PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ÚDOLÍ PODBRADECKÉHO POTOKA. na období

Transkript

1 PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ÚDOLÍ PODBRADECKÉHO POTOKA na období Zpracoval: Ing., Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: --- kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: --- číslo předpisu: --- datum platnosti předpisu: --- datum účinnosti předpisu: --- přírodní památka Údolí Podbradeckého potoka Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Ústecký Litoměřice Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Mšené-lázně Podbradec, Ředhošť, Brníkov, Mšené-lázně Příloha: Orientační mapa s vyznačením území - příloha Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: , Podbradec Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití podle KN Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) Číslo LV 623/3 lesní pozemek není zapsán 623/2 lesní pozemek /4 lesní pozemek /2 lesní pozemek /1 ostatní plocha neplodná půda

3 Katastrální území: , Ředhošť Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití podle KN Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) 415 ostatní plocha neplodná půda lesní pozemek ostatní plocha ostatní komunikace lesní pozemek lesní pozemek Katastrální území: , Brníkov Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití podle KN Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) Číslo LV Číslo LV 435/1 lesní pozemek ostatní plocha ostatní komunikace Katastrální území: , Mšené-lázně Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití podle KN Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) 972/2 lesní pozemek /2 lesní pozemek /1 ostatní plocha jiná plocha TTP /2 ostatní plocha jiná plocha lesní pozemek Číslo LV 1421 vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené 1034 lesní pozemek ostatní plocha ostatní komunikace lesní pozemek není zapsán 1052 lesní pozemek lesní pozemek není zapsán 1035 lesní pozemek není zapsán 1202/1 lesní pozemek /2 lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní komunikace lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek /1 ostatní plocha jiná plocha ostatní plocha ostatní komunikace /1 lesní pozemek ostatní plocha ostatní komunikace lesní pozemek

4 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití podle KN Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) Číslo LV 971 lesní pozemek vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené 959 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek /1 TTP není zapsán Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma - příloha Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 76,6148 vodní plochy 0,2082 zamokřená plocha 0 rybník nebo nádrž 0 vodní tok 0,2082 trvalé travní porosty 7,9610 orná půda 0 ostatní zemědělské 0 pozemky ostatní plochy 4,3172 neplodná půda 0,8762 jiná plocha 2,4810 ostatní komunikace 0,9597 zastavěné plochy a 0 nádvoří plocha celkem 90,1 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne chráněná krajinná oblast: ne jiný typ chráněného území: ne Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: ne CZ , Údolí Podbradeckého potoka

5 EVL Údolí Podbradeckého potoka se s PP Údolí Podbradeckého potoka víceméně překrývá, drobné rozdíly ve vymezení hranic obou typů území, nelze v předepsaném měřítku mapové přílohy (která má mít jen orientační význam - příloha 1), viz metodický pokyn - Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, podchytit. 1.6 Kategorie IUCN Kategorie IV (řízená rezervace) - území pro management stanovišť/druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů. 1.7 Předmět ochrany Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany evropsky významné lokality a navrhované přírodní památky je následující typ přírodního stanoviště ve smyslu směrnice Rady 92/43/EHS: 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco- Brometalia) [T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých, T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)] 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum [L3.1 Hercynské dubohabřiny] 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích [L4 Suťové lesy] 91H0 Panonské šípákové doubravy [L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy] 91I0 Eurosibiřské stepní doubravy [L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy] s význačným výskytem vzácných druhů rostlin např. oměj vlčí mor pravý (Aconitum lycoctonum), oměj pestrý (Aconitum variegatum), hvězdnice chlumní (Aster amellus), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec vičencový (Astragalus onobrychis), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), živočichů např. přástevník mařinkový (Eucharia casta), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), kropenatec čičorkový (Tephrina arenacearia), kovolesklec piplový (Euchalcia consona), pilatka Athalia scutellariae, chrobák ozbrojený (Odontaeus armiger) a hub např. chřapáč chlupatý (Helvella villosa), šťavnatka dvoubarevná (Hygrophorus persoonii),pavučinec nancyský (Cortinarius nanceiensis) nebo bedla zelenolupenná (Melanophyllum eyrei)

6 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ - současný stav Název ekosystému A. ekosystémy Biotop suchých širokolistých trávníků (vegetace sv. Bromion erecti, biotop T3.4) Biotop hercynských dubohabřin (vegetace sv. Carpinion, biotop L3.1) Biotop suťových lesů (vegetace sv. Tilio-Acerion, biotop L4) Podíl plochy v ZCHÚ (%) cca 12 cca 37 cca 12 Popis ekosystému Xerotermní trávníky na vápníkem bohatém podloží v minulosti patrně dlouhodobě ovlivňované pastvou. Dominantu porostu tvoří Bromus erectus pokryvnost ostatních druhů je výrazně menší. Pozoruhodné je větší zastoupení Bothriochloa ischaemum, která je charakteristická spíše pro xerotermní trávníky sv. Festucion valesiacae ev. Alysso-Festucion pallentis. Porosty jsou stále druhově pestré s větším množstvím širokolistých dvouděložných bylin a s výskytem vzácnějších a ohrožených druhů (např. Achillea pannonica, Anthericum ramosum, Astragalus austriacus, Centaurea triumfettii, Coronilla vaginalis, Gentianopsis ciliata, Inula hirta, Linum tenuifolium, Thesium linophyllon aj.). Zajímavý je nález kriticky ohroženého Stachys germanica v počtu několika rostlin. I přes dlouhodobou absenci obhospodařování jsou travnaté svahy jen s malým podílem dřevin, ve fázi blokované sukcese. Z degradací se projevuje především eutrofizace (akumulací živin v ekosystému), expanze trav. Fytocenologicky nevyhraněné porosty s přechody k vegetaci typu acidofilních doubrav sv. Genisto germanicae-quercetum a suťových lesů sv. Tilio-Acerion v závislosti na stanovištních podmínkách. Velká část porostů byla v minulosti chybně mapována jako vegetace střídavě vlhkých bazifilních doubrav (MIKOLÁŠOVÁ 2001). Ve stromovém patře dominuje Quercus robur, pokryvnější jsou javory (Acer sp.), hojnější jsou Tilia cordata, Fraxinus excelsior. Zastoupení Carpinus betulus je relativně malé. V keřovém patře se významně uplatňují zmlazující dřeviny stromového patra, z keřů je hojná Corylus avellana, jiné druhy se vyskytují jen s malou pokryvností (např. Ulmus glabra, Lonicera xylosteum, Crataegus sp. aj.). V bylinném podrostu je hojný Hepatica nobilis, Stellaria holostea, Mercurialis perennis, Poa nemorosa, Impatiens parviflora, roztroušeně Lathyrus vernus, L. nigra, Galium sylvaticum, Brachypodium sp., Asarum europaeum, Polygonatum multiflorum a další. Ze vzácnějších druhů je dosti hojná Lilium martagon, Primula veris, vzácně Potentilla alba, ojediněle byly nalézány vstavače - Platanthera bifolia, Cephalanthera damasonium. Degradace společenstva nevýznamná, šíření Impatiens parviflora je méně závažné. Okrajově především podél jižní hranice území se více projevuje eutrofizace nepochybně v důsledku kontaktu s intenzivně využívanou zemědělskou půdou. Lesní společenstva na strmějších balvanitých svazích či svazích s půdotokem. Částečně se jedná o habituelně a strukturálně nereprezentativní porosty s převahou keřového patra (s Corylus avellana) - porosty na rozhraní vysokých křovin a lesa, ev. o více či méně výrazné přechody k jiným vegetačním jednotkám (často k vegetaci dubohabřin - sv. Carpinion). Ve stromovém patře reprezentativnějšího porostu dominuje Tilia cordata, s větší pokryvností je zastoupen Acer pseudoplatanus. Keřové patro je druhově bohatší, mimo zmlazujících dřevin stromového patra je hojněji zastoupena především Corylus avellana, méně častý je Ulmus glabra, Lonicera xylosteum. V bylinném patře v letním aspektu dominuje Impatiens parviflora, velkou pokryvnost má Mercurialis perennis. Z typických druhů suťových lesů zde roste např. Lamium maculatum, Aconitum lycoctonum, Corydalis cava, Melica nutans, Adoxa moschatellina. Degradace společenstva nevýznamná, šíření Impatiens parviflora je méně závažné.

7 Biotop středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (vegetace as. Potentillo albae-quercetum, biotop L6.4) Biotop acidofilních doubrav (vegetace svazu Genisto germanicae-quercion, biotopy L7.1 a L7.2) cca 0,3 cca 13 V lokalitě jen maloplošně zastoupené hůře klasifikovatelné společenstvo střídavě vlhké teplomilné doubravy. Ve stromovém patře dominuje Quercus robur a Betula pendula. Keřové patro je málo pokryvné s přítomností např. Ligustrum vulgare, Ulmus glabra, zmlazujících javorů a charakteristické Frangula alnus. Bylinné patro má mozaikovitou strukturu, která odráží mikroreliéfové změny a stupeň ovlivnění spodní vodou. Dominuje Molinia arundinacea, zastoupení druhů teplomilných doubrav (např. Anthericum ramosum, Fragaria vesca), druhů hájových (např. Hepatica nobilis, Melica nutans) a druhů indikujících střídavě vlhké půdy (Potentilla alba, Betonica officinalis) je relativně malé. Z acidofytů má větší pokryvnost Festuca ovina. Společenstvo má možná blíže k vlhkým acidofilním doubravám as. Molinio arundinaceae- Quercetum. Subacidofilní teplomilné doubravy (mochnové doubravy) as. Potentilla albae- Quercetum byly v rámci mapování biotopů v lokalitě a v celé oblasti mapovány podstatně častěji a na větších plochách, při podrobnějších průzkumech se však ukazuje, že se jedná spíše o poněkud floristicky pestřejší a o některé bazifilnější druhy bohatší společenstva sv. Carpinion, případně takto byla zcela chybně mapována vegetace vlhkých acidofilních doubrav (as. Molinio arundinaceae- Quercetum). Vegetace mochnových doubrav má v oblasti recentně spíše ostrůvkovitý výskyt (podobně např. lokalita Vrbka nedaleko - JAROŠ 2011b), její historický ústup a postupná přeměna ve vegetaci charakteru spíše nevyhraněných hercynských doubrav (sv. Carpinion) je dána upuštěním od dřívějšího specifického obhospodařování těchto lesů. Druhové složení je méně příznivé (FILIPOV et al. 2008). Degradace je způsobena absencí vhodného obhospodařování (výmladkové hospodaření, lesní pastva, hrabání steliva) s exportem živin, absence managementu vede k eutrofizaci (akumulace živin) a mezofytizaci (šíření stín vytvářejících druhů) ekosystému na úkor charakteristických světlomilných druhů. Společenstvo acidofilních doubrav as. Luzulo albidae-quercetum (biotop L7.1) se uplatňuje na podloží tvořeném pískovci. Ve stromovém patře dominuje Quercus robur, hojnější je Betula pendula, roztroušeně Sorbus aucuparia. Netypicky se objevují dřeviny dubohabřin (např. Tilia cordata, Carpinus betulus). Keřové patro je málo vyvinuté. V bylinném podrostu jsou charakteristické acidofyty (např. Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Dryopteris carthusiana), které převládají. V méně reprezentativních porostech mají velkou pokryvnost Stellaria holostea a Poa nemorosa, případně jsou zastoupeny i další hájové druhy přirozeně eutrofnějších lesů (přechody k vegetaci sv. Carpinion v důsledku eutrofizace a sukcese). Příčinou degradace jsou pomístní projevy eutrofizace s expanzí nitrofilnějších druhů (např. ostružiníků) a ruderalizace (pomístní expanze Calamagrostis epigejos), kterou může způsobovat i rytí přemnožených divočáků. Společenstvo vlhkých acidofilních doubrav (as. Molinio arundinaceae-quercetum, biotop L7.2) se v lokalitě uplatňuje na střídavě vlhkých půdách s podložím tvořeném pískovci. Ve stromovém patře dominuje Betula pendula, hojnější je Quercus robur, Sorbus aucuparia. V keřovém patře je charakteristická Frangula alnus. Pro bylinný podrost je typická větší pokryvnost Molinia arundinacea a přítomnost druhů acidofilních doubrav (např. Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense, Rumex acetosella, Festuca ovina). Společenstvo bylo v rámci mapování biotopů v oblasti zcela ignorováno, ev. bylo nesprávně klasifikováno jako vegetace subacidofilních mochnových doubrav (as. Potentillo albae-quercetum). Příčinou degradace jsou pomístní projevy eutrofizace spojené s expanzí nitrofilnějších druhů, pravděpodobně se uplatňuje i vysušování v důsledku netypického chodu počasí v posledním období (což se může projevovat např. i expanzí ostružiníků.

8 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Kód a název typu přírodního stanoviště 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) - biotop T3.4D dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum - biotop L lesy svazu Tilio- Acerion na svazích, sutích a v roklích - biotop L4 91H0 - panonské šipákové doubravy - biotop L6.1 Podíl plochy v ZCHÚ (%) cca 12 cca 37 cca 12 Popis biotopu typu přírodního stanoviště Xerotermní trávníky na vápníkem bohatém podloží v minulosti patrně dlouhodobě ovlivňované pastvou. Dominantu porostu tvoří Bromus erectus pokryvnost ostatních druhů je výrazně menší. Pozoruhodné je větší zastoupení Bothriochloa ischaemum, která je charakteristická spíše pro xerotermní trávníky sv. Festucion valesiacae ev. Alysso-Festucion pallentis. Porosty jsou stále druhově pestré s větším množstvím širokolistých dvouděložných bylin a s výskytem vzácnějších a ohrožených druhů (např. Achillea pannonica, Anthericum ramosum, Astragalus austriacus, Centaurea triumfettii, Coronilla vaginalis, Gentianopsis ciliata, Inula hirta, Linum tenuifolium, Thesium linophyllon aj.). Zajímavý je nález kriticky ohroženého Stachys germanica v počtu několika rostlin. I přes dlouhodobou absenci obhospodařování jsou travnaté svahy jen s malým podílem dřevin, ve fázi blokované sukcese. Z degradací se projevuje především eutrofizace (akumulací živin v ekosystému), expanze trav. Fytocenologicky nevyhraněné porosty s přechody k vegetaci typu acidofilních doubrav sv. Genisto germanicae-quercetum a suťových lesů sv. Tilio-Acerion v závislosti na stanovištních podmínkách. Velká část porostů byla v minulosti chybně mapována jako vegetace střídavě vlhkých bazifilních doubrav (MIKOLÁŠOVÁ 2001). Ve stromovém patře dominuje Quercus robur, pokryvnější jsou javory (Acer sp.), hojnější jsou Tilia cordata, Fraxinus excelsior. Zastoupení Carpinus betulus je relativně malé. V keřovém patře se významně uplatňují zmlazující dřeviny stromového patra, z keřů je hojná Corylus avellana, jiné druhy se vyskytují jen s malou pokryvností (např. Ulmus glabra, Lonicera xylosteum, Crataegus sp. aj.). V bylinném podrostu je hojný Hepatica nobilis, Stellaria holostea, Mercurialis perennis, Poa nemorosa, Impatiens parviflora, roztroušeně Lathyrus vernus, L. nigra, Galium sylvaticum, Brachypodium sp., Asarum europaeum, Polygonatum multiflorum a další. Ze vzácnějších druhů je dosti hojná Lilium martagon, Primula veris, vzácně Potentilla alba, ojediněle byly nalézány vstavače - Platanthera bifolia, Cephalanthera damasonium. Degradace společenstva nevýznamná, šíření Impatiens parviflora je méně závažné. Okrajově především podél jižní hranice území se více projevuje eutrofizace nepochybně v důsledku kontaktu s intenzivně využívanou zemědělskou půdou. Lesní společenstva na strmějších balvanitých svazích či svazích s půdotokem. Částečně se jedná o habituelně a strukturálně nereprezentativní porosty s převahou keřového patra (s Corylus avellana) - porosty na rozhraní vysokých křovin a lesa, ev. o více či méně výrazné přechody k jiným vegetačním jednotkám (často k vegetaci dubohabřin - sv. Carpinion). Ve stromovém patře reprezentativnějšího porostu dominuje Tilia cordata, s větší pokryvností je zastoupen Acer pseudoplatanus. Keřové patro je druhově bohatší, mimo zmlazujících dřevin stromového patra je hojněji zastoupena především Corylus avellana, méně častý je Ulmus glabra, Lonicera xylosteum. V bylinném patře v letním aspektu dominuje Impatiens parviflora, velkou pokryvnost má Mercurialis perennis. Z typických druhů suťových lesů zde roste např. Lamium maculatum, Aconitum lycoctonum, Corydalis cava, Melica nutans, Adoxa moschatellina. Degradace společenstva nevýznamná, šíření Impatiens parviflora je méně závažné. 0 V lokalitě nezjištěny.

9 91I0 - eurosibiřské stepní doubravy - biotop L6.4 cca 0,3 V lokalitě jen maloplošně zastoupené hůře klasifikovatelné společenstvo střídavě vlhké teplomilné doubravy. Ve stromovém patře dominuje Quercus robur a Betula pendula. Keřové patro je málo pokryvné s přítomností např. Ligustrum vulgare, Ulmus glabra, zmlazujících javorů a charakteristické Frangula alnus. Bylinné patro má mozaikovitou strukturu, která odráží mikroreliéfové změny a stupeň ovlivnění spodní vodou. Dominuje Molinia arundinacea, zastoupení druhů teplomilných doubrav (např. Anthericum ramosum, Fragaria vesca), druhů hájových (např. Hepatica nobilis, Melica nutans) a druhů indikujících střídavě vlhké půdy (Potentilla alba, Betonica officinalis) je relativně malé. Z acidofytů má větší pokryvnost Festuca ovina. Společenstvo má možná blíže k vlhkým acidofilním doubravám as. Molinio arundinaceae- Quercetum. Subacidofilní teplomilné doubravy (mochnové doubravy) as. Potentilla albae- Quercetum byly v rámci mapování biotopů v lokalitě a v celé oblasti mapovány podstatně častěji a na větších plochách, při podrobnějších průzkumech se však ukazuje, že se jedná spíše o poněkud floristicky pestřejší a o některé bazifilnější druhy bohatší společenstva sv. Carpinion, případně takto byla zcela chybně mapována vegetace vlhkých acidofilních doubrav (as. Molinio arundinaceae-quercetum). Vegetace mochnových doubrav má v oblasti recentně spíše ostrůvkovitý výskyt (podobně např. lokalita Vrbka nedaleko - JAROŠ 2011b), její historický ústup a postupná přeměna ve vegetaci charakteru spíše nevyhraněných hercynských doubrav (sv. Carpinion) je dána upuštěním od dřívějšího specifického obhospodařování těchto lesů. Druhové složení je méně příznivé (FILIPOV et al. 2008). Degradace je způsobena absencí vhodného obhospodařování (výmladkové hospodaření, lesní pastva, hrabání steliva) s exportem živin, absence managementu vede k eutrofizaci (akumulace živin) a mezofytizaci (šíření stín vytvářejících druhů) ekosystému na úkor charakteristických světlomilných druhů. 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany zvláště chráněného území je uchování a zlepšení stavu uvedeného biotopu a posílení a podpora populací vzácných druhů rostlin. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geologie: V podloží lokality se střídají horniny křídové s kvartérními sedimenty. Kvartér je zastoupen fluviálními a deluvio-fluviálními sedimenty v nivě Podbradeckého potoka, dále pak návějemi spraší na horních okrajích svahů a deluviálně soliflukčními převážně prachovitohlinitými sedimenty s menší příměsí úlomků hornin na části severně exponovaných svahů. Křídové horniny jsou zastoupeny jednak cenomanem s pískovcovými faciemi s podřízenými polohami facie jílovcové, tak spodním turonem s hlinito-prachovitými faciemi (DOMAS 1969). Mozaikovité střídání chemicky velmi odlišných hornin je charakteristickým jevem řešeného území majícím zásadní vliv na utváření vegetačního krytu. Geomorfologie a reliéf: Podle geomorfologického členění ČR (DEMEK et al. 2006) náleží zájmová oblast k provincii Česká vysočina, k soustavě Česká tabule, která je zde reprezentována podsoustavou Středočeská tabule, celkem Dolnooharská tabule, podcelkem Řipská tabule a okrskem Perucká tabule. Perucká tabule tvoří členitou pahorkatinu na spodnoturonských písčitých slínovcích, spongilitech a cenomanských pískovcích. Je charakteristická erozně denudačním reliéfem rozsáhlých pliocenních strukturně denudačních plošin. Povrch je z velké části zakryt sprašovými závějemi a pokryvy (DEMEK et al. 2006). Terén je v řešeném území svažitý s expozicí převážně k severu, jen ve východní části území k jihu, převýšení dosahuje až 46 m.

10 Pedologické poměry: Hlavními půdními typy řešeného území jsou pararendzina arenická a fluvizem modální (TOMÁŠEK 2007). Klima: Hodnocené území patří dle Quitta (TOLAZS et al. 2007) do teplé, srážkově chudé oblasti W2. Biogeografická situace: Podle biogeografického členění ČR (CULEK 1996) je řešené území součástí Řipského bioregionu. Bioregion je tvořen nížinnou tabulí na SZ středních Čech, zabírá převážnou část Dolnooharské tabule a západní část Pražské plošiny, má protáhlý tvar ve směru SZ - JV a plochu 1585 km 2. Bioregion se vyznačuje pauperizovanou teplomilnou biotou 2. bukovodubového vegetačního stupně, ve vyšších polohách s přechody do 3. dubovo-bukového vegetačního stupně. V kaňonech Vltavy a jejích přítoků, podobně jako na ojedinělých neovulkanitových elevacích, se nachází pestrá biota se zbytky teplomilné lesní a lesostepní vegetace. Je zde zastoupeno několik mezních a exklávních prvků, i české endemity flóry a hmyzu. Netypickými částmi jsou terasy s acidofilními doubravami (sekundárně bory), které tvoří přechod do Polabského bioregionu. V současnosti v bioregionu dominuje intenzivně využívaná orná půda, hodnotné jsou fragmenty travních lad a skalního řídkolesí. Lesnatost bioregionu je nízká, lesy jsou menší - převážně kulturní bory, listnaté porosty se vyskytují maloplošně (CULEK 1996). Řešené území leží v termofytiku ve fytogeografickém podokresu 7a Libochovická tabule (SKALICKÝ 1988). Mapa potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ 2001) předpokládá v lokalitě převládající černýšové dubohabřiny (as. Melampyro nemorosi-carpinetum), menší zastoupení je očekáváno u mochnové doubravy (as. Potentillo albae-quercetum). V nivě Podbradeckého potoka lze předpokládat lužní les, který ve východní části lokality může mít charakter topolové doubravy (as. Querco-Populetum) ev. i jilmové doubravy (as. Querco-Ulmetum). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Název druhu Rostliny Aconitum lycoctonum subsp. lycoctonum oměj vlčí mor pravý Aconitum variegatum oměj pestrý Aster amellus hvězdnice chlumní Astragalus austriacus kozinec rakouský Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Roztroušeně především ve vegetaci Tilio-Acerion i mimo vymezené bloky. Menší i větší porosty v lužním lese ve východní části lokality. Hojně na zarůstající světlině u cesty v centrální části lokality. Relativně hojně na xerotermních stráních ve východní části lokality. Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Popis biotopu druhu, další poznámky 3 Hlavně suťové lesy. 3 Lužní les. 3 Lesostepní stráňka podél cesty v centrální části lokality. 2 Xerotermní stráně ve východní části lokality.

11 Astragalus onobrychis kozinec vičencovitý Centaurea triumfettii chrpa chlumní Cephalanthera damasonium okrotice bílá Cornus mas svída dřín Coronilla vaginalis čičorka pochvatá Lilium martagon lilie zlatohlávek Linum tenuifolium len tenkolistý Platanthera bifolia vemeník dvoulistý Živočichové - bezobratlí Formica fusca mravenec otročící Formica rufibarbis mravenec Ojediněle na xerotermních stráních ve východní části lokality. 3 Xerotermní stráně ve východní části lokality. 1 rostlina. 3 Lesostepní stráňka podél cesty v centrální části lokality. 4 rostliny 3 Dubohabřina. Ojediněle. 3 Okraj dubohabřiny. 1 rostlina 2 Lesostepní stráňka podél cesty v centrální části lokality. Roztroušeně, místy 3 Dubohabřiny, suťové lesy. hojněji v lesích. 1 rostlina 3 Xerotermní stráně ve východní části lokality. 3 rostliny 3 Světlý suťový křovinoles, dubohabřina. Běžně. 3 Běžný mravenec osídlující otevřené až mírně zastíněné lokality Běžně. 3 Druh suchých trávníků a stepí nižších až středních poloh, vyhýbá se vlhku a zastíněni. Ojediněle. 3 Otevřená stanoviště. Bombus lapidarius čmelák skalní Bombus pascuorum Ojediněle. 3 Otevřená stanoviště. čmelák polní Bombus rupestris Ojediněle. 3 Otevřená stanoviště. čmelák cizopasný Bombus terrestris Ojediněle. 3 Otevřená stanoviště. čmelák zemní Bombus hypnorum Ojediněle. 3 Otevřená stanoviště. čmelák rokytový Bombus lucorum Ojediněle. 3 čmelák hájový Odontaeus armiger Ojediněle. 3 Xerotermní a stepní trávníky. chrobák ozbrojený Iphiclides podalirius Ojediněle. 3 Teplé křovinaté svahy. otakárek ovocný Eucharia casta Relativně početně. 2 Xerotermní a stepní trávníky přástevník mařinkový Houby chřapáč chlupatý (Helvella villosa) šťavnatka dvoubarevná (Hygrophorus persoonii) pavučinec nancyský (Cortinarius nanceiensis) bedla zelenolupenná (Melanophyllum eyrei)

12 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území je v současnosti chráněno jako EVL. Dosud zde nebyly prováděny žádné managementové zásahy. b) lesní hospodářství Lesy jsou v oblasti v současné době plošně velmi redukované. Postupné odlesňování, které započalo již v mladší době kamenné, nejvíce zasáhlo rovinné polohy a mírné svahy. Zbytky lesů, které se zachovaly především na svažitých místech nevhodných k obdělávání půdy, byly formovány pařezovým hospodařením, lesní pastvou později i výsadbou nevhodných monokultur, především jehličnanů. Zvláště posledně jmenovaný způsob hospodaření má na lesní ekosystémy v oblasti devastující vliv, neboť způsobuje i degradaci půd, což může dlouhodobě nepříznivě ovlivňovat snahu o případnou rekonstrukci porostů. V lokalitě jsou lesy překvapivě dobře zachované, ovlivněně většinou jen dřívějším výmladkovým hospodařením a lesní pastvou, jen ve východní části území objevujeme porosty geograficky a stanovištně nevhodných dřevin, všeobecně podstatně horší kvalita porostů je za východní hranicí PP. c) zemědělské hospodaření Travnaté svahy ve východní části lokality jsou zbytky původně rozlehlejších ploch, které v minulosti sloužily jako pastviny. Pastva významnou měrou formovala společenstva rostlin těchto stanovišť, udržovala bezlesí, na pozemcích, které nebylo možné využít jako ornou půdu. Při použití současných měřítek hodnocení kvality nelesních biotopů, však tento způsob obhospodařování nebyl vždy pozitivní, tak jak se v současnosti často píše. V případě obecních pastvin velmi negativně působila často až extrémně intenzivní pastevní zátěž, daná nezodpovědností majitelů stád (resp. paradoxně jejich racionálním chováním), kteří se při jejich využívání snažili maximalizovat svůj užitek vyháněním neúměrně většího množství dobytka. Nadměrné zatížení pastvin vedlo k jejich degradaci (měřeno celkovým výnosem píce a rychlostí regenerace), v extrémních případech až devastaci, kdy koncentrovaný dobytek vyžral i kořínky rostlin a velkou část pozemku proměnil v prostor s řídkou vegetací nebo v bahniště (na vlhčích pastvinách). Na příkladu obecních pastvin byl popsán ekonomický jev Double C - Double P Game (HARDIN 1968), popisující racionální chování jednotlivých subjektů (v tomto případě majitelů stád) k veřejnému majetku (obecní pastvině), jejich motivaci k větší exploataci pastviny s vidinou většího individuálního přínosu (napasení většího stáda) avšak s negativními dopady na všechny subjekty (devastace pastviny, zmenšující se výnos píce), neboť podobně racionálně měli tendenci uvažovat všichni, kteří tyto pastviny využívali. Upuštění od tohoto způsobu hospodaření by pak vedlo nepochybně ke zlepšení kvality vegetace (revitalizace porostů), menší úživnost půdy původně zatížené intenzivní pastvou se staletým exportem živin s jinak příznivým chemizmem by byly důležitými faktory rozvoje druhově velmi bohaté květeny, přičemž tento pozitivní stav může především na sušších místech a místech s horšími fyzikálními vlastnostmi půdy - v lokalitě např. větší objemové změny půdy a půdotok (obé významné faktory limitující rozvoj dřevin) trvat i relativně

13 dlouho (možná až desítky let) i bez optimálního obhospodařování pozemků. Mezofilnější a méně svažitá místa by samozřejmě rychle zarůstala křovím. Jakým způsobem byly pastvin v lokalitě v minulosti využívány, již patrně nelze zjistit, resp. není v silách zpracovatele plánu péče toto zjišťovat. d) myslivost Lokalita je součástí honitby (Mšené-lázně, kód honitby: ). V lesích jsou porůznu přikrmovací zařízení pro zvěř, na okrajích lesa jsou roztroušeně zbudovány posedy. V okolí krmelců se zpravidla šíří nitrofilní druhy (kopřiva, šťovík) nebo rostliny, jejichž semena jsou sem donesena ke krmení. Problematická je v lokalitě větší koncentrace černé zvěře, což vede k rozrývání drnu především v doubravách, to má za následek ruderalizaci a především šíření Calamagrostis epigejos ve světlých lesních porostech. e) rekreace a sport Ve východní části vede přes lokalitu značená turistická cesta, cesta není příliš intenzivně využívána, určitý provoz zde však je. Ostatní části lokality nejsou k rekreaci a sportu využívány. f) jiné způsoby využívání Občasný průjezd zemědělské techniky po cestě, 1 malá černá skládka. Bez většího vlivu. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nebyly zjištěny. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast LO 17 - Polabí Lesní hospodářský celek Litoměřice Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 76 Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství LS Litoměřice Nižší organizační jednotka - Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Podíl (%) Přírodní lesní oblast: LO 17 Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT 2 Výměra typů (SLT) (ha) 1 1A javoro-habrová doubrava DBZ (2-3), DB (3-4), LP (1-2), HB (1-2), JV (+-1), BK, BRK 0,76 1 1D obohacená habrová doubrava DB-DBZ (6-8), LP (1-2), JV (1), HB (+-1), JS (+-1), JL (+-1) 6,84 9 1S (habrová) doubrava na píscích DB (7-8), HB (1-2), LP (+-1), BO (1), BR 7,60 10

14 1C suchá habrová doubrava DB (7-9), HB (+-1), LP (1-2), BRK (+- 13, ) 1B bohatá habrová doubrava DBZ (2-5), DB (3-5), LP (2-3), HB (1-14, ), BK (+-1), JV (+-1), BRK (+-1), BB (+-1) 1K kyselá doubrava DBZ (6-9), BK (+-1), LP (+-1), HB (+- 14, ) 1X dřínová doubrava DBZ (3-5), DBP (2-5), LP (+-2), HB (+-1), BRK (+-1), MK (+-1), BB (+-2) 2,28 3 2D obohacená buková doubrava DB-DBZ (6), BK (1), LP (1), JV (1), HB (1), JL 6,08 8 3L lipová javořina JS (3-4), OL (6-7), JV, KL, JL, DB 6,08 8 1G vrbová olšina OL (9-10), VR (+-1) 3,04 4 1Z zakrslá doubrava DBZ (6-9), BR (+-2), LP (+-1), HB +- 0,76 1 2), BRK (+-1), MK (+-1), BB (+-1) Celkem zjištěno v 2D projekci, zaokrouhleno na 2 desetinná místa 2 - podle Rámcových zásad lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Listnáče BB Acer campestre ,63 2,15 JV Acer platanoides ,57 3,38 JK Acer pseudoplatanus ,25 0,33 AL Alnus glutinosa ,65 7,43 BR Betula pendula ,44 0,58 BRP Betula pubescens HB Carpinus betulus ,52 8,58 Cornus mas Cornus sanguinea subsp. sanguinea Corylus avellana Crataegus monogyna Crataegus spec Euonymus europaea BK Fagus sylvatica ,92 3,84 JS Fraxinus excelsior 8, ,32 3,05 Ligustrum vulgare Lonicera xylosteum Pyrus communis DBZ Quercus petraea ,97 23,65 DBP Quercus pubescens ,66 0,87 DB Quercus robur ,89 28,81 Rhamnus cathartica Ribes uva-crispa Robinia pseudacacia Rosa canina agg

15 Rubus fruticosus agg VR Salix sp. 0,00 0,00 0,25 0,33 Sambucus nigra MK Sorbus aria ,25 0,33 JŘ Sorbus aucuparia BŘK Sorbus torminalis ,60 3,43 LP Tilia cordata ,37 11,02 JL Ulmus glabra JL Ulmus minor ,07 1,40 Viburnum lantana Jehličnany MD Larix decidua SM Picea abies 1,52 2, BOČ Pinus nigra BO Pinus sylvestris ,63 0,83 Celkem 76, , (+) - příměs Příloha: Lesnická mapa typologická - příloha Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Hvížďalecký (Podbradecký) potok Číslo hydrologického pořadí /4 Úsek dotčený ochranou (ř. km od do) cca 2,2-7,4 Charakter toku Přirozený Příčné objekty na toku V PP nezjištěny Manipulační řád - Správce toku Neurčeno - v majetku obce Mšené-lázně Správce rybářského revíru - Rybářský revír Není Zarybňovací plán Základní údaje o zemědělské půdě Příloha: Popis dílčích ploch a objektů, výčet plánovaných zásahů v nich - příloha T2 Mapa dílčích ploch a objektů - příloha Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup V lokalitě dosud neprobíhaly žádné managementové zásahy. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Při zajišťování péče o hlavní předměty ochrany nebude docházet ke kolizi zájmů.

16 3. Plán zásahů a opatření Výčet popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcové směrnice péče o les podle souboru lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 Les ochranný 1X, 1Z Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 1X DBZ (3-5), DBP (2-5), LP (+-2), HB (+-1), BRK (+-1), MK (+-1), BB (+-2) 1Z DBZ (6-9), BR (+-2), LP (+-1), HB +-2), BRK (+-1), MK (+-1), BB (+-1) Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C BOČ MD Porosty s převahou dubu Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) náseky, kotlíková seč, jednotlivý výběr náseky, kotlíková seč, jednotlivý výběr výběrný Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba postupná rekonstrukce porostů postupná rekonstrukce porostů fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Postupné náhrada za dřeviny Postupné náhrada za dřeviny dle SLT. dle SLT. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Výchovnými Výchovnými zásahy v jehličnatých porostech zásahy v jehličnatých porostech podporovat uvolňováním nálety podporovat uvolňováním nálety a nárosty listnáčů. a nárosty listnáčů. Vytvoření vertikálně diferencovaného porostu přirozeného druhového složení. Využívat a upřednostňovat přirozené zmlazení. Doplňovat sadbou dle SLT. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Výsadby dřevin dle SLT. MZD 100%. Výsadby dřevin dle SLT. MZD 100%. Výsadby dřevin dle SLT. MZD 100%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Standardní ochrana proti zvěři. Ochrana výsadeb proti přerůstání plevely ožínáním. Standardní ochrana proti zvěři. Ochrana výsadeb proti přerůstání plevely ožínáním. Standardní ochrana proti zvěři. Ochrana výsadeb proti přerůstání plevely ožínáním. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií

17 Vždy se souhlasem orgánu ochrany přírody. Poznámka Na vhodných místech ponechat zásobu mrtvého dřeva. Preference přibližování dřeva bez použití těžké techniky. Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 2 Hospodářský les 1C, 1A Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 1C DB (7-9), HB (+-1), LP (1-2), BRK (+-1) 1A DBZ (2-3), DB (3-4), LP (1-2), HB (1-2), JV (+-1), BK, BRK Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C dubovo - březový javorový MD Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) výběrný výběrný náseky, kotlíková seč, jednotlivý výběr Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba DB - fyzický věk; ostatní: 80 nepřetržitá DB - fyzický věk; ostatní: 80 nepřetržitá postupná rekonstrukce porostů Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Vytvoření vertikálně Vytvoření vertikálně diferencovaného porostu diferencovaného porostu přirozeného druhového složení. přirozeného druhového složení. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Využívat a upřednostňovat Využívat a upřednostňovat přirozené zmlazení. Doplňovat přirozené zmlazení. Doplňovat sadbou dle SLT. sadbou dle SLT. Postupné náhrada za dřeviny dle SLT. Výchovnými zásahy v jehličnatých porostech podporovat uvolňováním nálety a nárosty listnáčů. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Výsadby dřevin dle SLT. MZD 100%. Výsadby dřevin dle SLT. MZD 100%. Výsadby dřevin dle SLT. MZD 100%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Standardní ochrana proti zvěři. Ochrana výsadeb proti přerůstání plevely ožínáním. Standardní ochrana proti zvěři. Ochrana výsadeb proti přerůstání plevely ožínáním. Standardní ochrana proti zvěři. Ochrana výsadeb proti přerůstání plevely ožínáním. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Vždy se souhlasem orgánu ochrany Vždy se souhlasem orgánu přírody. ochrany přírody. Poznámka

18 Na vhodných místech ponechat zásobu mrtvého dřeva. Preference přibližování dřeva bez použití těžké techniky. Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 3 Hospodářský les 1K, 1S Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 1K DBZ (6-9), BK (+-1), LP (+-1), HB (+-1) 1S DB (7-8), HB (1-2), LP (+-1), BO (1), BR Porostní typ A Porosty s převahou dubu Porostní typ B Porost s Populus x canadensis a JS Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) výběrný náseky, kotlíková seč, jednotlivý výběr Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba DB - fyzický věk; ostatní: 80 nepřetržitá postupná rekonstrukce porostů Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Vytvoření vertikálně Postupné náhrada za dřeviny diferencovaného porostu dle SLT. přirozeného druhového složení. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Využívat a upřednostňovat Jednotlivým výběrem, kotlíkovou přirozené zmlazení. Doplňovat sečí či náseky odstraňovat sadbou dle SLT. nepůvodní druhy dřevin z celého území. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Výsadby dřevin dle SLT. MZD Výsadby dřevin dle SLT. MZD 100%. 100%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Standardní ochrana proti zvěři. Standardní ochrana proti zvěři. Ochrana výsadeb proti přerůstání Ochrana výsadeb proti přerůstání plevely ožínáním. plevely ožínáním. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Vždy se souhlasem orgánu ochrany přírody. Poznámka Na vhodných místech ponechat zásobu mrtvého dřeva. Preference přibližování dřeva bez použití těžké techniky.

19 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 4 Hospodářský les 1D, 2D, 1B Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 1D DB-DBZ (6-8), LP (1-2), JV (1), HB (+-1), JS (+-1), JL (+-1) 2D DB-DBZ (6), BK (1), LP (1), JV (1), HB (1), JL 1B DBZ (2-5), DB (3-5), LP (2-3), HB (1-2), BK (+-1), JV (+-1), BRK (+-1), BB (+-1) Porostní typ A porosty s převahou dubu Porostní typ B SM Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) výběrný náseky, kotlíková seč, jednotlivý výběr Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba DB - fyzický věk Ostatní: 80 nepřetržitá postupná rekonstrukce porostů Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Vytvoření vertikálně Postupné náhrada za dřeviny diferencovaného porostu dle SLT. přirozeného druhového složení. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Využívat a upřednostňovat Jednotlivým výběrem, kotlíkovou přirozené sečí či náseky odstraňovat zmlazení. Doplňovat sadbou dle nepůvodní druhy dřevin z celého SLT. území. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Výsadby dřevin dle SLT. MZD Výsadby dřevin dle SLT. MZD 100%. 100%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Standardní ochrana proti zvěři. Standardní ochrana proti zvěři. Ochrana výsadeb proti přerůstání Ochrana výsadeb proti přerůstání plevely ožínáním. plevely ožínáním. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Vždy se souhlasem orgánu ochrany přírody. Poznámka Na vhodných místech ponechat zásobu mrtvého dřeva. Preference přibližování dřeva bez použití těžké techniky.

20 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 5 Hospodářský les 1G, 3L Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 1G OL (9-10), VR (+-1) 3L JS (3-4), OL (6-7), JV, KL, JL, DB Porostní typ A relativně přirozené porosty Porostní typ B Porost s Populus x canadensis Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) pn, N kotlíková seč, jednotlivý výběr - u hybridních topolů, jinak pn, N Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 1G L G L 20 okamžité odstranění hybridních topolů; jinak 1G 80-90, 3L G L 20 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Udržení porostu s příznivou Postupné náhrada za dřeviny strukturou a druhovou skladbou. dle SLT. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Využívat a upřednostňovat Jednotlivým výběrem, kotlíkovou přirozené zmlazení. Doplňovat sečí či náseky odstraňovat sadbou dle SLT. nepůvodní druhy dřevin z celého území. Využívat a upřednostňovat přirozené zmlazení. Doplňovat sadbou dle SLT. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Výsadby dřevin dle SLT. MZD Výsadby dřevin dle SLT. MZD 60-70% a víc. 70%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Poznámka Na vhodných místech ponechat zásobu mrtvého dřeva. Preference přibližování dřeva bez použití těžké techniky. Likvidace Heracleum mantegazzianum.

21 b) péče o vodní toky Bez managementových zásahů. c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Xerotermní travinná společenstva se sporadickým výskytem dřevin (plochy A) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Sečení, regulace náletů a křovin Sečení: 1x /1-2 roky; odstraňování dřevin: v průměru 1x/3 roky Sečení: 1x /2 roky; odstraňování dřevin: v průměru 1x/4 roky Křovinořez, sekačka s prstovou lištou, bubnová sekačka Sečení: konec srpna, začátek září; odstraňování dřevin: listopad - únor. Při sečení ponechávat pravidelně rozmístněné neposečené ostrůvky - cca 20% celkové plochy dílčí části, ponechané ostrůvky posekat až příští rok (neposečené ostrůvky každý rok vymezit někde jinde). Odstraňování náletových dřevin nejlépe na sklonku vegetačního období před počátkem shromažďování asimilátů do kořenů; po řezu je vhodná aplikace herbicidu na pařez (např. ROUNDUP, koncentrace 50%). Dřevinami zarůstající xerotermní stanoviště (plocha M) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Ruderalizovaná místa, úhor (plocha B) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Redukce křovin a náletových dřevin - vyžínání 1x /2 roky 1x/3-5 let Křovinořez, motorová pila, ruční pila Redukce dřevin: listopad - únor; vyžínání křovinořezem - září Sečení, regulace náletů a křovin Sečení: 3x /rok; odstraňování dřevin: v průměru 1x/3 roky Sečení: 2x /rok; odstraňování dřevin: v průměru 1x/4 roky Křovinořez 3 seče: 1. seč polovina června, 2. seč červenec, 3. seč srpen-září 2 seče: 1. seč polovina června, 2. seč srpen Redukce dřevin: listopad - únor; vyžínání křovinořezem - září Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Zpracování kapitoly se u přírodních památek nevyžaduje, hospodaření by mělo respektovat rámcové směrnice péče o les pro jednotlivé SLT, viz kapitola Zvláštní pozornost vyžaduje likvidace bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) na lesní půdě (jeho porosty vyznačené v příloze M3). K likvidaci bolševníku doporučuji použití systémových herbicidů na bázi glykofosfátů (obsažený např. v přípravku Roundup Biaktiv) nebo triclopyru (např. Garlon). Herbicidy by měly být aplikovány brzy na jaře, kdy jsou rostliny jen asi cm vysoké a dostaneme se snadno až do středu porostů. Před koncem května je obvykle nutné zopakovat postřik na později vzešlé semenáčky. Postřik výrobcem doporučenou dávkou působí efektivně nejen na

22 bolševník, ale i na veškerou další vegetaci, která ale pod hustými porosty bolševníků bývá velmi chudá. Aplikaci herbicidu provádíme za klidného a suchého počasí dle instrukcí uvedených na obalu výrobku. V případě zásahu v biologicky hodnotných oblastech, na plochách se smíšenou vegetací, v blízkosti vodních ploch a v chráněných územích aplikujeme postřik za pomoci nástavců umožňujících přesný zásah nežádoucích rostlin. Nakládání s herbicidy vyžaduje opatrnost při skladování (abychom zamezili úniku do prostředí), použití ochranných pomůcek (rukavice, ochranné brýle, respirátor) během aplikace a likvidaci prázdných obalů předepsaným způsobem (NIESEN et al. 2005). Příloha: Lesnická mapa typologická - příloha 4 Mapa dílčích ploch a objektů - příloha 3 Popis dílčích ploch a objektů, výčet plánovaných zásahů v nich - příloha T2 b) nelesní pozemky Příloha: Popis dílčích ploch a objektů, výčet plánovaných zásahů v nich - příloha T2 Mapa dílčích ploch a objektů - příloha Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je dle zákona č. 114/1992 Sb., odst. 6, m od hranice ZCHÚ. V tomto území je plánována likvidace javoru jasanolistého (Acer negundo) a postupná náhrada porostů s hybridními topoly, viz zákres v příloze 3. Typ managementu Eliminace Acer negundo na nelesní půdě chemicky i mechanicky Vhodný interval jednorázově, poté dle potřeby Minimální interval - Prac. nástroj/hosp. zvíře Křovinořez, aplikátor herbicidu Kalendář pro management Aplikace herbicidu: říjen, odstranění: zima Upřesňující podmínky Zamezení kořenové aplikací roztoku herbicidu na řez Odstraňování porostů hybridních topolů a jejich náhrada dřevinami přirozené druhové skladby lesa podle SLT bude prováděno v rámci péče o lesní porosty. Příloha: Popis dílčích ploch a objektů, výčet plánovaných zásahů v nich - příloha T2 Mapa dílčích ploch a objektů - příloha Zaměření a vyznačení území v terénu 1) Zaměření ZCHÚ v terénu. 2) Provedení označení zvláště chráněného území v terénu pruhovým značením na hraniční sloupky a na hraniční stromy podle 11, vyhl. MŽP ČR č. 60/2008Sb. 3) Umístění cedulí s malým státním znakem České republiky s uvedením kategorie zvláště chráněného území.