Kapitola 12 FISKÁLNÍ POLITIKA

Transkript

1 Kapitola 12 FISKÁLNÍ POLITIKA Fiskální politika: ovlivňování ekonomiky prostřednictvím veřejných rozpočtů (příjmů a výdajů) cílem je zajistit makroekonomickou stabilitu stabilní ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost, stabilní cenovou hladinu prováděna zejména vládou hlavním nástrojem je státní rozpočet Státní rozpočet: příjmy, výdaje Saldo rozpočtu: Saldo rozpočtu = příjmy SR výdaje SR saldo můţe být: přebytkové = příjmy SR > výdaje SR nulové = příjmy SR = výdaje SR deficitní = výdaje SR > příjmy SR od roku 1995 hospodaří Česká Republika s deficitem Poznámka: Mandatorní výdaje dosahují téměř 80 % celkových výdajů státního rozpočtu jedná se o výdaje, které jsou dány ze zákona nebo z jiných právních norem či smluvních vztahů vláda je musí brát při sestavování rozpočtu jako daně jsou to: o výplaty penzí o nemocenské dávky o výdaje na státní sociální podporu o zdravotní pojištění o výdaje na příspěvky politickým stranám o státní podpory stavebního spoření, atd

2 Státní dluh: Státní dluh = kumulace (součet) deficitů SR ( deficit SR státního dluhu; přebytek SR státního dluhu lze z přebytku dluh platit) jestliţe vláda hospodaří s deficitem, musí si půjčovat na krytí rozdílu mezi příjmy a výdaji Financování státního dluhu 1) půjčka (vydávání státních dluhopisů, krátkodobé pokladniční poukázky) o stát pak musí platit úroky úrok výdaj státního rozpočtu o CB nakupuje/prodává vládní CP s cílem M v zemi 2) zvýšení daní (přímých, nepřímých) Monetizace státního dluhu o prováděna CB o CB nakoupí vládní dluhopisy přímo od vlády stejné jako kdyby přímo tiskla peníze o nadměrné tisknutí peněz můţe mít negativní dopad na inflaci a měnový kurz Pozn. Pokud vládní dluhopisy nakoupí domácnosti, fy, KB = stát dluţí sám sobě, protoţe stát je sloţen z občanů tzn. dojde k odčerpání fin. zdrojů, které by jinak mohly soukr. subjekty pouţít na I. Státní Dluh (SD výdaje rozpočtového deficitu) a) vnější o dluhopisy mohou být emitovány i v zahraniční měně (např. eurobondy) o dluhopisy kupují zahraniční subjekty o aby stát mohl dluh splácet, musí někde získat zahraniční měnu musí mít přebytek obchodní bilance (více vyváţet neţ dováţet) o tzn. vládní emitované dluhopisy v zahr. měně se započítávají do celkového zahraničního dluhu (stejně tak i půjčky od Evropské investiční banky) b) vnitřní o dluhopisy kupují domácí subjekty o stát dluţí sám sobě Problémy při splácení: o placení úroků (výdaj ze SR) o kolísání úrokové míry (můţe splácené SD prodraţit) o vývoj domácí měny měnový kurz Veřejný (vládní) sektor: Vládní dluh je celkovým dluhem sektoru vládních institucí. Jsou v něm zahrnuta jejich dluhován pasiva, tj. půjčky, cenné papíry jiné neţ účasti mimo finanční deriváty aj. Do vládního sektoru patří kromě státního rozpočtu téţ operace Národního fondu, bývalého Fondu národního majetku, státní fondy; Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond; Vinařský fond; Česká konsolidační agentura a její dceřiné společnosti; Česká inkasní; Správa ţelezniční dopravní cesty; veřejné vysoké školy; část ústředně řízených příspěvkových organizací; místní rozpočty včetně nově vzniklých regionálních rad regionů soudrţnosti; část místně řízených příspěvkových organizací a zdravotní pojišťovny

3 Veřejný rozpočet: státní rozpočet je jeho součástí Veřejné rozpočty = státní rozpočet +rozpočty krajů, měst a obcí + rozpočty + mimorozpočtových fondů + rozpočty zdravotních pojišťoven, atd. Deficit veřejných rozpočtů: Maastrichtská kritéria pro přijetí EURa deficit veřejných rozpočtů nesmí překročit 3 % HDP veřejný dluh nesmí překročit 60 % HDP Veřejný dluh: vyjádřen jako procentní podíl na HDP načítání dluhů z minulosti v rámci plnění Maastrichtských kritérií (pro přijetí eura) nesmí být vyšší neţ 60 % HDP státní dluh je součástí veřejného dluhu Ukazatel míry intervence a přerozdělování: tak je vnímán podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP v ČR kolem 50 % FORMY FISKÁLNÍ POLITIKY: 1) Vestavěné stabilizátory působí v ekonomice automaticky jejich cílem je vyrovnávat kolísání ekonomiky příklad: podpory v nezaměstnanosti (při recesi) kdyţ je recese, u. Nezaměstnanému bez podpory klesne příjem a musí omezit C. C jsou součástí HNP, který tím pádem klesá. Jestliţe ale dostane podporu, nemusí C tolik omezit a díky tomu se i zmírní propad HDP. Tz. Recese nebude tak hluboká. Podpory v nezaměstnanosti omezují cyklický výkyv zespoda. progresivní míra zdanění (při expanzi) při expanzi rostou příjmy lidí. Vyšší příjmy znamenají v případě progresivní míry zdanění přesun do vyšších zdaňovacích pásem. Lidem tak zůstane na jejich výdaje méně, neţ kdyţ by existovala jen jedna sazba daně. Niţší výdaje HNP nevzroste o tolik, o kolik by jinak měl vzrůst. Progresivní míra omezuje cyklický výkyv shora expanze nebude tak výrazná. Progresivní míra zdanění (při recesi) v recesi klesají příjmy lidí a tím se dostávají do niţšího zdaňovacího pásma. Stát jim tedy odebere méně, neţ kdyţ by byla jednotná sazba daně. Lidem zůstane větší YD a nemusí své výdaje tolik omezit tzn. ani produkt výrazně neklesne tzn. progresivní míra zdanění omezila výkyv EKO zespoda. 2) Diskreční politika Jednorázová rozhodnutí státních orgánů přijímány vládou jako další opatření příklad y: o změna daní (výše, struktura) podpora EKO TA, útlum EKO TA o změna investičních výdajů (stavba dálnic, podpora výstavby bydlení - podpora EKO jejich, útlum EKO jejich o politika zaměstnanosti Δ sociálních dávek, veřejné práce podoby o vládní balíčky vlády premiéra Klause o reforma veřejných financí Expanzivní diskreční politika: cílem je podpora EKO v období recese

4 Fiskální politika v modelu AD AS: 1.) Expanzivní fiskální politika krátké období: EKO se nachází pod svým Y* existuje nezaměstnanost u vláda se snaţí podpořit ekonomiku o o o zvýšení vládních výdajů do infrastruktury zvýšení vládních nákupů snížení daní zvýšení vládních nákupů posun křivky AD doprava klesá nezaměstnanost, reálný produkt roste v souhrnu roste disponibilní důchod, který můţe být věnován na spotřebu roste produkt, roste cenová hladina dlouhé období zamci poţadují nominálních mezd, protoţe vzrostla cenová hladina růst nominálních mezd bude pro zamtele znamenat výr. nákladů křivka SAS se posune nahoru reálný produkt se vrací na Y*, u na u*, P Př. TR by v grafech vypadalo shodně jako jako G. V KO dojde k RHDP u P. V DO by se RHDP ani u nezměnily, pouze by P. Shrnutí: Fiskální expanze v KO vede k RHDP u P. Fiskální expanze v DO vede pouze k P. 2.) Restriktivní fiskální politika krátké období sníţení vládních výdajů povede k poklesu AD posun křivka doleva reálný produkt klesá roste nezaměstnanost lidem klesá disponibilní příjem a omezují svou spotřebu pokles cenové hladiny - 4 -

5 dlouhé období vlivem vysoké u nominální mzda fy ceny výrobků, jim N posun SAS dolů reálný produkt se vrací na Y* u se vrací na u* P Shrnutí: Fiskál. restrikce v KO : RHDP u P. Fiskální restrikce v DO vede pouze k P. Saldo rozpočtu: A) skutečné saldo rozpočtu Příjmy rozpočtu výdaje rozpočtu BS Ta t Y TR G Skutečné saldo rozpočtu = Strukturální saldo + cyklické saldo B) strukturální saldo rozpočtu = saldo rozpočtu při optimálním vyuţití zdrojů v EKO, tj. při Y* vypovídá o charakteru fiskální politiky Strukturální deficit fiskální politika je expanzivní Strukturální přebytek fiskální politika je restriktivní vzniká tehdy, pracuje-li ekonomika na potenciálu jeho výše závisí na volném rozhodnutí vlády BS* Ta t Y * TR G Strukturální saldo = Skutečné cyklické C) cyklické saldo rozpočtu vzniká z důvodu cyklického kolísání ekonomiky ekonomika pod potenciálem, u a začnou působit vestavěné stabilizátory, kt. automaticky výdaje rozpočtu a vzniká cyklický deficit. Pokud je EKO nad potencionálem, vznikal by cyklický přebytek. Cyklické saldo = skutečné strukturální BS saldo rozpočtu + BS t Y TA G TR Y 0 Y* Y produkt, důchod - Cyklický deficit Skutečný deficit BS t Y TA G TR Strukturální deficit BS* t Y * TA G TR - 5 -

6 Daně a Lefferova křivka: Lefferova křivka vyjadřuje závislost daňového výnosu na míře zdanění (nízká míra zdanění má pozitivní dopad na ekonomickou výkonnost) míra zdanění průměrná daňová sazba v ekonomice o kdyby byla 0 nebo 100 % - stát by nezískal nic bod X maximum, které zajišťuje nejvyšší výnos pásmo za bodem X zakázaná zóna o tam by se EKO neměla nikdy nacházet o při vysoké míře zdanění se lidem nevyplatí pracovat a zůstávají doma o u firem vysoká míra zdanění způsobuje menší zisk o kdyţ by se EKO do zakázané zóny dostala, je nutné TA. To podpoří EKO aktivitu. Následně zvýšená EKO aktivita přispěje časem ke TA základu a tím i ke výnosu z daní. je třeba zjistit bod X problémem je určité časové zpoţdění Cíle fiskální politiky: Dosažení makroekonomické stability v podobě nízké míry nezaměstnanosti, stabilního tempa růstu produktu a stabilní cenové hladiny. Problémy fiskální politiky: 1) vytěsňovací efekt vláda provádí expanzivní politiku v podobě zvýšených vládních výdajů díky růstu produktu roste na trhu peněz poptávka po penězích to povede k růstu úrokové míry vyšší úroková míra zvýší náklady investic, proto se investice zmenší vládní výdaje vytěsnily soukromé investiční výdaje zvýšení G (TR) vede v důsledku růstu úrokové sazby ke snížení soukromých investic G (TR) - MD (poptávky po penězích) - úrokové míry - investic firem a výdajů domácností 2) časové zpoždění Fiskální politika a otevřená ekonomika: Malá otevřená ekonomika stejná domácí úroková míra jako ta světová volný pohyb kapitálu Krátké období o Dokonalá kapitálová mobilita o Investor je indiferentní, stejné riziko o Nízké (nulové) náklady na přesun kapitálu o Investor se rozhoduje na základě výnosu o Domácí úroková míra se přizpůsobuje světové úrokové míře - 6 -

7 Fixní měnový kurs vláda provede fiskální expanzi zvýšení vládních nákupů o dojde k růstu produktu to na trhu peněz povede k růstu poptávky po penězích o tím se zvýší úroková míra o pokud je v domácí ekonomice vyšší úroková míra neţ ve světě (úrokový diferenciál), vyuţijí toho investoři, začnou nakupovat domácí měnu, aby mohli koupit např. domácí CP o zvýšená poptávka po domácí měně v systému fixního měnového kursu povede k tlaku na zhodnocení domácí měny o CB musí nakoupit zahraniční měnu za tu domácí tím zvyšuje domácí peněţní zásobu o zvýšená peněţní zásoba povede k poklesu úrokové míry o výsledkem je stejná úroková míra, ale zvýšení produktu o fiskální politika při fixním měnovém kurzu je účinná fiskální restrikce vládních nákupů Y o Y MD i o iczk <isvět fin. investoři se začnou zbavovat domácích investic a budou chtít nakupovat aktiva zahraniční (proto musí přeměnit CZK na zahraniční měnu o na devizovém trhu je SCZK>DCZK (přebytek CZK) o tlak na ZNEHODNOCENÍ CZK o CB zasahuje: skupuje přebytečnou CZK měnu za zahraniční měnu ze svých DR o Dojde k M iczk AŢ SE iczk = isvet o VÝSLEDKEM JE PŮVODNÍ i, ALE NIŢŠÍ PRODUKT Flexibilní měnový kurs fiskální expanze zvýšení vládních nákupů o dojde k růstu produktu a růstu úrokové míry o investoři kupují domácí měnu, to vede k zhodnocení domácí měny o zhodnocení domácí měny znamená, ţe vývoz je draţší neţ dovoz o zhoršuje se čistý export a protoţe je součástí HDP, začne produkt klesat o produkt se vrací na původní úroveň, úroková míra také o fiskální politika při flexibilním měnovém kurzu je neúčinná fiskální restrikce vládních nákupů Y o Y MD iczk o iczk <isvět fin. investoři se začnou zbavovat domácí měny o na devizovém trhu je SCZK>DCZK (přebytek CZK) o dojde ke ZNEHODNOCENÍ CZK o EX IM o NX HDP o Výsledkem je návrat produkce na výchozí úroveň a iczk = isvet, MD i Shrnutí: Fiskální politika v malé otevřené EKO je účinná v systému FIXNÍHO MĚNOVÉHO KURZU. V SYSTÉMU FLEXIBILNÍHO KURZU JE ZCELA NEÚČINNÁ. U fixního měnového kurzu se při fiskální expanzi Y a při fiskální restrikci se Y. U flexibilního měnového kurzu neměla fiskální expanze ani fiskální restrikce na Y ţádný vliv

8 Př. Uzavřená EKO a dopad fiskální expanze na RHDP: KO RHDP ; DO RHDP se nemění Saldo strukturálního rozpočtu neovlivní růst objemu vyplácených podpor v nezaměstnanosti vlivem růstu počtu nezaměstnaných v recesi. Příkladem expanzivní fiskální politiky NENÍ PMR. Fiskální politika je v otevřené EKO za předpokladu dokonalé kapitálové mobility účinná v systému fixního měnového kurzu