Soutěž o návrh. Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví

Transkript

1 Soutěž o návrh Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví

2 Obsah 1 Shrnutí Mapování stávajícího stavu systémů vycházejících z principu elektronizace zdravotnictví Představení systému zdravotnictví s ohledem na využití ICT technologii Samostatné ordinace lékařů Lékárny Lůžková zařízení Laboratoře Zdravotní pojišťovny Portály ZP a PHR systémy Elektronická preskripce Přeshraniční výměna zdravotnických informací Mapování stávajícího stavu systému zdravotnictví ČR Zhodnocení základních principů SNOMED, IHE, HL7, DASTA a ostatních standardů a nomenklatur a jejich využitelnosti v podmínkách České republiky SNOMED CT IHE HL DASTA Doporučení Analýza způsobu využití historických a současných dat ve zdravotních systémech Finanční a ekonomická analýza stávajícího systému zdravotnictví ČR s ohledem na budoucí elektronizace zdravotnictví Shrnutí aktuálního stavu Návrh cílového stavu po elektronizaci zdravotnictví ČR Návrh budoucího stavu elektronizace zdravotnictví v České republice Globální popis navrhovaného řešení Základní komponenty systému elektronického zdravotnictví Identifikace, autorizace, integrita Služby elektronického zdravotnictví Definování vize a mise projektu Zhodnocení dopadu navrhovaných změn na českou legislativu Návrh způsobu řešení zpřístupnění informací uživatelům budovaného systému Analýza možností a předpokladů využití principů prediktivní analytiky na nově vybudovaném systému Návrh způsobu napojení nového systému na již existující základní registry veřejné správy z 54

3 3.1.9 Návrh způsobu napojení nového systému na již existující registry vymezené legislativou (Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Sběr, analýza a vyhodnocení potřeb budoucích uživatelů (zdravotničtí pracovníci, lékárníci, pacienti) budovaného systému Cost-benefit analýza navrhovaných změn celého elektronického zdravotnictví (rozsah je dán uvážením uchazeče) Zpracování analýzy proveditelnosti navrhovaných změn celého elektronického zdravotnictví (rozsah je dán uvážením uchazeče) Shrnutí hlavních přínosů celkového návrhu řešení dle cílových skupin Rizika navrhovaného řešení SWOT analýza navrhovaného řešení Odpovědi na základní otázky Jaké jsou potřeby zdravotnických pracovníků v ČR a jaké jsou jejich očekávání od elektronizace zdravotnictví? Identifikujte přínosy elektronizace pro jednotlivé cílové skupiny Navrhněte typy výstupů, které je vhodné veřejně publikovat. Identifikujte relevantní informační zdroje Jaké jsou přínosy a dopady případné implementace projektu epsos, respektive využití jeho principů na národní úrovni? Jak by měla být navržena problematika dostupnosti základního datasetu? Jaké mezinárodně uznávané standardy a nomenklatury doporučujete v ČR zavést a proč? Jaký doporučujete další postup s národním standardem DASTA? Návrh implementace změn v českém zdravotnictví Procesně organizační a legislativní model Popis současného stavu a jeho zhodnocení Návrh úpravy organizace a procesu Případné dopady na stávající legislativu a návrh řešení Přínosy navrhovaného řešení Ekonomický a statistický model Globální popis návrhu ekonomického modelu Přínosy navrhovaného řešení Identifikace a zhodnocení dopadů navrhovaného řešení elektronizace zdravotnictví na stávající stav z ekonomického hlediska Analýza možnosti a předpokladů využití prediktivní analytiky na nově vybudovaném systému Návrh modelu zpracování dat pro účely statistiky a vyhodnocování funkčnosti a ekonomiky elektronického zdravotnictví Technicky model Globální koncept architektury elektronického zdravotnictví Oblast standardizace Systémy identifikace Výměna elektronické zdravotnické dokumentace pacienta Úprava elektronické preskripce z 54

4 4.3.6 Zpracování informací o radiační zátěži pacienta Manažerský informační systém Portálová řešení Další řešení dle uvážení uchazeče Interoperabilita s okolními informačními systémy Vazba na základní registry Návrh organizace zavádění elektronického zdravotnictví v ČR Definice základních principů řízení projektu včetně vymezení Zodpovědností za projekt elektronického zdravotnictví Zodpovědností za správu rizik projektu Zodpovědností za komunikaci projektu Zodpovědností za udržitelnost systému elektronického zdravotnictví Zodpovědností za správu systému elektronického zdravotnictví Návrh systému Quality Assurance přístupu při implementace projektu Návrh systému hodnocení rizik projektu Komunikační strategie a PR aktivity projektu Cíle komunikace Cílové skupiny Klíčová sdělení Principy komunikace Komunikační kanály Nástroje komunikace Klíčové projekty pro komunikaci změn Odborné vzdělávání Legislativní změny Rejstříky a seznamy Přehled zkratek Přehled tabulek Přehled obrázků z 54

5 1 Shrnutí Soutěž o návrh Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví Tento dokument poskytuje ucelenou koncepci elektronizace informací ve zdravotnictví v prostředí České republiky a v souvislostech Evropské unie s cílem zajištění vyšší dostupnosti, kvality, bezpečnosti a efektivity zdravotní péče. Současný stav elektronizace zdravotnictví je z našeho pohledu dobrý, avšak není nikterak řízen. Tam kde byla elektronizace nutně potřeba (laboratoře, lůžková zařízení, zdravotní pojišťovny atp.), tam již proběhla, avšak v ostatních oblastech celé zdravotnictví již několik let marně čeká na vizi Ministerstva zdravotnictví. V minulosti již proběhly některé pokusy o elektronizaci, jako byla Elektronická preskripce, která však zkrachovala na neschopnosti zadavatele předložit vizi systému, která nabídne opravdové přínosy pro všechny zúčastněné skupiny uživatelů. Výše uvedené je pro nás velkou výzvou a zároveň důvodem pro předložení tohoto soutěžního návrhu. Náš návrh představuje hybridní systém (s prvky centralizovaného i decentralizovaného systému), který kromě úložiště zdravotnické dokumentace a elektronické preskripce obsahuje také centralizovaný systém pro vyúčtování zdravotní péče společně se systémem pro řízení péče. Pro zkrácení času a snížení nákladů implementace nového systému navrhujeme zachovat co nejvíce stávajících funkčních komponent elektronického zdravotnictví a využít i stávajících kompetencí pracovníků zdravotnických zařízení a výrobců zdravotnických informačních systémů. Náš návrh vychází z liberálního principu, který říká, že stát má poskytnout nástroj (vybudovat a provozovat systém), který bude všem zúčastněným přinášet takové výhody, že jej začnou spontánně využívat. To se přímo týká pacientů. U zdravotnických zařízení a pracovníků taktéž navrhujeme prvek dobrovolnosti, avšak při svázání odesílání klinických dat (či odkazů na ně) s předáváním dávek a dokladů zdravotním pojišťovnám, je taková dobrovolnost spíše teoretická. Přínosy navrhovaného řešení: Pacienti a občané: Rychlejší, bezpečnější a komfortnější zdravotní péče Vyšší transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění Vyšší kvalita péče díky snížení míry plýtvání veřejných zdrojů Zdravotničtí pracovníci Snazší přístup ke kompletní zdravotnické dokumentaci pacienta Snížení rizika při rozhodování Možnost poskytování kvalitnější péče díky snížení míry plýtvání veřejných zdrojů Zdravotnická zařízení Transparentnější vyjednávání výše úhrad se zdravotními pojišťovnami Snazší finanční plánování díky rychlejšímu vyúčtování zdravotní péče Vyšší spokojenost pacientů Zdravotní pojišťovny Vyšší transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění Snížení nákladů na zdravotní péči v oblasti ambulantní péče, léčivých přípravků a komplementu Možnost poskytování kvalitnější péče díky snížení míry plýtvání veřejných zdrojů Z architektonického hlediska náš návrh využívá datové uzly, představující fyzická uložiště dat (údajů), které Systém přijal a spravuje. Technologicky jsou úložiště dat realizována formou dokumentově orientované databáze distribuované do všech provozovaných datových uzlů Systému. Algoritmus uložení dat v datových uzlech automaticky zajišťuje uložení tj. distribuci dané informace do více datových uzlů současně. Uložené informace jsou 5 z 54

6 dostupné (s danou mírou pravděpodobnosti) i v případě nedostupnosti jednoho či více datových uzlů a jsou automaticky zálohovány v rámci této sítě. Podstatnou částí realizace celého projektu je jeho řízení. Je třeba, aby Ministerstvo zdravotnictví přijalo roli nositele mandátu k uskutečnění celého projektu a koordinační roli. Zároveň je nutné, aby po celu dobu realizace podporovalo úsilí dodavatelů a prosazovalo zavádění jednotlivých podprojektů mezi zdravotnickými pracovníky a zástupci zařízení, ale i mezi pacienty. Ministerstvo zdravotnictví by mělo také jasně deklarovat, že cílem projektu není omezení péče pojištěncům, ale naopak její efektivní zpřístupnění tam, kde je skutečně potřeba. Hlavním cílem komunikace pak bude hladké zavedení elektronického zdravotnictví v ČR. Každý občan by měl být informovaný včas, v dostatečné míře a vhodnou formou. Mezi dílčí cíle lze zařadit: Podpora vnímání důležitosti elektronizace českého zdravotnictví a jeho přínosů Zdůraznění ekonomických benefitů a úspor pro celý systém českého zdravotnictví Edukace a podpora lékařů a dalších poskytovatelů zdravotní péče v oblasti používání jednotlivých nástrojů elektronického zdravotnictví Zamezení případné krizové komunikace Tento dokument je soutěžním návrhem předkladatele a jeho rozsah a úroveň detailu odpovídá relativně krátké době, která byla pro tvorbu návrhu určena. 6 z 54

7 2 Mapování stávajícího stavu systémů vycházejících z principu elektronizace zdravotnictví Současný stav systémů vycházejících z principu elektronizace zdravotnictví lze označit za dobrý, avšak jeho vývoj není a nikdy v minulosti nebyl nikterak systematicky řízen. Systém vznikal přirozeně dle potřeb jeho jednotlivých účastníků s částečnou podporou Ministerstva, které nikdy nevytyčilo strategii jeho elektronizace a tak ani nemělo nástroje pro jeho řízení. Následující schéma představuje současný stav elektronizace zdravotnictví v České republice. Obrázek 1 - Současný stav elektronizace zdravotnictví v ČR 2.1 Představení systému zdravotnictví s ohledem na využití ICT technologii V České republice mají ICT technologie ve zdravotnictví své místo již řadu let. Příklady využití nalezneme ve zdravotních pojišťovnách a zdravotnických zařízeních, kde ICT technologie zpracovávají vyúčtování zdravotní péče, ve zdravotnických zařízeních pro vedení zdravotnické dokumentace, pro odesílání výsledků laboratorních vyšetření ošetřujícím lékařům či k běžné kancelářské práci. Český statistický úřad sleduje, ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), údaje o vybavenosti a využívání informačních technologií ve zdravotnictví od roku Zaměřuje se však pouze na samostatné ordinace lékaře (PL pro dospělé, PL pro děti a dorost, zubní lékaře, gynekology, lékaře specialisty) a z 54

8 lékárny. Opomíjí velká lůžková zdravotnická zařízení i laboratoře a celou oblast elektronické výměny dat, kde tak využívání elektronické výměny dat můžeme pouze odhadovat Samostatné ordinace lékařů Dle ČSÚ bylo v roce 2011 osobním počítačem vybaveno 9 z 10 samostatných ordinací lékaře, z nichž 8 mělo současně připojení k internetu. V roce 2006 i 2011 vedlo zdravotnickou dokumentaci v nějaké elektronické podobě 7 z 10 samostatných ordinací lékaře. Jednoznačně používanější je vedení dokumentace v počítači, kterou využívalo a nadále využívá 72 % ordinací, zatímco elektronickou zdravotní knížku na internetu dosud přijalo za vlastní pouze 11 % ordinací. Počítač k vedení zdravotnické dokumentace je v nejvyšší míře využíván ordinacemi gynekologů (81 %). Oproti tomu nejnižší podíl (65 %) vedení zdravotnické dokumentace v počítači vykazují PL pro děti a dorost. Pro automatizovanou výměnu dat je využíván datový standart DASTA ve verzi 2 a 3 a pro vyúčtování zdravotní péče pak datové rozhraní VZP ČR prostřednictvím portálů zdravotních pojišťoven Lékárny Lékárny jsou obecně velmi době vybaveny výpočetní technikou. Téměř všechny lékárny měly v roce 2011 osobní počítač s připojením k internetu, přičemž 8 z 10 lékáren mělo současně vysokorychlostní internetové připojení. Z našich zkušeností plyne, že všechny lékárny, které mají osobní počítač, využívají služeb některého z lékárenských informačních systémů, které jsou dobře připraveny na komunikaci s CÚER a dokáží odesílat informace o výdejích léčiv ve formátu DASTA verze Lůžková zařízení Všechna lůžková zařízení jsou dle našich informací vybavena výpočetní technikou a vysokorychlostním připojení k internetu. Velká většina z nich využívá služeb nemocničních informačních systémů, které jsou schopny elektronicky předávat data v datovém rozhraní DASTA verze 3 a 4 a vyúčtování zdravotní péče pak prostřednictvím datového rozhraní VZP ČR. Většina lůžkových zařízení taktéž vede zdravotní dokumentaci pacientů elektronicky, která však často nesplňuje legislativní požadavky na její vedení. Některá velká lůžková zařízení taktéž zřizují centralizovaná PACS úložiště pro sdílení obrazových dat s ostatními zdravotnickými zařízeními Laboratoře Dle našich odhadů a zkušeností je v současné době drtivá většina laboratoří vybavena výpočetní technikou, laboratorními informačními systémy i vysokorychlostním připojením k internetu. Většina laboratoří využívá pro elektronickou výměnu dat datový standart DASTA ve verzi 3 a 4 a pro vyúčtování zdravotní péče pak datové rozhraní VZP ČR. Zajímavostí je, že DASTA původně vznikla na popud informatiků z laboratoří, kteří již na přelomu tisíciletí vnímali zásadní přidanou hodnotu v elektronickém předávání výsledků laboratorních vyšetření zdravotnickým zařízením Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojišťovny budují a zajišťují provoz svých informačních systémů, jejichž hlavní úlohou je automatizace procesů při výběru pojistného a financování péče poskytované pojištěncům ve smluvních zdravotnických zařízeních. Na poli elektronické výměny dat je z historických důvodů nejaktivnější VZP ČR, která dlouhodobě vyvíjí datové rozhraní (DR VZP ČR). Toto datové rozhraní slouží primárně k předávání dávek a dokladů (vyúčtování zdravotní péče) a dále k automatizaci předávání různých druhů podání od zaměstnavatelů, státních institucí atp. V současné době je podíl dokladů předaných VZP ČR v datovém rozhraní vyšší než 90%, což lze považovat za fenomenální úspěch. Jediným velkým problémem při vyúčtování zdravotní péče jsou recepty, které jsou stále pojišťovnám předávány v listinné podobě a představují tak pro zdravotní pojišťovny nemalou administrativní zátěž Portály ZP a PHR systémy Zdravotní pojišťovny budují pro automatizaci předávání podání včetně vyúčtování zdravotní péče vlastní portály. Z důvodu širších zákonných povinností provozuje VZP ČR svůj vlastní portál, kdežto zaměstnanecké zdravotní 8 z 54

9 pojišťovny se sdružily a provozují portál společný. Oba tyto portály umožňují svým uživatelům předávání podání a získávání přehledů a sestav z informačních systémů zdravotních pojišťoven. V rámci konkurenčního boje mezi zdravotními pojišťovnami, začaly některé z nich provozovat pro své pojištěnce PHR (Patient Health Record) systémy jako Elektronická zdravotní knížka, Karta života či Vitakarta. Karta života i Vitakarta umožnují praktickým lékařům vyplnit svým pacientům jakýsi sumář informací o zdravotním stavu, který je následně dostupný ostatním zdravotnickým pracovníkům (zejména ZZS). Naproti tomu, systém Elektronických zdravotních knížek VZP ČR je ve své podstatě centralizovaným úložištěm zdravotních informací ve formátu DASTA a je přímo propojen s informačními systémy zdravotnických zřízení. Dle šetření ČSÚ za rok 2011 Elektronickou zdravotní knížku na internetu přijalo za vlastní 11 % ordinací samostatných lékařů (17 % PL pro dospělé a 14 % PL pro děti a dorost) Elektronická preskripce Elektronická preskripce v podání Státního ústavu pro kontrolu léčiv byla pozastavena 2. Není účelem tohoto materiálu tuto situaci nikterak rozebírat, avšak je potřeba zdůraznit, že Elektronická preskripce je jedním z klíčových nástrojů elektronického zdravotnictví a našemu systému citelně chybí. Ministerstvo se již několik let snaží situaci nějak vyřešit 3, avšak zatím bez viditelného úspěchu Přeshraniční výměna zdravotnických informací Přeshraniční výměna zdravotnických informací je doménou projektu Evropské komise epsos 4. Cílem projektu je výměna v rámci projektu definovaných pacientských sumářů a umožnění přeshraniční elektronické preskripce v rámci EU. Českou republiku v projektu epsos stále zastupuje společnost IZIP, a.s. avšak od letošního roku již bez mandátu 5 Ministerstva zdravotnictví, takže byla nucena již vybudouvanou infrastrukturu (epsos NCP CZ) odstavit a náhrada z dílny Ministrestva zdravotnictví je zatím v nedohlednu. 2.2 Mapování stávajícího stavu systému zdravotnictví ČR Mapování systému zdravotnictví je a i nadále by mělo být plně v gesci Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ministerstva zdravotnictví. Pokud však požadujeme i mapování stavu elektronizace zdravotnictví, bylo by vhodné, aby ÚZIS rozšířil složení základního souboru i na jiné segmenty péče než jsou ordinace samostatných lékařů a lékárny a v rámci struktury výkazu se více zaměřil na oblast elektronické výměny dat mezi zdravotnickými zařízeními s důrazem na typy předávaných zpráv (jako např. výsledky laboratorních vyšetření, propouštěcí zpráva apod.). 2.3 Zhodnocení základních principů SNOMED, IHE, HL7, DASTA a ostatních standardů a nomenklatur a jejich využitelnosti v podmínkách České republiky Následující kapitoly představují shrnutí základních principů SNOMED CT, IHE, HL7 a DASTA a navrhují doporučení pro další postup při jejich implementaci v elektronickém zdravotnictví v České republice SNOMED CT Nomenklatura SNOMED CT je nejobsáhlejší a nejkomplexnější klasifikací popisující elementy ve zdravotnictví a vztahy mezi nimi. Byla navržena přímo pro sdílení informací a podporu rozhodování v klinické praxi, nikoli primárně pro statistické účely jako např. ICD-10 a ATC nebo pro účely vyúčtování zdravotní péče. SNOMED CT umožňuje popsat různé aspekty lékařské péče, např. klinické nálezy, zákroky, anatomické struktury ale i z 54

10 farmaceutické produkty pomocí jedné nomenklatury. Obsahuje také vztahy mezi koncepty, které propojují např. klinický nález s jeho anatomickou lokalizací. V klinické praxi se SNOMED CT používá především v USA, Kanadě a Velké Británii. Překlad a implementace probíhají v Dánsku, Španělsku, ale i na Slovensku. S výjimkou ICD-10 a ATC není v současné době v Evropě žádná rozšířená mezinárodní nomenklatura. SNOMED CT byl také zvolen v evropském projektu epsos, jehož se Česká republika účastní, pro reprezentaci většiny informací v Pacientském souhrnu kromě diagnóz a popisu medikace. V ČR se pro elektronickou komunikaci používá standard DASTA verze 3 a pro velkou část informací se používá pouze volný text, např. pro zákroky, alergie. Pro efektivní sdílení informací v rámci ČR i s jinými státy EU a pro podporu rozhodování a je třeba strukturovaná informace s využitím nomenklatur. Proto předkladatel doporučuje začít s jejich postupným zaváděním. Tyto nově potřebné množiny pojmů by byly vhodným prvním krokem pro zavádění SNOMED CT do českého zdravotnictví. Pro mezinárodní výměnu zdravotnických informací, např. v rámci projektu epsos je nutné mapování českých číselníků, např. pro očkování a krevní skupiny, na SNOMED CT. Proces mapování by mohl být prvním krokem pro náhradu národních číselníků nomenklaturou SNOMED CT. Pro klasifikaci diagnóz se v ČR používá MKN-10 (národní verze ICD-10). Použití ICD-10 je třeba zachovat pro statistické účely a reporty WHO. Pro klinické účely by bylo vhodné používat SNOMED CT a odpovídající ICD-10 kódy generovat pomocí mapování vyvíjeného WHO a IHTSDO 6. Pro popis některých vlastností farmaceutických produktů a jejich podání se v ČR používá ATC a národní číselníky založené na EDQM. V projektu epsos se ukázalo, že pro přeshraniční elektronickou preskripci je tento popis nedostatečný, a doporučenou variantou bylo pro tyto účely použít SNOMED CT. SNOMED CT obsahuje i část pro výsledky mikrobiologických laboratorních vyšetření, která se používá např. v Kanadě. V letošním roce vydali IHTSDO a Regenstrief Institute, který je správcem významného mezinárodního standardu pro laboratorní vyšetření LOINC, prohlášení o spolupráci 7. Předkladatel tedy doporučuje provést analýzu využitelnosti SNOMED CT a LOINC pro laboratorní vyšetření až v době, kdy budou k dispozici podrobnější informace o spolupráci mezi IHTSDO a Regenstrief Institute. V České republice však máme v současnosti velmi kvalitní číselník laboratorních položek NČLP. SNOMED CT je vyvíjen a spravován mezinárodní neziskovou organizací IHTSDO. Licence pro používání SNOMED CT je udělována tak, že se stát stane členem IHTSDO, nebo konkrétním firmám a organizacím 8. Předkladatel doporučuje zvolit variantu členství ČR v IHTSDO. IHTSDO má v současné době 19 členů, z toho 13 evropských států. V členském státě je ustanoveno národní kontaktní centrum, kterým je nejčastěji Ministerstvo zdravotnictví nebo příslušné národní kompetenční centrum. Stát platí roční členský příspěvek (pro ČR by to v roce 2012 bylo USD 9 ) a IHTSDO pak nepožaduje poplatky za konkrétní využití v tomto státě. Stát se sám může rozhodnout, zda bude od organizací, které na jejím území SNOMED CT využívají, požadovat nějaké poplatky pro pokrytí nákladů na členský příspěvek a správu národní verze nomenklatury IHE IHE je nezisková organizace, která vytváří profily pro interoperabilitu informačních systémů ve zdravotnictví. Byly definovány profily mapující konkrétní procesy v určitých oborech lékařské péče, např. kardiologii a dále i profily definující strukturu a obsah používaných dokumentů. Dále byly definovány profily pro IT infrastrukturu: pro vyhledávání pacientů, pro výměnu dokumentů zdravotnickými zařízeními, např. XCA, apod. Profily pro výměnu dokumentů jsou definovány tak, že proces výměny informací je nezávislý na obsahu posílané informace. Je tedy možné používat tyto profily i pro dokumenty, jejichž obsah je definován jiným standardem, např. HL7 CDA. Byly definovány i profily pro autentizaci uživatele, auditní záznamy a bezpečnostní požadavky na server, na kterém je z 54

11 software provozován. IHE profily jsou specifikovány v několika vrstvách a využívají OASIS standardy ebrim a ebrs. IHE profily je také možné dělit na profily pro komunikaci uvnitř jedné komunity (community) a profily pro komunikaci mezi komunitami. Komunita je definována jako skupina zařízení a firem, které spolupracují na základě domluvených pravidel (policies) pro sdílení klinických informací. Je to např. síť zdravotnických zařízení jednoho provozovatele nebo v jednom regionu. Vedle definice profilů poskytuje IHE také nástroje pro testování, zda daný software skutečně odpovídá konkrétnímu profilu. Každý rok IHE v Evropě také organizuje Connectathon týdenní testování interoperability pro výrobce software, který implementuje IHE profily a vydává certifikát, že software úspěšně prošel testováním interoperability. Členství v IHE a použití IHE profilů je zdarma, platí se pouze za účast na Connectathonu. V Evropě se IHE profily používají na národní nebo regionální úrovni např. v Rakousku, Francii, Německu, Itálii, Španělsku, Turecku a Velké Británii. Několik desítek firem, např. GE Healthcare a AGFA Healthcare, implementovalo některé IHE profily ve svých produktech. IHE profily pro komunikaci mezi komunitami (X* profily) se používají také v projektu epsos. V rámci projektu epsos byly specifikovány služby výměny informací využívající XCA a XDS profily a jsou vytvářeny open source moduly implementující XCA a XDS, které mohou účastnické státy použít ve svých implementacích pro Národní kontaktní bod projektu epsos. Podobný přístup by mohl být zvolen pro implementaci X* profilů v rámci ČR. S podporou Ministerstva zdravotnictví by byla vyvinuta open source implementace a dána k dispozici firmám vyvíjejícím klinické informační systémy. Vzhledem k tomu, že XCA a XDS profily jsou nezávislé na obsahu dokumentů, jsou náklady na rozšíření množiny posílaných typů dokumentů nízké HL7 HL7 je organizace vyvíjející standardy pro sdílení informací ve zdravotnictví mezi systémy, které jsou spolu jen volně vázané. HL7 standardy definují strukturu informace, datové typy a způsob přenosu informace mezi aplikacemi. Standardy jsou postaveny na komplexním a samo popisném referenčním informačním modelu (RIM). Nejčastěji využívané standardy jsou HL7 Verze 3 a HL7 Clinical Document Architecture (CDA). HL7 Verze 3 je sada specifikací založená na HL7 RIM, která popisuje množinu zpráv, datových typů a terminologií pro komunikaci mezi zdravotnickými systémy. Zprávy jsou určeny zejména k automatickému zpracování a slouží k řízení procesu a získávání aktuální informace o stavu procesu, např. stavu vyřízení žádosti o laboratorní vyšetření. Jsou vhodné pro podporu interaktivní komunikace v situacích, kde jsou jasně definované povinnosti příjemce. Používají se nejčastěji pro komunikaci mezi různými informačními systémy v jednom zdravotnickém zařízení nebo pro komunikaci s laboratoří a lékárnou. V Evropě se HL7 Verze 3 používá zejména ve Velké Británii, Nizozemí a Německu. HL7 CDA specifikuje strukturu a sémantiku zdravotnických dokumentů pro výměnu informací mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty. Standard je založen na podmnožině HL7 RIM. HL7 CDA dokument poskytuje informaci o stavu pacienta v konkrétní okamžik, je persistentní a jeho jednotlivé části by neměly být používány samostatně bez odkazu na celek dokumentu. Dokument musí být čitelný pro člověka. HL7 CDA umožňuje různé úrovně strukturovanosti informace uvnitř jednoho dokumentu. Dokument tedy může obsahovat kombinaci strukturované informace vyjádřené pomocí terminologií a volného textu. Je proto možné postupně zvyšovat množství strukturované informace v dokumentu. V Evropě se HL7 CDA používá ve Finsku, Německu a Řecku. Využívá se také v projektu epsos. V současné době musejí výrobci software i zdravotnická zařízení, která standard používají, platit roční členský příspěvek. Od roku 2013 plánuje HL7 poskytovat standard bezplatně, což by mohlo významně přispět k jeho rozšíření v evropských zemích DASTA Vývoj DASTA Rozhodnutí o jeho započetí předcházela zkušenost několika tvůrců zdravotnických informačních systémů, kteří si uvědomili, že nelze každou dvojici komunikujících systémů propojovat individuálně. Pro zajímavost - jeden z informačních systémů měl v té době zabudováno takřka třicet různých protokolů a číselníků. 11 z 54

12 Vývoj prvního standardu započal z iniciativy MZ, fakult, IPVZ a několika firem vytvářejících IS pro zdravotnictví. Rok 1992 byl rokem hledání směrů a vzorů. Tehdy byla velmi zvažována norma EDIFACT, také se dosti studoval HL7, SNOMED, číselník LOINC i nomenklatura IFCC. Po roce intenzivního hledání byla jednoznačně zvolena vlastní cesta. První pracovní kolektiv tvůrců standardu byl tvořen zástupci lékařských fakult, IPVZ, MZ a několika firem vytvářejících NIS, LIS či IS pro praktické lékaře. První jednoduchá verze nazvaná "Datový standard ministerstva zdravotnictví verze 1" byla publikována v plném znění ve Věstníku MZ ČR (ročník 1994, částka 8-9) a vžilo se pro ni označení DS 1.0 či hovorové DASTA. Tato první verze položila koncepční základy DS, ale byla ještě poměrně chudá na datové bloky a neřešila problematiku laboratorního komplementu. Další vývoj byl intenzivně zaměřen na doplnění potřebných dalších datových bloků a na komplexní řešení komunikace s laboratorním informačním systémem, což vedlo k rozšíření autorského kolektivu DASTA a také ke vzniku rozsáhlého týmu autorů Národního číselníku laboratorních položek (NČLP), který byl budován na základě nomenklatury IFCC a ve spolupráci s touto mezinárodní organizací. Vývoj další verze DS a první verze NČLP byl završen v roce První plně použitelná verze DS 1.1 a NČLP byla zavedena do praxe v 1997 Věstníkem MZ ČR. První verze DS vycházela ze souborů textových "TXT", následující verze již vycházejí z XML. Verze 2 a 3 používají soubory "DTD", současná verze 4 plně využívá možností XML (je postavena na XML schématech a využívá výhod Webové sužby Co dnes umožňuje DASTA DS obsahuje nejen bloky pro přenos pacientských dat, ale také bloky pro vyšetření pitné a užitkové vody, bloky pro NZIS, pro přenos číselníků, laboratorních příruček atd. Z pacientských dat dnes DS umožňuje předávat informace z mnoha oblastí, zejména pak: Identifikační data pacienta Základní informace o pacientovi (nacionále, RČ, adresy, výška, hmotnost atd.) Urgentní informace (k.s., alergie, dg.) Platební vztahy, pojišťovny, p.n. Anamnéza Léky Očkování Dg. trvalé a aktuální Klinické události mnoha typů - objednávky, výsledky, zprávy (např. laboratoře, RDG, dokumentace mnoha typů, speciální vyšetření dle číselníku klinických událostí atd.) Podklady pro vyúčtování a MIS Speciální datové bloky Nástroje pro vkládání účelových firemních datových bloků Významnou novinkou DS4 je zavedení klinických událostí. Problematika klinických událostí je velmi široká a je součástí popisů DS4 včetně podrobného popisu příslušných jednoznačných identifikací pacienta a identifikací jeho klinických událostí a jejich fází. Jako příklad klinických událostí lze uvést: Laboratorní vyšetření (všech specifikací) RDG vyšetření (RTG, CT, SONO ) Spirometrické vyšetření Operační zpráva Konzilium Dekurz Propouštěcí zpráva Ambulantní zpráva Jako příklad fází klinických událostí lze uvést: Objednávka realizace 12 z 54

13 Soutěž o návrh Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví Potvrzení objednávky Přijetí nebo nepřijetí objednávky Zpracovávání zakázky (průběžné) Zpracování zakázky (finální) Akceptace (převzetí zakázky) Předání dat třetí straně (např. systému IZIP) atd. (včetně oprav, storna aj.) Číselníky, které jsou součástí DASTA DS se ve svých datových blocích odvolává na interní a externí číselníky, kterých je přes tři sta. Nejvýznamnějšími číselníky je blok číselníků pro NZIS a blok číselníků pro laboratorní komplement, jehož nejvýznamnější součástí je Národní číselník laboratorních položek (NČLP) Národní číselník laboratorních položek (NČLP) Národní číselník laboratorních položek je v současné době jediný standard pro komunikaci informačních systémů pro doménu laboratorních oborů s více než desetiletou historií používání. Navíc je propojen s datovou nadstavbou umožňující kvalitativně vyšší úroveň standardizace v laboratorní medicíně. Konstrukce položek NČLP vychází z mezinárodní nomenklatury IFCC, která definuje příslušné pojmy. Dle této nomenklatury se vyšetřují komponenty (například analyty, entity) v systémech (někdy, ale ne vždy totožný s pojmem biologický materiál), určuje se druh veličiny s jednotkou (v relevantních situacích), vyšetření se realizuje procedurou (princip určení komponenty) tato pětice (tj. systém, komponenta, procedura, druh veličiny a jednotka) definuje každou položku NČLP. Každá položka NČLP je tedy jednoznačně určena klíčem NČLP, který využívá DS, ale i LIS a NIS Doporučení Datový standard DASTA a nomenklatury používané ve zdravotnictví v České republice v současné době nejsou v ideálním stavu. Standard DASTA je rozvíjen zejména nadšenými informatiky z laboratoří a několika málo výrobců zdravotnických informačních systémů. Výsledkem tohoto stavu je rozdílnost používaných verzí DASTA v jednotlivých IS a četná nedorozumění v oblasti nomenklatur, což přirozeně vede ke zvyšující se míře chybovosti při výměně dat. Při zvýšení míry podpory a koordinace ze strany Ministerstva zdravotnictví však může DASTA velice rychle své nedostatky odstranit a vrátit Českou republiku do pozice průkopníka elektronického zdravotnictví, který již více než 10 let v praxi využívá vlastní národní standard pro elektronickou výměnu zdravotnických dat. Vzhledem k vysoké míře rozšíření standardu DASTA v ČR doporučujeme spíše než zavádění HL7, podpořit rozvoj rozšíření a nástroje k udržení kvality předávaných dat datového standardu DASTA. Při rozvoji DASTA je však možné se inspirovat např. u HL7 a v první řadě zejména u HL7 CDA. Z hlediska obsahu je možné se inspirovat zejména Continuity of Care Document (CCD) a z něj odvozeného epsos Patient Summary pro souhrn aktuálních informací o pacientovi, který může být odeslán jinému poskytovateli péče v ČR nebo v zahraničí. Dále by bylo vhodné se inspirovat u standardu pro propouštěcí zprávu (Discharge Summary), pro zprávu o chirurgickém zákroku (Procedure Note) a zprávu o vyšetření specialistou (Consultation Note) pro postupné zvyšování podílu strukturované informace v těchto typech dokumentů. Podrobná specifikace nových verzí DASTA by měla být vytvářena pracovní skupinou v rámci národního kompetenčního centra ve spolupráci s organizacemi zodpovědnými za správu nomenklatur. Pro zvýšení strukturovanosti ve zprávách DASTA navrhujeme využít nomenklaturu SNOMED CT. Pro použití SNOMED CT v ČR bude však nutné ustanovit zodpovědnou instituci a zahájit proces překladu SNOMED CT do českého jazyka. Pro překlad a mapování existujících národních číselníků je nutné použít software pro správu nomenklatury a podporu překladu pojmů. Překlad a mapování podmnožin SNOMED CT pro výše zmíněné oblasti použití je dlouhodobější proces, ale při vhodném stanovení priorit ve spolupráci s příslušnými odbornými společnostmi a vzhledem k mezinárodním projektům, kterých se ČR účastní, by použití SNOMED CT mohlo přinést výhody již v podstatně kratším čase, např. efektivnější sdílení informace o alergiích uvnitř ČR i s ostatními zeměmi EU. 13 z 54

14 Pokud bude rozhodnuto o využití IHE, tak bude v ČR nejdříve potřeba implementovat X* profily, zejména XDS a XCA, pro výměnu informací s jinými evropskými zeměmi. Tyto profily jsou také vhodné pro výměnu dokumentů mezi sítěmi zdravotnických zařízení s různým zřizovatelem, např. mezi kraji, nebo pro komunikaci s centrálním systémem. Předkladatel doporučuje, aby se IHE X* profily začaly používat pro scénáře výměny informací a dokumenty, které nejsou součástí DASTA a budou nově definovány, např. při předávání pacienta do péče jiného zdravotnického zařízení. Dále by bylo vhodné používat profil ATNA pro standardizaci auditních záznamů pro výměnu informací využívající X* profilů. Předkladatel doporučuje na národní úrovni specifikovat požadavky na auditní záznamy pro všechna komunikující zařízení a definovat auditovatelné události. Pro profil ATNA je již k dispozici open source implementace. Implementace specializovaných profilů, např. pro kardiologii, by měla být v kompetenci krajů a sítí zdravotnických zařízení. Na národní úrovni by bylo možné zvážit podporu pilotních implementací. 2.4 Analýza způsobu využití historických a současných dat ve zdravotních systémech Historická data lze rozdělit na zdravotnickou dokumentaci v listinné a elektronické podobě. Dříve než přejdeme k samotnému mechanismu převodu dat, bude nutné určit, které typy dokumentů vzhledem k době jejich vzniku mají význam pro aktuální či budoucí léčbu pacientů. Je pro aktuální léčbu důležité vědět, jaká antibiotika daný pacient před 5-ti lety užíval? Je dobré mít k dispozici propouštěcí zprávu z lůžkového zařízení z roku 1997? A rodinnou anamnézu vytvořenou pediatrem? Na tyto otázky není snadné dopovědět, jelikož je při rozhodování vždy nutné brát na zřetel zdravotní stav pacienta. Technické řešení využití historických dat je nasnadě, pokud bude vyřešen problém jednoznačné identifikace pacientů, zdravotnických pracovníků a zařízení tedy pokud budou včas zprovozněny Základní a Zdravotní registry. U relevantních listinných dokumentů je možné provést digitalizaci, u elektronických dokumentů pak import či pouze vložení odkazu na umístění v IS zdravotnického zařízení. Na zvážení je i návrh softwarového rozhraní, které by poskytovaly IS zdravotnických zařízení, které by poskytovalo propojení na vybrané Zdravotní registry a služby vyhledávání a přenosu historických dat. 2.5 Finanční a ekonomická analýza stávajícího systému zdravotnictví ČR s ohledem na budoucí elektronizace zdravotnictví Nesporným ekonomickým nedostatkem současného systému zdravotnictví ČR je málo efektivní chování jednotlivých účastníků: pojišťovny chtějí co nejvíce ušetřit, zdravotníci co nejvíce vykázat a pacient péči lhostejně spotřebovává. Elektronizací zejména v modelu řízené zdravotní péče je možné docílit žádoucích motivací u všech 3 účastníků procesu tak, aby péče byla poskytována efektivně. Pacient Zdravotní pojišťovna*) Zdravotnické zařízení Výběr pojistného Co nejmenší Co největší Lhostejný Úhrady zdravotní péče Lhostejný Co nejmenší Co největší Tabulka 1 - Motivace 3 základních účastníků v systému zdravotnictví ČR ve věci příjmů a výdajů *) hospodaření pojišťoven je závislé od platné legislativní úpravy Názory odborných lékařských sdružení a dostupné analýzy efektivnosti elektronizace zdravotnictví ukazují jeho ekonomické i funkční přínosy v mnoha zemích. Není důvod se domnívat, že v podmínkách ČR, by efekt byl jiný. Pro nedostatek času na zpracování tohoto materiálu nelze dostatečně podrobně analyzovat finanční a ekonomické přínosy elektronického zdravotnictví v ČR. 14 z 54

15 2.5.1 Shrnutí aktuálního stavu V rámci systému zdravotnictví ČR je ročně rozděleno cca 220 mld. Kč. Z pohledu předběžných výsledků hospodaření zdravotních pojišťoven bude na konci roku 2012 v systému chybět cca 5 mld. Kč, což je neuspokojivý výsledek. Výsledek hospodaření je z hlediska příjmové stránky závislý na výběru pojistného, který významně ovlivňují makroekonomické faktory jako je zaměstnanost, minimální mzda apod. Z hlediska výdajové stránky přijímají zdravotní pojišťovny některá regulační opatření, která umožňují v malé míře strukturu výdajů korigovat. Z dnešního pohledu vnímáme několik základních nedostatků v systému: 1. velmi slabě vymezený nárok pojištěnce, jehož následkem je čerpání péče jen omezeně regulovatelné 2. kapitační platby v ordinacích praktických lékařů nejasný motivační prvek 3. vinou slabé úrovně sdílení výsledků vyšetření dochází k duplikaci některých vyšetření 4. vysoká odpovědnost lékařů za vlastní rozhodování, která v konečném důsledku brání důvěřovat dřívějším závěrům ostatních kolegů a širokému sdílení vlastních závěrů 5. volný obchodní prostor pro vyjednávání výše úhrad nákladů na zdravotní péči pro velká zdravotnická zařízení různé sazby bez explicitní kategorizace, a to jak v rámci jedné zdravotní pojišťovny, tak napříč. 6. absurdní konkurence mezi zdravotními pojišťovnami, které poskytují shodné služby Návrh cílového stavu po elektronizaci zdravotnictví ČR Navrhované změny v rámci financování poskytování zdravotnických služeb vychází z národního systému, který je dostupný nepřetržitě a mají do něj přístup všichni poskytovatelé zdravotní péče, pacienti a současně i zdravotní pojišťovny. V první etapě navrhujeme následující změny: 1. Jasně určit kritéria, podle kterých budou zdravotnickým zařízením určovány smluvní podmínky ve věci úhrady výkonů a zveřejnit tyto sazby a jejich odůvodnění, nebo 2. Stanovit centrální ceník pro poskytování zdravotnických služeb tak, aby každé zdravotnické zařízení po provedení úkonu vědělo, jakou částku za něj od zdravotní pojišťovny obdrží 3. Snížení poměru zastoupení kapitačních plateb na tvorbě příjmů zdravotnických zařízení - všichni poskytovatelé zdravotní péče by účtovali především dle výkonů 4. Zvýšení účasti pacienta při rozhodování a posílení jeho kontrolní role V druhé etapě by se jednalo o celkový přechod na on-line vyúčtování poskytnuté zdravotní péče. Zjednodušeně řečeno v okamžiku, kdy pacient odchází ze zdravotnického zařízení uzavřením výsledné zprávy, by odcházela na zdravotní pojišťovnu dávka, která by jednoznačně identifikovala poskytnutou péči a do centrálního úložiště (hybridního systému) informace o klinické části výsledné zprávy ve strukturované podobě, kterou by následně okamžitě mohli sdílet další zdravotničtí pracovníci. Tím by se zlepšil systém revizní kontroly ve smyslu odhalení opakovaných vyšetření bez odůvodnění, minimalizovalo by se riziko lékových interakcí a další. 15 z 54

16 3 Návrh budoucího stavu elektronizace zdravotnictví v České republice Tato kapitola popisuje navrhované řešení, které se snaží maximálně využít stávající infrastrukturu a znalosti u jednotlivých zainteresovaných subjektů i stávající formáty elektronické výměny dat. Obrázek 2 - Návrh elektronického zdravotnictví v ČR 3.1 Globální popis navrhovaného řešení Náš návrh představuje hybridní řešení, které má jak prvky řešení centralizovaného tak decentralizovaného a jeho hlavní výhodou je vysoká dostupnost, redundance, škálovatelnost a při vhodném geografickém rozmístění jednotlivých uzlů i vysoká odolnost vůči neočekávaným událostem. Námi navrhovaný systém kromě samotné elektronické výměny zdravotnických dat umožní i odesílání těchto dat spojit s vyúčtováním zdravotní péče a tak zajistí předpoklady pro vyšší transparentnost zdravotnického systému a do budoucna nabídne i možnost nasazení centrálního systému řízení péče. V oblasti elektronické výměny dat Systém nabídne sdílení zdravotnické dokumentace umístěné v centrálním úložišti i umístěné ve zdrojových informačních systémech poskytovatelů zdravotní péče. Námi navrhované řešení vychází z následujících předpokladů: Ministerstvo zdravotnictví je nositelem vize elektronického zdravotnictví a je jeho business vlastníkem Správcem systému je KSRZIS nebo jiná Ministerstvem přímo řízená organizace Existuje jednoznačná identifikace pacientů, zdravotnických pracovníků, zdravotnických zařízení a zdravotnických prostředků Existuje jasná a všem srozumitelná definice elektronické zdravotnické dokumentace, Ministerstvem garantovaný standard pro její výměnu a povinnost takovou dokumentaci vést Registrovaní zdravotničtí pracovníci jsou pozitivně motivování k využívání sytému díky propojení klinických dat s vyúčtováním a řízením zdravotní péče K systému mají přístup revizní lékaři zdravotních pojišťoven 16 z 54

17 Soutěž o návrh Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví Zdravotničtí pracovníci využívají pro přístup a autorizaci odeslaných zpráv kartu zdravotnického profesionála Pacienti vlastní přístupový prostředek, který získají při podpisu přihlášky do systému, která může mít i formu smlouvy se zdravotní pojišťovnou (předpoklad různých úrovní služeb) a používá jej pro přístup k pojištěneckému portálu, mobilním aplikacím atp. Povinnost jednotlivých aktérů k užívání systému však považujeme za otázku spíše ideologickou a s jejím řešením stojíme na té liberálnější straně společnosti. Navrhujeme neurčovat povinnost zákonem žádnému aktérovi kromě provozovatele. Tento návrh vychází z našeho vnitřního přesvědčení, že je vhodnější, když se pacienti a lékaři se záměry Ministerstva ztotožní, než když je budou považovat za nutné zlo s rizikem, že bude např. zrušeno rozhodnutím Ústavního soudu. Náš návrh vychází z liberálního principu, který říká, že stát má poskytnout nástroj (vybudovat a provozovat systém), který bude všem zúčastněným přinášet takové výhody, že jej začnou spontánně využívat. To se přímo týká pacientů. U zdravotnických zařízení a pracovníků taktéž navrhujeme prvek dobrovolnosti, avšak při svázání odesílání klinických dat (či odkazů na ně) s předáváním dávek a dokladů zdravotním pojišťovnám, je taková dobrovolnost spíše teoretická. Navrhujeme tedy řešení, které umožní: Elektronickou výměnu zdravotnických dat ve všech segmentech zdravotnictví Předávání dávek a dokladů společně s klinickými daty či s informacemi o jejich umístění Centrální řešení pro řízení péče sdílené všemi zdravotními pojišťovnami Zpřístupnění zdravotních dat plátcům (zdravotním pojišťovnám) pro revizní činnost Poskytování zdravotních informací pacientům Vytváření a poskytování extraktů ze zdravotní dokumentace pro účely statistiky či jiné specifické použití Náš návrh dále předpokládá certifikaci informačních systémů zdravotnických zařízení s cílem určení míry jejich kompatibility s budovaným systémem a určení úrovně jejich dostupnosti. Zdravotnická zařízení s vysokou dostupností služeb informačního systému pak budou odesílat do systému doklady společně s informací o umístění dat, kdežto zdravotnická zařízení s nízkou dostupností informačního systému by měla povinnost odesílat do systému doklady společně s klinickými daty. Systém umožní zdravotnickému pracovníkovi přístup pouze k informacím, které potřebuje k ošetření pacienta. Stávající legislativa počítá v tomto směru se zodpovědným chováním zdravotnického pracovníka, který nakládá s kompletní dokumentací, avšak používá pouze informace relevantní pro aktuální ošetření. Problematika definice takových oprávnění překračuje rozsah tohoto dokumentu a předpokládáme její hlubší analýzu v rámci analytické fáze projektu Základní komponenty systému elektronického zdravotnictví 1. Centrální úložiště elektronické zdravotnické dokumentace (CÚEZD) 2. Centrální úložiště elektronických receptů (CÚER) 3. Centrální úložiště dávek a dokladů (CÚDD) 4. Centrální úložiště pravidel pro řízení péče (CÚPŘP) 5. Zdravotnické registry (zejména) a) Registr zdravotnických zařízení b) Registr zdravotnických pracovníků c) Registr zdravotnických prostředků d) Registr číselníků a nomenklatur 6. Centrální úložiště auditní záznamů (CÚAZ) Identifikace, autorizace, integrita Identifikace přiřazuje jednoznačně informace konkrétní osobě, ať již obyvateli (pacientovi, pojištěnci), nebo oprávněnému zdravotnickému pracovníkovi či zdravotnickému zařízení. Identifikace je navázána na příslušné registry státní správy. Veškerá zdravotní dokumentace (nejen v elektronické podobě) musí být identifikována, tedy musí být jednoznačně uvedeno, ke kterému pacientovi se vztahuje, který oprávněný zdravotnický pracovník a kdy 17 z 54

18 (ve kterém čase) ji vytvořil a ve kterém zdravotnickém zařízení. Veškerá zdravotní dokumentace musí být autorizována, tedy podepsána tím oprávněným zdravotnickým pracovníkem, který ji vytvořil. Technickými prostředky musí být vždy zaručeno, že autorizaci nebude možno falšovat. Technickými prostředky musí být zaručeno, že zdravotní dokumentace (nejen v elektronické podobě) nemůže být po vytvoření upravena či pozměněna a každý záznam s sebou nese jednoznačnou informaci o čase svého vzniku (např. formou časového razítka) Datový standard ČR Veškerá elektronická zdravotní dokumentace je vedena v takové formě, která umožňuje sdílení a předávání informací mezi jednotlivými informačními systémy. Tuto podobu definuje datový standard. Datový standard je spravován Ministerstvem zdravotnictví ČR. Datový standart je otevřený. Je veřejně a bezplatně dostupný prostřednictvím internetu. Datový standard se vyvíjí podle potřeb praxe. Datový standard se vyvíjí a bude vyvíjet na základě požadavků pro sdílení a výměny dat s informačními systémy používanými v jiných zemích Komunikační infrastruktura Pro správnou funkci systém elektronické zdravotní dokumentace je nezbytná vysoce dostupná infrastruktura. Úroveň dostupnosti Systému tedy musí být na úrovni 99,9% v režimu 24/7 a všechna zdravotnická zařízení jsou připojena nepřetržitě po celou dobu poskytování zdravotní péče k internetu (veřejné datové síti) dostatečně kapacitním a bezpečným připojením Informační systémy zdravotnických zařízení V praxi existuje celá řada informačních systémů využívaných v jednotlivých zdravotnických zařízeních, počínaje ambulantními informačními systémy v samostatných ordinacích praktických či specializovaných lékařů, přes informační systémy poliklinik, lékáren, laboratoří a další až ke komplexním řešením velkých nemocnic. Informační systémy zdravotnických zařízení musí odesílat zdravotní dokumentaci do úložiště (CÚEZD) a vyhledávat v úložišti zdravotní informace ošetřovaných pacientů. Pokud využije zdravotnické zařízení možnosti odeslat do úložiště pouze část zdravotní dokumentace, musí být informační systém schopen nepřetržitě (365 24) zpřístupnit úplnou zdravotní dokumentaci osobám, které jsou k přístupu k této dokumentaci autorizovány Služby elektronického zdravotnictví V tomto oddílu podáváme jen stručný přehled některých možných navazujících služeb elektronického zdravotnictví, tedy služeb využívajících při péči o zdraví a ve zdravotnictví prostředky informačních a komunikačních technologií. Pacientské zdravotnické záznamy elearning Telemonitoring Telemedicína Call centrum Objednávání Pacientské zdravotní záznamy obyvatelů jsou ve skutečnosti zrcadlovým odrazem elektronické zdravotnické dokumentace přístupné občanům. Služba může obsahovat nástroje, jako jsou subjektivní poznámky pacienta. V praxi se nevyhneme diskusi o tom, zda tento zrcadlový odraz musí být kompletní. Technologie umožňující vzdělávání laiků i zdravotnických profesionálů s využitím informačních a komunikačních technologií. Vzdálené monitorování pacientů a jejich fyzikálních či biochemických parametrů podporuje dlouhodobou chronickou zdravotní péči v přirozeném prostředí pacienta, v jeho domově. Poskytování zdravotní péče na dálku. V našem prostředí především vzdálené hodnocení výsledků vyšetření, nejčastěji zobrazovacích metod. Telefonické kontaktní centrum může za určitých podmínek díky přístupu ke zdravotnické dokumentaci poskytovat relevantní informace občanům. Call centrum může poskytovat také obecné informace o zdraví a nemoci, stejně jako informace o první pomoci a samoléčbě. K tomu již nepotřebuje přístup k elektronické zdravotnické dokumentaci. Elektronické objednávání vyšetření/ošetření v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Objednat se může pacient sám nebo jej může objednat zdravotnický pracovník dotčeného nebo jiného 18 z 54