[Krizová připravenost zdravotnictví]

Transkript

1

2

3 Úvodní slovo šéfredaktora J. Štorek Číslo: 1/ ročník Čtvrtletník se věnuje krizovému řízení a plánování ve všech složkách IZS, organizacích působících ve zdravotnictví a dalších subjektech, které vytvářejí, příp. se spolupodílejí na krizové připravenosti zdravotnictví v ČR a okolních zemí. Vydavatel a distribuce: Společnost krizové připravenosti zdravotnictví Šéfredaktor: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Tajemník redakce: Mgr. Šárka Nováková Stálí pracovníci redakce: MUDr. Jiří Mašek; MUDr. Jana Prattingerová; Ing. Pavel Častulík, CSc. a Ing. Petra Jirásková Grafická úprava a příprava titulní strany: Macon studio Roman Macík Adresa: Mgr. Šárka Nováková, KHS Středočeského kraje, Dittrichova 17, Praha Tel.: , redakce@skpz.cz Číslo vychází: Příští č. vydání: Vychází: 4x ročně PŘÍJEM PŘÍSPĚVKŮ A INZERCE: str. 3 Výsledky voleb do orgánů SKPZ Š. Nováková str. 5-6 Jubilanti SKPZ Redakce VOLBY 2010 str. 4 Zápis ustavující schůze SKPZ Redakce Technické parametry: příspěvky zasílejte ve formátech DOC, *.XLS a *.PPT Softwarové vybavení od Microsoft. Text neformátujte (písmo Ariel velikosti 10 b. nebo Times New Roman velikosti 12 b.). Jazyk: čeština a slovenština Obrazová dokumentace musí být původní. Nezapomeňte uvést jméno autora, pracoviště a kontaktní údaje. Příspěvky zasílejte na adresu redakce. Zaslané podklady se nevracejí, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Redakce nezodpovídá za jazykovou a obsahovou správnost textových a grafických podkladů dodaných inzerenty. Zápis ze zasedání SKPZ dne Redakce str

4 Prohlášení Výboru SKPZ Redakce Protipovodňová opatření ve Zlínském kraji Redakce str. 9 str str Využití LZS HK při bleskové povodni na Liberecku 2010 I. Novák str Děkujeme, odcházíme J. Štorek Povodeň ve Višňové z pohledu OS ČČK Praha Zlínském kraji R. Smejkal Novela krizového zákona J. Hora str str Průběh povodní ve Zlínském kraji V. Vaculíková Kalendář akcí Redakce str str. 26 Témata časopisu pro rok 2011 Redakce 2

5 Slovo šéfredaktora Vážení přátelé, přeji nám všem na počátku roku 2011, aby to byl rok příjemný, tvořivý a pro nás všechny úspěšný ve společném konání. Nejen Výbor společnosti, ale i redakční rada časopisu, pevně věří, že uplynulé desetiletí nás všechny vybavilo nepřeberným množstvím zkušeností a poznatků z nelehké cesty prosazování úlohy a role krizových manažerů ve zdravotnictví, ale také ze spolupráce s ostatními účastníky výstavby Integrovaného záchranného systému a národního bezpečnostního systému. A že všichni považujeme za vyvrcholení společné snahy vznik nové odborné společnosti. Stojíme tak na prahu nového roku a stejně tak na prahu nové etapy naší práce tou je kultivace společnosti souběžně se zvyšováním úrovně připravenosti zdravotnictví čelit následkům soudobých hrozeb. A i když pandemii odvál čas a svátky klidu a pohody udělaly tlustou čáru za rokem 2010, nelze nerespektovat zákonitost katastrofického cyklu v té části, která definuje cestu poučení, zdokonalení a poznání. Nejen z těchto důvodů je snaha Výboru dále pracovat s tématikou pandemie jako s přípravou na další možnou hrozbou, vytěžit maximum informací z právě proběhlé a dotáhnout náměty a návrhy na lepší řešení, než které se realizovaly pod tlakem času, společnosti a nové mutace chřipkového viru. Z tohoto důvodu se i naše Společnost v tomto roce vrací k tématice Pandemie chřipky jako mediální partner pro připravovaný seminář v březnu 2011 za účasti Hlavního hygienika České republiky, vedoucí Kanceláře WHO v České republice a předsedy České vakcinologické společnosti ČLS JEP. Stejnou měrou zůstává před námi rok 2010 jako rok třech velkých povodňových katastrof v České republice (zejména její dvě vlny v severní části republiky), které je nutno prostudovat s vědomím realizovaných opatření od ničivých povodní let ; najít vhodná doporučení pro ostatní členy společnosti, ale také obecná doporučení pro odbory zdravotnictví krajských úřadů, jak regulovat a organizovat zdravotní péči o postižené osoby ze zasažených oblastí, kterým se během několika minut mění potřeby zdravotní péče, dostupnost zdravotnických služeb a ochrana jejich zdraví. Nejen proto zůstávají povodně roku 2010 v pozornosti naší společnosti, ale i v programu Přípravného výboru mezinárodní konference Medicíny katastrof v červnu Určitě se k danému tématu také vrátí na svém jednání i odborný seminář ve Sloupu v Čechách v dubnu roku Konec roku 2010 sebou přinesl i řadu legislativních změn a i těm se budeme věnovat na stránkách našeho časopisu. Těším se na Vaši spoluúčast nejen na stránkách naší společnosti, ale i na společných akcích, jejichž přehled máte k dispozici i v tomto čísle časopisu společnosti. V Praze dne 3. ledna 2011 MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Šéfredaktor Jubilanti SKPZ V prvním čtvrtletí letošního roku oslaví životní jubileum hned několik našich členů: Martin Beneš Ing. Alena Brodská Pavel Florián Mgr. Jan Karásek Ing. Miroslav Tomašovič Jménem společnosti jim ze srdce blahopřejme a přejeme hodně štěstí a zdraví, ale i úspěchů jak v soukromém, tak v profesním životě. Redakce Každé poznání vychází ze srdce, každé vzdělání ze života. Christian Friedrich Hebbel 3

6 VÝSLEDKY VOLEB DO ORGÁNŮ SKPZ Dne 25. listopadu 2010 proběhly volby do orgánů Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví (SKPZ). V souladu se stanovami SKPZ, které vycházejí ze stanov České lékařské společnosti J. E. Purkyně má společnost tři orgány, členové jsou voleni do dvou z nich: Výboru společnosti a Revizní komise. Z platného seznamu členů SKPZ (evidovaných k ) byla vytvořena kandidátní listina, ze které byli voleni členové do jednotlivých orgánů společnosti. Hlasování se zúčastnilo 43 členů z celkového počtu 73 členů, kteří se ke členství v SKPZ přihlásili do termínu konání voleb, tj. do 17 h dne Účast členů na prvním shromáždění tedy byla nadpoloviční a program ustavující schůze, jehož jediným bodem programu byly právě volby, byl na začátku zasedání jednomyslně schválen. Za dohledu Volební komise, která byla ustanovena ze tří členů SKPZ (Jaroslav Hora, Olga Marková a Pavel Štyndl), proběhly první přímé volby. Po skončení hlasování byly ihned na místě jednotlivé hlasy sečteny a Volební komise vytvořila pořadí úspěšných kandidátů podle nejvyššího počtu získaných hlasů. Výsledky hlasování do Výboru společnosti *: MUDr. Josef Štorek 35 hlasů (tj. 81 %) Ing. Anton Tencer 13 hlasů (tj. 30 %) MUDr. Dana Hlaváčková 28 hlasů (tj. 65 %) Mgr. Šárka Nováková 24 hlasů (tj. 56 %) MUDr. Hrdlička Pavel 9 hlasů (tj. 21 %) Náhradník: MUDr. František Bílek 7 hlasů (tj. 16 %) Výsledky hlasování do Revizní komise*: Ing. Miroslav Procházka 16 hlasů (tj. 37 %) MUDr. Jiří Wachsmuth 14 hlasů (tj. 33 %) Bc. Jolana Němečková 11 hlasů (tj. 26 %) Náhradník: Ing. Jiří Hájek 8 hlasů (tj. 19 %) * Pozn.: Uvedený seznam je již očištěn o kandidáty, kteří přijali funkci v jiném orgánu společnosti nebo kteří dodatečně odstoupili ze své kandidatury. Členové Volební komise se svou účastí na přípravě voleb vzdali své kandidatury. Uvedené procenta vyjadřují procentuální podíl získaných hlasů ze všech hlasujících. Délka volebního mandátu je 4 roky pro členy obou volených orgánů. Vlastní postup voleb a pravidla naleznete ve vypracovaném návrhu Volebního řádu, který je zveřejněn na našich internetových stránkách v sekci O Společnosti/Interní předpisy. Výsledky voleb byly vyhlášeny dne na konferenci Medicína katastrof v Hradci Králové, jejímž organizátorům touto cestou děkujeme za spolupráci, a následně zveřejněny i na internetových stránkách naší společnosti. Zvolení členové Výboru společnosti: Funkce** Předseda Místopředseda Vědecký sekretář Tajemník Člen Zvolení členové Revizní komise: Funkce** Předseda Místopředseda Člen Jméno MUDr. Josef Štorek, PhD. Ing. Anton Tencer MUDr. Bc. Dana Hlaváčková Mgr. Šárka Nováková MUDr. Pavel Hrdlička Jméno MUDr. Jiří Wachsmuth Ing. Miroslav Procházka, PhD. Bc. Jolana Němečková ** Pozn.: Volba funkcí proběhla mezi členy volených orgánů tajně na zvláštním zasedání. Tímto je současně ukončena činnost pracovního Přípravného výboru společnosti a jeho členům, stejně jako členům Volební komise, děkujeme za aktivní přístup a pomoc při ustanovení nové odborné společnosti. Členům Výboru společnosti i Revizní komise přejeme hodně sil v jejich práci, kterou tato nová fáze v životě SKPZ přinesla. Jsme rádi, že do nového roku můžeme vykročit připraveni a bez nesplněných úkolů z minulého roku, který byl spíše ve znamení příprav. Mgr. Šárka Nováková Jménem Přípravného výboru SKPZ 4 Volební komise SKPZ Předání výsledků voleb k vyhlášení

7 ZÁPIS Z USTAVUJÍCÍ SCHŮZE SPOLEČNOSTI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI ZDRAVOTNICTVÍ ČLS JEP USKUTEČNĚNÉ DNE V HRADCI KRÁLOVÉ I. ČLENSKÁ ZÁKLADNA A VOLBY SKPZ 1.1. Sumarizace přihlášených členů Aktuální stav přihlášených členů k byl 60 fyzických osob. V průběhu konference Medicína katastrof v Hradci Králové se přihlásilo dalších 13 členů, v okamžiku zahájení voleb tak měla společnost 73 členů Volby SKPZ 2010 Průběh voleb byl následující: 1. Přítomnými členy jednohlasně odsouhlasen program 2. Jmenována volební komise: Ing. Jaroslav Hora, Olga Marková a Pavel Štyndl, DiS. 3. Rozdání hlasovacích lístků včetně kandidátních listin 4. Přímé hlasování členů prostřednictvím volebních lístků ČLS JEP 5. Sečtení hlasů a stanovení pořadí podle výsledného počtu získaných hlasů 6. Ověření souhlasu zvolených členů 7. Stanovení náhradníků 8. Zveřejnění výsledků voleb dne v průběhu konference (viz příloha v PPT) 9. Tajné hlasování do jednotlivých funkcí první zasedání Výboru a Revizní komise 10. Zápis ustavující schůze II. PRVNÍ ZASEDÁNÍ VÝBORU SKPZ 2.1. Volba předsedy Předsedou společnosti se stal jednohlasným zvolením MUDr. Josef Štorek, místopředsedou byl zvolen Ing. Anton Tencer, vědeckým sekretářem byla zvolena MUDr. Dana Hlaváčková, funkce pokladníka a tajemníka se ujala Mgr. Šárka Nováková a pátým členem Výboru je MUDr. Pavel Hrdlička (jednalo se o tajnou volbu mezi členy Výboru). Toto složení Výboru včetně navržených funkcí bylo jednohlasně odsouhlaseno všemi jeho členy Schválení výše členského příspěvku Výše ročního členského příspěvku pro členy SKPZ bude činit 200 Kč pro OS Kč pro ČLS JEP, pro studenty (týká se studentů bakalářského, magisterského i inženýrského studia) bude roční příspěvek snížen na 100 Kč pro OS. Jiné rozlišení mezi členy SKPZ (ani věkové) nebude využito (např. důchodci, ženy na mateřské dovolené apod.) a platí pro ně stejný příspěvek jako pro členy SKPZ. Pro členy ze Slovenské republiky bude výše členského příspěvku přepočítána aktuálním kurzem k 1.1. daného roku. Členský příspěvek je odpuštěn pouze čestným členům SKPZ. Tento návrh byl jednohlasně odsouhlasen všemi členy Výboru Zvolení garanta pro e-learningové kurzy ČLK Na základě žádosti ČLK ze dne byla jednohlasně zvolena koordinátorem a garantem pro kurzy celoživotního vzdělávání ČLK MUDr. Dana Hlaváčková. Tento návrh byl jednohlasně odsouhlasen všemi členy Výboru Dopis prezidenta ČLK dr. Kubka k úhradám zdravotní péče K tomuto dopisu a ke sdělení ČLS JEP nemá SKPZ žádné připomínky Dopis IPVZ ke společnému jednání OS Společné jednání se uskuteční dne ve Velkém sále IPVZ v Praze. Projednávané kurzy nemají bezprostřední souvislost se zaměřením SKPZ, proto se nepředpokládá účast za naši OS Programové prohlášení Výboru SKPZ pro následující funkční období Členové Výboru připraví pracovní návrh tohoto materiálu (MUDr. Štorek a MUDr. Hlaváčková) ke korespondenčnímu připomínkování Stanovy SKPZ Stanovy včetně Jednacího řádu budou nejprve připomínkovány a odsouhlaseny členy Výboru, následně budou rozeslány všem členům SKPZ ke schválení. Rozeslání všem členům Výboru zajistí tajemník Výboru Zpráva o činnosti SKPZ za rok 2010 Tajemník připraví pracovní návrh Zprávy o činnosti SKPZ za rok 2010 včetně finančního přehledu. Zpráva bude předložena do konce t.r. ostatním členům Výboru a po jejím odsouhlasení Revizní komisí bude zveřejněna na webu SKPZ. Za rok 2010 nebude vzhledem k ustanovení Výboru a Revizní komise koncem listopadu vypracována Revizní zpráva za rok

8 III. HARMONOGRAM ZASEDÁNÍ VÝBORU 3.1. Harmonogram zasedání Výboru 2011 Konference MEKA Brno: února 2011 Konference ve Sloupu: dubna 2011 Konference MEKA Zlín: června 2011 Konference MEKA Hradec Králové: listopad Další zasedání Výboru Další zasedání se uskuteční v únoru 2011 při příležitosti konání konference Medicína katastrof 2011 v Brně, pokud nebude stanoveno jinak. Dne: Zapsala: Š. Nováková ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ VÝBORU A REDAKČNÍ RADY ČASOPISU USKUTEČNĚNÉHO DNE V PRAZE Přítomni: Výbor SKPZ: Redakční rada: Hosté: MUDr. Josef Štorek, Ph.D., Ing. Anton Tencer, MUDr. MUDr. Pavel Hrdlička, Mgr. Šárka Nováková, (MUDr. Bc. D. Hlaváčková omluvena) MUDr. Jana Prattingerová, MUDr. Jiří Mašek, Ing. Pavel Častulík, MUDr. František Bílek, PhD. Mgr. Martina Štanclová, Bořek Procházka I. ČLENSKÁ ZÁKLADNA SKPZ 1.1. Sumarizace přihlášených členů - aktuální stav přihlášených členů k je 75 fyzických osob. - v průběhu ledna byla doručena 1 přihláška ze USZS MSK David Machálek. Ú1: Dokončit databázi krizových pracovníků ve zdravotnictví a na základě ní oslovit potenciální členy na severní Moravě. T: Průběžně II. ZASEDÁNÍ VÝBORU SKPZ 2.1. Zasedání v roce odsouhlasen zápis z ustavující schůze SKPZ, která se uskutečnila dne , Ú2: Dosud nesplněné úkoly nadále evidovat tajemníkem. T: Průběžně 2.2. Prohlášení Výboru - odsouhlasen předložený návrh Prohlášení Výboru SKPZ, zveřejnit v časopise a na našem webu (viz příloha), - představení záměru předsedy společnosti o vytvoření pracovních skupin v rámci SKPZ pracovní skupina se zástupci armády (využít jejich zkušeností z misí), dále D. Hlaváčková, J. Štorek, J. Hora, V. Fišer a další (Intervenční tým Úrazové nemocnice Brno Trauma tým, Lékaři bez hranic apod.) Rozpočet 2010 a předpoklad na jednohlasně schválen rozpočet loňského roku a jeho uzavření, rok uzavřen s pozitivním výsledkem hospodaření, předat Revizní komisi (viz příloha), - předložen návrh rozpočtu na rok 2011 včetně akcí SKPZ (viz příloha) jelikož akce roku 2011 nejsou v definitivní podobě schváleny, jedná se o předběžný rozpočet, který bude upřesněn. Korespondenční odsouhlasení členy Výboru zajistí tajemník, následně bude předpokládaný rozpočet roku 2011 předložen Revizní komisi Stanovy SKPZ Ú3: Tajemníkem zajistit korespondenční odsouhlasení členskou základnou včetně zpřístupnění na webu SKPZ. T: Do Tiskovka a společenský večer - dne 25. ledna se uskuteční tisková konference s novináři za účelem prezentovat vznik společnosti a její zámysl vzniku, v druhé části křest časopisu Krizová připravenost zdravotnictví, který v letošním roce vychází oficiálně jako 1. ročník, - vysloven souhlas s připravenou tiskovou zprávou, pozvánkou na obě části (viz příloha), účast potvrdil MUDr. M. Vít a MUDr. Šteflová, účastnit se budou také zástupci ČLS JEP, prof. Pokorný (účast dalších zástupců MZ ČR bude teprve projednána). Ú4: Tajemník je pověřen rozesláním pozvánek včetně sledování účasti. T: Do Seminář pandemie Brno - jednodenní seminář v Brně na NCO NZO (kapacita sálu 80 míst), - seminář bude pod záštitou WHO ČR a WHO SR společně s MZ ČR (MUDr. Vít) a Českou 6

9 vakcinologickou společností ČLS JEP (prof. Prymula), koordinace příprav SKPZ, - domluvit s hlavními představiteli termín konání (březen 2011), mezi účastníky pozvat epidemiology KHS, zástupce krajských úřadů, UKM nemocnic, členy SKPZ a ČVS MEKA Brno (3. a 4. února 2011) - zaslána žádost na ředitele FN Brno s pozitivní odpovědí ke spolupráci, - záměrem je prodloužit program konference do odborným seminářem (diskuse na odborné téma analýza současného stavu v KRP zdravotnictví a přínos SKPZ včetně diskuse k pracovnímu materiálu zabývajícím se Koncepcí krizové připravenosti zdravotnictví z roku 2007, v druhé části semináře prohlídka FN Brno), seminář je bezplatný. Ú5: Sledovat účast nahlášenou členy SKPZ (nahlášení účasti do t.r.) a zajistit organizaci semináře ve spolupráci s FN Brno. T: Do MEKA Zlín - dosud stanoven pouze termín 8. až 10. června 2011, další informace ze strany EGA Zlín neposkytnuty přes veškeré urgence ze strany tajemníka i předsedy SKPZ, - nabídka spolupráce agentury BPP Bořek Procházka: uspořádání letošního ročníku konference (v Luhačovicích) včetně finančního zabezpečení za předem dohodnutou provizi, poskytnutí registračního systému pro účastníky konference elektronickou formou (web), zabezpečení tiskových materiálů, sborníku včetně ISBN atd.; SKPZ by nastavila odborný program, zajistila účastníky konference v podobě seznamů adresátů, vhodné je předat seznam firem pro sponzorství; konečné vyjádření o organizaci a pořádání konference ve spolupráci s agenturou je nutné předat do konce měsíce ledna, výhodou agentury jsou nejen její zkušenosti s pořádáním obdobných akcí a profesionální přístup, ale i akceptace způsobu hospodaření v rámci ČLS JEP, - pokud nebude situace konferencí vyjasněna do konce měsíce ledna včetně ustanovení organizačního výboru a vědecké rady, která by zajišťovala odborný program, bude od letošního ročníku upuštěno z časových a organizačních důvodů. III. OSTATNÍ 3.1. Návštěva u prof. Blahoše (ČLS JEP) - Předseda SKPZ společně s tajemníkem navštívili v minulém týdnu prof. J. Blahoše (předseda ČLS JEP) za účelem nastavení spolupráce v letošním roce, pozvání na připravované akce a především pomoci při zahájení spolupráce s MZ ČR. Následně byl připraven ze strany SKPZ dopis o možnostech vzájemné spolupráce, který prof. Blahoš zašle svým jménem na MZ ČR (viz příloha). - Dne se uskuteční Sjezd delegátů ČLS JEP s volbami do Představenstva a Revizní komise ČLS JEP tohoto sjezdu se za SKPZ zúčastní předseda MUDr. J. Štorek Vizitky a PF Výbor dále souhlasí s tiskem vizitek pro členy Výboru (následně i pro členy Revizní komise) prozatím v počtu 50 ks/os. - Výbor bere na vědomí seznam adresátů elektronických PF 2011 rozeslaných v prosinci. Ú6: Tajemník zajistí tisk odsouhlasených vizitek a přípravu zbývajících. T: Průběžně 3.3. Informace členů SKPZ Výbor souhlasí s účastí MUDr. J. Prattingerové na konferenci "Train-the-Trainer sessions on Preventing Bioterrorism pro centrální Asii a východní Evropu (INTERPOL). IV. HARMONOGRAM ZASEDÁNÍ Konference MEKA Brno: 4. února 2011 setkání členů SKPZ Konference ve Sloupu: dubna 2011 zasedání Výboru a Revizní komise Konference MEKA Zlín: června 2011 zasedání Výboru Konference MEKA Hradec Králové: listopad 2011 zasedání Výboru 4.1. Další zasedání Výboru Další zasedání se uskuteční ve Sloupu, přičemž pracovní setkání se uskuteční ještě v únoru t.r. při příležitosti konání konference MEKA 2011 v Brně; příp. záležitosti k projednání ohledně semináře k pandemii budou diskutovány korespondenčně. V. USNESENÍ VÝBORU Výbor na svém zasedání dne 18. ledna 2011: a) vzal na vědomí informaci tajemníka dle bodu 1.1., dále výsledek jednání Redakční rady v bodech 3.1., 6.1., 6.2., 6.3., b) ukládá Revizní komisi provést kontrolu hospodaření v roce 2010 a předloženého návrhu rozpočtu na rok 2011, dále provést kontrolu přijatých závěrů a usnesení Výboru dle Stanov společnosti, c) souhlasí s výsledkem závěrů projednávaných bodů 2.1., 2.2., 2.3., 2.4., 2.5., 2.6., 2.7., 2.8., 3.2., 3.3.,

10 VI. ZASEDÁNÍ REDAKCE SKPZ 6.1. Redakční rada a Statut RR - Redakční rada zůstává v nezměněném složení, členové se shodli, že není nutné provádět jmenování členů redakce, Statut Redakční rady zůstává rovněž v stávajícím znění. Ú: Oslovit další vhodné kandidáty na členství v redakci (pí P. Jirásková). Ú: Všem členům redakce bude koncem ledna zaslán aktuální návrh Statutu k připomínkování do , následně bude statut postoupen členům Výboru ke konečnému schválení Redakční plán vydávání časopisu - schválen harmonogram vydávání časopisu pro rok 2011 (viz příloha) včetně doplnění témat jednotlivých čísel časopisu (zveřejnit na webu), - po celý rok předpokládá Redakční rada vydávání v elektronické podobě. - žádost o přidělení ISSN odsouhlasena, nejprve zveřejnit na webových stránkách časopis, teprve potom je možné žádost odeslat (viz příloha). Ú: Rozšířit distribuci časopisu na krajské úřady vedoucí odboru zdravotnictví bez ohledu na jejich členství v SKPZ. Ú: Zajistit tajemníkem zpřístupnění obou čísel časopisu na webu SKPZ Analýza Koncepce KRP Výbor bere na vědomí připomínky a výsledek jednání Redakční rady k pracovnímu materiálu Analýza Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví a připraví materiál Otevřená, široká diskuse ke Koncepci krizové připravenosti zdravotnictví, k němuž bude zahájena diskuse se členy SKPZ na odborném setkání členů SKPZ dne 4. února 2011 v Brně (v rámci konference MEKA Brno 2011). Tato diskuse společně s připraveným materiálem a podrobnou analýzou stávajícího stavu včetně připomínek členů se stane podkladem pro přípravu nového návrhu Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví, kterou je nutné dle sděleného názorů členů SKPZ připravit. Diskuse a připomínky členů budou uzavřeny na konferenci v červnu, kde budou k tomuto tématu přijaty závěry, neboť členové Výboru se necítí v tento okamžik kompetentními k vypracování takového stanoviska bez předchozí diskuse v široké členské základně. Přijaté závěry pak Výbor předloží Ministerstvu zdravotnictví ČR. Ú: Za tímto účelem pověřuje redakce tajemníka zasláním stávající Koncepce krizové připravenosti členům Výboru a jejím zveřejněním na webu SKPZ. Postoupena bude rovněž obdobná koncepce ze Slovenské republiky. T: do Časopis a ostatní záležitosti - diskutovány vybrané články v prvním čísle časopise navrženy úpravy některých článků, - diskutována titulní strana (viz příloha) a celkový vzhled časopisu členy redakce vybrán návrh číslo 1, který je bližší stávající verzi titulní strany s modelem kříže, na titulní stranu nebudeme umísťovat fotografii, ale ponecháme v každém čísle stejnou titulku s křížem, který bude seskládán z jednotlivých zástupných symbolů (ZZS, orgány veřejného zdraví, zdravotnická zařízení, stát a občan), Ú: Ing. Častulík připraví návrh pravidel a postupů pro zasílání a psaní příspěvků do časopisu a postoupí k doplnění ostatním členům redakce Další zasedání Redakční rady Zasedání se uskuteční cca 14 kalendářních dní před distribucí druhého čísla časopisu, tj. v den uzávěrky t.r. (čtvrtek). Místo bude upřesněno (předpokládaný čas zahájení je ve 14 h). REDAKCE SOUHLASÍ S PROJEDNANÝMI BODY A JEJICH ZÁVĚRY BEZ PŘIPOMÍNEK. VI. RŮZNÉ Zápis bude zaslán všem členům Výboru k připomínkování ve lhůtě 7 kalendářních dní, následně bude zápis uzavřen a postoupen předsedovi Revizní komise ke kontrole (7 kalendářních dní). Zápis ze zasedání bude tajemníkem zpřístupněn na internetových stránkách SKPZ (bez příloh). Zapsala: Š. Nováková, tajemník Dne: Odsouhlasil: MUDr. Josef Štorek, předseda Dne: Sjezd delegátů s volbami do předsednictva a revizní komise Sjezd delegátů s volbami do předsednictva a revizní komise se uskuteční dne 31. ledna 2011, ve velkém sále Ústřední vojenské nemocnice, U Vojenské nemocnice 1200, Praha 6 - Střešovice. Zahájení je v 9,30 hodin. 8 Kandidátní listina je vyvěšena na webových stránkách ČLS JEP

11 PROHLÁŠENÍ VÝBORU SKPZ PRO OBDOBÍ Respektujíce pravidla a principy výstavby České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) odsouhlasil Výbor společnosti následující prohlášení: A) Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP: je odbornou společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně; je dobrovolným sdružením lékařů, farmaceutů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech; je organizační složkou ČLS JEP s číslem B) Definuje své poslání a cíle: 1. Dbá o rozvoj a rozšiřování vědecky podložených poznatků v krizové připravenosti zdravotnického systému a poskytovatelů zdravotní péče a příbuzných oborech, usiluje o jejich využívání při zdokonalování úrovně připravenosti systému a jeho prvků čelit následkům soudobých hrozeb a z nich vyplývajících rizik pro zdravotní stav populace a pro funkčnost systému. 2. Podílí se na zvyšování úrovně odborných znalostí svých členů v oblasti bezpečnostní politiky státu, krizového managementu a příbuzných oborů a na šíření poznatků soudobého vědeckého poznání v oblasti bezpečnosti a připravenosti zdravotnického systému. 3. Podporuje vědeckovýzkumnou činnost v oblasti připravenosti zdravotnického systému, napomáhá ve vytváření podmínek pro seznamování odborné veřejnosti s jejími výsledky a zasazuje se o jejich uplatňování v praxi. 4. Všestranně se podílí na řešení otázek týkajících se řízení, organizace i vlastní realizace připravenosti, přípravy a plánovacích postupů, manažerských funkcí a činností souvisejících s připraveností systému a jeho prvků k multidisciplinární odezvě na dopady soudobých hrozeb na zdravotní stav populace a na funkčnost systému poskytujícího zdravotnickou pomoc a zdravotní péči. 6. Dbá na dodržování etických zásad. 7. Dbá na užívání pouze takových plánovacích a vzdělávacích standardů, jejichž povaha a účinek jsou podloženy v současnosti uznávanými vědeckými důkazy nebo shodou názorů národních či mezinárodních autorit. 8. Usiluje o spolupráci s jedinci, kteří se podílejí na prevenci, na zmírňování vzniklých škod nebo reagují na škody, které jsou následkem soudobých hrozeb. C) Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP: 1. Pořádá a organizuje vnitrostátní a mezinárodní vzdělávací akce (kongresy, sympozia, konference, přednášky, semináře, kurzy, diskusní fóra apod.). 2. Podporuje publikační činnost v oblasti krizové připravenosti zdravotnictví a poskytovatelů zdravotní péče. 3. Účastní se prostřednictvím delegovaných zástupců výběrových, konkurzních, akreditačních a jim podobných řízení. 4. Vysílá své zástupce do poradních sborů, komisí a dalších orgánů, jakož i do nejrůznějších forem řízení, týkajících se problematiky související s připraveností zdravotnictví čelit následkům soudobných hrozeb. 5. Je ve své odborné činnosti autonomní a nese za svůj výkon plnou odpovědnost. V Praze dne 18. ledna 2011 Výbor SKPZ ČLS JEP 5. Vytváří podmínky pro výměnu informací a rozvoj všech forem spolupráce mezi svými členy i organizacemi a institucemi obdobného zaměření v České republice i v zahraničí. 9

12 VYUŽITÍ LETECKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY HRADEC KRÁLOVÉ PŘI BLESKOVÉ POVODNI NA LIBERECKU ABSTRAKT Letecká záchranná služba Hradec Králové (LZS HK) zasahuje ročně u více než 600 případů. Na základě centrálního operačního řízení Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje (ZZS KHK) prostřednictvím Krajského zdravotnického operačního střediska (KZOS) se tedy buď samostatně nebo v součinnosti s pozemními posádkami ZZS KHK podílí na řešení stavů s nejzávažnějšími důsledky na zdraví pacientů. Významným dílem participuje rovněž na poskytování neodkladné přednemocniční péče (PNP) ve spádové oblasti Pardubického kraje, společně s kolegy ze stanoviště v Brně, Jihlavě a Olomouci. Nijak výjimečné nejsou však ani zásahy v ostatních oblastech ČR, zejména pak v případech mimořádných událostí, jejichž řešení vyžaduje operativní nasazení zvýšeného množství sil a prostředků. Takovýmito případy se v posledních několika letech ukazují být kromě velkých nehod v dopravě zejména živelné události, v naprosté většině povodně s bleskovým vývojem. Vrtulníky LZS v těchto případech mohou sehrát důležitou roli při realizaci záchranných prací nejen v rámci vlastního spádového území. Královehradecký kraj Klíčová slova: letecká záchranná služba, zdravotnická záchranná služba, krajské zdravotnické operační středisko, blesková povodeň, speciální letecké činnosti, podvěs, hasičský záchranný sbor, jednotka sboru dobrovolných hasičů obce SPECIÁLNÍ LETECKÉ ČINNOSTI Stanoviště LZS HK zahájilo svůj provoz Primárním posláním LZS je rychlá doprava zdravotnického týmu a odpovídajícího materiálového a technického vybavení na místo zásahu včetně míst nedostupných běžnými pozemními prostředky ZZS. Vzhledem ke geografickému uspořádání spádové oblasti a výskytu velkého počtu turisticky významných lokalit v nepřístupném terénu se krátce po zahájení činnosti LZS HK začalo uvažovat o využití LZS k provádění zásahů s vrtulníkem za využití lanového podvěsu, včetně prací ve výškách a nad volnou hloubkou (speciální letecké činnosti SLČ). První konkrétní kroky byly podniknuty v létě 1992, kdy se za účasti specialistů Horské služby, Báňské záchranné služby a Zásahové jednotky Krajského ředitelství Policie České republiky Hradec Králové provedl první výcvik posádek LZS HK. Od roku 1992 až dosud prošel postoj k výcviku SLČ, jejich provádění a celkový přístup k nim složitým vývojem a jeho historie vydá na samostatný článek. V současné době je letový provoz LZS HK zajišťován soukromým provozovatelem. Používaným typem vrtulníku je Eurocopter EC 135 T2, který plně umožňuje provádění zásahů v podmínkách LZS, včetně inkriminovaných speciálních činností. Vzhledem k četnosti provádění reálných zásahů za pomoci podvěsů (cca ročně) je značná pozornost věnována příslušnému výcviku posádek. Současný systém 10

13 provádění SLČ na stanovišti LZS HK tak umožňuje jejich realizaci kdykoliv v průběhu letové pohotovosti vrtulníku bez nutnosti aktivace osob mimo přímý výkon služby. BLESKOVÁ POVODEŇ V sobotu v dopoledních hodinách realizovala LZS HK za špatných, nicméně letových povětrnostních podmínek dva zásahy. Jejich průběh nastínil možnost nepříznivého vývoje počasí, zejména na severozápadě území ČR. Kusé informace o rychlém vývoji kritické situace v Libereckém kraji (LK) zaznamenali členové posádky ze sdělovacích prostředků. V 15:14 pak přichází žádost ZZS LK o pomoc s řešením kritické situace v postižených oblastech. KZOS okamžitě vydává pokyn posádce LZS HK ke vzletu s podvěsem a podle příslušného standardu žádá příjezd leteckého záchranáře Hasičského záchranného sboru (LZ HZS). Mezitím provedla posádka LZS v součinnosti s pozemním personálem přípravu materiálu, ustrojení do celotělového postroje a základní kontrolu vybavení. Lékař telefonicky domlouvá zásady rádiového spojení se zasahujícími složkami. Po příjezdu LZ HZS (po cca 3 min.) a krátké navigační přípravě vzlétá v 15:20 vrtulník směr Raspenava, která byla krizovým štábem stanovena jako kontaktní místo. V průběhu letu panovaly značně nepříznivé klimatické podmínky. Posádka byla nucena vyhýbat se možným překážkám a několikrát oblétat místa s prakticky nulovou viditelností. Vzhledem k velkému vytížení operátorů KZOS a rádiové sítě ZZS LK, jsou pokusy o spojení v pásmu 160 MHz bez odezvy. Po přiblížení k místu zásahu se nakonec pomocí terminálu Matra povedlo navázat spojení s Krajským operačním a informačním střediskem HZS. Na základě jeho pokynů jsme akutně odkloněni do města Frýdlant, které zůstalo odříznuto od okolí po zničení všech přístupových komunikací a mostů. V oblasti byl rovněž zaznamenán výskyt několika osob uvězněných uprostřed rozbouřeného vodního toku, pro něž je zásah vrtulníku jedinou možností záchrany. Přes nízkou oblačnost a hustý déšť přistáváme v 16:15 jako první vrtulník v centru Frýdlantu, kde nás ihned kontaktuje zasahující Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Větrov (JSDHO). Její velitel nás v krátkosti informuje o situaci. Na základě zjištěných skutečností okamžitě vzlétáme s podvěsem k akutnímu vyzvednutí starší ženy (* 1948), která je již několik hodin uvězněna v koruně stromu uprostřed rozbouřeného proudu. Její lokalizace a vyproštění se ukázala jako extrémně náročná a vyžádala si maximální nasazení všech členů posádky. Vyčerpaná žena s příznaky II. stupně hypotermie byla bezprostředně po evakuaci ošetřena lékařem LZS a následně transportována do nemocnice ve Frýdlantu prostřednictvím JSDHO. Je vysoce pravděpodobné, že delší dobu by se již v koruně stromu neudržela. (Rozhovor s postiženou ženou lze najít na webu vetvich-na-zachranu-ta-prisla-az-s-vrtulnikem-1g2- /domaci.asp?c=a100808_120844_domaci_hv.) Mezitím pokračovala posádka LZS HK v provádění záchranných prací v centru města. Postupně byli z balkónu domu s pečovatelskou službou a střechy sousední budovy evakuováni další postižení. Jednalo se o muže (* 1947) a ženu (* 1957), oba polymorbidní pacienti, odkázáni na pomoc okolí. Záchranné práce v centru Frýdlantu byly komplikovány špatnou viditelností, kterou provázel vytrvalý hustý déšť. V prostoru bylo množství překážek - vysokých budov, anténních stožárů, pouličního osvětlení a zejména nadzemního vedení vysokého napětí. Navíc v okolí začaly operovat policejní a armádní vrtulníky a zatím nebyla známa součinnostní frekvence. Vzhledem ke stavu PHM jsme po evakuaci pacientů a jejich předání pozemním složkám bez dalšího přistávání odlétli na základnu LZS Liberec k jejich doplnění. Také let do Liberce byl komplikován nepříznivou meteorologickou situací. Část cesty jsme tak dokonce museli realizovat přes území Polska. Budova LZS Liberec se mezitím stala operační základnou všech vrtulníků v okolí. (EC 135 T2 LZS Liberec, 2x Bell 412 Policie České republiky Letecké služby, 2x W3A Sokol Armády České republiky). Dobu potřebnou k tankování jsme proto využili ke koordinaci činnosti a rádiového spojení s ostatními zasahujícími vrtulníky. Po návratu do Frýdlantu jsme ihned pokračovali v provádění záchranných prací. Na žádost ZZS LK jsme tentokrát bez nutnosti podvěsu transportovali ženu s otevřeným poraněním dolní končetiny. Pacientka byla po ošetření předána do péče ZZS. S blížícím se soumrakem jsme začali zvažovat návrat zpět na základnu v HK. Při stále nepříznivém počasí totiž hrozilo, že budeme nuceni ponechat vrtulník v Liberci a tím omezit akceschopnost v rámci vlastního spádového území. Přesto jsme na žádost velitele JSDHO provedli ještě rekognoskační lety v prostoru Višňová Poustka Bílý Kostel nad Nisou. V kontrolovaných oblastech buď již operovaly jiné vrtulníky nebo nebyla nutná letecká evakuace obyvatel. Proto jsme po doplnění PHM v Liberci odlétli zpět na základnu. DISKUSE Srpnové události na Liberecku poodhalily několik zajímavých skutečností. Především poukázaly na významný potenciál skrytý v JSDHO. Je obdivuhodné, jak se dobrovolní hasiči s minimálními zkušenostmi, prakticky nefungujícím spojením a zastaralým vybavením vypořádali s organizací a prováděním záchranných prací. Do budoucna ale bude nezbytné modernizovat jejich vybavení a techniku a především zdokonalit praktické řídící dovednosti, zejména velitelů jednotek. Méně příznivé je zjištění, že pracovníci ZZS jsou pro práce v nepříznivých klimatických podmínkách naprosto nevhodně vybaveni. Používané osobní 11

14 ochranné prostředky jsou ve velké většině pro delší práci v terénu nevhodné a poskytují pouze minimální ochranu zejména před deštěm a větrem. Samostatnou kapitolu tvoří otázka spojení zasahujících jednotek. Opět se prokázalo, že koordinaci činností jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému (IZS) není možné realizovat prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě. Ta je totiž díky kolapsu inženýrských sítí buď přímo paralyzována nebo alespoň přetížena. Mimoto nevyhovuje legislativním normám např. ohledně záznamů hovorů apod. Koordinace prostřednictvím terminálů Matra je realizovatelná pouze v podmínkách profesionálních složek IZS, protože JSDHO (jako základní složka IZS), případně městská policie, jimi prakticky nejsou vybaveni. V této oblasti je skutečně o čem přemýšlet. Významným kladem je využití komunikační letecké přilby záchranářem v podvěsu, čímž je umožněna jeho komunikace s palubou vrtulníku. Bez tohoto spojení by např. uvedené vyproštění pacientky z koruny stromu bylo jen velmi těžko realizovatelné. ZÁVĚR Je zřejmé, že v případě živelné události typu bleskových povodní je pro celou řadu obyvatel postižených oblastí vrtulník jedinou možností k záchraně života. Neexistuje jiná varianta, jak evakuaci celé řady postižených realizovat. Bereme li v úvahu časový faktor, je jasné, že při nebezpečí z prodlení jsou vrtulníky LZS ve své spádové oblasti první, ne li jedinou variantou možné pomoci. Otálení s jejich nasazením z různých důvodů, popřípadě čekání na přímou medicínskou indikaci může mít pro řadu lidí fatální důsledky. Živelné události několika posledních let naznačují, že jsou de facto nepředvídatelné a mohou se objevit prakticky kdekoliv na území ČR. Nejen s ohledem na tuto skutečnost lze předpokládat, že požadavek na rychlý zásah vrtulníku LZS s podvěsem se může týkat kteréhokoliv z jejich 10 stanovišť na území státu. Proto by výcvik SLČ (v příslušném rozsahu a podle odpovídající metodiky) měl být nedílnou součástí praxe každého stanoviště LZS v České Republice. Bc. Ivo Novák Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje Letecká záchranná služba Hradec Králové PRAKTICKÁ ZKUŠENOST KRIZOVÉHO TÝMU HUMANITÁRNÍ JEDNOTKY OS ČČK PRAHA PŘI POVODNÍCH NA LIBERECKU SRPEN 2010 Klíčová slova: Český červený kříž, humanitární jednotky, druhosledová podpora, povodně, stav nebezpečí, obec Višňová, Liberecký kraj, jednotka sboru dobrovolných hasičů ÚVOD Každá mimořádná událost bez ohledu na její rozsah, místa mimořádné místo a charakter je zároveň prověrkou připravenosti události a jeho základních složek IZS a rovněž dalších organizací, specifik a následně Višňová které spadají do širšího vymezení IZS. Kromě zjištění, průběhu samotného zda systém pomoci a podpory zareagoval včas a zásahu Krizového správně je dobré si s odstupem času položit otázku, co týmu a jeho působení nového mimořádná událost v tomto ohledu přinesla, v místě postižení. zda je možné vytěžit více z nové zkušenosti a V závěru příspěvku je promítnout ji do přípravy na další krizové situace. vyzdvižena nová praktická zkušenost V tomto duchu bych se rád podělil o zkušenost našeho model zajištění Krizového týmu z povodní na Liberecku (srpen 2010) a kontinuální zdravotní s odstupem několika měsíců vyzdvihl specifikum péče v místě postižení konkrétní situace v oblasti obce Višňová (okres do doby stabilizace a Liberec, správní obvod ORP Frýdlant), které se může konsolidace situace a stát inspirací pro podobné mimořádné události návratu do běžného života a model přesměrované v budoucnosti. Článek se nejprve věnuje vysvětlení tísňové linky. základních kategorií (Krizový tým, Humanitární jednotky ČČK, druhosledová podpora), dále popisu 12

15 HUMANITÁRNÍ JEDNOTKY ČČK, KRIZOVÝ TÝM Český červený kříž (ČČK) v rámci své organizační struktury formuje tzv. Humanitární jednotky, které se systematicky cvičí a jsou připraveny v případě mimořádné události plnit úkoly, ke kterým byly vyškoleny na poli druhosledové podpory. Druhosledová podpora nastupuje ve fázi, kdy jednotky prvního sledu (IZS) provádějí nebo dokončují záchranné a likvidační práce. Druhý sled má přispět v rámci třetí fáze (fáze obnovy) k co nejrychlejšímu přechodu z nouzového stavu do obnoveného systému fungující infrastruktury a zajišťování životních potřeb obyvatelstva. Druhého sledu se většinou ujímají různé nevládní organizace a doplňují tak státní systém záchrany a pomoci v první a druhé fázi. Jednou z těchto organizací je i ČČK. nasazení je v řádu dnů, ve specifických případech i v řádu týdnů. Naše Humanitární jednotka (v rámci Oblastního spolku pro Prahu 1) má do své struktury začleněný Krizový tým Humanitární jednotky (dále jen Krizový tým ), který je připraven k zásahu v řádu jednotek hodin a jehož úkolem je v nejkratší možné době plnit své úkoly v postižené oblasti a postupně předat toto území dalším družstvům v rámci humanitárních jednotek. Krizový tým je připraven k výjezdu v počtu 4-5 osob (s možností náhradníků) a vybaven motorovým vozidlem. Členové týmu jsou dobrovolníky ČČK, různých profesí, většinou vysokoškolsky vzdělaní (nelékařského i lékařského směru). NASAZENÍ KRIZOVÉHO TÝMU V POSTIŽENÉ OBLASTI Působení Krizového týmu, které je předmětem tohoto příspěvku, probíhalo v době srpnových povodní 2010 ve spádové obci Višňová. Obec Višňová leží ve Frýdlantském výběžku, v severní části Libereckého kraje. Je tvořena devíti osadami: Višňová, Andělka, Předlánce, Víska, Poustka, Saň, Loučná, Minkovice, Filipovka (celkem cca obyvatel). Především obce Víska, Minkovice, Poustka, Višňová, Předlánce a Filipovka které byly všechny zatopeny, leží v nivě řeky Smědé se sklonem do Žitavské pánve, od které ji oddělují umělé hory vzniklé z výsypek povrchového dolu Turów v Polsku, protějškem je panoráma Jizerských hor. V praxi to znamená, že každý oblastní spolek OS ČČK (oblastní spolky jsou zastoupeny ve větších městech) v rámci své členské základny vytváří Humanitární jednotky v rozsahu osob, které jsou připraveny plnit své úkoly na poli humanitární pomoci, a to především na svém spádovém území, případně na území jiného oblastního spolku, pokud jsou k tomu vyzvány. Humanitární jednotky aktivují svoji činnost samostatně, na základě rozhodnutí svých krizových štábů nebo tzv. jako pomoc na výzvu IZS (konkrétně Hasičského záchranného sboru ČR). V oblasti svého působení pak jednají v koordinaci s krizovým štábem obce (zástupci ČČK často bývají jeho členy) a na místě zásahu podléhají rozkazům velitele zásahu. Humanitární pomoc se v první řadě zaměřuje na poskytování předlékařské první pomoci, distribuci materiální humanitární pomoci a v poslední době i na poskytování psychosociální pomoci postiženému obyvatelstvu. Jednotky jsou vybaveny základním zdravotnickým materiálem a rovněž materiální výbavou potřebnou například pro zajištění evakuace osob v postižené oblasti (lehátka, stany, várnice, přikrývky apod.). Časová dispozice jednotek je v řádu hodin/dní od vyhlášení krizového stavu a délka jejich Obec a její obyvatelé jsou od nepaměti zvyklí na zvedání hladiny řeky Smědá a i z dobových fotografií vyplývá, že zástavba domů je po těch mnoha letech na vyšší hladinu řeky zvyklá (Jizerské hory mají evropský rekord ve výši srážek, spadlo 345 mm na 1 m 2 za jediný den). V kritický den, v sobotu však došlo následkem vytrvalých a silných dešťů k prudkému zvýšení hladiny nejen u řeky Smědé, ale i u vedlejších potoků Miňovskému a Višňovskému. Do 10:00 h stoupl vodní stav na Smědé v Předláncích z 25 cm na 280 cm s kulminací téhož dne v 15:30 h na stavu 327 cm (při průtoku 177 m 3 /s přitom průměrná roční 13

16 hodnota činí 3,1 m 3 /s). Od 10:30 je Víska kompletně pod vodou včetně přístupových cest a železnice, po 12:00 h začínají individuální evakuace. Příkaz k hromadné evakuaci přichází v 17:00 h, ale obec není schopna tento úkol technicky ani informačně zvládnout (panuje informační vakuum způsobené výpadkem mobilních sítí a elektrické energie). V sobotní podvečer zasahuje vrtulník a evakuuje 10 osob, které zůstaly odříznuty v nejpostiženějších částech obce. Ve stejnou chvíli, tj v 16:30 je na území Libereckého kraje hejtmanem kraje vyhlášen stav nebezpečí (původně do do 24:00 h, nakonec je prodloužen na jeho maximální délku trvání - 30 dní). Obec předává ve 22:00 hod vedení krizového štábu obce na hasičský krizový štáb. Záchranné práce byly zahájeny v sobotu v ranních hodinách, kdy na místě působily v rámci prvního sledu především Jednotka sboru dobrovolných hasičů obec Višňová. zavezl první zásobu na obecní úřad obce Višňová, který si vlastní distribuci v obci organizoval sám. Obec Víska byla v té chvíli zatím nepřístupná, jediná cesta byla pouze pěšky po poničené železniční trati nebo s pomocí hasičské techniky. Po zjištění základní situace v obci a v dalších spádových obcích v zasažené oblasti byl hasiči zajištěn přístup do nejvíce postižené Vísky. S ohledem na nastupující večer bylo možné provést jen základní monitoring situace a vyhodnotit největší současná a budoucí rizika z pohledu potřebnosti zdravotnické a psychosociální pomoci. Za nejpostiženější a nejvíce potřebnou byla určena horní část obce Víska. Monitoring probíhal pěšky a osobní komunikací s postiženými obyvateli. Na místě bylo zjištěno, že jsme první kontaktní pomocí, která může nabídnout základní zdravotnický materiál pro ošetření jednoduchých poranění. Zatopená obec Višňová Od pondělí se začaly do oblasti stahovat další jednotky prvosledové pomoci (pracovníci městské policie, celní správy, armády ČR bez ohledu na místní příslušnost k Libereckému kraji). Počínaje pondělím byl zahájen nástup jednotek druhosledové podpory (především ČČK), které se začaly zapojovat do práce prvního sledu pomoci, který ještě zabezpečoval především likvidační práce. Počínaje druhým dnem nasazení byly Krizovým týmem zajišťovány základní činnosti, které jsou standardní náplní jeho činnosti: předlékařská první pomoc, distribuce humanitární pomoci a poskytování psychosociální pomoci. Samotný monitoring byl kompletně ukončen do 53 hodin od jeho zahájení a zmapováno bylo přes 120 zasažených domů a zjištěny potřeby přibližně osob v zasaženém území. Činnost Krizového týmu v místě postižení byla ukončena , tj. po šesti dnech působení. Náš Krizový tým dne reagoval na výzvu k pomoci místně příslušného oblastního spolku ČČK (v Liberci) a po vlastní aktivaci dle postupů stanovených ve svém krizovém plánu byl vyslán do Libereckého kraje. Vyslaný tým čítal 4 osoby (s následnými dvěma rotacemi 3 a 4 osob). Nasazení Krizového týmu v postižené oblasti Višňová, kde byla zřízena centrála Krizového týmu, bylo zahájeno v 15:00 h, tedy cca 48 hod po vyhlášení krizového stavu. V ten okamžik bylo v obci soustředěno minimum techniky k likvidaci škod. Všechny výjezdy Krizového týmu byly v koordinaci s krajským krizovým štábem. ČČK v rámci dopoledního rozvozu základní humanitární pomoci 14 SPECIFICKÁ ČINNOST KRIZOVÉHO TÝMU V MÍSTĚ KASTASTROFY Mnohem důležitější pro získání nové zkušenosti, na kterou se tento článek zaměřuje, byla souhra několika okolností, které přispěly k tvorbě taktických řešení přímo na místě. Těmito okolnostmi byla jednak složitá dopravní obslužnost ze strany ZZS (RLP a RZP), tak také absence praktického lékaře (resp. jeho velmi omezená dostupnost jeden půlden v týdnu) ve spádové obci Višňová (zahrnující i okolní obce). Zejména docházející léky v těch částech obce, které byly velmi špatně dostupné, se časem ukázaly jako problém, který zaměstnává stále více času Krizového týmu a často i hasičů, kteří v této oblasti také pomáhali.

17 Problém spočíval v tom, že velká část léků byla na lékařský předpis, ale praktický lékař v obci působí jen jedenkrát týdně (cca do 13 h) a bohužel povodně v tomto harmonogramu nic nezměnily, ani dočasně, tedy po dobu nezbytně nutnou*. Část léků tedy byla předepisována lékaři z Frýdlantu nebo až z Liberce. Dopravní vzdálenost do nejbližších správních měst byla: Frýdlant 10 km (12 minut jízdy autem), Liberec 30 km (40 minut jízdy autem). Dostupnost uvedených měst byla ztížena tím, že všechny přístupové cesty vedly přes zaplavené území (včetně přístupu z polské strany). Kromě toho osada Víska byla zcela odříznuta i v rámci obce Višňové, neboť byly strženy oba přístupové mosty. Most Minkovice včetně stržených náběhů Situace byla řešena nejprve zjištěním lékové potřebnosti na místě přímo u postižených, informace jsme následně předali na centrálu ČČK do Liberce (pokud nebylo možné řešit problém u místního praktického lékaře nebo ve Frýdlantu), kde byl kontaktován ošetřující lékař, který předepsal léky a ty se následně druhý den nebo společně s některou humanitární zásilkou zaslaly na obecní úřad ve Višňové a při další terénní obchůzce byly doručeny pacientovi. Velké zastoupení mezi léky měly antidepresiva (přitom nejbližší psychiatrie byla právě v Liberci). Situace s léky se stabilizovala přibližně pátý den po sobotní kulminaci v souvislosti s tím, jak se zlepšovala dopravní dostupnost do Frýdlantu a Liberce (obnova silnic a železnice). Druhá situace, která poznamenala další vývoj, nastala v úterý a měla charakter urgentního stavu. Byly nahlášeny dva případy srdečního selhání a jednoho řezného poranění s masivním krvácením v krátkém časovém sledu po sobě. První oznámení bylo přijato na tísňovou linku 155 a na místo byla vyslána posádka Rychlé lékařské pomoci (RLP). Následná oznámení na tísňovou linku již nebylo možné předat vozu, který byl na cestě teprve k prvnímu případu, a tak na místo byl vyslán nedaleko se nacházející vůz vojenské sanity, patřící k liberecké brigádě. Poté, co se zjistilo, že řezné poranění bylo pravděpodobně mylným poplachem a oba vozy vyřešily urgentní srdeční případy, byla v rámci spolupráce učiněna dohoda mezi Krizovým týmem a vojenskou sanitou, aby tato sanita zůstala operovat na místě pro případ, že by se četnost volání na linku 155 začala zvyšovat. Bylo zjevné, že obslužnost RLP nebo RZP z výjezdového stanoviště ve Frýdlantu je komplikovaná, a to jednak vzhledem k hrozící rostoucí četnosti výjezdů a také dopravním komplikacím (hustý provoz, omezený počet sjízdných silnic a probíhající likvidační práce na silnicích například složitá obnova elektrického vedení, železničních přejezdů apod.). Vojenská sanita tak plnila úlohu dalšího mobilního týmu v terénu, který prováděl monitoring a zároveň mohl vykonávat rychlou zdravotnickou pomoc přímo na místě (včetně případného transportu raněných do spádové nemocnice ve Frýdlantu) a to bez velkého časového dojezdu. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že například i přesun mezi obcí Višňová a Víska (cca 2 km) někdy zabral i několik desítek minut, a to z výše uvedených důvodů. Počínaje dalším dnem středou plnila vojenská sanita funkci výjezdové posádky tísňového volání 155 a všechny případy nutného výjezdu byly automaticky směrovány na vojenskou sanitu (model Přesměrované tísňové linky ). Jejich služba byla počínaje čtvrtkem posílena o vozy RZP z Jablonce nad Nisou v režimu 12 hodinových směn s 24 hodinovou dostupností (vojenská sanita byla dostupná pouze přes den, přibližně v rozsahu 12 hodinové směny). Mobilní týmy byly počínaje středou doplněny rovněž o dobrovolníky z Asociace dobrovolných záchranářů, kteří v lokalitě také působily na dobrovolnickém základě v období středa až pátek a také v režimu non-stop. Praxe následujících dnů ukázala, jak vzniklý model byl efektivní, neboť největší četnost ošetření a zásahů byla mezi 4. a 13. dnem od vyhlášení krizové situace denně cca 40 ošetření a 4-5 převozů k hospitalizaci do Frýdlantu (CMP, infarkt, malé dítě se zevní infekcí patřily k nejvážnějším). Všechny týmy (vojenská sanita, RZP z Jablonce n. N. a dobrovolní záchranáři) v době, kdy nebylo žádné tísňové hlášení, fungovaly jako patroly v terénu (vždy byl jeden vůz k dispozici u obecního úřadu ve Višňové), rozvážely léky, prováděly převazy, lékařská 15

18 ošetření apod. Krizový tým se ujal koordinace této činnosti a to právě s ohledem na již podrobnou znalost místních obyvatel, terénu a akutních potřeb a prováděl aktivní Monitoring v terénu. Krizový tým byl i spojovacím komunikačním článkem při řešení všech potřeb v oblasti zdravotní a psychologické péče, které byly směřovány od obecního úřadu nebo krizového štábu (především formou společných pravidelných schůzek). NOVÉ ZKUŠENOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍ PÉČE V POSTIŽENÉ OBLASTI - SHRNUTÍ Krizový tým byl do postižené oblasti nasazen přibližně 48 hodin po kulminaci stavu řeky Smědá a jejího průtoku a začal plnit své základní úkoly druhosledové podpory paralelně s probíhajícími záchrannými a likvidačními pracemi prvosledové pomoci. Z tohoto hlediska byl nasazen v pravý okamžik, který si konkrétní situace na Liberecku vyžadovala. S odstupem času je možné vyhodnotit, že tým mohl být nasazen o cca 5-7 hodin dříve a zefektivnit plnění svých úkolů. Jedná se zejména o monitoring naléhavých potřeb v nejpostiženější části obce Víska. Druhá zkušenost byla rovněž důležitá, neboť ve spolupráci s armádou (vojenská sanita) bylo možné zajistit kontinuální monitoring situace na místě a využívat vojenskou i civilní RZP k výjezdům k případům vyžadujícím zásah profesionálů nebo k urgentním případům (hlášených na lince 155 a následně přesměrovaných přímo do vozu RZP, který patroloval v obci). Přestože to nebylo původním záměrem, tak alokace Krizového týmu do jednoho místa katastrofy na dobu několika dnů vedla k dobré místní znalosti a k možnosti předávat ZZS (posádkám RZP a RLP) správné, konkrétní a úplné informace o zdravotní situaci v postižené oblasti (a to zvláště s ohledem na vysokou fluktuaci posádek RZP a RLP v místě postižení - různé směny, posádky vozů atd.). Tím byl vytvořen funkční model Monitoringu v terénu (zajišťováno všemi týmy: RLP, RZP, Krizový tým, dobrovolní záchranáři atd.) a Přesměrované tísňové linky (zajišťováno pouze RLP a RZP). Krizový tým na místě katastrofy plnohodnotně monitoroval situaci zdravotních potřeb obyvatelstva a díky získané znalosti prostředí mohl pomoc poskytovanou profesionálními jednotkami efektivně směrovat. Možná, že se tento souhrn získaných specifických zkušeností a poznatků může stát zdrojem pro formování užší metodiky a rozvíjení teoretického konceptu druhosledové podpory. Zpětné hodnocení rovněž potvrzuje předpoklad (který již dávno není jen teoretickým), že druhosledová podpora (v pojetí, které zde bylo představeno) je jedinou pomocí, která může efektivně nastoupit buď ke konci, nebo po skončení záchranářských prací prvního sledu pomoci. Neexistuje za ní jiná náhrada a již vůbec ne státem koordinovaná. Bez její přítomnosti by na místě postiženém katastrofou zůstalo vakuum a proces obnovy by pro místní úřady byl mnohem složitější. Graf 1: Intenzita působení povodně (Voda), složek IZS, ZZS, Krizového týmu (KT) a potřebnosti léků. Uvedený argument je ještě více posílen výše uvedenými dvěma specifickými situacemi, se kterými bylo nutné se na místě vypořádat. Pokud vše stručně shrneme, tak na místě katastrofy bylo třeba zajistit péči o místní obyvatele z pohledu jejich lékových potřeb a také monitoring jejich dalších zdravotních potřeb (převazy apod.). Jejich předávání do rukou profesionálů se ukázalo nejen jako nutné, ale i jako velmi efektivní. 16

19 Každý z faktorů byl ohodnocen na bodové škále od 0 do 10. Hodnocení se týká složek a jevů v rozsahu a vymezení uvedeném v textu. Časový rozsah je stanoven na prvních 14 dní od vyhlášení krizového stavu. Den 1 odpovídá neděli POUŽITÉ ZDROJE [Škola 2009] ŠKOLA, J. Humanitární jednotky ČČK. Sborník Konference humanitárních jednotek. Praha 2009 [Štorek 2002] ŠTOREK, J. Humanitární jednotky ČČK. In Zdravotnický instruktor ČČK. Praha 2002, 120 str. [Višňová 2010] citace údajů o obci [online].dostupné na WWW: Ing. Richard Smejkal člen OS ČČK Praha 1, velitel Krizového týmu (Humanitární jednotka) Doplnění redakce Vyjádření starostky obce Višňová Marie Matuškové ze srpna 2010: Z devíti částí obce Višňová zatopeny: Filipovka, Předlánce, Poustka, Višňová, Minkovice a Víska Zatopeno 156 domů Demolice nařízena na 2 domy Škody na obecním majetku 30 mil Kč, škody na majetku občanů nevyčíslitelné. Obdrželi jsme 1,6 mil Kč, které byly ihned utraceny. Prvotní náklady na záchranné a likvidační práce (vyvezení odpadů, štěrk do děr na komunikacích, odstranění náplav, PHM, stravování, opravy techniky) vyčísleny na 7 mil Kč. Dosloužila hned 3 hasičská auta. *Pozn.: Praktická lékařka má v postižené oblasti 3 ordinace: Višňová, Arnoltice a Černousy, takže poskytuje péči pacientům nejen v obci Višňová, navíc také ordinaci v Černousích měla kompletně zatopenu. PRŮBĚH BLESKOVÝCH POVODNÍCH VE ZLÍNSKÉM KRAJI KVĚTEN A ČERVEN 2010 ABSTRAKT Dne 16. května 2010 zasáhly území Zlínského kraje intenzivní srážky, které způsobily vzestup hladin vodních toků. Dne byla svolána povodňová komise Zlínského kraje, která od zasedala a pracovala v nepřetržitých směnách. Pro povodňové komise a veřejnost byly zřízeny stálé telefonní linky. Vzhledem ke zhoršující se situaci vyhlásil hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák stav nebezpečí, který byl následně prodloužen do 31. května Od 2. června 2010 území Zlínského kraje zasáhla druhá vlna povodní a hejtman Zlínského kraje opět vyhlásil stav nebezpečí, který trval do 13. června Klíčová slova: bleskové povodně, stav nebezpečí, Zlínský kraj PŘÍČINY POVODNÍ Příčinou květnové povodně ( ) byla tlaková níže, která postoupila ze Středomoří nad východ Evropy, kde setrvala bez výraznějšího pohybu po dobu více než dvou dní. Tento typ synoptické situace je pro vznik povodní ve střední a východní Evropě velmi příhodný, podobná situace se podílela i na vzniku velkých povodní v posledních letech (1997, 2002). Srážky se na severovýchodě ČR vyskytovaly již v uplynulých týdnech před povodní, což způsobilo nadnormální míru nasycení půdy. Hlavní srážková Obec Pravčice (Kroměřížsko) nejvíce postižená činnost započala v sobotu 15. května. obec, opakovaně zasahovaná povodněmi 17

20 Od sobotního do nedělního rána napadlo až 180 mm srážek za 24:00 h, do pondělního rána pak spadlo dalších až 110 mm za 24:00 h. V noci z neděle na pondělí srážková intenzita dosahovala v Beskydech 8 15 mm za hodinu, což se projevilo prudkými vzestupy nejprve na menších vodních tocích. Prudký vzestup následně nastal také na Rožnovské Bečvě a dále po toku na spojené Bečvě. Během pondělního rána a dopoledne došlo na menších a horních tocích ke kulminaci, srážky sice pokračovaly, avšak jejich intenzita poklesla na hodnoty do 4 mm za hodinu, což se odrazilo na malých tocích, kde hladiny kulminovaly a přešly k pozvolným poklesům. Trvalý vzestup naopak pokračoval na dolních tocích v souvislosti s dotokem z horních částí povodí. Příčinou povodně začátkem června ( ) byla tak jako v případě květnové povodně tlaková níže nad východní Evropou. Proudění kolem středu této níže přineslo intenzivní srážky mimo jiné i na východ České republiky, do oblastí Beskyd a Bílých Karpat. Srážky se v těchto oblastech vyskytovaly již v uplynulých týdnech, což způsobilo nadnormální míru nasycení půdy. V údolí Bečvy došlo k řadě rozlivů. K rozsáhlým rozlivům došlo i v ranních a dopoledních hodinách na soutoku Bečvy a Moravy, kde byl průtok podle údajů ČHMÚ cca 800 m 3 /s, a pod soutokem. Zaplavena byla dolní část města Kojetín a opět i obec Troubky. V důsledku těchto rozlivů došlo ke zploštění a zpomalení povodňové vlny. V Kroměříži hladina Moravy od dosažení III. SPA ( ve 24:00 h) stoupala o cca 3 5 cm za hodinu. Pak se zřejmě v důsledku rozlivů vzestup zpomalil, hladina ovšem začala opět stoupat a v noci z 18. na po rychlém vzestupu (až 10 cm za hodinu) kulminovala v 6:00 h na hodnotě 684 cm. Obdobný průběh měla povodňová vlna na řece Moravě i v měrném profilu Spytihněv. Od dosažení hodnoty III. SPA ( ve 14:00 h) zvolna hladina stoupala a kulminovala v 11:00 h při výšce hladiny 666 cm (689 m 3 /s). KVĚTNOVÁ POVODEŇ Od jsou starostům obcí předávány výstrahy ČHMÚ, tedy dva dny před příchodem první povodňové vlny. V důsledku extrémních srážek v Beskydech došlo k rychlému vzestupu hladin toků v povodí Bečvy a k rychlému překročení III. SPA. Dne byly nejprve aktivovány povodňové komise měst Valašského Meziříčí a Rožnova pod Radhoštěm. Ještě téhož dne byla provedena prověrka spojení na členy Povodňové komise Zlínského kraje (dále jen PKZK ). Nastala intenzivní spolupráce se zástupci povodňových komisí obecních úřadu obcí s rozšířenou působností, ve stejnou dobu začíná také průběžná spolupráce s dispečinkem Povodí Moravy. Průběžně byly telefonicky zjišťovány stavy na vodních tocích v územních obvodech obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Vzájemná komunikace probíhala převážně em, telefonicky či osobně při monitorování v terénu. Ve Valašském Meziříčí došlo dne ve 22:00 h k evakuaci 70 osob. S ohledem na zhoršující se situaci a na nepříznivou předpověď ČHMÚ byla prostřednictvím KOPIS HZS ZK svolána PKZK, která začala zasedat dne v 7 h a pracovat ve dvou nepřetržitých směnách. Byly zřízeny speciální stále telefonní linky pro povodňové komise a pro veřejnost. Řekou Moravou protékalo v té době jen m 3 /s a nárůst průtoku byl v důsledku nižších srážek v Jeseníkách malý a pozvolný (kulminace ve 2:00 h bez dosažení SPA). Také průtoky v Dřevnici a Olšavě nebyly velké. Kulminace zde proběhly tedy před příchodem povodňové vlny z Bečvy a nijak výrazně tak neovlivnily stav v Moravě. Obec Pravčice nasazení vysokokapacitního čerpadla, největší počet zasahujících hasičů na místě Dne ve 14:30 h vydal hejtman Zlínského kraje z důvodu vzniklé krizové situace spočívající v ohrožení životů, zdraví a majetku v důsledku opakujících se dlouhotrvajících dešťových srážek, vysoké úrovně spodní vody, vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity na většině toků Zlínského kraje, reálné hrozbě zaplavení značného území Zlínského kraje, nebezpečí přelití neregulovatelných vodních nádrží, hrozbě sesuvů a nepříznivé hydrometeorologické situaci rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení ve znění pozdějších předpisů a to pro správní území obcí s rozšířenou působností Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště. Stav nebezpečí byl vyhlášen do do 24 h. V průběhu následujících dní až do docházelo k poklesu hladin řek na I. SPA. Od se ovšem stupňovaly problémy se spodní vodou a vodou z polí. V důsledku podmáčení půdy docházelo k navyšování počtu sesuvů půdy i mimo území, ve kterém byl vyhlášen stav nebezpečí. I proto byl stav nebezpečí prodloužen rozhodnutím hejtmana Zlínského kraje ze dne do a současně došlo k jeho rozšíření i na další území. Stav nebezpečí skončil dne ve 24 h. 18