Interview with Marketa Holomkova. June 21, 1997
|
|
- Romana Beránková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Interview with Marketa Holomkova
2 Marketa Holomkova 2 Question: Tak pani Holomkova, řeknete, jak se menujete, kdy a kde ste se narodila? Answer: V Uherským Brodě. Q: A jak se jmenujete? A: Holomkova. Q: A křestním jménem? A: Holomkova. Margita. Q: No a kdy ste se narodila? A: 27. března Q: Aha. A kde řikáte, že jste se narodila? A: V Uherským Brodě. Q: A kolik vás bylo doma dětí? A: Štyry jako chlapci a já. Q: A vy jste byla nejmladší? A: Ja. Jo, jo. Ještě kluka. Bratra sem měla nejmenšího. Vosum let. Ten zustal v koncentráku. Q: A čim byl tatínek? A: Tatinek dělal u Židáků, dělal. Q: U Židáků. A: Ano. Q: A bydleli ste, měli ste byt nebo domeček nebo - - A: Taky domeček sme měli, no. Q: Někde na kraji města to bylo?
3 Marketa Holomkova 3 A: Ne. Hned přímo tam, jak sme bydleli Uherský - - To bylo okres Uherský - - Q: Starý město ste řikala. A: Q: No jaký to tylo doma? Bylo to hezký, bylo veselo? A: Tak, to sme měli veselo furt tam. Q: Vyprávějte, vyprávějte. Na co si všecko, všecko na co si pamatujete. nečekejte až se zeptám. A: No tak, já nevim. Q: Co dělal tatinek? A: Tatínek byl u těch Žiďáků. Q: Ale co tam dělal? A: Boty pucoval, jim, těm Židákům. Q: Jako sloužil. Ano? A: Ano. Q: A čim oni byli? Oni byli - - A: On byl jako dělnik. Q: Ne, ale čim oni byli? To byli továrníci nebo obchodníci. A: Ne. Obyčejný jako dělnik. Q: Ne. Ty Židi, u kterejch sloužil. A: To já nevim. Q: Nevite. A: Nevim. Q: No a tak tatinek tam sloužil a z toho co vydělal, tak živil rodinu.
4 Marketa Holomkova 4 A: Ano. Celou rodinu. Q: A vy jako děti ste museli pomahat vydělávat? A: Ne. Q: Povídejte. Chodili ste do školy neb - - A: Tam nechodili do školy. My sme nechodili do školy. Q: A co ste dělali, když ste nechodili do školy a nemuseli ste pracovat? A: jako rodiče. Q: No, ale co, vy děti, ste dělaly? A: Tak. My sme hrály, chodily jako všude na ovoce, a to Q: A měli ste kamarády mezi ostatními dětmi, neromskými? A: Ano. Q: A jak se k vám chovali, ty děti a jejich rodiče? A: Dobře. Q: Měli ste - - Měli vás rádi? A: Jo. Q: Chovali se - - A: Ano, dobře se chovali. Q: A když ste potřebovali pomoc, pomohli vám? A: To ne. Q: Vy ste nepotřebovali nebo nepomohli? A: Nepomohli. Q: Takže vás měli rádi, ale ne zas tak moc. A: Ne tak moc.
5 Marketa Holomkova 5 Q: Na co si tak pamatujete z dětství? A: No já si nepamatuju. Q: Měli ste ňákou drůbež? A: Ne. Neměli sme. Q: Tak ste žili jako, jakoby ve městě. A: Ano. Q. A ani ten nestarší bratr, nechodil do školy? A: Ne. Q: Tam nebyla škola? A: Tam - - Tam byla škola, ale ne - - Ale jako byl obec, že jako sme tam byli, tak tam nezaváděli jako nás do školy. Q: Takže rómský děti nechodily do školy - - A: Ano, ano. Q: A ty ostatní děti chodily. A: Ja (něm.). Q: Paní Holomková, sama vo tom mluvte. A: No, co - - Q: No, jak to bylo potom, když - - Když republiku zabrali Němci? Pocítili ste to nějak? A: Tak pocítili jako, že máme jít, jako do toho koncentráku. Q: No, jak ste se to dozvěděli? A: Od - - Od toho starostu. Jako rodiče se dověděli. Q: A co jim řekl? A: Jako, že nebudeme, jako tam bydlet, že jako nám dají do koncentráku.
6 Marketa Holomkova 6 Q: A řekl do kterého? A: Ano. Do Osvěčína. Q: On to věděl? A: Ano, ano. Q: A co vám o tom táboře řekl? A: Tak řikal jako, že jako abychom se chystali, jako že půjdeme do toho koncentráku. Q: No a řikal, jaký to tam bude? A: Ne. To neřekl. Q: A už tam někteří vaší známý šli předtím? A: Ne. Ne. Q: A co ste si mysleli, že to je? A: No, tak co mysleli. Že jako jedeme pryč, jako do toho, do toho koncentráku. Q: A kdy to, paní Holomková, bylo? V kterém roce? A: Já si nepamatuju. Q: Váš pan manžel říká v roce 43. A: Tak. Q: Bylo to tak? A: Bylo. Q: A bylo to na jaře nebo v létě? A: Já myslim v létě. To bylo v létě. To už si nepamatuju. Q: No a jak to probíhalo? Kam ste šli z toho oklucka (ph.)? A: Inu do - - Do toho - - Do tý vagóny. Jak bylo vystavovaný ty vagó - - Q: A nikde mezi tím jako nešli ste do ňákýho sousedního města?
7 Marketa Holomkova 7 A: Ne. Ne, ne. Nikdo. No a tam nás ostříhali a - - Q: Počkejte, to je moc rychlé. Ten vagón pro vás přijel na nádraží do tý vesnice, kde jste bydleli? A: Ano. To bylo jako tam na tom - - Vystavovaný. Q: Ano. A byl to osobní vagón nebo - - A: Byl osobní, nákladní vagón. Q: Nákladní. A co jste si směli vzít sebou? A: Tak maminka měla peřiny dvě, jídlo no a jako šacení. To nám vzali všecko. Q: A každej ste něco nesl? A: Ne. Q: Vy děti ste nenesly nic? A: Ne. Ne. Q: A dokud ste eště byli doma byli, byli ste chudí nebo zámožní? Nebo tak akorát? A: Akorát to bylo to - - Q: Na živobytí to stačilo. A: Jo, jo. To stačilo. Q: No a teď povídejte. Kdo už byl v tom vagóně, když vás tam na - - dali do toho vagónu. A: Němci. Q: No ti vás hlídali. A: Ano. Q: A ňácí jiní li - - A: Akorát my sme tam byli jako do toho vagónu a Němci jako jeli s náma.
8 Marketa Holomkova 8 Q: Jenom s vaší rodinou. A: Ano. Q: A kam vás odvezli? A: Do toho, do Osvěčína. Q: No dobře. Někde ste jistě dost - - To tam přišla jenom vás sedum? A: Všecky. Tam bylo moc jako našej - - Q: No, ale kde jste se jako spojili s těmi lidmi? A: My sme tam všechni, ty cigáni. No a s těmi - - Jako šli s náma do toho, do tý vagóny. Q: A kolik vás tam bydlelo, rodin Rómských? A: No, tak vod 30 číslo. Q: Takže všechny Rómy najednou. A: Ano. Všichni. Q: Takže dohromady vás mohlo bejt 1000? A: No. To jo. Q: A hodně dětí tam bylo? A: Dětí no. Každý měl děcka tam. Q: A vy ste neměli ste babičku nebo dědečka? A: Já měla sem babičku, dědu. Q: Ati šli taky s váma? A: Taky. Ano. Ty tři jako, všechno tam šli s náma. Q: A jako dlouho tam - -Z toho oklucka (ph.) ste jeli rovnou do Osvětíma? A: Ano.
9 Marketa Holomkova 9 Q: A jak dlouho ste byli na cestě? A: Já nevim kolik bylo hodin, jak sme tam dojeli. Q: No byly to hodiny nebo dny? A: Dny to bylo. jak voni tam přijeli jako ty do Ostravy přijeli. No a pak do toho koncentráku. S náma jeli vagóny. Q: A ti Němci, kteří jeli s váma - - A: No to byli naše, český ještě. Q: Jo tak. Vy ste řekla Němci, to jste se spletla. A: Ano. Ano. Q: To byli český četníci. A: Ano, ano. Ty s náma jeli až - - Q: Do Osv - - Do Ostravy. A: Ano. Q: A jak se k vám chovali? A: No, takový, že s náma mluvili dobře. No a potom nás vzali už Němci. Q: V tý Ostravě vás převzali. A: Ano. Do toho koncentráku, jak sme jeli. Q: No to už je blízko z Ostravy. A: Ano. Q: A jak ti se k vám chovali? Křičeli nebo - - A: Křičeli. Q: Byli hodní? A: Křičeli. Psy měli a křičeli.
10 Marketa Holomkova 10 Q: A jaký psy měli? A: Byli ty vlčáky. To potom nás tam dali, jako do toho Osvěčíma, tam jako nás tam vostříhali, všechno - - Q: A když jste vystoupili z vagónu, mohli ste si ty peřiny a ty věci vzít sebou? A: Ano. To vzali všechno a oni to vzali s nama. Ty Němci nám to vzali všechno. Nám to vzali všechno. Naházeli na jednu hromadu, no a tak sme šli. Q: A kam ste přišli? Do kterého tábora? A: Do toho Osvěčíma. Q: No toho cikánského tábora. Vždyt tam bylo hodně táborů. A: Moc. Osvěčím. Přímo do Osvěčíma. Q: Birkenau (něm.). Březinka. A: Ano, ano. Q: A tam bylo hodně táborů? A: Moc, moc bylo. Q: A jeden z nich byl váš. A: Náš. Já sem byla na 10. Q: Na bloku. A: Ano. Blok 10. To si pamatuju, jináč nepamatuju si nic. Q: No a jaký to - - Co s vámi dělali, když jste přijeli? Tak, oni vás sprchovali? A: Jo. Stříhali. Q: A holili. A: A holili. Všechno ostříhali. No jak byli všecko hotový, tak jako vzali to a dali nás na ten lágr.
11 Marketa Holomkova 11 Q: A kdy vás tetovali? A: Tam v tom. Přímo v tom. Q: Ukažte takhle ruku. Tak. A: Na tom. No v tom Osvěčíně. Na ten, na ten Q: A kdo to tetoval? A: Němci. Němci. Němci. Q: Je to Z A: 200. Q: A báli ste se toho tetování? A: No, to bolelo. Tatinek mě musel držet jak to dělali. Q: A tetovali vás Němci? Nebyli to vězňové? A: Němci. Ne, ne, ne. Němci. Q: A měli uniformy? A: Jo. Německý. Q: A co vám dali? Jaké oblečení? A: Ty páskové šaty takové. Q: A taky prádlo ste dostali? A: Ne. Q: Tak řekněte, co ste dostali? A: Nic. Akorát ty šaty a ty dřeváky na nohy. Bez ponožek. Bez všeckýho. Q: A ani nic na hlavu? A: Ne. Nic. Q: Ani šáteček?
12 Marketa Holomkova 12 A: Ani šáteček. Q: No a tak jak vypadaly ty bloky ve vnitř? A: No, tak byl postele tam jako. Q: Postele? Jednoduchý? A: Ano. Dřevěný ano. Q: Nebo poschoďový? A: To bylo pod sebe, no. Po třech to bylo. Q: Ano. A čím ste se přikrývali? A: Deky obyčajný. Q: A byly ňáké matrace nebo slamníky? A: Sláma. Tam byla sláma. Tam bylo prknama jako a sláma tam byla. Q: No a co - - Jak ste tam spali? Byl tam ňáký hmyz nebo spali ste dobře? A: Tak spali, no tak ty deky, že? No, na tu slámu. Ani polštáře, nic. Jenom tak. Q: A každej ste měli pro sebe jeden kavalec? A: Ja (něm.) Q: Ano nebo - - A: S rodičama sme jako byli. Jako s maminkou s tatínkem. A ty bráchové. Q: A kde ste bydleli? Dole, uprostřed nebo nahoře? A: Až navrchu, až navrchu. Q: Tam to bylo lepší nebo horší? A: Bylo stejný, to všude stejný to bylo. Q: No a teď mně vyprávějte podrobně, o tom co - - Jaký tam bylo jídlo. A kolik ho bylo.
13 Marketa Holomkova 13 A: Jéžišmarja. To byla taková miska jako, plechová. Tam byly kopřivy, šlupky po mrkvu, řepu červenu. To bylo všecko dohromady nakrájaný, že jo. No. Q: Jak často ste dos - - Tak to byla řípa? A: Jo. Q: A jak část ste ji dostali? A: No - - Nám dávali ten chleba, že jo - - Q: Kolik? A: Tak krajíček takovej. Q: Každý den? A: Ne, každý den sme to dostávali tu řípu. Q: A tu řůpu taky? A: Jo. Každý den. Q: A k snídani něco? A: K snídani černů kávu. Q: No a teď mně řekněte, vypravujte, když ste se chtěli umýt, jak to bylo? A: Tam byla voda. Tam bylo. Q: Kde byla voda? A: Tam přímo jak sme jako, jak sme bydleli. V tom lágru. Q: V tom lágru, ne v tom bloku? A: V tom bloku přímo. V tom bloku. Q: A jak to vypa - -To byla ňáká - - A: To bylo - - Q: Umyvárna?
14 Marketa Holomkova 14 A: To bylo takový kamenný, takový dlouhý - - Q: Takový žlab? A: Ano, to. Q: A nad tim kohoutek jeden nebo - - A: Jeden, jeden, jeden. Q: A kolik vás bylo na tom bloku? Asi. A: Já už si jaksi nepamatuju. Q: Málo nebo hodně? A: Tam bylo dost lidí. Tam byli - - Q: No, jak ste se střídali na to mytí? A: No tak každý měl svoju postel. Ne? To byly tři ty postele, no - - Q: A nebyl tam ňáký blok, kde byly jenom, jenom voda, jenom kohoutky? A: No tak tam byly, zas jedna, zas vedle blok co byly. Q: Tak to byla, tak byla jakoby Waschraum (něm.). A: Ano, ano. Q: No a směli ste tam jít, kdy ste chtěli nebo? A: Ne. Sme měli vždycky hodinku sme museli spát, no a pak odpoledne sme šli jako ven, na procházku, venku. Na ten apel. Q: A jak dlouho ste, jak často ste stáli ten apel? A: No, tak třeba někdy sme byli aj, aj do rána sme stáli. Q: Ano. A: Nebo do půlnoci. Q: A jaký tam bylo počasí?
15 Marketa Holomkova 15 A: Tak. V zimě to bylo zima. A v léte to šl - - to se dalo. Q: A v létě v noci? A: Taky. Q: Co taky? A: Taky sme chodili. Aj v zimě venku. Q: A noci taky bylo teplo? A: Ne. Q: A teď eště, nerada vo tom mluvim, ale je to zajímavý. Když ste potřebovali jít na záchodm, jak se to - - A: To sme šli sami. Q: A směli ste z bloku ven? A: Ne, venku. To bylo tam všecko do toho lágru. Jak sme byli. Q: V tom bloku. A: Ano, v tom bloku. Q: A jiný latriny ste něměli veliký? A: Ne. Q: A tam měl někdo u toho službu? A: Ne nikdo tam neměl službu. Q: No a kdo to vynášel? A: To tam byla ještě jedna, jako co tam chodili uklízet a voni to potom vynášeli jako do tý žumpy. To byly takové necky, takové s dvouma to - - Q: Držákama. A: Ano, ano, a to vynášely ven.
16 Marketa Holomkova 16 Q: No a teďko, kdo se staral o celý ten blok? A: Ty Němci. Q: No měli ste tam ňákýho vedoucího, vězeňskýho? A: Ne. Q: Ňákej - - A: To byl esesák. Q: Blokelteste (ph.)? A. Ano. Q: A nebyl to vězeň? A: Ne. Q: A měl uniformu německou? A: Německou. Q: A jaký tam byl - - Byl tam ňákej Stubendienst (něm.)? A: Aj to bylo. A to to bylo všechno. Q: A to - - A: Rozdávali jídlo. Q: A to byli taky Němci? A: Ja (něm.). Q: I ty šuboni (ph.)? A: Ne. Ty ne. Ta byli jako, třeba jako moje tetka tam byla - - Q: Štublova (ph.). A: Ja (něm.). No a ona rozdávala to jídlo. No. Chleba, a to. Q: Tu řípu.
17 Marketa Holomkova 17 A: No. Q: No a co - - Byl tam ňáký kápo? A: No byli kápi tam. Q: A kdo to byl ten kápo? A: To byl Němci, nebo Q: No měl proužkový oblek nebo uniformu? A. Uniformu. Uniformu. Esesáci jako byli. Q: No a, na co si tak pama - - pamatujete z toho cikánského tábora? Byly ste tam muži, ženy a děti dohromady? A: Všecko dohromady. Všecko. Q: Na bloku? A: Ano. Q: Na - - Na jednom bloku? A: Ano, na jednom bloku. Q: Muži, ženy i děti. A: Ano. Zvlášť a zvlášť. Q: Tak zvlášť, anebo dohromady? A: Ne, tak voni jako měli svoje postele a my sme měli také svoje postele. Q: V jednom bloku. A: Ano. Q: Aha. No, na co si tak jako vzpomínáte? Co vám připadalo nejhorší? A: To bylo nejhorší ten apl. To bylo nejhorši. Q: Jak dlouho ste stáli?
18 Marketa Holomkova 18 A: Dost. To sme šli ráno, bylo šest hodin, a pak vodpoledne ve štyry. Q: No, ale jak dlouho vás tam nechali stát? A: Tak někdy tři hodiny, někdy - - Jak někdo chyběl, jako, tak to sme stáli aj do rána. Q: A stalo se, že někdo chyběl? A: Ano, ano. Q: A pak ho našli? A: Ne. Q: No a kam se poděl? On utekl? A: No nevim. Nevim. To o tom nevim. No jenom jako sme stáli, že už sme věděli, jako že chybí někdo. No oni počítali, kolik je nás, všechno a Q: No a když jim někdo chyběl, potrestali vás nějak? A: My ne. Nás ne. Q: Byly tam vůbec nějaké tresty? A: Tak tresty tam nebylo vůbec a zabili, no. Když někdo chyběl, tak ho zabili. Mého tatínka přímo zabili. Q: No tak nechyběl, když ho zabili. A: No, no zabili. Q: A jak ho zabili? A: No on šel do práce, všechni a v práci jako, jako dělal, von byl nějak špatnej, no tak ten esesák vzal jako pistoli a zastřelil ho. A potom ještě přišel jako ukázat, do - - dovezli ho tam na tem dvoře. Jako že - - že je to můj táta. Q: A co tam dělal váš tatinek? A: Chodil do práci.
19 Marketa Holomkova 19 Q: Ale co pracoval? A: Tak chodili do skály nebo na tom na vagóny, cihly vykládat. A takový věci. Q: A do tiskárny chodili mimo tábor? A: Ano, ano. Q: A maminka tam taky pracovala? A: Ona umřela hned jak přišla. Vona tam byla měsíc. A umřela. Q: A jak dlouho tam byl váš tatinek než ho zabili? A: Kolik tam byl? Tři měsice. Q: A vaši bratři a vy ste musely taky pracovat? A: No ty byli tam taky, já sem jako zůstala sama. Q: No, né. Museli taky pracovat? A: Jo. Q: A co oni dělali? A: Oni chodili taky jako do to - - Do lesa - - Q: Do lesa? A: Do lesa chodili, takový ty, ty, tu hlínu ty s drny jako, to vždycky vypalovali s rýčem a to dávali na ruky, a tak to nesli. Q: A kde tam je les? A: Tam bylo, to, les. Sem tam chodila do práce. Q: Takže vy ste chodila do práce v Osvětimi? A: No. Q: A co ste dělala v práci?
20 Marketa Holomkova 20 A: Tak já sem chodila jako ten cement vod tý vagóny vykládat, sem tam, a pak do toho lesa sme chodili. Ty drny jako vykrajovat, a to, a to nám dávali na ruky a s těma jako sme to nosili zase inde. po baráku. Sme to poskládali tam. Jako v té vránice. Jak byla vrátnice. Q: A paní Holomková, když ste chodili na práci mimo tábor, mimo ten koncentrák, potkali ste se někdy třeba s Poláky? A: Ne, ne, ne. Q: A měli ste, přece za plotem, kam bylo vidět, a kde bylo slyšet, byli jiní vězňové, měli ste s nima ňáký kontakt? A: Ne. Q: Nepovídali ste si? A: Ne, vůbec ne. Ne. Q: A jak to bylo mezi vámi? Pomáhali ste si? Kamarádili ste se? A: Tak jako rodiče nežili, tak sem byla jenom já sama. Že? Q: No eště tam byli bratři, Ne? A: Bratři. Ten také. Ten byl dva měsíce, taky jako zabili. On byl nemocný a ty ho zabili. No já sem zůstala sama. Q: No, paní Holomková, když ti bratři byli nemocní, tak dali je tam na - - na marodku? A: Na tu - - na tu marodku. Q: A tak zemřeli, anebo je zabili? A: Oni dali ho - - ty děcka, ty moje bratry jako dali na tu marodku a my sme tam nesměli chodit. No, a potom ho dali na tu matu - - marodku, a pak buď umřel nebo ho zabili. Nevim. Já sem ho neviděla.
21 Marketa Holomkova 21 Q: No a měla ste tam ňákou kamarádku? A: Tady tu, co je tady. Paní Heráková. Q: Ta s tou ste se kamarádila. A: No. Q: A to je příbuzná? A: No. Q: A mimo rodinu ste neměla žádné přátelé? A: Ne, ne. Nikoho. Q: No a jaký to bylo jinak. Kradli si vězňové jeden druhému chleba nebo tak z hladu? A: Ne. Akorát jako strejda můj, on byl ženatý, jako s mojů s tetků, no tak von si vzal chleba vod ňů, jako kradl a oni ho hned zabili při tom. No chytli ho. Q: Kdo? A: Jako ta, ty esesáci. Ta tetka to žalovala moj, tomu esen - - Tomu Němcovi. Oni ho hodili dolů, jako z tej postele a on se zabil hned. Oni byly ty postele jako na sobě měli. No a jinak nevim nic, fakt. Q: A nebylo by to - - Nebylo to té tetě líto, že to na něj řekla? A: No tak, ta moje tetka to zavinila. Vona žalovala a všechno. No. Ještě žije, no. Nevim. Q: Pani Holomková, kdy ste se dozvěděla nebo vůbec, kdy dozvěděli co se tam děje v těch plynových komorách a v krematóriích? A: No, tak to sme už jako chodili do práce, že? No a my sme tak blízko jako chodili do práce. No když tam šli ty, ty Židi, jako, tak jim dávali ručník, mýdlo - - Q: A to ste viděli?
22 Marketa Holomkova 22 A: No tak to nebylo vidět, ale už sme věděli kam idů, ne? My tam dělali kousek. Tak sme řikali, tak voni už se nevrátijů. Dali jim ručník, mýdlo, že se dů kůpat. No a pustili ten plyn tam. No a bylo to. Q: No a jak vy ste viděli - - Vy ste viděli na to krematorium? A: Ano. My sme byli akorát v tom koncentráku v tom Osvěčíně, a to byl hned naproti, kósek. No, já sem tam chodila po práci. Q. No a vy ste viděli ty komíny, kouř. A: No. Všchni i kůř, všechno. Q: A jak dlouho ste byla v tom Osvětimě? A: Asi rok. Q: Řikáte, že ste tam přišla v létě A: Ano a - - Dva a půl roku. No. Dva a půl roku. Q: No, to asi - - Nepletete se? A: Já nevim. Q: No, protože eště ste byla v jiným táboře. V jiným koncentráku. A: Jak to? V Rábenbriku (ph.). Q: Já myslim, jak dlouho ste byla v Birkenau (něm.), v Osvětimi? A: Já nevim, kolik bylo. Jak sem tam byla dlouho. Nevim. Q: Nevíte. A: Ne. To nevim. Q: A jak ste - - Jak ste se dozvěděli, že máte jít na transport? A: To zase přišel jeden Čech, taky byl Němec, ale mluvil česky. Q: A byl Němec nebo Čech?
23 Marketa Holomkova 23 A: Čech. Přišel nám to říct. Že jako ráno, že nás jako odvezů už pryč tama a a co tam zůstaly jako maminky a děckama, že budů jako spálený v noci. No. To nám přišel říct. No a sme jeli hned - - Q: Počkejte, a jak ste na takovou zprávu reagovali? A: No tom přišel říct, ten Němec. Q: Ten českej Němec. A: Ano. On nám to přiše - - Q: Tak vy ste měli radost - - A: Že idem my pryč, že nepudeme do plynu. Q: A jak na to reagovaly ty matky s dětmi a ty staří? A: Oni je dali zasej do toho, on to řikal ten Němec, jako že budů spálení. Že jako, že jů dají do auta a do týhletý plynový komory, že ji - - Q: A jak na to reagovali? Plakaly, křičely nebo? A: Jéžiš. Q: Nebo byly odevzdaní? A: Přijeli tam, voni co měly ty děcka u sebe, tak ty maminkám - - Ty maminky házely děcka z toho auta. Aby Q: Když už - - Ale to už ste tam nebyla? A: Ne. Já už sem tam nebyla. Q: Tak řikejte jenom to, co ste viděla sama. A: Akorát tam to. Jak chodili do tý plynový komory. Q. No tak, kolik vás asi vyšlo z toho - - Z toho lágru na tu práci? A: No tak to sme byli moc. To byli samý mladý jako já.
24 Marketa Holomkova 24 Q: A jak vás vybrali? A: Tak ti mladí co jako, jako mohli dělat, tak ty mladý vybrali, no a dali je - - Q: Jakým způsobem vybrali? A: Vybrali jako - - Q: Museli ste se svlíknout a von vám ukazoval, a nebo vás vyvolávali? A: No voni jenom jako řekli, do práce jako, že jdeme. Q: To vý vyolávali podle čísel? A: Ano, vyvo - - Čísla. Q: To tam někdo měl seznam? A: Zeznam, no. Q: Schreiber? A: No. Q: No, tak na rampě, tam byli už - - Povídejte jak vás dali do vlaku, vypravujte. A: Vždyť sem to řekla. Nemůžu říct nic. Q: No ne, dali vás do vlaku - - A: Do vlaku nás dali. Q: A dali vám na cestu ňáké jídlo? A: Maminka měla jídlo všecho připravený, a nás vodvezli. Q: Jo. A: Na ty vagóny, no. Q: Takže - - No, ale vždyť řikáte, že maminka už byla mrtvá. A: Ne. Když tadyma z Uhorskoho Brodu nás - - Q: Tadyma, tadyma, ale když ste šli z Osv - - Z Auschwitzu (něm.).
25 Marketa Holomkova 24 A: No. Q: No, tak to už ste neměla maminku. A: Ne, to nebyla. Maminka už byla mrtvá. Q: No a dali váma něco? Ňáký jídlo na cestu Němci? A: Ja (něm.). Q: A co váma dali? A: Chleba. Q: A kolik vás bylo ve vagóně? A: No moc. Tam bylo moc. Q: A šli ste zase před tím do sauny? A: Jo. Q: Do tý koupele? A: Jo. Q: A dostali ste ty samý šaty? A: Ty samý šaty. Q. Tak to ste si je v šatně odložili a za se vzali. A: No. Q: A jak dlouho ste jeli do toho Rávensbriku (ph.)? A: Tak ráno nás vodvezli, asi tak pět, šest hodin, mysli.poněvadž čekali jako na nás Němci. Že nás dajů do toho Osvěčíma. Q: Ne. To už ste jeli za Osvětíma. A: Z Osvěčína. No, já si nepamatuju.
26 Marketa Holomkova 26 Q: A když ste dojeli do Rávenbriku (ph.), tak tam už byly ňáký vězeňkyně, jako ženy zavřené? V Rávensbriku (ph.)? A: Jo, byly tam ženský také. Q: A jaký to tam bylo? Bylo to lepší nebo horší než s Auschwitzu (něm.)? A: Bylo to stejný. Bylo to stejný jako konce - - Osvěčín, a to - - To bylo stejný, nebylo nic lepší. Q: No, a zůstali ste v těch proužkovaných šatech? A: Ano. Q: A měli ste svůj blok? A: Ja (něm.). Sme měli jeden blok, a tam sme byli všecky. Q: A měli ste ňákej styk s těmi ostatními ženami na ostatních blocích? A: Ne. Sem nikoho nepoznala, tak sem se nestýkala, nic. Q: A chodila ste tam do práce? A: Do práce. Q: A co ste dělala? A: Na vagóny. Címent, címent vykládala. Q: To bylo těžký. Ne? A: No. Tak co sem měla dělat. Kdyby se to nedělělala, tak by mě zavřeli. Q: No a jaký tam bylo jídlo? A: Tak jak v koncentráku v tom Osvěčíně. Nebylo lepšího. Všecko míchaný dohromady. Q: A bylo toho do - - Bylo to špatný tedy. A bylo toho dost? A: To byla ta miska, taková plechová, no. Nevim, co vám mám říct.
27 Marketa Holomkova 27 Q: No a jak - - Jak potom, když byl konec války? A: Tak to je. Q: Jak se na to pamatujete? A: Tak Právě řikám, že jako nás potom vodvezli do toho Ham - - Ham - - Hamburku - - Q: Ale to ste řikala, že až po osvobození. A: No, ano. Q: No tak do toho lágru najednou přišli kdo? Američani - - A: Američani, Američani. Q: No jak se k vám chovali? A: No, jak. Dobře. Q: Dali vám najíst? A: Všechno. Balíky sme dostávali. Q: Co? A: Balíky. Q: Balíky. A byla ste někdy během toho věznění nemocná? A: Nebyla. Q: To ste měla štěstí. A: No. Nebyla sem nemocná. Q: No, Němci utekli nebo je ti Američani - - A: Němci utekli. Nechali nám kuchyň, otevřená, aby sme si brali co, co by sme chtěli. Jídlo, všecho. No. Oni si potom - - My sme měli civilní šaty, tak to nám vzali, ty esesačky - -
28 Marketa Holomkova 28 Q: Vy ste řikala, že ste zůstali v těch proužkovaných šatech. A: No ano. Však sme byli. Ale oni nám potom, jako jak sme šli tam do toho, tak nám dali jako civilní šaty. A ty esesačky, jak utekly, tak nám daly svoje a oni vzali vod nás ty civilní šaty. Q: Jo. Oni se chtěly schovat. A: Ano. Q: Oni vám daly svoje uniformy. A: Ano, oni se schovaly. Q: Ale vy ste si je vzali? A: Ja (něm.). Q: A neměli ste strach? A: Ne. Q: Neměli ste strach, že vás budou považovat za esesačky? A: To byly jenom civilní šaty. To si vzaly oni. Ty Češi. civilních šatů. Q: A vy řikáte, že vám je ty esesačky vzaly. A: Jo, vidite. Jo. Voni si to vzaly od nás a daly nám takové naše šaty vobyčajný. Q: Vaše. Ne tedy ty uniformy. A: Ne, ne, ne. Q: No a ti Američani vás odvezli někam? A: Do toho - - Jak se to říká? Q: Řikala ste do Hamburku. A: No, do Hamburku, no. Tam sem byla dva měsíce asi. Q: No a kde ste tam byla?
29 Marketa Holomkova 29 A: Na tom - - Tam byly kasárny, jako tam uklízeli Němci nám všechno, tenkrát sme bydleli v kasárnách. Q: A to ste byli jako na zotavené? A: (žádná odpověď) Q: A kdy byl Rávensbrik (ph.) osvobozený? Nevíte? Dřív než Praha? A: Ja nevim. Q: Nevíte. A: Nevim, nevim. Q: A kdy ste se potom vrátila domů? A: Tady po tým. Po té válce. Q: No vždyt řikáte, že ste byla dva měsíce v Hamburku. A: V Hamburku sme byli. Nás potom vodvezli až do Brna. Autem. Q: Z toho Hamburku do Brna? A: Ano, do Brna. Tam sme byli do té školy. Q: A kam ste šla potom? A: Do Uhorského Brodu. Q: A koho ste tam měla? A: Tam sem měla bratra. Eště jednoho. Nejstaršího bratra. Q: A ten nebyl v koncentráku? A: Taky byl v koncentráku. Q: Ale už se vrátil. Jo? A: Jo. Q: A měly ste kde bývat?
30 Marketa Holomkova 30 A: Tak sme měly takovou, takový baráček dřevěný, no a tak - - Q: Do toho ste se vrátily. A: No. No, tak sem byla u bratra. Pak sem se vdala. Q: No a kde ste pracovala eště než ste se vdala? A: Na statku. Na JZD. Q: Na JZD. A tím ste si - - A bratr taky? A: Jo. Q: A tím ste se živily. A. No tak sem dělala, no tak dávali nám peníze. Vydělávaly. Q: A našly ste svoje věci v tom domečku? Nebo byl vyprázdněný? A: Ne. Vůbec nic. To bylo prázdný všecko. Q: Vykradený. A: To bylo všecko prázdný. Q: A tak ste si ho znovu zařídily? A: No. End of Tape 1 of 1 Conclusion of interview
Scénář. Otázka: Jak jste prožil své mládí?
Scénář Otázka: Jak jste prožil své mládí? Pan Hylena: Bylo to takový zajímavý, teda, opravdu a jde o to, že nás bylo 8 dětí doma. Já jsem prostřední. Narodil jsem se v Křivsoudově, 45. A potom jsme se
Příběhy našich sousedů. Božena Klusáková. Scénář k hlasové reportáži. Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger
Příběhy našich sousedů Božena Klusáková Scénář k hlasové reportáži Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger Pedagogické vedení: Mgr. Radka Hodačová Škola: ZŠ Jana Ámose
Interview with Jan Holomek
Contact reference@ushmm.org for further information about this collection Interview with Jan Holomek March 8, 1997 The following transcript is the result of a recorded interview. The recording is the primary
Musely jsme, byly dvě holky. Jedna musela venku pomoct hospodařit jeden tejden a ta druhá byla v kuchyně. Jít na pole, krmit dobytek.
Scénář k rozhlasové nahrávce Paní Hermina Musilová, rozená Schebestová, se narodila 3. dubna 1928. ve Stonařově. Tehdy byl Stonařov převážně německou obcí, jen asi čtvrtinu obce tvořili obyvatelé české
Stopy totality- pan Jiří Šoustar
Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala
To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni.
1 Pro svůj projekt jsem si vybrala svoji maminku. Je jí 37 let, pochází z Podkrkonoší z malé vesničky Havlovice, kde od šesti do dvanácti let navštěvovala tamní mateřkou a základní školu. Ve dvanácti letech
Příběhy našich sousedů Ing. EVA DOBŠÍKOVÁ
Příběhy našich sousedů Ing. EVA DOBŠÍKOVÁ Scénář k audioreportáži Tým: Zdena Kopřivová, Ester Balážová, Tereza Micová Vyučující: Bc. Bíziková Kamila Škola: ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 7. dubna 2014
Člověk musí žít tak, podle toho na co má a jaké má podmínky. Zdena Freundová
Člověk musí žít tak, podle toho na co má a jaké má podmínky. Zdena Freundová Zpracovali: Rozálie Matějková, Kateřina Pecáková, Marie Havelková a Natalia Al-Imamová Pedagogické vedení: Jiří Šrail Škola:
Tak jestli byste nám mohla povyprávět o svém dětství. Co si pamatujete, jak jste žili?
Rozhovor s pamětnicí A. D., nar. 27. 8. 1924 Tak jestli byste nám mohla povyprávět o svém dětství. Co si pamatujete, jak jste žili? No, tak bydleli jsme v Třemošný na Orlíku. No, tam jsem chodila do školy
Velké a malé příběhy moderních dějin
Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum
narodil se nám syn, jmenuje se Josef."
1 1928 J. Č.: " Narodil jsem se 18. května roku 1928 v Roztokách u Jilemnice v Podkrkonoší.Tak k 18. květnu je v kalendáři bylo napsáno: Otelila se nám Bělka, narodil se nám syn, jmenuje se Josef." 1938
Mentální obraz Romů AKTIVITA
Cíle studenti jsou schopni vyjádřit představy asociace spojené se slovy průměrný Rom uvědomují si, že mentální obraz nemusí být plně v souladu se skutečností jsou schopni analyzovat svoje postoje a odhalit
Základní škola Jeseniova
Scénář Život za druhé světové války, aneb dospívání v koncentračním táboře Vypráví paní Hana Trávová My, žákyně Základní školy Jeseniova z Prahy 3, jmenovitě Michaela Staňková, Veronika Martinů, Tereza
Příběhy našich sousedů
Příběhy našich sousedů Ať je mír a každý poctivě žije, aby už k ničemu podobnému nikdy nedošlo. Hermina Musilová, rozená Schebestová Zpracovali: Hana Hrdličková, Daniel Krčál, Matěj Kučera, Vanda Vacková
Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018
Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018 Zpracovala: Naděžda Kalábová Žil byl jeden skřítek a jmenoval se Jurda.
Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.
Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník
Josífek byl už opravdový školák,
1 Josífek byl už opravdový školák, prvňáček. Ale hlavně byl zvědavý malý kluk. Stále si něco vymýšlel, občas nerad poslouchal a taky často lhal. Nic nepomohlo, že začal chodit do školy. Nepomohlo, ani
Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33
V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,
Školní výlet do Norska
Školní výlet do Norska 16.5. 2017 Jsem nemusel jít do školy. Odlétali jsme do Norska. Na letišti v Praze si nás převzaly paní učitelky. Rozloučili jsme se s rodiči a šli se připravit na nástup do letadla.
1 NA CHALUPU, KAM NECHCI
1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka
Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?
Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se
Anna Čtveráková. Střípky z žití
1 Anna Čtveráková Střípky z žití 2 Seznamka na pohřbu Zemřel nám šéf po dost dlouhé nemoci a já jsem se měla výhledově stát jeho nástupkyní. Jely jsme s kolegyněmi na pohřeb a já jsem byla pověřena pronést
Je mi padesát. Přestože, alespoň v to
KAPITOLA PRVNÍ: Tak jsem tady Je mi padesát. Přestože, alespoň v to doufám, mám ještě spoustu let před sebou, ráda bych formou této knihy Se sestrou Danuškou poprvé u fotografa. Řekl, ať nemrkám, ale ne
I. FOTOAPARÁT, PSÍ JÍDLO, NAKLADAČ, KAMION, PRAČKA
V pátek 3. 12. 2010 chodili u nás na škole čerti. Čerti se první hodinu učili a druhou se začali chystat. Nejdřív šli do třetí a čtvrté třídy. Chlapci i děvčata řekli pěkné básničky, ale někteří se opravdu
Interview with Jan Holomek
Interview with Jan Holomek March 8, 1997 Jan Holomek Contact reference@ushmm.org for further information about this page collection 2 Question: Dobře, tak začneme. Nás velice zajímá, jak jste žili před
http://collections.ushmm.org Contact reference@ushmm.org for further information about this collection Interview with Marie Krisofova March 9, 1997
Interview with Marie Krisofova Marie Krisofova page 2 Question: Dobře, začneme. Řekněte nám, prosím, něco o svých rodičích, o své rodině, jak jste žili, kde jste žili, kde jste se narodila a kdy. Answer:
na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla
Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho
Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap
JEŽÍŠOVO DĚTSTVÍ O Ježíšově dětství toho mnoho nevíme. Víme jen tolik, že bydlel v Nazaretě, ve vesnici, kde byla doma Panna Maria, a že by velmi poslušný. Když zemřel zlý král Herodes, Svatá Rodina se
Korpus fikčních narativů
1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK. Jaro 2016
ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK 30. O4. 2016 1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK Jaro 2016 Jen co děti zakončily jarní prázdniny karnevalem, čekalo je
Contact for further information about this collection Box 1, Tape 1
HOLOMEK, Jan Czech Roma Documentation Project Czech RG-50.444*0004 Box 1, Tape 1 V tomhle rozhovoru vzpomíná Jan Holomek na události z období 1943 až 1945 a na romské deportace z jeho rodné vesnice Jarubí,
POKUS PRVNÍ. Život je drama
POKUS PRVNÍ Život je drama (Je to literární klišé?) 1 Vítr nese semínko pampelišky Na hladinu rybníka? Na kousek hlíny? Do otevřených úst? Na šlehačkový dort? Do kouta chodby? Na betonový dvorek? Do praskliny
Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka
Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.
JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)
JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když
Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a
Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se
United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995
Contact for further information about this collection
United States Holocaust Memorial Museum. Rozhovor s Marií Kotrbáčkovou RG 50.675.0040 Dobrý den. Dobrý den. Můžete mi říct prosím, jak se jmenujete? Kotrbáčková Marie. A vaše rodné jméno? Za svobodna?
Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých
Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo
Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici
Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči
Jan Vodňanský: Velký dračí propadák aneb Král v kukani. Copyright Jan Vodňanský, 1997, 2015 Copyright VOLVOX GLOBATOR, 1997 ISBN 978-80-7511-179-1
Jan Vodňanský: Velký dračí propadák aneb Král v kukani Copyright Jan Vodňanský, 1997, 2015 Copyright VOLVOX GLOBATOR, 1997 ISBN 978-80-7511-179-1 Ilustrace Ladislava Pechová Odpovědná redaktorka Magdalena
... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,
... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,
Příběhy pamětníků 2015
Příběhy pamětníků 2015 Foto: Vypracovali: Vladimír H., Michael Jiří K., Adéla K., Edit K., Veronika O., žáci ZŠ Brána Nová Paka pod dozorem p. učitelky Lenky Čančíkové. Edit 1- ÚVOD a dětství: Znělka pořadu
Contact for further information about this collection
United States Holocaust Memorial Museum. Rozhovor s Růženou Höllingerovou RG 50.675.0039 Dobrý den. Dobrý den. Můžete mi prosím říct celé vaše jméno, jak se jmenujete? Růžena Höllingerová Kdy jste se narodila?
mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě:
Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. PŘÍBĚH: Petr usnul PŘEČTI SI: Matouš 26,36-46 Stalo se Ti někdy, že jsi měl/a zůstat
Jediné dovolené, o kterých vážně chci něco slyšet, jsou ty, co se NEPOVEDLY. To mi potom aspoň není líto, oč jsem přišel.
PROSINEC Neděle Když vám někdo vypravuje o své dovolené, nejhorší je, že se musíte tvářit, jako byste měli radost S NÍM. Nikdo totiž nestojí o to, poslouchat vyprávění o zábavě, kterou sám NEZAŽIL. ZíV
á v dro. Vy ská / M v o n. Rož L čte ní pro p o prvv ňá ň č www.grada.cz
prv čte pro ky ní ňáč prv čte pro ky ní ňáč Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové,
Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.
Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve
Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika
1 2 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství Eroika 3 Blanka Kubešová, 2008 Eroika, 2008 ISBN 978-80-86337-74-6 4 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství 5 6 7 mámě 8 krajino dětství, chtěl bych se k
Rozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami.
Rozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami. Přeložila Doris Grozdanovičová: Doris Grozdanovičová byla
Paměťnároda. Helena Medková
Paměťnároda Helena Medková 1946 Narodila se v roce 1946 v Praze. Její rodiče ji již od malička vedli k hudbě. Hrála na klavír a její sestra na housle. Studovala na konzervatoři a poté na Akademii múzických
SÓLO RODIČE A KOMBINACE
SÓLO RODIČE A KOMBINACE PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA Radka Dudová, Ph.D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. PODÍL JEDNORODIČOVSKÝCH RODIN NA VŠECH RODINÁCH SE ZÁVISLÝMI DĚTMI Zdroj:
Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Ježíšovi nepřátelé zvítězili. Ježíš byl mrtev, jeho učedníci rozptýleni. Všemu byl konec. Zlí lidé nechtěli poslouchat Ježíšovo učení a teď, když byl mrtev, se radovali. Ježíš však řekl:
Osnova, nadpis. Osnova, nadpis
Šablona č. II, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Český jazyk a literatura Komunikační a slohová Osnova, nadpis Tvoření osnovy a nadpisů Ročník 4. Anotace Tento pracovní list
Kateřina Gutwirthová Ennerdale. 2. dopis 24. 10. 2009 Mnoho tváří JAR. Sanbonani z JAR,
Sanbonani z JAR, měsíc se s měsícem sešel a já už jsem skoro 2 měsíce v JAR. Zatímco k vám přišel podzim, k nám dorazilo jaro a s ním mnoho změn. S prvním jarním dnem k nám přišly 30 ti stupňové teploty,
1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI
1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI Čti velmi pozorně text a odpovídej na otázky. Kdysi dávno žily u řeky Visly rodiny dvou bratrů. Jeden se jmenoval Čech a byl vojvodou, stařešinou, náčelníkem.
ALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45
ALBATROS Miloš Macourek Adolf Born Mach a Šebestová ve škole Mach a Šebestová ve škole MILOŠ MACOUREK ADOLF BORN Albatros Miloš Macourek heir, 1982 Illustrations Adolf Born, 1982 ISBN 978-80-00-02867-5
Legenda o třech stromech
Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není
BLAŽENA HOKROVÁ. Životopis. Isabela Bouzková, Klára Němečková, Sofie Solarová, Johana Kastnerová, Ester Sarkisova
BLAŽENA HOKROVÁ Životopis Isabela Bouzková, Klára Němečková, Sofie Solarová, Johana Kastnerová, Ester Sarkisova Blažena Hokrová se narodila 22. 11. 1926 jako nejmladší z pěti dětí. Rodným místem jí byla
O ZUZANCE pro holčičky, kluky a jejich rodiče
O ZUZANCE pro holčičky, kluky a jejich rodiče Maminka: Zuzanko, jsi celý den zavřená v pokojíčku. Co tu pořád děláš? Zuzanka: Mám tady králíčka Mrkvičku. Podívej, mami! Maminka: Aha, tak až si vyhraješ,
ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1])
ÚTĚK NA ZÁPAD Koupit lístek, nastoupit do vlaku, to všechno proběhlo v pořádku. Ale kousek od východního Berlína vlak zastavil a objevila se lidová policie s kalašnikovy. Museli jsme ukázat dokumenty a
OSVĚTIMSKÉ MEMENTO. Za okny autobusu ubíhala rovinatá krajina Slezského a Malopolského vojvodství. Ve městech a vesničkách vše kvetlo, míjeli jsme
OSVĚTIMSKÉ MEMENTO Každý rok je žákům 9. ročníku nabízena exkurze do Terezína. Zájem bývá značný a jedná se o akci, která má v plánech školních exkurzí své pevné místo. Jinak tomu nebude ani letos. K výuce
Napsal a nakreslil : SZLIN (Kata Szép)
16 16 Napsal a nakreslil : SZLIN (Kata Szép) Čečensko chtělo být nezávislé na Rusku. To se nepodařilo smírnou cestou, a tak v r.1994 začala první čečenská válka. 17 60 000 ruských vojáků vtáhlo do Čečenska.
Náš Domov 21/2016. Leden 2016
Náš Domov 21/2016 Leden 2016 1 Leden narozeniny budou slavit Tarantová Věra 03.01.1924 92 let Jarolímková Anežka 12.01.1929 87 let Ekr Jiří 16.01.1931 85 let Nosek Miloslav 19.01.1933 83 let Vojtěchová
Příběhy našich sousedů
Příběhy našich sousedů Romana Křenková Zpracovaly: Sára Klímová, Štěpánka Jánošíková, Vanesa Vojtěchovská, Julie Marečková, Adéla Ságnerová Vyučující: Jitka Demeterová Škola: ZŠ Jungmannovy sady, Tyršova
INFORMOVANÝ SOUHLAS KLIENTA Datum:
Příloha č. 1: Informovaný souhlas klienta INFORMOVANÝ SOUHLAS KLIENTA Datum: Klient/ka/: nar. léčící se v TKK z drogové závislosti souhlasí s poskytnutím rozhovoru/vyplněním dotazníku Jehož výstupy budou
ČISTIČKA. Miloš Nekvasil
ČISTIČKA Miloš Nekvasil 1 V březnovém nedělním odpoledni jsem navštívil Muzeum stará čistírna (odpadních vod) v pražské Bubenči. Dojel jsem tam po kolejích tramvají a metra městskou dopravou. Pak jsem
GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE
1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého
Projekt Odyssea, www.odyssea.cz
Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ A) Téma oborové (= téma OSV č. 1) Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Tematický okruh OSV Dodržujeme základní
Přečti si můj příběh uvnitř. Co přijde příště? MOJE RODINA SE MĚNÍ. Mrkni dovnitř na rady dalších mladých lidí Proč se to děje?
Co přijde příště? Přečti si můj příběh uvnitř MOJE RODINA SE MĚNÍ Mrkni dovnitř na rady dalších mladých lidí Proč se to děje? Proč se to děje? Existuje řada důvodů, proč se někteří rodiče rozejdou. Obvykle
OKRES VE VOLEJBALE. ZŠ Svitavy, Riegrova 4 MĚSÍČNÍK ŠKOLNÍCH NOVIN ROČNÍK 13. květen, červen 2012
MĚSÍČNÍK ŠKOLNÍCH NOVIN ROČNÍK 13 ZŠ Svitavy, Riegrova 4 květen, červen 2012 OKRES VE VOLEJBALE KINDERIÁDA 2. 5. 2012 jsme šli na Kinderiádu. Přípravu jsme zahájili rozcvičkou. Po ní jsme odešli na jednotlivá
POPELKA. Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42. Autor: Mgr. Marta Kvasničková
POPELKA Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42 Autor: Mgr. Marta Kvasničková Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět:
Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM
Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.
My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví, vinšujem vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, Kdo to může jít 6. ledna večer
My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví, vinšujem vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, Kdo to může jít 6. ledna večer Ahoj, holky a kluci, ano, je to tak, v letošním roce slavím své desáté narozeniny.
ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.
ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned
Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla
podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má
Narodil jsem se 10. 1928 v Žatci. otec byl chmelový
Moje jméno je Peter Klepsch Narodil jsem se 10. 1928 v Žatci. otec byl chmelový obchodník a tehdy k k a vliným ale již v roce 1936. V roce 1938 jsem zažil Vstup jednoteka také štáb první jjízdní divize
O ČEM JE KNIHA. Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1.
O ČEM JE KNIHA Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1. Kapitola,,Děti, budu Vám vyprávět příběh. řekla Tereza,,A co? řekly obě děti.,,budu
Věroslava Tkáčová vzpomíná. Autorský tým: Matěj Madra, Josef Pospíšil Pedagogické vedení: Mgr. Vendula Navrátilová
Věroslava Tkáčová vzpomíná Autorský tým: Matěj Madra, Josef Pospíšil Pedagogické vedení: Mgr. Vendula Navrátilová Paní Věroslava Tkáčová se narodila 26. září 1924 v Ostravě - Michálkovicích. Poklidné dětství
Interview with Marie Prochazkova June 22, 1997
Interview with Marie Prochazkova Marie Prochazkova Page 2 Question: Answer: No ale, nas nebraly ty holky ciganske len mě a eště jednu, ale ta taky. Q: Tak jo paní Procházková, představte se. A: No, já
22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková
22. Základní škola Plzeň Až já budu velká Třída: 7. B Datum: 8. 12. 2008 Jméno: Kamila Šilhánková V pěti letech jsem onemocněla zánětem ledvin a ležela jsem v nemocnici u svatého Jiří. Byla tam veliká
TŘETÍ ODBOJ Sada pramenů: Kolektivizace v Československu a protest v Dobrušce - ženský pohled 1
Sada pramenů 1 - Chmelařovi TŘETÍ ODBOJ Dokument 1: Závěrečná zpráva 1/2 Dokument 1: Závěrečná zpráva 2/2 Dokument 2: Dobrozdání Dokument 3: Žádost o milost Dokument 4: Žádost o milost Dokument 5: Ze vzpomínek
Příběhy našich sousedů
Příběhy našich sousedů Růžena Šorejsová Scénář k rozhlasové reportáži Vytvořili: studenti kvarty Pavel Rak, Jan Dlask, Václav Fanta, Hynek Schwarzer Pedagogické vedení: Petr Mazánek Gymnázium Mnichovo
Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?
Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově
Olga Černá Edgar Dutka Magdaléna Platzová Jan Čumlivski Markéta Pilátová Chaim Cigan Marek Šindelka
Jenomže ve škole samozřejmě všichni dobře věděli, že Angličani ani Američani nejsme. Možná věděli i to, že náš táta je Čech, ale bylo jim to jedno. Já i Ernst jsme pro ně byli prostě Němci a být Němec,
Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt
Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem
NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO
NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO Tamara Čopová Jiří Čechák Natálie Havlová Filip Wlodarczyk a Mgr. Zdeněk Brila Náš žákovský tým osmé třídy Základní a mateřské školy Jaroslava Seiferta
Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -
Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti
Příloha D: Informovaný souhlas pro vedení dětského domova. Příloha E: Informovaný souhlas pro děti z dětského domova
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Zadání diplomové práce Příloha B: Schéma rozhovoru pomocí návodu Příloha C: Příklady realizovaných rozhovorů Příloha D: Informovaný souhlas pro vedení dětského domova Příloha E:
Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová
Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová Seznámení s autorem: Na okraj bych se Vám ráda představila. Mé jméno je Barbora Koppová a bydlím nedaleko Prahy. Ke psaní jsem se dostala z povinnosti. Snažila
Kateřina Gutwirthová Ennerdale. 4. dopis Letní prázdniny jsou tady!!! Přeji pěkný vánoční mrazivý čas!
Přeji pěkný vánoční mrazivý čas! U nás se poslední měsíc nesl v duchu končícího školního roku a blížících se Vánoc. Výletovali jsme, uklízeli, učili se na závěrečné zkoušky, psali závěrečné zkoušky, loučili
9. číslo školního časopisu květen 2016
9. číslo školního časopisu květen 2016 Redakční rada Bříza Štěpán Cestr Jan Havránek Jonáš Maňas Martin Mikulanda Michal Varinský Lukáš E- mail do redakce: zsvratislavovasc@gmail.com Příběh o myší rodince
Figuriny. "Ha-ha-ha! " začala se řehotat Katarina,když ožila. "Hi-hi-hi!" odpovědi se jí dostalo od Anabely.
Figuriny "Ha-ha-ha!" bylo první, co figuríny řekly, když v buticích, výkladech obchodů a v skladištích velkoobchodů začaly ožívat. Každá jedna figurína se začala smát. Jakoby chtěla popřít tu nepřirozenou
Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera
Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,
Ludmila Kubíčková rozená Třesohlavá - Hluboš (*1928)
Zpracovali: Burdová Monika, Havlíčková Zuzana, Kraftová Anna, Pečenka Tomáš, Šíp Josef Pedagog: Mgr. Romana Křížová Škola: Základní škola, Příbram VII, Bratří Čapků 279 Ludmila Kubíčková rozená Třesohlavá
Kapitola 2 O JEDEN DEN DŘÍVE 6. PROSINCE 1941 PEARL CITY, HAVAJ
Kapitola 2 O JEDEN DEN DŘÍVE 6. PROSINCE 1941 PEARL CITY, HAVAJ Danny stál se svou matkou u okna v kuchyni jejich maličkého domu. Maminka Dannyho objala jednou rukou. Jen se podívej na ten výhled, řekla.
Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi
Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této
Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění
Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění B a r b o r a L í p o v á Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění 1999 2009 Barbora Lípová,
Práce s textem, čtení s porozuměním
Práce s textem, čtení s porozuměním Genetická metoda čtení autor: Miroslava Bukáčková informační zdroj: Aleš V. Poledne, Kokřík Benda, Havlíčkův Brod, Fragment, 2006 1. JAK JSEM PŘIŠEL NA SVĚT A. ZAKROUŽKUJ
MILOŠ TRAPL BRNO A OKOLÍ ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
MILOŠ TRAPL BRNO A OKOLÍ ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY Zpracovaly Vendula Mašíčková, Adéla Jandová pod vedením paní učitelky Mgr. Marie Hobzové PANE TRAPLE, MŮŽETE SE NÁM PŘEDSTAVIT, KDE A KDY JSTE SE NARODIL?