Územní plán Hostouň. Mgr. Ondřej Volf, MUDr. Vít Zavadil

Transkript

1 Územní plán Hostouň Orientační biologický průzkum zaměřený na výskyt křečka polního Cricetus cricetus na plochách A (p.č. 2553), B (p.č ) a C (p.č. 1781) Mgr. Ondřej Volf, MUDr. Vít Zavadil leden 2013

2 Předmět posouzení: Zadavatel: Pořizovatel: Zpracovatel průzkumu: Územní plán Hostouň Orientační biologický průzkum zaměřený na výskyt křečka polního Cricetus cricetus na plochách A (p.č. 2553), B (p.č ), C (p.č. 1781) Obec Hostouň Kladenská Hostouň Obecní úřad Hostouň Mgr. Ondřej Volf Nebílovy 37, Nebílovy MUDr. Vít Zavadil Sokolská 296, Buštěhrad Kontakt: T: E: volfond@volny.cz V Prusinách dne 15. ledna podpis Mgr. Ondřej Volf 2

3 Obsah 1. Úvod Metodika průzkumu Popis zájmových ploch Křeček polní Cricetus cricetus... 8 Popis druhu... 8 Areál druhu... 8 Výskyt v ČR... 8 Ohrožení Výsledky průzkumu Rešerše údajů Výsledky terénního průzkumu Závěr

4 1. Úvod Předložený biologický průzkum je podkladem pro přípravu návrhu územního plánu (ÚP) obce Hostouň ve Středočeském kraji. V souladu s koordinovaným stanoviskem Krajského úřadu Středočeského kraje (KÚSK) k tomuto zadání je průzkum zaměřen na výskyt zvláště chráněného druhu křečka polního Cricetus cricetus. KÚSK ve svém stanovisku ze dne (č.j /2012/KUSK) sděluje, že v jihozápadní části správního obvodu obce Hostouň je pravděpodobný výskyt ohroženého druhu živočicha křečka polního (Cricetus cricetus). Dále pak požaduje: vzhledem k možnému škodlivému zasahování do jeho biotopu v souvislosti se změnou funkčního využití plochy na lokalitách A (p.č. 2553), B (p.č. 2554/1), C (p.č. 1781), E8 (p.č. 1858) v rámci zjišťování a posuzování stavu území ve smyslu 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) v těchto lokalitách a jejich blízkém okolí provést orientační biologický průzkum s cílem potvrdit aktuální výskyt těchto živočichů. Podle sdělení pořizovatele ÚP, již není plocha E8 předmětem zadání ÚP Hostouň, proto průzkum na této ploše neprobíhal. Vzhledem k datu zadání průzkumu (říjen 2012) byl průzkum zaměřen zejména na zjišťování pobytových stop křečka polního na plochách A, B a C zadání ÚP Hostouň. 4

5 2. Metodika průzkumu Průzkum výskytu zvláště chráněného druhu křečka polního na zájmových plochách A, B, C zadání ÚP Hostouň se skládá ze dvou částí: rešerše možných zdrojů zoologických dat a samotného terénního průzkumu. K uvedeným zájmovým plochám a jejich okolí lze získat údaje z několika zdrojů. Využita byla veřejná nálezová databáze serveru a nálezová databáze Agentury ochrany příroda a krajiny ČR (AOPK) NDOP. Dále byly využity údaje z monitoringu druhu pro potřeby hodnocení stavu druhu dle evropské Směrnice o stanovištích 92/43/EEC ( a z Atlasu rozšíření savců v České republice (Anděra & Beneš 2001). Vlastní terénní průzkum probíhal v říjnu až prosinci 2012, což je termín z hlediska biologie druhu nepříliš vhodný, nicméně možný. V souladu s používanou schválenou metodikou (Anděra 2006) byl zaměřen zejména na vyhledávání nor křečka polního, které jsou typické a těžko zaměnitelné, příp. jiných pobytových stop. To bylo doplněno hledáním jeho kadáverů, především na komunikacích. Ve večerních a nočních hodinách probíhalo s umělým osvětlením pozorování za účelem přímého zjištění živých zvířat. Bylo provedeno celkem 10 návštěv zájmových ploch v různých denních dobách včetně večerních (5.10., 6.10., 7.10., , , , , , a ). Všechny nálezy byly zaznamenány do map s uvedením data a charakteru nálezu. 5

6 3. Popis zájmových ploch Průzkum byl prováděn na plochách A, B, C určených k prověření v návrhu ÚP Hostouň (obr. 1). Přesné vymezení ploch, kde proběhl průzkum je na obr. 2. Obr 1 vymezení ploch, kde byl vznesen požadavek na prověření při přípravě ÚP Hostouň Obr 2 přesné vymezení ploch průzkumu výskytu křečka polního (s použitím Všechny tři plochy, kde byl vznesen požadavek na ověření výskytu křečka polního (A, B, C), tvoří v podstatě jednu lokalitu. Jedná se o polní kultury v nadmořské výšce 370 až 390 m, jihozápadně od obce Hostouň, severně od obce Pavlov. Jsou součástí rozsáhlých agrocenóz v 6

7 intenzívně využité zemědělské krajině Kladenska. Území i jeho širší okolí je téměř bezlesé, velké plochy polí jsou členěny pouze liniovou zelení podél technicky upravených vodotečí a komunikací. V okolí se nachází několik menších obcí (Unhošť, Pavlov, Dolany, Hostouň, Jeneč), nedaleko též areál letiště Ruzyně. Zájmové plochy jsou ohraničeny z jihu rychlostní komunikací R6, která je zde vedena na několik metrů vysokém tělese přibližně lichoběžníkového příčného řezu. Svahy tohoto tělesa jsou zatravněny a částečně oploceny. Z jihovýchodu tvoří hranici zájmového území místní komunikace spojující obce Pavlov a Hostouň. Ze severozápadu ohraničuje plochy technicky upravené koryto Sulovického potoka. Na zbylých stranách navazují pole. Potok i místní komunikaci zvýrazňuje doprovodná liniová zeleň. Samotné zájmové plochy jsou ornou půdou, v roce 2012 byly využity k pěstování kukuřice. 7

8 4. Křeček polní Cricetus cricetus Popis druhu Jedná se o středně velkého, zavalitého hlodavce z příbuzenstva hrabošů. Má poměrně krátké nohy i ocas a pestré zbarvení. Na hřbetě je žlutohnědý až rezavě hnědý, na břiše naopak tmavohnědý až černý. Hlava je svrchu rezavá, zatímco po stranách, za ušima a na čenichu jsou bílé nebo nažloutlé skvrny stejně jako u předních končetin. Křeček polní je zvíře s převážně noční aktivitou, které velmi dobře běhá a skáče. Hrabe si chodby o průměru 6-8 cm, které končí komorami na spaní, zásoby potravy a odkládání trusu. Zimu přežívá v až 2 m hluboké, dobře vystlané noře pomocí přerušovaného zimního spánku. Z jara se sice probouzí časně, údajně již koncem února a v březnu, ale nory opouští až později, do té doby žije ze zásob. Jeho potravu tvoří semena a jiné části rostlin, bezobratlí nebo mláďata menší obratlovců. Po 20-denní březosti mívá do roka 2-3 vrhy po 3-12 mláďatech. Křeček polní je svým výskytem vázán na otevřenou kulturní krajinu s nízkým zastoupením lesů. Obývá hlavně nížiny s hlubokým půdním horizontem a nízkou hladinou spodní vody. Areál druhu Obývá území od jihozápadní Sibiře (povodí Jeniseje) po Belgii a severovýchodní cíp Francie. Jako stepní druh se do vnitrozemí Evropy rozšířil během rozsáhlého odlesňování v neolitu zhruba před lety (Mitchell-Jones A. J. et al. 1999). Výskyt v ČR Hlavní oblast výskytu křečka polního v ČR se nachází v prostoru od Podkrušnohoří přes střední a východní Čechy po Moravu, okrajově zasahuje i do jihozápadních a jižních Čech. Ve vývoji početnosti populací křečka polního došlo v průběhu posledních 50 let ke zřetelným výkyvům zatímco v polovině 20. století byl křeček řazen mezi polní škůdce, zhruba v letech se stal u nás poměrně vzácný. Přibližně od počátku 90. let populační hustota křečků hlavně v nížinách opět vzrůstá. Současný výskyt v ČR znázorňuje mapka na obr. 3. 8

9 Obr 3 současné rozšíření křečka polního u nás (převzato z Anděra 2013) Ohrožení Křeček polní je ohrožen intenzifikací zemědělství, hlavně však použitím biocidních látek. V současnosti se zdá, že v ČR na rozdíl např. od západoevropských států není ohrožen (Plesník et al 2003). Podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, Sb., v platném znění je křeček polní řazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožené. 9

10 5. Výsledky průzkumu Rešerše údajů Plochy průzkumu jsou součástí větší oblasti, kde se křeček vyskytuje dlouhodobě a stabilně (Anděra & Beneš 2001). Jedná se dlouhodobě intenzívně zemědělsky využívanou krajinu Slánska a Kladenska. Nálezy druhu z blízkého okolí potvrzuje i databáze (Ruzyně a okolí září 2009). Přímo v katastru obce Hostouň byl zjištěn křeček polní též v roce 2005 (Anděra 2006). Výsledky terénního průzkumu Nálezy pobytových stop, mrtvých jedinců i přímá pozorování křečka jsou znázorněny na leteckém snímku na obrázku 4, detailně pak popsány v tabulce 1. Obr 4 zákresy nálezů křečka polního (s využitím Celkem bylo nalezeno 12 nor, 1 mrtvý jedinec, přímo pozorováno bylo jedno zvíře. Nory byly nalezeny v podstatě na celé sledované ploše, rovnoměrně rozmístěné v poli. Mrtvý jedinec byl s největší pravděpodobností sražen autem na místní komunikaci Hostouň Pavlov. Celá sledovaná plocha zcela odpovídá ekologickým požadavkům druhu a představuje jeho biotop. 10

11 Tab 1 Detailní popis charakteru zjištění výskytu křečka polního Číslo záznamu Datum Charakter záznamu Nora Nora Nora Nora Nora Nora Nora Nora Nora Nora Nora Nora Nález zbytků mrtvého jedince Přímé večerní pozorování 6. Závěr Během října a listopadu 2012 proběhl průzkum výskytu křečka polního Cricetus cricetus na plochách A, B a C v návrhu zadání ÚP Hostouň. Terénní průzkum prokázal plošný výskyt tohoto zvláště chráněného druhu na všech třech sledovaných plochách. Rešerše odborných zdrojů ukazuje, že se jedná o součást oblasti s tradičním a stabilním výskytem křečka polního. V současné době je plocha zorána, tudíž zde nejsou nory křečků nijak patrné, ale v příští sezóně se zde budou opět vyskytovat, neboť přežívají v hlubokých norách mimo dosah orby. Vzhledem k tomu, že se jedná o zvláště chráněný druh, je třeba pro realizaci záměrů měnících charakter těchto ploch zajistit výjimku podle 56 zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 11

12 Seznam literatury a dalších podkladů Anděra M, 2006: Metody monitoringu savců ČR, křeček polní. Listopad Nepubl. ( Anděra M. (2013): Mapa rozšíření Cricetus cricetus v České republice. In: Zicha O. (ed.) Biological Library BioLib. Citováno Dostupné na: Anděra, M., Beneš B., 2001: Atlas rozšíření savců v České republice Předběžná verze IV. Hlodavci (Rodentia) část 1. Křečkovití (Cricetidae), hrabošovití (Microtidae), plchovití (Gliridae). Národní muzeum, Praha, 156 str. Mitchell-Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V., Zima J., 1999: Atlas of European Mammals. The Academic Press, London, 496 pp. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 23: Fotografická příloha 1.1 pohled na plochy A a B (foto: O.Volf) 1.2 pohled na plochu C (foto: V. Zavadil) 1.3 typická nora křečka polního (foto: V. Zavadil) Fotografie na titulní straně MUDr. Vít Zavadil a repro Edouard Traviès 12

13 Fotografická příloha 1.1 pohled na plochy A a B (foto: O.Volf) 13

14 1.2 pohled na plochu C (foto: V. Zavadil) 14

15 1.3 typická nora křečka polního (foto: V. Zavadil) 15

16 Volf, Zavadil: Orientační biologický průzkum zaměřený na výskyt křečka polního. Územní plán Hostouň - doplněk 2013 Doplněk zprávy Územní plán Hostouň - Orientační biologický průzkum zaměřený na výskyt křečka polního Cricetus cricetus na plochách A (p.č. 2553), B (p.č ), C (p.č. 1781) - Volf, Zavadil (2013) Zpráva, která je podkladem pro územní plán obce Hostouň, předložila ve shodě se zadáním výsledky přírodovědného průzkumu zaměřeného na výskyt křečka polního na vybraných plochách ÚP. Na základě požadavku projektantky ÚP je tato zpráva doplněna o následující kapitoly. Předpokládaná významnosti vlivu výstavby (změny využití území) na populaci křečka polního v řešeném území. Na ploše, kde byl prováděn výzkum, dojde po změně jejího využití k likvidaci výskytu křečka polního. Navrhované využití pro průmyslovou výrobu a sklady se neslučuje s biotopovými nároky křečka polního. Dojde tak ke zmenšení populace tohoto druhu i plochy jeho biotopu řádově o jedince a plochu cca 5 tisíc m². Dotčená plocha je součástí relativně rozsáhlé oblasti výskytu křečka polního se stabilní a početnou populací. Lze ji vymezit zhruba okrajem Prahy, dálnicí D5, Unhoští, na sever pak Buštěhradem a Čičovicemi a rychlostní silnicí R7. V rámci této oblasti tedy zanikne plošně poměrně malý a velice pravděpodobně i početně nevýznamný podíl celé populace. Nebude významně ovlivněna ani stabilita celé populace. Zmírňující opatření Pro zmírnění negativních vlivů lze navrhnout zachování několik metrů širokých pásů podél okrajů zájmové plochy, které budou zatravněny a nedojde zde k výsadbě stromů nebo keřů. Tyto pásy mohou sloužit jako prostor pro zachování migrační prostupnosti do navazujících území i jako potravní biotop křečka. Mgr. Ondřej Volf,