Vliv ekonomických a hodnotových faktorů na reprodukční strategie aktérů v České Republice/ Marta Vohlídalová
|
|
- Natálie Havlíčková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Příspěvek na konferenci o rovných příležitostech Equal Is not Enough pořádanou ve dnech září 2006 v Antverpách (Belgie) výzkumným centrem The Policy Research Center on Equal Opportunities (Univerzita v Antverpách a Univerzita v Hasseltu). Vliv ekonomických a hodnotových faktorů na reprodukční strategie aktérů v České Republice/ Marta Vohlídalová Česká Republika, stejně jako i ostatní postkomunistické státy střední a východní Evropy, prošla během posledních dvou desetiletí mnoha zásadními proměnami své demografické struktury. Rozsáhlé sociální a ekonomické změny probíhající v 90. letech pak výrazným způsobem ovlivnily zejména reprodukční strategie lidí. Zatímco v západní Evropě byl proces druhého demografického přechodu nastartován již v 60. letech, v České Republice a v ostatních postkomunistických zemí došlo k výrazným změnám demografického chování až v souvislosti s hlubokými sociálními a ekonomickými změnami v tomto regionu na přelomu 80. a 90. let 20. století. Dřívější model relativně homogenního demografického chování (vyznačující se nízkým věkem partnerů v době prvního sňatku a porodu prvního dítěte, porodností na úrovni prosté míry reprodukce, vysokou potratovostí a rozvodovostí, převažujícím dvoudětným rodinným modelem a malým podílem mimomanželských dětí) byl nahrazen daleko pluralizovanějšími formami demografického chování, v rámci něhož můžeme vystopovat určité základní trendy: snížení sňatečnosti a odkládání této události do vyššího věku, snížení potratovosti, nárůst podílu nesezdaných soužití a mimomanželských dětí, vysoká míra rozvodovosti, růst celkové plurality rodinného uspořádání a zejména pak strmý pokles porodnosti spojený s odkládáním rodičovství do vyššího věku. Současná velice nízká úroveň porodnosti a vývoj tohoto ukazatele v 90. letech přitom v české odborné (sociologické a demografické) veřejnosti patří k jednomu z nejdiskutovanějších témat. V tomto příspěvku se snažím shrnout základní teoretické přístupy k vysvětlení příčin rychlého poklesu porodnosti v České Republice v průběhu 90. let, přičemž v druhé části textu konfrontuji tyto teoretické přístupy s aktuálními daty pocházejícími z výběrového šetření. Zatímco jedna skupina teoretiků zdůrazňuje vliv faktorů hodnotových, druhá skupina oproti tomu upřednostňuje vliv ekonomických faktorů. V této práci si tedy kladu otázku: Jaké faktory považují sami lidé za klíčové pro proces plánování rodičovství a založení rodiny? V souvislosti s problematikou proměny hodnot v české společnosti se pak v příspěvku dále zaměřuji na reprodukční strategie lidí (na jejich představy o počtu plánovaných dětí). Veškerá analyzovaná data pochází z nedávno uskutečněného reprezentativního kvantitativního šetření Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti, které proběhlo v posledním čtvrtletí roku 2005 v Sociologickém ústavu AV ČR a zahrnovalo 5510 respondentů ve věku let (2778 mužů, 2732 žen). 1
2 Rychlý pokles porodnosti v České Republice po roce 1989 Česká Republika se svou současnou úhrnnou plodností 1,28 dítěte na ženu (v roce 2005) patří mezi země s nejnižší porodností nejen v rámci Evropské unie ale i v celosvětovém kontextu (viz graf 1). Nejmenší porodností dosahující hodnot nižších než 1,3, označovanou též jako lowest low fertility, se spolu s ČR vyznačují především státy bývalého východního bloku: Slovinsko, Polsko, Lotyšsko, Slovensko, Litva a Maďarsko. Největší pokles porodnosti zaznamenala ČR mezi lety 1991 a 1996, kdy klesl průměrný počet dětí připadajících na jednu ženu z 1,86 na 1,19 (viz graf 2). V následujícím období mezi lety došlo ke stabilizaci úhrnné plodnosti, respektive k jejímu mírnému poklesu až na rekordní hodnotu 1,13 v roce Teprve v roce 2002 začíná docházet k mírnému oživení a ke vzestupu úhrnné plodnosti na úroveň 1,28 (rok 2005), což je způsobeno zejména tím, že se do svého reprodukčního období dostaly ženy z nejsilnějších ročníků 70. let, které přestaly odkládat rodičovství do vyššího věku (ČSÚ 2006). Graf 1: Úhrnná plodnost v EU-25 za rok 2004 Ireland Finland Denmark Sweden United Kingdom Netherlands Luxembourg Belgium Cyprus Portugal Aus tria Estonia Malta Germany Italy Spain Greece Hungary Lithuania Slovakia Latvia Poland Czech Republic Slovenia 1,99 1,80 1,78 1,75 1,74 1,73 1,70 1,64 1,49 1,42 1,42 1,40 1,37 1,37 1,33 1,32 1,29 1,28 1,26 1,25 1,24 1,23 1,23 1,22 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 Zdroj: Eurostat 2
3 Graf 2: Vývoj úhrnné plodnosti v České Republice ,00 1, ,89 1,60 1, ,28 1, ,13 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0, Zdroj: ČSÚ Teoretické přístupy k vysvětlení proměny demografického chování v ČR V České republice probíhá v souvislosti se snahou teoreticky uchopit, vysvětlit a tematizovat příčiny tak rychlého a dramatického obratu v demografickém chování populace ČR diskuse mezi stoupenci dvou protichůdných táborů: zatímco jedni vidí pokles porodnosti v ČR jako přirozený důsledek proměny hodnot a růstu individualizace společnosti, druzí vidí jako hlavní příčinu těchto změn zejména negativní socioekonomické dopady transformace socialistického hospodářství v tržní ekonomiku. První skupina českých demografů a sociologů reprezentovaná zejména Ladislavem Rabušicem akcentuje vliv hodnot na proměnu demografického chování. Podle L. Rabušice je vývoj demografického chování lidí v ČR přirozený, protože je přímo podmíněn změnami hodnot a životních stylů spojených s transformací, zvýšením možností profesního uplatnění, studia a cestování a vzrůstem individualizace a sekularizace společnosti (Rabušic 2001). Podle zastánců druhého přístupu k hodnocení demografických změn v ČR, jehož hlavní představitelkou je Jitka Rychtaříková, stojí za proměnou demografického chování lidí, zejména pak za procesem rapidního úbytku počtu narozených dětí, růst životních nákladů, nákladů na děti a jejich vzdělání, zvyšování ekonomických nerovností ve společnosti a snížení životní úrovně lidí, finanční nedostupnost bydlení a malá podpora rodin ze strany státu (Rychtaříková 1997, 1998, 2004). Další autoři se svými postoji k probíhajícím demografickým změnám v ČR pohybují mezi těmito dvěma vyhraněnými názory. Např. Milan Kučera se snaží o syntézu obou přístupů a tvrdí, že o reprodukčním chování sice nerozhoduje jen racionální kalkul, nýbrž také hodnotová orientace, ale zároveň upozorňuje na fakt, že vůle mladých lidí k manželství a rodičovství zjišťovaná v mnoha výzkumech na toto téma v 90. letech neklesá tolik, jako 3
4 porodnost. Problémy tedy spatřuje na poli bytové politiky a snížené úrovně příjmů mladých rodin s malými dětmi (Kučera 1997). Také další výzkumy prováděné v posledních deseti letech v ČR ukazují, že porodnost sice závisí na ekonomických faktorech, ale zároveň i na duchovních a společenských hodnotách (Tuček 1998: 25). Snižování porodnosti a nerovnosti na trhu práce Ať už se ale přikloníme k vysvětlení demografických změn založenému na kulturních faktorech, nebo spíše k vysvětlení na základě faktorů ekonomických, většina českých autorů (např. Rabušic, Hamplová, Sobotka, Rychtaříková) shodně tvrdí, že počet dětí v rodině do velké míry závisí na možnostech ženy a rodičů sladit profesní kariéru a péči o dítě. Německý sociolog Ulrich Beck s jistou nadsázkou tvrdil, že dokonale tržní společnost je společností bez dětí (Beck 2004). V souvislosti s rostoucí mírou individualizace mužů a žen ve vyspělých společnostech je zároveň spojen i normativní tlak na osobní rozvoj a seberealizaci na trhu práce. Požadavky trhu práce však zásadním způsobem kolidují se zájmy rodiny, protože ideálním zaměstnancem dnešní doby je absolutně mobilní a flexibilní jedinec, soutěživý a ambiciózní, ignorující veškeré své závazky v soukromé sféře. Současná industriální společnost je podle Becka vnitřně rozporná, protože ačkoliv ukládá každému jedinci realizovat se na trhu práce, ve skutečnosti její fungování předpokládá, že jeden z partnerů je závislý a pečuje o děti a o domácnost (Beck, Beck-Gernstein 1995). Proklamovaná rovnost pohlaví na trhu práce je tak pouhou iluzí a mnoho žen, které se rozhodly věnovat se kariéře nebo skloubit kariéru a rodičovství, tak naráží na nepřekonatelné strukturální bariéry. Odlišné zacházení s muži a ženami v ČR lze doložit zejména rozdíly ve mzdách a také diskriminačním postupem některých zaměstnavatelů při výběru nových pracovníků. Hlavně mladé ženy ve věku kolem 30 let, kdy se obecně očekává, že budou mít děti, a ženy s malými dětmi bývají považovány za nestabilní a rizikové zaměstnankyně a bez ohledu na jejich schopnosti nebo ambice se u nich automaticky předpokládá konflikt ženských rodinných a pracovních rolí (Křížková in Čermáková et al. 2002: 26). Zvláště pak na lépe placená a prestižnější místa proto někteří zaměstnavatelé vybírají raději muže. Co se týče rozdílů ve mzdách, ženy v ČR mají v průměru o více než 25 % nižší platy než muži na obdobné pozici, přičemž maximální rozdíly ve mzdách mužů a žen se objevují ve věkové skupině let (tedy v období v němž většina žen v současnosti realizuje své mateřství a stará se o malé děti), kdy mediánové mzdy žen dosahují pouze 74,4 % platu mužů (ČSÚ 2005). Vedle diskriminačního přístupu mnoha zaměstnavatelů v ČR narážejí rodiče dětí také na nedostatečnou nabídka tzv. family-friendy politics opatření na skloubení práce a rodiny. Co se týče nabídky částečných úvazků, zatímco v průměru pro EU-25 činil podíl částečných úvazků na celkové zaměstnanosti 17,5 %, v České Republice a dalších postkomunistických zemích (Polsku a Slovensku) je podíl částečných úvazků zcela minimální (4,7 % v ČR). V ČR je na částečný úvazek zaměstnáno jen 8 % a na Slovensku dokonce jen 4,3 % ze všech pracujících žen (Eurostat: Romans, Haradson 2006: 5). Podle provedeného šetření Households, Work and Flexibility ( ) se postkomunistických zemí týkají především ty špatné formy pracovní flexibility spojené s nízkou autonomií v práci a nízkým příjmem a vzděláním. Státy střední a východní Evropy tak podle všeho ještě nedovedly využít možnosti pracovní flexibility pro pozitivní reformy trhu práce (Wallace 2003: 792). Formy pracovní flexibility přitom nejsou v ČR a v ostatních postkomunistických zemích ještě tolik rozšířeny a bývají nabízeny zejména ženám na pozicích s nižší odpovědností, přičemž paradoxně nebývají nabízeny ženám zastávajícím náročnější a zodpovědnější pracovní pozice. Nejen na trhu práce, ale především také v soukromé sféře, přetrvává v ČR i dnes mnoho genderových nerovností. Na (pracujících) ženách totiž stále leží hlavní břemeno péče 4
5 o děti a domácnost. Z doposud nejnovějšího výběrového šetření 1 vyplynulo, že zatímco pracující ženy věnují domácím pracím, péči o děti a další členy rodiny v průměru 5,71 h/denně, pracující muži těmto aktivitám věnují zhruba o 2 hodiny denně méně, tj. 3,61 h/denně (Bierzová 2006: 22). Tyto všechny výše zmiňované aspekty v souvislosti se stále rostoucími aspiracemi žen v profesní sféře vedou v současných tvrdších podmínkách na trhu práce ke zhoršené možnosti kombinovat soukromý a pracovní život, což může být bezesporu další velice důležitým faktorem souvisejícím s nízkou úrovní plodnosti. Analýza hlavní poznatky Představy lidí o počtu dětí, které chtěli nebo chtějí v životě mít jsou v ČR, obdobně jako i v ostatních evropských zemích, výrazně vyšší, než je současná hodnota úhrnné plodnosti (tj. 1,28). Respondenti uváděli, že chtějí/chtěli v životě mít v průměru 2,05 dětí. 2 Ženy a muži se přitom ve svých rodinných plánech statisticky významně nelišili. Statisticky významné rozdíly se objevily zejména mezi různými vzdělanostními skupinami, pouze však v rámci skupiny žen. Zatímco muži s různým stupněm vzdělání jsou ve svých názorech na velikost rodiny poměrně homogenní, ve skupině žen klesá průměrný počet plánovaných dětí se vzrůstajícím vzděláním. Tyto rozdíly mezi různými vzdělanostními skupinami žen jsou přitom patrné nejen v postojích a rodinných plánech, ale také ve skutečném reprodukčním chování. Důvodem jsou přitom zejména problémy sladění profesní kariéry s péčí o dítě a diskriminační praktiky na trhu práce. Mladé vzdělané a ambiciózní ženy si jsou vědomy znevýhodněné pozice matek s malými dětmi na trhu práce, a proto odsouvají těhotenství do pozdější doby, kdy si vybudují v práci stabilní pozici. Česká společnost se ukázala jako prorodinně naladěná a je v ní patrný výrazný příklon k dvoudětnému modelu rodiny, přičemž odmítání rodičovství se týká jen velice malé části české populace. Zajímavé poznatky nabízí porovnání odpovědí respondentů na otázky Kolik dětí chcete (chtěl/a jste) v životě mít? a Jaký je podle Vás ideální počet dětí v rodině v současných podmínkách? Lidé se totiž domnívají, že ideální počet dětí v rodině v dnešní době je v průměru 1,84, což je statisticky významně méně, než kolik dětí uváděli, že chtěli nebo chtějí mít (tj. 2,05). V souvislosti s těmito zjištěními je třeba položit si otázku, proč se konkrétní rodinné plány a strategie respondentů statisticky významně liší od jejich představy ideálního počtu dětí v současných společenských poměrech? Toto zjištění totiž poukazuje na jistý rozpor mezi plány a současnými podmínkami, na rozpor mezi postoji a hodnotami lidí a strukturálními a ekonomickými omezeními jejich rodinných plánů. Pokud totiž lidé deklarují, že chtějí mít více dětí, ale domnívají se, že v současné situaci je vhodnější mít dětí méně, svědčí to spíše než o poklesu hodnoty rodičovství v české společnosti, o ekonomických omezeních, případně o omezeních spojených s trhem práce. Rodinné plány jsou totiž mimo jiné významně ovlivněny mírou nezaměstnanosti ve společnosti, možnostmi uplatnění na trhu práce, kvalitou života a životní úrovní a celkovou mírou 1 Jednalo se o šetření Kombinace pracovního a rodinného života v perspektivě genderových vztahů, sociální a zaměstnavatelské politiky ČR SOÚ AV ČR. 2 Přesné znění otázky bylo: Kolik dětí chcete (chtěl/a jste) v životě mít? 5
6 existenčních jistot. Odpověď na tuto složitou otázku nám usnadnila analýza okolností plánování rodičovství. V našem výzkumném šetření jsme se snažili zjistit, které okolnosti považují nebo považovali sami lidé za nejpodstatnější při rozhodování o založení rodiny a které faktory jsou podle nich naopak okrajové. Jako jednoznačně nejdůležitější okolnost ovlivňující rozhodnutí založit rodinu považují respondenti osobní touhu přivést na svět a vychovávat děti, o něco menší důležitost pak přisuzovali bytové situaci a názorům a požadavkům partnera. Jako další důležité okolnosti byly respondenty téměř shodně ohodnoceny partnerská situace a ekonomické postavení domácnosti. Za nejméně důležité okolnosti plánování rodičovství pak lidé považují volnočasové aktivity a zájmy, názory a požadavky širší rodiny a okolí a názor na svět a náboženské přesvědčení. Hodnotové faktory, stejně jako faktory ekonomické, hrají v rozhodování o založení rodiny svou velmi významnou roli. Klíčovou okolností ovlivňující založení rodiny je sice především prorodinná hodnotová orientace jedince (respektive partnerů), ovšem význam přikládaný bytové situaci a ekonomickému postavení domácnosti je také velmi vysoký. Zdá se tedy, že namísto vyhraněné interpretace změny demografického chování české populace jako důsledku převážně změn hodnotových nebo převážně změn ekonomických, je třeba se přiklonit k jistému kompromisu. Podle respondentů jsou totiž jejich natalitní plány ovlivněny směsí hodnotových a ekonomických faktorů. Zatímco z hlediska hodnotového je česká společnost relativně prorodinně naladěna, zdá se, že jako brzdy populačních plánů tak mohou působit zejména bytová a ekonomická situace domácnosti, které jsou velice úzce spjaty s úrovní příjmů a jistotou práce. Ekonomickým faktorům při plánování rodičovství přikládají vyšší význam lidé z nižších socio-ekonomických skupin (tj. lidé s nižším vzděláním a s nižšími příjmy), zatímco lidé s vyšším socio-ekonomickým postavením (tj. s vyššími příjmy a vyšším vzděláním) upřednostňují spíše faktory hodnotové. Prorodinná hodnotová orientace (tj. touha mít děti) je přitom při plánování rodičovství významnější pro ženy než pro muže a její váha roste s počtem dětí v rodině. Závěry Přístupy teoretiků k vysvětlení rychlého poklesu porodnosti v České Republice v 90. letech 20. století a její setrvávající nízké úrovně se liší v tom, jaký vliv přisuzují hodnotovým a ekonomickým faktorům. Zatímco jedna skupina zdůrazňuje vliv ekonomických aspektů, druzí upřednostňují vliv faktorů hodnotových. Ačkoliv teoretici z jednoho nebo z druhého tábora jsou téměř vždy schopni najít takové argumenty a data, která podpoří jejich předpoklady a hypotézy, zdá se, realita je mnohem komplikovanější. Ekonomické i hodnotové faktory totiž bezpochyby hrají v procesu plánování rodičovství svou velice důležitou roli, stejně jako nejrůznější omezení a nerovnosti na trhu práce, a proto je spíše vhodné přiklonit se k názoru autorů, kteří tvrdí, že jejich vliv se může vzájemně doplňovat, posilovat a proměňovat. Na vzájemnou koexistenci hodnotových a ekonomických faktorů přitom poukazuje i provedená analýza. Na důležitost strukturních a ekonomických omezení, která jsou jakousi brzdou natalitních plánů odkazují především zjištění týkající se představ lidí o počtech dětí, které by 6
7 lidé chtěli nebo chtějí mít. Fakt, že lidé uváděli, že chtějí nebo chtěli mít více dětí, než je podle nich v současné době ideální vypovídá o jistých strukturních bariérách natalitních plánů (tj. ekonomických omezeních, omezeních spojených s uplatnění na trhu práce, s možností sladit profesní kariéru a péči o děti, s genderovou rovností ve společnosti...). Pokud se přesuneme z roviny teoretického uchopení příčin snížené porodnosti k rovině empirické, zjistíme, že sami respondenti přisuzují hlavní důležitost při plánování rodičovství okolnostem spojeným s hodnotovou prorodinnou orientací (tj. zejména osobní a partnerově touze mít a vychovávat děti). Nelze však opominout, že důležitost přisuzovaná respondenty ekonomickým hlediskům (jako je bytová situace a ekonomické postavení domácnosti) je také velice významná. 7
8 Literatura: Beck, U., Beck-Gernsheim, E The Normal Chaos of Love. Cambridge: Polity Press. Beck, U Riziková společnost. Na cestě k jiné modernitě. Praha: Sociologické nakladatelství. Becker, G A Treatise on the Family. Cambridge, Mass: Harvard University Press Bierzová, J Rozdělení domácích prací v rodinách s dětmi. Gender, rovné příležitosti, výzkum 7:1: Pp Praha: Sociologický ústav AV ČR. Český statistický úřad. 2005, Vývoj obyvatelstva. Praha. Čermáková, H., Hašková, H., Křížková, A., Linková, M., Radimská, R., Řeháčková, D. 2002a. Na cestě do EU: rovné příležitosti mužů a žen v ČR. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Hamplová, D., Rychtaříková, J., Pikálková, S České ženy. Vzdělání, partnerství, reprodukce a rodina. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Hašková, H Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě. Sociologické Studie. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Chaloupková, J., Šalamounová, P. Postoje k manželství a rodičovství v České Republice a v Evropě. Sociologické Studie. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Kučera, M K interpretaci charakteristiky demografických procesů v České Republice. Demografie 39:4: Pp Praha. Sobotka, T Postponement of Childbearing and Low Fertility in Europe. Dutch University Press: Amsterdam. Rabušic, L Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Sociologické nakladatelství: Praha. Rychtaříková, J Nechci této společnosti namlouvat, že se nic neděje. Demografie 39:4: Pp Praha. Rychtaříková, J Současné trendy a vzorce populačního chování východní a západní Evropy. Demografie 40:4: Pp Praha. Rychtaříková, J., Pikálková, S., Hamplová, D., Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích. Sociologické texty. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Rychtaříková, J Změny generačního plodnosti v České Republice. Demografie 46:2: Pp Praha. Tuček, M., Kuchařová, V Sociálně ekonomické souvislosti rodinného chování mladé generace v České republice. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky. Tuček, M. a kol Česká rodina v transformaci stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace, Praha: Sociologický ústav AV ČR. Wallace, C Work Flexibility in Eight European Countries. Sociologický časopis 39:6: Pp Praha: Sociologický ústav AV ČR. 8
9 Internetové zdroje: Webové stránky Eurostatu ( a dále pak na nich publikovaná studie: Romans, H., Hardarson, O Statistics in Focus: Labour Market Latest Trends 3rd. quarter 2005 data. Eurostat. Český statistický úřad ( Datový soubor: Výzkum Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti (N = 5510, reprezentativní kvótní výběr, respondenti ve věku let), Sociologický ústav AV ČR,
Rozvody manželství a rozpady nesezdaných soužití: stejné a/nebo jiné sociální fenomény?
Rozvody manželství a rozpady nesezdaných soužití: stejné a/nebo jiné sociální fenomény? Marta Vohlídalová, Hana Maříková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. marta.vohlidalova@soc.cas.cz hana.marikova@soc.cas.cz
VíceMĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE
MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE Šárka Šustová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/X MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Objektivní x subjektivní Objektivní založena
VíceČeská rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů
Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu
VíceDC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných
VíceHlavní demografické změny
Hlavní demografické změny Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420 Struktura
VíceSOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE
SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČEÉ REPUBLIKY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI ZEMĚMI EU Jitka Langhamrová, Tomáš Fiala Klíčová slova: Stárnutí obyvatelstva, biologické generace, index stáří, ekonomické generace,
VíceKapacity a odměňování zdravotnických pracovníků v segmentu lůžkové péče. První ucelená analýza resortních statistických šetření za rok 2018 a 2019
Kapacity a odměňování zdravotnických pracovníků v segmentu lůžkové péče První ucelená analýza resortních statistických šetření za rok 2018 a 2019 Analýza dat Národního zdravotnického informačního systému
VícePorodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti
Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:
VíceFlexibilita práce a její dopad na genderové rozdíly na trhu práce
Flexibilita práce a její dopad na genderové rozdíly na trhu práce Filip Pertold filip.pertold@cerge-ei.cz Nezávislý think tank při CERGE-EI v Praze zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy
VíceČtvrtstoletí změn z hlediska hodnot a demografického chování v České republice a na Slovensku
Čtvrtstoletí změn z hlediska hodnot a demografického chování v České republice a na Slovensku Beatrice Chromková Manea Ladislav Rabušic Fakulta sociálních studií MU Brno HODNOTY 1. Hodnoty jsou kritéria,
VíceJednodětnost v České republice. Hana Hašková, Radka Dudová, Kristýna Pospíšilová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Jednodětnost v České republice Hana Hašková, Radka Dudová, Kristýna Pospíšilová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Proč studovat jednodětnost v ČR? reprodukční chování jedináčci: ve střední a východní Evropě
VíceINFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE
www.cso.c ITAPA 2005, Bratislava 22.11.2005 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE Andrej Kyselica Oddělení statistiky výkumu, vývoje a informační společnosti Český statistický úřad www.cso.c Stručný
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného
VíceTechnické parametry výzkumu
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty
VíceBytová situace: ČR a země EU
: ČR a země EU 1 1. Velikost bytového fondu 2. Vybavenost byty 3. Reprodukce bytového fondu (výstavba + úbytky) 4. Kvalita bytového fondu 5. Struktura podle vztahu k bytu (držba) -----------------------------------------------------
VíceTisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz
Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace
VíceNízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC
Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory Petr Skondrojanis, LMC Podíl krátkých úvazků na trhu práce v ČR 2009 5,5% 2010 6,2% 2011 5,7% (zdroj ČSU) Průměr EU 19,3% 4Q 2010 Porovnání s ostatními zeměmi
VíceREGIONÁLNÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT
REGIONÁLNÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT Josef Pešta Katedra obecné a veřejné ekonomie, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice The Czech Republic economic efficiency measured by the GDP per 1 inhabitant
VíceVývoj na trhu rezidenčního bydlení a politika ČNB
Vývoj na trhu rezidenčního bydlení a politika ČNB Mojmír Hampl viceguvernér ČNB Setkání lídrů českého developmentu, KPMG Praha, 29.5.217 Ceny nemovitostí vesměs přesáhly předkrizové hodnoty 34 3 Index
VíceČesko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová
Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje Tomáš Fiala Jitka Langhamrová 1 Připravovaná stejnojmenná publikace: Úvod autorský tým za : katedra demografie fakulty informatiky
VíceKontexty porodnosti v České republice a Praze
Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420
VícePopulační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic
Populační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic Obsah Stručný přehled současného českého populačního vývoje Stručný nástin příčin dnešního
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:
VíceOBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12
OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost
VícePracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z
Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento
VíceDěti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace
Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz
VíceDlouhodobá konvergence ve Střední Evropě
Czech Republic Dlouhodobá konvergence ve Střední Evropě Pro ROBUST 2018, 23. ledna 2018 Miroslav Singer Generali CEE Holding Prague 17. ledna 2017 Osnova Růst reálného HDP definice ( staré a nové ekonomiky
Více2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990
Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí
VícePRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH
PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)
VíceTechnické parametry výzkumu
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Některé aspekty výběru piva českými konzumenty
VíceEpidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR Lékařská fakulta Masarykova Univerzita,
VícePředstavy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: salamoun@soc.cas.cz Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny
VíceVliv bytové situace při transformaci demografického chování české populace v devadesátých letech
Vliv bytové situace při transformaci demografického chování české populace v devadesátých letech 1. Transformace demografického chování 1.1. Příčiny transformace teoretické zakotvení Několik málo let po
VíceNezaměstnanost a míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován
VícePřirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,
VíceBulharsko Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko
ev13 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 8 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Hospodářská úroveň ČR v kontextu jiných zemí
VícePopulační politika. Mgr. Blanka Plasová
Populační politika Mgr. Blanka Plasová Osnova 1. Vymezení pojmů populační politika, demografická reprodukce, demografie 2. Charakteristiky demografického vývoje historie, tzv. 1. a 2. demografický přechod,
VíceIV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,
IV. PORODNOST V průběhu roku 2008 se v České republice živě narodilo 119 570 dětí 7, o 4,9 tisíce více než v roce předcházejícím. Počet živě narozených dětí roste nepřetržitě od roku 2002, avšak meziroční
VíceRŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky
VícePODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU
XXXXI. konference České demografické společnosti Olomouc, 26.- 27.5. 2011 PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU Ondřej Nývlt Český statistický úřad Dagmar
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 30. listopadu 2015 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1. 10. 2015 do 31. 10. 2015 dodáno registrovaným prvním
Více2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová
. RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová Struktura obyvatel podle rodinného stavu je odrazem dlouhodobého působení řady faktorů, mezi které patří demografická a ekonomická situace území, postoje a hodnoty
VíceMEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty
VíceRODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha
RODINA A STATISTIKA Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt Tisková konference, 9. 4. 214, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 82 Praha www.czso.cz Zdroje dat o rodině Demografická statistika Sčítání
VíceGENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH
GENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH Alena Křížková Marta Vohlídalová Romana Marková Volejníčková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Situace v ČR Rozdíl v průměrné mzdě mužů a žen v ČR je
VíceNávraty matek na trh práce
Návraty matek na trh práce Hana Hašková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Konference Životní dráhy z kvantitativní a kvalitativní perspektivy Praha, 20.-21.10.2011 Výzkumná otázka a data Jak se v průběhu
VíceMetodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace
Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Tomáš Kostelecký, Jana Vobecká tomas.kostelecky@soc.cas.cz jana.vobecka@soc.cas.cz
Víceodpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek
VícePopulační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.
KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+420) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://www.natur.cuni.cz/demografie RNDr. Jiřina Kocourková,
VíceVLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE
VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší
VíceVýznam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty
Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty Zdeněk Jelínek zástupce ředitele odbor civilního letectví Ministerstva dopravy 1 Obsah Úvod Základní výkonové
VíceVýsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů v roce 2016
Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů v roce 2016 Dr. Ivan Marek m-ark Marketing a reklama s.r.o. Zdroje: ČSÚ návštěvnost v Hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) CCRVM návštěvnost
VíceVyužití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014
Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický
VíceSvatby v české společnosti
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,
Více4. DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY
4. DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY O čem je mapový oddíl DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY? Mapový oddíl se zaměřuje na základní charakteristiky demografické struktury obyvatelstva Česka v letech 1921
VíceÚvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje
Veřejné finance Úvod do veřejných financí Fiskální federalismus Veřejné příjmy a veřejné výdaje Úvod do Veřejných financí Pojem VeFi Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet Problém fiskální nerovnováhy
VíceŽivotní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR
Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu
VíceZpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Občané o přijetí eura a dopadech členství ČR v EU Zavedení eura jako platidla v ČR namísto koruny podporuje jen pětina českých občanů, proti jsou tři čtvrtiny Čechů, přičemž polovina se
VíceDemografické přínosy asistované reprodukce v ČR
Katedra demografie a demogoegrafie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+42) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://portal.natur.cuni.cz/geografie/demografie RNDr. Jiřina
VíceVÝVOJ PLODNOSTI VE STÁTECH A REGIONECH EVROPSKÉ UNIE PO ROCE 1991
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE VÝVOJ PLODNOSTI VE STÁTECH A REGIONECH EVROPSKÉ UNIE PO ROCE 1991 Seminář mladých demografů Proměny demografického chování
VíceROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/215 vydáno dne 2. 7. 215 ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ Více než polovina české veřejnosti (58 ) vyjadřuje nesouhlas s tradičním rozdělením rolí v rodině, kdy muž má na
VíceCharakter české rodinné politiky (RP)
Jeden příklad hledání nástrojů rodinné politiky na podporu rodičovství otcovská dovolená PhDr. Věra Kuchařová, CSc. Kristýna Janurová, M.A. Konference ČSS 2017, 1. 2. 2017 P14 Bezdětná společnost? Proměny
VícePLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS
PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Jana Langhamrová, Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt V České republice dochází v posledních letech k výraznému poklesu
VícePříušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií
Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií P. Pazdiora XI. Hradecké vakcinologické dny 1.-3.10.2015 Počet Příušnice v ČR a Plzeňském kraji (1980-2015*) 100000 ČR
VíceVliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva
Ing. Erika Urbánková, PhD. Katedra ekonomických teorií Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita Mgr. František Hřebík, Ph.D. prorektor pro zahraniční styky a vnější vztahy Katedra managementu
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále
Více8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu
8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu Rok 2012 navazoval na dlouhodobé trendy u řady demografických procesů opět se zlepšovaly úmrtnostní poměry, což se projevilo na prodloužení střední délky
VícePostoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016
ov63 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 6 8 29 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 6
VíceSladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014
Vysoká škola ekonomická Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 ZÁKLADNÍ INFORMACE VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Základní charakteristika šetření primárně zaměřeno na trh práce,
VíceFINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU
FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU Bydlení DŮVODY PRO VEŘEJNOU PODPORU BYDLENÍ Bydlení: veřejný i soukromý statek Externality, vyloučení z trhu Důležitost obydlí Základní lidská potřeba Součást
Více4 Porodnost a plodnost
4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se
VíceNástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Jana Vobecká, Tomáš Kostelecký jana.vobecka@soc.cas.cz tomas.kostelecky@soc.cas.cz Struktura
VícePostoje české veřejnosti k cizincům březen 2014
ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201
VíceSociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová
VícePopulační politika. Mgr. Blanka Plasová
Populační politika Mgr. Blanka Plasová Osnova 1. Vymezení pojmů populační politika, demografická reprodukce, demografie 2. Charakteristiky demografického vývoje historie, tzv. 1. a 2. demografický přechod,
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo
VíceKam směřují vyspělé státy EU v odpadovém hospodářství. Kam směřuje ČR potažmo kam chceme nasměřovat v OH náš kraj.
Návrh POH MSK Kam směřují vyspělé státy EU v odpadovém hospodářství. Kam směřuje ČR potažmo kam chceme nasměřovat v OH náš kraj. Jan Nezhyba konzultant NNO v oblasti ekologie kontaminace ŽP- odpady - ovzduší
Více1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu
Feminizace chudoby Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (ženy dle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob žijících pod hranicí chudoby). Svobodné ženy, osamělé matky, staré
Vícebodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice
Víceer Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry
Více2010 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický
Víceps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:
ps150305 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných
VíceEpidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR L. Dušek, J. Mužík, J. Koptíková, T. Pavlík,
Víceer140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz
er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické
VíceSpokojenost s životem červen 2015
ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické
VíceVzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu
Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu ČAPV, České Budějovice, 2007 Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Ústav pedagogických věd FF MU v Brně A. Nováka 1 602 00 Brno e-mail: novotny@phil.muni.cz Příspěvek
VícePROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA. Teze diplomové práce. Analýza změn přirozených pohybů obyvatelstva krajů ČR v 90.letech
PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Teze diplomové práce Analýza změn přirozených pohybů obyvatelstva krajů ČR v 90.letech Autor: Bc.Petra Hrdličková Vedoucí: Ing. Marie Prášilová, CSc. 2003 Úvod a cíl práce Podstatou
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. srpna 2016 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1.7.2016 do 31.7.2016 dodáno registrovaným prvním kupujícím
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
VíceVznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství
Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Příspěvek k diskusi o příčinách jeho nárůstu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 1 Obsah příspěvku
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceObčané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben
VíceMantra redukce počtu lůžek
Jaké jsou aktuální scénáře vývoje financování zdravotnictví? Mantra redukce počtu lůžek Konference IVD Perspektiva českého zdravotnictví Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc. VŠ CevroINSTITUT Úvod ROK 1996: Normativy
VíceDEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)
DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet
VícePORODNOST. Počty narozených dětí a míry porodnosti. stabilizované nízké úrovni. Tab. 4.1: Porodnost v letech
V posledním desetiletí 20. století zaznamenala Česká republika významný pokles počtu živě narozených dětí. Toto období je možné rozdělit do dvou etap během první (1991 1996) byl každoročně pokles úrovně
Víceps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 286 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného
VíceHodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna
Více