Žádosti o prodloužení platnosti akreditace

Transkript

1 Žádosti o prodloužení platnosti akreditace Žádáme o prodloužení platnosti akreditace prezenční dvouoborové formy bakalářského oboru 7202R004 Mediální studia a žurnalistika v rámci studijního programu B7202 Mediální a komunikační studia. Důvodem podání žádosti je blížící se termín ukončení platnosti stávající akreditace k datu Zároveň žádáme o prodloužení platnosti akreditace identického studijního oboru v rámci studijního programu B6107 Humanitní studia.

2 Obsah Formulář A Žádost o prodloužení doby platnosti akreditace bakalářského studijního programu Formulář Ba Charakteristika studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Formulář Bb Prostorové, informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Formulář C Pravidla pro vytváření studijních plánů SP (oboru) a návrh témat prací Formulář D Charakteristika studijního předmětu Formulář E Personální zabezpečení studijního programu (studijního oboru) souhrnné údaje Formulář F Související vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost Formulář G Personální zabezpečení přednášející

3 A Žádost o prodloužení doby platnosti akreditace bakalářského studijního programu Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Katedra mediálních studií a žurnalistiky STUDPROG st. doba titul Název studijního programu B7202 Mediální a komunikační studia 3 roky Bc. Původní název SP B7202 Mediální a komunikační studia platnost předchozí akreditace Typ žádosti udělení akreditace prodloužení akreditace druh rozšíření Typ studijního programu bakalářský magisterský navazující magisterský rigorózní Forma studia prezenční kombinovaná distanční řízení KKOV Názvy studijních oborů Mediální studia a žurnalistika 7202R004 ZU Adresa www stránky jméno a heslo k přístupu na www Schváleno VR /UR /AR Dne FSS MU podpis rektora Kontaktní osoba Ing. Rudolf Burgr burgr@fss.muni.cz datum

4 Ba Charakteristika studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií Název studijního programu Mediální a komunikační studia Název studijního oboru Mediální studia a žurnalistika Garant studijního oboru Doc. PhDr. David Šmahel, Ph.D. Zaměření na přípravu k výkonu regulovaného povolání Charakteristika studijního oboru (studijního programu) Charakteristickými rysy bakalářského oboru mediální studia a žurnalistika (dále MSŽU) na FSS MU jsou: koncipování bakalářského studia jako východiska a nutného studijního předpokladu magisterského studia, provázanost žurnalistiky (žurnalistických studií) a mediálních studií, dvouoborovost studia, multidisciplinární přístup ke studiu žurnalistiky a mediální, zejména masové a síťové komunikace a orientace výuky na ovládnutí žurnalistických dovedností, rutin, hodnot a norem. Obor MSŽU je koncipován tak, aby poskytl studentům nejen základní vědomosti a dovednosti z oblasti žurnalistiky a mediálních studií, ale také solidní východiska, která budou dále rozvíjena, a základy, které budou prohlubovány, na magisterském stupni studia oboru MSŽU. Studijní obor je založen na stanovisku, že žurnalistika zaměřená pouze anebo především na výcvik žurnalistických dovedností spadá do oblasti středního školství a že status akademické disciplíny získává, pokud je teoreticky a metodologicky fundovaná. Studijní obor MSŽU je důsledně vystavěn na multidisciplinárních teoretických základech několika oborů: mediálních studií (mediologie), teorie kultury (kulturologie a kulturálních studií), dějin kultury a médií, informatiky (informačních technologiích) a na metodologii mediálního výzkumu. Zdůrazňován je fakt, že mediální studia jsou relativně mladá disciplína a že její jednotlivé subdisciplíny vznikaly původně v rámci řady humanitních a společenskovědních disciplín anebo se vyvíjely ve vztahu k nim a že mediální studia jsou na jejich teoriích a metodologiích závislá anebo se jimi inspirovala. Studijní obor se kombinuje s celou řadou jiných oborů nabízených na Fakultě sociálních studií, Filozofické fakultě, Ekonomicko-správní fakultě a Fakultě sportovních studií. Studijní obor je tak založen na stanovisku, že studenti musí získat vzdělání současně nejen v oblasti mediálních studií a žurnalistiky, ale také v některém dalším oboru, což jim umožní profesní specializaci a schopnost orientovat se v problematice konkrétního oboru a kvalifikovaně a objektivně zpracovat a zprostředkovat mediální témata. Díky studijní dvouoborovosti se mediální pracovníci vystudovaní na FSS nestávají pouhými mediátory schopnými mechanicky zpracovat a zprostředkovat jakékoli téma, ale získávají šanci stát se také odborníky v jednotlivých oblastech schopnými zaujmout fundované kritické stanovisko k mediovaným obsahům. Studijní obor se zaměřuje dále na výuku nových a specifických znalostních a dovednostních kompetencí studentů, zejména nových digitálních komunikačních technologií, zakládajících nová komunikační média, nové komunikační systémy a sítě. Nabídka předmětů koresponduje s vývojem oboru a odpovídá aktuálním potřebám a požadavkům na pracovním mediálním trhu. Praktická výuka žurnalistiky se orientuje na oblast novinového, rozhlasového, televizního a on-lineového zpravodajství a na oblast novinové, rozhlasové, televizní a on-lineové publicistiky, takže pokrývá všechny základní žurnalistické formy, aktivity a masmediální systémy. V každém semestru vyučuje zejména ve specializovaných předmětech vedených formou seminářů a cvičení zhruba deset externích učitelů, kteří působí v mediální sféře. Zásadní význam ve výukové struktuře oboru MSŽU má předmět Odborná praxe, který pro všechny studenty prezenční formy bakalářského studia zavádí souvislou jednosemestrální praxi v mediálních organizacích, zejména v regionálních tištěných médiích. V souvislosti s působením studentů v redakcích novin, a zčásti i časopisů, nakladatelství, rozhlasu, televize i on-lineových médiích, byl vytvořen zpětnovazební systém evaluace jejich pobytu na cizím pracovišti a rovněž systém hodnocení jejich žurnalistických výkonů a produktů. Studenti tak mj. mají možnost konfrontovat získané teoretické poznatky a dovednosti s praxí, seznámit se s profesními rutinami, uplatnit své mediální produkty na mediálním trhu a navázat pracovní kontakty. Na nejnovější vývoj mediálního trhu a mediálně vědních disciplín reagují také přednášky a workshopy, které na katedře jednorázově absolvují domácí a zahraniční odborníci z institucí, s nimiž katedra či její učitelé spolupracují (univerzity, mediální organizace). Interní učitelé katedry zvou specialisty na aktuální, diskutované a dosud nezpracované mediální problémy a přednáškový prostor jim poskytují jednak v rámci vlastní výuky, jednak v rámci avizovaných přednášek, přístupných také širší akademické veřejnosti, nebo v rámci specializovaných workshopů. Inovaci výuky v bakalářském studijním programu výrazně napomohl tříletý projekt financovaný z evropských strukturálních fondů, konkrétně z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, realizovaný v letech Cílem projektu bylo reagovat na nejnovější vývojové trendy médií, především digitalizaci médií, vizualizaci mediálního obsahu a multimedializaci žurnalistické práce. Výrazný akcent byl položen na propojení s aplikační sférou. Projekt znamenal inovaci nebo vznik 19 povinných i povinně volitelných předmětů a

5 řadu jednorázových workshopů reflektujících výše uvedené trendy a posilující propojení s praxí. Profil absolventa studijního oboru (studijního programu) & cíle studia Studium bakalářského oboru MSŽU je koncipováno tak, aby studenty zorientovalo v oblasti masových médií, mediální komunikace i mediálního trhu, a to z pohledu historického, teoretického i praktického. Obor poskytuje základní znalosti z teorie a dějin kultury, masové komunikace a masové kultury, teorie a dějin médií a z mediálního výzkumu. Poskytuje rovněž znalosti a dovednosti z oblasti novinové, rozhlasové a televizní tvorby, on-lineové produkce, digitálních médií a multimediální tvorby. Nabízí rovněž základy právního myšlení a etiky, které jsou nezbytné pro mediální praxi. Obor studentům přináší informace o aktuálním vývoji ve světě médií i v akademické sféře orientované na výzkum a výuku mediální komunikace a poskytuje jim praxi v produkčních mediálních institucích. Kombinace s dalšími obory pak studentům umožňuje profesní zaměření na kulturní, politické, ekonomické, sociální či sportovní zpravodajství a na kulturní, politickou, ekonomickou, sociální či sportovní publicistiku. Studenti absolvují v rámci svého studia dvanáctitýdenní odbornou praxi v redakcích předních českých médií. Cíle studijního oboru MSŽU, profil absolventa a výstupy z učení (learning outcomes) oboru zásadně určuje výuka teoretických a metodologických předmětů. Ty nabízejí jednak vědomostní zázemí potřebné pro kvalitní vykonávání žurnalistických činností v oblasti masové komunikace, včetně komunikace s veřejností, a informace o standardizovaných produkčních, komunikačních, distribučních a etických normách médií, jednak podávají elementární vhled do oblasti mediálního výzkumu jako nezbytného nástroje analýzy a interpretace mediálních produktů a činností. Dalšími výstupy z učení jsou dílčí písemné práce a seminární práce, které mají charakter odborných studií, audiální (rozhlasové) a audiovizuální (filmové a televizní) mediální produkty a bakalářské práce. Základními výukovými metodami (teaching strategies) jsou přednášky, prezentace prací v hodinách a na webových portálech, diskuse, cvičení, workshopy. Hodnocení prací učitelem i studenty a diskuse nad těmito pracemi představují základní metody sloužící k ověření kvality studentských prácí (assessment methods), ale současně také samotné výukové metody. Nejdůležitějšími metodami hodnocení jsou dílčí a závěrečné ústní či písemné vědomostní testy, interpretace a evaluace žurnalistických produktů učiteli, pracovníky médií, kde studenti vykonávají žurnalistickou praxi, i studenty v seminárních diskusích a na chatových a e-learningových komunikačních fórech, obhajoby bakalářských prací a státní závěrečné zkoušky. Teoretické předměty, praktická cvičení (semináře, dílny, workshopy), praxe a další uvedené výstupy z učení dotvářejí cíle oboru a profil absolventa: poskytují základní odborné žurnalistické vzdělání jako předpoklad k navazujícímu magisterskému studiu oboru mediálních studií a žurnalistiky; poskytují vědomosti z oblasti teorie masové komunikace a teorie žurnalistiky, vysvětlují základní teoretické pojmy, žurnalistické etické a právní hodnoty a normy; poskytují základní znalosti z oblasti dějin a teorie kultury a médií a rozvíjejí schopnost zorientovat se v sociálně kulturní realitě, a to v minulosti i současnosti, a učí nabyté znalosti poučeně aplikovat v žurnalistické práci, a tím rozvíjejí schopnost zaujmout nezaujatý (objektivní) pohled na sociálně kulturní realitu; vedou k osvojení žurnalistických rutin, k získání základních znalostí a dovedností v oblasti praktické žurnalistiky, zejména v tištěných, ale také elektronických a digitálních médiích, které bude možné využít v praxi, pěstují znalosti a dovednosti v oblasti nejnovějších informačních technologií, systémů a programů, které jsou nezbytné pro žurnalistickou práci a které podstatným způsobem určují život moderní společnosti; posilují a rozvíjejí jazykové znalosti a stylistické dovednosti (úspěšnost médií závisí v mnohém na schopnostech jejich pracovníků komunikovat vhodným způsobem a jazykem, jednak s aktéry mediálně atraktivních událostí a činností, jednak se zákazníky-konzumenty médií, které je třeba zaujmout a uspokojit v jejich očekávání); posilují a rozvíjejí neverbální komunikační schopnosti a dovednosti, které jsou nezbytné pro vykonávání žurnalistické profese a profesí souvisejících s masovou komunikací a které bude schopen uplatnit v praxi (např. jako tiskový mluvčí); rozvíjejí smysl pro týmovou práci (práce v médiích je vždy týmová, takže předpokládá dokonalou organizaci a koordinaci jednotlivých činností), jejich synonymem je disciplinovanost, důslednost, adaptabilita a systematičnost; rozvíjejí logické myšlení a hodnotící schopnosti analytické a syntetické schopnosti v procesech

6 shromažďování, vybírání, zpracovávání, hodnocení a zprostředkovávání informací; pěstují elementární manažerské schopnosti; pěstují smysl pro odpovědnost vůči veřejnosti a smysl pro spravedlnost (žurnalisté mají možnost zasahovat do společenského života možnost kontrolovat a ovlivňovat rozhodování, fungování a chování společenských institucí i jednotlivců a možnost bezprostředně, účinně a hluboce ovlivňovat veřejné mínění). Důležitou znalostně dovednostní součástí profilu absolventa je dobré zvládnutí angličtiny (bez těchto jazykových znalostí se není možné dostat k zahraničním informačním zdrojům). Z těchto důvodů jsou některé povinně volitelné předměty vyučovány v angličtině. Studium bakalářského oboru MSŽU nabízí možnost profesně se orientovat na zpravodajskou činnost, ale také na kulturní, politickou, sociální, ekologickou nebo sportovní publicistiku. Studium oboru umožňuje ovšem specializaci nejen na oblast žurnalistiky, ale také na oblast mediálních studií, konkrétně na výzkum masové komunikace a na expertní činnost, i když tuto orientaci rozvíjí a nabízí až navazující magisterský program. Cílem studia oboru je připravit odborníky, kteří budou schopni s pomocí nejmodernější digitální techniky aktivně vstupovat do masové komunikace, ale budou rovněž schopni kvalifikovaně vyhodnocovat masovou komunikaci, její produkty a její historické, sociální, ekonomické, politické, právní, etické i psychologické kontexty a aspekty. Absolventi oboru nacházejí uplatnění ve státním, veřejnoprávním i soukromém sektoru. Mohou působit jako žurnalisté v tištěných médiích (novinách, časopisech, nakladatelstvích), elektronických médiích (rozhlase, televizi) i on lineových mediích, na místech vedoucích pracovníků ve všech výše uvedených typech mediálních organizací i v reklamních agenturách. Studium jim umožňuje rovněž pracovat v oblasti public relations jako tiskový mluvčí či jako mediální poradce v politických, státních i soukromých institucích a organizacích i v reklamních agenturách. Nejsou však zcela připraveni na práci v ústavech a zařízeních, zabývajících se výzkumem masových médií, neboť toto je cíl magisterského studia. Již bakalářské studium však připravuje studenty na nová pracovní místa na trhu práce zakládající tradici nové profese mediolog či mediální expert. Absolventi oboru MSŽU se mohou profesně uplatnit také v oblasti vzdělávací (mj. na úrovni základního a středoškolského vzdělání) jako odborníci na masovou komunikaci, kteří jsou s to vyložit negativní vlivy médií na každodenní život jedince a společnost a pěstovat mediální gramotnost a kulturu. Charakteristika změn od předchozí akreditace (jen v případě prodloužení platnosti akreditace) Obor MSŽU je od začátku postaven na tzv. úvodových předmětech, které pro posluchače a jeho profil představují povinný výukový teoretický a historický základ. Od akademického roku 2004/2005 se obor vnitřně diferencoval na tři orientace: digitální média, mediální studia a žurnalistiku, na nichž stavěli studenti od druhého semestru formálně svoji studijní strategii při výběru předmětů. Specifickým rysem žurnalistické profilace byla odborná tříměsíční praxe, jejíž kreditovou hodnotu studenti obou zbývajících profilací dorovnávali volbou jiných předmětů svým obsahem odpovídajících jejich specializaci. Pozitivní zkušeností s odbornou praxí a stále větší důraz na propojení bakalářského stupně studia s aplikační sférou a jeho profesní směřování vedly k tomu, že odborná praxe byla zavedena postupně pro všechny vnitřní profilace. Od akademického roku 2011/2012 se předměty ZUR144 Odborná praxe (12 kreditů) a ZUR314 Seminář k odborné praxi (4 kredity) formálně sloučily do jednoho předmětu ZUR144a se shodnou kreditovou hodnotou (16 kreditů) a předmět se stal povinným pro všechny bakalářské studenty bez rozdílu. Od téhož akademického roku byla zrušena formální předvolba vnitřní specializace a studenti si volí vlastní profilaci na základě svých preferencí a zájmů, k čemuž jim slouží doporučené okruhy vzájemně souvisejících povinně volitelných předmětů (např. zaměřené na konkrétní typ žurnalistiky psanou, on-lineovou, rozhlasovou či televizní). Výše uvedené bylo v letech podpořeno projektem inovace výuky žurnalistiky, financovaným z evropských strukturálních fondů (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost). Motivem byla snaha reflektovat nejnovější vývoj na trhu médií (např. multimedializaci a digitalizaci) a zvýšit šanci absolventů na lepší uplatnění na trhu práce. Vzniklo nebo bylo inovováno 20 povinně volitelných předmětů (zaměřených především na rozhlasovou, televizní a multimediální žurnalistiku), případně povinných předmětů (např. právě Odborná praxe). Od akademického roku 2008/2009 byl dosavadní jednosemestrální seminář k bakalářské práci rozdělen na dva, vyučované ve vzájemné návaznosti ve dvou semestrech po sobě. Důvodem této inovace, respektive především organizační změny, bylo zjištění, že doba jednoho semestru je nedostatečná pro přípravu kvalitní závěrečné práce, což ve svém důsledku často vedlo k odkládání obhajoby a prodlužování studia. Nový systém je vnitřními pravidly a podmínkami pro udělení zápočtu nyní nastaven tak, aby tato rizika minimalizoval. Profil absolventa oboru a obsah a rozsah státních závěrečných zkoušek se v období platnosti stávající akreditace nezměnil. Počet přijímaných uchazečů ke studiu v akademickém roce Pro akademický rok 2013/2014 bylo přijato 273 uchazečů.

7 Bb Prostorové, informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií Název studijního programu Mediální a komunikační studia Název studijního oboru Mediální studia a žurnalistika Místo uskutečňování studijního Brno oboru Prostorové zabezpečení studijního programu Budova ve vlastnictví VŠ ANO Budova v nájmu doba platnosti nájmu Informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Informační a přístrojové zabezpečení oboru MSŽU lze strukturovat do tří úrovní celouniverzitní, fakultní a katedrové. Na celouniverzitní úrovni se jedná především o zabezpečení v oblasti informačních a komunikačních technologií. Základní komunikační a administrativní platformou pro zajištění a organizaci výuky je Informační systém Masarykovy univerzity (dále IS MU), dostupný na adrese IS MU je rozdělen na dvě části Veřejné služby IS MU a Osobní administrativa IS MU. Ve veřejné části IS MU jsou k dispozici například seznamy a databáze studentů, pracovníků a absolventů MU, archiv závěrečných prací, univerzitní předpisy a směrnice, studijní katalogy, rozvrhy či studijní materiály. Do autentizované části IS MU mají přístup pouze studenti a zaměstnanci MU. Kromě výše uvedeného jsou v této části dostupné další důležité studijní aplikace používané pro komunikaci, výuku, testování/zkoušení a evidenci osobních údajů a studijních výsledků. Na fakultní úrovni se o komunikační, informační a také přístrojové zabezpečení starají Centrum informačních a komunikačních technologií (dále CIKT) a Ústřední knihovna FSS MU (dále knihovna FSS). CIKT provozuje 2 počítačové učebny s 51 PC, s možností hromadné výuky, samostatné práce i elektronického zkoušení. Na fakultě je dostupné wifi připojení na evropskou univerzitní síť EduRoam a možnost připojení do openvpn, dále pak je k dispozici vzdálený přístup k elektronickým zdrojům. Posluchárny a učebny, v nichž probíhá výuka, jsou standardně vybaveny počítačem s připojením k internetu, projektorem, ty větší i ozvučením, z přednášek lze ve vybraných posluchárnách pořizovat audiovizuální záznam, případně online přenos. CIKT zajišťuje i možnost barevného i černobílého tisku a skenování. Knihovna FSS evidovala k celkem knihovních jednotek, roční přírůstek v roce 2013 činil knihovních jednotek. Knihovna FSS v roce 2013 odebírala 166 titulů periodik (seznam oborových viz níže). Součástí fondu jsou také záznamy na DVD nosičích. Studenti mají přístup k širokému spektru odborných elektronických informačních zdrojů a licencovaných databází z oblasti společenských věd (viz Knihovna FSS poskytuje informační služby a zprostředkovává meziknihovní a mezinárodní meziknihovní služby. Hlavní služby knihovny FSS jsou dostupné 58 hodin v týdnu. Uživatelé knihovny FSS mohou využívat celkem 46 PC, z toho 37 s přístupem k internetu a 9 s přístupem pouze do sítě instituce. Studovna má k dispozici 232 studijních míst, zabezpečeno je pokrytí wifi na celou studovnu. Studentům i pracovníkům jsou k dispozici i služby všech ostatních knihoven MU, souhrnný katalog je přístupný na adrese Služby knihovny FSS jsou dostupné na adrese Tištěných odborných oborových časopisů odebíraných knihovnou FSS, jejichž vybrané ročníky a čísla jsou dostupné také v elektronické formě, je k dispozici celkem 25: Communication theory; Communication, culture & critique; Critical studies in media communication; Cultural anthropology; European journal of communication; Global media and communication; Human communication research; International communication gazette; Journal of broadcasting & electronic media; Journal of communication; Journal of consumer culture; Journal of media economics; Journalism; Journalism & mass communication quarterly; Journalism practice; Journalism studies; Media history; Media Perspektiven; Media, culture & society; Mediální studia; New media & society; Qualitative research; Screen; Signs; Theory, culture & society. Kromě významných společenskovědních elektronických databází mají studenti a učitelé přístup také do specializovaných mediálních databází Infobanka ČTK a Anopress IT. Katedra mediálních studií a žurnalistiky poskytuje pro studenty a učitele oboru především přístrojové vybavení a technologické zázemí specializovaných učeben. Počítačová učebna PC54 slouží pro hromadnou výuku, samostatnou práci i elektronické zkoušení. Učebna je standardně vybavena projektorem, plátnem a je ozvučena. K dispozici je 24 počítačů s 24 monitory a se softwarem pro zpracování textu, zvuku i obrazu (rok pořízení 2013; Intel i5, 16 GB RAM, 1TB HDD; Windows 8.1, Adobe Master Collection CS6, Vegas Pro 12, Office 2013, Soundforge Pro 10). Kromě toho jsou počítače vybaveny specializovaným statistickým softwarem SPSS a softwarem pro zpracování

8 dat sledovanosti médií Golem a Data Analyzer Basic Modul. Učebna AVC má kapacitu 66 osob a slouží především pro hromadnou výuku. Je standardně vybavena počítačem s připojením na internet, HD projektorem, plátnem, navíc nabízí 5.1 zvuk, možnost přehrávání DVD, BD, VHS a automatizované pořizování AV záznamu/přenosu přednášek. Učebna Studio 527 má kapacitu 22 osob a slouží především seminářům a workshopům. Je standardně vybavena počítačem s připojením na internet, projektorem, plátnem a ozvučením. Dále katedra provozuje specializované učebny zaměřené na audiovizuální tvorbu. Je to střižna, televizní studio a rozhlasové studio, které tvoří zázemí pro výuku speciálně zaměřených kurzů, cvičná média i samostatnou práci studentů. Střižna 531 je vybavena technikou pro zpracování audia a videa. Učebna je osazena 8 počítači s 24 monitory (rok pořízení 2013; Intel i7, 64 GB RAM, 3x1TB HDD + 128GB SSD, profesionální grafická karta Quadro 4000; Windows 8.1, Adobe Master Collection CS6, Vegas Pro 12, Avid Media Composer 6, Pro Tools 10, Soundforge Pro 10). Všechny počítače jsou napojeny na velkoplošnou obrazovku, takže lze pro celou skupinu promítat obraz z kteréhokoli z nich. Místnost je akusticky upravena a disponuje kvalitním ozvučením. V učebně je zároveň umístěna režie k televiznímu studiu (samotný odbavovací systém, ovládání kamer, světel a zvuku) a 48TB NAS úložiště (kritická data jsou redundatně zálohována na jiný NAS v jiné místnosti). Televizní studio je zcela soběstačné a profesionálně vybavené. Má zelené klíčovací pozadí, akustické odhlučnění, osvětlení kontrolovatelné plynule z režie, dvě roboticky ovládané kamery, čtecí zařízení a interkom. Technologie umožňuje streamovat živé vysílání přes internet, odbavení vysílání zvládne teoreticky jediný vyškolený student. Obě počítavé učebny, televizní zázemí a NAS jsou propojeny rychlou 10Gbit/s sítí. Rozhlasové studio je cvičnou platformou v podobě studentského Rádia R ( Rádio funguje ve dvou navazujících studiích a vysílá přes internet 24 hodin denně. Vysílací studio dokáže dobře simulovat prostředí v běžných rádiích odbavovací software DAD je běžně komerčně využívaný. Pro plnění studijních povinností (zadaných úkolů v jednotlivých předmětech, seminární a závěrečné práce a pro fungování cvičných médií) zřizuje katedra Půjčovnu AV techniky. Půjčovna disponuje širokým spektrem techniky, která je k dispozici studentům zdarma: 25x DSLR se stativy, 20x kamera se stativy, 40 digitálních záznamníků, profesionální mikrofony, zvuková technika (reproduktory s kabeláží), 6x DSLR rig, 2x SteadyCam, jeřáb s kolejovým pojezdem, slider, 2x 4K kamera, projektory, plátno, televize, 1x profesionální dokumentární kamera, 16x malý kompaktní fotoaparát, 5x profesionální stativy s fluidní hlavou a kolečkovým pojezdem, přenosné osvětlení, přenosná režijní jednotka (možnost televizního záznamu na 3 kamery s režií mimo půdu televizního studia, možnost online vysílání).

9 C Pravidla pro vytváření studijních plánů SP (oboru) a návrh témat prací Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií Název studijního programu Mediální a komunikační studia Název studijního oboru Mediální studia a žurnalistika Název předmětu rozsah způsob zák. druh před. přednášející dop. roč. ZUR104 Úvod do mediálních a 2/1 ZK P PhDr. Volek, 1/1 komunikačních studií Ph.D. 2/0 ZK P Mgr. 1/1 ZUR105 Úvod do žurnalistiky Waschková Císařová, Ph.D. ZUR108 Publicistické žánry v 1/2 ZK P prof. PhDr. 2/3 tištěných médiích Pavelka, CSc. 0/2 ZK P Mgr. 2/4 ZUR109 On-line internetový deník STISK - cvičné médium (dílna) Waschková Císařová, Ph.D. ZUR110 Úvod do teorie masové 2/0 ZK P PhDr. Volek, 2/3 komunikace: historické proměny výzkumu mediálních účinků Ph.D. 1/2 ZK P prof. PhDr. 1/2 ZUR130 Úvod do zpravodajství Pavelka, CSc. 2/0 ZK P prof. PhDr. 1/2 ZUR138 Úvod do studia kultury Pavelka, CSc. ZUR139 Úvod do studia dějin médií 2/0 ZK P PhDr. Večeřa, PhD 1/2 ZUR144a Odborná praxe 12 týdnů KZ P Mgr. Čuřík 3/5 ZUR161 Seminář k bakalářské práci 0/4 Z P prof. PhDr. 3/5 I ZUR162 Seminář k bakalářské práci II ZUR163 Základy práce s informačními zdroji Pavelka, CSc. 0/4 Z P prof. PhDr. Pavelka, CSc. 1/1 Z PV PhDr. Čerňová PhDr. Krčál, DiS. Mgr. Kříž Mgr. Mazancová, DiS. 2/0 Z PV MgA. Motal, ZUR202 Úvod do žurnalistické etiky Ph.D. ZUR203 Současný český jazyk (vybrané kapitoly pro žurnalisty) 1/1 Z PV PhDr. Salaquardová ZUR204 Tvůrčí psaní pro žurnalisty (dílna) 0/2 Z PV PhDr. Salaquardová ZUR205 Stylistika - zpravodajské žánry (dílna) 0/2 Z PV PhDr. Salaquardová ZUR211Kapitoly z dějin českých médií I. 2/0 Z PV PhDr. Večeřa, PhD ZUR212 Proměny protektorátní žurnalistiky 2/0 Z PV PhDr. Večeřa, PhD ZUR213 Rétorika - základy 0/2 Z PV Mgr. Dostálek dramatického a rozhlasového projevu ZUR215 Interview (dílna) 0/2 Z PV PhDr. Salaquardová ZUR228 Public relations 2/0 Z PV Mgr. Neubauer ZUR238 Regionální média 2/0 Z PV Mgr. Waschková Císařová, Ph.D. 3/6 1/1

10 ZUR241 Stylistika - glosa, sloupek, fejeton (dílna) 0/2 Z PV PhDr. Salaquardová ZUR244 Masová média a politické strany v Československu v letech 1/1 Z PV PhDr. Pavel Večeřa, PhD ZUR249 Stylistika - reportáž, feature (dílna) 0/2 Z PV PhDr. Salaquardová ZUR267 Kyberkultura 1/1 Z PV Mgr. Macek, Ph.D. ZUR270 Verbální a neverbální komunikace (Vybrané kapitoly pro 0/2 Z PV PhDr. Salaquardová žurnalisty) ZUR271 Rozhlasové zpravodajství 1/1 Z PV Mgr. Souček ZUR273 Základy digitální fotografie 1/1 Z PV MgA. Symon ZUR289 Úvod do televizního 1/1 Z PV Mgr. Fila zpravodajství ZUR290 Sportovní žurnalistika 2/0 Z PV Mgr. Tomek ZUR291 Kulturní žurnalistika 1/1 Z PV Mgr. Mareček ZUR292 Reklama 1/1 Z PV doc. Mgr. Stoličný, ArtD. ZUR293 Management a marketing 1/1 Z PV Mgr. Čuřík multimédií ZUR294 Editorská praxe 1/1 Z PV Ing. Burgr ZUR295 Tiskový mluvčí 1/1 Z PV PhDr. Klement, Mgr. Fojtová ZUR328 Vybrané problémy právní regulace médií 2/0 Z PV doc. JUDr. Mgr. Škop, Ph.D. ZUR336 Praktikum - základy práce 0/4 Z PV Mgr. Čuřík na tiskovém a PR oddělení ZUR340 Spisovatelé - žurnalisté 0/2 Z PV doc. PhDr. Poláček, CSc. ZUR342 Kulturní časopisy 20. století 0/2 Z PV doc. PhDr. Poláček, CSc. ZUR346 Radio Management 1/1 Z PV Mgr. Loeser ZUR354 Community Media 1/1 Z PV Mgr. Loeser ZUR356 Sociální media - teorie a praxe 1/1 Z PV Mgr. Neubauer, Mgr. Fabuš ZUR359 Metody a techniky výzkumu médií 2/2 Z PV Mgr. et Mgr. Urbániková ZUR364 Multimédia v éře mobilní 1/1 Z PV Mgr. Nitče komunikace ZUR365 Redakční systémy a webové 0/2 Z PV Mgr. Nitče aplikace ZUR366 Grafika v multimédiích 1/2 Z PV Mgr. Nitče ZUR367 Audio a video 0/2 Z PV Mgr. Morales ZUR368 On-line žurnalistika 1/1 Z PV Mgr. Waschková Císařová, Ph.D. ZUR369 Audio žurnalistika 0/2 Z PV Mgr. Souček ZUR370a Radio R - internetové rádio 0/4 Z PV MgrA. Motal, (dílna) Ph.D. ZUR370b Radio R - internetové rádio II. (dílna) 0/4 Z PV MgrA. Motal, Ph.D. ZUR371 Videožurnalistika 0/2 Z PV Mgr. Morales ZUR375a Marketingová komunikace v mediální praxi 1/1 Z PV doc. Mgr. Stoličný, ArtD. ZUR381 Odvětvové zpravodajství 0/2 Z PV Mgr. Waschová Císařová, PhD.

11 ZUR382 Úvod do mediální výchovy 2/0 Z PV Mgr. Sedláček ZUR383 Dramaturgické praktikum 0/2 Z PV MgrA. Motal, Ph.D. ZUR384 Výzkum na internetu - praxe a metody 1/1 Z PV doc. PhDr. Šmahel, Ph.D. ZUR385 Diskurzívní analýza médií 1/1 Z PV Mgr. et Mgr. Kirkosová ZUR386 Novináři 20. a 21. století 0/2 Z PV Mgr. Sedláček ZUR388 Specifika online komunikace 0/2 Z PV Mgr. Konečný, Ph.D., doc. PhDr. Šmahel, Ph.D. ZUR390 Počítačové hry v kontextu psychologie 1/1 Z PV Mgr. Blinka, PhD. ZUR391 Úvod do studia nových médií 1/1 Z PV Mgr. Macek, Ph.D. ZUR392 Nová média a politika 2/0 Z PV Mgr. et Mgr. Macková 0/2 Z PV Mgr. Bártek, Mgr. et Mgr. Kirkosová, MgA. Motal, Ph.D., Mgr. Sedláček, Mgr. et Mgr. ZUR394 Tvorba akademického textu Urbániková ZUR395 Informační technologie a 2/0 KZ PV Mgr. Nitče komunikace ZUR397 Kapitoly z dějin českých médií II 2/0 Z PV PhDr. Večeřa, Ph.D. ZUR398 Psychologie reklamy 2/0 Z PV doc. PhDr. Šramová, Ph.D. Obsah a rozsah SZZk Ke státní závěrečné zkoušce na oboru MSŽU studenti přistupují po dosažení 90 oborových ECTS. Dle pravidel MU musí mít splněny celouniverzitní požadavky absolvování tělesné výchovy a minimální jazykové kompetence, přičemž tímto způsobem získané ECTS se započítávají do 90 oborových ECTS. Podmínkou účasti u bakalářské zkoušky je také povinnost absolvovat v rámci studia jeden předmět přednášený v anglickém jazyce (stačí absolvování předmětu na jednom ze studovaných oborů). Státní závěrečná zkouška je na bakalářském stupni studia složena ze tří částí předmětů. Tvoří ji ZURs200 Obhajoba bakalářské práce, ZURs201 Teorie masové komunikace a ZURs202 Praktická zkouška ze žurnalistiky. Předmět ZURs200 absolvují jen ti studenti, kteří si pro svoji bakalářskou práci zvolí téma z oblasti oboru mediálních studií a žurnalistiky. Struktura státní závěrečné zkoušky je zvolena tak, aby obsahové okruhy jednotlivých částí korelovaly s obsahem základních povinných předmětů teoretického a historického základu i aplikované nadstavby. Předmět ZURs201 Teorie masové komunikace prověřuje především teoretické znalosti nabyté v průběhu studia a reflektuje tak obsah povinných předmětů ZUR104 Úvod do komunikačních a mediálních studií, ZUR105 Úvod do žurnalistiky, ZUR110 Úvod do teorie masové komunikace: historické proměny výzkumu mediálních účinků, ZUR138 Úvod do studia kultury a ZUR139 Úvod do studia dějin médií. 1. tematický okruh teorie komunikace a teorie masové komunikace Témata: 1. Komunikace - základní vymezení (komunikace vs. masová komunikace) - komunikace a její vývoj (tradiční a moderní společnost) - základní přístupy k výkladu masové komunikace - základní pojmy, modely, paradigmata - média, společnost, kultura - sociální funkce masové komunikace v různých sociálních systémech (struktura a funkce masové komunikace a masových médií - základní komunikační školy - grafocentrismus, logocentrismus, fonocentrismus 2. Komunikační modely - základní komunikační modely (Lasswell, Shannon a Weaver, Jakobson, Peirce, Saussure, Hall

12 - alternativní komunikační modely (rituálový model komunikace, propagační model) 3. Znaky a významy jako základní stavební jednotky mediální komunikace - typologie (Sassure, Peirce) 4. Sociální kódy a mediální kódování - typy kódů 5. Mechanismus označování a mediální konstrukce významu - denotace a konotace 6. Mýtické a ideologické ve zpravodajské praxi - mýtus, ideologie - sémiotická a obsahová analýza 7. Výzkum účinků masových médií - základní vymezení, periodizace, směry, typologie mediálního působení 8. Persuazivní komunikace - politická a reklamní komunikace 9. Percepce a sociální percepce v masové komunikaci - subliminální percepce - percepční filtry 10. Púsobení masových médií a role interpersonální komunikace - dvoustupňová komunikace - difůze inovací - S - křivka - J- křivka 11. Působení médií a politická komunikace - nastolování mediální agendy - spirála mlčení 12. Média jako nástroj socializace - kultivační analýza - média, násilí a pornografie Literatura: defleur, M. - BALL-ROKEACH, S.: Teorie masové komunikace. Karolinum HARTLEY J.: Understanding News. London: Routledge 1990 CHARVÁT, J.:Masová komunikácia. Bratislava BURTON, G., Jirák, J.: Úvod do studia médií. Barrister and Principal JIRÁK, J., Kopplová, B. Média a společnost. Portál, KUNZIK, M.: Základy masové komunikace. Karolinum LITTLEJOHN, S.: Theories of Human Communication. Wadsworth McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Portál McQUAIL,D.: Media Performance. London. Routledge McCOMBS, M.: Agenda setting. Karolinum. Praha REIFOVÁ a kol.: Slovník mediální komunikace. Portál, VÁGNER: Televizní zprávy - psychický nátlak? Argo VOLEK, J.: Úvod do komunikačních studií (studijní text). Katedra MSŽ II. tematický okruh - dějiny kultury Témata: 1. Kultura jako produkt a paradigmatické systémy kultury jako předpoklad lidského komunikativního jednání. 2. Vznik a proměny kulturně paradigmatických systémů světových iniciačních kulturních oblastí. Periodizace a kritéria rozčleňující dějiny kultury na vývojově iniciační oblasti a na vývojová období: geografická (iniciační kultury: kulturní oblasti 1. Mezopotámie, 2. starý Egypt, 3. stará Indie, 4. Čína, 5. krétsko-mykénská oblast a staré Řecko, 6. předkolumbovská Amerika) ekonomicko-správní (1. pravěk, 2. starověk, 3. středověk, 4. novověk) slohotvorná (raná, vrcholná a pozdní antika, předrománská doba, románská doba, gotika, renesance, doba klasicismu, baroko, osvícenství, romantika, moderna, avantgarda, postmoderna) komunikačně mediální (1. epocha znamení a signálů ["němé" texty pravěké kultury, archeologie a její interpretace pravěkých kultur], 2. mluveného jazyka [mýty], 3. psaní, 4. tisku, 5. masových médií, 6. digitálních síťových médií) evoluční/darwinovská (Tylorovo univerzální pojetí vývoje kultury: 1. divošství magická kultura, 2. barbarství náboženské kultury, 3. civilizace vědecká, novodobá evropská kultura) 3. Dynamické, konstrukční principy lidské kultury centrismy (antropocentrismus, logocentrismus, lingvocentrismus, sensocentrismus, falocentrismus, heterosexismus, etnocentrismus, druhocdntrismus...).

13 4. Umělecká díla jako paradigmatické syntézy kultury. Základní tendence ve vývoji umění racionalismus x iracionalismus/mysticismus/spiritualismus senzualismus x racionalismus objektivismus x subjektivismus kolektivismus x individualismus teocentrismus (polyteismus, monoteismus) x antropocentrismus řád/harmonie x chaos/disharmonie fundamentalismus/intolerance x pluralismus/tolerance tradicionalismus x modernismus symboličnost x realističnost označování abstraktnost x konkrétnost/ikoničnost výrazu primitivismus (obsahu či formy) x kultivovanost (obsahu či formy) obsahovost (důraz na význam) x formalismus (důraz na výraz) emocionálnost/expresivita (citová vypjatost/angažovanost) x emocionální odstup/neutralita univerzálnost x partikulárnost 5. Slohotvorné paradigmatické systémy a subsystémy v euroamerické kulturní oblasti epochy, proudy a směry euroamerické kulturní oblasti jako kulturněhistorické syntézy: antika, předrománské období, románská doba, gotika, renesance, baroko, rokoko, klasicismus, romantika, moderna, avantgarda, postmoderna; humanismus, manýrismus, osvícenství, romantismus, realismus; impresionismus, postimpresionismus, symbolismus, dekadence, naturalismus, secese, kubismus, dadaismus, expresionismus, surrealismus, proletářské umění, poetismus, existencialismus 6. Vývojová dynamika v rámci subsystémů euroamerické kultury. Nadčasové subkultury uplatňující se ve vývojových údobích (epochách) kulturních oblastí, včetně anticko-křesťanské kulturní oblasti: každodenní a reprezentativní (sváteční) kultura vysoká a nízká kultura vesnická a městská kultura centrální a regionální kultura sakrální (náboženská) a profánní (světská) kultura dominantní a marginalizovaná kultura majoritní a minoritní kultura tradiční a novátorská kultura komerční a nekomerční kultura 7. Vývojová dynamika v rámci subsystémů euroamerické kultury. Časoprostorově ukotvené polární subkultury anticko-křesťanské kulturní oblasti: Antika antická a barbarská kultura starořecká a římská kultura židovská a křesťanská kultura antická a křesťanská kultura Středověk křesťanská a pohanská kultura východní křesťanská (byzantská) a západní křesťanská kultura feudální a poddanská kultura církevní a dvorská kultura feudální a měšťanská kultura katolická a protestantská kultura křesťanská a islámská kultura Novověk aristokratická a plebejská kultura církevní a měšťanská kultura šlechtická a měšťanská kultura racionalistická osvícenská a romantická kultura lidová (kolektivní) a umělá (individuální) kultura romantická a akademická kultura národní a kosmopolitní kultura modernistická a měšťácká/akademická kultura avantgardní a měšťácká/akademická kultura masová kultura a kultura pro elitu/snoby

14 globální a etnická kultura komerční a nekomerční kultura populární a alternativní kultura Literatura: BAUMAN, Z. Úvahy o postmoderní době. Praha: SLON DEBICKI, J., FAVRE, J.-F., GRÜNEWALD, D., PIMENTEL, A. F. Dějiny umění. Malířství. Sochařství. Architektura. Praha : Argo GOMBRICH, E. H. Příběh umění. Praha: Odeon JŮZL, M., a kol. Dějiny umělecké kultury I. Praha: SPN, LOTMAN, J. M. Kultúra ako subjekt a objekt-sama-pre seba. (S ) In L., J. Lotman: Text a kultúra. Archa, Bratislava MACURA, Vladimír. Znamení zrodu. České obrození jako kulturní typ. Praha : Československý spisovatel MAREK, J. Česká moderní kultura. Praha: Mladá fronta PAVELKA, J., Pospíšil, I. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno: Georgetown PAVELKA, J. O kulturních paradigmatech, paradoxech a předpokladech dorozumívání. In: Nosek, Jiří, Stachová, Jiřina, ed.: Myšlení v paradoxu, paradox myšlení. Filosofia, Praha PAVELKA, J. Antropocentrismus a pojetí "chaosu" a "řádu". In Nosek, Jiří, ed.: Chaos, věda a filosofie. Praha: Filosofia PAVELKA,, J. O poznání, hodnotách a konceptu postmodernismu. Bulletin MG PAVELKA, J.. Intimita, umění a masová média. In Mladí lidé aktivní občané v budoucí Evropě. Sborník referátů z IX konference Klubu UNESCO Kroměříž, konané dubna Kroměříž PAVELKA, J. Paradigmatické systémy kultury. Brno: FSS, MU (skripta) SPUNAR, P., a kol. Kultura středověku. Praha: Orbis PETRŮ, E. Zašifrovaná skutečnost. Deset otázek a odpovědí na obranu literární medievalistiky. Ostrava: Profil. 1972, WELSCH, W. Postmoderna pluralita jako etická a politická hodnota. Praha: KLP Koniasch Latin Press III. tematický okruh teorie žurnalistiky Témata: 1. Základní pojmy žurnalistiky Zpravodajství, publicistika, redigování, korektury, špígl, grafická úprava novinové strany, hlavička, titulek, popisek, perex (lead), anonce, DTP, mutace novin, lámání, sazba, uzávěrka. 2. Mediální krajina v ČR Vývoj českých médií od počátku 90. let do současnosti, struktura současné české mediální krajiny, významní současní čeští novináři, náklad, čtenost, poslechovost a sledovanost českých médií. 3. Charakteristika a typologie médií Charakteristika a typologie tištěných a audiovizuálních médií, vlastnická struktura médií, mediální organizace, tiskové agentury, druhy tiskových agentur, struktura činností tiskových agentur. 4. Zpravodajství Zpravodajské žánry: flash, krátce, zpráva, rozvinutá zpráva, dialogizovaná zpráva, jednosloupek, dvojsloupek, feature news, reportáž apod., analýza, zpráva a její druhy, definice zprávy, kritéria zprávy a její náležitosti, dělení zprávy podle rozsahu a stavby, základní stavební pravidlo zprávy, zpravodajské hodnoty, zpravodajské stereotypy, zpravodajské konvence, novinářské (zpracovatelské) hodnoty, principy současného zpravodajství, objektivita zpravodajství, zpravodajské zdroje, citace, titulky, zpravodajství v rozhlase a televizi, jazyk zpravodajství. 5. Publicistika Publicistické žánry: story, feature, publicistický rozhovor, poznámka, komentář, glosa apod., pravidla tvorby publicistických žánrů, publicistika v rozhlase a televizi, jazyk publicistiky. 6. Základy redakční práce Rozdělení práce v redakci, rubriky, tiskové agentury a jejich využití v redakční práci, příprava novinové strany, shrnutí základních pravidel pro redigování textů, korektury textů, elektronické redigování textu, zařazení nepředvídané události do novin, od úpravy textu po cenzuru, rozdíly v editaci zpravodajství a publicistiky, tvorba špíglu strany, fotografie a grafické prvky (štoček, zarážka, tabulky, rastry, citace), spolupráce s tiskárnou. 7. Mediální legislativa a etické normy Zákony: Zákon o periodickém tisku (Tiskový zákon), Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, Zákon o České televizi, Zákon o Českém rozhlasu, Zákon o České tiskové kanceláři, Listina základních práv a svobod, Zákon o svobodném přístupu k informacím. Etické kodexy: Etický kodex novináře, Kodex nezávislé žurnalistiky. Literatura: BECH-KARLSEN, J. Být p i tom. Reportáž jako metoda a žánr. Oslo: Institut for Journalistik. Universitetsforlaget. 1991

15 BARTOŠEK, J. Žurnalistika. Úvod do studia. Skripta. Olomouc: FF UP BURNS, L. S.Žurnalistika. Praktická p íru ka pro noviná e. Praha: Portál BOYD, A. Příručka pro novináře. Zpravodajství v rozhlase a televizi. Praha: Centrum nezávislé žurnalistiky BURTON, G., J. Jirák, J. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal e FLEUR, M., BALL ROKEACH, S. Teorie masové komunikace. Praha: Karolinum DOBROVOLNÝ, B. Korektury se stanoviska spisovatelova. In: Jak psát rukopis a korektury pro tisk. Praha: Svoboda. 1953, FRANKLIN, B., HAMER, M., HANNA, M., KINSEY, M., RICHARDSON, J. E. Key Concepts in Journalism Studies. London: Sage HARCUP, T. Journalism. Principles and Practice. London: Sage JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnosti. Praha: Portál JUST, V. Slovník floskulí. Praha: Academia Kol. autorů. 10 let v českých médiích. Praha: Portál KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum MALLETTE, M. F. Příručka pro novináře střední a východní Evropy. Praha: Syndikát novinářů České republiky McNAIR, B. Sociologie žurnalistiky. Praha: Portál McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál OSVALDOVÁ, B., a kol. Zpravodajství v médiích. Praha: Karolinum OSVALDOVÁ, B., HALADA, J., a kol. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha: Libri REIFOVÁ, I. a kol. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál RUSS-MOHL, S, BAKIČOVÁ, H. Žurnalistika. Kompletní průvodce praktickou žurnalistikou. Praha: Grada Publishing SOKOL, T. Tisk a právo. Praha: Orac SOVOVÁ, O. Vývoj na trhu periodik po roce In: Sokol, T. Tisk a právo. Praha: Orac TRAMPOTA, T.. Zpravodajství. Praha: Portál TRUNEČKOVÁ, L. Tiskové agentury. Praha: Karolinum TUŠER, Andrej. Ako sa robia noviny. Bratislava: SOFA Elektronické zdroje: IV. tematický okruh dějiny médií Témata: 1. Přenos slova a textu Písmo. Zpravodajské systémy ve starověku a středověku. Pošta. Korespondence. Revoluce v dopravě. Telegraf. Počátky zpravodajských agentur. Telefon. Gramofon. Rozhlas. 2. Přenos obrazu Ranná obrazová média. Vizualizace v 19. století; ilustrace; fotografie a autotypie. Experimenty s pohyblivým obrazem. Počátky filmu, první filmové příběhy. Noviny v kině. 3. Proces výroby tištěných médií Knihtisk. Výroba tištěných médií v novověku. Technologie masové reprodukce; papír a papírny; zrození rychlolisu a rotačního tisku; strojová sazba. 4. Tvůrci tištěných médií Tvůrci letákových novin a letákových pamfletů. Tvůrci periodických tištěných médií novověku. Korespondenti. Novináři-spisovatelé. Povolání novináře. 5. Cenzura a regulace médií Cenzura v novověku. Otázka svobody tisku; tištěná média a americká a francouzská revoluce v 18. století. Stabilizace vztahu státu a tištěných médií v 19. století; mediální politika císařů Napoleona I. a Napoleona III.; ekonomická regulace v Anglii; moderní tiskové zákony. 6. Nástup masových tištěných médií Komercializace tištěných médií ve Francii a USA v první třetině 19. století. Penny press v Anglii v polovině 19.

16 století. Nástup novinových koncernů koncem 19. století a Northcliffova revoluce. Cesta k monopolizaci tištěných médií. 7. Rozšíření, periodicita, náklad tištěných médií Neperiodická tištěná média. Periodická tištěná média. Masová tištěná média. 8. Proměny obsahu tištěných médií Neperiodická tištěná média. Periodická tištěná média. 9. Proměny formy tištěných médií Neperiodická tištěná média. Periodická tištěná média. 10. Inzerce, reklama, distribuce Počátky inzerce a reklamy. Obchodní, inzertní a reklamní noviny (oznamovací věstníky, obchodní deníky, Generalanzeiger). Masový tisk a inzerce. Design a reklama. Poprvé public relation. Distribuce tištěných médií. 11. Funkce a působení tištěných médií Neperiodická tištěná média. Periodická tištěná média. První penny-press. Masová tištěná média. Doporučená literatura: BÖHN, A., SEIDLER, A. Mediengeschichte. Eine Einfürung. Gunter Narr Verlag, BÖSCH, F. Mediengeschichte. Vom asiatischen Buchdruck zum Fernsehen. Campus Verlag, BRIGGS, A., BURKE, P. A Social History of the Media. From Gutenberg to the Internet. Third Edition. Polity Press, FAULSTICH, W. Mediengeschichte von 1700 bis ins 3. Jahrtausend. Vandenhoeck&Ruprecht GmbH, KÖPPLOVÁ, B., KÖPPL, L. Dějiny světové žurnalistiky 1. Celý svět je v novinách. Novinář, Praha KOVARIK, B. Revolutions in Communication. Media History from Gutenberg to the Digital Age. Bloomsbury, PROKOP, D. Boj o média. Dějiny nového kritického myšlení o médiích. Karolinum, Praha SERAFÍNOVÁ, D. Dejiny svetového novinárstva II. Dejiny francúzského novinárstva. FF Univerzity Komenského, Bratislava SERAFÍNOVÁ, D. Dejiny svetového novinárstva IV. Dejiny nemeckého novinárstva. FF Univerzity Komenského, Bratislava SCHANZE, H. (ed.): Handbuch der Mediengeschichte. Alfred Kröner Verlag, STÖBER, R. Mediengeschichte: die Evolution "neuer" Medien von Gutenberg bis Gates: eine Einführung. 1. Aufl. Westdeutscher Verlag, ŠEFČÁK, L., Vojtek, J Dejiny svetového novinárstva III. Dejiny amerického novinárstva. Univerzita Komenského, Bratislava ŠEFČÁK, L., Vojtek, J. Dejiny svetového novinárstva I. Dejiny anglického novinárstva. FF Univerzity Komenského, Bratislava WILKE, J. Grundzüge der Medien- und Kommunikationsgeschichte. Von den Anfängen bis ins 20. Jahrhundert. Böhlau Verlag, Předmět ZURs202 Praktická zkouška ze žurnalistiky má vazbu na aplikovanou nadstavbu a reflektuje zaměření povinných předmětů ZUR108 Publicistické žánry v tištěných médiích, ZUR109 On-line internetový deník STISK cvičné médium (dílna), ZUR130 Úvod do zpravodajství a ZUR144a Odborná praxe. Prověřuje tedy především žurnalistické znalosti a praktické dovednosti nabyté při studiu i na praxi. Závěrečná bakalářská práce, která je obhajována v rámci předmětu ZURs200 Obhajoba bakalářské práce, je ukotvena obecně ve všech povinných předmětech oboru MSŽU a s ohledem na zvolené téma a metodu zpracování pak především v okruhu vybraných povinně volitelných předmětů, s nimiž souvisí. Požadavky na přijímací řízení Základní a obecnou podmínkou pro přijetí do bakalářského studia na FSS MU je úplné střední vzdělání zakončené maturitou a absolvování předepsané přijímací zkoušky. Přijímací řízení do bakalářského studia oboru MSŽU je shodné pro všechny bakalářské obory FSS MU a je tedy organizováno fakultou společně pro všechny uchazeče o studium. Přijímací zkouška je postavena na písemných testech Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), které zajišťuje společnost Scio, s.r.o. Tyto zkoušky se skládají z testu Obecných studijních předpokladů (OSP) a testu Základů společenských věd (ZSV). Forma zkoušení odpovídá požadavkům a potřebám fakulty, obsah testů reflektuje specifické potřeby společenskovědních oborů zjistit u uchazečů potřebné studijní předpoklady, znalostní úroveň i schopnost kritického myšlení. Výsledek NSZ je pak jediným kritériem při rozhodování o přijetí do bakalářského studia oboru MSŽU. Další povinnosti / odborná praxe Součástí prezenčního bakalářského studijního programu je povinná souvislá tříměsíční odborná praxe v médiích. Cílem je dosáhnout, aby si budoucí novináři vyzkoušeli své schopnosti v praktické redakční či obdobné činnosti, komplexně se seznámili s každodenní redakční rutinou a naučili se nejen aktivně plnit zadané úkoly, ale přicházet