Vývoj české ekonomiky v roce 2006

Transkript

1 Český statistický úřad Vývoj české ekonomiky v roce března 2007 Základní tendence 1 V roce 2006 pokračoval příznivý vývoj reálné výkonnosti ekonomiky, ať už měřené makroagregátem HDP či HPH hlavních odvětví, zejména průmyslu. Na rozdíl od roku 2005 však byly na straně užití nejdynamičtější složkou výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Rychleji rostly také výdaje domácností při poklesu jejich hrubých úspor. Na růstu výkonnosti se vedle růstu produktivity práce podílel i růst zaměstnanosti, a to přibližně stejně jako před rokem. Míra zaměstnanosti se proti roku 2005 zvýšila a zůstala nad průměrem EU. Příznivý vývoj reálné ekonomiky se však rozporně promítá do důchodových toků a peněžních transakcí. Finanční účet platební bilance nestačil krýt pasivum běžného účtu, jehož dílčí bilance vyjma obchodní se vyvíjely nepříznivě. Dále se zvýšila míra financování výdajů na tvorbu hrubého kapitálu z vnějších zdrojů. Především se však významně zvýšil schodek státního rozpočtu. Měnový vývoj v roce 2006 byl charakterizován nejrychlejším růstem zásoby peněz od poloviny roku Pokračující zhodnocování koruny, na rozdíl od roku 2005, již nestačilo kompenzovat vliv růstu dovozních cen surovin (ropy), který spolu s některými změnami v regulovaných cenách (a možná i v důsledku inflačního očekávání) vedl ke zvýšení míry inflace. Souhrnně lze konstatovat pozitiva na straně reálné ekonomiky a rizika spočívající jednak v relativně pomalém růstu sektoru služeb, jednak v nepříznivém vývoji běžného účtu platební bilance a zvláště v růstu schodku státního rozpočtu. 1 Poslední informace uváděné v této zprávě pocházejí ze dne 9. března Zpráva vycházela z měsíčních statistických údajů odvětvových statistik a ze čtvrtletních odhadů HDP. Data mohou být v souladu s politikou revizí zpřesňována. Strana 1

2 Hrubý domácí produkt Stabilní ekonomický vývoj Posílení mezinárodní ekonomické pozice ČR Strukturální změny v tvorbě HPH Pokles mzdové náročnosti HPH Rok 2006 potvrdil stabilitu rozvoje národního hospodářství České republiky na relativně vysoké úrovni. Ve srovnání s pozitivními skutečnostmi v tvorbě zdrojů a jejich užití včetně navazujících souvislostí v hmotných procesech se však prohlubuje nepříznivý pohyb v důchodových a kapitálových tocích s negativními důsledky na stav finančních aktiv a závazků jednotlivých sektorů české ekonomiky. Vývoj vnějších ekonomických vztahů, zejména zpomalení předstihu růstu vývozu před dovozem i vliv značného zrychlení růstu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, vedl k výrazné změně struktury růstu HDP především na poptávkové straně. Podstatně větší růst spotřebitelských výdajů domácností než před rokem a jeho předstih před růstem disponibilních důchodů vedl k poklesu hrubých úspor domácností. V důsledku operací ve službách se mírně snížilo krytí celkového dovozu celkovým vývozem. Převýšení domácí efektivní nabídky nad domácí realizovanou poptávkou nepatrně pokleslo. Rovněž hrubé národní konečné výdaje v poměru k disponibilním zdrojům se snížily. Míra hrubých národních úspor byla sice téměř stejná jako v roce 2005, avšak převis míry investic nad mírou úspor se výrazně zvětšil. Financování tvorby hrubého kapitálu z vnějších zdrojů dosáhlo podstatně větších rozměrů než před rokem. Meziroční zvýšení HDP v roce 2006 reálně o 6,1 % vysoko předstihlo průměrnou míru růstu ve státech EU-25. Souhrnná ekonomická pozice České republiky měřená objemem HDP na jednoho obyvatele ve vztahu ke společenství států unie se dále zlepšila. Zároveň došlo k pozitivnímu posunu v životní úrovni, jakožto odrazu zvýšeného růstu konečných spotřebitelských výdajů domácností na jednoho obyvatele v reálném vyjádření. V důsledku zhoršení směnných relací meziroční zvýšení hrubého domácí důchodu (HDD) reálně o 5,5 % bylo sice nižší ve srovnání s růstem HDP, avšak ztráta národní práce na zahraničních trzích byla v roce 2006 podstatně menší než před rokem, růst HDD zrychlil o 0,8 p. b. Vytvořená hrubá přidaná hodnota (HPH) dosáhla v běžných základních cenách za rok 2006 výše 2 884,8 mld. Kč a zvýšila se meziročně reálně o 6,4 %, což bylo jen nepatrně méně než v roce Největší pozitivní vliv na uvedené zvýšení měl průmysl (4,0 p. b.), jehož HPH se sice meziročně zvýšila o 12,7 %, bylo to však méně než před rokem o 2,4 p. b. Vysoké tempo přírůstku vykázal zpracovatelský průmysl (14,0 %). Nadprůměrným tempem přírůstku s vysokým podílem na HPH rostl ještě obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (8,9 %). Podprůměrně se zvýšila HPH stavebnictví (o 1,9 %) a tempo přírůstku bylo pomalejší o 2,1 p. b. než před rokem. Poklesla HPH zemědělství, myslivosti a lesního hospodářství. Vliv sekundárního sektoru na přírůstek HPH byl 4,1 p.b., celého terciárního sektoru 2,5 p.b. Naproti tomu HPH primárního sektoru se snížila a její vliv byl negativní. Na uvedené zvýšení HPH v roce 2006 měl ze tří čtvrtin vliv růst souhrnné produktivity práce, která meziročně vzrostla o 4,8 %. Zbývající čtvrtina příspěvku připadla na růst zaměstnanosti o 1,6 %. Příspěvek těchto činitelů byl stejný jako v roce Úhrn mezd a platů zaměstnanců se zvýšil o 7,5 % a v poměru k HPH v běžných cenách dosáhl 36,1 %, což bylo o 0,3 p. b. méně než před rokem. Změna výdajové struktury HDP Výdajová struktura HDP, zejména vztah mezi výdaji na celkovou konečnou spotřebu a výdaji na tvorbu hrubého kapitálu, se změnila a došlo k růstu sklonu akumulovat než spotřebovat. Na hodnotě HDP se snížil podíl výdajů na konečnou spotřebu a zvýšil podíl výdajů na tvorbu hrubého kapitálu, přičemž v důsledku nižšího převýšení vývozu nad dovozem nepatrně klesl podíl čistého vývozu. Na meziroční zvýšení HDP v roce 2006 reálně o 6,1 % měl největší vliv (2,2 p. b.) růst výdajů na konečnou spotřebu domácností o 4,2 % se zrychlením růstu o 1,8 p. b. Větší zrychlení růstu běžných výdajů než běžných příjmů domácností vedlo k zaostávání růstu jejich hrubého disponibilního důchodu. K tomu se přidalo rychlejší Strana 2

3 zvyšování výdajů na individuální spotřebu a důsledkem byl výrazný pokles hrubých úspor domácností. Druhou složkou se značným vlivem na vývoj HDP (1,8 p. b.) byly výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, jejichž objem se meziročně zvýšil o 7,3 %, což bylo o 6,0 p. b. více než v roce Zvýšení nejvíce ovlivnily hmotné investice do dopravních prostředků (růst o 25,1 %) a do strojů a zařízení (růst o 8,5 %). Ke zrychlení růstu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu přispělo příznivé investiční klima. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu rostly rychleji než náklady na vynaloženou práci. Příspěvek růstu tvorby zásob na HDP dosáhl 1,4 p. b. V roce 2005 ke zvýšení HDP převažující měrou přispěl čistý vývoz (4,0 p. b.), jeho kladný vliv v roce 2006 dosáhl pouze 0,6 p. b., protože pozitivní příspěvek vývozu (10,5 p. b.) převýšil negativní vliv dovozu (9,9 p. b.). Růst domácí nabídky byl větší než růst domácí poptávky Snížení podílu národních konečných výdajů na užití zdrojů Výrazné převýšení míry investic nad mírou úspor Zrychlení růstu úhrnné cenové hladiny Ke zvýšení úhrnné poptávky reálně o 8,7 % přispěla domácí realizovaná poptávka 2,5 p. b. a zbývajících 6,2 p. b. připadlo na vnější poptávku. Na zvýšení úhrnné nabídky měl růst domácí efektivní nabídky vliv 2,8 p. b. a 5,9 p. b. vlivu připadlo na vnější nabídku. Ve srovnání s vývojem v roce 2005 vliv domácí poptávky zesílil a vliv domácí nabídky oslabil. Domácí nabídka nadále převyšovala domácí poptávku, jejíž krytí domácími zdroji se však reálně mírně snížilo a vnějšími zdroji výrazně vzrostlo. Struktura vytvořených národohospodářských zdrojů k dispozici pro celkové konečné výdaje a jejich užití se více změnila na nabídkové straně než na poptávkové. Podíl dovozu na disponibilních zdrojích se zvýšil ze 41,1 % na 42,4 % a podíl vývozu na celkových konečných výdajích vzrostl ze 42,2 % na 43,4 %. Struktura hrubých národních konečných výdajů se změnila tak výrazně, že na jejich celkovém přírůstku dosáhl podíl výdajů na tvorbu hrubého kapitálu značných 43,5 %. Reálně se disponibilní zdroje v roce 2006 zvýšily o 9,4 %, k čemuž přispěl růst HDP 3,6 p. b. a dovozu 5,8 p. b. na nabídkové straně a růst hrubých národních konečných výdajů 3,3 p. b. a vývozu 6,1 p. b. na poptávkové straně. Hodnota hrubého disponibilního důchodu 3 013,5 mld. Kč za rok 2006 byla nižší o 190,6 mld. Kč než hodnota HDP, což byl důsledek společného negativního vlivu čistých prvotních důchodů a čistých běžných transferů. Ve srovnání s rokem 2005 poklesl poměr mezi nižším národním důchodem a vyšším HDP, takže na přírůstku HDP se podílel přírůstek disponibilního důchodu více než třemi čtvrtinami. Hrubé národní úspory 744,6 mld. Kč byly meziročně větší o 47,1 mld. Kč a míra úspor 24,7 % nepatrně vzrostla; nestačilo to však na financování výdajů na tvorbu hrubého kapitálu, takže bylo použito vnějších zdrojů ve výši 133,7 mld. Kč. Míra investic 29,1 % převýšila míru úspor o 4,4 p. b. Rozdíl mezi zvýšením cenové úrovně hrubých národních konečných výdajů a snížením úrovně cen zahraničního obchodu se v roce 2006 zmenšil, což mělo svůj odraz ve zrychlení růstu úhrnné cenové hladiny měřené implicitním deflátorem HDP z 0,7 % v roce 2005 na 1,7 % v roce Růst cen celkových spotřebitelských výdajů byl v letech 2005 a 2006 téměř stejný a intenzita vlivu růstu cen tvorby hrubého kapitálu na domácí cenovou hladinu nebyla významná. Na zvýšení pohybu úhrnné cenové hladiny v roce 2006 mělo rozhodující vliv podstatně menší snížení cen vývozu než v roce 2005 při téměř stejném poklesu cen dovozu; výsledkem bylo podstatně menší zhoršení směnných relací v roce 2006 než před rokem. Strana 3

4 Výkonnost základních odvětví Značný růst průmyslové produkce Nejlepších výsledků dosahuje strojírenství Růst tržeb především z přímého vývozu Růst mezd v průmyslu zaostává za vývojem tržeb Vysoký růst stavební výroby Za rok 2006 se meziročně zvýšila výkonnost průmyslu, měřená indexem průmyslové produkce, o 9,7 %. Nepatrně více rostly tržby z průmyslové činnosti, které byly reálně o 10,3 % vyšší než v roce K největšímu zrychlení tempa růstu produkce došlo v 1. čtvrtletí, avšak 4. čtvrtletí již vykázalo zpomalení. Stejný vývoj byl zaznamenán i u růstu tržeb. V roce 2006 se meziročně zvýšila průmyslová produkce především ve strojírenství a to konkrétně výroba dopravních prostředků (o 20,6 %), výroba strojů (o 18,0 %) a výroba elektrických a optických přístrojů (o 16,3 %). Z dalších nejvíce se rozvíjejících odvětví průmyslu pak vzrostla výroba plastových výrobků o 14,6 % a zpracování dřeva o 13,3 %. Naopak největší pokles byl zaznamenán u textilního průmyslu (o 1,6 %). Z hlavních průmyslových seskupení rostla v roce 2006 nejvíce produkce pro dlouhodobou spotřebu (o 27,6 %) a pro investice (o 18,3 %). Ve 4. čtvrtletí pak ke zvýšení tržeb věcně přispěl růst tržeb z přímého vývozu, a to reálně o 12,3 %, celoročně pak o 11,6 %. Největší růst tržeb zaznamenal zpracovatelský průmysl (o 10,9 %) a organizačně podniky pod zahraniční kontrolou (o 16,6 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v roce 2006 meziročně zvýšil o 1,0 %. Průměrná měsíční nominální mzda v průmyslu v roce 2006 byla a meziročně vzrostla o 6,0 % (reálně o 3,4 %). Produktivita práce v průmyslu, měřená tržbami na jednoho zaměstnance, se v roce 2006 meziročně zvýšila o 9,2 %. Stavební výroba se také díky příznivému počasí v závěru roku 2006 zvýšila reálně ve 4. čtvrtletí proti stejnému období předchozího roku o 9,5 % a za celý rok 2006 o 6,6 %. Za rok 2006 vzrostl meziročně objem stavebních prací podle dodavatelských smluv ( S ) ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci reálně o 6,6 %, nejrychleji rostl objem prací v zahraničí (o 73,7 %). Z organizačního hlediska se více dařilo podnikům pozemního stavitelství (růst reálně o 6,7 %) než podnikům inženýrského stavitelství (5,0 %), avšak při značně rozdílném vývoji na nové výstavbě v tuzemsku (9,0 % a 1,6 %) a na opravách a údržbě ( 11,0 % a 28,6 %). Produktivita práce (měřená S ) se za rok 2006 meziročně zvýšila o 6,3 %. Hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 7,3 % na Kč. Trend méně stavebních povolení s vyšší hodnotou staveb pokračuje Klesl počet stavebních zakázek, významně však rostla jejich hodnota Investorům bylo za rok 2006 vydáno 135,4 tis. stavebních povolení s orientační hodnotou nově povolených staveb 360,9 mld. Kč, což bylo méně o 5,3 % povolení, avšak jejich hodnota byla o 10,8 % (o 35,1 mld. Kč) vyšší než před rokem. Ve struktuře se hodnota stavby připadající na jedno stavební povolení vyvíjela rozdílně; při celkovém meziročním růstu o 17,0 % se zvýšila na bytových budovách o 10,4 % a na nebytových budovách o 22,9 %, což reprezentuje výstavbu velkých staveb, zejména administrativních budov, skladů, průmyslových hal a dopravní infrastruktury. Stavební podniky (pozemního a inženýrského stavitelství) v roce 2006 uzavřely více než 88 tisíc nových stavebních zakázek, což bylo sice meziročně méně o 5,9 %, avšak hodnota těchto zakázek vzrostla o 20,2 % na 299,0 mld. Kč. Stav zakázek prací v tuzemsku na konci roku 2006 v celkovém počtu a objemu 217,8 mld. Kč (meziroční růst o 12,2 %) představoval zásobu práce na necelých 10 měsíců. Růst bytové výstavby Příznivá situace na trhu hypotečních úvěrů a očekávané změny sazby DPH na bytovou výstavbu přispěly v roce 2006 k růstu vydaných povolení na výstavbu nových bytů (meziroční růst o 8,3 %). Z toho v nové výstavbě by mělo být postaveno bytů (8,5 %) a změnami dokončených staveb by pak mělo být získáno nových bytů (-9,4 %). Bylo také dokončeno bytů, což bylo meziročně o 8,1 % méně. Tento pokles byl způsoben přednostním zahajováním nové výstavby před jejím dokončováním. Celkový počet rozestavěných bytů se k meziročně zvýšil o 8,7 % na bytů. Strana 4

5 Tržby ve službách zrychlily svůj růst Tržby ve službách za rok 2006 vzrostly meziročně reálně o 5,0 %, z toho za 4. čtvrtletí o 6,1 %. Nejvíce se na tomto růstu podílely činnosti v oblasti výpočetní techniky (celoročně o 9,1 %). Dalším úspěšným odvětvím byla doprava s růstem tržeb o 5,2 %, kde se na růstu tržeb nejvíce podílela doprava železniční. Nezanedbatelný růst byl již tradičně zaznamenán v maloobchodě včetně motoristického segmentu (6,4 %). Strana 5

6 Vnější ekonomické vztahy Vnější rovnováha české ekonomiky se proti letům 2004 a 2005 značně zhoršila díky všem složkám běžného účtu platební bilance s výjimkou zahraničního obchodu zbožím Opět větší přebytek obchodní bilance díky obchodu se stroji Pokles přímých investic do ČR při mírném růstu reinvestovaných zisků Přebytek na finančním účtu platební bilance ve výši 111,6 mld. Kč se meziročně ztenčil o 43,2 mld. Kč a nestačil na financování prohloubeného deficitu běžného účtu, v němž s výjimkou obchodní bilance zaznamenaly ostatní hlavní komponenty negativní vývoj. Deficit běžného účtu dosáhl 133,8 mld. Kč (předchozí rok 77,1 mld.), což představovalo 4,2 % nominálního HDP (předchozí rok 2,6 %). Na prohloubení vnější nerovnováhy měla především vliv dále se horšící bilance výnosů, zatímco příspěvek zahraničního obchodu byl pozitivní. Výkonová bilance v poměru k HDP v b. c. činila 1,8 %. Na zvětšení deficitu běžného účtu se podílely jeho jednotlivé složky různě vnější rovnováhu posilovala jen obchodní bilance, naopak bilance výnosů, běžné převody a zčásti i bilance služeb ji oslabovaly. Vůbec poprvé v historii došlo k převýšení výdajů nad příjmy u běžných převodů (v celoročním vyjádření -7,2 mld. Kč). Poprvé se převis objevil ve 2. čtvrtletí, za samotné 4. čtvrtletí činil -2,8 mld. Kč, když ve stejném období roku 2005 byla bilance převodů vysoce kladná (5,5 mld. Kč). Pasivum narůstá vlivem soukromých převodů do zahraničí, placených daní, poplatků a odvodů ČR do rozpočtu EU zahrnovaných do běžného účtu platební bilance. V roce 2006 transfery do ČR klesly o zhruba 11,5 mld., transfery z ČR se zvýšily o 15,4 mld. Kč. Klíčovým faktorem působícím se stále větší intenzitou směrem k vychylování české ekonomiky do vnější nerovnováhy zůstává bilance výnosů (-183,4 mld. proti 155,7 v roce 2005). V ní jsou výdaje ovlivněny odlivem části zisků přímých investorů v ČR, jichž dosáhli vstupem na český trh. Úspěšný výsledek zahraničního obchodu umocnilo i postupné zlepšování směnných relací (ve 4. čtvrtletí dosáhly meziročně kladných hodnot). Přebytek obchodní bilance činil 44,4 mld. Kč a proti roku 2005 byl vyšší o 5,8 mld. Kč. Dynamika exportu i importu byla totožná (+14,7 %). Převaze vývozu nad dovozem pomohl růst aktiva obchodu se stroji a dopravními prostředky o 62,1 mld. Kč. Posilující koruna nestačila eliminovat dopady změn cen na trhu s ropou, takže deficit v obchodu s minerálními palivy vzrostl (o 28,8 mld. Kč). Pokračuje tendence rozevírajících se nůžek mezi teritoriem přebytků a teritoriem schodků aktivum s EU stouplo o 56,0 mld. Kč, pasivum s Čínou a Ruskem o 44,5 mld. Kč. Přímé zahraniční investice do ČR byly meziročně nižší o 144,5 mld. Kč (tj. o 52 %); samotné kapitálové vstupy do českých podniků klesly o 148,8 mld. Kč. Zahraniční investoři však investovali zpět do české ekonomiky zisky ve výši 82,1 mld. Kč, což představovalo o 4 mld. Kč více než v roce Ve 4. čtvrtletí činilo saldo přímých investic na finančním účtu platební bilance 29,5 mld. Kč, tj. méně než ve stejném období 2005 (54 mld. Kč). Portfoliové investice ukazují na změnu kapitálových toků ve prospěch ČR. Ztenčení záporného salda na 26,9 mld. z 81,2 mld. Kč roku 2005 bylo důsledkem obnoveného zájmu zahraničních investorů o české cenné papíry, a to především ve 4. čtvrtletí, kdy byl dokonce zaznamenán čistý příliv ve výši 29,8 mld. Kč. Za celý rok 2006 odešlo ze země v podobě portfoliových investice 68,4 mld. Kč, nainvestováno do ČR bylo naopak 41,5 mld. Kč - v roce 2005 byla silnější aktivní strana (-81,2 mld.), když příliv na straně pasiv byl zcela nepatrný (0,9 mld. Kč). Strana 6

7 Ceny Jen mírný růst inflačních tlaků Průměrná meziroční míra inflace v roce 2006 dosáhla 2,5 %, což byla o 0,6 p. b. vyšší hodnota než v roce Na tomto zrychlení se podílely především administrativně ovlivňované ceny, jež vzrostly o 7,8 % a dále i ceny potravin. Ceny zboží vzrostly o 2,0 % a ceny služeb o 3,5 %. Tak jako v předchozích letech rostly ceny zboží pomaleji než ceny služeb, což odráží vyšší intenzitu konkurenčních sil působících na mezinárodních trzích se zbožím. Na růstu inflačních tlaků se podílely zejména ceny energetických surovin, a to zemního plynu o 19,1 % a elektřiny o 9,0 %. K růstu inflace mohlo do určité míry přispět i dvojí zvýšení úrokových sazeb. Na druhé straně protiinflačně působil pokles cen u odívání, obuvi a u předmětů pro vybavení domácností, kde se projevil vliv růstu kupní síly koruny, jež zlevňoval dovozy. Mezera mezi cenovými hladinami ČR a průměrem EU se příliš nezměnila Z pohledu mezinárodního porovnání pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen se vývoj inflace v ČR po většinu roku pohyboval v blízkosti průměru Evropské unie (převyšující 2 %). Nižší míru inflace vykázala ČR až ve 4. čtvrtletí Odstup cenové hladiny v ČR od průměrné hladiny cen v EU se tak příliš nezměnil. Nízký růst cen průmyslových výrobců Dovozní ceny se zvýšily, vývozní naopak poklesly Směnné relace se postupně zlepšovaly Ceny průmyslových výrobců se v roce 2006 meziročně zvýšily jen o 1,6 %. Již třetí rok se prosazovala tendence ke zpomalení tempa růstu cen průmyslových produktů. Nemalý vliv na nízký růst cen průmyslových výrobců měly jistě i deflační tlaky generované posilováním koruny. Významnější růstový pohyb zaznamenalo odvětví elektřiny, plynu a vody, kde ceny byly vyšší o 7,5 %. Ke specifickým rysům vývoje cen výrobců v roce 2006 patřil protisměrný vývoj cen rostlinných a živočišných výrobků. Dvojciferné tempo růstu cen rostlinných výrobků bylo způsobeno nízkými hektarovými výnosy v důsledku nepříznivého počasí. Dovozní ceny se v roce 2006 zvýšily meziročně v průměru o 0,8 %, zatímco v roce 2005 to bylo jen o 0,3 %. Nejvíce se zvýšily ceny nerostných paliv, a to o 12,8 %. Šlo zejména o plyn, ropu a ropné výrobky. Ceny strojů a dopravních prostředků klesly o 2 %. Vývozní ceny se naopak v roce 2006 snížily v průměru meziročně o 0,8 % proti 1,4 % v roce Ve všech měsících roku 2006 posilování koruny významně snižovalo výši cenových indexů vývozu i dovozu. Po vyloučení kurzového vlivu by ceny vývozu, stejně jako ceny dovozu, ve všech měsících roku 2006 rostly. Meziroční směnné relace dosáhly v úhrnu v roce 2006 negativní hodnoty 98,4 %, což je o 0,1 bodu více než v roce V průběhu roku se však postupně začala prosazovat tendence k jejich zlepšování. Nejnižší byla hodnota směnných relací ve skupině nerostná paliva, a to ve výši 88,5 %. Zatímco v letech 2001 až 2004 vývoj směnných relací měl pozitivní vliv na vývoj nominálního domácího důchodu, v letech 2005 a 2006 tomu bylo obráceně. K charakteristickým rysům vývoje cen zahraničního obchodu v roce 2006 patřily cenové turbulence ovlivněné vývojem na světových trzích surovin. Dovozní ceny reagovaly citlivěji, takže při růstu cen surovin se směnné relace zpravidla snižovaly a naopak při poklesu cen surovin směnné relace rostly. Strana 7

8 Trh práce Rovnováha trhu práce se zlepšila Počet zaměstnaných stoupal Významný pokles nezaměstnanosti společně s klesající neaktivitou Zrychlení růstu průměrných nominálních mezd Podstatnou zprávou přicházející z trhu práce v roce 2006 byl průběžný růst zaměstnanosti provázený snižující se nezaměstnaností. Růst mezd v roce 2006 zrychlil. Míra zaměstnanosti 15 až 64letých vzrostla v roce 2006 proti roku 2005 o 0,5 p. b. na 65,3 %, z toho nejvyšší byla ve 4.čtvrtletí s hodnotou 65,6 %. Celková zaměstnanost meziročně stoupla o 64 tisíc osob. Jedná se o druhý rok růstu, tentokrát o 1,3 % (1,2 % v roce 2005). Ve 4. čtvrtletí se zaměstnanost dostala na úroveň 4 861,5 tisíc osob. Vyšší byla naposledy ve 2. čtvrtletí roku Přírůstek byl v roce 2006 registrován jak mezi zaměstnanci, tak mezi podnikateli. Po poklesu v roce 2005 se počet podnikatelů od 2. čtvrtletí 2006 opět zvyšoval a ve 4. čtvrtletí se podílel na celkovém přírůstku zaměstnanosti z více než poloviny. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti se tak ve 4. čtvrtletí zvýšil na 16,2 %. Počet zaměstnanců (vč. členů produkčních družstev) rostl převážně v sektoru průmyslu, naproti tomu zvýšení počtu podnikatelů (vč. pomáhajících rodinných příslušníků) vykázal hlavně sektor služeb. Z jednotlivých odvětví připadl nejvyšší růst zpracovatelskému průmyslu (5,0 %) a za ním odvětví nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti. Největší úbytek naproti tomu zaznamenalo odvětví stavebnictví (4,8 %). Počet osob s druhým zaměstnáním, mezi kterými převažovali podnikatelé bez zaměstnanců, poklesl meziročně o 11,4 tis. na 103,6 tis. Míra nezaměstnanosti 15 až 64letých klesla v roce 2006 meziročně o 0,8 p. b. na 7,2 %. Nejnižší úrovně dosáhla ve 4.čtvrtletí, kdy se propadla až na 6,6 %, což bylo nejméně za posledních osm let. Pokles nezaměstnanosti představoval meziroční úbytek o 38,8 tis. osob. Minimálně vzrostl pouze počet nezaměstnaných vysokoškoláků, ale jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných zůstal stále velice nízký. Průměrný počet dlouhodobě nezaměstnaných se v roce 2006 přiblížil hranici 200 tisíc při meziročním poklesu o 18,2 tis. osob, ale stále tvořil nadpoloviční podíl všech nezaměstnaných. Mezi nezaměstnanými bylo v roce 2006 v průměru 16,2 % (60 tis. osob) nezaměstnaných déle než 4 roky. Společně s nezaměstnaností se snížila i rezerva potenciálních pracovních sil, neboli osob které práci aktivně nehledají, ale uvádějí že mají zájem pracovat. Jejich počet dosáhl v roce 2006 celkem 249,4 tisíc osob, což bylo o 28,4 tis. méně než v roce Průměrná hrubá nominální mzda začala v roce 2006 opět zrychlovat a dosáhla růstu 6,5 %. Reálně se mzda zvýšila o 3,9 %, spotřebitelské ceny vzrostly o 2,5 %. Reálné mzdy se nejvíce zvýšily ve 4. čtvrtletí (4,6 %), kdy byl také za celý rok 2006 zaznamenán nejnižší růst spotřebitelských cen (1,5 %). Růst průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře v roce 2006 (6,8 %) byl o 1,4 p. b. rychlejší než v nepodnikatelské sféře. Reálně vzrostla mzda v podnikatelské sféře o 4,2 % a v nepodnikatelské sféře o 2,8 %. Strana 8

9 Měnový vývoj Mohutná úvěrová emise způsobuje růst zásoby peněz v ekonomice Čistý úvěr vládě podstatně vyšší, půjčky domácnostem a úvěry podnikům mírně zpomalily Absolutní pokles čistých zahraničních aktiv ve 4. čtvrtletí Rychlejší růst peněz než quasi peněz Snížení marží bank u nových obchodů s domácnostmi, zvýšení u obchodů s podniky Zásoba peněz v ekonomice vzrostla nejrychlejším tempem od poloviny roku Agregát M2 dosáhl v závěru roku 2 188,4 mld. Kč a proti předchozímu roku stoupl o 9,9 %, čímž převýšil tempo růstu nominálního HDP (7,9 %). Česká ekonomika tak vynakládala více peněz na vytvoření přidané hodnoty. Měnové podmínky se stávají expanzivnější. Tempo růstu objemu peněz v ekonomice je dáno silnou úvěrovou emisí, která způsobuje růst čistých domácích aktiv. Velmi vysoká dynamika úvěrů podnikům a domácnostem se v závěru roku zmírnila při výrazném růstu čistého úvěru vládě. Ten byl nejvýznamnějším zlomem měnového vývoje v roce Odrážel potřebu financovat schodkové hospodaření státního rozpočtu - výše čistého úvěru centrální vládě (206,9 mld. Kč) byla nejvyšší od května 2005 (poté byl rozpočet kladně ovlivněn vyšším výnosem daní). Od listopadu začalo docházet ke snížení tempa úvěrů poskytovaných domácnostem a v prosinci se dostalo poprvé od dubna 2004 pod hranici 30 %. Po březnovém vrcholu (+33,5 %), bylo prosincové zvolnění na +29,4 % doprovázeno i sníženým tempem úvěrování podniků (+14,8 %). Celkově tak domácí úvěry stouply (+22 %) i díky silnému růstu čistého úvěru vládě (+38,1 %). Ovšem po jeho meziročních poklesech patrných do půli roku zůstává průměrná roční míra růstu záporná (minus 27,3 %). Nejvíce v průměru rostly úvěry domácnostem (32,1 %), průměrná roční míra růstu úvěrů podnikům činila 13,9 % a domácích úvěrů celkem 12,9 %. V posledním čtvrtletí stahovaly banky svá aktiva zpět do ČR. Od června objem čistých zahraničních aktiv ČR meziročně klesal, přičemž ještě v jarních měsících byly jejich přírůstky zhruba pětinové vzhledem k tomu byl podle průměrné roční míry růstu vykázán pozitivní trend (+1,1 %) díky vývoji v ostatních měnových institucích (+5,8 %), protože čistá zahraniční aktiva ČNB podle průměrných čísel stagnovala. Nízká likvidita a úrokové sazby způsobují, že u deponentů přetrvává menší obliba úložek na termínovaných vkladech (vklady s dohodnutou splatností) a spořících účtech (vklady s výpovědní lhůtou). Ty rostly u domácností i podniků méně než polovičním tempem ve srovnání s růstem oběživa a netermínovaných (jednodenních) vkladů. Rostly také pomaleji než peněžní zásoba, jejíž dynamika byla dvojnásobná ve srovnání s růstem quasi peněz (+4,8 %) nejen díky silné dynamice oběživa (+12 %), ale zejména jednodenních vkladů (+14,7 %). Preference netermínovaných vkladů nadále pokračuje, a to s daleko větší intenzitou - jestliže v roce 2004 přibylo na jednodenních vkladech 44,2 mld. Kč, v roce 2005 už 98 mld. Kč a v roce 2006 dokonce 121 mld. Kč, pak u vkladů s dohodnutou splatností šlo o +8,9 mld., -4,0 mld. resp. +3,3 mld. Kč. Vklady s výpovědní lhůtou jsou sice domácnostmi preferovány více než termínované vklady, nicméně jejich přírůstky byly výrazně nižší než úložky na vkladech netermínovaných. Reálné úrokové sazby z vkladů domácností i nefinančních podniků byly záporné. Tvrdá konkurence v obchodech s domácnostmi přinutila banky vzdát se části svých velmi vysokých marží. V nových obchodech s nefinančními podniky naopak marže dále rostly. Tyto pohyby jsou odrazem pohybu úrokových sazeb. Ve 4. čtvrtletí úrokové sazby z vkladů v případě nových obchodů bank s domácnostmi i nefinančními podniky sice mezičtvrtletně stouply, ovšem u nefinančních podniků byl během posledních tří měsíců patrný již klesající trend. Banky zvýhodňují podniky jako vkladatele (depozitní sazby jsou vyšší o 0,4 p. b. proti vkladům domácností). U úvěrů činil ve 4. čtvrtletí tento rozdíl 6,6 p. b. Strana 9

10 Státní rozpočet Zhoršení salda státního rozpočtu Celkové výdaje rostly meziročně 1,6krát rychleji než celkové příjmy Schodek státního rozpočtu se v roce 2006 proti roku 2005 zhoršil v důsledku nižších výběrů přímých daní a vyšší dynamiky výdajů. Ty převýšily příjmy o 97,3 mld. Kč, takže saldo bylo proti upravenému rozpočtu větší o 13,6 mld. Kč, proti skutečnosti 2005 dokonce o 40,9 mld. Kč. Jeho poměr k nominálnímu HDP dosáhl 3,04 %. V samotném 4. čtvrtletí se deficit zvětšil o 98,5 mld. Kč. Celkové daňové příjmy sice převýšily skutečnost roku 2005 o 4,1 %, nicméně očekávaný upravený rozpočet nebyl naplněn (-0,9 %) v důsledku jak samotných příjmů z daní (-1,1 %), tak i příjmů ze sociálního zabezpečení (-0,7 %). Proti skutečnosti 2005 zaostal výběr daní z příjmů právnických (-4,8 %) i fyzických osob (minus 3,3 %). Běžné výdaje přesahující devět desetin celkových výdajů stouply meziročně o 8,5 %, celkové výdaje o 10,6 % díky investičním výdajům (+77 %). Výdaje na důchody stouply o 10,3 % na 273 mld. Kč, přebytek na důchodovém účtu činil téměř 4 mld. Kč. Zdroje dat: ČSÚ, MF ČR, ČNB, MPSV, propočty ČSÚ. Strana 10

11 Tab. č. 1 Měsíční ukazatele Měsíce I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. Spotřebitelské ceny 1), v %, r/r 2,9 2,8 2,8 2, ,1 2,7 1, Ceny průmyslových výrobců 1), v %, r/r 0,3 0,3 0,3 0, ,7 2,4 1, Vývoz zboží 1), v %, r/r Dovoz zboží 1), v %, r/r Obchodní bilance, v mld. Kč 12,0 4,8 9,1-1, , ,3 8,2 4, ,8 11 Míra registrované nezaměstnanosti 2) 9,2 9,1 8,8 8, ,9 7,8 7, Průmyslová produkce 1), v %, r/r 15,5 11,6 17,0 3,5 12,0 10,3 11,9 7,3 5,4 12,6 7,6 3,0 9,8 Stavební práce 1), reálně v %, r/r -1,2-8,2 8,7-3,0 10,5 10,0 12,1 6,3 4,2 7,2 7,7 15,4 29,2 Pramen: ČSÚ, MPSV 1) meziroční změna 2) podíl počtu nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce k úhrnu pracovních sil v %

12 Tab. č. 2 Vybrané čtvrtletní makroekonomické ukazatele Čtvrtletí 2005 Čtvrtletí Hrubý domácí produkt v mil. Kč, b. c Hrubý domácí produkt v % s. c., r/r Konečná spotřeba v % s. c., r/r z toho: domácností v % s. c., r/r Tvorba hrubého kapitálu v % s. c., r/r z toho: fixního v % s. c., r/r Vývoz zboží a služeb v % s. c., r/r Dovoz zboží a služeb v % s. c., r/r