1. Budova Podhoráckého muzea v Předklášteří (Foto autorka)

Transkript

1 Budova Podhoráckého muzea v Předklášteří (Foto autorka) 2. Výstavní sál č. 2 a 3 (Foto autorka)

2 3. Plán výstavních prostor

3 Úryvek z Felbigerova školního řádu (KOVÁŘÍČEK, Václav. Prameny k dějinám školství I. Olomouc : Univerzita Palackého, 1984, s. 58)

4 Rok Národní školy Žáci v tisících Celkem z toho Celkem z toho hlavní školy další městské triviální hlavní školy další městské triviální ,7 2,5 2,5 83, ,8 3, , , , ,5 8, ,3 5. Vývoj počtu elementárních škol a jejich ţáků v Čechách v letech (TRNKOVÁ, Kateřina, KNOTOVÁ, Dana, CHALOUPKOVÁ, Lucie. Málotřídní školy v České republice. Brno : Paido, 2010, s. 17)

5 Schéma vývoje základního školství od roku 1948 (JELÍNKOVÁ, Vladimíra, SMOLKA, Radovan. Základní školství v ČSSR a některé trendy jeho vývoje od roku Praha : Ústav školských informací, 1989, s. 13)

6 Proces sniţování málotřídních škol v ČSSR v letech 1953/54 aţ 1988/89 (JELÍNKOVÁ, Vladimíra, SMOLKA, Radovan. Základní školství v ČSSR a některé trendy jeho vývoje od roku Praha : Ústav školských informací, 1989, s. 16)

7 Podíl málotřídních škol a počta jejich ţáků na základním školství v roce (TRNKOVÁ, Kateřina, KNOTOVÁ, Dana, CHALOUPKOVÁ, Lucie. Málotřídní školy v České republice. Brno : Paido, 2010, s. 58)

8 Charakteristika vybraných alternativních škol Waldorfská škola Zakladatelem tohoto typu škol byl německý filozof a pedagog Rudolf Steiner ( ). První škola vznikla v Německu v obci Waldorf v roce Cílem waldorfské školy je vychovat dítě v takového člověka, který je schopen vychovávat sám sebe. Na fungování školy se významně podílejí rodiče. Charakteristické pro výuku je rozdělení učební látky do epoch. Jsou to vyučovací jednotky, ve kterých se ţáci soustředí na jedno učivo tak dlouho, jak je to k jeho zvládnutí třeba. Epocha je organizována do dvou aţ tří vyučovacích hodin a jeden vyučovací předmět se v ní probírá po dobu tří aţ šesti týdnů. Výuka začíná kaţdý den asi půlhodinovým vstupem s uměleckými aktivitami, ţáci se přivítají s učitelem a koncentrují na další práci. Ve škole se vyučují teoretické předměty, ale důraz je kladen na esteticko výchovné předměty, pracovní výchovu a cizí jazyky. Metodika výuky je zaloţena na rytmickém střídání 3 fází. První fáze pozorování, proţívání, experimentování. Druhá fáze vzpomínání, popisování, nakreslení, verbalizování. Třetí fáze zpracování, analýza, abstrahování, tvoření teorií. Montessoriovská škola Pedagogické myšlenky začala rozvíjet italská lékařka a pedagoţka Marie Montessori ( ). V Římě zaloţila Dům dětí, kde pracovala s dětmi chudých rodičů a s mentálně postiţenými. Hlavní vyučovací pomůckou je didaktický materiál, který má rozvíjet smysly, intelekt a poznání v různých oblastech. Ţáci si mohou podle svého rozhodnutí vybírat a pracovat s materiálem tak dlouho, jak chtějí podle svých

9 schopností, pracovního tempa a potřeb. Charakteristické jsou věkově rozdílné třídy s věkovým rozpětím 3 roky, integrace ţáků se specifickými potřebami a vyuţívání didaktických pomůcek. Montessoriovská škola se soustředí hlavně na práci s předškoláky, mladšími školáky a dětmi tělesně a duševně postiţenými. Jenská škola Zakladatelem Jenské školy známé také jako Jenský plán je Peter Peterson ( ). Podstatným rysem Jenského plánu je školní pospolitost. Touto pospolitostí není školní třída, ale skupina vzniklá na základě dobrovolného seskupování. Školní docházka probíhá od šesti do šestnácti let a je rozdělena do čtyř věkových skupin. Kaţdá věková skupina postupuje podle pevně stanoveného týdenního plánu učiva. Učivo je rozděleno do kurzů, které jsou povinné i volitelné a vycházejí z věkových moţností a pracovního tempa dětí. Při výuce se uplatňují čtyři formy výchovy rozhovor, hra, práce a slavnost. Daltonská škola Název Daltonská škola pochází od střední experimentální školy, kterou v roce 1919 zaloţila v USA Helen Parkhurstová. podstatou Daltonské školy je zrušení vyučovacích hodin. Ţáci dostávají program práce na jeden měsíc pro kaţdý předmět a pracují zásadně samostatně. Společné jsou jen některé předměty jako ruční práce, hudební, tělesná a výtvarná výchova. Koncem měsíce ţáci předkládají vypracované úkoly a jsou vyzkoušeni. Základním principem Daltonského plánu je svoboda a vlastní zodpovědnost.

10 Školní rok ČSSR ČSR celkem % žen celkem % žen 1921/ , ,4 1925/ ,3 1930/ , ,4 1935/ , ,9 1940/ ,5 1945/ , ,1 1950/ , ,7 1953/ , ,3 1955/ , ,1 1960/ , ,4 1965/ , ,1 1970/ , ,7 1975/ , ,6 1980/ , ,3 1985/ , ,2 1988/ , ,5 10. Vývoj počtu učitelů základních škol v letech Z tabulky je patrná feminizace ve školství. (JELÍNKOVÁ, Vladimíra, SMOLKA, Radovan. Základní školství v ČSSR a některé trendy jeho vývoje od roku Praha : Ústav školských informací, 1989, s. 41)

11 Ukázka jednoho vyplněného dotazníku, které byly zaslány na obecní úřady jednotlivých obcí v regionu Obec: Níhov Dotazník 1. Byla ve Vaší obci škola? Pokud ve Vaší obci škola nikdy nebyla, odpovězte prosím, kam Vaše obec byla v minulosti přiškolena a kam chodí děti do školy v současnosti. Ano 2. Kdy škola vznikla? Jaká byla její stručná historie (nejdůležitější data)? Založena okolo roku 1822 jako škola exkurendní, učilo se v různých domech. Až roku byla postavena školní budova, přestavba Jednalo se o školu jednotřídní, dvoutřídní či vícetřídní? Jednotřídní 4. Kdy škola přestala fungovat a z jakého důvodu? Kam chodí děti do školy nyní? Zrušena , od té doby navštěvují děti I. stupeň ZŠ v Katově 5. Byl ve škole byt pro učitele? Ano 6. Byla ve škole vedena školní kronika? Kde je uložena dnes? Kopie školní kroniky je na Obecním úřadě v Níhově, originál je ve Státním archívu ve Žďáře nad Sázavou 7. Zachovali se nějaké předměty a fotografie ze školy? Co se stalo s vybavením školy? Pouze fotografie 8. Navštěvovali školu jen žáci z Vaší obce nebo i z okolních obcí? Z obce Lubné 9. K čemu slouží školní budova v dnešní době?

12 Od října 1997 slouží jako mateřská škola. Slouží jako spádová i pro okolní obce Lubné, Katov, Kuřimská Nová Ves apod. 10. Pociťujete uzavření školy jako ztrátu pro obec? Chybí Vám škola? Vzhledem k tomu, že zůstala zachována malotřídní vesnická škola v sousední obci, kam mohou naše děti dojíždět a vzhledem k tomu, že se nám podařilo zavést školní autobus, považujeme současný stav za optimální. 11. Myslíte, že má existence malých škol na vesnicích smysl? Ano, pro I. stupeň. Dlouhodobé výsledky malotřídní školy v Katově to dosvědčují. Děkuji mnohokrát za vyplnění dotazníku.

13 Mapa Jihomoravského kraje (Český statistický úřad. Krajská správa ČSÚ v Brně. Statistická ročenka Jihomoravského kraje. Geografická mapa Jihomoravského kraje.[ online]. [cit ]. Dostupné z WWW: m001.jpg)

14 Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov (Město Tišnov. Správní obvod. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:

15 Škola v Osikách (Obec Osiky. Historie obce. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Škola v Březině (Obec Březina. Fotografie. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:

16 Základní škola Brumov (foto autorka) 17. Základní škola Doubravník (foto autorka)

17 Základní škola Katov (Foto autorka) 19. Základní škola Laţánky (Foto autorka)

18 Základní škola Olší (Foto autorka) 21. Základní škola Sentice (Foto autorka)

19 Ukázka předmětů pouţitých na výstavě (foto autorka)

20