Analytická část. Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje. Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

Transkript

1 Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 0

2 ÚVOD... 3 I.1 VYMEZENÍ VENKOVA... 5 I.1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VENKOVA... 5 I.1.2 ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ... 5 I.2 OBYVATELSTVO... 8 I.2.1 DEMOGRAFIE... 8 I.2.2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA I.2.3 CHUDOBA A SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ I Sociálně vyloučené lokality I Hmotná nouze I Dlouhodobá nezaměstnanost I.2.1 SWOT ANALÝZA - OBYVATELSTVO I.3 VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA I.3.1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA I Vodovod I Kanalizace I Plynovod I Internet (mobilní) I.3.2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA I Cyklodoprava I.3.1 SWOT ANALÝZA - VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA I.4 OBČANSKÁ VYBAVENOST I.4.1 VZDĚLÁVACÍ VYBAVENOST I Mateřské školy I Základní školy I Střední školy I Základní umělecké školy I.4.2 OBČANSKÁ VYBAVENOST V OBLASTI KULTURY I Kulturní domy, muzea a jiné I Veřejné knihovny I.4.3 OBČANSKÁ VYBAVENOST V OBLASTI SPORTU I.4.4 OBČANSKÁ VYBAVENOST V OBLASTI SOCIÁLNÍ I.4.5 OBČANSKÁ VYBAVENOST V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ I.4.6 OBČANSKÁ VYBAVENOST OSTATNÍ I Obchod I Pošta I.4.1 SWOT ANALÝZA - OBČANSKÁ VYBAVENOST I.5 PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST I.5.1 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ I.5.2 ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE I Zaměstnanost dle hospodářských kategorií I Trh práce I.5.3 SWOT ANALÝZA - PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST I.6 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I.6.1 OCHRANA PROSTŘEDÍ I Chráněné krajinné oblasti I Přírodní parky I NATURA I.6.2 VYUŽITÍ PŮDY I.6.1 SWOT ANALÝZA - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I.7 KULTURNÍ DĚDICTVÍ A OBČANSKÁ SPOLEČNOST I.7.1 NEMOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ NA VENKOVĚ I.7.1 OBČANSKÁ SPOLEČNOSTI I.7.1 SWOT ANALÝZA - KULTURNÍ DĚDICTVÍ A OBČANSKÁ SPOLEČNOST I.8 STRATEGICKÝ ROZVOJ VENKOVSKÝCH OBCÍ Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 1

3 I.8.1 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ I.8.2 POZEMKOVÉ ÚPRAVY I.8.3 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST MAS I.8.4 SWOT ANALÝZA - STRATEGICKÝ ROZVOJ VENKOVSKÝCH OBCÍ I.9 VYUŽITÍ FONDŮ EU NA VENKOVĚ I.9.1 SOUHRNNÉ INFORMACE O VYUŽITÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ I Operační program Životní prostředí I Regionální operační program Střední Morava I Program rozvoje venkova I Integrovaný operační program I.10 CELKOVÁ SWOT ANALÝZA II.1 VAZBA NA KONCEPČNÍ DOKUMENTY... 0 II.2.STRATEGICKÉ DOKUMENTY EU... 0 II.3.STRATEGICKÉ DOKUMENTY ČR... 0 II.4.STRATEGICKÉ DOKUMENTY OLOMOUCKÉHO KRAJE... 0 II.4.1 PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE... 0 II.4.2 ÚZEMNÍ STUDIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY OLOMOUCKÉHO KRAJE... 0 II.4.3 KONCEPCE ROZVOJE SILNIČNÍ SÍTĚ... 0 II.4.4 STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OK... 0 II.4.5 KONCEPCE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY... 0 III.1 VIZE PRO VENKOVA OLOMOUCKÉHO KRAJE... 0 III.2 STRATEGICKÉ CÍLE... 0 Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 2

4 Úvod Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje má za cíl identifikovat rozvojové bariery a potenciál budoucího rozvoje ve venkovském prostoru, vytyčit cíle a nalézt způsoby jejich dosažení udržitelným způsobem. Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje (dále jen Koncepce) vychází z principů a cílů Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (dále PRÚOOK ) a zároveň plynně navazuje na Koncepci zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje a její vizi Venkovský prostor Olomouckého kraje je dostupný, rozvíjející se a lákavý. Stejně tak je v souladu s platným Národním strategickým plánem rozvoje venkova. Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje (dále jen Koncepce) byla zpracována v období od června 2012 do ve spolupráci s externími konzultanty, kteří byli nominováni Komisí pro rozvoj venkova a zemědělství Rady Olomouckého kraje. Z formálního hlediska se Koncepce člení na tři základní části a to analytickou, návrhovou a implementační (akční plán). Komise pro rozvoj venkova a zemědělství Rady Olomouckého kraje průběžně projednávala dílčí výstupy analytické, návrhové a implementační části. Cílem analytické části Koncepce je zjistit stávající stav a zhodnotit dosavadní vývoj v oblasti dostupnosti veřejné infrastruktury, veřejných služeb, demografické struktury obyvatelstva, stav podnikání na venkově a jiné. Tvorba úvodní analytické části byla spojena se zpracování a sběrem dat dostupných na úrovni jednotlivých obcí. Řešitelský tým si stanovil, že k definování problémů a barier rozvoje venkova využije veřejně dostupná data a nebude přenášet břemeno zjišťování stavu venkova na obce pomocí dotazníkového šetření. Analytická část Koncepce obsahuje tematicky členěnou situační analýzu, SWOT analýzu a stručné shrnutí identifikovaných problémů z prostorového a tematického hlediska. Strategické cíle vytýčené v návrhové části vychází z formulovaných problémů v analytické části, hlavních rozvojových priorit Olomouckého kraje definovaných v PRÚOOK a dále vychází z principů udržitelného a vyváženého rozvoje kraje. Stanovené cíle zároveň respektují rozvojové cíle definované na národní a evropské úrovni. Implementační část stanovuje konkrétní nástroje sloužící k naplňování stanovených cílů v návrhové části s přihlédnutím k dostupným dotačních zdrojům podporujících rozvoj venkova z evropské, národní a krajské úrovně. Současně implementační část zahrnuje indikativní seznam monitorovacích indikátorů výstupů, výsledků a dopadů. Postup zpracování Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje Úvodní fáze tvorby analytické části Koncepce byla spojena se sběrem dat dostupných na úrovni jednotlivých obcí. Řešitelský tým si stanovil, že k definování problémů a barier rozvoje venkova využije data o vývoji struktury obyvatelstva, počtu ekonomických subjektů, dostupnosti veřejné infrastruktury, veřejných služeb, výskytu památkově chráněných objektů či pásem ochrany přírody v jednotlivých obcích. Datové podklady byly získány z veřejně dostupných databází nebo přímo od správců dat, kterými jsou: Český statistiky úřad - Městská a obecní statistika - Registr ekonomických subjektů - Sčítání lidu, domů a bytů 2001, 2011 Národní památkový ústav Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 3

5 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Národní orgán pro koordinaci - Ústav územního rozvoje Ministerstvo zemědělství ČR - Státní zemědělský a intervenční fond - Pozemkový úřad Obsah a výsledky analytické části Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje byly představeny, připomínkovány dne Komisí rozvoje venkova a zemědělství Rady Olomouckého kraje. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 4

6 I.1 Vymezení venkova I.1.1 Základní charakteristika venkova Venkov Olomouckého kraje je souvislé území s relativně nižší hustotou zalidnění, pojímající krajinu a v ní rozmístěná sídla vyjma velkých měst. Na venkově se vyskytuje převážná část primárního sektoru spojeného se zemědělstvím, lesnictvím a péči o krajinu, na druhou stranu pro venkov není vlastní sektor terciární. Pro potřeby této Koncepce je venkov chápán jako území kraje bez obcí s rozšířenou působností a zároveň majicí méně než obyvatel. Stejná definice byla uplatněna v předešlé Koncepci zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji Vazby mezi venkovem a jeho urbánním prostorem jsou v mnoha ohledech velmi úzké a nelze je oddělit, protože tvoří jeden logický celek města a jeho zázemí. V řadě zkoumaných tematických oblastech nebude možné definovat na venkově problém, protože analyzovaná dostupnost služeb, infrastruktury či pracovních příležitostí bude provázána a determinovaná stavem ve urbánním prostoru. Metoda LEADER bude po roce 2013 využívána v mnohem širší míře, a proto bude řada problémů venkova Olomouckého kraje interpretována i podle územní působnosti místních akčních skupin, které mohou zahrnovat až 395 obcí Olomouckého kraje, které mají pod 25 tisíc obyvatel. K bylo v Olomouckém kraji 383 obcí, které schválily zařazení jejich území do působnosti MAS, což znamená, že MAS působí v 97 % obcích, kde mohou působit. Venkov, jak jej definuje tato Koncepce, zahrnuje 386 obcí, ve kterých žije obyvatel (dle SLDB 2011). To je více než polovina celé populace Olomouckého kraje. Pro venkov našeho kraje, stejně jako pro celou Českou republiku, je charakteristická roztříštěná struktura obecní samosprávy, což dokazuje rozdíl mezi průměrným počtem obyvatel obcí (Ø: 1608) a střední hodnotu (medián: 579). Jak ukazuje níže přiložená tabulka č. 1, tak 70 % obcí má méně než obyvatel. Tabulka 1: Vymezení venkova, počet obyvatel a velikostní struktura obcí Olomouckého kraje Velikostní skupiny obcí Počet Kumulovaný Počet Kumulovaný obcí počet obcí obyvatel počet obyv. do 199 obyv až 499 obyv až 999 obyv až obyv až obyv až obyv až obyv až obyv až obyv a více obyv Venkov Urbánní prostor Zdroj: ČSÚ 2011, vlastní zpracování I.1.2 Územní členění Olomoucký kraj se z hlediska územně-správního člení se na pět okresů, 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 20 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Území členění dle okresů bude v analytické části využíváno jen ve výjimečných Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 5

7 případech, kdy nebudou dostupná data na nižší úrovni. Území členění dle správních obvodů ORP a POÚ bude využíváno v souvislosti s charakterem analyzovaného stavu, či jevu. Nutno podotknout, že přenesené působnosti (státní správa) na městské úřady sídel správních obvodů ORP či POÚ nijak nesouvisí s předmětem analytické části. Na druhou stranu územní členění místních akčních skupin (MAS) bude využíváno v analytické části Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje i z důvodu významu MAS pro rozvoj venkova a aktivizaci aktérů na venkově. Místní akční skupiny vychází ze spolupráce podnikatelů, neziskových organizací a obcí. MAS mají má svou územní dimenzi definovánu na základě katastrálního území obcí, které schválily zařazení jejich území do působnosti MAS. Vztah správních obvodů ORP, POÚ a území MAS v jednoduchosti zachycuje níže uvedená tabulka č. 2. Tabulka 2: Základní charakteristiku územní skladby Olomouckého kraje Okres ORP MAS* POÚ Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Jeseník Vincenze Priessnitze pro Jesenicko Podíl na výměře kraje Podíl obyvatel na populaci kraje Javorník 6,50% 1,94% Jeseník 4,86% 3,34% Zlaté Hory 2,26% 1,06% OPRV Olomouc 9,55% 24,48% Olomouc Bystřička Hlubočky 0,42% 0,68% Libavá 6,20% 0,17% Litovel Moravská cesta Litovel 4,69% 3,71% Uničov Uničovsko Uničov 3,93% 3,58% Šternberk Šternbersko Šternberk 4,42% 3,16% Nízký Jeseník Mor. Beroun 1,39% 0,55% Prostějov Na cestě k prosperitě Němčice nad H. 1,50% 1,36% Prostějov venkov Prostějov 9,81% 14,05% Konice Region Haná Konice 3,24% 1,67% Střední Haná Kojetín 1,93% 1,94% Přerov Partnerství Moštěnka Přerov 5,80% 11,13% Lipník n. B. Moravská brána Lipník n. B. 2,25% 2,41% Hranice RPR Hranicko Hranice 6,16% 5,43% Mohelnice Mohelnicko Mohelnice 3,57% 2,93% Šumperský venkov Šumperk 11,04% 9,93% Šumperk Šumperk Hanušovice 5,43% 1,20% Horní Pomoraví Zábřeh Zábřeh 5,06% 5,28% *- Převládající MAS ve správním obvodu dané POÚ. Zdroj: vlastní zpracování Přestože území místních akčních skupin (MAS) nerespektuje hranice krajů ani ORP, tal jednotlivé správní obvody POÚ lze rámcově ztotožnit územím některé z MAS. Mikroregiony (dobrovolné svazky obcí či zájmová sdružení právních osob) jsou tvořeny pouze obcemi a často jsou zakládajícími členy MAS. Jelikož mikroregiony často nemají výkonný aparát, a řada obcí je členem více mikroregionů, proto nebylo možné nijak využít jejích územní působnosti v tomto dokumentu. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 6

8 Každý problém, či bariera rozvoje venkova Olomouckého kraje má různou intenzitu ve vztahu k velikosti obce a poloze subregionu (území MAS či POÚ), ve kterém leží. Proto v jednotlivých kapitolách této analýzy bude využito různé územní členění. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 7

9 I.2 Obyvatelstvo I.2.1 Demografie Mnoho států EU řeší demografický vývoj populace, který má negativní dopad na širokou řadu veřejných politik. Stejně tomu je i v České republice a Olomouckém kraji, ale venkov je dotčen mnohem silnějším fenoménem, kterým je suburbanizace. Fenomén suburbanizace se bude touto kapitolou analytické části táhnout jak červená nit, protože má vliv na všechny základní charakteristiky obyvatelstva venkova. Graf č. 1 dokládá, že ve sledovaném období velikost venkovské populace roste a urbánní oblasti naopak ztrácí své obyvatelstvo. Tyto změny májí vliv na všechny následující charakteristiky obyvatelstva, jako je přirozený přírůstek či vzdělaností struktura. Tyto změny nemají jen pozitivní dopad, ale přináší i problémy, např. narušení soudružnosti venkovského obyvatelstva, vznik nesourodých komunit v obci atd. 1 Navíc suburbanizace probíhá jen v některých částech venkovského území Olomouckého kraje. Postiženými tak jsou periferní regiony, které jsou vzdálené od větších měst poskytující zázemí přilehlému venkovu. Pro periferní regiony je velkým problémem sociální vyloučení a chudoba. Proto na konci této kapitoly je analyzován i tento problém. Obrázek 1: Vývoj celkové populace v Olomouckém kraji (v tis.) v období Přirozený přírůstek Stav a vývoj živě narozených by primárně měl být ovlivněn suburbanizací, ale jak je doloženo níže, stěhování na venkov se týká především osob v mladším produktivním věku, které zakládají rodinu na venkově. Zajímavé je, že počet živě narozených ve venkovské prostoru stagnuje od roku 2007 a v urbánním prostoru až od dva roky později. Od roku 2009 je zřejmý prudký pokles porodnosti v celém Olomouckém kraji. Jedná se o pokles o více než 800 osob za dva roky. 1 Zdroj: Současná česká suburbanizace a její důsledky, autor: Martin Ouředníček Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 8

10 Obrázek 2: Vývoj živě narozených v Olomouckém kraji v období Migrace Migrace jasně zachycuje fenomén suburbanizace, který má za následek výše uvedený růst celkové populace venkova a nepřímo i ovlivňuje porodnost v obcích s dobrou dopravní dostupností do větších měst. Jak znázorňuje mapa č. 1, tak většina venkovských obcí má pozitivní saldo migrace. Toto se netýká obcí ze správních obvodů POÚ, které Socioekonomická analýza Olomouckého kraje označila za hospodářsky slabé a strukturálně postižené. Hanušovicko (-390 obyvatel), Zlatohorsko (-309), Jesenicko (-191), Moravskoberounsko (-123) jsou periferní venkovské správní obvody POÚ, kde díky migraci systematicky ubývají obyvatelé. Javornicko a Kojetínsko jsou specifické subregiony, kde obecně dochází k odlivu obyvatel, ale současně zde vznikají rozsáhlé sociálně vyloučené lokality, kde se koncentrují noví obyvatelé, a proto zde saldo migrace není natolik negativní (srovnej tab. 3 a obrázek 8). Tabulka 3: Saldo migrace v období SO POÚ Venkovský prostor Celkem abs. rel. abs. rel. Hanušovice ,3 % ,3 % Hlubočky -42-1,0 % -42-1,0 % Hranice 416 2,6 % ,8 % Javorník 45 0,4 % 45 0,4 % Jeseník ,0 % ,8 % Kojetín 131 2,2 % 90 0,7 % Konice -92-1,2 % ,5 % Libavá ,9 % ,9 % Lipník nad Bečvou 211 3,0 % 12 0,1 % Litovel 540 3,9 % 409 1,7 % Mohelnice 274 3,0 % -48-0,3 % Moravský Beroun ,5 % ,5 % Němčice nad Hanou 326 3,7 % 326 3,7 % Olomouc ,8 % ,3 % Prostějov ,5 % 857 1,0 % Přerov ,1 % ,6 % Šternberk 317 4,8 % 29 0,1 % Šumperk 590 1,6 % ,5 % Uničov 237 2,1 % ,9 % Zábřeh 130 0,7 % ,7 % Zlaté Hory ,6 % ,6 % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 9

11 Jak znázorňuje tabulka č. 3, výše uvedené periferní SO POÚ mají i vysoký podíl emigrace vůči počtu obyvatel daného území (%). Dalším specifickým územím je SO POÚ Libavá, který zahrnuje vojenský újezd Libavá a dochází zde k velkému odlivu obyvatelstva při srovnání s počtem obyvatel. Za sledovaných pět let se ze subregionu odstěhovala více než desetina obyvatel, což může být z významné části ovlivněno omezováním činnosti vojenského újezdu. Naopak jsou důležité údaje o venkovském prostoru v SO POÚ okolo velkých měst, kterými jsou Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk. Zde dochází k významným suburbanizačním tendencím a imigraci obyvatelstva (v abs.) do venkovských obcích v zázemí těchto měst. Při relativním srovnání (%) imigrace do venkova s počtem obyvatel SO POÚ zjistíme, že nárůst počtu obyvatel přistěhováním je významný okolo měst Litovel, Němčice nad Hanou a Šternberk. Tyto změny z pohledu venkovského prostoru zvyšují požadavky na občanské vybavení ve venkovských obcích a jejich dopravní dostupnost, a to jak veřejnou hromadnou dopravou, tak i bezmotorovou dopravou, pokud to místní podmínky umožňují. Obrázek 3: Saldo migrace v jednotlivých obcích Olomouckého kraje v období Stárnutí populace Stárnutí populace je celoevropským problémem, který má dopad na trh práce a strukturu požadovaných veřejných služeb. Těmto se budeme věnovat v následují kapitolách číslo I.4 Občanská vybavenost na venkově. Jelikož venkov je z pohledu demografie pozitivně ovlivňován trendem suburbanizace, růst podílu osob v postproduktivním věku (+1,2 %) je pomalejší než v urbánním prostoru Olomouckého kraje (+ 2,2 %). Přestože tempo růstu počtu obyvatel venkova je zpomalováno imigrací především mladých lidí do příměstského venkova, tak nadále probíhá stárnutí populace, které má velký vliv na strukturu potřeb obyvatelstva. Tempo růstu podílu osob v postproduktivním věku zachycuje obrázek č. 4. Stejně tak srovnání počtu obyvatel Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 10

12 v postproduktivním a preproduktivním věku, neboli index stáří, ukazuje v grafu č. 5. V obou níže uvedených grafech je vidět, že venkov Olomouckého kraje je z pohledu stárnutí obyvatelstva v lepší stavu než urbánní prostor. Přesto stárnutí populace může být pro venkov problémem, na který musí reagovat. Obrázek 4: Podíl obyvatel nad 65 let na celkové populaci sledovaných oblastí Obrázek 5: Vývoj indexu stáří ve venkovském a urbánním prostoru OK Přestože statistiky o stárnutí obyvatelstva na venkově nemají stejně vysoké tempo jako statistiky o obyvatelstvu v urbánním prostoru, můžeme zaznamenat, že v rámci venkovského prostoru jsou v jednotlivých správních obvodech ORP významné rozdíly. Toto dokazuje tabulka č. 4.Z tabulky je zřejmé, že podíl osob nad 65 let je v jednotlivých správních obvodech ORP významně odlišný. Především pro ORP na severu kraje (Jeseník, Šumperk, Šternberk, Uničov), kde po 2. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, byl v roce 2007 charakteristický nízký podíl osob nad 65 let a v současnosti si nízké hodnoty udržuje jen Šternbersko. Naopak venkov ve správním obvodu Konice, Prostějov a Přerov má vysoký podíl osob v této kategorii, což se ve sledovaném období nezměnilo. Index stáří, který srovnává počet osob na 65 let s počtem osob do 14 let, odhaluje problémy opět na Konicku a Přerovsku, přestože růst problémů není tak zásadní, jako periferních subregionech. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 11

13 Tabulka 4: Stárnutí populace na venkově dle ORP ORP Populace na venkově (2011) 2007 Počet osob nad 65 podíl na celkové populaci Index stáří Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje podíl na celkové populaci rozdíl (11-07) Hranice % % Jeseník % % Konice % % Lipník n. B % % Litovel % % Mohelnice % % Olomouc % % Prostějov % % Přerov % % Šternberk % % Šumperk % % Uničov % % Zábřeh % % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Růst populace, který je především způsoben s přílivem osob v produktivním věku, a s tím spojený pozvolnější stárnutí obyvatelstva na venkově než v urbánním prostoru, lze považovat za pozitivní jev pro venkov. Tyto procesy spojené se suburbanizací, však neprobíhají ve všech částech venkova Olomouckého kraje. Proto tabulka č. 5 obsahuje údaje o rozdílech v počtu obyvatel, celkovém saldu migrace a počtu osob do 14 let v období Tabulka 5: Demografický vývoj na venkově dle ORP ORP Počet obyvatel venkova Saldo migrace Počet osob do 14 let Rozdíl (v %) Podíl migrace na celkové populaci Rozdíl Hranice % 416 2,60% Jeseník % ,60% Konice % -46-0,60% Lipník n. B % 211 3,00% Litovel % 540 3,90% Mohelnice % 274 3,00% Olomouc % ,00% Prostějov % ,50% Přerov % ,90% Šternberk % 194 1,90% Šumperk % 181 0,40% Uničov % 237 2,10% Zábřeh % 130 0,70% Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Z tabulky vyplývá, že suburbanizační procesy neprobíhají na venkově ve správním obvodu ORP Jeseník a Konice a dílčím způsobem v SO ORP Šumperk, který obsahuje velmi nesourodé

14 území údolí řeky Moravy (SO POÚ Hanušovice viz tabulka č. 2) a řeky Desné (SO POÚ Šumperk). I.2.2 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Pro venkov vždy platilo, že vzdělanostní struktura obyvatelstva má výrazně nižší stupeň formální vzdělanosti. Například při sčítání lidu v roce 2001 v Olomouckém kraji mělo venkově vysokoškolské vzdělání 4,6 % obyvatel, zatím co ve městech vysokoškolsky vzdělaní tvořili 11,2 % z celkové populace. Při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 (SLDB) byl tento rozdíl mezi zastoupením vysokoškolsky vzdělaných osob ve venkovských a urbánních oblastech řádově nižší. Jak ukazují výsledky SLDB v tabulce č. 6 a obrázek č. 7, tak počet vysokoškolsky vzdělaných osob na venkově se zvýšil. Pro venkov však stále platí, že zde žije větší podíl osob se základním a učňovským vzděláním než v městech, přestože růst počtu vysokoškolsky vzdělaných osob na venkově roste rychleji než ve urbánních oblastech. Tabulka 6: Vzdělanostní struktura obyvatelstva Olomouckého kraje v roce 2011 z toho nejvyšší ukončené vzdělání Velikostní skupiny obcí Obyvatelstv o ve věku 15 a více let základní střední (bez m.*) střední (s m.*) a vyšší odb. vysokoškolské bez vzdělání k do 199 obyv až 499 obyv až 999 obyv až obyv až obyv Venkov Urbánní prostor až obyv až obyv až obyv a více obyv *- maturity/ou Zdroj: SLDB 2011í Důležitým údajem, který jde proti obecnému trendu zvyšování počtu obyvatel s maturitou a vysokoškolským titulem, který dle SLDB 2011 probíhá v celé ČR, je zvyšující se podíl osob bez vzdělání. Tato skupina obyvatel se jen obtížně uplatňuje na trhu práce a je u ní vysoká pravděpodobnost chudoby. Na venkově Olomouckého kraje žije takřka 2 tis. obyvatel bez vzdělání. Již zmíněný trend růstu podílu vysokoškolsky vzdělaných osob a osob se středním vzděláním (s maturitou) se projevuje i na venkově Olomouckého kraje. Naopak přirozeně klesá podíl osob se základním a střením vzděláním (bez maturity). Tyto změny zachycuje obrázek č. 7. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 13

15 Obrázek 6 Nejvyšší získané vzdělání obyvatel ve venkovských a urbánních oblastech kraje Obrázek 7: Vývoj vzdělanostní struktury na venkově Tabulka 7: Vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných osob dle okresů Venkovský prostor rozdíl ( ) % (2011/2001) Urbánní prostor rozdíl ( ) % (2011/2001) Jeseník % % Olomouc % % Přerov % % Prostějov % % Šumperk % % Zdroj: SLDB 2011í Z tabulky č. 7 jasně vyplývá rychlejší tempo růstu počtu vysokoškolsky vzdělaných osob na venkově, a to jak relativně (%), tak absolutně (v některých okresech). Přestože na venkově Olomouckého kraje obecně dochází pozitivnímu trendu ve vzdělanostní struktuře Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 14

16 obyvatelstva (viz obrázek 7 a tabulka č. 7), jsou v jednotlivých částech kraje zásadní rozdíly v počtu osob bez vzdělání, základním vzděláním, a také v počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel venkovských regionů. Jelikož na úrovni SO ORP počty obyvatel bez vzdělání a se základním vzděláním splývají v rámci většího správního obvodu je pro srovnání územní dimenze je použito SO POÚ. Dle tabulky č. 8 je největší počet osob bez vzdělání ve venkovském prostoru SO POÚ Javorník, Němčice n. H. a Přerov (více jak 1 % bod). Na území těchto tří SO POÚ žije celá třetina (579) všech osob bez vzdělání na venkově v Olomouckém kraji (1 732). Další SO POÚ s vysokým podílem osob bez vzdělání jsou Hanušovice a Moravský Beroun (1 %), ale nedosahují vysokého počtu v absolutním měřítku (63 a 28 osob). Nejméně osob bez vzdělání je na venkově v SO POÚ Lipník n. B., Litovel, Olomouc, Prostějov a Zábřeh (0,3 % a 0,4 %). Nejvyšší podíl osob se základním vzděláním je ve SO POÚ Hanušovice (29 %), Javorník (26 %) a Moravský Beroun (27 %), čímž přesahují průměr Olomouckého kraje (21 %) o více než pětinu. Nejnižší podíl osob se základním vzdělání je na venkově SO POÚ Lipník n. Bečvou, Olomouc a Prostějov. Nejvíce osob s vysokoškolským vzděláním na venkově je SO POÚ okolo tří největších měst Olomouckého kraje, tedy Olomouce, Prostějova a Přerova. Na venkově těchto SO POÚ žije polovina všech osob s vysokoškolským vzděláním. Tabulka 8: Nejvyšší dosažené vzdělání venkovského obyvatelstva dle SO POÚ roce 2011 POÚ bez vzdělání základní střední (bez maturity) střední (s maturitou) a vyšší odborné vysokoškolské abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % Hanušovice 63 1,0% ,6% ,3% ,5% 298 4,7% Hlubočky 20 0,6% ,4% ,7% ,7% 242 6,8% Hranice 119 0,9% ,7% ,2% ,9% 989 7,6% Javorník 154 1,5% ,2% ,9% ,5% 546 5,4% Jeseník 67 0,9% ,7% ,0% ,8% 565 7,4% Kojetín 34 0,7% ,9% ,3% ,0% 302 6,0% Konice 34 0,5% ,3% ,6% ,2% 358 5,5% Libavá 4 0,5% ,5% ,7% ,1% 36 4,3% Lipník n. B. 16 0,3% ,1% ,5% ,0% 469 7,9% Litovel 45 0,4% ,1% ,6% ,0% 882 7,7% Mohelnice 38 0,5% ,3% ,8% ,3% 545 6,8% Mor. Beroun 28 1,0% ,4% ,0% ,0% 139 4,9% Němčice nad H ,7% ,4% ,3% ,1% 440 6,2% Olomouc 166 0,4% ,7% ,8% ,9% ,4% Prostějov 120 0,3% ,0% ,5% ,6% ,4% Přerov 301 1,4% ,5% ,7% ,7% ,1% Šternberk 36 0,7% ,1% ,9% ,0% 335 6,2% Šumperk 199 0,7% ,3% ,7% ,7% ,6% Uničov 51 0,6% ,9% ,6% ,2% 573 6,4% Zábřeh 67 0,4% ,1% ,3% ,6% ,1% Zlaté Hory 46 0,8% ,0% ,8% ,1% 291 5,3% Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 15

17 I.2.3 Chudoba a sociální vyloučení Významným tématem neřkuli problémem nejen na venkově Olomouckého kraje je chudoba a sociální vyloučení obyvatel, které je vhodné analyzovat na co nejnižší úrovni. To znamená dle správních obvodů pověřených obecních úřadů (SO POÚ) či území MAS, které využívají komunitně vedeného místního rozvoje umožňující integrovaných přístup k řešení místních problémů. Pro analýzu chudoby a sociálního vyloučení jsou dostupná neaktuální data o sociálně vyloučených lokalitách v Olomouckém kraji (2010) a dále na úrovni SO POÚ jsou dostupná data o rozsahu výplaty dávek v hmotné nouzi za rok Bohužel data o rozsahu hmotné nouze obsahují údaje za venkovský i urbánní prostoru definovaný touto analytickou části Koncepce. I Sociálně vyloučené lokality Sociálně vyloučené lokality lze definovat jako místa, ve kterých se vyskytují a žijí sociálně slabší jedinci, či celé komunity. Sociálně vyloučeným jedincům je dlouhodobě znesnadňován nebo zamezován přístup ke zdrojům a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit celé společnosti. 2 U sociálně vyloučených jedinců často dochází ke kumulaci znevýhodnění (handicapů). Jedná se například o: - nedostatečně vzdělané osoby, - dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnané, - osoby s mentálním či fyzickým handicapem, - osoby trpící nějakým druhem závislosti, - imigranty a příslušníky (etnicky, nábožensky aj.) menšin, - lidi, kteří se ocitli v těžké životní situaci, z níž si sami nedokáží pomoci Studie Zjišťování potřeb uživatelů a zadavatelů v jednotlivých oblastech sociálních služeb v Olomouckém kraji, která mimo jiné mapuje počet a velikost sociálně vyloučených lokalit v jednotlivých obcích Olomouckého kraje, je hlavním zdrojem informací před vznikem nové celostátní analýzy sociálně vyloučených lokalit, kterou tvoří Agentura pro sociální začleňování. Dle Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období (MPSV, 2011) lze sociálně vyloučené lokality definovat jako: - prostorově izolované - sociálně izolované - ekonomicky izolované - kulturně odlišné - symbolicky vyloučené Sociálně vyloučených lokalit dle dostupných studií 3 v Olomouckém kraji existovalo více než 70 ve více než 50 obcích našeho kraje. V době tvorby studií byly sociálně vyloučené lokality i v urbánním prostoru, přestože trh s bydlením a míra nezaměstnanosti vytváří podmínky pro vznik a rozvoj sociálně vyloučených lokalit především v periferních částech Olomouckého kraje. Díky neaktuálnosti dat není možné provést hlubší analýzu a srovnání situace na venkově dle SO POÚ. Bližší informace o lokalizaci a rozsahu sociálně vyloučených lokalit obsahuje přiložený obrázek č. 8 získaný ze Studie sídelní struktury Olomouckého kraje. 2 Zdroj: Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období , MPSV, ) Zjišťování potřeb uživatelů a zadavatelů v jednotlivých oblastech sociálních služeb v Olomouckém kraji, 2010, zadavatel: Olomoucký kraj, zhotovitel: SocioTrendy.cz; 2) Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, 2006, zadavatel: MPSV, zhotovitel: GAC spol. s r. o. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 16

18 Obrázek 8: Sociálně vyloučené lokality v Olomouckém kraji I Hmotná nouze Pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., a jedná se o opatření, kterým stát bojuje proti sociálnímu vyloučení občanů. Hmotná nouze je stav, kdy osoba, či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost (ošacení, obživa a bydlení). 4 Osobě v hmotné nouzi jsou vypláceny dávky ve formě příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci. O jejich poskytnutí a vyplacení rozhodují příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR (ÚP) a výplatu zajišťují kontaktní pracoviště ÚP strukturované dle území SO POÚ, která například v listopadu 2012 zajistila výplatu dávek hmotné nouze osobám. V Olomouckém kraji není zřízeno kontaktní pracoviště ÚP v SO POÚ Libavá, 4 Zdroj: Studie sídelní struktury Olomouckého kraje, 2012 Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 17

19 Němčice nad Hanou, Hlubočky a Moravský Beroun, proto jsou data za tato území součástí SO POÚ Olomouc, Prostějov a Šternberk. (viz obrázek 9) Obrázek 9: Míra hmotné nouze v SO POÚ 5 Z obrázku č. 9 je zřejmé, že výše podílu vyplácených dávek v hmotné nouzi na celkovém počtu obyvatel ve SO POÚ územně splývá s územím, kde je ve venkovském prostoru vysoká míra nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti. Blíže o tomto pojednává tabulka č. 9, ve které jsou barevně zvýrazněny údaje o nezaměstnanosti o 25 % (1/4) vyšší než je průměr na venkově v Olomouckém kraji. I Dlouhodobá nezaměstnanost Podle údajů Úřadu práce ČR k je z celkových 145 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) na venkově je evidováno více než 19 tisíc uchazečů o zaměstnání, což znamená 12,33 %. V tabulce č. 8 jsou červeně zvýrazněny SO POÚ s nezaměstnaností o čtvrtinu vyšší než je průměr na venkově v Olomouckém kraji. Jedná se tak o správní obvody, které byly též 5 Zdroj: Studie sídelní struktury Olomouckého kraje, 2012 Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 18

20 výše uvedeny v souvislosti s vysokým podílem osob v hmotné nouzi, a to SO POÚ Hanušovice, Javorník, Jeseník, Kojetín, Moravský Beroun a Zlaté Hory. Tabulka č. 9: Nezaměstnanost specifických skupin trhu práce ve venkovském prostoru POÚ Počet EAO 1) Uchazeči o zaměstnání 2) celkový počet uchazečů dlouhodobě nezam. absolventi abs. (X) % (X/EAO) abs. (Y) % (Y/EAO) abs. (Z) % (Z/EAO) Hanušovice ,63 % ,71 % 27 0,80 % Hlubočky ,79 % 57 2,88 % 16 0,81 % Hranice ,86 % 262 3,53 % 57 0,77 % Javorník ,56 % 466 8,64 % 71 1,32 % Jeseník ,18 % 182 4,11 % 47 1,06 % Kojetín ,80 % 233 8,73 % 26 0,97 % Konice ,90 % 183 5,38 % 32 0,94 % Libavá ,12 % 27 4,95 % 6 1,10 % Lipník n. Bečvou ,63 % 170 5,05 % 36 1,07 % Litovel ,71 % 178 2,75 % 49 0,76 % Mohelnice ,36 % 188 4,24 % 44 0,99 % Moravský Beroun ,57 % 165 9,81 % 16 0,95 % Němčice n. Hanou ,71 % 213 5,65 % 27 0,72 % Olomouc ,88 % 840 3,02 % 247 0,89 % Prostějov ,26 % 870 4,20 % 145 0,70 % Přerov ,76 % 293 3,21 % 71 0,78 % Šternberk ,83 % 168 5,42 % 35 1,13 % Šumperk ,75 % 902 5,53 % 143 0,88 % Uničov ,00 % 220 4,35 % 56 1,11 % Zábřeh ,65 % 397 4,38 % 63 0,70 % Zlaté Hory ,63 % 161 5,77 % 36 1,29 % Olomoucký kraj celkem ,54 % ,80 % ,79 % Česká republika celkem ,01 % ,62 % ,58 % 1) Ekonomicky aktivní obyvatelé (dle SLDB 2011) 2) Zdroj: ČSÚ, UAP data k Kromě míry nezaměstnanosti je nezbytné analyzovat i data o počtu dlouhodobě nezaměstnaných, které konkrétněji specifikují rozsah problému chudoby a sociálního vyloučení ve venkovských regionech Olomouckého kraje. Na venkově v Olomouckém kraji žije téměř 7 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných z celkových 145 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel (EAO). To znamená, že více než 4,5 % obyvatel je na venkově dlouhodobě nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost není významný problémem na venkově v SO POÚ Hlubočky, Hranice, Litovel a Olomouc, kde počet dlouhodobě nezaměstnaných nedosahuje vysokého podílu na EAO. V těchto správních obvodech jsou statistiky nezaměstnanosti nižší než je průměr České republiky. Naopak se jedná o rozsáhlý problém ve venkovských obcích SO POÚ Hanušovice, Javorník, Kojetín a Moravský Beroun, kde 8 % EAO nemá práci více než jeden rok. Zajímavé je srovnat podíl dlouhodobě nezaměstnaných s celkovým počtem nezaměstnaných. Tím zjistíme, že takřka polovina uchazečů o práci na Hanušovicku, Kojetínsku Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 19

21 a Moravskoberounsku nemá práci více než rok. Především je ale zajímavé, že je nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných ve SO POÚ Jeseník, Litovel a Zlaté Hory. Nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných v SO POÚ Jeseník a Zlaté Hory, které se již řadu let potýkají s vysokou nezaměstnaností, lze vysvětlit relativně úspěšnou implementací aktivní politiky nezaměstnanosti, která přes vysokou nezaměstnanost minimalizuje dlouhodobou nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost z pohledu SO ORP je nejvyšší v Šumperku (1 366 osob, 6,9%) a relativně i ve Šternberku (7 % z EAO). V absolutním měřítku je dlouhodobá nezaměstnanost problémem v uvedeném SO ORP Šumperk a Přerov, kde přesahuje tisíc osob, které jsou více než rok bez práce. Tabulka 10 Dlouhodobá nezaměstnanost ve venkovském prostoru dle MAS Název MAS ORP* počet EAO 1) (X) dlouhodobý uchazeči o zaměstnání abs. (Y) % (Y/X) Bystřička Olomouc ,0% Jesenicko 1) Jeseník ,9% Horní Pomoraví Šumperk, Zábřeh ,1% Hranicko 2) Hranice ,7% Mohelnicko Mohelnice ,5% Moravská brána Lipník n. B ,9% Moravská cesta 3) Litovel ,8% Moravský kras Prostějov ,1% Moštěnka (Partnerství Moš.) Přerov ,5% Na cestě k prosperitě Prostějov ,2% Nízký Jeseník Šternberk ,2% Občané pro rozvoj venkova Olomouc ,8% Prostějov venkov Prostějov ,2% Region HANÁ Konice, Prostějov ,6% Střední Haná Přerov ,6% Šternbersko Šternberk ,7% Šumperský venkov Šumperk ,7% Uničovsko Uničov ,2% *- Významný podíl SO ORP na územní působnosti MAS 1) Celým názvem MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko 2) Celým názvem MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko 3) Celým názvem MAS Moravská cesta (Litovelsko - Pomoraví) Dle dosavadních analýz a strategií České republiky 6 i Olomouckého kraje 7 problém chudoby a sociálního vyloučení vyžaduje řešení integrovaným způsobem, které bude postaveno na místní komunitě, jejich znalostech a spolupráci s nadregionálními aktéry. Integrovaný způsob řešení místních problémů je vlastní komunitně vedenému místnímu rozvoji, který uplatňují MAS. 6 Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, 2006, zadavatel: MPSV, zhotovitel: GAC spol. s r. o.; Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období , 2011, zadavatel: Vláda ČR, zhotovitel: Agentura pro sociální začleňování; Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování, 2012, zhotovitel: MPSV 7 Situační analýza vytvořená v rámci projektu Zajištění integrace příslušníků romských komunit Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 20

22 Z tohoto důvodu v tabulce č. 11 při analýze územní dimenze dlouhodobé nezaměstnanosti bylo využito srovnání MAS v Olomouckém kraji. Následující tabulka č. 11 Faktory a stav chudoby využívá území MAS ke srovnání všech výše uvedených dat o stavu chudoby a sociálního vyloučení i podílu osob s nízkým vzděláním. Do souboru osoby s nízkým vzděláním jsou v tabulce č. 10 započítány osoby se základním vzděláním (včetně nedokončeného) i bez vzdělání, protože se jedná o významný faktor chudoby. V tabulce jsou pro označení negativního stavu analyzovaného jevu červené ikony (nadprůměrné hodnoty) a pro pozitivní stav zelené ikony (podprůměrné hodnoty). MAS s nadprůměrný podílem osob s nízkým vzděláním jsou označeny červenou ikonou. Zeleně jsou označeny MAS s velmi nízkým podílem osob s nízkým vzděláním. Stejným způsobem jsou i zvýrazněny MAS s vysokou, respektive nízkou, dlouhodobou nezaměstnaností. Tabulka 11 Faktory a stav chudoby dle MAS Název MAS dlouhodobá hmotná nouze nízké vzdělaní nezaměstnanost % / % / % Bystřička 20,09% 3,0% 1,4% sociálně vyloučené lokality Jesenicko 1) 22,99% 5,9% 2,9% Horní Pomoraví 22,67% 6,1% 2,5% Hranicko 2) 19,22% 4,7% 0,9% Mohelnicko 22,01% 4,5% 0,9% Moravská brána 19,64% 5,9% 1,4% Moravská cesta 3) 19,68% 2,8% 0,8% Moravský kras 20,48% 4,1% 1,6% Moštěnka 4) 21,53% 4,5% 1,6% Na cestě k prosperitě 21,70% 5,2% 1,6% Nízký Jeseník 28,87% 9,2% 1,7% OPRV 5) 20,32% 3,8% 1,4% Prostějov venkov 18,91% 4,2% 1,6% Region HANÁ 19,63% 3,6% 1,3% Střední Haná 22,97% 8,6% 3,3% Šternbersko 19,70% 3,7% 1,7% Šumperský venkov 21,52% 5,7% 1,7% Uničovsko 22,08% 5,2% 1,7% 1) Celým názvem MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko 2) Celým názvem MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko 3) Celým názvem MAS Moravská cesta (Litovelsko - Pomoraví) 4) Celým názvem MAS Partnerství Moštěnka 5) Celým názvem MAS Občané pro rozvoj venkova Ve sloupci hmotná nouze jsou červenými ikonami označeny MAS, které působí ve SO POÚ s více než 3 % osob pobírající dávky v hmotné nouzi. Zelenou ikonou smajlík jsou označeny MAS, které působí ve SO POÚ s méně než 1,5 % osob pobírající dávky v hmotné nouzi. Místní akční skupiny na jejichž území se nevyskytují sociálně vyloučené lokality jsou v tabulce č. 11 označeny zelenou ikonou smajlíkem. Naopak MAS s větším počtem sociálně vyloučených lokalit či osob (data vychází z výše uvedených analýzy) jsou označeny červenou Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 21

23 ikonou. Jedná se o MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko, Horní Pomoraví, Moravská brána, Na cestě k prosperitě, Prostějov venkov, Region HANÁ a Střední Haná. V ostatních MAS existují méně než dvě vyloučené lokality, v nichž žije do 100 sociálně slabých osob, a tyto MAS nejsou označeny ikonou. I.2.1 SWOT analýza - obyvatelstvo Silné stránky - růst počtu obyvatel (především migrací, přirozený přírůstek stagnuje) = suburbanizace - pomalejší tempo růstu indexu stáří ve srovnání s průměrem ČR - zlepšování vzdělaností struktury obyvatelstva - růst počtu i podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na venkově (ve srovnání s urbánním prostorem) - Slabé stránky - negativní demografické jevy v periferních regionech (významný úbytek obyvatelstva, rychlé stárnutí obyvatelstva) - špatná vzdělanostní struktura obyvatelstva v periferních regionech - růst počtu osob bez vzdělání - meziregionální rozdíly v míře chudoby a sociálního vyloučení - existence sociálně vyloučených lokalit Příležitosti - snižování nákladů za pořízení bydlení v periferních regionech - využití potenciálů osob s vysokoškolským vzděláním - Hrozby - suburanizační tendence v příměstském regionu způsobí neudržitelný nárůst požadavků po vyšší kapacitě a dostupnosti veřejné infrastruktury a občanského vybavení - emigrace mladých, vzdělaných obyvatel z periferních regionů zvýší hospodářské a sociální rozdíly - zvyšující se podíl osob v postproduktivním věku - Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 22

24 I.3 Veřejná infrastruktura I.3.1 Technická infrastruktura Za základní kámen rozvoje obce je považována technická infrastruktura, respektive vodovod, kanalizace a plynovod. Elektrifikace je v ČR na takové úrovni, že její analýza by byla bezpředmětná. Srovnání vybavenosti veřejnou infrastrukturou na venkově a v urbánním prostoru je bezpředmětné, proto je níže uvedeno pouze srovnání dle velikostní skupin venkovských obcí a SO ORP. I Vodovod Veřejný vodovod je zaveden v 356 venkovských obcích Olomouckého kraje, což znamená dostupnost více než v 90% venkovských obcí kraje. Dostupnost veřejné infrastruktury či veřejné vybavenosti je přímo úměrná počtu obyvatel obce. Neexistence vodovodu se týká především nejmenších obcí, tedy do 200 obyvatel, z nichž čtvrtina jej nemá. V ostatních velikostních skupinách obcí je neexistence vodovodu výjimečnou záležitostí. Nejhorší situace s dostupnosti veřejného vodovodu na venkově dle SO ORP je v Lipníku nad Bečvou, Šumperku a Zábřehu. Tabulka 12: Technická infrastruktura na venkově dle velikostních skupin Velikostní skupiny obcí počet venkovských obcí vodovod kanalizace plynovod abs. podíl abs. podíl abs. podíl do 199 obyv % 13 28% 35 76% 200 až 499 obyv % 38 31% % 500 až 999 obyv % 48 45% 90 84% až obyv % 58 76% 73 96% až obyv % % % Zdroj: Studie sídelní struktury Olomouckého kraje, Tematická karta vodohospodářské politiky, vlastní zpracování I Kanalizace Kanalizace se nevyskytuje ve více než polovině venkovských obcích Olomouckého kraje. Nejhorší situace je v SO ORP Konice, Litovel, Lipník nad Bečvou a Mohelnice (viz tabulka č. 13). Na druhou stranu nejvyšší podíl existence kanalizace v obcích je v SO ORP Olomouc a Uničov, což souvisí s převahou větších venkovských obcí v těchto SO ORP. Je však zajímavé, že v SO ORP Hranice je více než 50 % obcí s méně jak 500 obyvateli odkanalizováno. I Plynovod Dostupnost plynu ve venkovských obcích Olomouckého kraje velmi různorodá, a to především při srovnání jednotlivých SO ORP. V šesti SO ORP Olomouckého kraje existuje v každé obci připojení k plynovodu. Jedná se o SO ORP Konice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Prostějov, Přerov a Uničov (viz tabulka č. 13). Na druhou stranu v SO ORP Šternberk, Šumperk a Zábřeh neexistuje připojení k plynovodu v takřka polovině obcí. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 23

25 Tabulka 13: Technická infrastruktura na venkově dle SO ORP ORP Počet obcí vodovod kanalizace plynovod obce kompletně vybavené abs. podíl abs. abs. abs. podíl abs. podíl Hranice % 18 60% 29 97% 18 60% Jeseník % 13 57% 17 74% 11 48% Konice % 3 15% % 3 15% Lipník n. B % 5 38% % 4 31% Litovel % 6 32% 17 89% 5 26% Mohelnice % 5 38% 12 92% 5 38% Olomouc % 33 75% % 30 68% Prostějov % 34 45% % 33 44% Přerov % 25 44% % 25 44% Šternberk % 10 50% 11 55% 7 35% Šumperk % 19 54% 18 51% 14 40% Uničov % 6 67% 9 100% 5 56% Zábřeh % 12 44% 16 59% 10 37% Zdroj: ČSÚ, Studie sídelní struktury Olomouckého kraje a vlastní zpracování I Internet (mobilní) Dostupnost internetového připojení se stává velmi významným aspektem života na venkově a to jak pro občany, tak pro podnikatele. V souvislosti se záměry o další rozvoj elektronizace veřejné správy je nedostupnost internetového připojení na venkově významnou barierou pro další rozvoj egovermentu. Obrázek 10: Dostupnosti mobilního internetu u hlavních operátorů Vodafone T-Mobile Telefonica O2 Mobilní vysokorychlostní internetové připojení v Olomouckém kraji je u všech hlavních operátorů dostupné ve větších městech a jen výjimečně zasahuje do suburbalních oblastí. Ve venkovských oblastech vzdálenějších od měst je mobilní internetové připojení s přenosovou rychlostí přesahující 0,5 Mbit/s obvykle nedostupné. V periferních horských částech Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 24

26 Olomouckého kraje je mobilní internetové připojení absolutně nedostupné. (Blíže mapy pokrytí v obrázku č. 10). A to přesto, že podle Lisabonské smlouvy z roku 2000 je přístup k internetu základním právem každého občana a vlády členských zemí mají za úkol zajistit možnost síťování, spolupráce a integrace mezi různými regiony EU. I.3.2 Dopravní infrastruktura Silniční síť Olomouckého kraje dle jeho Koncepce rozvoje silniční sítě je tvořena více jak 3,5 tisíci kilometry silnic, která je tvořena těmito kategoriemi silnic: - I. třídy 427,5 km - II. třídy 922,7 km - III. třídy 2206,6 km Rozvoj páteřní dopravy je plně v kompetenci státu a dílčím způsobem i Olomouckého kraje, který strategické cíle v oblasti silniční dopravy definuje ve výše uvedené koncepci. Jako jednu z priorit stanovuje i přeložku silnice první třídy I/44, který zlepší dopravní dostupnost severní části Olomouckého kraje. Olomoucký kraj má poměrně hustou síť pozemních komunikací umožňující vzájemné propojení obcí místní dopravou. Z tabulky číslo 14 je zřejmé, že venkovské obce mají na starosti rozsáhlou síť místních komunikací, které celkově přesahují délku 2 tis. km. Analýza stavu místních komunikací přesahuje možnosti tohoto dokumentu a je plně v kompetenci místních partnerů působících ve venkovské prostoru Olomouckého kraje. Technický stav místních komunikací může být ve velmi neutěšeném stavu vyžadující investice přesahující rozpočtové možnosti venkovských obcí. Tabulka 14: Místní komunikace venkovských obcí ORP Počet obcí Rozloha Počet km Hranice Jeseník Konice Lipník n. B Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Zdroj: Koncepce rozvoje silniční sítě I Cyklodoprava V Olomouckém kraji dle Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v OK z roku 2009 bylo 169 km cyklostezek. Tento počet díky intenzivní finanční podpoře v rámci ROP Střední Morava se zvýšil, jelikož došlo k výstavbě desítek kilometrů nových cyklostezek. Další rozvoj infrastruktury pro cyklodopravu, kromě finančních prostředků, vyžaduje úzkou spolupráci řady venkovských obcí a měst. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 25

27 Dle dat z roku 2009 je rozsah infrastruktury pro cyklodopravu v jednotlivých ORP velmi odlišný. Nejlepší pokrytí cyklostezkami bylo v SO ORP Olomouc, kde je 12 venkovských obcí propojeno cyklostezkami o celkové délce 24 km. Nejhorší stav byl v SO ORP Zábřeh a Konice. Tabulka 15: Délka cyklostezek v Olomouckém kraji dle ORP (v metech) ORP Intravilán Exteravilán Celkem Venkovské cyklostezky* Hranice Jeseník Konice Lipník n. B Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Zdroj: Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji * cyklostezky mimo zastavený urbánní prostor I.3.1 SWOT analýza - veřejná infrastruktura Silné stránky Slabé stránky - všechny obce nad 1000 obyvatel disponují vodovodním řádem - všechny obce nad 2000 obyvatel disponují kanalizací a plynovodem - obce v okolí velkých měst Olomouc, Prostějov a Přerov mají 100 % pokrytí plynovodem Příležitosti - partnerství soukromého a veřejného sektoru k investicím do veřejné infrastruktury - zvýšení dostupnosti vysokorychlostního - obce, jež mají vodovod či kanalizaci, často nedisponují technickou infrastrukturou na celém území obce - většina obcí do 1000 obyvatel nedisponuje kanalizací - vodovodem nedisponuje 15 % obcí v SO ORP Lipníku nad Bečvou, Šumperk a Zábřeh - ve více než 60 % obcí v SO ORP Konice, Litovel, Lipník nad Bečvou a Mohelnice nedisponuje kanalizací - ve více jak 40 % obcí v SO ORP Šternberk, Šumperk a Zábřeh nedisponuje připojením k plynovodu - mobilní vysokorychlostní internet není dostupný mimo urbánní prostor - technický stav místních komunikací Hrozby - technický stav infrastruktury (technické i dopravní) nebyl zjištěn v rámci analýzy a hrozí riziko častých a významných investic do Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 26

28 internetového připojení - vytvoření technické infrastruktury v obcích - dotační možnosti pro období obnovy a rekonstrukcí - s rozvojem služeb a egovermentu hrozí diskriminace obyvatel a podnikatelů z venkovských oblastí s nízkým, či špatným pokrytím internetu - zhoršující se stav dopravní infrastruktury může přinést zhoršení hospodářství na venkově - dřívější investice do obecní infrastruktury mohou zatížit obecní rozpočty Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 27

29 I.4 Občanská vybavenost I.4.1 Vzdělávací vybavenost I Mateřské školy Mateřská škola, neboli předškolní zařízení, zajišťuje všestrannou péči o děti ve věku od tří do šesti let. Tato zařízení napomáhají rozvoji dítěte, které má možnost získávat sociální zkušenosti a poznatky pro přípravu na další vzdělávání. Obvyklým zřizovatelem mateřských škol jsou obce (samostatná příspěvková organizace nebo součástí jiné příspěvkové organizace), ale výjimečně jsou zařízení v Olomouckém kraji zřízena soukromými zřizovateli, či církvemi. V Olomouckém kraji existuje celkem 366 předškolních zařízení. Na venkově je k dispozici celkem 271 mateřských škol. Převážná většina mateřský škol je veřejných, tudíž zřizované obcemi, nebo svazkem obcí. Uvedený počet ve venkovském prostoru zahrnuje celkem 123 mateřských škol, které jsou samostatnou příspěvkovou organizací. Zbylých 150 venkovských škol zřízených obcemi jsou součástí příspěvkové organizace. Na tomto území je evidováno celkem 14 soukromých mateřských škol, z čehož pouze jedna se vyskytuje na venkově. Jedná se o Mateřskou školu jazykovou a uměleckou s.r.o. v Hlubočkách. Stejně tak pouze jedna církevní mateřská škola je provozována na venkově. Je to Mateřská škola sv. Josefa v Kojetíně. Obrázek 11: Počet mateřských škol ve venkovských a urbánních oblastech kraje Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Olomouckém kraji za školní rok 2010/11, vlastní zpracování Od roku 2004, kdy bylo provedeno dotazníkové šetření Regionální agenturou rozvoje střední Moravy (RARSM) o stavu venkova Olomouckého kraje pro potřeby Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje , došlo ke vzniku sedmi MŠ v obcích 8, ve kterých tyto služby nebyly dostupné. Naopak MŠ byly zrušeny v 8 obcích 9. Při srovnání obou skupin, kde byla MŠ zřízena a zrušena, tak zjistíme, že zařízení byla zřizována v obcích, které jsou dvakrát větší než obce, kde došlo ke zrušení MŠ. 8 Jedná se o obce Beňov (710 obyv.), Domaželice (566 obyv.), Polom 279 (obyv.), Stará Ves (626 obyv.), Tršice (1 636 obyv.), Víceměřice (613 obyv.), Vícov (495 obyv.). Ani jedna MŠ nebyla vytvořena díky podpoře z EU. 9 Jedná se obce Bílá Voda (330 obyv.), Branná (295 obyv.), Horní Loděnice (349 obyv.), Přestavlky (262 obyv.), Říkovice (489 obyv.), Senička (348 obyv.), Suchdol (623 obyv.), Zdětín (305 obyv.). Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 28

30 Dostupnost mateřských škol na venkově v jednotlivých správních obvodech ORP Olomouckého kraje je velmi různorodá. Bližší informace obsahuje Tabulka 16: Počet MŠ a ZŠ na venkově dle ORP, která je následně doplněna obrázkem č. Obrázek 12: Mateřské školy v Olomouckém kraji, který na mapě Olomouckého kraje znázorňuje obce, ve kterých není mateřská škola. Tabulka 16: Počet MŠ a ZŠ na venkově dle ORP Hranice Jeseník Konice Lipník n. B. Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Počet venkov. obcí Mateřské školy Podíl MŠ na počtu obcí 73% 87% 45% 46% 63% 62% 95% 67% 51% 55% 71% 78% 89% Základní školy neúplné úplné Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Pozn.: Data aktuální ke školnímu roku 2010/11 Celkem ve 120 obcích Olomoucké kraje není provozováno předškolní zařízení. Jedná se především o obce s nízkým počtem obyvatel, tedy do 500 obyvatel. Výjimkou jsou obce Krumsín, Mladeč a Suchdol, které mají více než 600 obyvatel, ale mateřské školy se v nich nenachází. Obrázek 12: Mateřské školy v Olomouckém kraji Z mapy je zřejmé, že mnoho obcí v okolí sídel ORP nedisponuje MŠ, protože je snadná dostupnost kapacit předškolních zařízení ve městě. Na druhou stranu na mapě je vidět, že v periferních oblastech vzdálených od sídla ORP nejsou MŠ. Jedná se především o periferní (vzdálené) obce na jihu ORP Hranice, Přerov a Prostějov. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 29

31 Vývoj kapacity MŠ na venkově má růstovou tendenci. V roce 2006 byla ve zkoumané oblasti disponibilní kapacita MŠ dětí. V roce 2012 byla kapacita, dle školského rejstříku MŠMT, již Tento trend zřejmě nesouvisí s suburbanizačními tendencemi, protože i v urbánních oblastech došlo k nárůstu kapacity o cca 20 % v období Důležité je proto území rozměr těchto změn, protože růst kapacit na venkově v jednotlivých ORP je velmi odlišný. Přesto je nutné konstatovat, že k růstu kapacit dochází na celém území kraje, a to jak ve venkovských, tak v urbánních oblastech. Bližší informace o růstu kapacity MŠ na venkově Olomouckého kraje obsahuje obrázek č. 13 a tabulka č. 17. Obrázek 13: Vývoj kapacity MŠ na venkově dle ORP Hranice Jeseník Konice Lipník n. B. Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Graf jasně znázorňuje rozdíly v celkové kapacitě mateřských škol na venkově v jednotlivých ORP. Dále je z grafu zřejmé i tempo růstu těchto kapacit ve sledovaném období Pro jasnější vyjádření změn v kapacitách MŠ na venkově je přiložena tabulka č. 17. Tabulka 17: Rozdíl v kapacitách MŠ na venkově dle ORP v roce 2006 a 2012 ORP Kapacita MŠ Kapacita MŠ/Počet obyvatel Rozdíl Rozdíl Hranice ,76% 3,75% 4,12% 0,37% Jeseník ,13% 3,14% 3,57% 0,43% Konice ,56% 2,96% 3,44% 0,48% Lipník n. B ,99% 2,58% 2,99% 0,41% Litovel ,68% 3,46% 3,60% 0,13% Mohelnice ,88% 3,06% 3,51% 0,45% Olomouc ,52% 3,19% 3,87% 0,69% Prostějov ,36% 3,05% 3,71% 0,65% Přerov ,78% 2,92% 3,51% 0,59% Šternberk ,82% 3,36% 3,84% 0,48% Šumperk ,10% 2,55% 3,43% 0,88% Uničov ,13% 3,04% 3,78% 0,74% Zábřeh ,05% 3,13% 3,93% 0,80% Zdroj: Školský rejstřík MŠMT, vlastní zpracování Na venkově v ORP v okolí velkých měst došlo k nárůstu kapacit MŠ až o čtvrtinu (zvýrazněny zeleně). Největší nárůst kapacity MŠ na venkově byl v ORP Šumperk, kde přibylo 34 % míst oproti stavu v roce 2006 (jedná se o 384 míst). V absolutním počtu je největší nárůst v ORP Olomouc, kde vzniklo 535 novým míst v mateřských školách. Největší kapacita MŠ ve vztahu k celkovému počtu obyvatel ORP na venkově je na Hranicku, kde kapacita mateřských škol dosahuje více než 4 % celkové populace. To znamená, že na Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 30

32 méně než 20 obyvatel ORP na venkově připadalo jedno místo v MŠ. V tomto srovnání kapacity MŠ a počtu obyvatel jsou v dobrém postavení ORP Olomouc, Šternberk a Zábřeh. Naopak nejhůře v tomto srovnání dopadly venkovské obce v ORP Lipník nad Bečvou, kde v průměru na 33 obyvatel vychází jedno místo v MŠ, což může být způsobeno častou vyjížďkou rodičů za prací do města Přerova či Hranic, kde mohou také umístit své děti. Tabulka 18: Třídy a děti v mateřských školách ve školním roce 2010/2011 Okres Počet tříd Počet dětí Počet dětí v % Průměr na třídu Jeseník % 24,75 Olomouc % 23,83 Prostějov % 23,84 Přerov % 23,24 Šumperk % 24,25 Celkem % 23,98 Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Olomouckém kraji za školní rok 2010/11 Tabulka č. 18 uzavírá téma kapacit MŠ v Olomouckém kraji údaji za okresy (venkovský prostor včetně urbánního). I Základní školy Základní školy v Olomouckém kraji jsou zřizovány především obcemi, přesto některé základní školy jsou zřízeny soukromými subjekty a výjimečně i církvemi. Dělení základních škol (ZŠ): - neúplné - nižší stupeň - úplné - vyšší stupeň ( třída) Na území Olomouckého kraje je celkem 120 neúplných základních škol, tzv. ZŠ s nižším stupněm, z nichž 115 škol se nachází ve venkovské oblasti. Neúplné školy se nacházejí především v menších obcí s nižším počtem obyvatel. Podíl neúplných základních škol je nejvyšší (cca 2/3) ve velikostní skupině obcí od 500 do obyvatel. Nejvíce neúplných ZŠ nalezneme v ORP Olomouc (20), Zábřeh (17) a Prostějov (15). Naopak podíl úplných základních škol lineárně roste až do úplného pokrytí ve velikostní skupině obcí s počtem obyvatel od do V Olomouckém kraji je zřízeno celkem 177 úplných základních škol, z nichž se 89 škol nachází ve venkovském prostoru. Tabulka 19: Dostupnost MŠ a ZŠ dle velikostních skupin venkovských obcí Velikostní skupiny obcí Počet venkovských obcí Mateřské školy Základní školy abs. podíl neúplné úplné podíl do 199 obyv % % 200 až 499 obyv % % 500 až 999 obyv % % až obyv % % až obyv % % Zdroj: ČSÚ MOS, školní rok 2010/11 Pozn. V jedné obci je počítáno vždy jen jedno zařízení v dané kategorii Od roku 2004, kdy bylo provedeno dotazníkové šetření RARSM o stavu venkova Olomouckého kraje pro potřeby Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje 2006 Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 31

33 2012, došlo ke vzniku jedné základní školy ve Vlčicích 10 na Javornicku. Naopak ZŠ byly zrušeny v 5 obcích 11. Obrázek 14: Základní školy v Olomouckém kraji Z obrázku č. 14 je jasně zřetelné, že ve periferních obcích ORP Hranice, Konice, Prostějov, Přerov a Šternberk nejsou základní školy, a to ani neplné ZŠ. Tento stav dokládají i údaje na obrázku č. 15. Ve výše jmenovaných ORP je podíl obcí se ZŠ nižší než 40 %. Tento stav úzce souvisí se velikostní strukturou obcí dle počtu obyvatel v těchto ORP. Obrázek 15: Podíl obcí s ZŠ na celkovém počtu venkovských obcí v SO ORP 10 Jedná se o úplnou základní školu. 11 Jedná se obce Branná (295 obyv.), Bukovany (600 obyv.), Kosov (318 obyv.), Malá Morava (545 obyv.), Postřelmůvek (316 obyv.). Zrušené základní školy byly nižšího stupně vyjma ZŠ v Branné. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 32

34 Při srovnání dostupnosti MŠ a ZŠ dle velikostních skupin venkovských obcí v Olomouckém a Zlínském kraji zjistíme, že úplná dostupnost MŠ a ZŠ na venkově je v obou krajích až u obcí nad obyvatel. Dále ze srovnání vyplývá, že v obou krajích je u velikostní skupiny obcí od 500 do 999 obyvatel stejný podíl obcí s MŠ (94 %) a obcí se ZŠ (73 %). Ve školním roce 2010/2011 základní školy v Olomouckém kraji (venkovské i urbánní) navštěvovalo celkem žáků, z nichž převážná většina ( = 99 %) navštěvovala ŽŠ řízené obcemi a městy. Počet žáků se v posledních letech snižuje, a to průřezově ve všech okresech. Naopak počet dětí přijatých do 1. ročníku základních škol v posledních letech mírně narůstá. Ve školním roce 2010/2011 bylo přijato do 1. ročníků celkem žáků, což je o 75 žáků více než v předešlém roce. Ve srovnání se školním rokem 2007/2008 se ovšem jedná o nárůst 218 žáků. I Střední školy Střední školy v Olomoucké kraji nabízejí všeobecné vzdělání a odborové vzdělání. Ukončení střední vzdělání se dělí do tří kategorií: - střední vzdělání - střední vzdělání s výučním listem - střední vzdělání s maturitní zkouškou Absolventi, kteří získají střední vzdělání s výučním listem, se mohou rozhodnou pro další studium, tzv. nástavbové studium a získat tak střední vzdělání s maturitní zkouškou. Studenti, kteří již získali maturitní zkoušku, mohou pokračovat ve studiu vyšších odborných škol nebo na vysokých školách. Z tabulky č. 20 vyplívá, že počet středních škol na venkově ve srovnání s urbánním prostorem je velmi nízký. Lokalizace středních odborných škol a středních odborných učilišť je především v sídlech ORP. Tabulka 20: Počet středoškolských oborů dle ORP ve venkovském a urbánním prostoru Venkovský prostor Urbánní prostor ORP Střední odborné a praktické školy Střední odborná a odborná učiliště Nástavbová studia Střední odborné a praktické školy Střední odborná a odborná učiliště Nástavbová studia Hranice Jeseník Konice Lipník n. B Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Celkem Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 33

35 Střední školství tak lze považovat za veřejnou služby, která není vlastní venkovskému prostředí. V Olomouckém kraji je i přesto ve venkovském prostoru zřízeno 10 středních odborných a škol a odborných učilišť, 3 střední odborné školy a praktické školy a 4 školy poskytující nástavbová studia, což tvoří necelých 13% z celkového počtu střední odborných škol a učilišť. Na území Olomouckého kraje je celkem 20 gymnázií, z toho 14 zřízených Olomouckým kraje, 3 zřízené obcí, 2 zřízené církví a jedno gymnázium je zřízené soukromou osobou. Na venkově se však nevyskytuje žádné gymnázium, ta jsou pouze ve městech ORP. Popis středoškolských oborů ve venkovském prostoru: Největší zastoupení středních škol a učilišť se nachází v okrese Jeseník. V obci Lipová-lázně je Odborné učiliště a praktická škola, která nabízí obory malířské a natěračské práce, truhlářská a čalounická výroba, strojírenské práce, zámečnické práce ve stavebnictví, zednické práce, pečovatelské služby a strojírenství zaměřené na automontážní práce. V obci Bernartice je Střední odborná škola a Střední odborné učiliště zemědělské - Horní Heřmanice, s obory opravář zemědělských strojů, zemědělec farmář, sedlář, umělecký kovář, zámečník, obráběč kovů a podkovář. Dále je v okrese Jeseník střední škola v Žulové, která je součástí výchovného ústavu. Další školy na venkově nalezneme v obci Loštice - Střední odborné učiliště zemědělské, v obci Lutín - Sigmundova střední škola strojírenská, v obci Křenovice - Odborné učiliště se zaměřením na prodavačské práce, zahradnické práce a pečovatelské práce. Ve Velkém Újezdu se nachází dvě střední školy, z toho jedna je soukromá. V Olomouckém kraji jsou také školy pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami a pro studenty s postižením Střední škola JISTOTA o.p.s. ve Výšovicích a Výchovný ústav se střední školou v Dřevohosticích. I Základní umělecké školy Základní umělecké školy poskytují vzdělávání v uměleckých oborech, jako například hudebním, výtvarném, literárně-dramatickém a tanečním oboru. Obvyklým zřizovatelem základních uměleckých škol je kraj, obec, dobrovolný svazek obcí, ale i soukromé osoby. Největší zájem studentů základní uměleckých škol je o hudební obor, který navštěvuje celkem 65% studentů, dále výtvarný obor s 19% a taneční obor. V Olomouckém kraji se nachází celkem 26 základních uměleckých škol, z toho 9 ve venkovských oblastech, což je 35% z celkového počtu škol. Nejvíce základních uměleckých škol je na Jesenicku a Prostějovsku. I.4.2 Občanská vybavenost v oblasti kultury I Kulturní domy, muzea a jiné Kultura na venkově zajišťuje kulturní rozvoj dětí a mládeže i široké občanské veřejnosti. Napomáhá ke zvýšení vzdělanosti, obohacuje a pozitivně vychovává, ale také slouží k upevnění mezilidských vztahů. Vybavenost venkovských obcí zázemím pro kulturní aktivity (kulturní zařízení) je důležitým parametrem. Kulturní zařízení lze členit na: - kulturní domy a střediska (dále jen kulturní domy) - středisko pro volný čas dětí a mládeže (dále jen středisko pro volný čas) - kina - muzea - galerie Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 34

36 Kulturní zařízení na venkově mají často víceúčelový charakter, proto dostupnost jednotlivých kategorií kulturních zařízení na venkově je analyzována za všechny výše uvedené kategorie společně. Údaje o existenci kulturních zařízeních v jednotlivých obcích jsou platná k Na venkově Olomouckého kraje 58 obcí nemá na svém území žádné z výše uvedených kulturních zařízení. Přestože by bylo očekávatelné, že obce bez kulturního zařízení budou patřit do nejmenší velikostní kategorie, a na území větších obcí bude vždy dostupné některé z kulturních zařízení, tak tato premisa pro venkov Olomouckého kraje neplatí. Překvapivě desetina obcí s více než 500 obyvateli nedisponuje některým z kulturních zařízení a dokonce 13 % obcí s více než obyvateli nemá na svém území kulturní zařízení. Tabulka 21: Dostupnost kulturních zařízení dle velikostních skupin venkovských obcí Velikostní skupiny obcí Počet obcí Kulturní dům Středisko pro volný čas Kino Muzeum Galerie Obce bez KZ Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. do 199 obyv % 3 7% 0 0% 0 0% 0 0% 16 35% 200 až 499 obyv % 11 9% 1 1% 2 2% 0 0% 20 16% 500 až 999 obyv % 13 12% 9 8% 3 3% 3 3% 11 10% až obyv % 10 13% 13 17% 12 16% 2 3% 10 13% až obyv % 7 22% 14 44% 10 31% 5 16% 1 3% Celkem % Zdroj: ČSÚ MOS, 2006 Pozn. V jedné obci je počítáno vždy jen jedno zařízení v dané kategorii Tabulka 22: Kulturní zázemí ve venkovských oblastech kraje ORP Počet obcí Kulturní dům Středisko pro volný čas Kino Muzeum Galerie Obce bez KZ Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Hranice % 4 13% 3 10% 3 10% 0 0% 1 3% Jeseník % 2 9% 5 22% 6 26% 1 4% 1 4% Konice % 1 5% 1 5% 0 0% 0 0% 3 15% Lipník n. B % 1 8% 1 8% 0 0% 1 8% 0 0% Litovel % 2 11% 1 5% 2 11% 0 0% 5 26% Mohelnice % 1 8% 1 8% 2 15% 1 8% 1 8% Olomouc % 5 11% 5 11% 4 9% 2 5% 7 16% Prostějov % 13 17% 6 8% 5 7% 1 1% 10 13% Přerov % 7 12% 5 9% 2 4% 1 2% 17 30% Šternberk % 1 5% 1 5% 0 0% 1 5% 3 15% Šumperk % 1 3% 5 14% 3 9% 1 3% 4 11% Uničov % 1 11% 1 11% 0 0% 0 0% 0 0% Zábřeh % 5 19% 2 7% 0 0% 1 4% 1 4% Zdroj: ČSÚ MOS, 2006 Pozn. V jedné obci je počítáno vždy jen jedno zařízení v dané kategorii Dostupnost kulturních zařízení na venkově v jednotlivých SO ORP velmi různá. Největší počet obcí nedisponující některým z kulturních zařízení je v ORP Přerov, k čemuž výrazně připívá Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 35

37 vysoký počet obcí s méně než 500 obyvateli. V SO ORP Litovel každá čtvrtá obce nedisponuje kulturním zařízením. Naopak v polovině SO ORP byly ve sledovaném období venkovské obce vybaveny kulturními zařízení takřka úplně. Obrázek 16: Kulturní zařízení ve venkovských obcích Olomouckého kraje I Veřejné knihovny Veřejné knihovny na venkově jsou zřizovány městy a obcemi tak, aby zabezpečily veřejnosti přístup k vlastním a také vnějším sbírkám a informačním zdrojům. Knihovny podporují rozvoj obcí pomocí svých služeb a díky celostátně koordinovanému systému knihoven nabízejí efektivní infrastrukturu pro celoživotní vzdělávání. Veřejné knihovny a pobočky knihoven mají v Olomouckém kraji velké zastoupení. Kromě 21 obcí nalezneme knihovnické služby téměř v každém městě, či obci. V kraji je celkem 530 knihoven a jejich poboček, z toho 17% se nachází v urbánním prostoru a 83% na venkově. Veřejné knihovny kromě výpůjční služby nabízejí i další služby, jako například veřejný internet či tiskové služby. Knihovny také mimo jiné organizují různé kulturní a vzdělávací akce. Každoročně mohou knihovny bojovat o titul Knihovna roku, jejichž krajské kolo je zajištováno v rámci soutěže Vesnice roku Olomouckého kraje. Následující tabulka č. 23 znázorňuje hustotu sítě veřejných knihoven a jejich poboček ve venkovském prostoru v Olomouckém kraji. Nejnižší dostupnost veřejných knihoven je v obcích do 200 obyvatel, kde necelá třetina obcí nemá na svém území toto zařízení. V ostatních velikostních skupinách obcí je takřka 100 % pokrytí veřejnými knihovnami. V obcích nad 1 tisíc obyvatel má více než třetina obcí více než jednu veřejnou knihovnu. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 36

38 Tabulka 23: Počet knihoven ve venkovských obcích kraje Velikostní skupiny obcí Počet venkovských obcí Počet knihoven Dostupnost knihoven* abs. podíl abs. podíl do 199 obyv % 32 70% 200 až 499 obyv % % 500 až 999 obyv % % až obyv % 74 97% až obyv % % Zdroj: ČSÚ MOS, rok 2006 * V jedné obci je počítáno vždy jen jedna knihovna. Dostupnost veřejných knihoven v jednotlivých SO ORP je většinou velmi dobrá. Výjimkou jsou SO ORP Šternberk a Šumperk, kde se nachází několik podhorských obcí do 500 obyvatel 12, které neprovozují knihovnu. Tabulka 24: Dostupnost veřejných knihoven na venkově dle ORP Hranice Jeseník Konice Lipník n. B. Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Počet obcí v ORP Počet obcí s knihovnou Podíl obcí s knihovnou 97% 96% 95% 100% 100% 100% 100% 99% 91% 75% 86% 100% 93% Zdroj: ČSÚ, MOS, rok 2006 Obrázek 17: Veřejné knihovny v obcích v Olomouckém kraji 12 Jedná se o obce Hlásnice, Lipina, Mutkov, Norberčany (ORP Šternberk); Hraběšice, Janoušov, Šléglov, Vikantice (ORP Šumperk) Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 37

39 I.4.3 Občanská vybavenost v oblasti sportu Moderní životní styl obyvatel měst i venkovských obcí je spojen s aktivní trávením volného času, proto je občanská vybavenost v oblasti sportu na venkově důležitá. V roce 2009 Krajský úřad Olomouckého kraje prováděl dotazníkové šetření, které zjišťovalo dostupnost venkovních hřišť, víceúčelových objektů pro sport (tělocvičny, sokolovny) a bazénů a koupališť ve venkovských obcích Olomouckého kraje. V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že i v nejmenších obcích je často dostupné základní sportovní zázemí. Počet obcí s venkovním hřištěm lineárně roste až do 100% pokrytí u obcí nad 500 obyvatel. Stejně tak dostupnost tělocvičny či jiného zastřešeného sportoviště ve venkovských obcích lineárně roste s počtem obyvatel. Ve všech obcích nad 2000 obyvatel je dostupné zastřešené sportoviště. Nejvíce venkovských obcí bez základního zázemí pro sport je v ORP Konice a Šumperk. Přesto lez tvrdit, že dostupnost sportovního zázemí je na venkově Olomouckého kraje dobrá a dostačující. Ve všech městech spadajících do urbánní oblasti jsou dostupné všechny druhy sportovního zázemí, vyjma Konic, kde není koupaliště. Tabulka 25: Sportovní zázemí ve obcích Olomouckého kraje dle velikostních skupin Velikostní skupiny venkovských obcí Počet obcí Počet obyv. Hřiště Tělocvična, sokolovna aj. Bazén či koupaliště abs. % abs. % abs. % do 199 obyv % 10 22% 3 7% 200 až 499 obyv % 58 47% 18 15% 500 až 999 obyv % 91 85% 9 8% až obyv % 73 96% 16 21% až obyv % % 13 41% Zdroj: KUOK - Dotazníkové šetření obcí 2009, ČSÚ, MOS, rok 2006 Obrázek 18: Dostupnost sportovního zázemí dle velikostních skupin Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 38

40 Tabulka 26: Sportovní zázemí ve obcích Olomouckého kraje dle SO ORP Hranice Jeseník Konice Lipník n. B. Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Počet obcí v ORP Udržované hřiště Tělocvična, sokolovna aj Bazén či koupaliště Počet obcí bez sport. zázemí Podíl obcí bez sport. zázemí 0% 4% 10% 8% 0% 0% 0% 1% 2% 0% 6% 0% 4% Zdroj: Dotazníkové šetření obcí , ČSÚ, MOS, rok 2006 I.4.4 Občanská vybavenost v oblasti sociální Aktuální Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pojímá sociální služby jako činnosti, které zajišťují pomoc a podporu lidem s problémy související s jejich dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem, zdravotním postižením apod., a kteří nejsou s to své problémy řešit bez pomoci druhých. Sociální služby musí vždy zachovávat lidskou důstojnost osob, vycházet z jejich individuálních potřeb a aktivně podporovat jejich samostatnost. Potřebnost, dostupnost a financování sociálních služeb jasně specifikuje výše uvedený Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky , tudíž není cílem analytické části Koncepce rozvoje venkova analyzovat problémy a nedostupnost sociálních služeb na venkově. Sociální služby, stejně jako řada jiných specializovaných služeb, jsou soustředěny do urbánního prostoru, který tvoří přirozená spádová centra pro okolní venkovské obce. Proto cílem analytické části Koncepce rozvoje venkova je pouze krátce shrnout informace o existenci poskytovatelů sociálních služeb přímo na venkově Olomouckého kraje. Sociální služby poskytované na venkově jsou často zajišťovány terénním způsobem, protože jen výjimečně poskytovatel sociálních služeb sídlí ve venkovském prostoru, pouze pobytové sociální služby jsou výjimkou. Je zajímavé, že výskyt pobytových sociálních služeb nijak nesouvisí s počtem obyvatel dané obce. Tabulka 27: Terénní služby sociální péče pro seniory dle ORP Hranice Jeseník Konice Lipník n. B. Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh pečovatelská služba 40 jiné služby ( 39 a 44) V* U* V* U* Celková kapacita Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb, 2014 *V= venkovský prostor; U=urbánní prostor Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 39

41 V souvislosti se stárnutím obyvatelstva (viz kapitola Obyvatelstvo) je čím dál důležitější dostupnost terénních služeb sociální péče pro seniory na venkově, proto jsme z dat Registru poskytovatelů sociálních služeb analyzovali pouze ty služby, kde lze očekávat zvyšující se poptávku. Ve výše uvedené tabulce jsou údaje o dostupné kapacitě dle Registru poskytovatelů sociálních služeb u služeb poskytovaných dle 39 (osobní asistence), 40 (pečovatelská služba) a 44 (odlehčovací služby) zákona o sociálních službách. Z tabulky č. 27 je vidět, že v každém správním obvodu ORP je dostupná určitá kapacita terénních služeb sociální péče pro seniory. Dostatečnost kapacit a s tím spojená dostupnost sociálních služeb je otázkou poptávky, místních komunitních plánů a Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji. I.4.5 Občanská vybavenost v oblasti zdravotnictví Dostupnost zdravotních služeb je plně v kompetenci zdravotních pojišťoven, přesto je na místě analyzovat stav těchto služeb, protože úzce souvisí s kvalitou života na venkově. Tabulka 28: Dostupnost zdravotnických zařízení dle velikostních skupin venkovských obcí Velikostní skupiny venkovských obcí Počet obcí Počet obyv. Praktický lékař pro děti Praktický lékař pro dospělé abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % do 199 obyv % 1 2% 0 0% 0 0% 0 0% 200 až 499 obyv % 13 10% 2 2% 1 1% 0 0% 500 až 999 obyv % 37 35% 18 17% 4 4% 4 4% až obyv % 60 79% 42 55% 16 21% 23 30% až obyv % 31 97% 30 94% 13 41% 26 81% Zdroj: ČSÚ, MOS, rok 2010 Pozn. Jednotlivé kategorie zdravotnických zařízení obsahují i detašovaná pracoviště V obcích do 199 obyvatel se takřka nevyskytují zdravotnická zařízení a v obcích do 499 obyvatel jsou základní zdravotní služby dostupné jen výjimečně. Ordinace praktického lékaře pro dospělé se vyskytují v třetině obcí do 999 obyvatel. S růstem počtu obyvatel se zvyšuje i zastoupení všech zdravotnických zařízení ve venkovských obcích. Ordinace praktických lékařů nejsou ve všech obcích s více než 2000 obyvateli. Tabulka 29: Dostupnost zdravotnických zařízení dle velikostních skupin venkovských obcí Stomatologie Gynekologie Lékárna ORP Počet obcí Počet obyvatel venkova Praktický lékař pro dospělé Praktický lékař pro děti Stomatolog Gynekolog Lékarna Hranice Jeseník Konice Lipník n. B Litovel Mohelnice Olomouc Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 40

42 ORP Počet obcí Počet obyvatel venkova Praktický lékař pro dospělé Praktický lékař pro děti Stomatolog Gynekolog Lékarna Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Zdroj: ČSÚ, MOS, rok 2010 Obrázek 19: Zdravotnická zařízení ve venkovských obcích Olomouckého kraje Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 41

43 I.4.6 Občanská vybavenost ostatní I Obchod Přestože se nákupní zvyky obyvatel města i venkova významně proměnily v neprospěch menších obchodů, dle statistických údajů ze Studie sídelní struktury Olomouckého kraje (2012) jsou prodejny potravin téměř v každé obci kraje. Celkově je prodejnou potravin vybaveno téměř 88 % venkovských obcí Olomouckého kraje. Nejlepší dostupnost obchodů s potravinami je ve správních obvodech ORP Jeseník a Konice. Na druhou stranu je nejhorší situace v pokrytí venkovských obcí obchody s potravinami v ORP Přerov a Prostějov, a to jak v absolutních, tak i relativních hodnotách. Tyto územní celky jsou specifické svým vysokým počtem malých obcí, což je zřejmou příčinou neexistence obchodů s potravinami v řadě obcí. Na území Olomouckého kraje se vyskytují čtyři obce 13 s více jak 1 tisícem obyvatel, na jejichž území není obchod s potravinami, což je přes vysoký počet obyvatel zřejmě způsobeno blízkostí k velkým městům (Olomouc, Prostějov, Uničov) s obchodními centry. Tabulka 30: Dostupnost obchodů s potravinami ve venkovských obcích dle ORP ORP Počet obcí Počet obchodů S obchodem Počet obcí Bez obchodu Bez obchodu (%) Hranice % Jeseník % Konice % Lipník n. B % Litovel % Mohelnice % Olomouc % Prostějov % Přerov % Šternberk % Šumperk % Uničov % Zábřeh % Zdroj: Studie sídelní struktury OK (2012), vlastní výpočty I Pošta Na rozdíl od obchodů s potravinami je rozmístění poboček České pošty závislé na počtu obyvatel obce. Celkově působí Česká pošta v 47 % venkovských obcí Olomouckého kraje. 13 Čelechovice na Hané (počet. obyv. v roce 2011: 1266); Držovice (1375); Paseka (1280); Příkazy (1229). Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 42

44 Tabulka 31: Dostupnost poboček České pošty ve venkovských obcích Velikostní skupiny venkovských obcí Počet obcí Počet obyv. Obce bez pošty Počet obyv. bez pošty v obci abs. % abs. % do 199 obyv % % 200 až 499 obyv % % 500 až 999 obyv % % až obyv % % až obyv % 0 0% Zdroj: Studie sídelní struktury Olomouckého kraje (2012) Z územního hlediska je nejlepší pokrytí pobočkami pošty v ORP Jeseník, Uničov a Olomouc, kde dosahuje pokrytí více než 60 % obcí. Menší dostupnost této služby je typická pro okrajové části ORP Zábřeh či Prostějov. Nejvyšší podíl obcí na jejichž území nepůsobí pobočky České pošty je v ORP Zábřeh (70 % obcí) Tabulka 32: Vybavenost obcí pobočkou České pošty dle ORP ORP Počet obcí - celkem Počet obcí s poštou Podíl obcí bez pošty Hranice % Jeseník % Konice % Lipník n. B % Litovel % Mohelnice % Olomouc % Prostějov % Přerov % Šternberk % Šumperk % Uničov % Zábřeh % Zdroj: Studie sídelní struktury OK, vlastní výpočty Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 43

45 I.4.1 SWOT analýza - občanská vybavenost Silné stránky - mateřské školy se vyskytují v 30 % obcí do 500 obyvatel a ve větších obcích je 97 % dostupnost těchto zařízení - ve všech SO ORP rostou kapacity mateřských školy a největší nárůst kapacit je v SO ORP Šumperk - v SO ORP Olomouc má 95 % obcí mateřskou školu na svém území - všechny obce nad 2000 obyvatel mají na svém území základní školu a 85 % obcí s více než 500 obyvateli má základní školu (úplnou či neúplnou) - 80 % obcí do 500 obyvatel disponuje kulturním zařízením na svém území - všechny obce SO ORP Lipník nad Bečvou a Uničov mají kulturní zařízení - na venkově Olomouckého kraje je kvalitní síť knihoven a venkovních sportovišť (95 % obcí má tato zařízení na svém území) - všechny obce nad 2000 obyvatel disponují tělocvičnou na svém území (68 % venkovských obcí má tělocvičnu) - ordinace praktického lékaře pro dospělé je k dispozici v 85 % obcí nad 1000 obyvatel (v 18 % obcí do 1000 obyvatel se vyskytuje ordinace lékaře pro dospělé) - prodejny potravin jsou téměř v každé venkovské obcí (12 % obcí nedisponuje prodejnou na svém území) - obce bez prodejny potravin se často vyskytují v zázemí měst, kde je dobrá dostupnost do obchodních středisek Slabé stránky - v méně než polovině obcí SO ORP Konice a Lipník nad Bečvou není mateřská škola - ve více než čtvrtině obcí v SO ORP Litovel a Přerov není kulturního zařízení - v SO ORP Šternberk je nejmenší podíl obcí s knihovnou (75 %) - v 30 % obcí nad 1000 obyvatel není dostupná ordinace pediatra - ordinace pediatra, dentisty či gynekologa se v obcích do 1000 obyvatel vyskytují jen výjimečně - existují významné území rozdíl v dostupnosti prodejen potravin v jednotlivých SO ORP Olomouckého kraje - pobočky České pošty nepůsobí v 89 % obcí s méně než 500 obyvateli - 76 tis. obyvatel nemá pobočku České pošty ve své obci Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 44

46 Příležitosti - vysokorychlostní internet může zvýšit dostupnost některých služeb - nové koncepty poskytování poštovních a dalších služeb (pošta partner pošta v knihovně, v obecním úřadě) - vznik podnikových mateřských center (dětských skupin) - transformace knihoven, ZŠ a MŠ na multifunkční a kulturní centra obce Hrozby - rušení ZŠ a MŠ v obcích do 1000 obyvatel - pokračování snižování porodnosti a následné nevyužívání vytvořených kapacit MŠ - přestože na venkově je hustá síť knihoven a sportovišť, tak není znám technický stav těchto zařízení, který může vyžadovat významné investice v následujících letech - neřízené rušení pošt ve venkovských obcí - zhoršení dostupnosti komerčně nerentabilních služeb (banka, lékař, potraviny) - rozvoj trhu s elektronickými knihami může ohrozit existující síť knihoven ve venkovských obcích - pokračující stárnutí populace může způsobit nedostatečnou dostupnost terénních služeb sociální péče pro seniory Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 45

47 I.5 Podnikání a zaměstnanost Struktura hospodářství podle dat o počtu zaměstnanců v jednotlivých kategoriích hospodářství se v Olomouckém kraji mezi roky 2001 a 2011 (data SLDB) významně změnila. Jelikož nejsou dostupná data, který by umožňovala srovnání venkovského a urbánního prostoru hlediska struktury hospodářství dle počtu zaměstnanců, tak je využito srovnání mezi jednotlivými okresy Olomouckého kraje. Ve všech okresech Olomouckého kraje došlo k poklesu podílu zaměstnanců v zemědělství a lesnictví, a to z 9 % (SLBD 2001) na 6 % (SLBD 2011). Největší podíl zaměstnanců je v průmyslu, přestože zde došlo k největšímu poklesu (o 4 % body), a v okrese Jeseník a Prostějov došlo k poklesu až o 7 % bodů. V ostatních kategoriích, které lze charakterizovat jako soukromé služby (obchod, pohostinství, doprava) a veřejné služby (veřejná správa, školství, zdravotnictví), došlo k mírnému růstu ve všech okresech Olomouckého kraje. K největšímu nárůstu došlo v kategorii obchod a pohostinství, ve kterém za celý Olomoucký kraj došlo k růstu z zaměstnanců na zaměstnanců, což znamená růst o 4 % body. Největší nárůst proběhl v okrese Jeseník a to o 8 % bodu. Tabulka 33: Změna struktury hospodářství dle počtu zaměstnanců (SLBD 2001, 2011) Okres rok zemědělství a lesnictví průmysl stavitelství obchod a pohostinství doprava a telekomunikace veřejná správa školství a zdravotnictví Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk % 33% 16% 10% 6% 10% 16% % 26% 12% 17% 8% 10% 21% % 35% 11% 14% 8% 9% 17% % 31% 9% 17% 10% 9% 20% % 42% 12% 12% 7% 7% 12% % 35% 10% 16% 9% 8% 15% % 38% 13% 12% 10% 8% 13% % 36% 10% 16% 10% 9% 16% % 45% 10% 11% 8% 6% 12% % 44% 9% 14% 8% 6% 14% Zdroj: ČSÚ, SLBD 2001, SLBD 2011 Veřejná správa dle výpočtu podílů zaměstnanců na celkovém pracovním trhu má stále stejný význam (od 10 % v okr. Jeseník do 6 % v okr. Šumperk), přesto je důležité uvést, že od SLDB 2001 do SLDB 2011 došlo ke zrušení pracovním míst (ve všech okresech cca 600 míst vyjma okr. Prostějov 168 míst). Zajímavý je nesourodý vývoj absolutního počtu zaměstnanců veřejných služeb (školství a zdravotnictví), v jednotlivých okresech, kde vyjma okresu Olomouc (nárůst 518 pracovních míst) došlo v ostatních částech kraje k poklesu pracovních míst o Přesto podíl zaměstnanců veřejných služeb vyrostl ve všech okresech, ale nejvíce v okrese Jeseník, kde došlo k nárůstu o 5 % bodů. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 46

48 Obrázek 20: Srovnání struktury hospodářství v roce 2001 a 2011 I.5.1 Podnikatelské prostředí Analýza podnikatelského prostředí se zaměřila na dva aspekty podnikání: odvětvové struktury podnikání z hlediska počtu ekonomických subjektů a velikostní strukturu zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců. Při analýze bylo vycházeno z dostupných statistických dat poskytnutých Českým statistickým úřadem. V roce 2011 bylo v Olomouckém kraji ekonomických subjektů. Nejvíce jich působilo v kategorii Obchod a pohostinství, a to subjektů, což tvořilo 30 % z celkového počtu ekonomických subjektů. Na venkově měli podnikatelé v kategorii Obchod a pohostinství také největší zastoupení (27 %). Zajímavé je, že na venkově mají průmyslové podniky vyšší zastoupení (17 %) než v urbánním prostoru (12 %), což je zřejmě způsobeno malým zastoupením podnikatelů z kategorie Ostatní obchod a služby na venkově ve srovnání s urbánním prostorem v Olomouckém kraji. Tabulka 34: Počet ekonomických subjektů v Olomouckém kraji zemědělství, lesnictví, průmysl stavitelství doprava a spoje obchod a pohostinství ostatní obchodní služby veřejná správa školství a zdravotnictví ostatní veřejné služby celkem Venkov Urbánní prostor Abs % 8,7% 16,9% 16,6% 3,7% 27,5% 13,7% 1,5% 2,0% 9,5% 100,0 % Abs % 2,1% 12,5% 10,7% 2,7% 32,4% 24,9% 0,2% 3,8% 10,9% 100,0 % Abs Celkem % 5,0% 14,4% 13,2% 3,1% 30,2% 20,0% 0,8% 3,0% 10,3% 100,0 % Zdroj: ČSÚ, RES, rok 2011 Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 47

49 Podnikatelské subjekty se na celkovém souboru ekonomických subjektů podílely 86 %., a jejich kategorie, které jsou uvedeny v tabulce níže. Podnikatelské subjekty na venkově tvoří 44 % z celkového počtu podnikatelských subjektů v Olomouckém kraji. ORP s nejvyššími počty podnikatelských subjektů na venkově kopírují pořadí ORP podle počtu obyvatel. Nejvíce podnikatelů na venkově je ve správním obvodě ORP Olomouc ( podnikatelů), Prostějov (8 492) a Šumperk (7 978). Jedinou výjimkou je venkov v ORP Jeseník, který obyvateli má více podnikatelů než ORP Přerov s obyvateli. Pokud bychom se podívali na poměrový ukazatel počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel zjistíme, že nejvíce podnikatelských subjektů je na venkově v ORP Jeseník (215,9), za ním je Šumperk s 181 podnikateli na 1000 obyvatel a až pak ORP Olomouc s 163,9 podnikateli na 1000 obyvatel. Naopak nejméně podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel je v ORP Zábřeh (134,6), Konice (140,7) a Přerov (144,7). Tabulka 35: Počet podnikatelských subjektů na venkově v Olomouckém kraji dle SO ORP SO ORP zemědělství a lesnictví průmysl stavitelství doprava a spoje obchod a pohostinství ostatní obchodní služby celkem podnikatelů počet podnikatelských subjektů na 1000 obyv. Hranice Jeseník Konice Lipník n. B. Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Abs ,9 % 74% 50% 49% 45% 34% 29% 41% Abs ,9 % 88% 70% 73% 79% 61% 50% 67% Abs ,7 % 87% 71% 62% 74% 64% 61% 69% Abs ,0 % 59% 41% 49% 43% 36% 35% 41% Abs ,9 % 70% 55% 60% 62% 55% 48% 56% Abs ,8 % 60% 54% 51% 49% 46% 39% 48% Abs ,9 % 59% 42% 43% 40% 28% 20% 31% Abs ,1 % 83% 54% 61% 57% 44% 34% 49% Abs ,0 % 70% 40% 39% 42% 29% 22% 33% Abs ,7 % 76% 37% 49% 38% 32% 28% 39% Abs ,0 % 88% 62% 68% 62% 52% 40% 57% Abs ,6 % 77% 49% 56% 47% 44% 35% 48% Abs ,6 % 73% 57% 59% 60% 47% 42% 52% Zdroj: ČSÚ, UAP obcí a RES, rok 2011 Abs. absolutní počet podnikatelských subjektů dané kategorie na venkově % - podíl podnikatelských subjektů na venkově ku celkovému počtu podnikatelských subjektů (venkovský + urbální prostor) v dané kategorii a SO ORP Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 48

50 Následující graf velmi zajímavě srovnává zastoupení pěti nejpočetnějších kategorií podnikatelských subjektů na venkově a v urbánním prostoru. Jedná se o kategorie zemědělství, průmysl, stavitelství, obchod a ostatní obchod. Z grafu je jasně zřejmá dominance počtu podnikatelů v oblasti obchodu a služeb v urbánním prostoru ve srovnání s počtem podnikatelů na venkově. Přestože na venkově jsou také nejpočetnější kategorií podnikatelských subjektů Obchod a pohostinství, tak rozdíl v jejich zastoupení není tak dominantní. Obrázek 21: Srovnání kategorií podnikatelských subjektů Jak ukázala data o počtu podnikatelských subjektů na venkově v tabulce č. 35, tak počet podnikatelů v SO ORP Jeseník a Šumperk nijak nekoreluje s úrovní zaměstnanosti, proto následující tabulka analyzuje velikostní strukturu zaměstnavatelů na venkově. Tabulka 36: Počet mikro, malých, středních a velkých podniků Venkovský prostor Urbánní prostor Abs. % Abs. % Celkem Mikro podnik , , Malý podnik , , Střední podnik , ,6 654 Velký podnik 20 21, ,0 91 Celkem , , Zdroj: ČSÚ, RES, rok 2011 Z tabulky č. 36 a obrázku 22 jasně vyplývá převaha podnikatelských subjektů působcích v urbánním prostoru, a to hlavně u středních a velkých podniků, které využívají soustředění pracovní síly v městském prostoru. Podnikatelská aktivita ve venkovském prostoru dosahuje 8,2 %, což je srovnání počtu podniků sídlících na venkově s počtem obyvatel. Urbánní prostor v míře podnikatelské aktivity dosahuje 10,1 %. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 49

51 Obrázek 22 Srovnání velikostních skupin podnikatelských subjektů I.5.2 Zaměstnanost a trh práce V Olomouckém kraji žije obyvatel, 14 z nichž je ekonomicky aktivních pouze osob 15. Dle sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2011 dosahuje v našem kraji podíl ekonomicky aktivních osob 48,4 %, a došlo tak ve srovnání s SLDB 2001 k poklesu o více než 2 procentní body, protože v roce 2001 bylo ekonomicky aktivních 50,7 % na celkové populaci kraje. V rámci sčítání lidu, domů a bytů je v souvislosti s ekonomickou aktivitou řešena i výše zaměstnanosti, která v obou těchto úplných šetřeních dosáhla výše 88,2 % (podíl zaměstnaných osob na celkovém počtu ekonomicky aktivních). Srovnání venkovského a urbánního prostoru z pohledu ekonomické aktivity obyvatelstva a jeho zaměstnanosti dle výsledků SLDB 2011 jasně ukazuje na jeden z nejzásadnějších problémů venkova v Olomouckém kraji, kterým je nízký podíl zaměstnaných a ekonomiky aktivních osob. Jak ukazují údaje v tabulce č. 37, tak ve venkovském prostoru je o více jak 1 % ekonomicky aktivních obyvatel méně než v urbánní prostoru, a to přestože v urbánním prostoru dochází k rychlejšímu tempu stárnutí a v řadě venkovských obcí v aglomeracích měst dochází k imigraci mladých rodin (viz kapitola demografie). Uzemní hledisko je v tomto velmi významné a odhaluje zásadní rozdíly mezi jednotlivými částmi Olomouckého kraje. 14 Zdroj: Územně analytické podklady obcí k Dle sčítání lidu domů a bytů 2011 žilo v Olomouckém kraji osob. 15 Zdroj SLDB 2011 Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 50

52 Tabulka 37: Ekonomicky aktivní obyvatelé v Olomouckém kraji Venkovský prostor Urbánní Prostor Celkem v OK Obyvatelé kraje Ekonomicky aktivní obyv. (EAO) Podíl EAO 47,61% 49,10% 48,37% EAO se zaměstnáním Podíl zaměstnaných EAO 87,67% 88,62% 88,16% Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Podíl nezaměstnaných osob, které spadají do kategorie ekonomicky aktivních, dosahuje ve venkovském prostoru Olomouckého kraje 12,4 %. To znamená, že v šesti SO ORP je nižší nezaměstnanost, než je průměr pro venkovský prostor Olomouckého kraje. Pouze SO ORP Mohelnice a Olomouc má nezaměstnanost nižší o pětinu, než je průměr ( ). Naopak tři správní obvody ORP (Jeseník, Šternberk a Konice) dosahuje o pětinu vyšší zaměstnanosti, než je průměr ( ). Nejvyššího podílu nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních dosahuje venkovský prostor v SO ORP Jeseník, kde každý pátý EAO není zaměstnán. Bližší informace a územní srovnání obsahuje tabulka č. 38, jejíž data vychází ze Sčítání lidu, domů a bytů Tabulka 38: Zaměstnanost ve venkovském prostoru v ORP dle SLDB 2011 ORP Počet ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) 1) Celkem zaměstnaní nezaměstnaní Podíl nezaměstnaných na EAO Hranice ,1% Jeseník ,1% Konice ,4% Lipník n. B ,4% Litovel ,2% Mohelnice ,2% Olomouc ,5% Prostějov ,8% Přerov ,8% Šternberk ,5% Šumperk ,5% Uničov ,4% Zábřeh ,2% Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Řadu problémů spojených s nezaměstnanosti je důležité řešit na místní úrovni. Proto bude komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) uplatněn na zvýšení zaměstnanosti a řešení sociálního vyloučení (viz kapitola ) v OP Zaměstnanost. Proto tabulka č. 39 řeší územní dimenzi nezaměstnanosti dle působnosti MAS. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 51

53 Tabulka 39: Zaměstnanost ve venkovském prostoru dle území MAS Název MAS ORP* Počet EAO 1) celkem zaměstnaní nezaměstnaní Podíl nezaměstnaných na EAO Bystřička Olomouc ,2% Jesenicko 1) Jeseník ,4% Horní Pomoraví Šumperk, Zábřeh ,0% Hranicko 2) Hranice ,5% Mohelnicko Mohelnice ,0% Moravská brána Lipník ,3% Moravská cesta 3) Litovel ,9% Moravský kras Prostějov ,9% Moštěnka 4) Přerov ,2% Na cestě k prosperitě Prostějov ,8% Nízký Jeseník Šternberk ,6% OPRV 5) Olomouc ,0% Prostějov venkov Prostějov ,6% Region HANÁ Konice, Prostějov ,8% Střední Haná Přerov ,2% Šternbersko Šternberk ,1% Šumperský venkov Šumperk ,4% Uničovsko Uničov ,3% *- Významný podíl SO ORP na územní působnosti MAS 1) Celým názvem MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko 2) Celým názvem MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko 3) Celým názvem MAS Moravská cesta (Litovelsko - Pomoraví) 4) Celým názvem MAS Partnerství Moštěnka 5) Celým názvem MAS Občané pro rozvoj venkova Pokud míru nezaměstnanosti analyzujeme na úrovni územní působnosti MAS, zjistíme, že podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních dosahuje vysokého počtu v MAS VP pro Jesenicko, Horní Pomoraví, Moravská brána, Nízký Jeseník a Střední Haná, které jsou determinovány negativním stavem chudoby a sociálního vyloučení (viz kapitola I.2.3 Chudoba a sociální vyloučení) v POÚ Javorník, Zlaté Hory, Hanušovice, Přerov, Moravský Beroun a Kojetín. Hlavním nástrojem státu ke zvyšování zaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti, za kterou plně odpovídá Úřad práce ČR a využívá finančních zdrojů z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Níže přiložená tabulka č. 40 zachycuje počet rekvalifikací a podpořených pracovních míst v rámci realizace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti za celý Olomoucký kraj. Vytvořená pracovní místa v rámci VPP a SÚPM jsou především krátkodobé úvazky bez závazku zaměstnavatele k udržitelnosti, a po skončení finanční podpory nejsou často prodlužována. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 52

54 Tabulka 40: Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v Olomouckém kraji Nástroj APZ Veřejně prospěšné práce (VPP) Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) Podpora samostatné výdělečné činnosti Chráněná pracovní místa pro OZP Rekvalifikace Zdroj: Výroční statistické zprávy ÚP ČR Olomouc, I Zaměstnanost dle hospodářských kategorií Obecné rozdíly mezi hospodářskou strukturou na venkově a v urbánním prostoru byly řešeny již v rámci podkapitoly I.4.1 Podnikatelské prostředí, proto bychom zde chtěli analyzovat rozdíly pomoci počtu zaměstnanců v jednotlivých kategoriích hospodářství. Obrázek 23: Počet zaměstnanců dle kategorií hospodářství Zdroj: SLDB 2011, vlastní výpočet Z obrázku č. 23 jsou jasně zřejmé rozdíly mezi venkovem a městem. Dle očekávání v zemědělství na venkově pracuje až čtyřnásobek osob než ve městě. Obrázek, ale odhaluje zajímavé zjištění, že zaměstnanci průmyslu a stavitelství častěji žijí na venkově. Podíl zaměstnanců průmyslu na celkovém počtu zaměstnanců z venkovského prostoru je až o 7 % bodu vyšší než u zaměstnanců z urbánního prostoru. Ostatní kategorie hospodářství, které lze charakterizovat, jako služby (soukromé a veřejné služby) zaměstnávají spíše obyvatele měst (viz obrázek č. 23 kvantitativní vyjádření). Největší rozdíl v podílů zaměstnanců je v kategorii veřejná správa a veřejné služby, kde na venkově je zaměstnáno 19 % zaměstnanců na rozdíl o urbánního prostoru, kde tato kategorie hospodářství zaměstnává 27 % zaměstnanců. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 53

55 Tabulka 41: Podíl zaměstnanců na hospodářských kategoriích zemědělství a lesnictví průmysl stavitelství doprava a spoje obchod a pohostinství ostatní obchodní služby veřejná správa a veřejné služby Venkovský prostor (A) 7% 35% 10% 8% 13% 7% 19% Urbánní prostor (B) 2% 29% 7% 9% 16% 11% 27% Rozdíl (A-B) 5% 7% 2% -1% -2% -4% -7% Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, vlastní výpočet Zásadní rozdíly ve struktuře hospodářství podle počtu zaměstnanců v jednotlivých velikostních skupinách obcí neexistují, což dokládá obrázek č. 24. Zásadní rozdíly jsou jen v kategorii zemědělství, kde se s počtem obyvatel obce lineárně snižuje podíl zaměstnanců v zemědělství a lesnictví. Rozdíly mezi velikostními skupinami jsou u ostatních kategoriích hospodářství jen minimální a nelineární. Obrázek 24: Struktura hospodářství dle velikostních skupin obcí Zdroj: SLDB 2011, vlastní výpočet Venkovský prostor v jednotlivých správních obvodech ORP je v Olomouckém kraji z pohledu struktury zaměstnanosti dle hospodářských kategorií velmi rozdílný. Nejvíce zemědělským SO ORP je Uničov a Konice, kde více než 13 % místních zaměstnaných pracuje v tomto sektoru. Naopak pouze 5 a 7 % zaměstnaných pracuje v sektoru zemědělství na venkově ve SO ORP Mohelnice, Olomouc a Šumperk (blíže tabulka č. 42). Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 54

56 Tabulka 42: Zaměstnanost dle hospodářských kategorií na venkově dle SO ORP SO ORP zemědělství a lesnictví průmysl stavitelství doprava a spoje obchod a pohostinství ostatní obchodní služby veřejná správa a veřejné služby abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % Hranice Jeseník Konice Lipník n. B Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Nejprůmyslovější je venkov v SO ORP Konice, Mohelnice a Zábřeh, kde více než 40 % pracujících obyvatel je zaměstnáno v průmyslu. Naopak nejmenší podíl zaměstnanců v průmyslu je ve SO ORP Jeseník a překvapivě Olomouc. Na venkově v celém Olomouckém kraji průměrně pracuje 35 % ze všech zaměstnaných v průmyslu. Ostatní kategorie podnikání, které nejsou již tak zásadní, je možné interpretovat pomoci údajů v tabulce č. 41. Veřejný sektor (neboli veřejná správa a veřejné služby) na venkově zaměstnává cca pětinu (19 %) ze všech zaměstnanců, přičemž v urbánním prostoru dosahuje více než čtvrtiny (27 %) všech zaměstnanců. Významně méně zaměstnanců veřejného sektoru je v SO ORP Mohelnice a Zábřeh. Naopak významným zaměstnavatelem je veřejný sektor ve SO ORP Jeseník, Lipník n. Bečvou a Olomouc. I Trh práce Jak bylo uvedeno výše, řada údajů o struktuře nezaměstnaných a volných pracovních míst není dostupných pro jiné území, než je kraj a okres. Přesto je pro tuto analýzu důležitá informace o počtu pracovních míst a jejich vývoji v jednotlivých okresech Olomouckého kraje. Údaje v tabulce č. 43 osahují informace o počtu volných pracovních míst za všechny obce a města daného okresu, tedy jak venkovském, tak urbánním prostoru. Ve všech okresech Olomouckého kraje došlo od roku 2007 k rychlému úbytku volných pracovních míst v souvislosti s dopadem celosvětové hospodářské recese. Okres potýkající se se strukturálními problémy hospodářství již před recesí nedisponoval významným počtem volných pracovních míst. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 55

57 Tabulka 43: Volná pracovní místa dle okresů (k ) Okres Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zdroj: Portál MPSV Obrázek 25: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech Olomouckém kraji Zdroj: Portál MPSV Tabulka 44: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo dle okresů (k ) Okres Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zdroj: Portál MPSV, vlastní výpočet Obrázek 26: Vývoj počtu nezaměstnaných na jedno pracovní místo v okresech OK Zdroj: Portál MPSV Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 56