Ten dìlá to a ten zas tohle

Transkript

1 Ten dìá to a ten zas tohe Ludmia CELBOVÁ Úvod Za podpory Evropské komise by v etech reaizován projekt PULMAN (Pubic Libraries Mobiising Advanced Networks) zamìøený na sužby veøejných knihoven v podmínkách moderní informaèní spoeènosti. Výstupem z tohoto projektu je mj. pubikace Doporuèení pro èinnost veøejných knihoven, archivù a muzeí v podmínkách informaèní spo- 22 INFOS 2005

2 eènosti /1, ve které je souèasná roe knihoven nazývána Veøejné knihovny na digitání køižovatce. Akèní pán e-europe pro éta mì stanoveno za cí vytvoøit konkurenènì nejschopnìjší a nejdynamiètìjší ekonomiku na svìtì zaoženou na znaostech, s pøímou vazbou na veøejné knihovny jako nejvyužívanìjší místa veøejného pøístupu k internetu. Pode výše uvedené pubikace mìo na konci roku 2003 zavedeno internet 38 % domácností a 90 % všech ško ve státech EU. Nový akèní pán e-europe 2005 je zamìøen na podporu sužeb, které budou pro uživatee pøitaživé a užiteèné pro bìžné potøeby, pøièemž havní dùraz je kaden na eektronizaci státní správy, e-earning, eektronizaci zdravotnictví a obchodu a také na stimuaci budování širokopásmové struktury a nových programù, jako jsou digitání TV a mobiy tøetí generace. V souèasné dobì je èinnost evropských veøejných knihoven ovivòována zejména dvìma významnými trendy: na jedné stranì dùraz na sociání rozvoj, na druhé stranì vývoj nových informaèních technoogií, které jim umožòují zvýšenou mìrou zavádìt nové sužby. Nové informaèní technoogie mohou soužit k tvoøivìjšímu a rovnoprávnìjšímu poskytování informací a umožnit rychejší a snadnìjší pøístup k veøejným sužbám. Informaèní technoogie a informaèní sužby mohou napomoci proomení tradièních bariér, které vyuèují ze spoeènosti obèany urèitým zpùsobem znevýhodnìné, a také aktivovat jejich tvùrèí schopnosti a vohy. Zákadním požadavkem budoucnosti je vývoj modifikovatených technoogických programù, které by byo možno apikovat v institucích uchovávajících kuturní dìdictví. Veøejné knihovny jako pøístupová místa ve spoupráci s muzei a archivy mohou zpøístupòovat kuturní dìdictví a podporovat spoeèenskou a kuturní integraci. S poskytováním onine sužeb zamìøených na rovnoprávný pøístup k informacím úzce souvisí digitaizace kasických dokumentù, jež je v zemích støední a východní Evropy na vemi rozdíné úrovni, a eektronická integrace, která je rovnìž podstatnou sožkou Akèního pánu e-europe. Vývojové trendy Vývojové trendy, jež vedou k poskytování moderních sužeb v knihovnách, ze shrnout do nìkoika obastí: Eektronická správa státu a obce a její dostupnost pro obèany; Pøístup a sužby pro tìesnì a smysovì postižené obèany; Sužby pro škoy a dìti; Sužby na podporu ceoživotního vzdìávání; Informaèní sužby pro sociání a ekonomický rozvoj; Pøístup k rozmanitému kuturnímu dìdictví Tyto trendy jsou samozøejmì závisé na uznání roe knihoven orgány státní správy a místní samosprávy, na øádném øízení, na kvaifikovaném personáu a také na schopnosti uživateù využívat novì zavádìných sužeb prostøednictvím institucí, jež mají douhoeté zkušenosti s využíváním novì zavádìných technoogií a spoupracují s dašími institucemi, které se speciaizují na uchovávání kuturního dìdictví. V rámci knihoven se díèí trendy navzájem proínají a vstupují do jediného integrovaného systému poskytování sužeb. Sužby knihoven ovšem nemohou být izoované, musí být souèástí širší strategie a spojeny efektivnì se sužbami daších pamì ových institucí. V nìkterých zemích se podpora spoupráce a vytváøení spoeèenství institucí v rámci jednoho oboru i mezioborovì staa souèástí státní poitiky. S ohedem na potøeby veøejnosti vzniká stáe více potøeba veøejných knihoven spoupracovat s orgány státní správy nejen úøady, ae též institucemi z akademické a škoské obasti, stejnì tak jako se svými kuturními partnery, jako jsou muzea a archivy. Stáe stoupá poptávka po sužbách, které v souèasné dobì již jedna instituce není schopna poskytnout. Spoeèenství a spoupráce jsou tedy nezbytné k tomu, aby pomohy rozšíøit spek- INFOS

3 trum sužeb poskytovaných veøejnosti; souèasnì jsou výhodné z hediska cekové úspory nákadù. Rùzné sužby se integrují do systémù umožòujících sdíení rùzných zdrojù informací a paraení vyhedávání. Pøístup k rozmanitému kuturnímu dìdictví Z výše zmínìných vývojových trendù bych se ráda bíže zamìøia na obast ochrany a zpøístupòování kuturního dìdictví. Je evidentní, že zanedouho znaèná èást kuturního dìdictví bude pro pøíští generace vytváøena a zpøístupòována zejména v digitání podobì. Integrace systémù, smìøující k efektivnímu zpøístupòování digitáních dokumentù èi objektù, probíhá na nìkoika úrovních: vrámci jedné instituce, vrámci institucí stejného typu, a už na regionání, národní èi mezinárodní úrovni, v rámci institucí rùzného typu v obasti kuturního dìdictví zejména knihoven, muzeí a archivù, pøíp. daších institucí poskytujících významné informace (obast státní správy, vzdìávání). Zamìøíme-i se na instituce nám nejbižší, tedy knihovny, trendem v knihovnách je budování digitáních knihoven, které umožòují uživateùm rychejší a snazší pøístup do mnoha informaèních zdrojù dané knihovny èi více spoupracujících knihoven. Jejich obsahem jsou principienì dva typy eektronických zdrojù: Zdroje, které vzniky pøevodem tradièních dokumentù textových, obrazových èi zvukových v anaogové formì do formy digitání, tedy digitaizované dokumenty. Smysem digitaizace tradièních dokumentù je jednak ochrana pùvodních dokumentù podéhajících opotøebování vivem kimatických podmínek a vivem èastého používání, jednak možnost jejich zpøístupnìní daeko vìtšímu poètu uživateù souèasnì kdekoiv na svìtì prostøednictvím sítì Internet. Zdroje, které vzniky jako pùvodní digitání zdroje pubikované na Internetu (pro úèey sužeb knihoven zejména na webu) a nemají svoji soubìžnou jinou (anaogovou) formu. V tomto pøípadì se mùže jednat o vastní zdroje instituce, o zdroje poøízené institucí na zákadì icence a také o cizí zdroje, které daná instituce uožia do svého digitáního archivu pro konzervaèní úèey. Oba zmínìné typy eektronických dokumentù mají øadu spoeèných vastností. Jedná se zejména o zajištìní trvaé pøístupnosti dat uožených v digitáních formátech (což souvisí s prùbìžným vývojem informaèních technoogií, kdy se pod novými verzemi software stávají staré formáty neèitené). Pro organizaci dat a jejich násedné vyhedávání je nutný standardní a systematický popis zdrojù, tzn. standardní metadata (mohou být odišná pro rùzné typy zdrojù, napø. EAD pro popis archiváií èi Dubin Core pro metadata vznikající v eektronickém prostøedí). Vzhedem k tomu, že se jedná o data znaèného objemu, jsou k uožení tìchto dat zapotøedí obrovské kapacity pamìti úožných médií. Pro zpøístupòování jsou žádoucí speciání vyhedávací stroje. Jsou-i vyøešeny technické probémy, vyvstává daší spoeèný probém egisativa týkající se inteektuáního vastnictví, tj. zpøístupòování zdrojù v souadu s autorskými právy autorù èi vydavateù. Všechny uvedené probémy jsou ovšem spoeèné nejen knihovnám, ae rovnìž daším pamì- ovým kuturním institucím, tedy zejména archivùm, muzeím a gaeriím, jejichž úkoem je trvae uchovat kuturní a informaèní dìdictví (archiváie = písemné, obrazové, zvukové, eektronické èi jiné záznamy v podobì anaogové i digitání). Mìa by proto být výhodná vzájemná spoupráce pøi standardizaci postupù, sdíení informaèních technoogií, rozdìení roí vtéto obasti.tato skuteènost vyvoaa nový trend ve svìtì, a sice sdružování tìchto institucí v rámci spoeèných programù, pøíp. dokonce ke spojení do jedné instituce. Jako pøíkad uvádím nìkoik nejvýznamnìjších institucí, resp. systémù ve svìtì: 24 INFOS 2005

4 Library and Archives of Canada /2 Zákonem z dubna 2004 /3 byy sbírky dvou národních institucí Nationa Library of Canada (NLC) a Nationa Archives of Canada (NAC) souèeny do jediné instituce. Do té doby bya NLC urèena pro uchovávání pubikovaných dokumentù, NAC pro uchovávání nepubikovaných dokumentù, nicménì øada druhù uchovávaných dokumentù se vzájemnì pøekrývaa, tìžko se rozišovaa hranice. Havním úkoem novì vzniké instituce je uchovávat kuturní a znaostní dìdictví Kanady tak, aby byo pøístupné souèasné i budoucím generacím a pøispívao ke kuturnímu, sociánímu a ekonomickému rozvoji Kanady jako svobodné demokratické spoeènosti; souèasnì je jejím úkoem uchovávat dokumenty kanadské vády a jejích institucí. Fond souèené národní instituce zahrnuje vede knih a èasopisù z veké èásti pøevedených do digitání podoby (vèetnì dokumentù pubikovaných pouze onine) i vádní dokumenty, fimy, architektonické návrhy, fotografie, zvukové záznamy a videozáznamy, obrazy, kresby a daší umìecká día, hudebniny a dokumentaci vztahující se k hudbì a dáe také napø. archiv poštovních známek, sbírku medaií, pakátù, vojenských uniforem aj. UK Web Archiving Consortium (UKWAC) /4 Konsorcium vzniko za úèeem archivace a trvaého uchování webových stránek, na nichž je pubikováno znaèné množství informaèních zdrojù, které nejsou dostupné v jiné podobì a u nichž hrozí vzhedem k charakteru sítì Internet neodvratné zmizení jednou provždy. Šest významných institucí ve Veké Británii se spojio do konsorcia za úèeem sdíení nákadù, zkušeností a využívání technoogií potøebných k archivaci vybraných webových stránek pro uchování dokumentù pøíštím generacím. Èenové konsorcia UKWAC: British Library, The Nationa Archives, Nationa Library of Waes, Nationa Library of Scotand, Joint Information Systems Committee (JISC), Wecome Trust (spoeènost peèující o národní památky). Na díèích projektech v obasti archivace webu již pracují jak British Library (archivace stránek k vybraným tématùm), tak The Nationa Archives (dokumenty státní správy). JISC je instituce zajiš ující pro instituce odpovìdné za ochranu kuturního dìdictví zejména informaèní technoogie. Norwegian Archive, Library and Museum Authority /5 Norský úøad pro archivy, knihovny a muzea je úøad Ministerstva pro kuturu a otázky církví. Tato instituce vznika spojením Norského øediteství veøejných knihoven s Norským úøadem pro muzea a archivy a s Ceostátním úøadem pro dokumentaci výzkumu, vysokoškoské a odborné knihovny. Jeho cíem je spoeèné úsií pøi rozvoji sítí archivù, knihoven a muzeí, zahrnuje veškeré spektrum èinností v rámci tìchto pamì ových institucí. Úøad zajiš uje finanèní podporu pro významné rozvojové projekty. PANDORA - Austraia s Web Archive /6 PANDORA (Preserving and Accessing Networked Documentary Resources of Austraia) je systém archivace digitáních zdrojù sbíraných z austraského webu na zákadì seekèních kritérií. Probematice trvaého uchování webových zdrojù domácí provenience je v Nationa Labrary of Austraia (NLA) vìnována obrovská pozornost a patøí ke kíèovým rozvojovým aktivitám knihovny v obasti ochrany knihovních fondù. Od roku 1996, kdy NLA s èinnostmi souvisejícími s archivací webu zaèaa, dosáha mezinárodního renomé jednak budováním svého digitáního archivu, ae také svým pøínosem pro vývoj zásad a postupù vobasti výbìru zdrojù, jejich stahování z webu, kataogizace, ukádání a uchovávání i zpøístupòování. Systém PANDORA je provozován ve spoupráci NLA s dašími 6 státními a teritoriáními knihovnami; dašími partnery jsou Nationa Screen and Sound Archive (Austraský národní zvukový a fimový archiv), Austraian War Memoria (Památník austraského váeènictví) a Austraian Institute of Aborigina and Torres Strait Isander Studies (Ústav studií pùvodních obyvate Austráie). INFOS

5 Nationa Digita Information Infrastructure and Preservation Program (NDIIPP) /7 Národní program USA pod vedením Library of Congress, na který americký kongres vyèeni finanèní prostøedky ve výši desítek miionù doarù roènì a na nìmž spoupracuje øada amerických knihoven a daších institucí. Jeho cíem je stanovit národní infrastrukturu (sí partnerù s definovanými úkoy a odpovìdností) pro digitání sbírky a douhodobé uchování digitáního obsahu. Internationa Internet Preservation Consortium (IIPC) /8 Toto konsorcium je vsouèasné dobì nejvýznamnìjší mezinárodní institucí vobasti archivace webových zdrojù. V souèasné dobì má 12 èenù (11 národních knihoven a nezisková organizace Internet Archive) a jeho cíem je: umožnit sbìr a archivaci bohatého obsahu Internetu jako ceosvìtového souboru informací a zajistit k nìmu trvaý pøístup napomáhat vývoji a využití spoeèných nástrojù, technoogií a standardù, které umožní tvorbu mezinárodního archivu podporovat národní knihovny v jejich úsií zamìøeném na archivaci a ochranu internetových zdrojù. Pøístup k rozmanitému kuturnímu dìdictví v Èeské repubice Také v Èeské repubice ze zaznamenat nìkteré aktivity (více èi ménì zdaøié), smìøující ke spoupráci pamì ových institucí navzájem a v obasti práce s digitáními informacemi i spoupráci sektoru státní správy. Na konferencích Archivy, knihovny, muzea v digitáním svìtì /9, poøádanou již 5 et každoroènì knihovnickou asociací SKIP, si speciaisté ze zainteresovaných institucí vymìòují informace o svých aktivitách a hedají spoeèné probémy a možnosti jejich øešení. Na webové stránce Ministerstva kutury ÈR by uèinìn pokus o vytvoøení portáu Kutura onine.cz /10, budovaného od roku 2002 spoeènì s Asociací muzeí a gaerií ÈR. Pùvodní ideou pro zamìøení tohoto portáu bya pøedstava propojení kuturního bohatství archivù, knihoven, muzeí, gaerií, památkové péèe a nádavkem snad i církevní sféry. V souèasné dobì mnoho odkazù na kuturní bohatství v rùzných obastech nenaezneme. Pøíèinou je pode autorù, že rozvoj informaèních technoogií vèeské repubice je vjednotivých obastech diametránì rozdíný pøedpokadem portáu je totiž urèitá zákadní úroveò zpracování kuturního dìdictví na poi IT. V této souvisosti se mi zdá paradoxní, že nejménì informací je pod záožkou Knihovny, pøestože právì tyto instituce jsou v obasti digitaizace a zpøístupòování svých digitáních sbírek ze všech nejpokroèiejší. Možná pádnìjším argumentem je Chybí zde také momentánì systematický pøístup èi program podpory, který by umožni napnit v konkrétních projektech onu potøebnou úroveò. Jednotivé obory se snaží získávat granty pro své programy, a už od Ministerstva kutury ÈR (knihovny - programy VISK, muzea a gaérie projekt Èeská muzea) nebo z jiných institucí (Evropská komise FP6, Cuture2000). Neexistuje však žádné oficiání zastøešení (jako napøíkad v Norsku), ani vùe kompetentních správních orgánù zaujmout k pamì ovým institucím soidní postoj a øešit probematiku uchování národního kuturního dìdictví kompexnì. Pokud jde o spoupráci vobasti dokumentù státní správy, také zde je již patrná vùe spoupracovat, zøejmì havnì díky osvíceného postoje pracovníkù Ministerstva informatiky ÈR. Nejen že je obyvateùm od roku 2003 pøístupný Portá státní správy /11, ae také je snahou odpovìdných orgánù v rámci projektu sadit standardy pro tvorbu internetových informaèních zdrojù v obasti státní správy se standardy využívanými v kuturních institucích zabývajících se tvorbou, uchováváním a zpøístupòováním internetových zdrojù (mj. Metodický pokyn pro popis eektronických informaèních zdrojù /12 ). 26 INFOS 2005

6 Závìr Prosadit se s jakoukoiv novou myšenkou, èinností je vždy nároèné na èas, psychiku a obvyke (jako i vnašem pøípadì) i na finance, ae pøi dobré vùi a za pøedpokadu spojení snah a rozožení si se dá i vobasti tak nezajímavé pro souèasné poitické reprezentace, jako je kutura, dosáhnout nemaého pokroku. A aby nevyrábìy všechny výše zmínìné instituce zdroje a pøístupy k nim samoúèenì, daøí se postupnì i vèeské repubice jako jeden z cíù Státní informaèní poitiky ve vzdìávání umožnit pøístup k Internetu co nejširšímu okruhu obyvate. V rámci programu VISK3 byo do konce roku 2004 pøipojeno na veøejných knihoven. Návaznì v rámci Projektu internetizace knihoven (program Státní informaèní a komunikaèní poitiky ÈR eèesko 2006) se poèítá s pøipojením daších 4 tisíc knihoven. Tím by mìy být témìø všechny knihovny schopny v souadu s Knihovnickým zákonem do konce roku 2006 umožnit pøístup k vnìjším informaèním zdrojùm, ke kterým má knihovna pøístup, pomocí teekomunikaèního zaøízení. Podaøí se také do konce roku 2006 zkoordinovat aktivity na poi uchovávání a zpøístupòování informaèních zdrojù rùzných typù kuturních institucí? Informaèní prameny: 1. PULMAN : Pubic Libraries Mobiising Advanced Networks : doporuèení pro èinnost veøejných knihoven, archivù a muzeí v podmínkách informaèní spoeènosti. Praha : Národní knihovna ÈR, s. 2. Library and Archives Canada. Dostupný na: 3. Library and Archives of Canada Act. Dostupný na: 4. UK Web Archiving Consortium. Dostupný na: 5. ABM Utviking : Norwegian Archive, Library and Museum Authority. Dostupný na: abmutviking.no/ 6. PANDORA : Austraia s Web Archive. Dostupný na: 7. Nationa Digita Information Infrastructure and Preservation Program. Dostupný na: dib.org/dib/apri02/friedander/04friedander.htm 8. Internationa Internet Preservation Consortium. Dostupný na: 9. SKIP : Archivy, knihovny, muzea v digitáním svìtì. Dostupný na: htm 10. Kutura onine.cz. Dostupný na: Portá veøejné správy Èeské repubiky. Dostupný na: Metodický pokyn pro popis eektronických informaèních zdrojù. Dostupný na: micr.cz/scripts/detai.php?id=1973 Kutúrna poitika v knihovníctve v rokoch Anna FAKLOVÁ Po roku 1989 sa na Sovensku ae i ceom postsociaistickom priestore doèasne presta používa pojem kutúrna poitika, èo zapríèinia jeho úzka previazanos s predchádzajúcim poitickým režimom. H¾adanie nového významu a obsahu kutúrnej poitiky ešte pretrváva. Kutúrna poitika vkaždej európskej krajine vychádza z dejinných súvisostí a úohy kutúry pri vzniku štátov. Vo všeobecnosti však možno poveda, že kutúrna poitika boa už od 18. storoèia predmetom kakuácií predstavite¾ov štátov a ich snáh upatòova svoj vpyv na kutúru a prostredníctvom kutúry. Za najvýznamnejšieho rozhodovate¾a v obasti kutúry možno považova štát, ktorý hrá dôežitú rou vpodpore kutúry, a to buï priamo dotáciami, aebo nepriamo (napr. daòovými zákonmi. Štát má teda prostredníctvom voených poitikov k dispozícii zákadné nástroje kutúrnej poitiky a to: INFOS