Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku 2010

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku 2010"

Transkript

1

2 Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku 2010 Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková listopad 2010

3 Obsah Úvod Vývoj mezd v Plzeňském kraji ve srovnání s ostatními kraji ČR Mzdy podle stupně vzdělání Mzdy podle skupin povolání Mzdy v Plzeňském kraji podle skupin povolání Shrnutí...17 Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

4 Úvod Mzdy vypovídají nejen o ceně práce v daném čase a v daném území, ale zároveň dobře indikují celkový vývoj a situaci na trhu práce, i když s určitým zpožděním. Poznání vývoje mezd v Plzeňském kraji bylo hlavní cílem zpracování studie Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku Bezprostředním důvodem zpracování studie pak byly změny ve vývoji mezd v ČR a v Plzeňském kraji, které se projevily již v roce 2009 a které naznačovaly zastavení růstu mezd v souvislosti s ekonomickou krizí. Ta se růstem nezaměstnanosti a především silným poklesem volných pracovních míst projevila již v polovině roku Mzdy byly hodnoceny jednak z hlediska vývoje od roku 2004 do roku 2009 a pro některé údaje do 1. poloviny roku 2010, a také z hlediska rozdílů ve mzdách zaměstnanců vybraných skupin podle různých kritérií, jak je publikuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Český statistický úřad (ČSÚ). V celé studii byly použity pouze údaje o průměrných hrubých měsíčních mzdách. Na tomto základě bylo možno zhodnotit úroveň mezd v Plzeňském kraji v republikovém kontextu celkem i odděleně za podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru (viz kapitola 1). Zvláštní pozornost byla věnována vztahu stupně dosaženého vzdělání zaměstnanců a úrovni mezd v ČR podle věku, odvětví a skupin povolání (viz kapitola 2), neboť to jsou významné faktory, které ovlivňují cenu práce. Informace o těchto vlivech by však měly být jen jedním z hledisek, při rozhodování o vlastním profesním směřování. Kapitola 3 shrnuje vývoj mezd podle skupin povolání v ČR v letech i rozdíly ve mzdách mezi kraji v roce 2009 podle skupin povolání. Hlavní snahou je poskytnout zájemcům co nejúplnější informace o vývoji mezd podle povolání v Plzeňském kraji. V první části kapitoly 4 je shrnut vývoj mezd v Plzeňském kraji podle devíti hlavních tříd Katalogu zaměstnání (KZAM). Ve druhé části kapitoly 4 jsou v tabulkách uvedena vybraná povolání (podskupiny Katalogu zaměstnání) s nejvyšší a nejnižší mzdou v Plzeňském kraji za podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru. Výčet vybraných povolání je doplněn údaji o průměrných hrubých měsíčních mzdách v letech 2008, 2009 a za 1. pololetí Hlavní poznatky studie jsou shrnuty v kapitole 5. Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

5 1. Vývoj mezd v Plzeňském kraji ve srovnání s ostatními kraji ČR Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd podle krajů České republiky v letech , jak je publikuje ČSÚ, dokumentuje graf 1. Z něj je zřejmé, že v letech rostly ve všech krajích mzdy poměrně rovnoměrně, ale v roce 2009 došlo v důsledku ekonomické krize ke zpomalení růstu mezd a v některých krajích dokonce mzdy poklesly. Graf1: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd kraje ČR Nejvíce vzrostly mzdy v celém sledovaném období v Praze (o 36 %), v Libereckém (o 35 %), Jihomoravském a Pardubickém kraji (oba o 34 %). Plzeňský kraj se v tomto období zařadil se svým růstem o 30 % (stejný je i průměr ČR) na šesté místo. V roce 2009 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda v ČR jen o málo více než o 1 %, nejvíce v Pardubickém a Libereckém kraji (oba o 3 %). V Plzeňském kraji mzdy spíše stagnovaly (růst o 0,6 % místo). V kraji Zlínském a Moravskoslezském došlo k mírnému poklesu průměrných hrubých měsíčních mezd. Výsledkem je větší diferenciace krajů podle mezd v roce I přes uvedené vývojové změny si Plzeňský kraj udržoval vyšší úroveň mezd. Do roku 2008 se střídal s Jihomoravským krajem na třetím nebo čtvrtém místě mezi kraji ČR podle průměrné hrubé měsíční mzdy (za Prahou a Středočeským krajem). V roce 2009 však byl Plzeňský kraj odsunut na 5. místo Libereckým krajem. Praha svou mzdovou úrovní po celé sledované období natolik převyšovala všechny ostatní kraje, že druhý Středočeský kraj se pohyboval na úrovni republikového průměru a všechny zbývající kraje výrazněji zaostávaly. Podrobnější vývoj průměrných hrubých mezd rozdělených na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru podle krajů po pololetích od roku 2006 na základě dat MPSV dokládají grafy 2 a 3. Pro přehlednost byly do obou grafů zařazeny pouze Plzeňský kraj, kraje s ním sousedící a kraj s nejvyšší a nejnižší průměrnou hrubou měsíční mzdou. V legendě je uvedeno také pořadí vybraného kraje v rámci ČR ve druhém pololetí roku Oba grafy se od sebe výrazněji liší v několika ohledech. V nepodnikatelské sféře (graf 2) se v krajích minimálně od roku 2007 projevuje výrazná periodicita vývoje mezd s maximem na konci roku. V podnikatelské sféře tomu tak není. Dále se v nepodnikatelské sféře dosud neprojevil klesající trend vývoje mezd. Pokles v 1. pololetí 2010 bylo možno alespoň u některých krajů považovat za projev roční periodicity. V souvislosti s chystanými úspornými opatřeními vlády však lze v dalším období očekávat pokles mzdové úrovně i v této sféře podobně, jako tomu je nyní v podnikatelské sféře (viz graf 3). Další odlišností je relativně malý odstup Prahy na 1. místě v nepodnikatelské sféře od ostatních krajů (od Plzeňského kraje na 2. místě to jsou 4 tisíce Kč). V podnikatelské sféře Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

6 byla ve druhém pololetí 2010 průměrná hrubá měsíční mzda v Praze o více než 10 tisíc Kč vyšší než ve Středočeském kraji, který byl na druhém místě. Graf 2: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd vybrané kraje ČR ( ) nepodnikatelská sféra (řazeno podle 1. pololetí 2010) Graf 3: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd vybrané kraje ČR ( ) podnikatelská sféra (řazeno podle 1. pololetí 2010) V nepodnikatelské sféře byl podle průměrné hrubé měsíční mzdy Plzeňský kraj po celé sledované období, tj. od roku 2006, na druhém místě za Prahou. Tempo růstu měl Plzeňský kraj ale jen průměrné a jeho odstup od ostatních krajů se tím zmenšoval. Pokles v 1. pololetí roku 2010 však byl v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji relativně malý. V podnikatelské sféře došlo za první pololetí roku 2010 téměř ve všech krajích ČR k podobnému poklesu průměrných hrubých měsíčních mezd jako o rok dříve. To znamená, že odměny na konci roku zlepšují úroveň mezd za kvartál. V této sféře byl Plzeňský kraj po většinu sledovaného období na čtvrtém místě. Sousední kraje Jihočeský a Karlovarský patří podle úrovně mezd v podnikatelské sféře mezi nejhorší v ČR. Kraje se tedy liší nejen výší průměrné hrubé měsíční mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře, ale také svým postavením podle úrovně mezd v těchto sférách. Relace mezi úrovní průměrných hrubých měsíčních mezd mezi oběma sférami přehledně za všechny kraje dokumentuje graf 4. Kraje jsou řazeny podle rozdílu mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou. Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

7 Graf 4: Průměrná hrubá měsíční mzda podle sfér kraje ČR (1. pololetí 2010) V 1. pololetí 2010 byla v šesti krajích ČR průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelské sféře vyšší než v nepodnikatelské. Největší rozdíl byl v Praze (o více než 8 tisíc Kč) a ve Středočeském kraji (o 3 tisíce Kč). Plzeňský kraj patřil ve stejné době mezi osm krajů, kde byly průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší než v podnikatelské. Tento rozdíl činil v Plzeňském kraji 443 Kč. Vyšší rozdíl v úrovni mezd ve prospěch nepodnikatelské sféry měly v 1. pololetí 2010 ze sousedních krajů kraje Jihočeský (o více než 1 tisíc Kč) a Karlovarský (o více než 2 tisíce Kč). 2. Mzdy v ČR podle stupně vzdělání Dosažená úroveň vzdělání je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje cenu práce zaměstnanců. Z tohoto důvodu se v této kapitole budeme zabývat vztahem stupně vzdělání a mezd podrobněji. Tento vztah je analyzován na úrovni ČR, pro kterou je dostatek údajů. Graf 5: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy podle stupně dosaženého vzdělání ČR Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v letech podle stupně dosaženého vzdělání dokumentuje graf 5. V roce 2009 měli zaměstnanci se středním vzděláním s maturitou v ČR více než jedenapůlkrát (1,6x) vyšší mzdy než zaměstnanci se základním vzděláním. V případě zaměstnanců s magisterským vzděláním to bylo téměř třikrát více (2,8x). Z grafu je také patrné, že se neustále zvětšovaly rozdíly v průměrných mzdách podle stupně vzdělání, a to nejen v absolutním, ale i v relativním vyjádření. V období vzrostly mzdy zaměstnanců s magisterským vzděláním o 30 %, zatímco u zaměstnanců se základním vzděláním pouze o 21 %. U ostatních tří stupňů vzdělání bylo tempo růstu stejné (26 %). Ekonomická krize, která se na úrovni mezd projevila v ČR až v roce 2009, tyto rozdíly ještě zvýraznila. Prudký pokles pracovních příležitostí pro méně kvalifikované pracovníky (pokles Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

8 volných pracovních míst a nárůst počtu nezaměstnaných) se promítl také do vývoje mezd. V roce 2009 klesly průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců se základním vzděláním o 2 % a se středním vzděláním bez maturity téměř o 3 %. Ostatním skupinám zaměstnanců podle vzdělání v roce 2009 mzdy vzrostly, nejvíce zaměstnancům s magisterským vzděláním (o 3 %). Úroveň průměrných hrubých měsíčních mezd se neliší pouze podle stupně dosaženého vzdělání, ale také podle věku zaměstnance, jak za rok 2009 dokládá graf 6. Vyšší věk znamená jednak delší praxi, ale na druhé straně také nižší mzdovou úroveň v minulosti či menší flexibilitu starších pracovníků a jejich větší ochotu pracovat za méně peněz. Tak si lze vysvětlit pokles průměrné úrovně mezd pracovníků s věkem (od 40 let), který je patrný zvláště u skupin s vyšším stupněm dosaženého vzdělání (od středního s maturitou). Na konci období ekonomické aktivity (60-64 let) se průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců opět zvyšují, u některých skupin dokonce na maximum (střední bez maturity a střední s maturitou). Tyto dvě skupiny se také vyznačují relativně největší stabilitou průměrných hrubých měsíčních mezd podle věku. U zaměstnanců se středním vzděláním bez maturity činí pokles průměrných mezd s věkem proti maximu nejvýše 4 %, u zaměstnaců s maturitou do 6 %, u zaměstnanců se základním nebo nedokončeným vzděláním je to do 9 %, u vyššího odborného a bakalářského až 16 % a magisterského 15 %. Vzhledem k odlišné době přípravy na povolání se jednotlivé skupiny podle stupně dosaženého vzdělání liší také věkem, kdy dosahují nejvyššího mzdového ocenění na počátku kariéry. S rostoucím stupněm vzdělání (a delší dobou přípravy na povolání) roste věk, kdy je nejvyšší průměrná hrubá měsíční mzda. Graf 6: Průměrná hrubá měsíční mzda podle stupně dosaženého stupně a věku zaměstnance ČR (rok 2009) Mzdy zaměstnaců se neliší výrazně pouze stupně dosaženého vzdělání nebo podle věku, ale velký vliv na mzdovou úroveň má ekonomické odvětví, v němž zaměstnanec své vzdělání uplatňuje. K tomu je však nejprve nutné si uvědomit, jaká je průměrná mzdová úroveň v jednotlivých odvětvích, neboť ta se velmi liší (viz graf 7). Sektory jsou v grafu odlišeny barevně. V sekundárním sektoru je kromě odvětví uveden také průmysl celkem, tj. všechny předchozí odvětví vyznačené v grafu modře. Stavebnictví je vyznačeno šedě. Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

9 Graf 7: Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví ČR (rok 2009) Z hlediska výše mezd vynikala odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla; Informační a komunikační činnosti; Peněžnictví a pojišťovnictví a Profesní, vědecké a technické činnosti. Naopak nejnižší průměrné mzdy jsou v odvětvích Administrativní a podpůrné činnosti a Ubytování, stravování a pohostinství, kde průměrné hrubé měsíční mzdy nedosahovaly v roce 2009 ani 20 tisíc Kč. Těsně nad 20 tisíci Kč se ve stejném roce držely mzdy v odvětvích Zemědělství, lesnictví a rybářství a Kulturní, zábavní a rekreační činnost. Průměrná výše mezd podle odvětví je silně ovlivněna vzdělanostní strukturou zaměstnanců. Vyšší průměrná mzda v odvětví také zpravidla znamená vyšší podíl zaměstnanců s vyšším stupněm vzdělání. Graf 8: Průměrná hrubá měsíční mzda podle stupně vzdělání celkem a za vybraná odvětví (primér a sekundér) ČR (rok 2009) Úroveň mezd v priméru (Zemědělství, lesnictví a rybářství) byla v roce 2009 relativně nízká (viz graf 8), což se projevilo především u skupin zaměstnanců s vyšším stupněm vzdělání. Relativně vysoké mzdové ocenění dosahovali nejkvalifikovanější zaměstnanci ve stavebnictví. V tomto odvětví byli také vysoce nadprůměrně oceňováni zaměstnanci se středním vzděláním s maturitou. Graf 9 doplňuje informaci o úrovni mezd podle stupně dosaženého vzdělání a podle odvětví v ČR, neboť obsahuje údaje za všechna odvětví terciárního sektoru v roce Dokládá, Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

10 jak rozdílná je úroveň mezd mezi odvětvími ve službách i podle stupně dosaženého vzdělání. Graf 9: Průměrná hrubá měsíční mzda podle stupně vzdělání za odvětví terciárního sektoru ČR (rok 2009) Úrovní mezd ve službách, a to pro všechny stupně vzdělání, vynikala v roce 2009 dvě odvětví: Informační a komunikační činnosti a Peněžnictví a pojišťovnictví. Magisterské vzdělání bylo vysoce hodnoceno také v odvětví Obchod, opravy motorových vozidel (průměrně 66 tisíc Kč). Zaměstnanci se základním nebo nedokončeným vzděláním byli výrazně nadprůměrně honorováni i v odvětví Doprava a skladování (průměrně 21,2 tisíc Kč). Nejnižší průměrné hrubé měsíční mzdy v terciárním sektoru měli zaměstnanci s nižším stupněm vzdělání (základní a střední s maturitou) v odvětvích Administrativní a podpůrné činnosti a Vzdělávání. U zaměstnanců s vyšším vzděláním (od středního s maturitní zkouškou až po magisterské) měli nejnižší mzdy zaměstnanci v odvětví Kulturní, zábavní a rekreační činnost. Totéž platilo pro zaměstnance s magisterským vzděláním také pro odvětví Vzdělávání. Dalším hlediskem, které je možno uplatnit při analýze výše mezd podle stupně dosaženého vzdělání je zaměstnání, resp. hlavní třídy KZAM (Katalog zaměstnání), které dělí zaměstnání do devíti skupin (viz graf 10). Pro srovnání jsou pro každou hlavní třídu vyznačena též průměrná hodnota (šedá linka). Jednotlivé hlavní třídy se liší svou početností. Celkový počet zaměstnanců v každé z nich přesahuje 100 tisíc kromě KZAM 6 (dělníci v zemědělství a lesnictví), kde jich bylo méně než 8 tisíc. V hlavní třídě 2 (věděčtí a odborní duševní pracovníci) nebyla do grafu 10 zahrnuta skupina se základním nebo nedokončeným vzděláním, neboť byla velmi málo početná (jen 26 zaměstnaců). Z grafu 10 vyplývá, že největší rozdíly ve mzdách byly v roce 2009 v hlavní třídě 1 (vedoucí a řídící pracovníci). V této třídě mají tedy zaměstnanci nejlepší předpoklady uplatnit svoje Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

11 vzdělání i po stránce finančního ohodnocení. To platí, i když zaměstnanci se základním vzděláním měli v této hlavní třídě KZAM mírně vyšší průměrnou hrubou měsíční mzdu než se středním vzděláním bez maturity. Zaměstnanci se středním vzděláním s maturitou i s vyšším odborným a bakalářským vzděláním v hlavní třídě 1 měli v roce 2009 vyšší průměrnou hrubou měsíční mzdu než pracovníci s jakýmkoliv vzděláním ve zbývajících hlavních třídách KZAM. Graf 10: Průměrná hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd KZAM a stupně vzdělání ČR (rok 2009) S rostoucí hlavní třídou KZAM klesají rozdíly mezi skupinami zaměstnanců podle stupně dosaženého vzdělání. Příčinou je relativně nízké uplatnění vyššího vzdělání ve vyšších hlavních třídách KZAM (třídy 6 až 9). V těchto třídách, a také v hlavní třídě 5, převážují zaměstnanci se středním vzděláním bez maturity. V roce 2009 činil v hlavních třídách 5 až 9 jejich podíl 55 až 73 %. V hlavních třídách KZAM 6 až 9 odpovídají průměrné mzdy zaměstnanců se středním vzděláním bez maturity průměrným mzdám za všechny zaměstnance. Průměrné mzdy zaměstnanců s magisterským vzděláním byly v roce 2009 v hlavních třídách 8 (obsluha strojů a zařízení) a 9 (pomocní a nekvalifikovaní) pouze o 20 % vyšší než u zaměstnanců se základním vzděláním. Ve třídách 6 (dělníci v zemědělství a lesnictví) a 7 (kvalifikovaní dělníci a výrobci) činil tento rozdíl 40 %. V hlavních třídách KZAM 4 (nižší administrativní pracovníci) a 5 (provozní ve službách a obchodě) měli podprůměrné mzdy zaměstnanci se základním i se středním vzděláním bez maturity. Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

12 3. Mzdy podle skupin povolání Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd podle skupin povolání (dále hlavní třída KZAM) v ČR v období dokumentuje graf 11. Graf 11: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM - ČR ( ) Do roku 2008 průměrné hrubé měsíční mzdy u všech hlavních tříd KZAM v ČR stoupaly. V roce 2009 se však dopad ekonomické krize na mzdy promítl v různém vývoji průměrných hrubých měsíčních mezd rozdělených podle hlavních tříd KZAM. Mezi roky 2008 a 2009 klesly průměrné mzdy u hlavních tříd KZAM 6 až 8 (o 0,9 až 2,8 %), stagnovaly u tříd 4 a 9 a vzrostly u tříd 1 až 3 (o 0,5 až 3,1 %) a také u třídy 5 (o 0,4 %). Z grafu 11 je patrné, že nad celkovým průměrem se po celé sledované období nacházely průměrné mzdy hlavních tříd 1 až 3. Průměrné mzdy ve třídě 1 (vedoucí a řídící pracovníci) výrazně převyšovaly mzdy v ostatních třídách, když po celé sledované období byly vždy alespoň dvojnásobné proti průměru. V hlavní třídě 2 (vědečtí a odborní duševní pracovníci) byly mzdy vyšší přibližně o třetinu a ve třídě 3 (technici, zdravotníci, pedagogové) o 8 až 10 %. Průměrné mzdy v hlavních třídách 4, 7 a 8 byly velmi podobné a pohybovaly se kolem 80 % celkového průměru. Pouze v roce 2008 se nedostatek kvalifikovaných dělníků v době vrcholící konjunktury promítl do rychlejšího růstu průměrných mezd třídy 7 (kvalifikovaní dělníci a výrobci). V roce 2009 ale následoval u této třídy největší pokles mezd (o 2,8 %). Průměrné mzdy třídy 6 (dělníci v zemědělství, lesnictví) se v letech vyvíjely lépe než u třídy 5 (provozní ve službách a obchodě) a dostaly se až nad dvě třetiny celkového průměru. U hlavní třídy 9 (pomocní a nekvalifikovaní) po celé sledované období mzdy stále více zaostávaly za celkovým průměrem. Dále je z grafu 11 zřejmé, že se po celé sledované období s rostoucím číslem KZAM snižovalo tempo růstu průměrných hrubých měsíčních mezd. Např. u hlavní třídy 1 došlo k růstu o 35 %, u třídy 9 jen o 22 %. Výjimkou je z tohoto pohledu již zmíněná hlavní třída 7 (kvalifikovaní dělníci a výrobci), u které se průměrné mzdy zvýšily během pěti let o 34 %. Stejně jako se kraje ČR liší celkovou průměrnou mzdou, liší se také průměrnou mzdou podle hlavních tříd KZAM (viz graf 12). Pro úplnost jsou v grafu uvedeny také průměrné hodnoty za celou ČR. V komentáři se zaměříme pouze na postavení Plzeňského kraje z hlediska průměrných hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM. Připomeňme, že mzdová úroveň v Plzeňském kraji je mírně vyšší než ve většině krajů ČR. Přesto v roce 2009 byla průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji (stejně jako ve Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

13 všech krajích kromě Prahy) nižší než průměr ČR, který Praha výrazně deformuje směrem vzhůru (viz kapitola 1). Graf 12: Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM kraje ČR (2009) V mezikrajském srovnání úrovně mezd v roce 2009 na tom byl Plzeňský kraj nejhůře v hlavní třídě 1 (vedoucí a řídící pracovníci), kde klesl ze 6. až na 7. místo a zaostával o 13 % za republikovým průměrem této třídy. Podobný odstup od průměru ČR (11 %) měl Plzeňský kraj také v hlavní třídě 2 (vědečtí a odborní duševní pracovníci), kde mu patřilo 5. místo. K největšímu propadu Plzeňského kraje v pořadí (ze 3. na 6. místo) došlo v roce 2009 ve třídě 5 (provozní pracovníci ve službách a obchodu). Také průměrná mzda v kraji v této třídě se dostala pod průměr třídy za celou ČR. Poslední hlavní třídou KZAM, kde Plzeňský kraj zaostává za průměrem třídy v rámci ČR (o 4 %) je třída 3 (technici, zdravotníci, pedagogové), a to i když se tento kraj v roce 2009 posunul z 5. na 4. místo. V mezikrajském srovnání jsou na tom v Plzeňském kraji relativně nejlépe zaměstnanci v hlavní třídě 4 (nižší administrativní pracovníci), kterým patří 2. místo hned za Prahou, a jejich mzdy jsou o 8 % vyšší než je tomu pro tuto třídu za celou ČR. Také všechny zbývající hlavní třídy KZAM (třídy 6 až 9) v Plzeňském kraji měly v roce 2009 vyšší mzdy, než byl republikový průměr ČR dané třídy (o 3 až 6 %) a nedošlo u nich ke zhoršení v pořadí mezi kraji, tj. zachovaly si 3., resp. 4. místo. Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

14 4. Mzdy v Plzeňském kraji podle povolání Nyní se budeme podrobněji zabývat vývojem průměrných hrubých měsíčních mezd podle sfér a podle skupin povolání (hlavních tříd KZAM) po pololetích od roku 2006 až do 1. pololetí 2010 v Plzeňském kraji (viz grafy 13 a 14). Graf 13: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM Plzeňský kraj ( pololetí 2010) nepodnikatelská sféra U většiny hlavních tříd KZAM bylo ve sledovaném období v Plzeňském kraji v nepodnikatelské sféře patrné zvýšení mezd za celý rok oproti prvnímu pololetí. Výjimku tvořila v letech 2006 až 2008 třída 6 (dělníci v zemědělství a lesnictví), která měla v prvním pololetí v průměru až o 5 tisíc Kč vyšší plat než za celý rok. Za celý rok 2009 se proti roku 2008 zvýšily mzdy všech hlavních tříd KZAM v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji, nejvíce právě u třídy 6 (dělníci v zemědělství a lesnictví) a u třídy 7 (kvalifikovaní dělníci a výrobci), a to o více než 8 %, nejméně u tříd 8 (obsluha strojů a zařízení) a 5 (provozní pracovníci ve službách a obchodě), obě přibližně o 2 %. Také v prvním pololetí roku 2010 se ve všech hlavních třídách KZAM v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji hrubé měsíční mzdy zvýšily proti stejnému období předchozího roku. Nejvíce (o 7 %) to bylo v hlavních třídách vyžadující zpravidla jen nižší kvalifikaci, tj. třída 8 (obsluha strojů a zařízení) a třída 9 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci). Nejméně se v prvním pololetí meziročně zvýšily mzdy v hlavní třídě 2 (vědečtí a odborní duševní pracovníci - o 1,0 %) a 1 (vedoucí a řídící pracovníci - o 1,2 %). Mzdy těchto dvou tříd v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji se přitom do roku 2009 vyvíjely naporosto rozdílně. Průměrná hrubá měsíční mzda třídy 2 (vědečtí a odborní duševní pracovníci) rostla v letech nejpomaleji (v průměru o 4,2 % ročně), zatímco mzda třídy 1 (vedoucí a řídícívpracovníci) rostla nejrychleji (v průměru o 8,3 % ročně). V roce 2010 se tedy v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji nejvíce projevily důsledky ekonomické krize ve mzdách v zaměstnáních, která zpravidla vyžadují nejvyšší kvalifikaci. V podnikatelské sféře se v Plzeňském kraji vyvíjely mzdy jinak než v nepodnikatelské (viz graf 14). Z grafu je zřejmé, že do roku 2008 nedocházelo v podnikatelské sféře v hlavních třídách KZAM k periodickým změnám mezd během roku. Hlavní odlišností je však pokles nebo minimálně stagnace mezd, která se po období poměrně rychlého růstu mezd projevila už od roku 2009! Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

15 Graf 14: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM Plzeňský kraj ( ) podnikatelská sféra U některých hlavních tříd KZAM se pokles mezd projevil při meziročním srovnáním již v 1. pololetí roku 2009 (hlavní třídy 4, 7 a především 8 a 9). K nim se podle meziročního srovnání průměrných hrubých měsíčních mezd za celý rok 2009 přidaly i některé další třídy (1, 5 a 6). V 1. pololetí 2010 došlo poprvé v podnikatelské sféře v Plzeňském kraji meziročně také k poklesu mezd třídy 2 (vědečtí a odborní duševní pracovníci) a třídy 3 (technici, zdravotníci a pedagogové). Naopak po poklesu se výrazněji zvýšily mzdy třídy 1 (vedoucí a řídící pracovníci - meziročně o 3 %) a třídy 6 (dělníci v zemědělství a lesnictví - meziročně o 4 %). Data publikovaná MPSV umožňují sledovat vývoj mezd v podrobnějším členění podle podskupin KZAM (dále povolání ), kterých je téměř 500. Informace jsou opět rozděleny na nepodnikatelskou a podnikatelskou sféru. Pro některá povolání s menším počtem vykazovaných zaměstnaných v Plzeňském kraji chybí data úplně nebo v některých obdobích. Takové povolání jsme neuvažovali. Tabulky 1 a 2 obsahují pouze povolání s nejvyšší a nejnižší mzdou a jsou řazeny podle výše průměrné hrubé měsíční mzdy za 1. pololetí V tabulkách jsou uvedeny také dva vývojové indexy v % - hodnoty menší než 100 znamenají pokles v daném období (mezi roky 2008 a 2009 a za 1. pololetí 2010 ve srovnání s rokem 2009) a tyto hodnoty jsou barevně zvýrazněny. V nepodnikatelské sféře sice patří vedoucí a řídící pracovníci k nejlépe hodnoceným, ale srovnatelně nebo ještě lépe jsou na tom někteří specialisté ve zdravotnictví a souvisejících oborech. Další skupinu zaměstnanců s vysokou úrovní mezd v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji tvoří některá technická povolání. Nejedná se však pouze o odborníky v oblasti IT. Mezi nejhůře placená (do Kč) v této sféře patří většinou povolání bez specifických nároků na kvalifikaci. Výjimku tvoří např. kuchaři, zahradníci nebo krejčí. Naprosté většině vybraných povolání v nepodnikatelské sféře mezi roky 2008 a 2009 v kraji mzdy rostly (viz vývojový index 2009/2008 v tabulce 1). K velkému poklesu mezd (o více než 10 %) došlo u pomocných montérů a u metařů a čističů. V 1. pololetí 2010 se v Plzeňském kraji poměr vybraných povolání, ve kterých došlo k poklesu nebo k nárůstu mezd, obrátil a v nepodnikatelské sféře mezi 40 vybranými povoláními dominovala povolání s poklesem průměrných hrubých měsíčních mezd. Příčinou jsou pravděpodobně především sezónní změny mezd v nepodnikatelské sféře. K největšímu poklesu (ze 60 na 50 tisíc Kč, tj. o 15 %) došlo u vedoucích pracovníků výpočetních útvarů. Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

16 Tabulka 1: Průměrné hrubé měsíční mzdy - Plzeňský kraj ( pololetí 2009) nepodnikatelská sféra (výběr podskupin KZAM s nejvyšší a nejnižší mzdou) kód KZAM název (zkrácený) rok 2008 rok pololetí 2010 vývojové indexy (%) pol.2010 /2008 / Lékaři (kromě zubních lékařů) Farmaceuti, lékárníci Vedoucí pracovníci výpočetních útvarů Zubní lékaři (dentisté) Ředitelé a prezidenti velkých organizací Vyšší úředníci bezpečnosti a ochrany Vedoucí pracovníci finan. a hospodářských útvarů Vedoucí pracovníci správních úřadů Projektanti a analytici výpočetních systémů Tajemníci a vedoucí pracovníci obecních úřadů Vedoucí dílčích celků v kultuře, zdravotnictví apod Farmakologové, biochemici, patologové Kolaudační technici a technici protipožární ochrany Technici železničního provozu Hasiči, požárníci Obsluha lékařských zařízení Vedoucí a ředitelé malých organizací Hlavní architekti, urbanisté Policejní inspektoři, komisaři Celní a daňoví pracovníci Programátoři Úředníci ve skladech Pečovatelé a pomocní ošetřovatelé Domovníci, správci domu Dámští a pánští krejčí Zahradníci a pěstitelé Hospodyně Písařky - opisovačky, stenotypistky Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě Školníci vč. školníků - údržbářů Pomocní montéři Sběrači odpadků, popeláři Prodavači vstupenek, jízdenek apod Kuchaři Telefonisté Průvodci Vrátní, hlídači, uváděči a šatnářky Obsluha strojů na čištění a žehlení textilu Pomocníci a uklízeči Metaři, čističi žump, kanálů a podobných zařízení Zdroj dat: MPSV, portál Zaměstnanost - Statistiky - Statistika výdělků Z tabulky 2, která dokládá stav a vývoj mezd povolání s nejvyšší a nejnižší průměrnou hrubou měsíční mzdou v Plzeňském kraji v podnikatelské sféře v 1. pololetí 2010, byly vyjmuty všechny podskupiny vedoucích a řídících pracovníků podle KZAM, neboť ve většině případů jejich průměrné hrubé mzdy převyšovaly ostatní podskupiny. Např. za 1. pololetí 2010 obsadily tyto podskupiny prvních patnáct míst (53 tisíc až 158 tisíc Kč). Poněkud hůře na tom byli jen ředitelé a vedoucí pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a myslivosti, v dopravě a spojích, ve velkoobchodě a v maloobchodě, v restauracích a hotelích a v pečovatelských, úklidových a podobných službách. Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

17 V 1. pololetí 2010 na tom z ostatních povolání byli v Plzeňském kraji podle výše mezd nejlépe farmaceuti a lékárníci. S odstupem 7 tisíc Kč průměrné hrubé měsíční mzdy následují odborní pracovníci v oblasti podnikání, lékaři a právníci. Teprve za nimi jsou tři podskupiny oborníků v oblasti elektroniky a IT podle KZAM. Také v podnikatelské sféře mezi povoláními s nejnižšími mzdami v Plzeňském kraji převažují povolání, která nevyžadují speciální přípravu. Opakem jsou např. aranžéři, čalouníci, kuchaři, ale také knihvazači nebo švadleny, kteří patří vůbec k nejhůře placeným povoláním v kraji. V Plzeňském kraji jsou rozdíly ve vývoji mezd v podnikatelské sféře zřetelnější než v nepodnikatelské. Pokles mezd mezi roky 2008 a 2009 i v 1. pololetí 2010 je v podnikatelské sféře četnější u povolání s nejnižšími průměrnými hrubými měsíčními příjmy. Z vybraných povolání došlo v podnikatelské sféře v kraji k největšímu poklesu průměrných mezd ve sledovaných časových intervalech u právníků (o 17 % mezi roky 2008 a 2009 a o 8 % v 1. pololetí 2010 proti roku 2009). Tabulka 2: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd - Plzeňský kraj ( pololetí 2010) podnikatelská sféra (výběr podskupin KZAM s nejvyšší a nejnižší mzdou) kód KZAM název (zkrácený) rok 2008 rok pololetí 2010 vývojové indexy (%) pol.2010 /2008 / Farmaceuti, lékárníci Odborní pracovníci v oblasti podnikání Lékaři (kromě zubních lékařů) Právníci (mimo advokacie a soudnictví) Projektanti a analytici výpočetních systémů Projektanti elektronických systémů Poradci ve výpočetní technice Ekonomové - vědečtí pracovníci, specialisté Projektanti a konstruktéři strojních zařízení Pojišťovací agenti Chemičtí inženýři, technologové Projektanti elektrotechnických zařízení Hlavní účetní Odborní pracovníci v bankovnictví Důlní a hutní technici Projektanti staveb a areálů Odborní pracovníci v informacích Číšníci, servírky Aranžéři Čalouníci (vč. autočalouníků) Pečovatelé v sociálních zařízeních a nemocnicích Výrobci pekárenských a cukrářských výrobků Prodavači v obchodech Seřizovači dřevoobráběcích strojů Pokladníci v obchodě a společného stravování Kuchaři Ruční baliči a pytlovači Telefonisté Pracovníci ochrany a ostrahy Dělníci pro pěstění a ošetřování lesa Vrátní, hlídači, uváděči a šatnářky Sběrači odpadků, popeláři Knihvazači Švadleny Pomocníci a uklízeči Zdroj dat: MPSV, portál Zaměstnanost - Statistiky - Statistika výdělků Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

18 5. Shrnutí V roce 2009 se výrazně zpomalil růst mezd v ČR. V Plzeňském kraji bylo zpomalení tempa růstu průměrných hrubých měsíčních mezd větší než republikový průměr, což kraj odsunulo ze 4. na 5. místo v rámci ČR (podle údajů ČSÚ). Lépe je na tom kraj podle úrovně mezd v nepodnikatelské sféře, kde mu patří 2. místo za Prahou (podle údajů MPSV). Také v 1. pololetí 2010 byly průměrné hrubé měsíční mzdy v této sféře v Plzeňském kraji vyšší ( Kč) než v podnikatelské sféře ( Kč). V podnikatelské sféře se již v roce 2009 projevila stagnace, resp. pokles mezd, na rozdíl od nepodnikatelské sféry. Tyto změny se netýkají pouze Plzeňského kraje, ale probíhají v rámci všech krajů ČR, i když s různou intenzitou. V roce 2009 měli zaměstnanci se středním vzděláním s maturitou v ČR přibližně jedenapůlkrát vyšší mzdy než zaměstnanci se základním vzděláním, u zaměstnanců s magisterským vzděláním to bylo téměř třikrát více. Stupeň dosaženého vzdělání měl podstatný vliv nejen na úroveň mezd zaměstnanců, ale také na vývoj mezd v uplynulých letech. Průměrné mzdy zaměstnanců se základním a se středním vzděláním bez maturity v roce 2009 v ČR klesly, zatímco v případě zaměstnanců se středním vzděláním s maturitou nebo vyšším rostly mzdy po celé sledované období Také průměrné tempo růstu mezd se zvyšovalo s rostoucím stupněm dosaženého vzdělání. U vyšších stupňů vzdělání však dochází nejen ke kulminaci výše průměrných mezd v pozdějším věku, ale také k hlubšímu poklesu těchto mezd ve vyšším věku. Průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR se výrazně liší i podle odvětví a skupin povolání. Nejvyšší úroveň mezd byla v roce 2009 v odvětvích Informační a komunikační činnosti a Peněžnictví a pojišťovnictví, nejnižší v odvětvích Ubytování, stravování a pohostinství a Administrativní a podpůrné činnosti. Z 9 hlavních tříd KZAM (skupin povolání) měli výrazně nejvyšší úroveň průměrných hrubých měsíčních mezd v ČR třída 1 (vedoucí a řídící pracovníci). Plzeňskému kraji patřilo v této třídě KZAM až 7. místo ze 14 krajů ČR, což je nejhorší umístění kraje ze všech hlavních tříd. Z dělnických profesí měla v ČR nejvyšší průměrné hrubé měsíční mzdy třída 7 (kvalifikovaní dělníci a výrobci). V této skupině patří Plzeňskému kraji 3. místo. V nepodnikatelské sféře měli v Plzeňském kraji v 1. pololetí 2010 nejvyšší mzdy kromě některých vedoucích pracovníků odborníci ve zdravotnictví. V podnikatelské sféře byli na prvních 15 místech pouze vedoucí pracovníci. Za nimi následovali farmaceuti, odborní pracovníci v oblasti podnikání, lékaři, právníci a odborníci v IT a elektronice. K nejhůře hodnoceným povoláním z hlediska mezd patřila kromě zaměstnanců bez zvláštních požadavků na kvalifikaci také některá povolání vyžadující náročnější specifickou odbornou přípravu, tj. střední vzdělání s výučním listem (aranžéři, čalouníci, kuchaři, knihvazači, krejčí a švadleny nebo zahradníci). Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

19 Použité podklady Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Portál Zaměstnanost Statistiky Statistika výdělků. [online]. Dostupné z: Vývoj cen, příjmů a spotřebních vydání domácností v letech 2000 až Český statistický úřad. Praha [online]. Dostupné z: Struktura mezd zaměstnancův roce Český statistický úřad. Praha [on-line]. Dostupný z: Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Projekt KOMPAS Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Řídící výbor Teritoriálního paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

úplné střední základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) bez vzdělání všeobecné (s maturitou) vzdělání celkem

úplné střední základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) bez vzdělání všeobecné (s maturitou) vzdělání celkem Tab. 164 Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle nejvyššího ukončeného a podle hlavních tříd, tříd zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti a podle pohlaví definitivní výsledky podle obvyklého pobytu Období:

Více

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

3. Zaměstnanost cizinců v ČR Život cizinců v ČR 3. Zaměstnanost cizinců v ČR Cizinci mohou v České republice vykonávat výdělečnou činnost jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé (živnostníci). Pro účely této publikace se pod pojmem

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

MZDY V ČESKÉ REPUBLICE

MZDY V ČESKÉ REPUBLICE MZDY V ČESKÉ REPUBLICE Dalibor Holý, Jitka Erhartová Tisková konference, 6. červen 2016, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Rychlá informace 1. čtvrtletí 2016

Více

Analýza vývoje mezd v Plzeňském kraji

Analýza vývoje mezd v Plzeňském kraji Analýza vývoje mezd v Plzeňském kraji Pakt zaměstnanosti Plzeňského kraje Krajská platforma pro širokou spolupráci v tématu zaměstnanosti Podpis zakládací smlouvy (2016) Plzeňský kraj nositel Paktu Regionální

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,6 % ekonomicky aktivních. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo

Více

OBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha

OBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha OBYVATELSTVO PRAHY Tomáš Dragoun, ČSÚ Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 218, CAMP IPR Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Obsah: Základní údaje o

Více

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015 Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015 Meziročně se výroba elektrické energie v ČR snížila, zatímco její spotřeba vzrostla. Hlavní příčinou poklesu výroby elektrické energie byla odstávka

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Olomouckém kraji

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Olomouckém kraji Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Olomouckém kraji Zpracoval: Bc. Josef Doležal, expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Olomouci 2 Dotazníkové šetření základní informace Dotazníkové

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích Měsíční statistická zpráva listopad 2014 Obsah: Strana č. Informace o nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 2 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

Více

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU. Martin Lepič, Jan Koucký

Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU. Martin Lepič, Jan Koucký Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU Dílčí výstup k syntetické publikaci Analýza vývoje struktury pracovních míst v ČR a EU Martin Lepič, Jan Koucký

Více

Králo vé hrad ecký kraj. Pardu bický kra j. Kraj Vysočina. Jihom ora vský kraj

Králo vé hrad ecký kraj. Pardu bický kra j. Kraj Vysočina. Jihom ora vský kraj Karlo va rský Úste cký kraj Lib erecký Králo vé hrad ecký kraj Plze ňský Praha Střed očeský kraj kraj Pardu bický Mora vskoslezský kr aj Olom oucký Zlín ský kraj Jihom ora vský kraj Vybrané základní údaje

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. pololetí 2011 vzrostla hrubá měsíční

Více

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek Tisková zpráva ze dne 17. dubna 2009 I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek V roce 2008 meziročně pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší výsledek v historii

Více

2014 Dostupný z

2014 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 01.01.2017 Vývoj mezd zaměstnanců - 4. čtvrtletí 2014 Český statistický úřad 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-261179

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Praze

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Praze Výsledky dotazníkového šetření za rok 217 v Praze Zpracoval: Mgr. Lukáš Tobiáš, expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka pro hl. m. Prahu 2 Dotazníkové šetření základní informace Dotazníkové

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006 Stručná verze Brno, květen 2007 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění

Více

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl 595 023,

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Obsah: Strana č. Informace o nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 2 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích Měsíční statistická zpráva září 2015 Obsah: Strana č. Informace o nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 2 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

Více

Vývoj mezd zaměstnanců 4. čtvrtletí 2017

Vývoj mezd zaměstnanců 4. čtvrtletí 2017 9. 3. 2018 Vývoj mezd zaměstnanců 4. čtvrtletí 2017 Pokračující velmi dobrou situaci na tuzemském trhu práce dokladují výsledky všech používaných statistik. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) v domácnostech

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHOVATEL ZVÍŘAT, CHOVATELSKÉ A ZPRACOVATELSKÉ PRÁCE

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHOVATEL ZVÍŘAT, CHOVATELSKÉ A ZPRACOVATELSKÉ PRÁCE SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHOVATEL ZVÍŘAT, CHOVATELSKÉ A ZPRACOVATELSKÉ PRÁCE Zakázka: Projekt:

Více

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti 8. prosince 2014 Z0027 Geografická analýza trhu práce Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) zavedena s účinností od 1. ledna 2008 NACE

Více

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti 17. prosince 2015 Z0027 Geografická analýza trhu práce Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) zavedena s účinností od 1. ledna 2008 NACE

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích Měsíční statistická zpráva leden 2015 Obsah: Strana č. Informace o nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 2 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích Měsíční statistická zpráva duben 2015 Obsah: Strana č. Informace o nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 2 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

Více

INFORMAČNÍ PODPORA PRO VÝBĚR REKVALIFIKACE / ZVÝŠENÍ KVALIFIKACE

INFORMAČNÍ PODPORA PRO VÝBĚR REKVALIFIKACE / ZVÝŠENÍ KVALIFIKACE SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY PORADENSTVÍ PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ INFORMAČNÍ PODPORA PRO VÝBĚR REKVALIFIKACE / ZVÝŠENÍ KVALIFIKACE Zakázka: Projekt:

Více

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie Počty a mzdy ICT odborníků Od roku 2011 se v ČR odborníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT odborníci) dělí dle Klasifikace zaměstnání (CZ- ISCO) do dvou hlavních kategorií:

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Plzeňském kraji

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Plzeňském kraji Výsledky dotazníkového šetření za rok 217 v Plzeňském kraji Zpracoval: Bc. Jiří Kozák, expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Plzni 2 Dotazníkové šetření základní informace Dotazníkové

Více

Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO

Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO Moravskoslezský kraj a jeho okresy data k 31.3.2019 () Primární datové zdroje: Zpracovatel: Portál MPSV (Nabídka a poptávka

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.5.2004 34 Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce 2003 - odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Obsah: Strana č. Informace o nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 2 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Při analýze ekonomické aktivity obyvatel je třeba upozornit na skutečnost, že častějším nezjištěním údajů za nezaměstnané došlo ke zhoršení kvality dat za tuto oblast.

Více

Průzkum zaměstnanosti v JMK k

Průzkum zaměstnanosti v JMK k Průzkum zaměstnanosti v JMK k 31. 12. 2015 Porada ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje s tajemnicemi a tajemníky obecních úřadů obcí typu I, II a III 21. 6. 2016 Brno Hlavní parametry provedeného

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Obsah: Strana č. Informace o nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 2 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

Více

Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví

Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Odborní

Více

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR 2.. Trh práce Dopad poklesu výkonnosti na trh práce Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR Nezaměstnanost v roce 29 prudce narostla 1, růst byl nejrychlejší za celou dobu sledování. Absolutní

Více

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok

Více

SOUHRNNÝ PŘEHLED. Tab. C.1 Vybrané ukazatele v kraji Hl. m. Praha podle 22 správních obvodů v 1. čtvrtletí v tom správní obvody Kraj.

SOUHRNNÝ PŘEHLED. Tab. C.1 Vybrané ukazatele v kraji Hl. m. Praha podle 22 správních obvodů v 1. čtvrtletí v tom správní obvody Kraj. Kraj celkem Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k 1. 1. 2016) Rozloha v km 2 49 616 554 419 648 3 230 3 509 5 609 1 047 Části obce díly 147 7 4 4 12 10 15 4 Městské

Více

Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů kraj v roce 213 z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů publikovanou v říjnu 214 a na předběžnou sestavu ročních národních účtů za rok 213 publikoval ČSÚ k 15.

Více

Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO

Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO Moravskoslezský kraj a jeho okresy data k 31.12.2018 () Primární datové zdroje: Zpracovatel: Portál MPSV (Nabídka a poptávka

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

Česká republika. Přehled o nově přijímaných žácích

Česká republika. Přehled o nově přijímaných žácích Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2008/2009 činil 150 924, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 131 825

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBECNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBECNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBECNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního

Více

Regionální statistika ceny práce

Regionální statistika ceny práce RSCP Regionální statistika ceny práce Ètvrtletní výbìrové statistické zjiš ování Nepodnikatelská sféra kraj IV. ètvrtletí 2004 MPSV - SSZ RSCP Regionální statistika ceny práce Ètvrtletní výbìrové statistické

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2014 činil 7,9 % jde celkem o 559 045 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017

Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017 Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017 Stránka 1 z 10 Podíl venkova dle počtu obcí a počtu obyvatel

Více

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Kraji Vysočina Zpracovala: Mgr. Jana Fischerová expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka v

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Kraji Vysočina Zpracovala: Mgr. Jana Fischerová expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Výsledky dotazníkového šetření za rok 217 v Kraji Vysočina Zpracovala: Mgr. Jana Fischerová expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Jihlavě 2 Dotazníkové šetření základní informace Dotazníkové

Více

Pracovní síla v Jihomoravském kraji

Pracovní síla v Jihomoravském kraji Pracovní síla v Jihomoravském kraji 15.9.2015 Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Josef.Burger@bm.mpsv.cz Základní charakteristiky trhu práce Zaměstnaní v NH: 557,5 tis. (2.čtvrtletí

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 ve Zlínském kraji

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 ve Zlínském kraji Výsledky dotazníkového šetření za rok 217 ve Zlínském kraji Zpracoval: Bc. Hana Černá, expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka ve Zlíně 2 Dotazníkové šetření základní informace Dotazníkové

Více

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Karlovarském kraji

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Karlovarském kraji Výsledky dotazníkového šetření za rok 217 v Karlovarském kraji Zpracoval: Bc. Daniela Papdakuníková, expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech 2 Dotazníkové šetření základní

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

Základní metodické přístupy... 11 Popis publikovaných tabulek... 12

Základní metodické přístupy... 11 Popis publikovaných tabulek... 12 Obsah Obsah: Úvod... 7 Výsledková část nepodnikatelská sféra Základní metodické přístupy... 11 Popis publikovaných tabulek... 12 Hodinový výdělek NS-V0 Hodinový výdělek v podnikatelské sféře... 13 NS-V1

Více

Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v září 2012

Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v září 2012 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY krajská pobočka v Ostravě Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v září 2012 V Moravskoslezském kraji bylo na konci září registrováno 75 185 uchazečů o zaměstnání. Míra

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ZEMĚDĚLEC, ZEMĚDĚLSKÉ PRÁCE

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ZEMĚDĚLEC, ZEMĚDĚLSKÉ PRÁCE SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ZEMĚDĚLEC, ZEMĚDĚLSKÉ PRÁCE Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2016/2017 činil 111 044, z toho do studia

Více

Péče o pacienty s diagnózou F patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty s diagnózou F patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 29. 10. 2012 54 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2018/2019 činil 109 783, z toho do studia

Více

Regionální statistika ceny práce

Regionální statistika ceny práce Regionální statistika ceny práce Výsledky ke dni 10. 3. 2010 RSCP Obsah Obsah: Úvod... 7 Výsledková část nepodnikatelská sféra Základní metodické přístupy... 11 Popis publikovaných tabulek... 12 Hodinový

Více

ZÁJEM O PROFESE STUDENTI SŠ CELÁ ČR. Zpracoval: doc. Ing. Jena Švarcová Ph.D.

ZÁJEM O PROFESE STUDENTI SŠ CELÁ ČR. Zpracoval: doc. Ing. Jena Švarcová Ph.D. ZÁJEM O PROFESE STUDENTI SŠ CELÁ ČR 2011 ZLÍN CEED Zpracoval: doc. Ing. Jena Švarcová Ph.D. Cíl výzkum Podmínky pracovního uplatnění absolventů škol v ČR se významně za poslední roky změnily a dále se

Více

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D. Management A Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D. Ekonomická situace v ČR a její vývoj HDP Nezaměstnanost Inflace Podnikatelské subjekty

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Pardubicích Měsíční statistická zpráva červenec 2016 Zpracoval: Bc. Zdenka Šimková https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/nezamestananost_v_cislech/statistiky/rok_2016/pa rdubicky_kraj/cervenec_2016

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51)

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4.1. Popis Odvětví zahrnuje prodej nového nebo použitého zboží maloobchodním prodejcům, výrobním, nebo obchodním podnikům nebo jeho zprostředkování,

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 4 Trh práce Kapitola bude analyzovat základní charakteristiky situace na trhu práce zejména se zaměřením na strukturu nezaměstnanosti podle nejdůležitějších aspektů. Analýza bude využívat nejpodrobnější

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2017/2018 činil 109 980, z toho do studia

Více

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 28.01.2017 Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová,

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více