ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne KOM(2011) 847 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí za období (zpráva předložená podle čl. 48 odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 2007/435/ES ze dne 25. června 2007)

2 ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí za období (zpráva předložená podle čl. 48 odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 2007/435/ES ze dne 25. června 2007) CS 2 CS

3 1. ÚVOD Evropská unie vytvořila pro období obecný program Solidarita a řízení migračních toků s celkovými přidělenými prostředky na současné programy ve výši 4,032 milionu EUR 1. Program se skládá ze čtyř fondů a má za cíl spravedlivé rozdílení úkolů mezi členské státy, pokud jde o finanční zatížení v důsledku zavádění integrovaného řízení vnějších hranic EU a provádění společných politik v oblasti azylu a imigrace 2. Jedním z těchto čtyř fondů je Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí 3 (dále jen fond ), zřízený na období s orientačním celkovým rozpočtem 825 milionů EUR. Podle základního aktu o zřízení fondu (tj. výše uvedeného rozhodnutí Rady) Komise předloží průběžnou zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění fondu 4. Zpráva přináší výsledky, jichž bylo dosaženo v ročních programech 2007, 2008 a 2009, na základě zpráv podaných členskými státy v první polovině roku a doplněné o informace, které měla Komise k dispozici v prvním čtvrtletí roku CÍL FONDU, ROZSAH PŮSOBNOSTI, ÚČEL A PRIORITY Obecným cílem fondu je podpora členských států v jejich úsilí umožnit státním příslušníkům třetích zemí pocházejícím z odlišného hospodářského, sociálního, kulturního, náboženského, jazykového a etnického prostředí, aby splnili podmínky pobytu, a usnadnit jim integraci do evropské společnosti. Fond se zaměřuje především na akce v souvislosti s integrací nově příchozích státních příslušníků třetích zemí. V zájmu podpory uvedeného cíle fond přispívá k vypracování a provádění vnitrostátních strategií integrace státních příslušníků třetích zemí ve všech aspektech společnosti, zejména s přihlédnutím k zásadě, že integrace je obousměrný dynamický proces vzájemného přizpůsobování všech přistěhovalců a obyvatel členských států. Rozsah působnosti fondu zahrnuje legálně pobývající státní příslušníky třetích zemí, tj. každého, kdo není občanem EU ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy, ale nezahrnuje cílovou skupinu Evropského uprchlického fondu. Fond přispívá k dosahování těchto zvláštních cílů: a) usnadnit rozvoj a vedení řízení o přijetí, která se týkají procesu integrace státních příslušníků třetích zemí a která tento proces podporují; Veškeré číselné údaje ve zprávě se zakládají na současných prostředcích, o kterých doposud rozhodl rozpočtový orgán, pokud není uvedeno jinak. KOM(2005) 123 v konečném znění. Rozhodnutí 2007/435/ES, Úř. věst. L 168, , s. 18. Ustanovení čl. 48 odst. 3 písm. b) základního aktu. Souhrn a zprávy jednotlivých zemí jsou k dispozici na adrese CS 3 CS

4 b) rozvíjet a provádět proces integrace nově příchozích státních příslušníků třetích zemí v členských státech; c) zvýšit schopnost členských států rozvíjet, provádět, monitorovat a vyhodnocovat politiky a opatření pro integraci státních příslušníků třetích zemí; d) vyměňovat si informace a osvědčené postupy a spolupracovat v rámci členských států a mezi nimi, pokud jde o rozvoj, provádění, monitorování a vyhodnocování politik a opatření pro integraci státních příslušníků třetích zemí. Členské státy většinou využívají fondu prostřednictvím metody sdíleného řízení. Rozpočet EU se prostřednictvím ročních programů předkládaných členskými státy snaží podpořit aktivity členských států v oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí podle specifických vnitrostátních nebo místních okolností, jakož i budování kapacit veřejných a soukromých služeb určených státním příslušníkům třetích zemí. Aktivity jsou spolufinancovány v souladu se strategickými zásadami Komise 6, které stanovují čtyři priority: 1) provádění opatření pro uvedení společných základních zásad pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v Evropské unii do praxe; 2) vypracování ukazatelů a metodik hodnocení pro posouzení pokroku, úpravu politik a opatření a pro usnadnění koordinace srovnávacího vzdělávání; 3) budování politických kapacit, koordinace a budování mezikulturních kompetencí v členských státech na různých úrovních a v různých vládních resortech a 4) výměna zkušeností, osvědčených postupů a informací v oblasti integrace mezi členskými státy. Členské státy musí provést alespoň tři z uvedených priorit, z nichž priority 1 a 2 jsou povinné, ale mnohé členské státy se rozhodly provést všechny čtyři. Strategické zásady dále stanovily pět zvláštních priorit, které lze uplatnit spolu s kteroukoli z výše uvedených priorit. Každý projekt, který provádí jednu nebo více zvláštních priorit, může získat vyšší podíl financování ze strany EU. Zvláštní priority jsou následující: Zvláštní priorita 1: Zapojení státních příslušníků třetích zemí jako prostředek prosazování jejich integrace ve společnosti (Aktivity za účasti státních příslušníků třetích zemí při vypracování a provádění integračních politik a opatření); Zvláštní priorita 2: Konkrétní cílové skupiny (Aktivity, včetně programů a činností zaměřených na začleňování, jejichž hlavním cílem je zabývat se zvláštními potřebami konkrétních skupin, jako jsou ženy, mládež a děti, starší občané, negramotné osoby a postižené osoby); Zvláštní priorita 3: Inovační programy a činnosti zaměřené na začleňování (Aktivity vedoucí k vypracování inovačních programů a činností s cílem začlenit státní příslušníky třetích zemí, mj. umožnit jim, aby mohli pracovat a zároveň studovat, např. formou večerních kursů, zrychleného studia, dálkového studia či studia prostřednictvím internetu); Zvláštní priorita 4: Mezikulturní dialog (Aktivity zaměřené na podporu vzájemné interakce a výměny, např. formou mezikulturního dialogu, jejichž cílem je zejména vyřešit možný konflikt způsobený kulturními a náboženskými rozdíly, a zlepšit tak integraci státních příslušníků třetích zemí do společností členských států, jejich hodnot a způsobu života); 6 Rozhodnutí Komise K(2007) 3926 ze dne CS 4 CS

5 Zvláštní priorita 5: Zapojení hostitelské společnosti do procesu integrace (Aktivity, které se zabývají účinnými způsoby zvyšování povědomí a aktivního zapojení hostitelské společnosti do procesu integrace). Kromě národních programů může Komise až 7 % zdrojů EU, které má ročně k dispozici, využít přímo prostřednictvím akcí Společenství pro nadnárodní projekty, studie a další typy aktivit v zájmu EU. V rozpočtových letech se z rozpočtu EU financovaly přípravné aktivity, zejména Přípravné akce na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí INTI. Tento nástroj přinesl první praktické zkušenosti s nadnárodními projekty, a pomohl tak organizacím různých typů v členských státech připravit se na spuštění fondu v roce ROZPOČTOVÉ ZDROJE Následující tabulka uvádí rozpočtové zdroje Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období Tabulka č. 1 Rozpočet EU pro Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí na roky Částky v EUR EUR ( * ) 2013 ( * ) Celkem Členské státy celkem Akce Společenství CELKEM * Skutečné prostředky od roku 2007 do roku 2011 včetně. Částky na rok 2012, jak jsou uvedeny v návrhu rozpočtu. Částky na rok 2013 jsou předběžné. Na provádění fondu se podílejí všechny členské státy kromě Dánska v souladu s Protokolem o postavení Dánska připojeným ke Smlouvě o Evropské unii. Zdroje, které jsou k dispozici pro národní programy, se rozdělují každoročně mezi ostatních 26 členských států na základě dvou kritérií: i) počtu legálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v každém členském státě během předchozích tří let a ii) počtu státních příslušníků třetích zemí (vyjma některé zvláštní kategorie), kteří získali povolení vydávané každým členským státem k pobytu na jeho území v průběhu předchozích tří let; uplatňují se váhové koeficienty. Maximální příspěvek fondu na projekty ve členských státech je stanoven na 50 % celkových nákladů na akci a na 75 % pro členské státy, které mohou čerpat z fondu soudržnosti, a pro akce zahrnující zvláštní priority vymezené ve strategických zásadách. 7 Hodnocení přípravných aktivit INTI je k dispozici na adrese CS 5 CS

6 4. PŘÍPRAVA PROVÁDĚNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH V zájmu harmonizovaného uplatňování a nastavení společných vzorů pro vytváření programů a podávání zpráv přijala Komise pro fond prováděcí pravidla 8, která jsou pro všechny čtyři fondy až na několik výjimek shodná. Pravidla se týkají mimo jiné výběrových řízení a kritérií pro způsobilost výdajů vzniklých v rámci fondu. Další důležitá část pokynů spočívala ve vypracování, v úzké spolupráci s členskými státy, manuálu způsobilosti s praktickými příklady a osvědčenými postupy při řízení projektů, který je pravidelně aktualizován. Proběhly informační schůzky o pravidlech způsobilosti výdajů. Další obecné pokyny byly uděleny na setkáních výboru SOLID a na třech konferencích o fondech (v roce 2008 o fondech obecně a v roce 2009 pro auditní orgány a o vytváření programů a hodnocení). Členské státy jsou odpovědné za řízení fondů v rámci sdíleného řízení programů a Komise nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu EU. Je tudíž na členských státech, aby zřídily národní řídicí a kontrolní systém fondu zahrnující odpovědný orgán, který nese odpovědnost za řízení programu a je případně podporován pověřeným orgánem; auditní orgán odpovědný za ověřování efektivního fungování řídicího a kontrolního systému; a certifikační orgán, který certifikuje prohlášení o výdajích, než jsou odeslána Komisi. Tyto orgány jsou společně odpovědné za řádné finanční řízení prostředků přidělených členskému státu. Každý členský stát předložil Komisi popis svého řídicího a kontrolního systému, aby Komise mohla ověřit, že je v souladu s použitelnými ustanoveními. Na konci roku 2010 obdržely téměř všechny popisy řídicích a kontrolních systémů předložené členskými státy od Komise stanovisko bez výhrad. Navíc byl do konce roku 2010 dokončen audit na místě u řídicích a kontrolních systémů fondu (které mohou být společné s dalšími fondy obecného programu) v 17 členských státech, přičemž v dalších sedmi členských státech má být audit proveden v roce Zdá se, že většina systémů fungovala správně, ale v některých případech je třeba provést určitá vylepšení. V této fázi auditů, které budou v průběhu programového období pokračovat, se to týká zejména výběrových řízení, lidských zdrojů, které mají orgány k dispozici, a dokumentace o řízeních a provedených úkolech. Celkově se zdá, že většina členských států má zaveden stabilní systém. 5. VÍCELETÉ PROGRAMY Víceleté programy financované z fondu byly pro většinu členských států schváleny do konce roku 2008, pro zbývající na počátku roku Aby nedošlo ke zpoždění při jejich provádění, které probíhá prostřednictvím ročních programů, schválila Komise současně s víceletými programy první dva roční programy na rok 2007 a na rok Víceleté programy, jejichž součástí není žádné finanční rozhodnutí, představují strategický rámec dohodnutý mezi Komisí a každým členským státem ohledně využití vnitrostátních zdrojů a zdrojů z fondu v průběhu celého programového období Na úrovni EU podpoří víceleté programy významné množství akcí na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí, celkem téměř za milionů EUR během období Tabulka č. 2: Celkové náklady na všechny víceleté programy a zdroje financování 8 9 Rozhodnutí č. 2008/457/ES, Úř. věst. L 167, , s. 69. Shrnutí všech víceletých programů bude k dispozici na adrese CS 6 CS

7 (Souhrn finančních plánů víceletých programů ve všech členských státech na období sedmi let) Všechny částky jsou uvedeny v milionech EUR a jsou orientační. Zdroje financování Orientační částky % Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí A 769 mil. EUR 55,6 % Vnitrostátní veřejné zdroje B 456 mil. EUR 32,9 % Celkové veřejné financování C = A + B mil. EUR 88,5 % Přidělené soukromé prostředky D 159 mil. EUR 11,5 % Celkové náklady na všechny víceleté programy v letech E = C+ D mil. EUR 100 % (*) Prostředky přidělené z fondu na víceleté programy členských států, které byly navrženy v roce 2008, vycházely z rozpočtových prostředků na roky 2007 a 2008, o nichž rozhodl rozpočtový orgán, a z odhadů rozpočtu na zbývající část programového období. Z toho důvodu se celková částka 769 milionů EUR mírně liší od celkové částky 772,467 mil. EUR v tabulce č. 1, která vychází z aktuálních rozpočtových prostředků fondu od roku 2007 až do roku 2011 a z odhadů na roky 2012 a Podle informací ohledně zavedení vnitrostátní právní úpravy v oblasti integrace, provádění národních integračních programů a vlastních prohlášení členských států ve víceletých programech je zřejmé, že některé členské státy neměly v době, kdy se programy spouštěly, velké zkušenosti s opatřeními zaměřenými konkrétně na integraci státních příslušníků třetích zemí. Jde například o Irsko, Litvu, Maďarsko, Rumunsko a Řecko. Některé členské státy, jako např. Francie, Nizozemsko, Španělsko nebo Rakousko, naproti tomu mohly stavět na svých vlastních vnitrostátních zkušenostech, včetně významných programů financování. Prioritní potřeby pro účinnou integraci státních příslušníků třetích zemí se v každém členském státě lišily v závislosti na jeho přistěhovalecké tradici, podílu státních příslušníků třetích zemí na celkovém počtu obyvatelstva, současných migračních tocích, hospodářské a sociální situaci a podmínkách, dostupnosti struktur a služeb na podporu integrace a institucionálním uspořádání. Přes tyto rozdíly byly některé priority intervencí pro většinu členských států společné. Jde v první řadě o obousměrný přístup, který odráží zásadu, že procesu integrace by se měli účastnit jak nově příchozí, tak přijímající společnost (týká se 21 členských států), což zahrnuje větší toleranci, zvýšení povědomí o diskriminaci vůči migrantům a boj proti ní a podporu mezikulturního dialogu. Druhý velký úkol (15 členských států) se týkal potřeby občanské orientace a poskytování informací státním příslušníkům třetích zemí o historii, institucích, základních normách a hodnotách přijímající země. Třetím velkým úkolem (13 členských států) bylo přizpůsobit veřejné a soukromé služby multikulturní společnosti a budovat kapacity organizací, které přicházejí do styku se státními příslušníky třetích zemí. Konečně, zřejmou prioritní potřebou bylo rovněž zlepšit jazykovou vybavenost (12 členských států). Na prioritu 1 (viz kapitola 2) bude vyčleněn zdaleka největší podíl zdrojů z fondu v období (plánovaný 75% podíl na úrovni EU v rozpětí od 94 % (Česká republika) po 41 % CS 7 CS

8 (Finsko)), výrazně přesahující podíly na priority 2 (12 % na úrovni EU), 3 (9 %) a 4 (4 %). Finsko, které klade poměrně větší důraz na prioritu 2, je jediným členským státem, v němž se očekává, že na prioritu 1 bude vyčleněno méně než 50 % zdrojů z fondu. Graf č. 1: Rozdělení zdrojů EU mezi čtyři priority víceletých programů Belgie Bulharsko Česká republika Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní akt fondu vyžaduje, aby každý členský stát v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a zvyklostmi navazoval partnerství s orgány a subjekty, které se podílejí na provádění víceletého programu nebo které mohou užitečně přispět k rozvoji tohoto programu. Do partnerství fondu je třeba povinně zahrnout orgány odpovědné za řízení Evropského sociálního fondu a Evropského uprchlického fondu. CS 8 CS

9 Víceleté programy obsahují popis organizačního uspořádání partnerství v každém členském státě. Výbory partnerství často sestávají ze zástupců několika ministerstev, výše uvedených orgánů provádějících Evropský sociální fond a Evropský uprchlický fond a v menší míře místních orgánů a nevládních organizací. V některých členských státech pracují výbory partnerství na dvou úrovních, tj. na úrovni všeobecného výboru a na úrovni zvláštních pracovních a odborných skupin. Kromě běžných schůzí výborů svolává většina členských států pravidelné schůze (např. jednou nebo dvakrát do roka) všech provádějících organizací s cílem shromáždit údaje o dosažených výsledcích a nedostatcích a diskutovat o finančních prioritách pro příští roční programy. Doplňkovost fondu s ostatními nástroji financování EU je v členských státech zajištěna především díky úzké spolupráci řídících orgánů odpovědných za různé fondy v rámci partnerství. Ta obvykle probíhá v podobě konzultace dotčeného orgánu ve fázi plánování a programování a ohledně seznamu aktuálních projektů vybraných pro financování. V případě, kdy je za různé fondy obecného programu odpovědný jeden a týž orgán, je to snadné (např. v České republice, ve Finsku, v Irsku, v Itálii, v Maďarsku, v Německu, v Rumunsku, v Řecku, na Slovensku, ve Slovinsku, ve Spojeném království a ve Španělsku je jeden a týž orgán odpovědný za fond i za Evropský uprchlický fond). V mnoha členských státech musí navíc žadatelé uvést další možné zdroje financování na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU či doložit relevantnost fondu ve vztahu k ostatním dostupným fondům EU, popř. se musí zavázat, že nevyužijí jiných finančních zdrojů EU pro projekty podpořené z fondu. Navíc, s cílem zabránit jakémukoli překrývání mezi fondem a ostatními nástroji financování na úrovni EU stanovily některé členské státy, že fond bude doplňovat aktivity Evropského sociálního fondu, např. využitím finančních prostředků fondu ke zvýšení úrovně dovedností státních příslušníků třetích zemí tak, aby se mohli účastnit opatření zaměřených na jejich integraci na trhu práce, která jsou financována z Evropského sociálního fondu. V některých členských státech se podařilo využít skutečné synergie mezi fondem a Evropským sociálním fondem, a to zejména tam, kde za fond i za Evropský sociální fond odpovídá jeden a týž orgán, např. v Belgii, ve Španělsku nebo ve Švédsku. Kromě této situace je v některých členských státech orgán odpovědný za fond rovněž členem partnerství Evropského sociálního fondu. To platí například v Irsku, Maďarsku a Rakousku. 6. PLNĚNÍ ROZPOČTU EVROPSKÉHO FONDU PRO INTEGRACI STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ TŘETÍCH ZEMÍ V OBDOBÍ Období , kterého se týká tato zpráva, zahrnuje 29 % celkové referenční částky fondu v celkové výši 239,9 milionu EUR dostupných finančních prostředků pro sdílené i přímé řízení aktivit. CS 9 CS

10 6.1. Národní programy prováděné pod sdíleným řízením Za první tři roky provádění fondu bylo schváleno 78 ročních programů v celkové výši 223,1 milionu EUR. Graf č. 2 níže znázorňuje rozdělení zdrojů fondu mezi členské státy za použití rozdělovacího klíče stanoveného v právním základu. Graf č. 2: Rozdělení zdrojů EU vyčleněných na národní programy v letech Částky jsou uvedeny v milionech EUR (zaokrouhlené údaje) Spojené království 34,27 Řecko 6,24 Rumunsko 2,35 Švédsko 4,48 Španělsko 34,71 Slovinsko 2,14 Slovenská republika 1,79 Rakousko 4,87 Portugalsko 5,05 Belgie 4,67 Polsko 5,10 Bulharsko 1,87 Nizozemsko 5,55 Česká republika 5,39 Německo 33,59 Estonsko 2,69 Finsko 2,55 Malta 1,59 Francie 18,21 Irsko 2,65 Itálie 29,97 Kypr 2,47 Litva 2,03 Lotyšsko 3,54 Lucembursko 1,61 Maďarsko 3,75 V období byli pěti hlavními příjemci Španělsko (34,7 milionu EUR), Spojené království (34,3 milionu EUR), Německo (33,6 milionu EUR), Itálie (30 milionů EUR) (všichni mezi 13 a 15 % celkových zdrojů EU přidělených na národní programy) a Francie (18,2 milionu EUR neboli 8 % celkových zdrojů). Společně tito příjemci obdrželi přibližně 68 % celkových prostředků vyčleněných na národní programy za uvedené období. S určitým odstupem následovalo osm členských států s podíly mezi 2 a 3 % zdrojů fondu přidělených v období , tj. prostředky ve výši 4,5 5,5 milionu EUR (Belgie, Česká republika, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Švédsko). Všechny ostatní členské státy obdržely každý mezi 0,7 a 1,7 % z dostupných zdrojů fondu. V období se výše prostředků přidělených těmto 13 členským státům pohybovala od 1,59 milionu EUR (Malta) do 3,75 milionu EUR (Maďarsko). V období od roku 2007 do roku 2011 zůstalo hlavních pět příjemců mezi členskými státy stejných, ale jejich pořadí se mírně změnilo: od roku 2011 je na prvním místě Itálie a následují v tomto pořadí Spojené království, Španělsko, Německo a Francie. To odpovídá příslušným přistěhovaleckým tokům a počtu legálně pobývajících státních příslušníků třetích CS 10 CS

11 zemí během uvedeného období, na jejichž základě se zdroje fondu mezi členské státy rozdělovaly 10. Sečtou-li se zdroje poskytnuté v rámci ročních programů národními rozpočty a příjemci s příspěvky z fondu, dosáhla celková výše nákladů na všechny financované operace přibližně 371 milionů EUR za tříleté období Příspěvek fondu činil 60 % z této částky, z vnitrostátního veřejného financování členských států bylo poskytnuto téměř 35 % (128,7 milionu EUR) a konečně sami příjemci přispěli na plánované celkové náklady přibližně 5 % (19,5 milionu EUR). Tyto procentní podíly jsou v zásadě v souladu s těmi, které jsou stanoveny ve víceletých programech (viz tabulka č. 2 v kapitole 5), přičemž očekávané příspěvky příjemců nemohly ze své podstaty být plánovány dříve než na začátku programového období Pro každý roční program mohly členské státy použít až 7 % svých přidělených ročních prostředků EUR na financování technické pomoci při řízení fondu. Zdroje vyčleněné na technickou pomoc v členských státech dosáhly celkové výše 5 milionů EUR v roce 2007, 5,8 milionu EUR v roce 2008 a 7,1 milionu EUR v roce Podle míry výdajů oznámené na konci roku 2010 byly závazky v členských státech v roce 2007 (82 % prostředků) i v roce 2008 (83 %) značně vysoké a v roce 2009 dosáhly téměř 100 %. V roce 2007 oznámilo šest členských států závazky ve výši téměř 100 % a v dalších čtyřech členských státech závazky dosáhly 90 % nebo více. V roce 2008 dosáhla míra závazků ve čtyřech členských státech téměř 100 % a v sedmi dalších činily závazky nejméně 90 % přidělených prostředků. Závazky v období odpovídají celkovému modelu čerpání národních programů. Ve většině členských států byly programy výrazně ovlivněny zpožděním v zahajovací fázi, v letech 2007 a 2008 (viz kapitola 7.4), ale mnoho členských států dokázalo v průběhu času tyto problémy vyřešit, což vedlo ve většině členských států k poměrně hladkému provádění ročního programu v roce Akce Společenství Komise na každý z roků 2007, 2008, 2009, 2010 a 2011 přijala roční pracovní program, který vymezil priority a cíle akcí Společenství financovaných z fondu, jakož i plánované podpůrné akce. Akce Společenství se vždy zaměřují na nadnárodní projekty a na aktivity v zájmu Unie v oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí. V návaznosti na výzvy k předkládání návrhů otevřené jakémukoli druhu organizací s požadavkem účasti alespoň tří až pěti členských států na každém projektu byly v uvedeném období uděleny granty. Priority stanovené ve výzvách k předkládání návrhů zahrnovaly: podporu integračních strategií a opatření zaměřených na konkrétní skupiny, jako jsou migrující ženy a děti; integrační opatření na místní úrovni, jako např. řízení rozmanitosti v sousedství; shromažďování údajů o vnímání integračního procesu veřejností a migranty; propojování politik v oblasti přijímání s integračními procesy atd. Celkově Komise v období 10 Pro další informace viz KOM (2011) 448 a SEK (2011) 940 o uplatňování kritérií pro rozdělování prostředků mezi členské státy z Evropského fondu pro vnější hranice, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Evropského návratového fondu. CS 11 CS

12 2007 až 2010 financovala prostřednictvím grantů 37 nadnárodních projektů, kterým přidělila 17,85 milionu EUR. Kromě grantů, které vyčerpaly většinu z dostupných zdrojů EU, byla v rámci akcí Společenství financována řada veřejných zakázek. Mezi zvláště významné v této oblasti patří: podpora poskytnutá Evropskému fóru pro integraci 11, fóru pro výměnu názorů a diskusi, které zřídila Komise spolu s organizacemi občanské společnosti v oblasti integrace a které se od roku 2008 schází dvakrát ročně, Evropská internetová stránka věnovaná integraci 12 : interaktivní internetová stránka přístupná všem zúčastněným stranám v oblasti integrace, která nabízí rozsáhlou dokumentaci, novinky, osvědčené postupy ze všech členských států EU a umožňuje výměnu informací, Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe 13, která vyšla postupně ve třech vydáních; jejím účelem je shrnout a rozšířit osvědčené postupy týkající se různých záležitostí v oblasti integrace, jako jsou hromadné sdělovací prostředky a integrace, zvyšování povědomí a zlepšení postavení přistěhovalců, získání státní příslušnosti a praxe aktivního občanství, mladí přistěhovalci, vzdělání a trh práce. 7. PROVÁDĚNÍ PROGRAMŮ V ČLENSKÝCH STÁTECH V LETECH 2007, 2008 A 2009 V souladu se základním aktem 14 měly členské státy povinnost předložit Komisi do 30. června 2010 hodnotící zprávu o provádění akcí spolufinancovaných fondem; všechny použily společný vzor, který jim Komise poskytla. V této rané fázi provádění víceletých programů (v červnu 2010 byly členským státům k dispozici konečné údaje o dokončených projektech pouze za rok 2007, neboť provádění ročních programů na rok 2008 bylo právě ukončeno a roční programy na rok 2009 probíhaly) se zprávy členských států přirozeně zaměřují na aspekty provádění spíše než na výsledky a dopady. Ty budou předmětem hodnotících zpráv o výsledcích a dopadu akcí spolufinancovaných fondem za období 2007 až 2010, které musí členské státy Komisi předložit do 30. června Tato kapitola uvádí a srovnává fakta a číselné údaje o provádění ročních programů na roky 2007, 2008 a 2009, jak je oznámily členské státy. Je třeba zdůraznit, že srovnávané číselné údaje jsou průměrnými hodnotami, jež vždy neodrážejí odchylky od obecných směrů. Všude, kde to bylo možné, jsou rozdíly a odchylky od průměru zvýrazněny Přehled Do 30. června 2010 bylo z fondu v členských státech financováno celkem projektů v rámci prvních tří ročních programů za roky 2007, 2008 a To odpovídá v celé EU v průměru 75 financovaným projektům v každém členském státě za uvedené tři roční programy, i když s výraznými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy (viz tabulka č. 4 níže) Pro další informace o Evropském fóru pro integraci viz Ustanovení čl. 48 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 2007/435/ES. CS 12 CS

13 Tabulka č. 4: Projekty financované v rámci tří ročních programů za roky 2007, 2008 a 2009 Členský stát Program 2007 Program 2008 Program 2009 Celkem Belgie Bulharsko Česká republika Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovenská republika Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko EU celkem * K 30. červnu 2010 stále probíhal výběr projektů a financování v rámci ročního programu za rok Přestože členské státy s nejvyššími přidělenými prostředky jsou také většinou ty s nejvyšším počtem financovaných projektů (Španělsko: 530 projektů, Německo: 369 projektů, Itálie: 161 projektů), a na druhé straně spektra členské státy s nejnižšími přidělenými prostředky mají nejnižší počet financovaných projektů (Malta: 4 projekty, Slovinsko: 5 projektů a Irsko: 8 projektů), počet projektů nemusí vždy odpovídat množství přidělených prostředků. Například Estonsko s poměrně nízkými přidělenými prostředky financovalo téměř stejný počet projektů jako Itálie. Naproti tomu Spojené království, jeden z největších příjemců prostředků z fondu, soustředilo zdroje na omezený počet větších projektů (kolem 30). Počet projektů v členských státech tak odráží strategii financování (široká projektová podpora, či soustředění prostředků), což se rovněž projevuje v průměrné výši finančních prostředků EU na projekt. Projekty financované v rámci národních programů byly obvykle malé či střední velikosti s průměrnou výší finančních prostředků EU kolem EUR na projekt. V 16 členských státech (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko a Švédsko) to bylo ještě méně, tj. mezi EUR a EUR. Členskými státy s nejnižší výší finančních prostředků EU na projekt jsou Estonsko, Bulharsko, Lucembursko a Polsko (viz tabulka č. 5 níže). CS 13 CS

14 Naproti tomu v deseti členských státech byla průměrná výše finančních prostředků na projekt vyšší než průměr EU (Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Malta, Nizozemsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko a Spojené království). Zemí s nejvyšším průměrem výše finančních prostředků EU na projekt byla Francie, následovaná s určitým odstupem Spojeným královstvím, Slovinskem a Nizozemskem. Tabulka č. 5: Průměrná výše finančních prostředků EIF na projekt za dva programové roky 2007 a 2008* Závazky EIF ze strany členských států (2007 a 2008) Počet projektů (2007 a 2008) Průměrná výše finančních prostředků EIF na projekt Belgie , ,27 Bulharsko , ,53 Česká republika , ,15 Estonsko , ,35 Finsko , ,14 Francie , ,00 Irsko , ,38 Itálie , ,89 Kypr , ,59 Litva , ,36 Lotyšsko , ,16 Lucembursko , ,32 Maďarsko , ,54 Malta , ,20 Německo , ,09 Nizozemsko , ,46 Polsko , ,22 Portugalsko , ,08 Rakousko , ,50 Rumunsko , ,54 Řecko , ,52 Slovenská republika , ,27 Slovinsko , ,52 Spojené království , ,96 Španělsko , ,39 Švédsko , ,30 Evropská unie , ,89 * Vzhledem k tomu, že k 30. červnu 2010 nebyly výběr a financování projektů za rok 2009 ještě ukončeny, výpočet průměrné výše finančních prostředků EU na projekt je založen pouze na prvních dvou ročních programech. CS 14 CS

15 7.2. Metody provádění, výběr projektů a financování V rámci obecného programu si mohou členské státy vybrat ze dvou metod provádění: odpovědný orgán jednající jako veřejný zadavatel, a to zpravidla v případech, kdy projekty provádí na základě otevřených výzev k předkládání návrhů (v řádně odůvodněných případech mohou být granty udělovány bez výzvy k předkládání návrhů), nebo odpovědný orgán jednající jako výkonný orgán, pokud se rozhodne provést projekty přímo, sám nebo ve sdružení s jakýmkoli vnitrostátním orgánem, který je kompetentní z hlediska odborných znalostí, vysokého stupně specializace nebo správních pravomocí, neboť vzhledem k povaze projektu není možné provést jej jinak, např. v situaci právního monopolu nebo z bezpečnostních důvodů. Jak se předpokládalo, s ohledem na účel fondu a rozličnost účastníků v této oblasti, metoda veřejného zadavatele byla s 95 % všech financovaných projektů (celkem projektů) zdaleka nejrozšířenější metodou provádění. Všechny členské státy skutečně prováděly veškeré nebo některé své programy metodou veřejného zadavatele. Pouze devět členských států (Estonsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Španělsko) využilo metody výkonného orgánu v celkem 97 projektech. Navíc, většina projektů prováděných metodou výkonného orgánu byla financována na začátku víceletého programového období a jejich počet postupně klesal. V rámci metody veřejného zadavatele zorganizovalo pouze osm členských států (Francie, Irsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Slovinsko) jen jednu výzvu k předkládání návrhů pro každý roční program. Ve všech ostatních členských státech bylo potřeba přinejmenším u jednoho ročního programu několik výzev, neboť jedna nestačila k plnému vyčerpání přidělených prostředků nebo bylo potřeba pokrýt samostatné oblasti působnosti programu. Během uvedeného tříletého období bylo na výzvy k předkládání návrhů celkem předloženo úctyhodných návrhů. Návrhy předkládaly různé typy organizací: vnitrostátní, regionální a místní orgány; nevládní organizace s různým statusem; vzdělávací a výzkumné instituce atd. Jen v rámci ročního programu za rok 2009 bylo předloženo téměř návrhů (viz tabulka č. 6). V důsledku velmi vysokého zájmu mohlo být pouze 47 % přijatých návrhů vybráno a z nich 73 % bylo financováno. Některé členské státy zmínily dostupné prostředky jako omezující faktor (například Bulharsko, Estonsko, Itálie a Litva), ale to nebyl jediný důvod k odmítání návrhů nebo k tomu, že nebyly financovány všechny vybrané projekty. Například další rozbor vybraných návrhů provedený odpovědnými orgány mohl případně vést k tomu, že projekt nebyl financován, protože situace provádějící organizace se zhoršila, organizace nebyla schopna využít předpokládané finanční prostředky nebo nebylo možné doložit k dohodě o grantu podstatné technické detaily atd. Odpovědné orgány se tedy vážně zabývaly úkolem týkajícím se financování projektů ze zdrojů fondu. CS 15 CS

16 Tabulka č. 6: Přijaté, vybrané a financované projekty v období prováděné metodou veřejného zadavatele po výzvě k předkládání návrhů Členský stát Přijaté návrhy Program 2007 Program 2008 Program 2009 Celkem Vybrané projekty Financované projekty Přijaté návrhy Vybrané projekty Financované projekty Přijaté návrhy Vybrané projekty Financované projekty Přijaté návrhy Belgie Bulharsko Česká republika Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovenská republika Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko EU celkem Vybrané projekty Financované projekty Poznámka: Tabulka zahrnuje pouze předložené, vybrané a financované návrhy/projekty prováděné metodou veřejného zadavatele po výzvě k předkládání návrhů (nikoli projekty financované výjimečně bez výzvy k předkládání návrhů nebo projekty financované v rámci metody výkonného orgánu ). Pokud bylo pro jeden roční program zorganizováno více výzev k předkládání návrhů, číselné údaje zachycují celkový počet přijatých návrhů, vybraných projektů a financovaných projektů za všechny výzvy pro dotyčný roční program. CS 16 CS

17 7.3. Rozsah působnosti projektů provádění priorit a zvláštních priorit Díky velkému počtu financovaných projektů a rozličnosti organizací, které tyto projekty prováděly, bylo v uvedeném období pokryto široké spektrum problémů. Financované projekty lze zhruba rozdělit do tří kategorií podle hlavního cíle na projekty zaměřené: především na státní příslušníky třetích zemí; na veřejné a soukromé služby určené státním příslušníkům třetích zemí; a konečně na přijímající společnost (viz tabulka č. 7). Na následujících stranách je podán podrobný popis typů financovaných akcí. Nejčastěji byla z fondu v členských státech poskytnuta podpora opatřením, která byla zaměřena především na státní příslušníky třetích zemí, přesněji řečeno projektům týkajícím se informovanosti a školení, včetně jazykové vybavenosti, praktických informací a občanské orientace. Téměř stejný význam se kladl na obousměrný přístup. Opatření k budování kapacit v širším slova smyslu (přizpůsobení a koordinace veřejných soukromých služeb), spolupráce mezi členskými státy a opatření zaměřená na přijímající společnost k podpoře mezikulturního dialogu byla sice na druhém místě, ale byla financována ve většině členských států a jsou neméně významná. Je zajímavé, že spolupráce mezi členskými státy spolu s výzkumem, studiemi, monitorováním a hodnocením se rozvíjely více, než se předpokládalo, na počátku programového období. Podíl projektů provádějících prioritu 1 činil zhruba 80 % všech projektů, což je výrazně více než podíl projektů provádějících prioritu 3 (10 %), prioritu 2 (6 %) a prioritu 4 (4 %). Podíly priorit souhlasí s celkovými částkami plánovanými na počátku programového období. Ze všech čtyř zvláštních cílů fondu (viz kapitola 2) jasně převažuje cíl rozvoje a provádění procesu integrace nově příchozích státních příslušníků třetích zemí v členských státech s téměř 70 % všech financovaných projektů. To odpovídá ustanovení v základním aktu, že fond se zaměřuje především na akce v souvislosti s integrací nově příchozích státních příslušníků třetích zemí. Členské státy ve velké míře využívaly možnosti vyšší míry spolufinancování ze strany EU u projektů provádějících jednu nebo více zvláštních priorit, což se týkalo 62 % ze všech dotčených projektů. Největší podíl zaujímají projekty provádějící více zvláštních priorit, následované projekty, jež provádějí zvláštní priority 2 a 5. Mezi členskými státy jsou však významné rozdíly. Například Itálie, Lotyšsko a Španělsko prováděly projekty týkající se všech pěti zvláštních priorit. Naproti tomu pouze jedna zvláštní priorita byla provedena na Kypru, v Rakousku a ve Slovinsku (zvláštní priorita 4), jakož i ve Francii a ve Spojeném království (zvláštní priorita 2). Na Maltě, ve Španělsku a ve Švédsku prováděly všechny projekty financované v rámci metody veřejného zadavatele jednu nebo více zvláštních priorit. Z celkového hlediska byly prioritní potřeby identifikované ve fázi plánování víceletých programů v zásadě potvrzeny, přičemž hlavní změny vyplývaly pouze ze skutečných návrhů předložených provádějícími organizacemi po výzvách k předkládání návrhů. CS 17 CS

18 Tabulka č. 7: Souhrn akcí financovaných členskými státy v rámci ročních programů Cílová skupina Druh akce Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Členské státy celkem Zlepšení jazykové vybavenosti (a budování kapacit v tomto ohledu) 20: AT, BE, CY, CZ, DE, EE, FR, EL, HU, IE, IT, LV, LT, LU, PL, RO, SK, SI, ES, UK 2: BE, CY 1: MT 21: AT, BE, CY, CZ, DE, EE, FR, EL, HU, IE, IT, LV, LT, LU, MT, PL, RO, SK, SI, ES, UK Šíření obecných a praktických informací (práva a povinnosti, dostupné služby atd.) a občanská orientace (kultura, historie, instituce hostitelského členského státu) 22: AT, BE, BG, CY, CZ, EE, FI, EL, HU, IE, IT, LV, LT, LU, PL, PT, RO, SK, SI, ES, SE, UK 1: IT 6: BE, EE, FI, HU, IT, LV 2: BE, MT 23: AT, BE, BG, CY, CZ, EE, FI, EL, HU, IE, IT, LV, LT, LU, MT, PL, PT, RO, SK, SI, ES, SE, UK Státní příslušníci třetích zemí Přístup k jiným formám vzdělávání 6: BE, EE, EL, LV, SE, UK 1: CZ Předběžné aktivity k následnému usnadnění přístupu na trh práce, nástupu do zaměstnání, hospodářského života a soběstačnosti Sociální a právní pomoc a poradenství Oboustranný přístup: usnadnění nebo podpora účasti státních příslušníků třetích zemí na občanském životě, službách a výměně s hostitelskou společností 12: AT, BG, DE, EL, LT, MT, PL, PT, RO, SK, ES, SE 1: CZ 3: FI, LV, LT 11: BE, CZ, FI, FR, HU, LV, PL, PT, RO, SK, ES 3: CZ, FI, LV 14: AT, CY, DE, EE, EL, HU, IE, IT, LU, MT, NL, SK, ES, SE 3: FI, LV, SK 1: MT 7: BE, CZ, EE, EL, LV, SE, UK 15: AT, BG, CZ, DE, FI, EL, LV, LT, MT, PL, PT, RO, SK, ES, SE 11: BE, CZ, FI, FR, HU, LV, PL, PT, RO, SK, ES 15: AT, CY, DE, EE, FI, EL, HU, IE, IT, LU, MT, NL, SK, ES, SE Zdraví 3: CZ, ES, SE 2: CZ, PL 4: CZ, PL, ES, SE 10: AT, BE, DE, CZ, FI, 10: AT, BE, CZ, DE, FI, Akce zaměřené na zranitelné skupiny 1: IT FR, IT, ES, SE, UK FR, IT, ES, SE, UK Zlepšení služeb spojených s přijímáním, včetně zařízení a právních předpisů 5: BE, CZ, IE, LV, UK 1: BE 5: BE, CZ, IE, LV, UK Ubytování/Bydlení 2: PL, ES 2: PL, ES Opatření před odjezdem (opatření zaměřená na státní příslušníky třetích zemí před jejich příjezdem do hostitelského členského státu) 3: BE, FI, EL 3: BE, FI, EL CS 18 CS

19 Tabulka č. 7: Souhrn akcí financovaných členskými státy v rámci ročních programů (pokračování) Cílová skupina Druh akce Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Členské státy celkem Tvůrci politiky, zaměstnanci veřejných a soukromých subjektů zabývajících se integrací a další osoby přicházející do styku se státními příslušníky třetích zemí nebo zabývající se otázkami integrace Přijímající společnost Přizpůsobení veřejných a soukromých služeb multikulturní společnosti díky školení, budování kapacit a zvyšování povědomí Průzkum postavení státních příslušníků třetích zemí v konkrétních členských státech, včetně otázek ohledně postoje společnosti vůči státním příslušníkům třetích zemí, s cílem přizpůsobit integrační opatření a procesy jejich potřebám Rozbor a hodnocení integračních opatření a procesů obecně a v jednotlivých členských státech, v minulosti i v současnosti, s cílem zvýšit jejich účinnost Vývoj monitorovacích a hodnoticích metod a nástrojů, včetně ukazatelů Koordinace služeb a politik a výměna mezi různými zúčastněnými stranami v členském státě 10: AT, CZ, EE, FR, HU, IT, LV, LT, PT, RO 6: BG, HU, IT, LV, RO, SE 4: MT, NL, SK, SE 1: EE 15: AT, BE, BG, CY, CZ, FI, EL, HU, IT, LT, LU, PL, RO, SK, UK 12: BG, CY, CZ, EE, FI, EL, IT, LV, LU, PL, PT, ES 13: AT, BG, CY, DE, EE, FI, EL, HU, IT, LU, PL, SK, UK 3: EL, IT, PT 6: LV, LT, PT, RO, SK, ES 16: AT, BG, CY, CZ, EE, FI, EL, HU, LV, LT, LU, MT, PT, RO, SK, ES 1: HU 4: AT, IT, PT, RO 1: IT 2: IT, RO 1: IT 1: IT 1: SK 11: AT, BG, CY, DE, EL, HU, LT, LU, PL, PT, ES Koordinace a spolupráce mezi členskými státy 1: LT 2: LT, SK Zapojení médií 5: CZ, EL, HU, LT, SK 1: CY Podpora tolerance, zvyšování povědomí a mezikulturní dialog 12: AT, CZ, DE, EE, EL, HU, IT, LT, LU, MT, PT, SK 2: BG, PT 6: AT, BG, CY, DE, LU, MT 6: HU, LV, LU, NL, SK, ES 11: AT, CY, CZ, EE, EL, HU, IT, LU, MT, NL, SE 1: MT 18: AT, BG, CY, CZ, EE, FI, FR, EL, HU, IT, LV, LT, LU, MT, PT, RO, SK, ES 18: AT, BE, BG, CY, CZ, FI, EL, HU, IT, LV, LT, LU, PL, PT, RO, SK, SE, UK 17: BG, CY, CZ, EE, FI, EL, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, ES, SE 13: AT, BG, CY, DE, EE, FI, EL, HU, IT, LU, PL, SK, UK 16: AT, BG, CY, DE, EL, HU, IT, LV, LT, LU, NL, PL, PT, RO, SK, ES 13: AT, CY, CZ, EE, EL, HU, IT, LT, LU, MT, NL, SK, SE 6: CY, CZ, EL, HU, LT, SK 14: AT, BG, CY, CZ, DE, EE, EL, HU, IT, LT, LU, MT, PT, SK CS 19 CS

20 Hlavní oblast, kde byly projekty financovány v rámci priority 1 ( Opatření pro uvedení společných základních zásad pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v Evropské unii do praxe ), se týkala poskytování obecných a praktických informací a občanské orientace státním příslušníkům třetích zemí, jež se provádělo ve většině členských států. Projekty zahrnovaly: šíření informačních materiálů v papírové či elektronické (internetové portály atd.) podobě nebo pomocí studia prostřednictvím internetu, orientaci pomocí úvodních vzdělávacích kurzů, workshopů, seminářů apod., rozvoj sítí informačních center a služeb spojených s přijímáním, organizaci studijních návštěv státních příslušníků třetích zemí ve státních institucích, na historicky významných místech, v muzeích, mentorování a vedení ze strany místního obyvatelstva s cílem provést státní příslušníky třetích zemí procesem jejich integrace do přijímající společnosti. Druhou oblastí v pořadí bylo jazykové vzdělávání, a to jak vzdělávací kurzy a další výukový materiál pro státní příslušníky třetích zemí, včetně studia prostřednictvím internetu, tak vývoj specifických výukových technik přizpůsobených státním příslušníkům třetích zemí. Podpora obousměrného přístupu k integraci byla financována prostřednictvím celé řady aktivit často inovativní povahy, jako byly festivaly, umělecké soutěže a výstavy, účast rodičů státních příslušníků třetích zemí ve školách nebo na letních táborech pro děti státních příslušníků třetích zemí i místní obyvatele. Projekty na podporu tolerance, zvyšování povědomí a podporu mezikulturního dialogu zahrnovaly takové aktivity jako sportovní a kulturní události, televizní seriály určené pro přijímající společnost atd. Předběžné aktivity k usnadnění přístupu na trh práce a účasti na hospodářském životě zahrnovaly přístup k jinému než jazykovému či odbornému vzdělávání nebo poskytování hodnocení dovedností a rekvalifikačních kurzů. Přizpůsobení veřejných a soukromých služeb multikulturní společnosti pomocí zvyšování povědomí a budování kapacit zahrnovalo organizaci specifických vzdělávacích akcí, workshopů a seminářů a šíření informačních materiálů. Akce zaměřené na zranitelné skupiny byly určené ženám a dětem. Cílem projektů bylo poskytnout zvláštní podporu po opuštění přijímacích středisek, zajistit ubytování, poskytnout základní pomoc při hledání práce, pomoci v přístupu ke zdravotním a sociálním službám atd. CS 20 CS

21 Příklady projektů v rámci priority 1 Řecko ve spolupráci s IOM spustilo v Moldávii vzdělávací a informační program před odjezdem zaměřený na případné migranty. Během čtyř měsíců byly v rámci programu poskytovány formální i neformální cestou informace o jazyce, institucích a hodnotách řecké společnosti, praktické informace o právech a povinnostech migrantů a nezbytných postupech k legálnímu vstupu na řecké území a pobytu na něm a profesní orientaci s cílem lépe sladit dovednosti státních příslušníků třetích zemí s aktuální poptávkou na řeckém trhu práce. Projekt se zaměřil na skupinu, kterou je obvykle obtížné zasáhnout. Rovněž se předpokládá, že bude mít pozitivní dopad na migraci tím, že usnadní legální migraci a tudíž odradí od nelegální migrace do Řecka. V Itálii se projekt, který realizovalo město Benátky, zaměřil na jazykové a občanské vzdělávání zranitelných kategorií přistěhovalců, jako jsou negramotní státní příslušníci třetích zemí, ženy a nově příchozí mladí lidé. Projekt nabídl účastníkům flexibilní a jim přizpůsobené aktivity, jakož i inovativní výukové techniky a podporu (mezikulturní mediaci a hlídání dětí, využití nových technologií atd.). Díky síti veřejných a soukromých partnerů bylo možné průběžně kontrolovat dodržování plánu aktivit. Projekt byl zakončen shromážděním, na němž byly účastníkům předány certifikáty o absolvování různých aktivit v rámci projektu. V Portugalsku využil jeden projekt partnerství mezi veřejnými službami, mediátory a vysokými školami k rozvoji mezikulturní mediace ve veřejných službách. Předběžné výsledky jsou již zřejmé: vzdělávací iniciativy, integrace mediátorů v institucích a praxe mezikulturní mediace. Mediace poskytovaná veřejnými službami se bude udržovat a konsolidovat. Bude zaveden profil 3. úrovně v Katalogu vnitrostátních kvalifikací a vzdělávací referenční systém, jež pak budou univerzity moci přijmout i na vyšší úrovni. V rámci projektu probíhajícího v České republice navazují rodiny státních příslušníků třetích zemí partnerství ve dvojici s místními rodinami žijícími ve stejném regionu. Projekt probíhá na celém území. Lze ho považovat za doplňkovou akci ke zřizování integračních středisek v každém regionu země; navazováním partnerství mezi dvojicemi rodin, tak aby místní mohli pomoci státním příslušníkům třetích zemí, se vyplňuje mezera mezi potřebami státních příslušníků třetích zemí a službami, které je integrační systém v České republice postupně schopen poskytovat. Projekt podporuje rozsáhlá mediální kampaň. Maďarsko podpořilo projekt, jehož cílem bylo zvýšit povědomí občanů Budapešti o přítomnosti komunit migrantů žijících v hlavním městě a o jejich přispívání do multikulturní společnosti v Budapešti. V oblíbeném kulturním středisku v centru Budapešti byly zorganizovány čtyři festivaly. Každý festival představil široké spektrum kulturních aspektů (jako umělecká řemesla, hudbu, tanec, filmy, výstavy fotografií) různých skupin státních příslušníků třetích zemí. Společně s těmito událostmi probíhala řada aktivit zaměřených na komunikaci. Projekt úspěšně zvýšil povědomí obyvatel Budapešti o přítomnosti státních příslušníků třetích zemí ve městě a podpořil mezikulturní dialog. Projekty v rámci priority 2 Vypracování ukazatelů a metodik hodnocení pro posouzení pokroku, úpravu politik a opatření a pro usnadnění koordinace srovnávacího vzdělávání CS 21 CS