. V okolí obce byl také nalezen i vzácn hfiib FechtnerÛv. V obci se nachází nûkolik pozoruhodn ch stromû,vût- inou se jedná o lípy. Nejvût ím z nich, a zároveà nejvût í lípou v celém okrese,je památná Kobzova lípa.dal í stromy jsou porûznu mimo intravilán, pfiípadnû v osadû Pulãín a okolí. K ochranáfisky hodnotn m stromûm patfií i star í hru nû, které se roztrou enû nacházejí v zahradách a jejich okolí. Fauna oblasti je relativnû bohat í. Je to zpûsobeno jak pfiítomností rozsáhlej ích lesních celkû s pfiírodû blízk mi jedlobukov mi porosty, tak pfiítomností zemûdûlské krajiny, byè se zniãen mi kvûtnat mi loukami, ale s mnoïstvím rozpt lené zelenû, s dobfie vyvinut mi bfiehov mi porosty v údolích potûãkû a místy s kfiovinat mi stanovi ti. Z bûïn ch savcû se vyskytují jezevec, li ka, kuna lesní, u sídel kuna skalní, jeïek a dal í.z drobn ch zemních savcû se v mokfiadech kolem potokû vyskytuje napfi. hrabo mokfiadní a rejsec ãern.z velk ch savcû se na Pulãínsku vyskytuje jelen, tamtéï se zatoulá i rys z oblasti kolem Makyty a medvûd. Medvûd se v okolí obce vyskytoval koncem roku 1988, pozdûji na pfielomu let 1990/1991 a dále v letech , kdy se pravidelnû zdrïoval v oblasti Kychová - Uherská - Makyta. Je v ak velmi pravdûpodobné, Ïe se do okolí obce zatoulal i jindy (napfi. v roce 1994, kdy se objevil vokolí Vafiákov ch pasek, musel projít oblastí mezi Pulãínem a LuÏnou). V puklinov ch jeskyních Pulãínsk ch skal se nachází men í zimovi tû netop rû.v jeskyních nebo v jejich okolí byli zji tûni napfi. netop r velk, netop r u at, netop r vousat, netop r BrandtÛv, netop r brvit, netop r fiasnat, netop r velkouch, netop r vodní, netop r ãern a vrápenec mal. V hlavním sídle, ve Francovû Lhotû, byli z netop rû pozorováni napfi.netop r severní, netop r veãerní, netop r stromov a vrápenec mal. v chodnû nad Pulãínem, v okolí Poschle, nejvíce severnû nad obcí mezi skládkou a kostelem), koroptev polní (záhumenky nad obcí, 1 aï 3 páry), bramborníãek hnûd (vût í louky nebo pastviny, celkem nûkolik párû - Pulãín, Poschle), bramborníãek ãernohlav (1 pár u polní cesty nad spodní farmou a 1 pár u vodojemu nad Carnexem), lindu ka luãní (1 pár louka Poschle), pûnice vla ská (1 pár jiïnû od obce, 1 pár severozápadnû od obce na biotopech s pásy kfiovin) a Èuh k obecn (20 aï 30 párû, kfiovinaté biotopy). Na Senici se pravidelnû vyskytuje ledàáãek fiíãní, jeden pár hnízdí v meandrech západnû od obce. Z dal ích vzácnûj ích druhû se vyskytují: cvrãilka fiíãní (po 1 aï 2 zpívajících sameãcích v bfiehov ch porostech u potûãkû), Ïluva hajní (2 aï 3 páry, bfiehové porosty pfiítokû Senice s duby, lípami nebo vrbami, napfi. nad kostelem, severnû od spodní farmy aj.). Z plazû se vyskytují bûïné druhy, napfi. uïovka obojková, je tûrka obecná, je tûrka Ïivorodá, pod Pulãínsk mi skalami Ïije dnes jiï vzácná zmije obecná. Z obojïivelníkû se vyskytují bûïné druhy, napfi. skokan hnûd, ropucha obecná, kuàka Ïlutobfiichá, ãolek horsk, v buãinách mlok aj., jejich podrobnûj í v zkum v ak nebyl provádûn. Ze zajímavûj ích bezobratl ch se vzácnû vyskytuje otakárek fenyklov, na lesních cestách batolec duhov a ojedinûle bûlopásek topolov (Stfielensk vrch, pod Pulãínsk mi skalami). Na místech s pestrou kvûtenou, zejména podél polních cest a na záhumenkách, lze spatfiit fiadu dal ích zajímavûj ích mot lû a jin ch druhû hmyzu. Na pastvinách byl v polovinû 90. let provádûn podrobnûj í prûzkum broukû, tam byly vexkrementech skotu nalezeny i vzácnûj í teplomilné koprofágní druhy, které se jinak vyskytují v jiïnûj ích oblastech republiky. Z velk ch vzácn ch stfievlíkû se vyskytuje napfi. stfievlík zlatoleskl, stfievlík mûdûn, fialov a koïit. Rak fiíãní vyhynul na mnoha drobn ch potûãcích v such ch letech , kdy vyschly aï do dna. Dodnes Ïije jen na nûkter ch úsecích Senice a v jejích vût ích pfiítocích. Celé území leïí v CHKO Beskydy. V okolí obce se nachází jedno velmi hodnotné zvlá tû chránûné území, ato Národní pfiírodní rezervace Pulãín - Hradisko. Dal í ochranáfisky cenné lokality se nacházejí v povodí Pulãínského potoka (donedávná se tam nacházely staré jedlobukové porosty), men í v znam mají kvûtnaté louky a pásy kfiovin (napfi. severozápadnû od kostela, oblast Poschle - Rutova, západní okraj katastru v údolí Senice), dále buãiny v ir ím okolí Bechova a nûkteré bfiehové porosty v záfiezech údolí (severozápadnû od kostela, severnû od spodní farmy). Kromû Pulãínsk ch skal se na katastru Pulãína nachází je tû jedna zajímavá skalní stûna, a to v údolí potoka u JuráÀÛ (lokalita Skaliãí). Z ptákû bylo zji tûno celkem 103 druhû, z toho 89 je hnízdících. Ze vzácnûj ích lesních druhû se vyskytují: ãáp ãern (1 pár, okolí Pulãína a Bechova, ãasto na pfieletu), jestfiáb lesní (1 aï 2 páry, Pulãínsko, Bechov), strakapoud bûlohfibet (1 pár, Pulãínské skály a okolí), datel ãern (1 aï 2 páry, Pulãínsko), Ïluna edá (1 aï 2 páry, Pulãínsk potok, Bechov), holub doupàák (2 aï 4 páry, Pulãínsk potok - Hradisko), lejsek mal (Pulãín - Hradisko, nûkolik párû), krkavec velk (2 aï 3 páry, po vyvedení mláìat od konce kvûtna b vají i vût í hejna, nejvût í bylo pozorováno v létû 1993, celkem kolem 80 jedincû v okolí skládky). Ze vzácnûj- ích druhû zemûdûlské krajiny se vyskytují: chfiástal polní (3 aï 6 volajících samcû, vût í louky - okolí Pulãína, Poschle, Bechov aj.), kfiepelka polní (2 aï 8 volajících samcû, nejvíce kolem roku 1994 a v roce 2000, louky a pole, ojedinûle 377

8 Halenkov Obec leïí na rozhraní Vsetínsk ch vrchû a JavorníkÛ v nadmofiské v ce 410 m (Beãva pod údolím âern ) aï 885 m (âeràanská K ãera). Rozlohou ha patfií k velk m a poãtem 2331 obyvatel (1999) k vût ím obcím okresu. Hlavní ãást sídla leïí v údolí Beãvy, vût í nakupení domkû je místy v údolích Dinotice a âerné, rozpt lená zástavba se nachází porûznu v údolích Lu ová, Dinotice, Hlubok, BfieÏitá a âerné. âasto lze nalézt je tû pûvodní a zachovalé dfievûné domky. Krajináfisky pûsobivé jsou rodové shluky dfievûnic, nejpûknûj í je v âerném u ãulkû. Lesy zaujímají 69,1 % rozlohy katastru. Z velké ãásti sice byly pfiemûnûny na smrkové monokultury, av ak dosud se zachovalo je tû znaãné mnoïství pfiírodû blízk ch lesû s vût ím zastoupením buku, pfiípadnû jedle. Nejvût í komplexy bukov ch lesû i s jedlemi najdeme na horním konci údolí Lu ová, Dinotice a v okolí âeràanské K ãery. V Dinoticích pod Cábem leïí jedlobukov prales Kutan, na kter navazují dal í zachovalé pfiírodû blízké lesy s bukem a jedlí. Celé území je souãástí regionálního biocentra územního systému ekologické stability. V okolí Halenkova se také nachází vût í mnoïství b val ch selsk ch lesû, kde se hospodafiilo extenzivnû i v posledních desetiletích, zejména jsou ve Vsetínsk ch vr ích (lesy byly v uïívání dfiívûj ího JZD). Právû díky tomu vût ina z tûchto lesû nebyla vykácena a najdeme v nich velké mnoïství bukû s nadmûrn mi dimenzemi, které zfiejmû zprvu vyrûstaly na otevfienûj ích prostranstvích (snad pastvin), vytvofiily se u nich hrbolaté kmeny a rozko atûlé koruny. Celkem lze na katastru najít desítky takov ch lokalit se stovkami stromû o prûmûru kmene aï 1,5 m.tyto stromy jsou hospodáfisky málo vyuïitelné,mají v ak obrovsk ekologick v znam. âasto jsou uvnitfi zcela vyhnilé, s mnoïstvím dutin a zlomû, které jsou v znamnou základnou pro rozmnoïování mnoh ch druhû fauny (napfi. pro dutinové ptáky, z hmyzu pro v skyt vzácn ch druhû broukû aj.). Tyto zbytky pfiestárl ch bukov ch porostû najdeme na mnoha místech mezi Dinoticemi a Lu ovou, ojedinûle je tû v Provazném a âerném. Hlavním tokem protékajícím obcí je Vsetínská Beãva, která je v plném rozsahu zregulována. Nad obcí je velk Halenkovsk jez, pod nímï se nachází mnoïství úkrytû pro vodní faunu (ryby, rak).v boãních údolích jsou men í potoky, které jsou v místech souvislé zástavby zregulovány, mimo ni jsou vût inou v pfiirozeném stavu. Pûknû vyvinut meandrující tok se nachází v údolí Hlubok za zástavbou, kde také pfieïila v ir ím regionu ojedinûlá populace pûvodního raka fiíãního. Zneãi tûní drobn ch tokû je evidentní v místech pod zástavbou, i kdyï se spla ky pfii prûtoku bûhem trasy vcelku dobfie vyãistí (s v jimkou doby sucha, kdy je extrémnû nízk stav vody). Krajináfisky a ekologicky v znamnou, i kdyï drobnou vodoteãí je b val náhon, kter protéká od Halenkovského jezu kolem pily pfies ãást obce. Pod obcí je âov, která byla uvedena do ãinnosti v roce Flóra v katastru obce je velmi bohatá na ochranáfisky hodnotné luãní druhy. V nûkter ch místech se zachovalo vût í mnoïství velmi pûkn ch kvûtnat ch luk, které nebyly v minul ch desetiletích po kozeny rekultivacemi nebo nepfiimûfien m hnojením a dodnes tam najdeme stovky aï tisíce kvetoucích orchidejí.pro botaniky i pro laické turisty jsou to ve druhé pûli kvûtna a v ãervnu vzru ující scenérie. Rozsáhlej í orchidejové louky se nacházejí v celé severní polovinû údolí Dinotice, v severní ãásti údolí Lu ová a v celé halenkovské ãásti údolí âerné. Na v ech uveden ch místech najdeme velké mnoïství dal ích vzácnûj ích a mizejících druhû rostlin, napfi.prvosenku jarní (v nûkter ch údolích aï desetitisíce jedincû), matefiídou ku a jiné. Na území obce roste celkem 14 druhû orchidejí. Nejhojnûj í z nich je vstavaã muïsk (na jedné louce o rozloze 1 ha v údolí âerné dokonce kvetou aï dva tisíce jedincû), dále se místy nacházejí prstnatec bezov (hlavnû Dinotice v ir- ím okolí toãny busu,dále Hlubok u HolcÛ,Peciválka v Lu ové, pod âeràanskou K ãerou aj.), hlavinka horská (âerné, Dinotice aj.),vemeník dvoulist,pûtiprstka ÏeÏulník,na mokfiadních loukách ãasto bradáãek vejãit a vzácnûji prstnatec májov (Dinotice, Hlubok, Lu ová), podél okrajû lesa kru tík irolist, vzácnû kru tík bahenní (Peciválka jiïnû pod Fíkov m vrchem, Dinotice v KoÏÛ ku), v bukov ch lesích hlístník hnízdák, ojedinûle kru tík modrofialov (Lu ová) a okrotice bílá (Dinotice v KoÏÛ ku). Nejvzácnûj ími orchidejemi jsou vstavaã kukaãka (roste na jedné louce na Peciválce v Lu ové jiïnû pod Fíkov m vrchem, v 80. letech byl nalezen i v Dinoticích), vstavaã bled (v roce 1997 byl jeden kvetoucí jedinec nalezen na dolním konci údolí Dinotice u silnice, v dal ích letech v ak nevykvetl - zfiejmû byl utrïen) a vstavaã osmahl (dfiíve,v roce 1989,byla pouze jedna rostlina nalezena na b valé a dnes silnû zarûstající pastvinû na dolním konci údolí âerné,koncem 90.let byla nalezena dal í a perspektivní lokalita s nûkolika jedinci v údolí Hlubok ). Z jin ch druhû se vzácnûji na su ích loukách podél okrajû lesa a na pastvinách nachází vymírající kociánek dvoudom, podél okrajû se ojedinûle vyskytuje fiepíãek trojlist (Dinotice, jihov chodnû pod Okrouhlou leïí zfiejmû nejv chodnûj í lokalita v rámci okresu), pcháã bezlodyïn (âerné, Hlubok ), vranec jedlov (Kutan ), skfiípinka zmáãknutá (Dinotice), vachta trojlistá (Hlubok ), mûsíãnice vytrvalá (v znamná populace je v javorové buãinû na vrcholu âeràanské K ãery), ãesnek medvûdí (âeràanská K ãera), snûïenka podsnûïník (ojedinûle se vyskytuje ve vrcholové ãásti hlavního hfibetu Vsetínsk ch vrchû), meãík stfiechovit (vût í nalezi tû bylo dfiíve v Lu ové pod Moãárnou,je v ak ohro- Ïeno sukcesí lesa, drobné populace jsou na dal ích místech v Dinoticích a Lu ové). V rámci katastru se nacházejí ãetné zbytky jalovcov ch pastvin, kde se v minulosti pásl dobytek. Na tûchto stanovi tích se v prûbûhu mnoha let extenzívního uïívání vytvofiila bohatá kvûtena su ích stanovi È vãetnû populací nejrûznûj ího hmyzu vázaného na kvûtenu a mraveni tû. K nejkrásnûj ím patfií jalovcová pastvina na bezejmenné kótû 702 m n. m. na uláck ch vr ích u Peciválky, dal í zbytky tûchto pastvin jsou v Dinoticích (Kr elky, v KoÏÛ ku, na vrcholové ãásti hfibetu k BratfiejÛvce - nad Hoduly a jinde), v Hlubokém u HolcÛ a pod Valovisky, na dolním konci údolí âerné a jinde. Vût ina jalovcov ch pastvin jiï není obhospodafiována a bez náhradní údrïby aspoà kosením, spojen m s likvidací náletov ch dfievin, by ãasem zarostly lesem. Pozoruhodnû velké stromy jsou zastoupeny vût inou bukem. Na severov chodním okraji hlavního sídla v údolí uláãky se nachází mohutn a vykotlan topol ãern. Tfii mohutné buky a jasan rostou u dfievûnice severozápadnû od samoty Kr elky v Dinoticích. Velké mnoïství vzrostl ch,a nûkdy i bizarních bukû se nachází ve v ech star ch selsk ch bukov ch lesích, celkem se jedná o stovky stromû. Nejãastûji se nacházejí v oblasti mezi Dinoticemi a Lu ovou. 378

9 Tyto stromy mají vysokou památkovou, krajináfiskou a ekologickou hodnotu. I kdyï rostou vût inou v hospodáfisk ch lesích, mají uï minimální ekonomické vyuïití. Jsou v ak velmi dûleïité pro Ïivot velkého mnoïství vzácn ch ÏivoãichÛ. Fauna oblasti je relativnû bohatá. Prolínají se zde prvky rozsáhlej ích horsk ch lesû i prvky teplomilnûj í ze zemûdûlské krajiny. Zvût ích savcû se v odlehlej ích lesích vyskytuje jelen, na vût inû území pak prase divoké (zejména Dinotice, Hlubok a Lu ová), dále srnec, li ka, kuna lesní, zajíc, poblíï sídel je bûïná kuna skalní, vzácnûji se vyskytuje jezevec, tchofi, muflon (zejména Dinotice, zatoulá se z lesû ve Vsetínû - Jasenicích). Pravidelnû se vyskytují nûkteré elmy - od konce 70. let medvûd (zejména Dinotice, Lu ová aokolí âeràanské K ãery, v létû roku 2000 se v Dinoticích opakovanû zdrïoval pozdûji v Brodské u N. Hrozenkova odchycen jedinec) a rys (tamtéï, navíc se úspû nû rozmnoïuje). Vlk se ojedinûle vyskytl na jiïním okraji katastru v letech Vydra se nepravidelnû objevuje na Beãvû pfii migraci (napfi. v okolí Halenkovského jezu). Z bohaté fauny netop rû byl zji tûn napfi. netop r severní. Nejlépe je prozkoumána ptaãí fauna. Byl zji tûn v skyt 119 druhû, z toho 98 druhû hnízdí. V bukov ch lesích s jedlí se pravidelnû vyskytují strakapoud bûlohfibet (velká populace se nachází v Dinoticích, navazuje na populaci v okolí Cábu a v Lu ové, hnízdí i v okolí âeràanské K ãery), dále datlík tfiíprst (Dinotice, Lu ová), Ïluna edá (Dinotice, okolí âeràanské K ãery, Lu ová), datel ãern (tamtéï), holub doupàák (Dinotice, Lu ová, pod âeràanskou K ãerou). Ze vzácn ch pûvcû je zde pomûrnû silná populace lejska malého, kter ãasto hnízdí právû v b val ch selsk ch buãinách, kde nachází dostatek vhodn ch dutin a polodutin, vy í poãetnosti dosahuje také v PR Kutan a okolních bukov ch lesích (vyskytuje se V Dinoticích, Lu ové, Hlubokém a v okolí âeràanské K ãery). Z dal ích lesních druhû se vzácnûji vyskytují jefiábek lesní (Dinotice, Lu ová, Hlubok ), lejsek bûlokrk (poãetná populace hnízdí v PR Kutan, roztrou- enû je v dal ích buãinách), ofie ník kropenat (Dinotice, Lu ová a okolí âeràanské K ãery). Do konce 60. let se v Dinoticích vyskytoval tetfiev hlu ec.zptákû zemûdûlské krajiny se pravidelnû vyskytuje Ïluna zelená (roztrou enû hnízdí ve skupinách star ch lip u osad i samot), vzácnûji krutihlav obecn (po 1 páru hnízdí u ãulkû v âerném, v zahradách pod Lu ovou,v Hlubokém, v Dinoticích západnû pod Kyãerkou), na nûkolika kfiovinat ch místech hnízdí vzácná pûnice vla ská (pásy kfiovin na Kyãerce, jiïní ãást Dinotice, âerné pod ãulky, severozápadnû od kravína v Dinoticích, Hlubok ) a témûfi ve v ech kfiovinat ch biotopech hnízdí Èuh k obecn.podél Ïeleznice mezi Dinoticemi a âern m pravidelnû hnízdí nûkolik párû bramborníãka ãernohlavého. Na loukách v okolí kaïd rok volá 4 aï 8 chfiástalû polních a na polích ojedinûle i kfiepelka polní (okolí Ïeleznice v chodnû od údolí âerné, Kyãerka, západnû od BfieÏité).Typick m obyvatelem okrajû jehliãnat ch lesû a men ích smrkov ch lesíkû je kos horsk (zejména Dinotice, Lu ová, âerné). Na potocích pravidelnû hnízdí 5 aï 10 párû skorce vodního.ledàáãek fiíãní se pravidelnû vyskytuje v dobû tahu a v jimeãnû zahnízdí (v 90.letech bylo hnízdo mezi Halenkovsk m jezem a ústím potoka z BfieÏité).V dobû tahu (kvûten, ãervenec aï srpen) na Beãvû ãasto zastihneme pisíka obecného a kulíka fiíãního.âáp ãern ãasto zalétá za potravou na Beãvu a její pfiítoky, ojedinûle mûïe zahnízdit i v rámci katastru v odlehlej- ích lesích (Dinotice, Lu ová, Provazné). âáp bíl poprvé za nûkolik posledních desetiletí vyhnízdil v obci v roce 1998 uprostfied vojenského prostoru. Z dal ích vzácnûj ích druhû ptákû se vyskytují rehek zahradní (jednotlivé páry hnízdí v okolí vût iny samot, fiídce i v zahradách v intravilánu) a sedmihlásek hajní (ojedinûlé páry hnízdí v údolí Beãvy ve skupinách s vût ími stromy, vût inou lípami, v okolí toãny busu v Dinoticích). Je tû v 70. letech se v místû Valoviska, mezi údolími Hlubok a Lu ová, vyskytoval baïant. V polovinû 70. let vyhnízdil na horním konci Lu ové dudek chocholat, pozdûji se ojedinûle vyskytl v dobû tahu. V jimeãnû by mohl zahnízdit i v posledních letech, jsou tam totiï pfiítomny vût í dutiny i pasoucí se skot, coï vytváfií pro jeho hnízdûní vhodné pfiedpoklady. Z plazû lze spatfiit bûïnûj í druhy, napfi. uïovku obojkovou, uïovku hladkou, slep e kfiehkého, je tûrky obecnou a Ïivorodou. Zmije je jiï vzácná. ObojÏivelníky lze v dobû páfiení spatfiit ve vût ím mnoïství v tûních nebo rybníãcích (Hlubok, Provazné), zejména skokana hnûdého a ropuchu obecnou. Vzácnûji se vyskytují kuàka Ïlutobfiichá a ãolek horsk,vbukov ch lesích je hojn mlok. Z ryb se v Beãvû vyskytují napfi. pstruh obecn, lipan podhorní, jelec tlou È, mfienka mramorovaná, stfievle potoãní a vranka obecná,v pfiítocích Beãvy pstruh obecn a vranka pruhoploutvá. Z bezobratl ch se vyskytují ãetné druhy hmyzu, nejnápadnûj í a nejbohat í je hmyzí fauna na kvûtnat ch loukách a pastvinách. Na jafie v dobû kvetení vrby jívy nebo javoru klenu mûïeme vidût na tûchto dfievinách stovky ãmelákû. Mot li jsou nápadní zejména v létû, ãasto se vyskytuje otakárek fenyklov.v Dinoticích byl zaãátkem 90.let potvrzen v skyt velmi vzácného brouka tesafiíka alpského.v70. letech se na bucích, které tehdy rostly severnû nad vykotlan m topolem u uláãkû, a na vzrostlém dubu a lípách pod âern m, vyskytovali brouci roháãi obecní.v údolí Hlubok byl nalezen vzácnûj í tesafiík piïmov.v ml nském náhonu pod Halenkovsk m jezem se je tû v roce 2000 v nepatrném mnoïství vyskytoval vzácn mlï - velevrub tup, kter je v âr silnû ohroïen na existenci. Náhon je v ak zaná en sedimenty a bude nutné jej revitalizovat, jinak velevrub vyhyne (je to jedna ze tfií znám ch lokalit v celém okrese). V jedlobukov ch lesích se vyskytuje karpatsk endemit plïe, modranka karpatská. V Hlubokém se zachovala pûvodní populace raka fiíãního,která úspû nû pfieïila období nejvy í chemizace v zemûdûlské v robû v 70. a 80. letech. Rak fiíãní se vyskytuje i na Beãvû. Z geologick ch zajímavostí jsou zvlá tností skalní prahy v korytû Beãvy (pod a nad mostem do Dinotic), které jsou tvofieny vrstvami z odolnûj ích pískovcû. Cel katastr leïí v CHKO Beskydy. V okolí obce bylo vyhlá eno zatím jedno zvlá tû chránûné území, a to Pfiírodní rezervace Kutan. Mimo ni se nachází fiada dal- ích cenn ch lesních i nelesních biotopû, které mají parametry na vyhlá ení ZCHÚ - buì v kategorii pfiírodní památka (napfi. nûkteré men í jalovcové pastviny v Dinoticích, Hlubokém, na uláck ch vr ích, orchidejové louky v âerném, na Peciválce, pfiípadnû kfiovinaté stránû Kyãerka, pod ãulky) nebo pfiírodní rezervace (roz ífiení PR Kutan, lesy v okolí âeràanské K ãery, rozsáhlej í orchidejové louky v Dinoticích v okolí toãny busu aj.). Mnohé z uveden ch lokalit jiï potfiebují zavedení aktivní ochrany s následnou podporou jejich údrïby, zejména se to t ká luk a pastvin s v skytem orchidejí. OhroÏeny na své existenci jsou i selské lesy s pfiestárl mi a vykotlan mi buky, neboè po vrácení uïívání jejich vlastníkûm byly nûkteré z nich jiï koncem 90. let vykáceny. Z hlediska nûkter ch ohroïen ch druhû se na území katastru nacházejí populace s nadregionálním v znamem u luãních orchidejí (zejména vstavaã muïsk, dále hlavinka horská a prstnatec bezov ), ãmelákû a nûkter ch ptákû (zejména lejsek mal a strakapoud bûlohfibet ). 379

10 Turisticky zajímav mi trasami s pûkn mi v hledy do údolí Vsetínské Beãvy jsou: v stup z BratfiejÛvky po hfibetu mezi BratfiejÛvkou a Dinoticemi na Ochmelov, v stup na Kyãerku ke kfiíïi a cesta z údolí âern kolem ãulkû na âeràanskou K ãeru. Horní Beãva Katastr obce zabírá Radho Èskou hornatinu (Bukovina 996 m n. m.), vrcholovou ãást Vsetínsk ch vrchû (Vysoká 1024 m n. m.) a RoÏnovskou brázdu. Vesnická zástavba je soustfiedûna v RoÏnovské brázdû podél údolí RoÏnovské Beãvy. NejníÏe je poloïen západní okraj katastru v místû, kde RoÏnovská Beãva opou tí obec (473 m n. m.). Rozlohou ha patfií k nejvût ím a poãtem obyvatel (1999) ke stfiednû velk m obcím okresu. Hlavní sídlo leïí v údolí Beãvy, nûkolik osad a ãetná rozpt lená zástavba se nachází na okolních svazích hor a v boãních údolích. Místy se nacházejí zachovalej í dfievûné stavby s tradiãní architekturou, mnohé z nich jiï slouïí k rekreaci. Lesy zaujímají 65, 8 % plochy. Vût inou jsou tvofieny smrkov mi monokulturami, které neb vají pfiírodovûdecky cenné. Hodnotnûj í bukov porost se nachází pouze na severov chodních svazích Vysoké, kde se dobfie zmlazuje i jedle.vzhledem k minimální prozkoumanosti zdej ích lesû lze v nich ale oãekávat dal í ochranáfisky zajímavá místa. Zemûdûlsky obhospodafiované plochy tvofií pfieváïnû louky, které jsou v údolí Beãvy vyuïívány intenzivnû, ve vy - ích polohách pouze extenzivnû, mnohé z nich leïí ladem a zarûstají náletem dfievin. Hlavním tokem je RoÏnovská Beãva, která má ãetné drobné pfiítoky. Beãva je s v jimkou pramenné oblasti v celém úseku zregulována, pfiítoky jsou z vût í ãásti s pfiírodním korytem. Bfiehové porosty jsou místy dobfie vyvinuty, obsahují zejména jasan, ol i a klen. Na území obce se nachází vodní nádrï (rozloha 15 ha), která je v znamn m refugiem vodní fauny. O ãistotû vody v nádrïi svûdãí poãetné populace raka fiíãního a keble fiíãní. Obec je napojena na âov umístûnou pod Prostfiední Beãvou. Flóra obsahuje fiadu ochranáfisky v znamn ch druhû. Nejcennûj ími pfiírodními spoleãenstvy v katastru obce jsou mokfiadní, ãasto ra elinné louky s prameni ti, kde se vyskytují ãetné ohroïené druhy rostlin. Zbytky tûchto luk se nacházejí napfi. na lokalitû Podlízaná, nad Opálen m, v pfiírodních památkách Kudlaãena, Pod Jurá kou a Kladnatá - Grapy nebo v údolí MeãÛvka. Zde rostou je tû hojnû, ale v rámci âr ub vající a ohroïené druhy orchidejí, napfi. kru tík bahenní, prstnatec FuchsÛv (místy stovky aï tisíce jedincû) a prstnatec májov, dále meãík stfiechovit, tolije bahenní, vachta trojlistá, v ivec lesní, violka bahenní, pu kvorec obecn, suchop r úzkolist a irolist.urosnatky okrouhlolisté jsou zdej í nalezi tû jedny z posledních v celém okrese Vsetín. Mokfiadní louky dnes nejsou vût inou obhospodafiovány a vzácná flóra je tak ohroïena zarûstáním dfievinami i vysok mi bylinami. PrÛzkum luk, kter ch je v okolí Horní Beãvy velk poãet, není dosud je tû ukonãen. Z dal ích vzácnûj ích druhû se v katastru obce vyskytují: roztrou enû orchideje vemeník dvoulist, pûtiprstka ÏeÏulník, hlístník hnízdák, kru tík irolist, bradáãek vejãit, prstnatec bezov a vstavaã muïsk, dále plavuà puãivá, vranec jedlov, Ïebrovice rûznolistá, roztrou enû hofiec tolitovit (místy hojnû). Pfiítomny jsou dále horské druhy, napfi. kamziãník rakousk, mléãivec alpsk, pryskyfiník platanolist, podbûlice alpská, ãarovník alpsk, jetel ka tanov a jiné. Ze zavleãen ch invazních rostlin se na katastru ojedinûle vykytuje bol evník velkolep, náprstník ãerven (okolí Vysoké) a místy nalezneme i porosty kfiídlatky japonské. Zejména bol evník velkolep a kfiídlatky je nutno dûslednû likvidovat, aby nezaplevelily pfiedev ím ladem leïící stanovi tû a bfiehové porosty tokû. Ke stromûm pozoruhodn ch svou velikostí patfií javor klen,kter roste na dolním konci obce,poblíï hlavní silnice. Na území katastru bude více velk ch stromû, zejména v okolí pasekáfisk ch usedlostí a nad lesem zarostl ch pastvinách v jejich okolí, je v ak nutn dal í prûzkum. Ze savcû se vyskytují napfi. srnec, jelen, prase divoké, zajíc, li ka, jezevec, kuna lesní,u sídel kuna skalní, jeïek aj. Z drobn ch zemních savcû byli zji tûni napfi. pl ík lískov a plch lesní. Z vût ích elem se vyskytuje rys. Od poloviny 70. let se vzácnûji zatoulá medvûd, ne vïdy v ak mûïe b t jeho pfiítomnost zji tûna. Ve druhé polovinû 90. let byla ve v chodní ãásti katastru nûkolikrát zji tûna pfiítomnost vlka. Z netop rû byli zji tûni napfi. netop r velk, netop r vodní, netop r severní a netop r veãerní. Z ptákû bylo zji tûno 92 druhû, z toho asi 80 je hnízdících. Ze vzácnûj ích lesních druhû hnízdí: ãáp ãern (v nûkter ch letech hnízdí 1 pár v oblasti Martinák - MeãÛvka), jefiábek lesní (zejména v jiïní ãásti katastru), jestfiáb lesní, ofie ník kropenat, krkavec velk (nûkolik párû), sluka lesní (nûkolik párû). Ze vzácnûj ích druhû zemûdûlské krajiny se pravidelnû vyskytují chfiástal polní (v rûzn ch letech se oz vá 4 aï 10 sameãkû, rozmno- Ïuje se zde nejvût í populace v povodí RoÏnovské Beãvy) a Èuh k obecn (pravidelnû na kfiovinat ch místech). Ojedinûle byl na Vysoké v hnízdní dobû pozorován jinak vzácn bûlofiit ed.zdal ích vzácnûj ích druhû se vyskytují vãelojed lesní, ostfiíï lesní (v nûkter ch letech mûïe vyhnízdit), ledàáãek fiíãní (pravidelnû v dobû tahu na Beãvû a vût ích pfiítocích), skorec vodní (hnízdí 4 aï 6 párû), pisík obecn (nepravidelnû v dobû tahu na Beãvû a v okolí nádr- Ïe), kachna divoká (nûkolik párû se pravidelnû vyskytuje na nádrïi) a volavka popelavá (nepravidelnû b vá nûkolik jedincû v okolí nádrïe). Pfii prûtahu do hnízdi È v Polsku se v ãervnu vzácnû zdrïí budníãek zelen, zpívající sameãek byl dvakrát zji tûn u vodní nádrïe a jednou v blízkosti hranice katastru v Okrouhlici (v k. ú. Bílá).V dobû jarního tahu, tj. v první polovinû ãervna, lze v okolí vodní nádrïe ojedinûle zjistit zpívající sameãky h la rudého. âáp bíl ojedinûle zaletuje od hnízd v okolí RoÏnova. Koroptev polní se vyskytovala do konce 70. let (poslední hejnko se zdrïovalo v lokalitû Na lúkách). Dudek chocholat se v nûkter ch letech vyskytuje na jarním tahu. Z plazû se pravidelnû vyskytuje uïovka obojková, slep kfiehk, je tûrka Ïivorodá, vzácnû zmije obecná a uïovka hladká. Z obojïivelníkû se pravidelnû vyskytují mlok skvrnit a skokan hnûd. Vzácnûji lze spatfiit ropuchu obecnou, kuàku Ïlutobfiichou a ãolka horského. Nejvût ím refugiem ropuchy obecné a skokana hnûdého je nádrï, kde lze v dobû rozmnoïování vidût i tisíce páfiících se jedincû. Z ryb se v Beãvû a jejích pfiítocích vyskytují zejména pstruh obecn a vranka pruhoploutvá.v nádrïi Ïijí navíc dal í druhy (okoun fiíãní, jelec tlou È, hrouzek obecn, stfievle potoãní, plotice obecná, kapr obecn, lín obecn aj.), z nichï nûkteré unikly po povodni i do Beãvy. Ze vzácnûj ích bezobratl ch se v nádrïi hojnû vyskytuje keble fiíãní, na podzim 1999 tam bylo odhadnuto na 20 tisíc kusû, (je to jediná známá lokalita v okrese). Rak fiíãní se místy vyskytuje na nûkter ch tocích a ve vût ím 380

11 poãtu v nádrïi. Na kvetoucích loukách a lesních pasekách se v létû vyskytuje mnoïství druhû hmyzu, nápadní jsou mot li (zejména perleèovci a okáãi) a brouci (zejména tesafiíci). Jejich podrobnûj í v zkum dosud nebyl proveden. Zvût ích mot lû lze obãas spatfiit otakárka fenyklového azvût ích broukû napfi. stfievlíka koïitého a stfievlíka fialového. Geomorfologicky je v znamná lokalita Kladnatá- Grapy s velmi ãlenit m reliéfem. Jsou tam vytvofieny pestré pfiírodní podmínky od prameni È, vodou ovlivnûn ch stanovi È aï po balvanité svahy (suèové pole). Celé území leïí v CHKO Beskydy. Na katastru se nacházejí tfii maloplo ná zvlá tû chránûná území,a to Pfiírodní památka Kudlaãena, Pfiírodní památka Pod Jurá kou a Pfiírodní památka Kladnatá - Grapy.Parametry na zfiízení zvlá tního reïimu ochrany mají dal í lokality, zejména s pfiítomností spoleãenstev mokfiadních a ra elinn ch luk (Podlízaná, nad Opálen m, MeãÛvka aj.), kde je nutno zabezpeãit odpovídající péãi pravidelnou seãí. Území katastru je vzhledem ke své ãlenitosti stále nedostateãnû prozkoumáno, a proto lze v budoucnu oãekávat nálezy dal ích zajímav ch a vzácn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ, i cenn ch biotopû. Horní Lideã LeÏí na rozhraní JavorníkÛ a Vizovické vrchoviny, vokolí soutoku Seninky a Senice, do katastru ãásteãnû zasahují i Bílé Karpaty. Rozkládá se v nadmofiské v ce 445 m (Brumovka na jiïním okraji katastru) aï 606 m (StráÀ). Rozlohou 721 ha patfií mezi men í obce a poãtem obyvatel (1999) mezi stfiednû velké obce okresu. Obec byla v minulosti souãástí obce Lideãko. Celé sídlo je seskupeno do jednoho celku v hlavním údolí Senice avokolí jejího soutoku se Seninkou, pasekáfiské usedlosti nejsou pfiítomny. PÛvodní zachovalé dfievûnice v obci prakticky nejsou. Lesy zaujímají pouze 24,1 % rozlohy, vût inou jsou tvofieny nepûvodními smrky. Souvislej í, i kdyï nepfiíli velké lesní porosty se nacházejí v lokalitách StráÀ a Kfiíb (v chodnû od obce) a Palésky (jihozápadnû od obce). V raznû pfievaïuje zemûdûlská krajina s intenzivním hospodafiením, velká scelená pole se nacházejí i na svaïit ch pozemcích. Louky a pastviny, kde dfiíve hospodafiilo JZD, byly v minul ch desetiletích z ochranáfiského hlediska zniãeny rekultivacemi. Prakticky není znám v skyt nûjakého vzácnûj ího druhu. Teplomilnûj í a ménû bûïné druhy lze oãekávat na Ïelezniãních náspech a podél polních cest poblíï kfiovin. Jedinou ochranáfisky hodnotnûj í luãní lokalitou je mokfiadní louka na hranici s k. ú. Francova Lhota, kde se nachází spoleãenstvo s kohoutkem luãním a pcháãem potoãním,roste tam i prstnatec májov.je v ak nutn dal í botanick prûzkum. Z pozoruhodn ch stromû je nejv znamnûj í památn dub na jihov chodním okraji obce. Je to sv m obvodem 705 cm nejvût í dub v celém vsetínském okrese a sv m bizarním vzrûstem pfiipomíná africk baobab.v srpnu 2001 se koruna dubu rozlomila pfii vichfiici. PoblíÏ dubu roste mohutná vrba. Na jihozápadním okraji obce se nacházela památná lípa (dvoják), dnes po ní zûstala jen men í ãást. V okolí obce je známo více velk ch stromû, jejich podrobnûj í evidence v ak není dosud ukonãena (duby, lípy,v okrajích zahrad hru nû apod.). Fauna území je o nûco bohat í neï flóra. Z bûïn ch druhû savcû se vyskytují zajíc, srnec, poblíï lesû li ka, v blízkosti zahrad jeïek a kuna skalní, dále fiada drobn ch savcû. Z netop rû byli pozorováni netop r vodní, netop r veãerní a netop r rezav. Z ptákû bylo zji tûno 92 druhû,z toho 70 je hnízdících. Ze vzácnûj ích druhû se vyskytují: ãáp bíl (1 pár, zaãal hnízdit koncem 90. let), bramborníãek ãernohlav (2 aï 3 páry hnízdí na elektrifikované Ïeleznici, 2 páry na Ïeleznici smûr Brumov, 1 pár u kravína jiïnû od obce), bramborníãek hnûd (vût í louky a pastviny, napfi. v okolí kravína jiïnû od obce a v chodnû nad Ïeleznicí, celkem 2 aï 3 páry), Ïluva hajní (ojedinûle hnízdí v listnat ch lesících, celkem 1 aï 2 páry), Èuh k obecn (pravidelnû hnízdí na kfiovinat ch místech), strnad rákosní (1 pár v rákosinû jihozápadnû od obce), cvrãilka fiíãní (1 aï 2 páry v ol inû u Seninky a 1 aï 2 páry u Senice na v chodním okraji katastru). V znaãn je v skyt kfiepelky polní (jihozápadnû a západnû od obce se v 90. letech se oz vali aï 4 sameãci), chfiástal polní se vyskytuje ojedinûle na vût ích loukách v chodnû a jihov chodnû od obce (2 aï 3 sameãci). Ve slepém meandru Senice lze nûkdy spatfiit kachnu divokou, b vá i na Senici jihov chodnû od obce.na Senici se vzácnû vyskytuje skorec vodní (ãastûj í je v zimû) a ledàáãek fiíãní (v 90. letech pravidelnû hnízdil v meandrech na rozhraní sk.ú.francova Lhota). Fauna plazû a obojïivelníkû není prozkoumána, zatím byly zji tûny jen bûïné druhy (uïovka obojková poblíï fiek, na mokfiadních místech skokan hnûd a ropucha obecná). Nejvût ím tokem je Senice, témûfi celá je zregulována. Na nûkolika místech pod Francovou Lhotou je regulace naru ena a jsou tam vytvofieny novûj í meandry. Pfiímo u centra obce pod hfii tûm se nachází je tû zbytek starého meandru s vodou a s bohat m porostem ol í, s javorem klenem, vãetnû vodní fauny. Dal ími drobn mi toky jsou Seninka (z vût í ãásti upravená, pod Laãnovsk mi rybníky ov em s dobfie vyvinut mi meandry a vzrostlou ol inou), Stfielenka (je plnû zregulovaná a bez bfiehového porostu) a pfiítok Brumovky. Zajímavostí je, Ïe obec leïí na rozvodí dvou samostatn ch pfiítokû Dunaje - Moravy a Váhu. Senice a Seninka jsou v místû zástavby více zneãi tûny, na ãemï se podílejí i nûkteré podniky, v létû pfii mal ch prûtocích je zneãi tûní jiï citelné. Flóra je na ochranáfisky hodnotné druhy velmi chudá, coï je dáno vedle intenzivního zemûdûlství i pomûrnû malou rozlohou katastru s niï í rozmanitostí biotopû. 381

12 Z ryb se v Senici mimo jiné druhy vyskytují hrouzek obecn, pstruh obecn a stfievle potoãní. U hrouzka se zde v rámci fieky Senice nachází horní hranice jeho v skytu (u Stfielenského potoku). âást katastru v chodnû od elektrifikované Ïeleznice leïí v CHKO Beskydy. Celkovû lze fiíci, Ïe na území obce je citeln nedostatek pfiírodnû hodnotn ch lokalit a dosud nebylo vyhlá eno Ïádné maloplo né zvlá tû chránûné území. Za zmínku stojí vedle vyhlá en ch památn ch stromû jen nûkteré zbytky kfiovinat ch porostû mezi poli, napfi. jihov chodnû od obce (pod Vrchem), v chodnû od obce (podél polní cesty na Pulãín), západnû od obce (remíz Miro ovská), a nûkteré mokfiadní biotopy - kromû slepého ramena Senice to jsou rákosiny jihov chodnû od obce (pravobfieïní pfiítok Seninky), jihozápadnû od obce (pod Strání) a meandry s mokfiadní loukou na v chodním okraji katastru.tam se uvaïuje s vybudováním malého rybníku. Pfii splnûní parametrû z hlediska ochrany pfiírody by mohl v znamnû obohatit zdej í faunu o dal í druhy rostlin a ÏivoãichÛ ob vajícími mokfiadní stanovi tû. Ho Èálková Ho Èálková leïí ve v chodní ãásti Host nsk ch vrchû v nadmofiské v ce 360 m (tok HorÀanky na v chodním okraji katastru) aï 695 m (hfibet pod Humencem). Rozlohou ha a poãtem obyvatel patfií k vût ím obcím okresu. Hlavní sídlo leïí v údolí podél HorÀanky, men í zástavba je v boãních údolích Hajnu ov a tûpková, rozpt lená zástavba je na okolních kopcích. Zachovalé tradiãní dfievûné stavby se nacházejí jednotlivû na okraji souvislé zástavby nebo na pasekách. Nejcennûj í dfievûnice jsou na dolním konci údolí Hajnu ov. Lesy pokr vají 60,6 % plochy. Hlavní lesnatou oblastí je jiïní a jihozápadní ãást katastru.v této ãásti se také nachází rozlehlej í smí ené lesy s bukem, jedlí a smrkem. Svou skladbou jsou dosti blízké pûvodním lesûm, které se zde nacházely pfied osídlením ãlovûkem. Místy se nacházejí smrkové monokultury, zejména v severní ãásti. Obcí protéká na horním konci potok HorÀanka, kter se od soutoku s potoky tûpková a Hajnu ovsk naz vá Ratibofika. V souvislé zástavbû má zcela upravené koryto, mimo intravilán je regulace pomístní a s dobfie vyvinut m bfiehov m porostem (ol e, klen, jasan aj.). Nejv znamnûj ími pfiítoky jsou potoky tûpková a Hajnu ovsk. Oba pfiítoky mají nûkolik zachovalej ích úsekû s meandry, nejcennûj í jsou meandry na tûpkové U PavlíkÛ a pod Pivovafiisky. RovnûÏ se vyskytují mokfiadní plochy, napfi. ve tûpkové pod hájenkou (U VítkÛ), UPavlíkÛ a za Bzdiny, v údolí Hajnu ov v Hájkoch. Ve flófie se vyskytuje pomûrnû hodnû ochranáfisky hodnotn ch druhû a vût ina zajímavûj ích botanick ch lokalit se nachází v údolí tûpková. Ze vzácnûj ích rostlin se vyskytuje celkem 15 druhû orchidejí - jsou to: kru tík GreuterÛv (dvû malá nalezi tû jsou ve tûpkové a na jiïních svazích vrchu Maru ka, kru tík zde roste na bfiezích koryt potokû), kru tík rûïkat ( tûpková, je to dosud jediná známá lokalita v okrese), kru tík modrofialov ( tûpková, 1 lokalita), kru tík bahenní (Konãiny, Uvezené v Hajnu ovû), okrotice bílá ( tûpková, 1 lokalita), prstnatec májov (mokfiadní louky tûpková, Hajnu ov aj.), prstnatec bezov (celkem 3 lokality, napfi. tûpková), prstnatec FuchsÛv (Hajnu ov v Hájkoch, tûpková aj.), vstavaã muïsk ( tûpková u PavlíkÛ, Dama ek aj.), dále hlístník hnízdák, kru tík irolist, pûtiprstka ÏeÏulník, hlavinka horská ( tûpková U PavlíkÛ), vemeník dvoulist a bradáãek vejãit. V znamn je v skyt vzácnûj í mokfiadní rostliny tolije bahenní, nejvût í populace v okrese roste na mokfiadu U PavlíkÛ ve tûpkové, ojedinûle ji najdeme na dal ích mokfiadech v okolí (jiïnû pod Fojtovou horou apod.). Koncem 80. let se nacházela v lokalitû Konãiny jiïnû od Poborova u Katefiinic drobná populace vachty trojlisté, dnes je zfiejmû pfied zánikem. V pfiírodnû velmi hodnotném jedlovém lese v lokalitû Zálesí - Konãiny jiïnû od Poborova je nalezi tû dvou vzácnûj ích plavuní - plavunû vidlaãky a vrance jedlového, na uvedené lokalitû jsou bohaté porosty bûlomechu sivého. Z dal ích vzácnûj ích druhû se vyskytují fiefii nice zubatá (Hajnu ov), záraza rusá ( tûpková, je to jediná lokalita v cel ch Host nsk ch vr ích), vítod nahofikl ( tûpková), bafiiãka bahenní ( tûpková), svída jiïní (Fojtova hora), hofieãek brvit (Hajnu ov - Uvezené, Fojtova hora) a Ïebrovice rûznolistá (smrkové lesy). Okolí obce patfií po mykologické stránce k bohat ím oblastem, coï je dáno vysokou lesnatostí s pfiítomností rûzn ch druhû lesû (s pfiirozenou skladbou, smrkové monokultury, selské lesy apod.). Celkem bylo zaregistrováno pfies 150 druhû makroskopick ch hub.ze vzácnûj ích druhû se vyskytují napfi. hfiib ãerven, ucháã ãepcovit, muchomûrka slámoïlutá, muchomûrka porf rová, ohnivec arlatov aj. V obci se nachází nûkolik pozoruhodn ch stromû -staré duby a lípy. Nejvût í lípy jsou u dfievûnic na poãátku údolí Hajnu ov. Duby s velk mi dimenzemi se nacházejí ve stráni za zámeãkem. Krásn solitér javoru roste na Bludném.V obci je v ak více star ch stromû,je nutné provést podrobnûj í prûzkum. Ve faunû jsou zastoupeny vzácnûj í druhy lesû i zemûdûlské krajiny. Ze savcû se kromû bûïn ch druhû (srnec, zajíc, li ka, jezevec, kuna lesní, lasice kolãava, jeïek, poblíï sídel kuna skalní aj.) v okolních rozsáhlej ích lesích pravidelnû vyskytuje prase divoké, danûk,pfiechodnû jelen a muflon.v roce 1987 se zatoulal mlad los, kter pozdûji zahynul na Ïeleznici na Pfierovsku. Ze elem se ojedinûle zatoulá rys z oblasti svého pravidelného v skytu v Javorníkách a Vsetínsk ch vr ích, po celou zimu se v okolních lesích vyskytoval na pfielomu let 1985/1986, dal í v skyt byl v 90. letech. Medvûd se do okolí obce zatoulal v roce 1975, kdy byl zji tûn vseverní ãásti katastru.v obci se vyskytují netop fii,podrobnûj í údaje o zastoupení druhû v ak dosud nejsou známy. Z ptákû bylo zji tûno témûfi 100 druhû, z toho 81 druhû hnízdí. Ze vzácnûj ích lesních druhû se vyskytují: ãáp ãern (1 pár hnízdí v lesích ve tûpkové, ãasto je na pfieletu), holub doupàák (2 aï 4 páry v buãinách jiïnû od obce - Fojtova hora,vysok GrúÀ a Tisové, hnízdí ivdubí u zámku), datel ãern (1 pár buãiny jiïnû od obce, na pfieletu severnû od obce), Ïluna edá (1 pár buãiny jiïnû od obce), lejsek mal (ojedinûlé páry hnízdí v buãinách jiïnû od obce) a krkavec velk (1 pár Hajnu ov, 1 pár jihozápadnû od obce, v Humenci). Ze vzácnûj ích druhû zemûdûlské krajiny se vyskytují: Èuh k obecn (u kfiovin, roztrou enû - celkem 10 aï 20 párû), velmi vzácnû Èuh k ed (koncem 80. let hnízdil 1 pár nad obcí pod Fojtovou horou, v celém okrese jinak hnízdí celkem 2 aï 4 páry), bramborníãek hnûd (na vût ích loukách a pastvinách, 1 pár u toãny busu na jihozápadním okraji obce), chfiástal polní (na okolních loukách se kaïdoroãnû oz vají 2 aï 4 sameãci), kfiepelka polní (v 90. letech se v okolí obce oz vali 1 aï 2 sameãci). Z dal ích vzácnûj ích druhû se vyskytují cvrãilka fiíãní (ob vá hustûj í porosty dfievin u mokfiadû adrobn ch tokû v zemûdûlské krajinû, celkem 3 aï 4 zpívající sameãci: jiïnû nad obcí pod Fojtovou horou, u tokû - tûpková, HorÀanka nad obcí aj.), cvrãilka zelená (paseky 382

13 s mal mi smrãky, celkem nûkolik párû), ledàáãek fiíãní (pravideln v skyt pfii pohnízdní potulce, v nûkter ch letech zaletuje v dobû hnízdûní od páru hnízdícího na Ratibofice u Beãvy nebo na Beãvû, na pfielomu 70. a 80. let hnízdil na toku tûpková pod Bzdiny), skorec vodní (na tocích hnízdí 2 aï 3 páry), rehek zahradní (nûkolik párû hnízdí v zahradách a u samot). Z plazû se vyskytují napfi. uïovka obojková, slep kfiehk, je tûrka obecná i Ïivorodá. Z obojïivelníkû se kromû bûïn ch druhû (skokan hnûd a ropucha obecná) vyskytují mlok skvrnit, kuàka Ïlutobfiichá, ãolek obecn a ãolek horsk. Ze zajímavûj ích bezobratl ch lze ãastûji spatfiit otakárka fenyklového (nûkdy i v centru obce), batolce duhového (lesní cesty) a na mokfiadech vzácnû stfievlíka hrbolatého. Ve tûpkové, v nivû potoka pod Pivovafiisky, se v 90. letech pfiechodnû vyskytovala poãetná populace mediteránního druhu hlem Ïdû Helix aspersa.jedná se o velmi zvlá tní a ojedinûl pfiípad zavleãení tohoto druhu do stfiední Evropy. Populace zde pfieïívala nûkolik let. Ke geologick m a geomorfologick m zajímavostem patfií skalní v chozy v okolí Vysokého Grúnû a na severním svahu Tisového, drobné puklinové jeskynû v Dama ku, v vûry pûnovcû v Dama ku a ve tûpkové. V okolí obce není dosud vyhlá eno Ïádné zvlá tû chránûné území, sv m ochrann m pásmem do katastru obce v ak zasahuje Pfiírodní památka Pivovafiiska, která leïí v k. ú. Liptál. Nûkteré lokality v ak zv en stupeà ochrany budou mít, zejména se to t ká lokalit botanick ch ( tûpková, Konãiny), geologick ch (pûnovce v Dama ku), resp. geomorfologick ch (skalní v chozy). Hovûzí Obec je situována mezi Vsetínsk mi vrchy a Javorníky v nadmofiské v ce 370 m (Beãva pod Kadûjovem) aï 759 m (Filka). Rozlohou ha a poãtem obyvatel (1999) patfií k vût ím obcím okresu. Hlavní sídlo leïí v údolí Beãvy a v centru má témûfi mûstsk charakter.vût í zástavba dále pokraãuje smûrem do údolí Hofiansko a Hovízky. Místy se v tûchto údolích nacházejí zachovalej í dfievûné stavby s tradiãní architekturou.tyto stavby jsou ãastûj í v okrajov ch ãástech intravilánu a na samotách na hfibetech Vsetínsk ch vrchû a v jiïní ãásti Hofianska. Lesy pokr vají 46, 8 % rozlohy. Vût í komplexy lesû se nacházejí v okrajov ch ãástech katastru ve Vsetínsk ch vr ích (Potoky) a v Javorníkách (Taneãnice, Filka). Lesy jsou z velké ãásti pfiemûnûny na smrkové monokultury, ojedinûlé enklávy pfiírodû bliï ích lesû s buky, nûkdy i s jedlí se nacházejí na horním konci v údolí Potoky, v PP Stfiíbrník, v okolí Galova, Jahodného a Kfienova. Na hlavní údolí navazují podél okrajû vût ích komplexû odrûstající habrové lesy s dosud ne plnû vyvinutou flórou listnatého lesa (okolí Galova, severnû od Beãvy).Tradiãní zemûdûlské hospodafiení se dosud uchovalo na nûkolika místech, kde díky nûmu podafiilo zachránit velmi hodnotné druhy kvûteny (napfi. ve Vsetínsk ch vr ích - U HajduchÛ, Kfienov, Su ka, U ZajíãkÛ a Potoky, dále v Javorníkách místy Hofiansko a Stfiíbrník). Hlavní tokem je Vsetínská Beãva, která je plnû zregulována. Na Beãvû je v regionu znám Hovûzsk splav, kter umoïàuje odbûr vody do ml nského náhonu jdoucího pfies obec (pûvodnû vedl vodu aï do Janové). Do Beãvy ústí dva vût í potoky (Hovízky, Hofiansko), které jsou v zastavûné ãásti zcela zregulovány. Voda vtékající jimi do zastavûn ch ãástí je velmi ãistá, po prûchodu zástavbou je ãistota jiï zhor ena. Na území je nûkolik drobn ch vodních ploch, které jsou v znamn mi refugii vodních ÏivoãichÛ i rostlin. Nejv znamnûj í je rybníãek v Dubãí s dobfie vyvinutou biotou, v polovinû 90. let byl novû vytvofien rybníãek v Potokách a dal í rybníãek je pod Hromadovou pilou (ten má v ak pro rozvoj vodní bioty nedostateãné podmínky - chybí napfi. lépe vyvinuté mûlãiny, tzv. litorál). Z hlediska kvûteny je nejcennûj í v skyt orchidejí, spolu s obcí Huslenky zaujímá z tohoto hlediska ãelné místo v rámci vsetínského okresu. Vyskytuje se jich celkem 17 druhû, nejhodnotnûj í z nich je stfievíãník pantoflíãek, kter roste pouze v Hofiansku. Tato lokalita je jedinou v okrese Vsetín a také poslední v celé oblasti Moravskoslezsk ch Beskyd. Stfievíãník v ak bohuïel stále trpí neukáznûn mi náv tûvníky a jeho poãty mají na lokalitû trvale sestupnou tendenci (ze 20 jedincû v roce 1989 klesl poãet na 10 v roce 2001, pfiitom vprûbûhu uvedeného desetiletí kvetly roãnû jen 2 aï 4 rostliny).v polovinû 70.let kvetlo nûkolik stfievíãníkû i v lese Dubãí. Velmi vzácnou orchidejí je vemeníãek zelen, kter roste ve Stfiíbrníku na jediné lokalitû, mûïe b t ale na více místech (v okrese Vsetín jsou známy celkem jen ãtyfii recentní lokality). Dal í vzácnou orchidejí su ích luk je vstavaã osmahl, kter má bohaté nalezi tû zejména v údolí Potoky a okolí, U HajduchÛ, nûkolik drobn ch populací je v Su ce a v Hofiansku (u toãny a ve Vefieãném).V Potokách roste v rámci vsetínského okresu nejvût í populace této vzácné orchideje, a je vûbec nejvût í na severní Moravû (ãítá celkem pfies 400 kvetoucích rostlin). Z luãních orchidejí se dále vzácnûji vyskytují hlavinka horská (Potoky, Stfiíbrník, U HajduchÛ), pûtiprstka ÏeÏulník (Stfiíbrník, Potoky, U HajduchÛ, U ZajíãkÛ aj.), ãastûji vemeník dvoulist, vstavaã muïsk (zejména Potoky, Stfiíbrník avefieãné), prstnatec FuchsÛv (v PP Stfiíbrník kvete v nûkter ch letech aï 4 tisíce jedincû), na vlhk ch loukách bradáãek vejãit a na mokfiadních loukách prstnatec májov (velká populace je v Hofiansku pod Grycmany, ãítá 2 tisíce jedincû, na dal ích místech je více drobn ch nalezi È). Ojedinûle se na mokfiadech vyskytuje kru tík bahenní (dvû vût í populace jsou v Hofiansku, jedna men í na Su ce). Z lesních orchidejí se na jediné lokalitû vyskytuje okrotice bílá (PP Stfiíbrník), na nûkolika lokalitách okrotice dlouholistá (údolí Stfiíbrník, okolí Galova a Jahodného), ãastûji kru tík irolist a hlístník hnízdák, vzácnû je v listnat ch lesích kru tík modrofialov (Hofiansko). V okolních katastrech se dfiíve vyskytovaly dal í dvû vzácné orchideje, které mají i v souãasnosti vhodné podmínky u Hovûzí (kvûtnaté, v slunné louky v Hovízkách avhofiansku), a to vstavaã vojensk a rudohlávek jehlancovit. Vstavaã vojensk byl je tû koncem 80. let nalezen v okolí Kfienova. Z dal ích vzácn ch druhû rostlin se v obci ojedinûle vyskytují zvoneãník ãern (Stfiíbrník, toto drobné nalezi tû zfiejmû souvisí s bohatou populací v Hrachoveãku u Huslenek), jednokvítek velekvût (PP Stfiíbrník), fiepíãek trojlist (Hofiansko, Hovízky) a vratiãka mûsíãní (jediná lokalita byla poprvé objevena v roce 1999 U HajduchÛ, je to jedna z mála lokalit v okrese). Z teplomiln ch druhû byla vzácnû pozorována oïanka kalamandra (Potoky), pcháã bezlodyïn (Potoky) a na su ích louãkách ojedinûle ãernohlávek dfiípat (Potoky, Su ka). V lesoparku Dubãí se ojedinûle vyskytuje k chavice Lobelova, která tam byla zavleãena z horsk ch poloh JavorníkÛ. Kociánek dvoudom se vyskytuje jiï ojedinûle (Stfiíbrník k Tisovému, Potoky). Vzácnûji se v Hofiansku apotokách vyskytuje trliãník (hofieãek) brvit, na vlhk ch loukách meãík stfiechovit (Hofiansko) a na zastínûn ch vlhk ch místech zástupci ohroïen ch druhû hru tiãek (PP Stfiíbrník aj.). V znamné stromy pozoruhodn ch dimenzí se v obci vyskytují sporadicky. K tûm nejhodnotnûj ím patfií dub a lípy ukostela. Velmi cenn byl vzrostl javor babyka u ZajíãkÛ nad Su kou. Byl v ak bohuïel v roce

14 zniãen neznám m vandalem, kter v tûsné blízkosti kmene zaloïil oheà. Vût í stromy se nacházejí ojedinûle v listnat ch lesích nebo v okolí samot, napfi. v Hovízkách, Hofiansku (lípy, buky, javory kleny a babyky). Jejich prûzkum není dosud ukonãen. Fauna je poznamenána absencí rozsáhlej ích a kvalitních lesních jedlobukov ch porostû. Kromû bûïn ch druhû savcû (napfi. zajíc, srnec, li ka, kuna skalní a lesní, jeïek aj.) se v lesích pravidelnû vyskytuje jelen a nepravidelnû prase divoké. Muflon se vzácnû zatoulá do PotokÛ z oblasti svého pravidelného v skytu v okolí Vsackého Cábu. Rys se obãas zatoulá do okolí PotokÛ z oblasti Dinotic a Lu ové. Medvûd se v okolí katastru vyskytoval zaãátkem 80. let (tehdy se potuloval v okolí Dinotic a Snozového u Leskovce) a ve druhé polovinû 90. let (tehdy se potuloval v okolí Uherské). Z netop rû byli zji tûni napfi. netop r severní a netop r veãerní. Z ptákû bylo v okolí obce zji tûno 119 druhû, z toho je asi 100 druhû hnízdících. Ze vzácnûj ích lesních druhû byl v jehliãnat ch lesích pod Ochmelovem ojedinûle pozorován datlík tfiíprst a tamtéï v 80. letech strakapoud bûlohfibet. Pravidelnû se vyskytuje datel ãern (hnízdí 2 aï 3 páry, zejména v severní ãásti Hovízek ve star ch bukov ch lesích), holub doupàák (staré buãiny v Hovízkách, celkem 1 aï 2 páry), Ïluna edá (buãiny Hovízky, v nûkter ch letech v okolí Jahodného, celkem 1 aï 2 páry), jefiábek lesní (Potoky, Hofiansko, celkem 3 aï 5 párû), sluka lesní (Potoky, Hofiansko), ofie ník kropenat (Potoky, Hofiansko pod Filkou), krkavec velk (hnízdí nûkolik párû - Potoky, Hofiansko). Z ptákû zemûdûlské krajiny pravidelnû hnízdí ve skupinách lip Ïluna zelená (v celé obci kolem 5. párû), krutihlav obecn (okolí GrycmanÛ, údolí Stfiíbrník), bramborníãek ãernohlav (1 pár pravidelnû hnízdil do roku 1997 v okolí náspu hlavní silnice, v nûkter ch letech i Ïeleznice,naproti správní budovy ZD Horní Vsacko,1 pár u Ïeleznice pod Dubãím, 1 pár hnízdí pod kravínem na eãiskách), bramborníãek hnûd (vzácnû na vût ích a vlhãích loukách, napfi. pod krádn m, za kostelem v okolí kravína, Stfiíbrník), kfiepelka polní (pravidelnû se jeden sameãek oz vá na po-lích pod Dubãím, ojedinûle byla zji tûna v Hofiansku - Vefieãném, nûkdy b vají 1 aï 2 sameãci na eãiskách), koroptev polní (pod krádn m, okolí Dubãí), chfiástal polní (celkem 3 aï 6 volajících samcû na vût ích loukách - HrabÛvka, okolí Galova a Dubãí,Vefieãné). LedÀáãek fiíãní vzácnû hnízdí na Beãvû a ãasto jej tam lze spatfiit i pfii potulce v létû, na podzim a v pfiedjafií. Skorec hnízdí ve 3 aï 5 párech v Hovízkách a Hofiansku, vzácnûji na Beãvû. Pisík obecn se pravidelnû vyskytuje v dobû tahu (kvûten, ãervenec - srpen) na Beãvû, ojedinûle tam zahnízdí. Kulík fiíãní vyhnízdí ojedinûle na Beãvû nebo na kukufiiãn ch polích v její blízkosti.v obci se vyskytují oba na e druhy ãápû. âáp ãern má hnízdo za hranicí katastru a do okolí obce létá za potravou, nejãastûji od hnízdi È v Jasenicích u Vsetína a od Makyty, pfiípadnû z Dlouhého u Ústí. âáp bíl naopak pfiímo v obci pravidelnû hnízdí jiï fiadu let - v 80. letech bylo hnízdo v centru obce na budovû veterinární o etfiovny, v 90. letech hnízdí u kravína na eãiskách. Z plazû se pravidelnû vyskytují uïovka obojková, slep kfiehk, je tûrky obecná a Ïivorodá. Zmije obecná je jiï vzácná. Z obojïivelníkû se bûïnû vyskytují skokan hnûd a ropucha obecná,v listnat ch lesích mlok skvrnit, vzácnûji kuàka Ïlutobfiichá a ãolek horsk,ojedinûle rosniãka zelená. Z ryb je nadregionálnû v znamn, dnes moïná jiï historick v skyt sekavãíka horského v ml nském náhonu, poslední údaj pochází z 50. let. Náhon má v ak zejména v ãásti mezi Hovûzsk m splavem a Hromadovou pilou je tû dobré podmínky pro jeho existenci. V Beãvû a jejích pfiítocích se pravidelnû vyskytuje asi 10 druhû ryb, z ohroïen ch druhû to jsou ouklejka pruhovaná, mník jednovous, vranka obecná a vranka pruhoploutvá.vzácnû se objeví druhy, které byly splaveny z rybníãkû a nádrïí v e proti proudu (Stanovnice, Huslenky pod Hrachoveãkem apod.), napfi. hlavatka, úhofi aj. Pro mnohé druhy je na Beãvû nepfiekonatelnou pfiekáïkou Hovûzsk splav, kter tak tvofií horní hranici jejich pfiirozeného roz ífiení (ouklejka pruhovaná, parma obecná, hrouzek obecn ). Pfii povodni v létû 1997 se nûkter m druhûm podafiilo dostat i pfies tento jez, napfi. parmû. Ze zajímavûj ích bezobratl ch se pravidelnûji vyskytuje otakárek fenyklov, na Beãvû rak (napfi. pod Hovûzsk m splavem). V ml nském náhonu se mezi Hromadovou pilou a Hovûzsk m splavem vyskytuje silnû ohroïen mlï - velevrub tup (je to jedna ze ãtyfi znám ch lokalit jeho v skytu v okrese). Populace velevruba je zranitelná kolísáním vodní hladiny a proto musí b t stavu náhonu vûnována mimofiádná pozornost. Ke geologick m pfiírodním zajímavostem patfií skalní prahy na Beãvû smûrem k Janové, které jsou tvofieny vrstvami odolnûj ích pískovcû. Cel katastr leïí v CHKO Beskydy.V obci existuje zatím jedno maloplo né zvlá tû chránûné území,ato Pfiírodní památka Stfiíbrník. Mnoho dal ích lokalit má v ak parametry na vyhlá ení ZCHÚ, zejména se jedná o orchidejové louky v Potokách (jejich rozsáhlost je dûvodem k vyhlá ení v kategorii pfiírodní rezervace) a pak men í lokality s mokfiady a kvûtnat mi loukami v Hovízkách u HajduchÛ a na Su ce, v Hofiansku ve Vefieãném a v údolí Stfiíbrník na hfibetû smûrem k Tisovému. Turisticky je velmi zajímavá trasa po vrcholové ãásti hfibetu Vsetínsk ch vrchû nad Hovízky, od Kro enkû na Vsetín, odkud jsou pûkné v hledy na Javorníky. Ménû atraktivní trasa s v hledy na Vsetínské vrchy a Javorníky vede na vrcholy Galov a Jahodn. Huslenky Obec leïí na rozhraní Vsetínsk ch vrchû a JavorníkÛ v nadmofiské v ce 390 m (Beãva nad Hovûzsk m splavem) aï 922 m (Makyta). Rozlohou katastru ha apoãtem obyvatel (1999) patfií k vût ím obcím 384

15 okresu. Hlavní sídlo leïí v údolí Beãvy, dal í vût í nakupení staveb je v údolích Kychová, Zbeliãn a pod Uherskou. Mimo tato údolí se nachází ãetná rozpt lená zástavba, která je ve vût inû pfiípadû také je tû trvale obydlena. Huslenky mají ze v ech obcí okresu nejmalebnûj í krajináfiské scenérie - tj. zemûdûlskou krajinu s mnoïstvím luk, s drobn mi lesy, s mnoïstvím nelesní zelenû a s rozpt lenou zástavbou vãetnû tradiãní architektury. V rámci obce se nacházejí i pohledné rodinné shluky dfievûnic, napfi.v údolí âerné - u âotkû a u SívkÛ.Mnoho pûvodních dfievûn ch domkû rozpt len ch po katastru je dnes vyu- Ïíváno hlavnû k rekreaci. Místy se zachovalo tradiãní zemûdûlské hospodafiení s extenzivní pastvou dobytka. Lesy zaujímají celkem 53,1 % rozlohy, coï je tûsnû pod prûmûrnou lesnatostí okresu. Velká ãást lesû je tvofiena pfiírodû blízk mi bukov mi porosty s jedlí a jejich nejrozsáhlej í komplex se nachází v údolích Kychová a Uherská. V této oblasti bylo také v rámci územního systému ekologické stability vymezeno velké nadregionální biocentrum, které se vyznaãuje v raznû nadprûmûrnou bohatostí fauny vãetnû trvalé pfiítomnosti nûkter ch velk ch elem. BlíÏe k Beãvû pfievládají smrkové monokultury, vysazené aï ve 20. století. Severnû od Beãvy se nacházejí ãetné drobnûj í lesy v zemûdûlské krajinû, zãásti listnaté (habr, buk a lípa) a zãásti smrkové monokultury vysazené v posledních desetiletích. Hlavním tokem je Vsetínská Beãva, která je plnû zregulovaná. Bfiehov porost u Beãvy je dosud nedostateãnû vyvinut, vût í stromy se nacházejí jen v okolí soutoku s Huslensk m potokem. Z boãních údolí se do Beãvy vlévají dal í potoky, které jsou podél zástavby úplnû zregulovány (zejména potok v Kychové), zãásti (mimo intravilán) jsou ponechány s pfiirozen mi bfiehy. Plnû zachoval meandrující vût í potok se v obci nenachází - pfiirozená koryta mají aï v horních ãástech, která ãasto leïí jiï v lesích. V údolí Kychová na severních svazích Makyty je rozsáhlá pramenná oblast, odkud po mnoho desetiletí ãerpalo pitnou vodu i mûsto Vsetín. Dnes je odtud vodou zásobována obec. Flóra. Obec je velmi bohatá na luãní kvûtenu, z hlediska okresu patfií k botanick m klenotûm. Je to zpûsobeno právû zachováním tradiãního hospodafiení na znaãné ãásti zemûdûlsk ch pozemkû a také vhodn mi mikroklimatick mi, geologick mi, a v nûkter ch pfiípadech i geomorfologick mi podmínkami. Nápadné jsou nádherné kvûtnaté louky sorchidejemi, a to zejména v kvûtnu a ãervnu, ve vy ích polohách i v ãervenci (do první seãe). Nejcennûj í orchidejové louky jsou v údolích Kychová, âerné, Uherská, Hluboãek a Losov, dále vrcholové louky na Kyãerce a v okolí Hrachovce. Pravidelnû se na území obce vyskytuje 18 druhû orchidejí, coï je nejvíce ze v ech obcí v okrese Vsetín. NejbûÏnûj ím luãním druhem je vstavaã muïsk, na nûkter ch místech jsou stovky aï tisíce kvetoucích jedincû (napfi. místy v Kychové, Uherské, Losovém). Dal ím hojn m, av ak jen místy se vyskytujícím druhem je prstnatec bezov.v rámci Huslenek se z hlediska okresu, a dá se fiíci i celé severní Moravy, právû zde nachází jeho nejvût í populace, napfi. na vrcholov ch loukách v okolí Galovsk ch luk kvete v nûkter ch letech témûfi 6 tisíc jedincû, dal í vût í nalezi tû jsou v údolí âerné v okolí osady U âotkû, na Kyãerce nad BratfiejÛvkou, v Hluboãku, v Kychové, v Uherské u VarajÛ a jinde. Tato orchidej v ak bohuïel z mnoha jin ch luk za posledních dvacet let rychle vymizela a je nutné jejím dosavadním nalezi tím vûnovat maximální pozornost vzhledem k jejich nadregionálnímu v znamu (nutno zajistit pravidelné obhospodafiování - kosení, extenzivní pastvu bez pfiihnojování). Dal ími ãastûj ími orchidejemi na loukách jsou pûtiprstka ÏeÏulník, hlavinka horská, vemeník dvoulist, prstnatec májov (kromû mnoha drobn ch nalezi È s desítkami jedincû se nachází i vût í lokalita s nûkolika stovkami kvetoucích jedincû v Kychové). Mimofiádnû velkou populaci zde má dal í, velmi vzácná a dnes v okrese i v celé âr vymírající luãní orchidej vstavaã kukaãka. V Huslenkách na sedmi lokalitách v nûkter ch letech kvete celkem aï 700 jedincû, coï je více neï ve zb vající ãásti okresu dohromady (témûfi celá zdej í populace se nachází na nûkolika místech v Kychové). Podobnû vzácn m druhem rostoucím v okolí Huslenek ve v znamném poãtu je vstavaã osmahl. Vyskytuje se na v slunn ch pastvinách i nûkter ch kosen ch loukách severnû od Beãvy, nejvíce v údolí Losov a na Buchlovû, ojedinûle také nad krádn m, v Tisovém a Uherské. Zdej í populace je v okrese poãetnû druhou nejvût í (nejvût í populace je v Hovízkách uhovûzí a tfietí nejvût í se nachází v PP JeÏÛvka u Vsetína). V roce 1998 byla u Huslenek poprvé zji tûna dal í vzácná orchidej, a to vstavaã bled.tento spí e lesní druh byl objeven mezi Kychovou a Hluboãkem. V letech se v Uherské vyskytovaly celkem dvû rostliny nejvzácnûj í orchideje okresu v tomto století, a to vstavaãe nachového. BohuÏel, první jedinec vykvetl zfiejmû jen jednou a druh jedinec (kvetl v letech ) se prûkaznû stal obûtí nezodpovûdného ãlovûka, kter jej vyr pnul (podobn osud nelze vylouãit vzhledem k nápadnosti i u první rostliny). Uherská je jedinou recentní lokalitou této orchideje na celé severní Moravû. Dal í velmi vzácnou orchidejí je prstnatec pleèov, vyskytuje se pouze na jednom místû v okolí Uherské v poãtu asi 10 jedincû, na celé severní Moravû je to v souãasnosti jedno ze dvou znám ch nalezi È. Z dal ích druhû orchidejí se vzácnû vyskytuje okrotice dlouholistá (Hrachovec, Hluboãek, Kychová), v listnat ch lesích hlístník hnízdák, vokolí lesû kru tík irolist (vitální populace je kupfi. na nedávno zalesnûn ch louãkách v Hrachoveãku), na mokfiadních loukách vzácnû kru tík bahenní (dvû drobná nalezi tû jsou v Uherské), na vlhk ch loukách pravidelnû bradáãek vejãit a podél lesû na vlhãích místech prstnatec FuchsÛv (zejména v Kychové a Slovaãici).Vzhledem k optimálním podmínkám na nûkter ch luãních biotopech nelze vylouãit v skyt dal ích orchidejí, které se je tû ojedinûle na Vsetínsku vyskytují nebo se pfied nûkolika desetiletími vyskytovaly, napfi. vstavaã vojensk. Rudohlávek jehlancovit byl v jednom exempláfii nalezen v roce 2001 severnû od Beãvy. Mimo orchideje se v obci vyskytuje fiada dal ích vzácn ch druhû rostlin, z nich nejv znamnûj í je v skyt lesostepního bílojetele bylinného v okolí Buchlova (jedná se o nejsevernûj í lokalitu na Moravû) a hofieãku Ïlutavého. Hofieãek Ïlutav zde kvete v obou formách, jarní i letní. Hlavní oblastí v skytu této rostliny je Kychová (v roce 1999 kvetlo na jedné louce dokonce 1600 jedincû jarní formy), men í populace jsou v Hluboãku (nejvíce tam kvetlo v roce 1986, a to 1800 jedincû) a v okolí Galovsk ch luk, je to jediné nalezi tû v celé âr. Pravidelnû se vyskytuje fiepíãek trojlist (Hrachovec, Losov, Uherská aj.), ojedinûle lze nalézt jednokvítek velekvût (Uherská aj.),zvoneãník ãern (údolí Hrachoveãek, je to jediné vût í nalezi tû v okrese), zárazu rusou (zji tûna na devûtsilu v Kychové), vratiãku mûsíãní (pouze PR Galovské lúky, populaci v ak hrozí zánik v dûsledku sukcese na okraji rezervace). Na vlhk ch místech se vyskytuje meãík stfiechovit (napfi. PR Galovské lúky, Zemanova dolina v Uherské), hojnû se vyskytuje prvosenka jarní (prakticky na v ech su ích a nehnojen ch kvûtnat ch loukách - Kychová, Losové, Uherská aj., na mnoha loukách po tisících jedincû), sporadicky se tamtéï vyskytuje kociánek dvoudom (zejména okolí Galovsk ch luk, Hluboãek, Kychová, Dinotice), místy jsou poãetné populace orlíãku (zejména v Kychové nad Korábeãn mi a Javorové,v Uherské pod Krety a na Miãkovû pasínku). Na vlhãích a zastínûn ch místech ãasto nalezneme vzácné hru tiãky (napfi. okrouhlolistou a men í), ãetnûj í lokality jsou v Uherské a Kychové, Hluboãku a Hrachoveãku.V bukov ch lesích s klenem a jedlí se v okolí Makyty v Kychové a Uherské místy vyskytují populace snûïenky, ãesneku medvûdího, mûsíãnice vytrvalé, dymnivky, vzácnûji sasanky pryskyfiníkovité, zapalice 385

16 ÏluÈuchovité a kfiivatce Ïlutého. âasto se v listnat ch svûtl ch lesích nebo na jejich okrajích vyskytuje l kovec jedovat. Na nûkolika místech jsou pfiítomny porosty vfiesu (Hluboãek, Hrachoveãek), na rûzn ch vlhãích i su ích místech lze v záfií najít trliãník (hofieãek) brvit. Na nûkolika v slunn ch pastvinách se nachází vzácn a teplomiln pcháã bezlodyïn (Losov, nad krádn m, Uherská u lomu, Kotlina, Závr í, Hrachovec U HnátkÛ). V znaãné jsou také jalovcové pastviny. V rámci obce se nachází nûkolik velmi hodnotn ch lokalit, nejvût í porost jalovce je na zaãátku údolí Uherská, dal í je v Uherské pod Krety a nad krádn m (ten je zãásti jiï zarostl náletem borovice a smrku, tím hrozí zánik vzácné kvûtenû).tyto biotopy mají pestrou kvûtenu i hmyzí faunu, je v ak nutné je zemûdûlsky obhospodafiovat, ideální je trvalá extenzivní pastva dobytka (pfiípadnû kombinovaná s jednou seãí roãnû). Ze vzácnûj ích hub se vyskytují hfiib nachov trusn (Makyta), hfiib QueletÛv, lo ák rezav (Uherská, je to jedna ze dvou lokalit v okrese), ucháã obecn, klouzek zrnit, kyj HerkulÛv, na travnat ch okrajích lesû Èavnatka luãní, Èavnatka modfiínová a slizák skvrnit. Mykologicky v znamné lokality se nacházejí v Kychové, Uherské, Losovím, okolí Ochmelova a poblíï nûkter ch pasekáfisk ch usedlostí, napfi. U SívkÛ. V obci se nachází nûkolik v znamn ch stromû. K nejstar ím z nich patfií vykotlaná lípa ukretû v Uherské a lípa u pûvodní dfievûnice severnû za stoïárem na Kyãerce (obû mají obvod pfies 600 cm), dal í mohutná lípa se nachází v Hluboãku.V obci je sice více hodnotn ch stromû, zatím v ak nebyly detailnûji prozkoumány. Fauna je velmi pestrá, zahrnuje druhy vyïadující rozlehlej í pfiírodû blízké lesy i druhy teplomilné, z polních a luãních biotopû. Z vût ích savcû se vyskytují bûïné druhy, napfi. li ka, zajíc, srnec, kuna skalní a lesní, prase divoké, jezevec, v lesnatûj ích oblastech JavorníkÛ se pravidelnû vyskytuje jelen. TamtéÏ se trvale zdrïuje rys, v okolí Makyty se od konce 80.let i rozmnoïuje.témûfi kaïd rok se vyskytuje medvûd,vroce 1997 dvakrát zpûsobil kodu na ovcích u samoty na Galovsk ch loukách. Vlk byl ojedinûle zji tûn v roce 1995 v okolí Makyty ze strany Vala ské Senice (zatoulal se pfii migraci).z drobn ch savcû je nejzajímavûj í v skyt my ivky horské v okolí Papajského sedla, z dal ích vzácnûj ích druhû drobn ch zemních savcû se vyskytují napfi. rejsek horsk (Papajské sedlo, Uherská), rejsec ãern (Kychová,Uherská) a pl ík lískov.znetop rû je regionálnû v znamná rozsáhlej í letní kolonie netop ra velkého na kostele, kromû nûho byl v obci zji tûn netop r rezav. Z ptákû bylo zji tûno 126 druhû, z toho asi 100 druhû je hnízdících. Ze vzácn ch lesních druhû je nejv znamnûj í pfiítomnost ptákû, ob vajících staré jedlobukové lesy, a to strakapouda bûlohfibetého (v ir ím okolí Makyty hnízdí 5 aï 10 párû), dále se v bukov ch lesích ve Slovaãici avkychové pravidelnû vyskytují holub doupàák, lejsek mal, datel ãern a Ïluna edá.tamtéï hnízdí 1 aï 2 páry ãápa ãerného, jeden pár v ra velkého a na lesních pasekách sluka lesní (celkem 5 aï 10 párû). V okolí lesních porostû s porosty lísky na okrajích se v odlehlej ích ãástech pravidelnû vyskytuje jefiábek lesní (Hrachovec, Javorové vkychové a jinde). Ojedinûle byla na Hrachovci pozorována vzácná malá soviãka kulí ek nejmen í,anûkolikrát datlík tfiíprst.v dobû pohnízdní potulky v srpnu byl v Uherské na pfieletu pozorován mlad orel skalní, pocházející nejspí e z hnízdi È na Slovensku, na podzimním pfieletu jefiáb popelav (napfi. v fiíjnu 1998).Ve smrkov ch lesích severnû pod Hrachovcem hnízdí lokálnû vût í populace kosa horského, vyskytuje se v ak i na dal ích ãástech katastru. V jehliãnat ch lesích v okolí Hrachovce a Makyty vzácnû hnízdí ofie ník kropenat. V Losovém u NohálÛ na pfielomu 80. a 90. let ojedinûle vyhnízdil velmi vzácn dudek chocholat, pro hnízdûní tam má v rámci okresu vhodné podmínky (dosud trvající extenzivní pastva skotu, pfiítomnost vût ích dutin v okolních stromech). Zaãátkem ãervna 1993 byl na Bafiinách pozorován zpívající slavík tmav, kter se tam zfiejmû náhodnû zatoulal pfii jarním tahu do hnízdi È v Polsku (v celém okrese je to jedin znám v skyt z doby hnízdûní). Z ptákû polních a luãních biotopû se vyskytuje fiada vzácn ch a ohro- Ïen ch druhû, napfi. pûnice vla ská (jednotlivé páry ob vají vût í kfiovinaté porosty v Losovém, Tisovém, Zbeliãném a Hluboãku, pod krádn m, jiïnû od kostela za farmou ZD), krutihlav obecn (hnízdí na lokalitách poblíï mraveni È - Losov, Hluboãek,Tisové aj.), koroptev polní (Bafiiny,Tisové),kfiepelka polní (v 90.letech se z obiln ch polí zpravidla oz vali 2 aï 3 sameãci - Hluboãek, Zbeliãné, údolí Beãvy pod Zbeliãn m), chfiástal polní (v 90. letech se oz valo 4 aï 8 sameãkû, na rozlehlej ích, kvûtnat ch i kulturních loukách v Kychové, Zbeliãném, Hrachoveãku, dále v Losovém, u krádného, v Uherské, v okolí Tisového aj.), bramborníãek ãernohlav (podél Ïeleznice a hlavní silnice mezi Obecním úfiadem akychovou pravidelnû hnízdí 2 aï 4 páry - z toho jeden na Bafiinách, jeden pod Zbeliãn m a jeden v okolí Obecního úfiadu, dal í páry hnízdí pod krádn m podél stromofiadí u cesty a v severní ãásti Kychové), bramborníãek hnûd (ojedinûlé páry jsou na vlhãích loukách, obvykle obãas vypásan ch - napfi. mezi Hrachoveãkem akychovou, v okolí rozcestí Uherská a jiïnû od kostela za farmou). LedÀáãek fiíãní v nûkter ch letech hnízdí na Huslenském potoku nebo na Beãvû (ãast je ov em na pohnízdní potulce od ãervence do fiíjna), skorec vodní hnízdí v poãtu 3 aï 5 párû (Kychová, Uherská).Velmi vzácnû byl v dobû hnízdûní zji tûn Èuh k ed, od konce 80. let byl v dobû hnízdûní dvakrát pozorován ve Zbeliãném. Kriticky ohroïen strnad luãní byl v posledních tfiiceti letech poprvé zji tûn aï v létû 1997 v Losovém (jeden sameãek), podruhé na jafie 2000 (mezi Hrachoveãkem a Kychovou zpívali celkem 4 sameãci, ktefií zfiejmû jiï patfiili ke hnízdícím párûm). Ve vzrostl ch lípách v zemûdûlské krajinû hnízdí Ïluna zelená (v obci je 3 aï 5 párû). Z plazû se vyskytují bûïné druhy, zejména je tûrky obecná a Ïivorodá, slep kfiehk a uïovka obojková. Ze vzácn ch druhû byla v Kychové a Uherské zji tûna zmije obecná. Vyskytuje se nûkolik druhû obojïivelníkû,kromû bûïn ch druhû jako skokan hnûd, ropucha obecná, kuàka Ïlutobfiichá a mlok skvrnit, napfi. ãolek horsk (Uherská a Kychová) a v údolní nivû Beãvy rosniãka zelená. 386

17 Z ryb se v Beãvû vyskytují napfi. pstruh obecn, lipan, jelec tlou È, parma, hrouzek obecn, vranka obecná, mfienka a ouklejka pruhovaná. Ze zajímavûj ích bezobratl ch se na kvetoucích loukách pravidelnûji vyskytuje otakárek fenyklov, na jediné lokalitû Ïije modrásek ãernoskvrnn (pravdûpodobnû je to jiï poslední nalezi tû na celé severní Moravû) a velmi vzácn pavouk sklípkánek ãern (je to jedna ze dvou znám ch lokalit v okrese a na celé severní Moravû, druhé nalezi tû je u Janové). Ze vzácnûj ích druhû váïek se pravidelnûji v Uherské a Kychové vyskytuje páskovec dvouzub.v rybníãcích pod Hrachoveãkem se vyskytují rak a keble, u obou rodû nebyla dosud provedena pfiesnûj í determinace. Obec Huslenky má z hlediska flóry a entomofauny zastoupeny nejhodnotnûj í teplomilné (resp. lesostepní) druhy v okrese. Je to zpûsobeno vedle pfiíhodného reliéfu terénu jednak tím, Ïe nedo lo k tak enormnímu zalesàování v posledních sto letech a zejména pak tím, Ïe mnohé botanicky dûleïité lokality na území katastru unikly devastaci ze strany zemûdûlského druïstva v 60. aï 80. letech 20. století (takové tûstí ostatní obce okresu nemûly). Celé území leïí v CHKO Beskydy. V obci v souãasnosti existuje jediné maloplo né zvlá tû chránûné území - Pfiírodní rezervace Galovské lúky, která se bude roz ifiovat na okolní louky se vzácnou kvûtenou. Mimo tuto lokalitu je na území obce fiada dal ích, pfiírodovûdecky hodnotn ch míst, která mají parametry na zaji tûní zvlá tního ochranného reïimu v kategorii pfiírodní památky (napfi. men í orchidejové louky a jalovcové pastviny, zejména v Hluboãku, Kychové, Uherské, na Buchlovû) nebo pfiírodní rezervace (pastvina Losov, rozsáhlej í orchidejové louky v Kychové, v âerném a v okolí Kyãerky, jedlobukové porosty s klenem v okolí Makyty apod.). Okolí Huslenek je rovnûï turisticky velmi zajímavé. Jsou tam napfi. nádherné krajináfiské v hledy od stoïáru z vrcholu Kyãerky nad údolími Losov a BratfiejÛvka (zejména do údolí Vsetínské Beãvy a na hfibety JavorníkÛ), pûkné v hledy na Vsetínské vrchy jsou z vrcholov ch luk západnû od kóty Hrachovce. Hutisko - Solanec âást území v okolí vrchu Poskla (576 m n. m.) je situována v RoÏnovské brázdû, jiïní hornatá ãást katastru zasahuje do severní ãásti Vsetínsk ch vrchû. NejniÏ í místo leïí na severním okraji lesa v údolí Beãvy (440 m n.m.), nejvy í polohy se nacházejí na rozvodním vrcholovém hfibetu Vsetínsk ch vrchû (Taneãnice 912 m n. m., Lé tí 900 m n. m., SoláÀ 861 m n. m.). Rozlohou ha a poãtem obyvatel (1999) patfií ke stfiednû velk m obcím okresu. Obsahuje katastry Solanec a Hutisko, které v minulosti pûvodnû pfiedstavovaly samostatné obce. Souãasné osídlení je soustfiedûno pfieváïnû kolem centra obce na jiïním svahu vrchu Poskla a v místních ãástech Solanec, Zákopãí, Pod Solánûm a podél potoka KaÀÛvka. Rozpt lená sídla se nacházejí zejména v jiïní a v chodní ãásti území. Zachovalé dfievûné stavby se nacházejí vût inou mimo souvislou zástavbu, hlavnû na pasekách, mnohé slouïí rekreaci. Lesy zaujímají 63,3 % rozlohy. Tvofií je témûfi v hradnû druhotné monokultury smrku. Bezlesá krajina v bliï ím okolí hlavního sídla je zemûdûlsky obhospodafiována s vût í intenzitou, v e poloïené pozemky na svazích a vrcholech jsou vyuïívány pouze extenzivnû (vût inou kosení nebo pastva). Na území obce se nachází pomûrnû hustá síè vodních tokû s nejv znamnûj ími potoky Solaneck, Lé tí, Misná, KaÀÛvka a HáÏovick. Jejich spodní úseky jsou regulovány, místnû je regulace naru ena nebo je zaniklá. Bfiehové porosty jsou vût inou zachovány pomûrnû dobfie, jsou zastoupeny stromy klenu, jasanu, ol e a místy i vrby. Nejzachovalej ími jsou potoky KaÀÛvka a Solaneck. Solaneck potok je díky velkému spádu a transportu velkého mnoïství tûrkû typickou tûrkonosnou bystfiinou s pfiíznaãnou dynamikou korytotvorn ch vodních procesû. Obec je napojena na âov. Flóra. Velmi cenné jsou kvûtnaté louky na such ch i mokfiadních stanovi tích. Nacházejí se pfiedev ím na svazích Solánû, ale také v Zákopãí, na Poskle nebo v okolí potoka KaÀÛvky a Hákovského vrchu. Vzácnûji se nacházejí zbytky jalovcov ch pastvin, dfiíve s bohat í kvûtenou, dnes ãasto ladem leïících a zarûstajících nálety dfievin, napfi. v PP Poskla, Za Hutí a jinde. Flóra tûchto luk a pastvin obsahuje fiadu ochranáfisky hodnotn ch druhû, zejména orchidejí - v okolí obce jich bylo zji tûno celkem 11 druhû. Nejvzácnûj í orchidejí je vemeníãek zelen, kter roste pouze na jednom místû v okolí sedla âarták (v celém okrese jsou známy pouze 4 lokality). Z dal ích vstavaãovit ch rostlin se vyskytují hlavinka horská (nejbohat í populace jsou na kosen ch loukách v okolí vleku západnû od sedla âarták, kde kvete aï 400 jedincû; dal í drobn v skyt je na loukách v okolí Solánû a jinde), pûtiprstka ÏeÏulník (zejména louky v okolí sedla âarták a jinde na hlavním hfibetu Vsetínsk ch vrchû), prstnatec FuchsÛv (nejvût í populace je na loukách pod Hákovsk m vrchem, kde kvetou 4 tisíce jedincû, desítky aï stovky jedincû jsou roztrou- enû na dal ích místech), prstnatec bezov (okolí Solánû, v chodnû pod Îebraãkou, Zákopãí, pod Dílem, pod Solánûm a jinde),prstnatec májov (na vût inû mokfiadních luk), vstavaã muïsk (okolí Solánû, Zákopãí), vemeník dvoulist (roztrou enû na loukách, zejména SoláÀ a pod Solánûm, Zákopãí), bradáãek vejãit (vlhãí louky, zejména pod Hákovsk m vrchem), kru tík irolist (ãetn je podél okrajû mlad ích smrkov ch lesû), kru tík bahenní (vût í populace je na prameni ti Za Hutí, dal í jsou pod Hákovsk m vrchem a pod Mísnú). Pûtiprstka ÏeÏulník a hlavinka horská mají na území obce jeden z nejsevernûj ích v skytû v okrese Vsetín. Z dal ích ochranáfisky zajímavûj ích rostlin se vyskytují trliãník brvit (napfi. Za Hutí, v sedle âarták), meãík stfiechovit (zejména PP Poskla III, dále pod Hákovsk m vrchem a pod Díly), tolije bahenní (tamtéï), rosnatka okrouhlolistá (roste pouze na jedné lokalitû), kociánek dvoudom (Zákopãí), plavuà vidlaãka (Zákopãí) a Ïebrovice rûznolistá. Ze zavleãen ch invazních rostlin se ojedinûle vyskytuje bol evník velkolep ve v chodní ãásti území a kfiídlatka japonská. Na lesních pasekách severov chodnû pod vrcholem Taneãnice se vyskytuje zavleãen a dekorativnû vyhlíïející náprstník ãerven. Z mohutn ch stromû je nápadná lípa srdãitá, která roste v centru obce u kostela.v okolí je více stromû pozoruhodn ch svou velikostí, jejich prûzkum není dosud ukonãen. Ze savcû se vyskytují napfi. srnec, zajíc, li ka, jezevec, kuna lesní, u sídel kuna skalní a jeïek. Zvût ích savcû se vyskytuje jelen, vzácnû se do jiïní ãásti katastru zatoulají rys a medvûd (vïdy v okolí Solánû, napfi. jednou v 80. letech, vroce 2000 se opakovanû zdrïoval jedinec, kter byl pozdûji odchycen v Brodské u Nového Hrozenkova). Z ptákû bylo zji tûno celkem 92 druhû, z toho 81 je hnízdících. Ze vzácnûj ích lesních druhû se vyskytují: ãáp ãern (pravidelnû na pfieletu, v nûkter ch letech hnízdí v lokalitû Klíny pod Solánûm), jestfiáb lesní, vãelojed 387

18 lesní (ãastûji b vá vidût v okolí Solánû), ostfiíï lesní (v nûkter ch letech 1 pár, okolí Solánû a Poskly), kos horsk (pravidelnû hnízdí ve smrkov ch lesích, ãasto zalétá na pfiilehlé louky), ofie ník kropenat, jefiábek lesní (nejménû 5 párû - napfi. Zákopãí, Díly, okolí Solánû aj.) a sluka lesní. Ze vzácnûj ích druhû zemûdûlské krajiny se vyskytují: chfiástal polní (na vût ích loukách se oz vá 3 aï 6 sameãkû, zejména v okolí hlavního sídla obce a Hákovského vrchu,nûkdy i v okolí Solánû),kfiepelka polní (v nûkter ch letech se 1 sameãek oz vá jihozápadnû nad hlavním sídlem), bramborníãek hnûd (ojedinûle hnízdí na vût ích a vlhk ch loukách v okolí hlavního sídla), bramborníãek ãernohlav (ojedinûle u silnice jiïnû od hlavního sídla), Èuh k obecn (pravidelnû na v ech kfiovinat ch místech) a lindu ka luãní (hnízdí na Soláni). Vroce 2000 byl poprvé v okolí obce zji tûn kriticky ohro- Ïen, velmi vzácn strnad luãní (zpívající sameãek). Z dal- ích vzácnûj ích druhû se na tocích vyskytuje skorec vodní (pravidelnû hnízdí 4 aï 6 párû) a ledàáãek fiíãní (ãasto na pfieletu, jen vût í potoky).v zahradách pravidelnû hnízdí nûkolik párû rehka zahradního,ve skupinách vût ích listnat ch stromû vzácnûji lejsek ed a ojedinûle sedmihlásek hajní. Krkavec velk hnízdí v poãtu nûkolika párû. Koroptev polní se vyskytovala do roku 1989.Pfiírodní populace baïanta byla pfiítomna do poloviny 90.let.Dudek chocholat se vzácnû vyskytuje v dobû jarního tahu. Z plazû se vyskytují uïovka obojková, slep kfiehk, je tûrka Ïivorodá a vzácnû zmije obecná (ãastûj í je v okolí Solánû). Z obojïivelníkû se pravidelnû vyskytují skokan hnûd,vlistnat ch lesích mlok skvrnit, vzácnûj í je ropucha obecná, kuàka Ïlutobfiichá a ãolek horsk. Z ryb se v potocích vyskytují pstruh obecn a vranka pruhoploutvá. Ze zajímavûj ích bezobratl ch se na lokalitû v Zákopãí vyskytuje saranãe vrzavé, v povodí RoÏnovské Beãvy je to ojedinûl v skyt. Vzácnûji lze na loukách spatfiit otakárka fenyklového a na lesních cestách u potokû batolce duhového. Na kvûtnat ch loukách a pasekách se v létû vyskytují ãetné druhy hmyzu, nápadní jsou brouci (zejména tesafiíci,napfi.tesafiík skvrnit ) a mot li.v Zákopãí se nachází neobvykle vysoká koncentrace kup lesních mravencû rodu Formica.V Solaneckém potoku se vyskytuje rak fiíãní, zfiejmû bude na dal ích tocích. V okolí obce jsou ãetné sesuvy pûdy, ve vût ím mûfiítku se znovu projevily po siln ch de tích v ãervenci Rozsáhlé sesuvy se projevily zvlá tû na svazích Solánû, v Zákopãí a v údolí Solaneckého potoka. Celé území leïí v CHKO Beskydy.V okolí obce se nachází zatím jedno zvlá tû chránûné území, ato Pfiírodní památka Poskla, která se skládá ze tfií izolovan ch ãástí. Na vyhlá ení ZCHÚ mají parametry dal í lokality, zejména to jsou kvûtnaté louky nebo svahová prameni tû s bohat m v skytem orchidejí, napfi. v okolí sedla âarták na Soláni, pod Hákovsk m vrchem, Za Hutí a pod Díly. V okolí obce jsou zajímavé turistické trasy zejména na Soláni, odkud jsou nádherné v hledy na vrcholy Moravskoslezsk ch Beskyd a JavorníkÛ. Území katastru není je tû dostateãnû prozkoumáno, zejména jihozápadní a jihov chodní ãást, a proto lze pfii dal- ích prûzkumech oãekávat nové nálezy ochranáfisky hodnotn ch druhû rostlin, ÏivoãichÛ a biotopû. Chorynû Chorynû leïí na jiïním okraji Podbeskydské pahorkatiny v nadmofiské v ce 320 m aï 363 m. Poãtem 760 obyvatel (1999) a rozlohou 911 ha patfií k men ím obcím okresu. Obec obsahuje katastry Chorynû a Lhoty u Chorynû. Zástavba obou sídel je soustfiedûna do celkû bez izolovan ch usedlostí. Lesy zaujímají 21,9 % plochy, vût í lesní celky se nacházejí v Doubravû, na pravém bfiehu Beãvy a na Hradi ti. Jsou tvofieny hlavnû listnat mi porosty s pfiirozenou skladbou dfievin (lípa, dub, habr, jasan aj.). Lesy na pravém bfiehu Beãvy mají místy charakter luïního lesa. Zemûdûlská krajina je negativnû poznamenána intenzivním hospodafiením. Nejvût ím tokem je Beãva, která byla zcela zregulována. Po velk ch vodách v ak docházelo k naru ování regulace, která byla témûfi zlikvidována pfii povodni v ãervenci 1997 a bfiehy tak zûstaly v pfiirozeném stavu bez opevnûní. Pfii vodní erozi do lo místy k obnaïení skalního podloïí s paleontologick mi nálezy star mi milióny let (zejména podél levého bfiehu nad ústím Juhynû, dále prav i lev bfieh na severozápadním okraji katastru a lev bfieh naproti Lhotky n. B.). Dal ím v znamn m tokem je Juhynû, která je v celém úseku plnû zregulována a mimo intravilán má umûle vysazen mlad bfiehov porost. Na území se nachází novûj í rybník ujuhynû, na toku Pastevník se pfiipravuje vybudování nádrïe na zadrïení pfiívalov ch vod z pfiilehl ch meliorovan ch pozemkû. Na území katastru se nachází nejvût í a nejv znamnûj í rybniãní soustava okresu, a to ChoryÀské rybníky (celkem 50 ha plochy). Mimo ni jsou pfiítomny je tû dal í men í vodní plochy s chovem ryb, napfi. rybník jihozápadnû od obce na levém bfiehu Juhynû a zatopená tûrkovna mezi Beãvou a starou silnicí na Hustopeãe n. B. Flóra obce je ve srovnání s okolními obcemi bohatá, je v ak soustfiedûna jen do nûkter ch ãástí katastru - na ChoryÀskou StráÏ a okolí, ChoryÀsk mokfiad, lom pod Lhotou u Chorynû. Z orchidejí se vyskytuje nejménû 7 druhû: nejvzácnûj í je vstavaã kukaãka (roste jen na jedné louce na ChoryÀské StráÏi a je to v západní polovinû okresu Vsetín jediná lokalita), vstavaã muïsk (ojedinûle roste na loukách na ChoryÀské StráÏi), vstavaã bled (roste v lese na severním svahu Chorynské StráÏe nad Beãvou), prstnatec májov (men í populace kvete na ChoryÀském mokfiadu), kru tík modrofialov (svah ChoryÀské StráÏe nad Beãvou), kru tík polabsk (Doubrava, u ChoryÀsk ch rybníkû) a hlístník hnízdák (Doubrava).V listnat ch lesích nad Beãvou pfiedpokládáme je tû v skyt dal ích orchidejí, napfi. kru tíku irolistého a bradáãku vejãitého. Z dal ích vzácnûj ích druhû rostlin se vyskytují: záraza alsaská (ChoryÀská StráÏ, je to jediná lokalita v okrese Vsetín), modfienec chocholat (ChoryÀská StráÏ), lilie zlatohlavá (lesy severnû od ChoryÀské StráÏe nad Beãvou), omûj vlãí (tamtéï), ãern rolní (lom severnû pod Lhotou u Chorynû), kapradiník baïinn (ChoryÀsk mokfiad), ÏluÈucha slatinná (ChoryÀsk mokfiad), ostfiice oddálená (ChoryÀská StráÏ). Ze vzácnûj ích druhû hub byly nalezeny napfi. mísenka oranïová a rosolovka listovitá v lesích v okolí Beãvy a ChoryÀsk ch rybníkû. Pozoruhodné stromy se zachovaly v obci málo. Pfiímo v intravilánu roste velk dub poblíï koly. Je tû mohutnûj í dub se nachází u Malého ChoryÀského rybníku, na jeho jiïním okraji. Dal í vzrostlé duby najdeme na v chodním okraji Malého ChoryÀského rybníku. U ChoryÀsk ch rybníkû rostou také mohutné staré vrby.u v ech stromû se pfiedpokládá vy í stupeà ochrany (VKP, PS). V obci je velk ch stromû více, ale nebyly je tû detailnûji prozkoumány. 388

19 Ze savcû se vyskytují napfi. zajíc, srnec, li ka, kuna skalní, jeïek aj. V okolí ChoryÀské StráÏe Ïije jezevec. Na Beãvû i Juhyni se pfii migraci vzácnû objeví vydra fiíãní. Nejlépe je prozkoumána ptaãí fauna.v rámci obce bylo zji tûno na 210 druhû ptákû, z toho 103 druhû hnízdí. Nejbohat í avifauna je na rybnících a v listnat ch lesích s mokfiady u Beãvy. Ze vzácnûj ích lesních druhû se vyskytují: ãáp ãern (hnízdí v lesích Doubravû a za ChoryÀsk m mokfiadem, v obci je ãasto na pfieletu), datel ãern (b vá na pfieletu, listnaté lesy), krkavec velk (na pfieletu). Ze vzácnûj ích druhû zemûdûlské krajiny se vyskytují: Èuh k obecn (u kfiovin v okolí obce, celkem hnízdí kolem 10 párû), Èuh k ed (v nûkter ch letech hnízdí 1 pár jihozápadnû pod ChoryÀskou StráÏí, je to z hlediska okresu velmi vzácn druh; v celém okrese totiï hnízdí jen 2 aï 4 páry), bramborníãek ãernohlav (1 pár u silnice jiïnû od obce smûr Kladeruby, 1 pár nepravidelnû u staré cesty Lhotka n. B. - Hustopeãe n. B., v dobû tahu na ChoryÀském mokfiadu), bramborníãek hnûd (1 pár hnízdí u rákosiny jihozápadnû pod ChoryÀskou StráÏí, jinak pravidelnû v dobû tahu na loukách a na ChoryÀském mokfiadu). Z dal ích vzácnûj ích druhû se vyskytují: krutihlav obecn (1 pár hnízdí v sadu na jihozápadním svahu ChoryÀské StráÏe), Ïluva hajní (v listnat ch lesích v okolí obce 2 aï 3 páry), rehek zahradní (v zahradách obce hnízdí 2 aï 3 páry), ãáp bíl (dlouhodobû hnízdí 1 pár v obci). Ze vzácnûj ích mokfiadních druhû se vyskytují: ãírka obecná a ãírka modrá (na ChoryÀsk ch rybnících ojedinûle zahnízdí, pravidelnû jsou na tahu), lïiãák pestr (ChoryÀské rybníky, pouze na tahu), ostralka tíhlá (pravidelnû na tahu ChoryÀské rybníky), strnad rákosní (po 1 páru rákosina jihozápadnû pod ChoryÀskou StráÏí a u Juhynû, ChoryÀsk mokfiad 5 aï 6 párû, v dobû tahu je také v porostech v okolí Beãvy), ledàáãek fiíãní (nepravidelnû hnízdí 1-2 páry na Beãvû, ãast je pfii potulce na Beãvû, Juhyni, na rybnících a tûrkovnách), pisík obecn (pravidelnû v dobû tahu na Beãvû, ojedinûle tam vyhnízdí), kulík fiíãní (pravidelnû v dobû tahu na Beãvû, tûrkovnách a rybnících, ojedinûle tam vyhnízdí), chfiástal kropenat (nepravidelnû 1 pár ChoryÀsk mokfiad), chfiástal vodní (1 aï 2 páry ChoryÀsk mokfiad), moudivláãek luïní (v nûkter ch letech vyhnízdí 1 aï 2 páry - v okolí Beãvy a rybníkû), moták pochop (1 pár v rákosinách v okolí obce, 1 pár ChoryÀsk mokfiad). Na ChoryÀsk ch rybnících se v dobû tahu vyskytují desítky velmi vzácn ch vodních druhû ptákû, zejména kachen, bahàákû, rybákû a rackû. Ze zajímavûj ích bezobratl ch se vyskytují: otakárek fenyklov (pravidelnû je na ChoryÀské stráïi, v roce 1993 byl pfiítomen ve velkém poãtu), ojedinûle se vyskytují roháã obecn, tesafiík piïmov (okolí Beãvy), saranãe Sphingonotus caerulans (v létû 1999 bylo hojné na tûrkov ch náplavech v korytû Beãvy a na jejích erodovan ch bfiezích) a nûkteré vzácné druhy váïek (napfi. váïka jarní a jasnoskvrnná, ídlo luãní - v e zji tûno na ChoryÀském mokfiadu). Nûkdy se v Juhyni objeví rak, kter sem b vá splaven zokolí Kelãe. Je tû v 60. letech se nad Choryní u Juhynû nacházel náhon (v místû dne ního rybníku), kde Ïily keble, pravdûpodobnû se jednalo o velevruba nadmutého (v 90. letech je tû Ïil v Keleãském náhonu).v ChoryÀsk ch rybnících se vyskytuje keble rybniãná. K dal ím zajímavostem patfií geologické jevy a paleontologické nálezy.v okolí Chorynû jsou nepfiíli hluboko pod povrchem prvohorní horniny, v Doubravû se kdysi i tûïilo uhlí.na levém bfiehu Beãvy pod ChoryÀskou StráÏí se nacházejí balvany z tû initu, kter je sopeãného pûvodu, a které sem byly zavleãeny pfii posunu hornin vprûbûhu alpínského vrásnûní pfied milióny lety. Na území obce se nachází nûkolik star ch vrtû, které slouïily k hledání loïisek ropy a zemního plynu (byly nalezeny jen nepatrné zdroje). V korytû Beãvy byly také odkryty vzácnûj í horniny, napfi. menility, jejichï podstatnou sloïkou je opál, a pelokarbonáty (smûs minerálû s ponûkud vy ím obsahem Ïelezn ch rud).v znamná jsou paleontologická nalezi tû se schránkami vodních ÏivoãichÛ, dokonce i s otisky ryb. Nejcennûj í bylo objeveno podél levého bfiehu Beãvy mezi silniãním mostem a ústím Juhynû, dal í jsou na levém bfiehu naproti Lhotky n. B. a na pravém i levém bfiehu v okolí ústí Mfienky (jiï v k. ú. Kladeruby). Paleontologické zbytky lze jinak nalézt v ude po obou bfiezích Beãvy, kde do lo vodní erozí a odnosem tûrkû a zvûtralin pfii povodni v roce 1997 k obnaïení na skalní podloïí. V katastru obce se nacházejí dvû zvlá tû chránûná území, a to Pfiírodní památka ChoryÀská StráÏ a Pfiírodní rezervace ChoryÀsk mokfiad.v pfií tích letech se pfiipravuje zfiízení rozlehlej í pfiírodní rezervace obsahující listnaté lesy se vzácnou kvûtenou na úpatí svahu Doubravy a ChoryÀské StráÏe spolu s korytem Beãvy aslistnat mi porosty severnû od Beãvy. Je to velmi hodnotn, a z hlediska okresu unikátní pfiírodní celek obsahující zachovalej í spoleãenstva údolní nivy podhorské fieky a lokality s v znaãn mi paleontologick mi nálezy, geologick mi a geomorfologick mi jevy. Z plazû se vyskytují bûïnûj í druhy, hojná je zejména uïovka obojková,dále lze spatfiit slep e kfiehkého, je tûrky obecnou a Ïivorodou. Z obojïivelníkû se vyskytují kromû bûïn ch druhû (skokan hnûd a ropucha obecná) ropucha zelená, skokan skfiehotav, skokan tíhl, rosniãka zelená, ãolek obecn (ChoryÀsk mokfiad), v 80. letech se na ChoryÀském mokfiadu vyskytoval kriticky ohroïen ãolek velk. Nejvût ím refugiem obojïivelníkû je ChoryÀsk mokfiad. Bohatá je rybí fauna.v Beãvû a Juhyni Ïije celkem asi 25 druhû ryb, z toho 15 druhû patfií k pûvodním druhûm. V Beãvû patfií k nejhojnûj ím jelec tlou È, parma obecná, ouklejka pruhovaná, ostroretka stûhovavá, hrouzek obecn, ãasto se vyskytují tika, úhofi, jelec proudník, plotice obecná, ouklej obecná, mfienka mramorovaná, okoun fiíãní, podoustev. Nûkdy se objeví cejn velk, bolen drav, kapr obecn, mník jednovous, perlín ostrobfiich, karas obecn a stfiíbfiit a dal í, mnohé z nich unikly z rybníkû vokolí.v Juhyni dále najdeme stfievli potoãní, pstruha obecného, pstruha duhového a lipana podhorního. 389

20 JablÛnka JablÛnka leïí mezi Host nsk mi a Vsetínsk mi vrchy v údolí Vsetínské Beãvy, v nadmofiské v ce 315 m (Beãva na severním okraji katastru) aï 569 m (bezejmenn vrchol jiïnû od DfievojánkÛ). Rozlohou 821 ha patfií k men ím, a poãtem obyvatel (1999) ke stfiednû velk m obcím okresu. Hlavní ãást sídla leïí na v chodní stranû údolní nivy Beãvy. Zástavba má v centru témûfi jiï mûstsk charakter. Tradiãní dfievûné stavby se nacházejí ojedinûle jiï jen na pasekách. Lesy zaujímají 26,6 % plochy katastru. Z vût í ãásti jsou tvofieny smrkov mi monokulturami. Listnaté lesy se na vût í plo e vyskytují v jihov chodní a severní ãásti katastru, jsou tvofieny habrem, bukem, dubem, lípou, místy jsou vtrou eny dal í druhy. Men í listnaté porosty se nacházejí v okolí drobn ch vodoteãí a v zemûdûlské krajinû. Zemûdûlská krajina byla nûkolik desetiletí intenzivnû obdûlávána b val m JZD, a proto se na zemûdûlské pûdû dochovalo málo hodnotn ch luãních biotopû. Nejvût ím tokem je Vsetínská Beãva, protékající katastrem obce jen v krátkém úseku. Je plnû zregulována a ãásteãnû s dobfie vyvinut m bfiehov m porostem (hlavnû lípa ajavor klen, dále vrba, v podrostu místy jilm, stfiemcha a ojedinûle javor babyka; v 50. letech vysazené nepûvodní kultivary topolu kanadského jsou od konce 80. let postupnû odstraàovány). Na území se nachází nûkolik drobn ch vodoteãí, nejv znamnûj ími jsou potok L kov, Drahov a b val ml nsk náhon. U tûchto drobn ch tokû jsou dobfie vyvinuty bfiehové porosty, zãásti mají v ak regulované koryto. Nejlépe pfiírodnû zachoval je Drahov potok. Z mokfiadních stanovi È jsou v znamn mi lokalitami tûnû a rákosina jiïnû od kravína (v okolí b valého hlubinného vrtu), rybníãek nad L kov m potokem, rybníãek na Drahovém potoku a svahová prameni tû v chodnû nad zástavbou obce (oblast sesuvû). Flóra obce celkovû není pfiíli bohatá na ochranáfisky zajímavé druhy. OhroÏené nebo vzácné druhy rostlin jsou soustfiedûny jen do nûkolika míst, zejména v chodnû nad obcí a do JablÛneckého Vesníku. Ze vzácnûj ích rostlin jsou nejvíce zastoupeny orchideje (nejménû 5 druhû): kru tík bahenní (drobná populace je na prameni ti v chodnû nad zástavbou obce, druhé men í nalezi tû s desítkami jedincû je na mokfiadu nad prameni tûm Drahového potoka), pûtiprstka ÏeÏulník (nûkolik jedincû roste na kvûtnat ch loukách nad sesuvy v chodnû od intravilánu obce) a prstnatec májov (bohatá populace je na prameni tích v chodnû od souvislé zástavby obce v okolí sesuvû, men í populace je u levého pfiítoku Drahového potoka), ojedinûle se vyskytuje prstnatec FuchsÛv (Vesník, okolí DfievojánkÛ) a vstavaã muïsk (okolí Vesníku). Z dal ích vzácnûj ích druhû se vyskytují tolije bahenní (prameni tû v chodnû nad obcí,mokfiad nad pramenem Drahového), vítod nahofikl (mokfiad na kopci nad kolou), úporek hrálovit, úporek neprav (v chodnû od obce, je to jediná známá lokalita v okrese), dfii Èál obecn (na jihov chodním okraji katastru u Bobrk, je to jedna z nûkolika málo lokalit v okrese), suchop r úzkolist a suchop r irolist (prameni tû na v chodním okraji obce). Pozoruhodností je rovnûï bohat v skyt kyãelnice Ïláznaté vrokli vodoteãe s listnat m porostem na severním okraji katastru, v místû U Matu tíkû. V okolí obce se v ak bude vyskytovat více vzácnûj ích druhû, ponûvadï flóra je prozkoumána stále nedostateãnû. Ze zavleãen ch invazních rostlin se v bfiehovém porostu Beãvy hojnû vyskytuje sluneãnice hlíznatá a místy jsou pfiítomny kfiídlatky. Kfiídlatka sachalinská roste i v centru obce. Ze savcû se vyskytují bûïnûj í druhy, napfi. srnec, zajíc, li ka, jeïek, kuna skalní, kolãava, vúdolní nivû Beãvy ondatra aj. V chodnû nad obcí, pod osadou Dfievojánci, se v záfií 1998 po dobu jednoho t dne zdrïoval medvûd. Avifauna je v okolí obce systematicky sledována od konce 60. let a díky tomu jsou na e znalosti o ptácích aozmûnách jejich roz ífiení v prûbûhu posledních 30 let pomûrnû podrobné. Celkem se na katastru obce vyskytuje asi 105 druhû ptákû, z toho je 81 hnízdících. Ze vzácnûj- ích lesních druhû se vyskytují: kos horsk (nûkolik párû hnízdí ve smrkov ch lesích v okolí DfievojánkÛ, nad zámeãkem a nad Zbrojovkou), ojedinûle datel ãern (obvykle na pfieletu, okolí Zbrojovky) a ofie ník kropenat (okolí Zbrojovky). Ze vzácnûj ích druhû zemûdûlské krajiny se vyskytují: Èuh k obecn (na v ech místech s kefii, celkem je 30 aï 40 párû), pûnice vla ská (celkem 2 aï 3 páry, napfi. stráà s remízem jiïnû od kravína a stráà s kefii na severním okraji Vesníku), bramborníãek ãernohlav (1 aï 2 páry hnízdí na Ïelezniãním náspu u vodárenského území, 1 pár nepravidelnû na severním okraji obce u Ïeleznice v místû U Matu tíkû), bramborníãek hnûd (1 pár louky jihov chodnû od kravína), lindu ka luãní (1 pár hnízdí na loukách jihov chodnû od kravína, 1 pár okolí mokfiadu jiïnû od kravína), kfiepelka polní (hnízdí v nûkter ch letech, celkem 1 aï 3 páry na polích v chodnû nad obcí, nejvy í poãty byly v roce 1994) a koroptev polní (1 aï 2 páry v chodnû nad obcí,1 pár jiïnû od obce). Z dal ích vzácnûj ích druhû hnízdí: strnad rákosní (1 pár vrákosinû u kravína), cvrãilka fiíãní (2 aï 4 zpívající samci v chodnû nad obcí v hou tinách a v bfiehov ch porostech tokû), slípka zelenonohá (rybníãek nad L kov m, tûnû jiïnû od kravína), kachna divoká (jiïnû od kravína), kulík fiíãní (v 90. letech jednou vyhnízdil jiïnû od kravína, jinak je pravidelnû na tahu na Beãvû) a ledàáãek fiíãní (ojedinûle hnízdí na Beãvû, a ãasto b vá v dobû tahu na Beãvû a nûkter ch jejích pfiítocích).v zimû mûïeme spatfiit zimující hosty ze severu - brkoslava severního (obvykle na stromech s jefiabinami) a potápku malou (na Beãvû). V dobû tahu se pravidelnû vyskytuje pisík obecn na Beãvû a vzácnû moudivláãek luïní (rákosina u kravína), slavík modráãek (poprvé byl zji tûn na jarním tahu v roce 1999 v rákosinû u tûní jiïnû od kravína) a slavík tmav (zaãátkem kvûtna a v srpnu protahuje podél Beãvy). Z plazû se vyskytují napfi. uïovka obojková, slep kfiehk a je tûrka obecná, ve vy ích polohách je tûrka Ïivorodá. Na severním okraji zástavby byla opakovanû pozorována uïovka hladká. Z obojïivelníkû se vyskytují bûïné druhy, zejména skokan hnûd a ropucha obecná, nejvût í populace jsou poblíï tûní u kravína a na rybníãku nad L kov m potokem. Vzácnûji se vyskytují ãolek obecn, mlok skvrnit, rosniãka zelená, kuàka Ïlutobfiichá, ropucha zelená a skokan skfiehotav (tûnû jiïnû od kravína). V Beãvû Ïije kolem 10 druhû ryb, hojn je napfi. jelec tlou È, stfievle potoãní, parma obecná, ouklejka pruhovaná a mfienka mramorovaná, dále se vyskytují ostroretka stûhovavá, pstruh obecn, pstruh duhov, lipan podhorní a hrouzek obecn. Ojedinûle se vyskytuje i tika obecná. Bezobratlí. Ze zajímavûj ích mot lû lze vzácnûji spatfiit otakárka fenyklového, dále martináãka habrového, pfiástevníka medvûdího, batolce duhového a nûkteré li ajovité (li aj paví oko, li aj topolov, li aj vrbkov, li aj pupalkov, li aj borov a li aj lipov ).V okolí tûní jiïnû od kravína Ïijí ãetné druhy váïek (v ãervnu je nápadná zejména váïka ploská) a dal í druhy vodního hmyzu. Na polích, na pravém bfiehu Beãvy byly po povodni v ãervenci 1997 nalezeny vyplavené keble velevruba tupého, které pocházely 390