Otto Gutfreund kubistická plastika
|
|
- Jarmila Procházková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 U N I V E R S I T A S Kultura a umění Otto Gutfreund kubistická plastika JAROSLAV SEDLÁŘ Kubismus se realizoval především v malířství, avšak už na prvním obraze Avignonské slečny (Slečny z Avignonu, Les Demoiselles d Avignon), který Picasso dokončil koncem roku 1906 a na začátku roku 1907, nacházíme výrazné deformace, které Picasso důsledně využil teprve mnohem později, a to v analytickém a pak i v syntetickém kubismu. Stal se rychle nejdůležitějším a nejslavnějším Picassovým obrazem. Je malířsky nejednotný, plný výrazných deformací. Zvlášť charakteristická pro Picassovu budoucnost je pravá část obrazu, kde jsou deformace nejvýraznější, inspirovány negerskou plastikou, zatím co zátiší v dolní střední části obrazu vyšlo z odkazu Cézannova. Průkopnické výkony v malířství i v sochařství odvedl vedle Picassa také Braque. Je pozoruhodné, že oba dva je uskutečnili nejprve v malířství v podobě experimentů a teprve potom převedli do plastiky. Od roku Picasso a Braque rozvinuli analytický kubismus, předmět rozsekali podle Cézannových teorií do plošek, které položili na plátno. A podobným způsobem rozrývá Picasso už v roce 1909 plastiku ženské hlavy takovými ploškami v proslaveném díle La Tête de femme /Fernande/ (Ženská hlava /Fernanda/). Je to údajně podobizna jeho přítelkyně Fernandy Olivierové, na druhé straně však socha, ve které se radikálně rozešel s naturalistickým iluzionismem, který nahradil analyticky roztříštěnými, ostrými hranami a vypuklinami. Nicméně socha stále ještě vyrůstá tradičně z jádra a plastické modelace. Je pouze povrchově rozčleněna do vypouklých a vpadlých částí. Z jejich kontrastů však vyzařuje napětí, které se stalo východiskem celé pozdější kubistické plastiky, podobně jako obraz Demoiseles d Avignon se stal východiskem pozdější kubistické malby. Pojem kubismus poprvé použil v časopise Gil Blas dne 14. listopadu 1908 kritik Louis Vauxcelles, ten, který před třemi lety označil skupinu francouzských malířů, vystavujících na Podzimním salónu, hanlivým slovem les fauves (šelmy), a který i nyní odsoudil kubistickou bizarérii. V případě výstavy v Kahnweilerově galerii v Paříži vynesl svůj soud nad vystavenými obrazy, které mu připadaly, jako by byly složeny z drobných krychliček (les cubes). Říká se, že Vauxcelles převzal toto podobenství od Matisse. V důsledku neustálých útoků kritiky, ale i diváků, vystavovali Braque a Picasso své obrazy před první světovou válkou převážně u obchodníka s obrazy D. H. Kahnweilera a v roce 1913 už i v cizině, mj. také v Praze. S Braquem se Picasso poprvé setkal v době vzniku obrazu Avignonské slečny. Teprve potom po několik let rozvíjel své experimenty podivuhodně 35
2 U N I V E R S I T A S paralelně s ním. Kromě Braqua se v roce 1908 kolem Picassova ateliéru v Ravignanově ulici, v domě, který básník Max Jacob nazval Bateau-Lavoir, protože se podobal lodím, na nichž se na Seině pralo prádlo, sdružila velmi početná skupina umělců. Patřili do ní výtvarní umělci, spisovatelé, teoretici umění a obchodníci s obrazy, kteří vášnivě diskutovali o umění, a tak začali rozvíjet estetiku kubismu. Setkáváme se zde s básníkem Guillaumem Apollinairem, spisovateli André Salmonem a Maxem Jacobem, Gertrudou Steinovou a jejím bratrem Leem, s malíři Georgem Braquem, Juanem Grisem a Fernandem Légerem, s teoretikem umění Mauricem Raynalem a s četnou kolonií španělských malířů žijících v Paříži. Kolem roku začala v díle obou malířů vznikat nová výtvarná mluva, nový lyrický řád, který zásadně porušil iluzionistický charakter dosavadního prostorového řešení, neboť nahradil centrální a v podstatě subjektivistickou renesanční perspektivu mnohapercepčním přístupem k předmětné skutečnosti. Zakladatelé kubismu tak likvidovali všechno, co souviselo s optickou atmosférou, a soustředili se na tzv. geometrickou krystaličnost skutečnosti, jejíž základy byly obsaženy v díle i teoriích Cézannových. Nešlo jim o to, aby evokovali opticky vnímatelný svět, ale aby vytvořili svérázný znak předmětu a tím i nový předmět umělecké dílo. Nadto usilovali o postižení hmotné rozprostraněnosti předmětu i o jeho hmotnou podstatu, a tedy nikoli o jeho jevovost. Roku 1910 opustil Braque krajinomalbu a věnoval se figuře a zátiší. Také Picasso, který se v té době odstěhoval z Ravignanovy ulice na bulvár Clichy, maloval zátiší a portréty. Využíval do důsledků simultánnosti pohledu a vstoupil do další fáze svého vývoje, kterou malíř Juan Gris označil jako analytický kubismus, a to proto, že v obrazech tohoto druhu šlo o analýzu tvarů. Byla to po první fázi kubismu, která zahrnuje roky , druhá, analytická fáze, rozvíjející se v letech a končící etapou tzv. hermetického kubismu. V této fázi provedl společně s Braquem analýzu plastického tvaru, jehož jednotlivé části převedl do plochy tak, že vedle sebe poskládal geometrické útvary, trojúhelníkové, čtvercové, obdélníkové i oválné a kruhové plošky odpovídající pohledům Otto Gutfreund, Cellista (Hráč na čello), na plastický předmět ze všech stran. Protože chtěl zdůraznit, že převedl do plochy
3 U N I V E R S I T A S plastický předmět, který si může divák ve své představě opět spojit, omezil barevnou škálu na několik neutrálních tónů hnědé a šedé, aby neodváděl pozornost od vztahu tvaru k prostoru. Koncentroval se na základní stránky předmětu dá se ovšem také říci, že z něho odstranil vše nepodstatné a směřoval tak za smyslovou zkušenost, k formově racionální skladbě. Krajina, portrét, figura, které hrály u obou malířů v jejich prekubistickém intermezzu důležitou roli a v nichž proběhl proces postupného tvarového zjednodušení, až k úplné geometričnosti, byly nahrazeny převážně zátišími, která dávala umění velký prostor pro svobodné experimentování. Rozvoj analytického malířství přivedl Picassa i Braqua téměř k abstrakci, a tak kolem roku 1912 vnášejí do obrazu reálný předmět oklikou v podobě papiers collés (koláží). Braque tehdy vlepil do uhlokresby Compotier et verre (Mísa ovoce a sklenice, 1912) odřezky tapet s natištěnými letokruhy dřeva, Picasso do obrazu Nature morte à la chaise cannée (Zátiší s rákosovou židlí, 1912) kusy voskovaného plátna. Picasso šel však ještě dále k objektu a v roce zkonstruoval z plechů kladených přes sebe La Guitare (Kytaru). To byl skutečný rozchod s tradicí, i když na druhé straně ještě opatrný průnik do světa věcí, protože teprve Marcel Duchamp otevřel objektu (Readymade) dveře dokořán. Picasso však touto Kytarou zrušil dosavadní klasifikaci umění odlišující plastiku, vznikající přidáváním, a skulpturu, vznikající odnímáním hmoty, ale také rozhodující prostředky tvorby, a to modelující ruku a dláto. Výstavbu sochy, její objem a prostor, realizované pláty, plochami, rovinami a křivkami, dovedli ještě dále Alexandr Archipenko, zejména však Vladimír Tatlin a konstruktivismus. Přestože počátky kubismu spojujeme většinou s Picassem, nelze opomenout ani řadu dalších umělců, kteří se zasloužili o rozšíření a rozpracování kubismu do všech důsledků. Kromě George Braqua, který přešel ke kubismu od fauvismu, vystavili kubistické obrazy na Salónu nezávislých v roce 1911, ve skandálně proslulém sále číslo 41, malíři, kteří se připojili ke kubismu kolem roku 1910 Albert Gleizes, Jean Metzinger, Henri Le Fauconnier, Fernand Léger, Robert Delaunay. Skandál vyvrcholil následující rok dokonce interpelací v poslanecké sněmovně. Nejdůležitější byla ovšem výstava skupiny Section d or (Zlatý řez) od 10. do 30. října 1912 v galerii La Boëtie v Paříži. Kubisté se jí vědomě přihlásili k tomuto matematickému poměru proporcí, který odhalil už v roce 1494 jako ideální poměr velikostí Luca Pacioli a převzal i Leonardo da Vinci. Zlatý řez dělí úsečku na větší a menší úseč podle poměru 3:5, 5:8, 8:13 atd. Výstava La Section d or se stala historicky významnou přehlídkou kubistického malířství, vedle desátého Podzimního salónu, protože sjednotila s výjimkou Braquea a Picassa (zastoupení byli na Podzimním salónu) všechny tehdejší zástupce kubistického malířství. Vystavovali Juan Gris, Fernand Léger, Albert Gleizes, Jean Metzinger, Robert Delaunay, Louis Marcoussis, Marcel Duchamp a Duchamp- Villon. Tito noví kubisté, tvořící druhou garnituru hnutí, připravili v letech putovní výstavu, která prošla evropskými městy, od Bruselu přes Londýn, 37
4 U N I V E R S I T A S Kolín nad Rýnem, Mnichov, Barcelonu, Prahu a Moskvu a obratnou propagandou na čas dokonce zastínili Picassa i Braqua. Pozornost na sebe strhli také knihou, kterou pod názvem Du Cubisme vydali roku 1912 Albert Gleizes a Jean Metzinger. Ovšem už v roce 1911 napsal studii o kubismu G. Apollinaire a otiskl ji v časopise Soirées de Paris. V roce 1913 pak vydal knihu Kubističtí malíři: estetické meditace. Všichni, ať už se podíleli jakýmkoliv způsobem na zrodu kubistické estetiky, soustavně rozvíjeli nové objevy. 38 Otto Gutfreund, Don Quijote (hlava),
5 U N I V E R S I T A S Picasso zavedl do umění reálný objekt už v roce 1914, když odlil podle voskových modelů šestkrát La verre d Absinthe (Sklenice absintu) se skutečnými lžícemi, banálními mimouměleckými předměty, a každou z nich pomaloval jinou barvou. Zasloužil se tím o úplnou svobodu projevu v sochařství, projevu, který ovšem vyrostl z malířských experimentů v ateliéru. Montážemi uplatněnými v Kytaře ovlivnil Alexandra Archipenka, podlehl mu také nejvášnivější modifikátor kubismu Jacques Lipchitz, který přišel do Paříže roku 1909 jako dvacetiletý z litevského Vilnijusu, první kubistická díla však začal tvořit teprve od roku V roku 1914 to byl Maďar Joseph Csáky, který se napojil až na syntetický kubismus La Tête (Hlava,1914). Avšak nejrychleji ze všech umělců reagoval na kubismus Otto Gutfreund, který jako první převedl raně kubistické představy analytického kubismu a pak i futurismu do plastik figur, hlav a portrétů. Narodil se 3. srpna 1889 jako čtvrtý z pěti dětí židovské rodiny Karla a Emilie Gutfreundových ve Dvoře Králové nad Labem, zemřel 2. června Utonul ve Vltavě poblíž Střeleckého ostrova v Praze. Po ukončení obecné školy v letech absolvoval nižší třídy gymnázia Františka Josefa I. v Jaroměři. Od roku 1903 do roku 1906 prošel oddělením keramiky se zaměřením na hrnčířství v Bechyni, kde se poprvé setkal s modelováním jako fakultativním předmětem, který pak v podobě figurálního a ornamentálního modelování studoval ve všeobecném a specializovaném oddělení profesora Josefa Drahoňovského na pražské Umělecko-průmyslové škole až do roku Již z této doby se dochovalo několik v podstatě tradičně provedených plastik. Ale právě v tomto roce proběhla v Praze výstava významného francouzského sochaře Emila Antoina Bourdella, jehož dílo Gutfreunda zaujalo do té míry, že odjel téhož roku do Paříže, aby studoval na Académie de la Grande Chaumiére v sochařském ateliéru, který vedl sám Emil Antoin Bourdelle. Během ročního studia na škole se seznámil s dalšími českými umělci a teoretiky žijícími ve Francii, s Bohumilem Kubištou, Antonínem Matějčkem a Otakarem Španielem. Poznával důkladněji moderní umění ve sbírkách pařížských galerií. Bourdelle názorně zasvětil mladého adepta do své koncepce sochy architektury a zároveň na něho silně zapůsobil svou výrazovou živostí. Gutfreund píše: Bourdelle postupuje při reliéfu právě opačně, vměstnává figury do jedné plochy a dává jim všem stejnou plastiku, snad také aby dobře odpovídaly architektuře pomníku. Mají ale také své efekty světelné, kterých dosáhl zase tím, že přehnal některé detaily do hloubky, čímž rozvlnil, roztloukl plochu na malé lámající se a na sebe narážející plošky dělá to dojem velmi pohnutý, opravdu válku, vraždění, řev, pláč dětí, ržání koní, sténání matek, horečku. Všechno se třese a křičí. Právě tímto rozvlněním a roztříštěním povrchu sochy, lámajícími se a na sebe narážejícími ploškami nepochybně připravil Gutfreunda na tak brzké a rychlé přijetí kubismu. V roce 1910 opustil Gutfreund pařížské prostředí a společně se svým přítelem Antonínem Matějčkem cestovali po západní Evropě, kde navštívili převážně londýnská, belgická 39
6 U N I V E R S I T A S a holandská muzea. Po této vyčerpávající studijní cestě se Gutfreund vrátil do Čech plný uměleckých dojmů a se silnými osobními zážitky se stal v roce 1911 spoluzakládajícím členem Skupiny výtvarných umělců v Praze, která vznikla na protest proti politice Spolku výtvarných umělců Mánes a jeho časopisu Volné směry. Se vznikem Skupiny výtvarných umělců je totiž v Praze spojován především kubismus. Na podzim roku 1911 začala Skupina vydávat časopis Umělecký měsíčník, který řídil Josef Čapek s redakční radou (Filla, Janák, Kysela, Langer a skladatel Štěpán). V lednu a únoru 1912 Skupina otevřela první výstavu jako součást Umělecké výstavy v Obecním domě v Praze. Sál architektonicky upravil Pavel Janák. Na výstavě byla poprvé prezentována Gutfreundova socha Úzkost (1911), která dominovala prostoru, vedle Gočárova a Hofmanova nábytku a architektonických modelů, Gočárova domu U černé Matky boží, Hofmanových váz a kubizujících obrazů Salome I. (1911), Jitro (1911) Emila Filly, expresivní Matky s dítětem (1910) Josefa Čapka, fauvistické Evy (1910) Václava Špály nebo karikatur Zdeňka Kratochvíla. Byly to projevy odrážející velké neshody, zejména v otázkách orientace na kubismus, expresionismus, futurismus nebo orfismus. V sochařství převládal ještě neoklasicismus, který v Čechách trval až do 30. let 20. století. Filla vyznával picassovskou orientaci na kubismus, zatímco Čapkové usilovali o jeho volnou interpretaci, až se nakonec v roce 1912 vrátili spolu s Brunnerem, Hofmanem, Chocholem a Špálou zpět do Mánesa. 40 Otto Gutfreund, Dvě postavy (Souzvuk),
7 U N I V E R S I T A S Vedle Emila Filly to byl právě Otto Gutfreund, který přinesl do těchto názorových zmatků jasnou orientaci na kubismus, ale zpočátku i na expresionismus, který se podobně jako kubismus obrátil proti akademismu, ale i proti impresionismu jako proti umění opilému smysly a dojmy. Přímo osudovým se pro Gutfreunda stalo setkání s Bohumilem Kubištou, které ho přivedlo do čelní pozice českého kuboexpresionistického a následně kubistického sochařství a jeho první velká avantgardní socha Úzkost (1911) navázala právě na řádky o sochaři Bourdellovi. Současně je zřejmé, že Gutfreund přenesl tyto podněty do zcela jiné duchovní situace. Opustil ideu formální skladby i klasické rovnováhy, aby zdůraznil existenciální zážitek vyplývající z psychické nejistoty současného člověka. Jeho pohled směřuje z vnějšku do nitra, od přírody k duchu. Smyslově vnímaná skutečnost se mu stala pouze podnětem, okamžikem vyvolávajícím vnitřní prožitek, kterému slouží i deformace tvaru (evokující třes). To vše stupňuje výraz, který zápasí o sublimovaně odcizené, sice svobodné, avšak bezmocné individuum, podobným způsobem jakým se avantgardnost tohoto postoje projevila například v proslaveném obraze Edvarda Muncha Křik (1895), který je asymetrickým znetvořením člověka, a proto přímým zpřítomněním rozervanosti lidské duše, a to v protikladu k umělé prázdnotě lživé harmonie akademických idealizací, proti kterým bojoval právě expresionismus. V Úzkosti Gutfreund rozkládá tradiční pojetí figury a její poměrně velké měřítko otevírá přímo onu avantgardní programovost, která řadí Gutfreunda jako sochaře do zakladatelské generace Otto Gutfreund, Hamlet,
8 U N I V E R S I T A S českého moderního sochařství na počátku 20. století, vedle malířů Bohumila Kubišty, Emila Filly a Skupiny Osma. Přesto však naturalistickou dramatičnost světla, které vibruje v duchu Bourdellově po povrchu sochy, obměňoval již hranatějšími a zalamovanými ploškami, které do sochy vnášejí tvarový princip abstraktního (kubizujícího) typu. Je přirozené, že Gutfreund touto sochou našel odezvu u německých expresionistů, i když v té době četl Bergsona, pod jehož vlivem začal postupně překonávat onu expresionistickou výrazovost směrem k racionálnějšímu pojetí moderního sochařství, jak dokládají jeho zajímavé zápisky. Problém i teoreticky ověřoval experimentální tvorbou přesouvající se Otto Gutfreund, Hlava ženy, 1919 do oblasti mezi kubismem a expresionismem. Gutfreunda v tomto nepochybně podněcovalo kolektivní nadšení a úsilí členů Skupiny výtvarných umělců, společná práce na časopise Umělecký měsíčník a aktivita malířských přátel, řadící ho do tzv. českého kuboexpresionismu, pod vlivem Bohumila Kubišty (většina členů Skupiny odmítala kubismus, k důležitým rysům sdružení, kde dominovala aktivita výtvarná, se stalo jistou výjimkou prosazování kuboexpresionismu V. H. Brunnerem a Zdeňkem Kratochvílem). Gutfreund ovšem hledal a formuloval rozdíly mezi malířstvím a sochařstvím, a to tak, že malíř dělá ze skutečného neskutečné, přenáší trojrozměrný prostor do plochy, kdežto sochař uskutečňuje své představy tím, že je staví do skutečného prostoru a přibližuje je tím člověku. Jindy si zapsal ještě pregnantnější definici: Sochařství je umění prvopočátku. Sochař je tvůrcem pomyslného transponuje neskutečné do skutečného, dělá z představy skutečnost. Kvůli tomuto rozdílnému východisku považoval Gutfreund sochařství za umění vyšší, než je malba. Námětem jeho prací se staly expresivně laděné sochy na biblické motivy nebo reliéfní podobizny Job ( ), Souzvuk (Dvě postavy) ( ), Autoportrét (1912). V září až listopadu 1912 proběhla druhá výstava Skupiny v Obecním domě v Praze, která byla mnohem rozsáhlejší než první. Zahrnovala obrazy, sochy, grafiku, architekturu, umělecký průmysl a nábytkové interiéry Pražských uměleckých dílen. Sály architektonicky upravil Josef Gočár, úvod do katalogu napsal V. V. Štech. Jako hosté vystavovali W. Nowak, B. Feigl, P. Picasso, O. Friesz, E. Heckel, E. L. Kirchner, O. Müller a K. Schmidt-Rottluff. Výstava, kde dominovali především němečtí expresionisté, byla dokladem blízkosti Skupiny k expresionismu. 42
9 Gutfreund se již naplno věnoval výstavní činnosti. V roce 1913 se stal dokonce předsedou Skupiny. Ke své práci si pronajal ateliér v Praze, aby se dostal blíže ke kulturnímu dění. Do popředí jeho zájmu se dostávaly motivy z běžného života, které se prosazovaly v kresbách a zátiších. Kontakty s Německem Skupina využila i na III. výstavě v Goltzově salonu v Mnichově ve dnech , na níž se podíleli Beneš, Filla, Procházka, Gutfreund, Gočár a Janák. IV. výstavu otevřela Skupina v Obecním domě v květnu 1913 (III. pražská), jejíž jádro tvořily obrazy Deraina, Braqua, Picassa, Grise, grafiky Cézanna, Sofficiho, Deraina, Braqua a Picassa. Byly vystaveny ukázky lidového umění, exotického umění i starého umění. Picassovy a Braquovy obrazy byly zapůjčeny díky Danielu Henry Kahnweilerovi z Paříže, obchodníku s obrazy, s nímž byl tehdy v blízkém kontaktu Vincenc Kramář, který od něho také kupoval některé obrazy do své sbírky, dnes v Národní galerii v Praze. Výstava připomínala koláží stylů a protikladných tendencí koncepci Uměleckého měsíčníku a manifestovala vztah Skupiny k současnému i starému umění. Výstava v galerii Der Sturm v Berlíně roku 1913, které se zúčastnili velkými soubory Filla a Beneš, dále Gutfreund, Procházka, Gočár a Janák, stmelila těchto šest umělců, kteří vytvořili jádro Skupiny v době, kdy za člena Skupiny byl přijat Vincenc Kramář (1914) a kdy se Skupina snažila rozšířit aktivitu především do Německa (chtěla vydat almanach v německém jazyce) i do Francie (snahy navázat kontakty s Apollinairem, který slíbil příspěvek pro francouzskou revue, který ovšem nikdy nevyšel). Na počátku roku 1914 Skupina zorganizovala šestou výstavu (IV. pražskou), kde vystavoval velký soubor zejména Otto Gutfreund, avšak už v létě roku 1914 se rozplynula, zejména poté, kdy Filla a Gutfreund odjeli do Paříže. Po vyhlášení války se členové Skupiny rozešli do různých světových stran. Sochař, podle Gutfreunda, tvoří z představy, a tak může vyjít i z hotových představových motivů. Proto mají zprvu Gutfreundovy sochy názvy jako Prosba (Prométheus?) , Hamlet ( ). Důležitější než tyto narativní momenty je však samotná podstata plastické představy a tu Gutfreund určil nikoli jako materiální objem, ani jako pohybující se plochu sochařského plánu. V jeho zápisníku čteme: Pohybující se plocha je tvořící se objem a není již více intelektem měřitelné formy. Její funkci přejímá pohybující se plocha, socha není již zastavený čas převedený v prostor, ale socha je výrazem U N I V E R S I T A S Otto Gutfreund, Hlava-reliéf (Autoportrét),
10 U N I V E R S I T A S Otto Gutfreund, Job,
11 U N I V E R S I T A S plynulého dění, nepřetržitého pohybu, jehož rytmus je totožný s rytmem myšlenkového procesu tvůrčího, než myšlenka se ustálila v představu. Skutečný, rozumem měřitelný objem je unášen a vymílán v proudu intenzivního vnímání: socha není již pevným konglomerátem objemu při postupném prohlížení zjistitelných, zkamenělým fragmentem času, ale nepřetržitým vlněním ploch, iluzí objemů, vlněním, jehož proud trhá břehy ohraničujícího prostoru a unáší je s sebou, vlněním s víry, které skrze povrch naznačují hloubku, vlněním, jehož proudy, aniž se zastavují, zrcadlí zlomky skutečna. Vyvrcholením projevu této expresionistické definice byla hlava Viky ( ), která byla charakterizována jako strom ve větru nebo odlitek exploze (M. Lamač). Hlava Viky dokazuje, že Gutfreund si dobře uvědomil vedle kubismu i aktuální tendence v sochařství italského futurismu, jak to projevil v úvahách o pohybu ve svém zápisníku, i když futurismus patrně nikdy přímo nezbožňoval. Socha patří k jeho vynikajícím plastikám. Nicméně právě novou problematiku dynamiky v sochařství řešil patrně i z hlediska duchovní dynamiky, jak se to konečně ukázalo v jeho příklonu k francouzské kultuře, kterou ctil v picassovském kubismu. Bylo to především naprosto nové pojetí tvaru v sochařství, racionalistický rozměr kubismu, který přijal jako nové a moderní odmítnutí sentimentálních a emocionálních prvků v předchozích uměleckých směrech. Otto Gutfreund, Kubistické poprsí,
12 U N I V E R S I T A S Jako většinu avantgardně orientovaných umělců v té době, tak i Gutfreunda, ovlivňovala samozřejmě malba, která, jak už řečeno, razila nové ideje, realizovala nové tvůrčí postupy, nové tvarosloví a v tom smyslu daleko předběhla sochařství, které se hůře mohlo vymanit z figurace, jak jsme to viděli koneckonců i u Rodina, Maillola a Bourdella. S podivuhodnou vynalézavostí reagoval na podněty malby a převáděl je do plastických forem. První pochopil, oč jde: Picasso rozkládá v obraze objekty do plochy, řekl, v sochařství lze rozkládat objekt do prostoru. Většina jeho prací řešících tuto otázku vznikla v letech A není pochyb, že kubistické malířství mohlo ovlivnit Gutfreunda, například v jeho soše Hráč na cello (Cellista), v obecnější rovině novým pojetím prostoru u Paula Cézanna, vytvořením tzv. autonomního obrazového prostoru, který Picasso převedl do analýzy předmětu a do zpětné skladby nového artefaktu. Rozhodující pro Gutfreunda se stal konstrukčně nosný tvar a k dotvoření plasticity nepřestal počítat se spoluúčastí světla, aby formu oblévalo i prostupovalo. V tomto směru byla pro něho rozhodující Picassova Hlava ženy (Fernanda), z roku Promyslel a realizoval geometrický princip její stavby, aby ji pak rozvedl v nejvýznamnějším díle tohoto druhu, kterým je první kubistická socha Hlava dona Quijota (1911). Vedle již jasného analytického členění povrchu plastiky, rozryté drobnými ploškami, hranami a vypuklinami, trojúhelníkového útvaru na hlavě, navazujícího přímo na Picassovu sochu, autor stále ještě sleduje zřetele psychologické a výrazové. Nemůže se úplně zbavit tradicí silně zakořeněné představy o podobě imaginární figury rytíře smutné postavy, kterého stylizuje jako tragikou vnitřních rozporů naplněnou legendu. V Hlavě dona Quijota jsou obsaženy zárodky krystalického zpevňování formy a rytmu protikladů, i když uvolnění z vazby přírodního tvaru zdaleka není dovedeno do důsledků. Zato v drobném bronzu nazvaném Hráč na cello (který patří k několika názorově příbuzným pracím z let ) setkáváme se s figurálním námětem, zpracovaným už skutečně kubisticky. Postava Hráče s hudebním nástrojem poskytla sochaři zajímavý podnět: proti přírodní formě lidského těla postavil plastický protějšek v umělých křivkách violoncella. Gutfreund vyloučil všechno podružné: zbavil figuru individuálních rysů a ponechal jen zevšeobecňující znaky, potlačil detail a zobecnil tvar. Jednotlivé formy vyděluje z jejich soudružnosti, přirozenost proporčních vztahů rozrušuje důslednou analýzou jednotlivých částí skutečnosti, za kterou následuje sklad, střídání protikladných objemů, hran a tvarů. Gutfreund kdysi charakterizoval zákonitosti sochařské práce a řekl, že je při ní třeba vycházet z kubicky omezeného prostoru, do kterého je vše vtěsnáno a jehož stěny, diagonály a všechny dělící hodnoty musí sochař respektovat pro vytvoření správného rytmu. Umělec tedy není a nemůže být pasivním interpretem modelu. Musí jej přetvářet neimitativní cestou: smí se natolik vzdálit od smyslové zkušenosti, a to jen potud, pokud to vyžaduje jeho osobní záměr vázaný podmínkami výtvarné tvorby. 46
13 Otto Gutfreund nezůstal jen při tvarových analýzách, ale pronikl ještě dále: sledoval ve svých plastikách pohybové aspekty. Akce Hráče není vyjádřena jen pomocí gesta vnějším znakem pohybu ale přímo hmotou, rytmem otevřených a uzavřených objemů, přímkami a křivkami, které vedou zrak i hmat. Tím dospívá Gutfreund na pomezí problematiky, kterou v té době řešili futuristé. Jeho sochy mají plastickou stavebnost, střídají se na nich hrany a úhly pohledů, opírající se o základní geometrickou konstrukci. Gutfreund v letech sledoval kubismus od analytické až k syntetické fázi. Roku 1913 vymodeloval kubistickou Hlavu také Emil Filla, který se kubistické plastice více věnoval ovšem až ve třicátých letech. Gutfreund se v té době jednoznačně odklonil od dynamických (futuristických) kompozic ke stabilním, statutárním (kubistickým) skladbám, jak je vidět ze srovnání Hamleta a Dona Quijota ( ), Milenců a Hráče na cello ( ), Viki, Kubistické poprsí neboli Cylindr, z let , Hlava ženy (1919) aj. Patří sem i kresby a koláže. První koláž opět vytvořil v roce 1911 Pablo Picasso. Koláž se stala důležitým médiem kubistické transformace, kdy vystřižený novinový papír se stal hudebním nástrojem nebo hlavou. Gutfreund se jako jeden z mála českých výtvarníků v kubismu obrátil také k těmto kolážím. Jsou to dvě koláže z ostravské galerie Zátiší s lahví ( ) a Hlava ( ), které dokládají, jak Gutfreund dokázal rozstříhat a opět složit do nového celku nejrůznější podněty reprodukované v tisku. Hlava (Paris Roubaix) poukazuje na cyklistický závod ve Francii, druhý je ozvěnou na dějinné událostí (fragment jména císaře Františka Josefa I.). Prosazuje se i v kresbách (hudební náměty, zátiší s truhlářským nářadím, nádobím, houskami aj.). Vzpomeňme ještě na vztah Gutfreunda ke Kubištovi. Oba se zabývali postavou sv. Šebestiána, ale také Truhlářským zátiším, které Gutfreund realizoval v plastice r Zprvu neměl Gutfreund příliš velký ohlas, snad jen mezi přáteli blízkými avantgardě. Ale už v letech našel obdiv i v cizině, například na výstavách v Německu. Dnes je jeho přínos ke kubistické plastice již nezpochybnitelný v celém kultivovaném světě. U N I V E R S I T A S Otto Gutfreund, Úzkost,
Avantgardní umělecké hnutí počátku 20. století Revoluční pojetí prostoru (zobrazování předmětů z více úhlů najednou pomocí rozkladu na jednoduché
Avantgardní umělecké hnutí počátku 20. století Revoluční pojetí prostoru (zobrazování předmětů z více úhlů najednou pomocí rozkladu na jednoduché geometrické tvary) Používána byla především krychle (lat.
CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_119_VV9 KUBISMUS. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace
CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_119_VV9 KUBISMUS Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Mgr. Andrea Slavíková Kubismus Kubismus je umělecká směr, která se zrodil v Paříži
Lenka Tichá 9-Vý t arná k ultura ult
VÝTVARNÁ KULTURA 16. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 2. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní
Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II
Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II Moderní malířství Malířství počínaje postimpresionismem přestává převážně popisovat viděné, ale začíná vyjadřovat názor autora, jeho pocity,
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
ZŠ Břežany zpracovala v r{mci projektu DUMY: 9. ročník, výtvarn{ výchova Tematický blok: Výtvarné umění autor: Mgr. Alžběta Sousedíkov{ sousedikova.obl@seznam.cz leden 2012 Název projektu: Inovace a zkvalitnění
ENCAUSTIC ART- žehličkové malování. Hana Stadlerová
ENCAUSTIC ART- žehličkové malování Hana Stadlerová Pětiletá Maruška maluje na plátno (foto: R. Stadler) Nabídka výtvarných materiálů a výtvarných prostředků je mnohdy pro školní praxi limitem, pokud je
Inspirace vybranými směry výtvarného umění 20. století
Inspirace vybranými směry výtvarného umění 20. století A) Fauvismus vznik ve francouzském malířství na počátku 20. st. 1905-1907 největší rozmach f. název: z fr. les fauves [le fóves] = šelmy; sál, v němž
Výtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo
list 1 / 6 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 9. ročník VV 9 1 01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření
U3V ČVUT Fakulta dopravní, cyklus Vyšehrad v proměnách staletí LS 2014/2015. Kubistická architektura Josefa Chochola
U3V ČVUT Fakulta dopravní, cyklus Vyšehrad v proměnách staletí LS 2014/2015 Kubistická architektura Josefa Chochola Zpracoval: Ing. Josef Skřivánek Praha, květen 2015 Vznik kubismu Kubismus jako umělecký
Otto Gutfreund. málo známý a nezvěstný. Deset nově objevených autorských sáder v eantiku a nová edice bronzů.
Otto Gutfreund málo známý a nezvěstný Deset nově objevených autorských sáder v eantiku a nová edice bronzů. Na bechyňské keramické i na Uměleckoprůmyslové škole v Praze studuje bez jakýchkoli úspěchů,
Výtvarná výchova Ročník TÉMA
Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,
Čtvrtý rozměr v umění 20. století
Kapitola 8 Čtvrtý rozměr v umění 20. století Jsem přesvědčen, že ve výtvarném umění existuje čtvrtý rozměr, který můžeme popsat jako vědomí silného a ohromujícího pocitu velikosti prostoru ve všech směrech
Emil Filla. 1 Dílo. Studijní materiál pro pedagogy k výstavě
Studijní materiál pro pedagogy k výstavě Emil Filla 1 Dílo Emil Filla patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého umění 1. poloviny 20. století. Narodil se 4. dubna roku 1882 v Chropyni na Hané. Studoval
GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017
GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a Mgr. Marcela Gajdová Tematické plány pro školní rok 2016/2017 Estetická výchova výtvarná výchova (prima B ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (sekunda - ŠVP)
Tématický plán. Předmět Výtvarná výchova. Vyučující PhDr. Eva Bomerová. Školní rok 2016/2017. hod./týd. 2. Ročník IV. A. Učebnice:
Tématický plán Předmět Výtvarná výchova Vyučující PhDr. Eva Bomerová Školní rok 2016/2017 Ročník IV. A hod./týd. 2 Učebnice: Doplňkové učebnice: Cikánová, K.: Kreslete si s námi. Aventinum Praha, 1997.
Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník
Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence
Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření Sexta a druhý ročník
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova výtvarná (EVV) Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření Sexta a druhý ročník 2 hodiny týdně
Gymnázium Přírodní škola. Kubismus v Praze. Autor: Jiří Slapnička. Vedoucí práce: Mgr. Štěpán Macháček
Gymnázium Přírodní škola Kubismus v Praze Autor: Jiří Slapnička Vedoucí práce: Mgr. Štěpán Macháček Datum odevzdání: 27. 2. 2015 Za cenné rady děkuji panu Mgr. Štěpánu Macháčkovi a panu Josefu Alblovi
6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.
6.2. II.stupeň Vzdělávací oblast: Umění a kultura 6.2.12. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové vymezení Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké
veškerou lásku, jemnější cit srdce svého věnoval jsem té vší malichernosti a podlosti prosté přírodě
PRACOVNÍ LISTY PRO DOSPĚLÉ A N T O N Í N C H I T T U S S I veškerou lásku, jemnější cit srdce svého věnoval jsem té vší malichernosti a podlosti prosté přírodě Antonín Chittussi se narodil roku 1847 v
VÝTVARNÝ PROJEKT GYMNÁZIUM FRANTIŠKA ŽIVNÉHO BOHUMÍN
VÝTVARNÝ PROJEKT FOTOGRAFIE NEBO KRESBA? GYMNÁZIUM FRANTIŠKA ŽIVNÉHO BOHUMÍN A/ teoretická část Srovnání fotografie a kresby Náměty Kompoziční postupy B/ praktická část - Stromy Fotografie studentů Perokresba
P. Picasso: už dávno netvrdíme, že znázorňujeme věci tak, jak se jeví našim očím. Byla to iluze a je zbytečné se jí nadále zabývat.
P. Picasso: už dávno netvrdíme, že znázorňujeme věci tak, jak se jeví našim očím. Byla to iluze a je zbytečné se jí nadále zabývat. Nechceme na plátně pevně zachytit imaginární dojem prchavého okamžiku.
DIVADLO POSTMODERNÍ A POSTDRAMATICKÉ. Vývojové trendy v divadle na konci 20. a na počátku 21. stol.
DIVADLO POSTMODERNÍ A POSTDRAMATICKÉ Vývojové trendy v divadle na konci 20. a na počátku 21. stol. MODERNA / termín, užití termín moderna se používá v různých oblastech historie, politika, umění moderna
Estetická výchova výtvarná Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova výtvarná Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Projektor,
Co nám říká definice Karla Čapka, že architektura je obrazem mysli společnosti?
Úkol 1 Zamyslete se individuálně i ve skupině nad tím, co je to architektura? Zkuste ji definovat. Může vám pomoci metoda brainstorming nebo myšlenková mapa. Poté vyhledejte definice architektury v encyklopediích
ABSTRAKTNÍ MALÍŘSTVÍ
ABSTRAKTNÍ MALÍŘSTVÍ Další názvy: nefigurativní umění nepředmětné umění Ke vzniku abstraktního umění došlo kolem roku 1910 nezávisle na sobě se rozvinulo v několika zemích (Francie, Rusko, Holandsko )
Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu
Připravená půda pro kubismus: Cézanne redukce na základní tvary, modulace Georges Braque - Krajina s mostem zde redukuje tvary na elementární formy;
Připravená půda pro kubismus: Cézanne redukce na základní tvary, modulace Georges Braque - Krajina s mostem zde redukuje tvary na elementární formy; obraz Údolí 1908 odtud pojmenování kubismu (od kubus
INSPIRACE ARCHITEKTUROU V KNIŽNÍ KULTUŘE V ČESKÉM KUBISMU
Inspirace architekturou v knižní kultuře v českém kubismu INSPIRACE ARCHITEKTUROU V KNIŽNÍ KULTUŘE V ČESKÉM KUBISMU Hana Bartošová Svým příspěvkem bych chtěla navázat na putovní výstavu Kniha v českém
Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP
Ročník: I. III. - rozeznává různé přírodní materiály - seznamuje se s rozličnými technikami přechází od hry k experimentu Experimenty s nástroji - kresba: rukou, tužkou, rudkou, uhlem, dřívkem, fixy, malba
Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. Pravěké umění rozdělení na Paleolit, Mezolit a Neolit; malířství, sochařství, keramika, megalitické
CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. České výtvarné umění na přelomu 19. a 20. století VY_32_INOVACE_21_05
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
FAUVISMUS a EXPRESIONISMUS. Michaela Horynová, XB
FAUVISMUS a EXPRESIONISMUS Michaela Horynová, XB Fauvismus fr. : les fauvés = dravé šelmy (podle kritika L. Vauxcellesa) 1905 - objevuje se na Paříţském podzimním salónu (Salone d'automne) vzniká jako
ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list
ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně
Výstupy Učivo Průřezová témata
5.2.13.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZĚLÁVACÍ OBLAST:Umění a kultura PŘEMĚT: Výtvarná výchova ROČNÍK: 6. Organizuje plochu pomocí linie Výstupy Učivo Průřezová témata kresba linie v ploše, technika
Obraz v domácnosti. Pravidla umístění obrazu
Obraz v domácnosti Pravidla umístění obrazu Závěsný obraz v interiéru bytu Správné umístění obrazu v interiéru má podporovat a zdůrazňovat umělecké hodnoty obrazu. Umístění obrazu má tvůrčí charakter,velký
Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální
Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků
Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití
Umění a dětský výtvarný projev
Umění a dětský výtvarný projev Dětský výtvarný projev má společné kořeny s následujícími uměleckými směry Romantismus, symbolismus Kubismus (Picasso) Abstrakce (Kandinsky, Kupka, Mondrian) Surrealismus
6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň
6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a
Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah
Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah 6. ročník 1. ROZVÍJENÍ Kompetence k učení SMYSLOVÉ Kompetence k řešení problémů CITLIVOSTI Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Žák vybírá,
Sada: Šablona: Ověření ve výuce: Třída: ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 Litoměřice Datum: 9.A 12_04 II. Mgr. Jitka Housková
ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 Litoměřice 412 01 www.zsladovaltm.cz vedeni@zsladovaltm.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948 Šablona: Sada: 12_04 II. Ověření ve výuce: Mgr. Jitka Housková
VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu
VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím
Východočeská galerie v Pardubicích
Východočeská galerie v Pardubicích je specializovaná instituce v Pardubickém kraji, která je svojí činností zaměřena na oblast vizuálního umění pořádápravidelné výstavy výtvarného umění, ale i řadu dalších
Ali Boron, Kubišta, Ullmann a druzí
Stránka 186 186 DĚJINY NOVÉ MODERNY ČESKÁ LITERATURA V LETECH 1905 1923 jednak z tradičního protikladného založení postav, které nezastírajíce svou loutkovitost, artistnost, zvýrazněnou jednak kostýmy,
milan dobeš dynamický konstruktivizmus
milan dobeš dynamický konstruktivizmus Milan Dobeš malíř, grafik, sochař, performer, autor světelně-kinetických objektů a monumentálních realizací v architektuře. Narozen 29. července 1929 v Přerově. V
Volitelné dějiny umění
školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav
Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace
Prima A 2 hodiny týdně Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Jmenovka linie, bod, plocha, písmo Portrét kresba, šrafování, kánon lidské hlavy Keramika modelování základních tvarů, lepení, glazování; plastika
VÁCLAV NEBESKÝ (* ) Inventář osobního fondu
ARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE VÁCLAV NEBESKÝ (* 889-949) Inventář osobního fondu Časové rozmezí fondu: 99-948 Značka fondu: 3 Číslo evidenčního listu NAD: 28 Evidenční číslo inventáře: 80 Zpracovala:
Boris Jirků Vladimír Suchánek Dana Kyndrová Ivan Gruber. Host večera Tomáš Klus
Galerie Českých center a Soroptimist klub Praha si Vás dovolují pozvat na exkluzivní aukci čtyř uměleckých děl předních českých umělců Boris Jirků Vladimír Suchánek Dana Kyndrová Ivan Gruber v úterý 28.
MARTIN SALCMAN (* ) Inventář osobního fondu
ARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE MARTIN SALCMAN (* 1896 1979) Inventář osobního fondu Časové rozmezí: 1933 1974 Značka fondu: 71 Číslo evidenčního listu NAD: 111 Evidenční číslo inventáře: 63 Zpracovala:
Kateřina Strnadová. Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Metodika galerijní pedagogiky (GP3MP_MGP), JS 2013 Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D.
Kateřina Strnadová Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Metodika galerijní pedagogiky (GP3MP_MGP), JS 2013 Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D. teoretik umění, historik, spisovatel ředitel hamburské
Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2.
Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV-3-1-01 VV-3-1-02 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty);
Uměleckopr leck ůmys my lo l v o á v muze muz a jako jak nový ý fenomén
Uměleckoprůmyslová muzea jako nový fenomén Vznik muzeí Zakládání uměleckoprůmyslových muzeí v 2. polovině 19. století bylo podmíněno mezinárodním reformním hnutím, které chtělo odstranit roztržkumeziuměleckým
O autorovi básní a autorech obrazů: Mgr. Jaroslav Pivoda
Jaroslav Pivoda Procházky životem počet stran 178, plnobarevný tisk vazba pevná běžná cena 499 Kč včetně DPH naše cena 449 Kč včetně DPH cena K M K 399 Kč včetně DPH ISBN 978-80-86930-64-0 Vydal Jaroslav
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.
EMIL FILLA varianta A
EMIL FILLA varianta A I Zahraniční inspirace Filla se poprvé dostal do zahraničí v letech 1906-1910 během cesty po evropských galeriích. Poté pravidelně pobýval v Paříži. Během první světové války odtud
Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření OSV rozvoj schopnosti tvar, objem a prostor poznávání světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura OSV sebepoznání a jejich uspořádání
Výtvarná výchova - 1. ročník
Výtvarná výchova - 1. ročník rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barvy, objekty dokáže uspořádat, střídat nebo kombinovat jednoduché prvky interpretuje různá
ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1. Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno
ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1 Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 9. 11. 2011 Slovníček XII. DICKINSOVÁ, Rosie GRIFFITHOVÁ, Mari.
JAN KONŮPEK (* ) Inventář osobního fondu
ARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE JAN KONŮPEK (* 1883-1950) Inventář osobního fondu Časové rozmezí fondu: 1917-1944 (1964) Značka fondu: 13 Číslo evidenčního listu NAD: 42 Evidenční číslo inventáře: 133 Zpracovala:
ADOLF ZAHEL (* ) Inventář osobního fondu
ARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE ADOLF ZAHEL (* 1888-1958) Inventář osobního fondu Časové rozmezí fondu: 1909-1958 (1959) Značka fondu: 133 Číslo evidenčního listu NAD: 147 Evidenční číslo inventáře: 99
Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe
1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní, podvojné a jejich uplatnění při VOV, možnost použití redukované né škály Barvy lazurní/husté; odstíny,
Literatura 1. poloviny 20. století - literární období
Jméno: Literatura 1. pol. 20. století Přidal(a): Sabina Charakteristika období: - ovlivněna 1. sv. válkou - rozvoj techniky a civilizace - rozvoj fašismu (Itálie, Německo) a komunismu (Rusko po r. 1917
Název kubismus poprvé použil francouzský kritik Louis Vauxcelles roku 1908 při popisu jednoho z Braqueových obrazů
Kubismus obecně Jako avantgarní umělecký směr vznikl roku 1906 v experimentech v ateliérech Picassa a Braquea (jsou považováni za jeho průkopníky) Přinesl s sebou zcela nové pojetí malířství i sochařství,
Bauhaus estetika plakátu
Bauhaus estetika plakátu avantgardní umělecko-řemeslná škola v Německu, meziválečné období manifest: Škola měla obnovit jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný vztah umění k řemeslu. Umění
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,
Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.
Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Výtvarná výchova 1. 9. ročník 1. 3. ročník 1 hodina týdně 4. 5. ročník 2 hodiny týdně 6. 7.
LADISLAV J. WEBER (* ) Inventář osobního fondu
ARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE LADISLAV J. WEBER (* 1893-1961) Inventář osobního fondu Časové rozmezí fondu: 1930-1961 (1962) Značka fondu: 88 Číslo evidenčního listu NAD: 161 Evidenční číslo inventáře:
Učební osnovy Výtvarná výchova
Učební osnovy Výtvarná výchova PŘEDMĚT: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Ročník: 1. 1. rozpozná a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barva/, porovnává je a třídit na základě odlišností
Výtvarná výchova 6. ročník
Výtvarná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura září-červen Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných
JOSEF SYROVÝ (* ) Inventář osobního fondu
ARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE JOSEF SYROVÝ (* 1879-1956) Inventář osobního fondu Časové rozmezí fondu: 1911-1956 Značka fondu: 47 Číslo evidenčního listu NAD: 16 Evidenční číslo inventáře: 124 Zpracovala:
FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A. I. Dvě vlasti
FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen
Výtvarná výchova pro 1. stupeň
5.7.2. Výtvarná výchova pro 1. stupeň Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci
Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908)
FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen
Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA
Specializace z výtvarné výchovy 2-4 Seznamování s uměním v praxi 2 Teorie výtvarného a samostatně vyhledává informace o dané tematice, autorovi; aktivně se podílí na programu exkurzí; vyjádří vlastní prožitky
AMBERSKÁ ČTYŘTVÁRNOST
ARBOREUS AMBERSKÁČTYŘTVÁRNOST ST DUTÝ OBŮRKA CHALUPÁŘ Hudba,ruda,rytířaautíčko Výstavavýtvarnéhoumění odharaldabäumlera,heinrichawilfriedahohla, AchimaHüttnera,SandraMaxima vgaleriijiříhotrnkyvplzni od24.srpnado17.září2011
Příklady autoritních záznamů Příloha k certifikované metodice Tvorba autoritních záznamů pro potřeby muzeí a galerií
Příklady autoritních záznamů Příloha k certifikované metodice Tvorba autoritních záznamů pro potřeby muzeí a galerií Uvedené příklady představují určité typy autoritních záznamů, u nichž chceme upozornit
HAVÍŘOV-PODLESÍ KULTURNÍ PŘEDMĚTY 2015 (BEZ KULTURNÍ PAMÁTKY)
HAVÍŘOV-PODLESÍ KULTURNÍ PŘEDMĚTY 2015 (BEZ KULTURNÍ PAMÁTKY) LEŽÍCÍ ŽENA Autor: akad. sochař Jiří Babíček Místo: před zdravotním střediskem na Dlouhé třídě, Havířov-Podlesí Vlastník: statutární město
Vyobrazení. 1. Mikoláš Aleš: Dva poutníci přicházející do Prahy, pravděpodobně 1869, kresba perem tuší
Vyobrazení 1. Mikoláš Aleš: Dva poutníci přicházející do Prahy, pravděpodobně 1869, kresba perem tuší 2. Mikoláš Aleš: Zasviť mi ty slunko zlaté na 3. Mikoláš Aleš: Májový triptych poslední z vlasti krok,
LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN
LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura
Předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Ročník: 1.
Ročník: 1. - rozpozná a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty), porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků
VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf,příspěvková organizace Bratislavská 2166,407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz,tel.+420412372632 Číslo
Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova
RADOST. Akce. DŮM UMĚNÍ Jurečkova 9 Ostrava. Programy se konají po pá 8 18 h. galerie kavárna knihovna facebook.com/gvuostrava gvuo.
vlastní TVORBA RADOST komunikace ZÁŽITEK Akce inspirace poznání Orientace kontakt s uměleckým dílem Informace DŮM UMĚNÍ Jurečkova 9 Ostrava Programy se konají po pá 8 18 h galerie kavárna knihovna DŮM
Vzdělávací oblast: Umění a kultura. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Období: 1.
Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Období: 1. Výtvarné činnosti Zvládne techniku malby vodovými barvami, temperami, suchým pastelem, voskovkami Umí míchat barvy Dovede
Výtvarná výchova charakteristika předmětu
charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV
ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU
ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval
MODERNÍ BÁSNICKÉ SMĚRY POČÁTKU 20. STOLETÍ. Futurismus Kubismus Expresionismus. Surrealismus
Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 23. 02. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_04_CJL_1 Ročník: III. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání
atelier sochařky hany wichterlové
okolí újezdu_praha 1_malá strana atelier josefa sudka atelier sochařky hany wichterlové samostatně stojící stavba se zahradou na pozemku patřícímu mč praha 1 v současné době přístupná přes bytový dům újezd
Datum: 25. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_235
Datum: 25. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_235 Škola: Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou
Vzdělávací oblast:umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova. Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka
Vzdělávací oblast:umění a kultura Ročník: 1. - rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je na základě zkušeností a vjemů ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI Prvky vizuálně obrazného
Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: (1. období)
Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. 3. (1. období) Žák: rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty),
Alberto Giacometti. Alberto Giacometti. Lothar III
NOVÁ FIGURACE Alberto Giacometti 1901-1966 Syn švýcarského malíře, kterému se dostalo základů uměleckého vzdělání již v rodném Švýcarsku a sousední Itálii, pokračoval v akademických studiích u Bourdella
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR INTERMÉDIÍ STUDIO OF INTERMEDIA MALBA V ROZŠÍŘENÉM POLI PAITING IN THE EXPANDED FIELD DIPLOMOVÁ
Zdroj: KUPKA, František a Dana MIKULEJSKÁ. František Frank Frantík François Kupka. Praha: Národní galerie, 2013.
FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871 1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen
Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A
13-ŠVP-Výtvarná výchova-p,s,t,k strana 1 (celkem 6) 1. 9. 2014 Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A Charakteristika předmětu: Cílem předmětu je postupně seznamovat žáky s výrazovými výtvarnými, technikami
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS OD KRESBY K OBRAZŮM FROM DRAWINGS TO PAINTINGS
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS ATELIÉR MALÍŘSTVÍ 1 STUDIO PAINTING 1 OD KRESBY K OBRAZŮM FROM DRAWINGS TO PAINTINGS BAKALÁŘSKÁ
nábytek 10+ 10- Zelenavé lehátko I nábytek vnitřek pravá 10+ Typická secesní barevnost
vnitřek levá Zelenavé lehátko I Typická secesní barevnost Co kdyby vám patřilo toto elegantní lehátko? Inspirujte se na výstavě a přikreslete k němu sami sebe. najdi ve výstavě vnitřek pravá zadní vnitřek
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY. PIGMENT Pigment FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ ATELIÉR MALÍŘSTVÍ 3
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ ATELIÉR MALÍŘSTVÍ 3 FACULTY OF FINE ARTS STUDIO OF PAINTING 3 PIGMENT Pigment BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR