Bibliografická citace práce:

Transkript

1

2

3 Bibliografická citace práce: MILKA, J. Statistické vyhodnocení nepřetržitosti dodávky elektrické energie v zadané části distribuční sítě. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, s., 16 s. příloh. Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Vladimír Blažek, CSc. Děkuji vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Vladimíru Blažkovi, CSc. za metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé diplomové práce. Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady (literaturu, projekty, SW atd.) uvedené v přiloženém seznamu...

4 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav elektroenergetiky Diplomová práce Statistické vyhodnocení nepřetržitosti dodávky elektrické energie v zadané části distribuční sítě Bc. Jiří Milka Vedoucí: doc. Ing. Vladimír Blažek, CSc. Ústav elektroenergetiky, FEKT VUT v Brně, 2013 Brno

5 BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY Faculty of Electrical Engineering and Communication Department of Electrical Power Engineering Master s Thesis Statistical evaluation of distribution supply continuity in given part of distribution network by Bc. Jiří Milka Supervisor: doc. Ing. Vladimír Blažek, CSc. Brno University of Technology, 2013 Brno

6 abstrakt 6 ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na statistické vyhodnocení nepřetržitosti distribuce elektrické energie v zadané části distribuční sítě. Jejím cílem je vysvětlit základní pojmy a výpočty v oblasti spolehlivosti distribuce elektrické energie, která je základním prvkem pro zvyšování kvality dodávané elektrické energie koncovým zákazníkům. Práce je rozdělena do dvou celků (teoretické části a praktické části), které se dále dělí na kapitoly a podkapitoly dle jednotlivých oblastí zaměření. V úvodu je vysvětlen cíl práce a obsah kapitol. Ty jsou dále věnovány určité problematice a jejímu vysvětlení. V závěru jsou shrnuty výsledky praktické části práce. Celá práce je doplněna přílohami a seznamem obrázků, tabulek, symbolů a zkratek, které slouží k lepší názornosti a orientaci. KLÍČOVÁ SLOVA: Elektrizační soustava; ukazatele spolehlivosti; metody výpočtu spolehlivosti; standardy nepřetržitosti distribuce

7 abstract 7 ABSTRACT The thesis is focused on the statistical analysis of the continuity of power distribution in a specified part of the distribution network. Its aim is to explain the basic concepts and calculations in reliability distribution of electrical energy, which is an essential element for improving the quality of electricity supplied to end customers. The work is divided into two parts (theoretical part and a practical part), which are further divided into chapters and subchapters according to individual areas of focus. In the introduction the explains the aim and content of the of chapters work. You are also given a specific issue and its explanation. The conclusion summarizes the results of the practical part. The work is supplemented by annexes a list of images, tables, symbols and abbreviations that are used for better clarity and orientation. KEY WORDS: Power systém; indicators of reliability; methods of calculating reliability; standards continuity distribution

8 Obsah 8 OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ... 9 SEZNAM TABULEK SEZNAM SYMBOLŮ A ZKRATEK ÚVOD ELEKTROENERGETICKÝ SYSTÉM (ES) SPECIFICKÉ VLASTNOSTI ES MOŽNOSTI ZAJIŠTĚNÍ POŽADOVANÉ KVALITY ELEKTRICKÉ ENERGIE SPOLEHLIVOST DODÁVKY ELEKTRICKÉ ENERGIE ŘÍZENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY ŘÍZENÍ CHODU ES ŘÍZENÍ ROZVOJE ES UKAZATELÉ NEPŘETRŽITOSTI DISTRIBUCE A JEJICH VYHODNOCENÍ KVALITA DISTRIBUCE ELEKTRICKÉ ENERGIE UKAZATELE SPOLEHLIVOSTI OBECNÉ SPOLEHLIVOSTNÍ UKAZATELE UKAZATELE NEPŘETRŽITOSTI DISTRIBUCE METODY POUŽÍVANÉ K VÝPOČTU SPOLEHLIVOSTI METODA SPOLEHLIVOSTNÍCH SCHÉMAT SIMULAČNÍ METODA MONTE-CARLO PŘEHLED HODNOT UKAZATELŮ NEPŘETRŽITOSTI DOSAHOVANÝCH DISTRIBUČNÍMI SPOLEČNOSTMI VYKAZOVÁNÍ DOSAHOVANÉ ÚROVNĚ KVALITY DISTRIBUCE ELEKTŘINY EKONOMICKÉ KONSEKVENCE NEPŘETRŽITOSTI DISTRIBUCE STANDARDY NEPŘETRŽITOSTI DISTRIBUCE REGULACE NEPŘETRŽITOSTI DISTRIBUCE V ČR STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ UKAZATELŮ NEPŘETRŽITOSTI DISTRIBUCE V ZADANÉ ČÁSTI DISTRIBUČNÍ SÍTĚ ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY

9 Seznam obrázků 9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 4-1 Znázornění výpočtu faktoru kvality Obr. 6-1: Počet výpadků v letech Obr. 6-2: Doba trvání výpadků v letech Obr. 6-3: Počet poruch rozdělených podle příčin Obr. 6-4: Doba trvání poruch rozdělených podle příčin Obr. 6-5: Počet poruch v letech podle příčin Obr. 6-6: Doba trvání výpadků v letech podle příčin Obr. 6-7: Počet poruch v průběhu roku Obr. 6-8: Doba trvání výpadků v průběhu roku Obr. 6-9: Počet výpadků v průběhu 5. roku Obr. 6-10: Doba trvání výpadků v průběhu 5. roku Obr. 6-11: Počet výpadků v průběhu 3. roku Obr. 6-12: Doba trvání výpadků v průběhu 3. roku Obr. 6-13: Doba trvání výpadků za celé období pro kategorii výpadků Obr. 6-14: Rozdělení počtu výpadků na vývodech Obr. 6-15: Počet poruch na nejporuchovějších vývodech Obr. 6-16: Počet výpadků na vybraných vývodech podle kategorie... 55

10 Seznam tabulek 10 SEZNAM TABULEK Tabulka. 3-1 Vzájemné převody mezi ukazateli: Tabulka 4-1: Ukazatelé nepřetržitosti distribuce Tabulka 6-1: Pořadník vývodů Tabulka 6-2: Pořadník vývodů podle dosahovaných hodnot SAIFI Tabulka 6-3: Pořadník vývodů podle dosahovaných hodnot SAIDI... 59

11 Seznam symbolů a zkratek 11 SEZNAM SYMBOLŮ A ZKRATEK CAIDI ukazatel průměrné doby trvání přerušení u odběratele ČR Česká republika ES elektrizační soustava F(t) distribuční funkce f(t) funkce hustoty pravděpodobnosti I proud l u MAIFI m(t) N nn n s,u n z P Q(t) Q de R(t) S Sn SAIDI SAIFI t t p,z t s,z t spu U U celk vn Z s W ned β λ(t) délka úseku ukazatel průměrné systémové četnosti krátkodobých přerušení střední doba bezporuchového provozu počet poruch nízké napětí počet poruch na u-tém úseku počet přerušení u daného zákazníka v určitém období činný výkon pravděpodobnost poruchy faktor kvality pravděpodobnost bezporuchového provozu zdánlivý výkon jmenovitý výkon ukazatel průměrné systémové doby trvání přerušení ukazatel průměrné systémové četnosti přerušení čas průměrná doba trvání jednoho přerušení celková doba přerušení u daného odběratele souhrnná roční doba trvání poruch na úseku napětí celkový počet úseků na vedení vysoké napětí celkový počet všech zákazníků nedodaná elektrická energie součinitel zatížení intenzita poruch

12 Seznam symbolů a zkratek 12 λ k λ u měrná poruchovost vedení intenzita poruch úseku

13 1 Úvod 13 1 ÚVOD Úroveň života všech lidí, ale i společnosti je úzce vázána na elektrickou energii, která jí svým způsobem vytváří. To má za následek potřebu poskytovat dodávku elektrické energie v dobré kvalitě a spolehlivosti. Cílem této práce je vysvětlit základní pojmy a výpočty v oblasti spolehlivosti distribuce elektrické energie. V první kapitole je popsán elektroenergetický systém, který je významným parametrem všech elektrizačních soustav. Nejdříve je rozebrán elektrizační systém, dále jeho spolehlivost, řízení a uspořádání. Další kapitola se věnuje spolehlivosti elektrických sítí. Jsou vysvětleny základní pojmy, kvalita distribuce elektrické energie a převážná část této kapitoly je věnovaná ukazatelům spolehlivosti nepřetržitosti distribuce a metodám výpočtu spolehlivosti. V páté kapitole je popsána regulace nepřetržitosti distribuce elektrické energie. Pro přiblížení systémů standardů spolehlivosti je uvedena vyhláška č. 540/2005 Sb. o dodávce elektřiny. Dále je rozebrán faktor kvality (komponenta Q), který převzal funkci obecného standardu. Šestá kapitola je věnována praktické části diplomové práce, kde se vyhodnocuje počet poruch a dob trvání výpadků podle kategorií a příčin na venkovním vedení 22 kv.

14 2 Elektroenergetický systém (ES) 14 2 ELEKTROENERGETICKÝ SYSTÉM (ES) 2.1 Specifické vlastnosti ES Elektrizační soustava zahrnuje výrobní zdroje elektrické energie a tepla, přenosovou a distribuční soustavu a zařízení pro konečnou spotřebu elektrické energie a tepla. ES představuje dynamický systém, ve kterém okamžité hodnoty stavových veličin jsou závislé na okamžitých hodnotách řízení a na stavu systému v určitém okamžiku. Stav systému lze chápat jako soubor stavových veličin systému, jež sobě integruje mimo jiné i informace o proběhlých stavech systému. Základní provozní stav představuje rovnovážný stav, když jsou stavové veličiny systému konstantní. Rovnovážným stavem ES je její ustálený chod. Při ustáleném chodu ES se základní provozní parametry nemění. Dojde-li k změně provozních parametrů, poté vzniká přechodový děj, po jehož odeznění soustava přejde do nového ustáleného chodu. Jsou-li změny provozních stavů velké, může dojít k porušení stability chodu ES.[1] Ustálený chod ES se popisuje soustavou algebraických nelineárních rovnic, kdežto přechodné jevy pomocí parciálních diferenciálních rovnic. Soustavy zásobování elektrickou energií a teplem zahrnují dvě dílčí soustavy. První zajišťuje výrobu a dodávku elektrické energie nazývaná elektrizační soustavou. Druhá zajišťující dodávku tepla nazývaná soustava zásobování teplem. Elektrizační soustava a soustava zásobování teplem má většinou stejnou výrobní základnu a tudíž je mezi nimi silná vazba. Hlavním úkolem elektrizační soustavy je dodávka elektrické energie odběratelům v požadovaném množství, čase, dohodnuté kvalitě a s co nejmenšími dopady na životní prostředí. Zásadní podmínkou konkurenceschopnosti výrobců elektrické energie je minimalizace nákladovosti výroby.[1] Zajištění dostatečného množství elektrické energie především závisí na přesném odhadu spotřeby energie a správné bilance výkonu a energie ES při plánování a přípravě jejího provozu. Jestliže má být zajištěna dodávka potřebného množství elektrické energie, musí být v každém okamžiku celkový maximální výkon ES větší než výkon odebíraný elektrickými spotřebiči včetně jejich ztrát. P MAX P P ( W;MW,MW) (2.1) ZMAX r 2.2 Možnosti zajištění požadované kvality elektrické energie Provozní parametry uzlu ES, ze kterých jsou napájeni odběratelé elektrické energie, určují kvalitu elektrické energie. Mezi provozní parametry elektrické energie patří kmitočet, napětí, podíl vyšších harmonických v křivce napětí a symetričnost napětí. K zajištění požadované kvality elektrické energie, je třeba regulovat kmitočet ES a napětí ve vybraných uzlech podle stanovených mezí přípustných hodnot napětí a frekvence.

15 2 Elektroenergetický systém (ES) 15 Frekvence je při ustáleném chodu ES v každém místě soustavy stejná, kdežto napětí může mít v různých bodech jinou velikost a kvalita elektrické energie je potom dána optimální hodnotou napětí uzlu ES, z nichž jsou napájeni spotřebitelé.[1] Základní charakteristika kvality elektrické energie Frekvence Jmenovitá frekvence napájecího napětí je 50 Hz. Střední hodnota frekvence základní harmonické u systému se synchronním připojením k propojenému systému UCTE musí být v mezích: 50 Hz ± 1 % (49,5 50,5 Hz) během 99,5 % roku. 50 Hz ± 4 % (47 52 Hz) během 100 % času. Střední hodnota frekvence základní harmonické u systému bez synchronního připojení k propojenému systému (ostrovní provoz) musí být v mezích: 50 Hz ± 2 % (49 51 Hz) během 99,5 % roku. 50 Hz ± 15 % (42,5 57,5 Hz) během 100 % času. Velikost napětí Velikost napájecího napětí je dána jmenovitým napětím sítě (Un). Hodnoty normalizovaných jmenovitých napětí jsou dány normou ČSN IEC 38 Normalizovaná napětí IEC. Sítě nn - platí pro trojfázové čtyřvodičové sítě - Un = 230 V mezi fázovým a středním vodičem - Un = 400 V mezi fázovými vodiči Sítě vn - platí pro trojvodičové sítě Sítě vvn - Un = 3, 6, 10, 22 a 35 kv - Un = 110 kv Hodnoty napětí v uzlech přenosových sítí - Un = 400 kv± 5 %; 220 kv± 10 %; 110 kv± 10 % 2.3 Spolehlivost dodávky elektrické energie Příčiny přerušení nebo snížení kvality dodávky jsou obvykle náhodné jevy, které mohou být způsobené poruchami v ES, živelnými pohromami mající vliv na výrobu elektrické energie, nesprávným odhadem odebíraného elektrického výkonu. Z toho důvodu je třeba pro výpočty a analýzy spolehlivosti dodávek elektrické energie využít metod teorie pravděpodobnosti. Při výpočtech je také třeba uvažovat skutečnosti, jež mohou spolehlivost dodávky ovlivnit příznivě, např. teplé počasí přesahující teplotní průměr daného ročního období, zkrácení potřebné doby k opravě nebo údržbě elektrického zařízení. Při výpočtu ztrát, vzniklých přerušením dodávky elektrické energie, je potřeba také přihlédnout k citlivosti odběratelů na dobu přerušení dodávky elektrické energie. Z toho důvodu se odběratelé dělí do několika skupin:[1]

16 2 Elektroenergetický systém (ES) zde jsou zahrnuti odběratelé, u nichž velikost škody je pouze závislá na době přerušení dodávky. Ztráty způsobené přerušením dodávky jsou přímo úměrné množství nedodané elektrické energie, při známé době přerušení jsou ztráty přímo úměrné odebranému výkonu tvoří ji odběratelé, u kterých škoda není závislá jen na množství dané produkce, ale také na narušení technologického procesu a na době potřebné k opětovnému zahájení výroby sem patří tací odběratelé elektrické energie, u nichž důsledkem přerušení dodávky dojde také k zničení produkce zahrnuje odběratele, u nichž je riziko poškození výrobního zařízení při přerušení dodávky elektrické energie. Takto vzniklé ztráty jsou veliké, závislé na době trvání opravy, nebo výměně celého zařízení. Přerušení napájení je u těchto odběratelů ošetřeno jistými opatřeními jak u dodavatele, tak u odběratele. Výpočty spolehlivosti jsou důležité při stanovení optimální výkonové rezervy v různých obdobích v závislosti na ceně elektrické energie na trhu, dále také při volbě elektrické části elektráren a schématu elektrických sítí, při návrhu specifických schémat pro objekty požadující zvýšenou spolehlivost dodávky [1]. 2.4 Řízení elektrizační soustavy Dělí se do dvou základních úrovní, které na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují. Jedná se o řízení chodu ES a řízení rozvoje ES Řízení chodu ES Je zajišťováno operativním hospodářským řízením, jehož součástí je dispečerské řízení. Toto zajišťuje řízení nepřetržitého technologického procesu ES. Specifika výroby, přenosu a užití elektrické energie: - neskladovatelnost nelze ve větší míře akumulovat, proto je potřeba dodržet rovnováhu mezi výrobou a spotřebou - velmi rychlé průběhy přechodových jevů (vlnové procesy tisíciny sekundy, elektromechanické a elektromagnetické jevy desetiny až jednotky sekund) - výroba elektrické energie probíhá ve více paralelně pracujících zařízeních, mezi jimiž mohou být větší vzdálenosti. Tato specifika kladou velké nároky na řízení výroby a rozvodu elektrické energie Řízení rozvoje ES Jedná se o nejdůležitější časovou etapu hospodářského řízení ES. Časovou posloupnost při řízení ES lze rozdělit na následující etapy: - analýza současného stavu a minulého vývoje - vypracování předpovědi vývoje v několika variantách - volba optimální varianty rozvoje a její další rozpracování (ekologické a ekonomické hodnocení) do postupu realizace Z důvodu dlouhých dob výstavby energetických zařízení se používají dlouhodobé prognózy ES. Poslední Státní energetická koncepce z roku 2004 byla schválena do roku Krátkodobé

17 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 17 předpovědi rozvoje elektrizační soustavy, které navazují na dlouhodobou prognózu, se zpracovávají na období let. Řízení rozvoje ES se skládá z volby optimální struktury ES, stanovení podílu jednotlivých zdrojů energie, schémat rozvodných soustav, pokrytí proměnné části diagramu zatížení ES při respektování dynamiky změn jeho charakteru. Volbu rezervy elektrárenských a teplárenských výkonů a volbu prostředků pro řízení chodu ES, v havarijních a provozních stavech.[1] 3 UKAZATELÉ NEPŘETRŽITOSTI DISTRIBUCE A JEJICH VYHODNOCENÍ Spolehlivost je obecná vlastnost objektu spočívající ve schopnosti objektu plnit požadované funkce při zachování hodnot stanovených provozních ukazatelů v daných mezích a v čase podle stanovených technických podmínek. [2]. Objekty jsou předměty určitého zaměření, jejichž spolehlivost se studuje, zkoumá nebo zkouší. Objekty se při analýze obvykle dělí na: - prvek - představuje jeden objekt, jenž je předmětem zkoumání - systém jedná se o skupinu prvků spojených funkčními vazbami, jež jsou podstatné při analýze spolehlivosti Stavy objektů jednotlivé objekty se mohou nacházet v rozdílných stavech. Objekty elektrizační soustavy se mohou nacházet v těchto stavech: - provoz je to takový stav, při kterém objekt vykonává předem danou funkci plný provoz jeho funkce není nijak omezena omezený provoz funkce je částečně omezena - prostoj jedná se o stav, při kterém objekt v době jeho používání není v provozu poruchový prostoj (hledání, oprava poruchy, kontrola funkce) údržbový prostoj zálohový prostoj Jevy způsobují přechod objektu z jednoho stavu do jiného - porucha jedná se o jev, při němž objekt přestane plnit požadovanou funkci. Porucha může mít nejrůznější příčiny a může také ovlivnit schopnosti provozu. Dělí se na náhlé a postupné. Podle vlivu na schopnost provozu se rozlišují poruchy úplné a částečné. Závada se vyznačuje zhoršením schopnosti provozu, které není tak vážné, aby způsobilo poruchu. Degradační porucha je částečná porucha, jež vznikla postupným zhoršením schopnosti provozu. Havarijní porucha způsobí úplnou ztrátu schopnosti provozu. - ukončení opravy jev, při kterém dojde k obnovení schopnosti objektu konat požadovanou funkci. Poruchy mohou mít různé příčiny a mohou také ovlivňovat schopnosti provozu. - ukončení prostoje jev spočívající v ukončení prostoje.

18 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 18 Jev je událost, která je charakteristická určitým diskrétním časovým okamžikem, kdežto stav je charakterizován časovým úsekem, který je vymezen časem vzniku a ukončení stavu (délka časového úseku bývá často nazývána jako doba trvání.[2] Poruchy mohou vznikat vlivem různých příčin. Ve výpočtu spolehlivosti se uvažují pouze poruchy, které vznikají bez předchozích příčin, a nelze tedy přesně určit dobu jejich výskytu. Činnosti sem patří oprava a údržba - oprava jedná se o činnost prováděnou až po výskytu poruchy. Jejím účelem je vrátit objekt do provozního stavu. - údržba činnost vykonávána za účelem udržet objekt v provozním stavu po dobu stanovenou technickými podmínkami. Spočívá v pravidelné kontrole stavu objektu a provedení preventivních zásahů. Další vlastnosti spolehlivosti - bezporuchovost objekt koná předepsané funkce bez poruchy po stanovenou dobu a za určitých podmínek. Dá se vyjádřit jako intenzita poruch, střední doba bezporuchového provozu atd. - opravitelnost vlastnost objektu, jež umožňuje zjistit příčiny vzniku poruchy a odstraňuje jejich následky opravou. Může se vyjádřit jako pravděpodobnost provedení opravy ve stanovené době nebo střední dobou opravy. - pohotovost vlastnost objektu, která zahrnuje jak bezporuchovost, tak i opravitelnost objektu v podmínkách provozu. Vyjadřuje se jako pravděpodobnost, kdy se objekt bude nacházet v určitém okamžiku v provozuschopném stavu. - udržovatelnost vlastnost objektu, jež umožňuje předcházet poruchám předepsanou údržbou. Číselně se vyjadřuje např. pravděpodobností provedení údržby ve stanovené době nebo střední dobou údržby. - životnost jedná se o schopnost objektu pracovat do krajního stavu při daném řádu předepsané údržby a oprav. Vyjadřuje se technickou životností, střední dobou používání nebo střední technickou životností. - skladovatelnost jedná se o schopnost objektu zachovat provozuschopný stav po dobu skladování a přepravy při dodržení předepsaných podmínek. Dá se vyjádřit jako střední doba skladovatelnosti. - bezpečnost jde o vlastnost objektu neohrožovat lidské zdraví nebo životní prostředí při plnění požadované funkce po stanovené období a za určitých podmínek. Číselně se vyjadřuje pravděpodobností výskytu nebezpečné poruchy v daném časovém intervalu, intenzitou nebezpečných poruch. Bezporuchovost (jedna z dílčích spolehlivostních vlastností), která zahrnuje tyto ukazatele: pravděpodobnost bezporuchového provozu, pravděpodobnost poruchy, intenzita poruch, hustota pravděpodobnosti poruchy, střední intenzita poruch, střední doba mezi poruchami, střední doba do poruchy. Částečné poruchy se zejména projevují na začátku provozu zařízení. Jejich četnost s postupem doby klesá. Tyto poruchy jsou většinou způsobeny nedostatky při návrhu a výrobě. Vlivem opotřebení a stárnutí zařízení se vyskytují poruchy dožitím. Ve spolehlivosti se rozlišují dva pojmy: - opotřebení postupné změny soustavy nebo prvků, které vznikají zatížením způsobeným provozními podmínkami - stárnutí jedná se o změny, jež vznikají mimo provoz

19 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 19 V teorii spolehlivosti se uvažují pouze náhodné poruchy, které vznikají bez zjevných předchozích příčin. Ostatní poruchy, které lze předpovědět anebo vysvětlit na základě jiných závislostí nelze označit jako náhodné. Poruchy, které souvisí s jinými poruchami, se dělí na závislé a nezávislé. Závislé poruchy vznikají následkem poruchy jiného prvku. Podle doby trvání dělíme poruchy na trvalé a dočasné. Trvalou poruchu je možné odstranit opravou nebo náhradou nefunkčního prvku. Dočasné poruchy se mohou buď samovolně ztratit, nebo trvat jen po dobu působení vnějšího vlivu. 3.1 Kvalita distribuce elektrické energie Po dlouhou dobu energetické společnosti představovaly vertikálně integrované monopoly. Zabývaly se výrobou, přenosem a rozvodem elektrické energie, proto si odběratelé nemohli vybrat jiného dodavatele elektrické energie. Při uvolnění trhu s elektrickou energií došlo k rozdělení jednotlivých činností. Mezi účastníky trhu patří výrobci, provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav, operátor trhu, obchodníci s elektrickou energií a nakonec zákazníci. Na chod trhu mají velký vliv rozhodnutí vydaná energetickým regulačním úřadem. Elektrická energie je proto považovaná jako zboží, tudíž je potřeba definovat jeho kvalitu. Tuto lze rozdělit na: - kvalita napětí, do kterého jsou zahrnována tato hlediska: kmitočet napájecího napětí odchylky napájecího napětí přepětí flikr krátkodobé poklesy napětí přepětí nesymetrie napájecího napětí harmonická napětí meziharmonická napětí - Nepřetržitost distribuce, jež je dána dobou a počtem přerušení. Nepřetržitost distribuce mohou vyvolat různé události v elektrizační soustavě. Za přerušení je (přerušení napájecího napětí) považován stav, při kterém je napětí v předávacím místě menší než 1% dohodnutého (jmenovitého) napětí. Podle vyhlášky o kvalitě dodávky a souvisejících služeb v elektroenergetice 540/2005 Sb. se rozumí přerušením přenosu nebo distribuce elektřiny stav v předávacím nebo odběrném místě účastníka trhu s elektřinou, při kterém není přenosová nebo distribuční soustava schopna dopravovat do tohoto místa elektřinu; za přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny není považován stav, jehož příčinou je elektrické zařízení zákazníka nebo elektrická přípojka, která není ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a není provozovatelem distribuční soustavy provozována podle 45 odst. 6 energetického zákona, nebo společné elektrické zařízení v nemovitosti.[5] Přerušení podle doby trvání se dělí na: - dlouhodobé s dobou trvání delší než 3 minuty - krátkodobé s dobou trvání alespoň 1 sekunda a současně ne delší než 3 minuty

20 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 20 Podle příčiny se přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny dělí na: - neplánované přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny, které není plánovaným přerušením. Neplánované přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny se dále dělí na: poruchové přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny při vzniku a odstraňování poruchy na zařízení provozovatele soustavy a přerušení způsobené chybným nebo bezdůvodným vypnutím zařízení soustavy jejím provozovatelem. Poruchové přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny se dále dělí na způsobené poruchou mající původ v zařízení provozovatele soustavy nebo jejím provozu. o za obvyklých povětrnostních podmínek přerušení způsobené poruchou, které není přerušením způsobeným poruchou za nepříznivých podmínek o za nepříznivých povětrnostních podmínek přerušení způsobené vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek, jestliže provozovatel soustavy takovou skutečnost do 10 pracovních dní ode dne, ve kterém k přerušení došlo, oznámí a prokáže ERÚ způsobené v důsledku zásahu nebo jednání třetí osoby vynucené přerušení z důvodu bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů mimořádné přerušení při stavech nouze nebo předcházení stavu nouze v důsledku události mimo přenosovou nebo distribuční soustavu provozovatele soustavy a u výrobce - plánované přerušení při provádění plánovaných prací na zařízení soustavy nebo v jejich ochranném pásmu (zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí), jejichž započetí a skončení bylo oznámeno způsobem v místě obvyklým, nejméně však 15 dnů předem. Výše uvedené dělení včetně formulací bylo uvedeno v platnost novelizací vyhlášky č. 540/2005 Sb. prostřednictvím vyhlášky č. 41/2010 Sb. pro potřeby vykazování ukazatelů nepřetržitosti distributory ERÚ. V tomto dělení přibylo oproti původnímu rozdělení poruchových přerušení, pod které spadají situace, za které provozovatel soustavy přímo nemůže, ale znamenaly poruchu na zařízení. Doba trvání přerušení distribuce t i čas, po který nebyla zajištěna distribuce elektrické energie. Přerušení podle doby trvání se dělí na: - dlouhodobé s dobou trvání delší než 3 min, - krátkodobé s dobou trvání alespoň 1 s a současně ne delší než 3 min. Dělení na krátkodobé a dlouhodobé se používá v mnoha zemích, ale hranice doby trvání přerušení se mohou lišit. Přerušení mohou vznikat ve všech napěťových hladinách sítě. Zákazníci mohou být postiženi přerušeními vzniklými na napěťové hladině, ze které jsou napájeni, i na vyšších napěťových hladinách. S rostoucí napěťovou hladinou lze snadněji zajistit náhradní napájení při poruše, ovšem roste počet poškozených zákazníků. Škody způsobené přerušením napájení jsou závislé na délce trvání a době jeho vzniku. Denní doba a stav technologického procesu. Delší plánovaná přerušení, na které se zákazníci mohou připravit, způsobují menší škody, jak krátkodobá neplánovaná

21 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 21 přerušení. Nepřetržitost distribuce, kterou charakterizuje doba trvání a počet přerušení, je dílčí vlastností spolehlivosti.[1] 3.2 Ukazatele spolehlivosti Jedná se o kvantitativní charakteristiku vlastností tvořící spolehlivost objektu Obecné spolehlivostní ukazatele Základním ukazatelem bezporuchovosti neopravovaných objektů je pravděpodobnost bezporuchového provozu. Z ní jsou odvozené další veličiny: pravděpodobnost poruchy, hustota poruch, intenzita poruch a střední doba bezporuchového provozu. Bezporuchovost objektu sledujeme v závislosti na čase. Někdy je potřeba použít i jiné veličiny, než čas např. počet sepnutí u vypínačů. Dále budeme uvažovat, že objekt bude ve stavu plného provozu nebo poruchy. Přechod mezi těmito stavy bude okamžitý.[3] Pravděpodobnost bezporuchového provozu objektu jde o pravděpodobnost, že v časovém intervalu od 0 do t porucha objektu nenastane. kde ξ je náhodná veličina (doba do poruchy). ( ) ( ) (3.1) Pravděpodobnost poruchy objektu - jedná se o pravděpodobnost, že v daném časovém intervalu porucha nastane ( ) ( ) ( ) (3.2) kde R(t) je nerostoucí funkce času, Q(t) je neklesající funkce času. Obě veličiny jsou kladná bezrozměrná čísla nejvýše rovná jedné. Předpokládá se, že R(0) = 1, R( ) = 0. Hustota pravděpodobnosti poruchy příslušná k distribuční funkci Q(t) je dána vztahem ( ) ( ) ( ) (3.3) Bezporuchovost neopravovaného prvku je udávána intenzitou poruch. Ta je definovaná jako poměr hustoty pravděpodobnosti poruchy a pravděpodobnosti bezporuchového provozu. ( ) ( ) ( ) (3.4) Hustota a intenzita poruch mají rozměr (čas -1 ), obvykle se udávají v jednotkách (h -1 ) nebo (rok -1 ). Každá z výše uvedených veličin popisuje bezporuchovost neopravovaného objektu a z každé z nich lze odvodit zbývající veličiny [1],[3].

22 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 22 Tabulka. 3-1 Vzájemné převody mezi ukazateli: R(t) Q(t) f(t) λ(t) R(t) ( ) ( ) ( ) ( ) Q(t) ( ) ( ) ( ) ( ) f(t) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) λ(t) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Střední doba bezporuchového provozu je pro neopravované objekty rovna střední době do poruchy. Definuje se jako střední hodnota E náhodné veličiny, doby poruchy ξ ( ) ( ) ( ) (3.5) Na rozdíl od předchozích čtyř veličin, které jsou funkcemi, představuje agregovanou hodnotu. Hodnota m je integrální hodnota, která vyjadřuje bezporuchovost jedním údajem. Obvykle se udává v hodinách. Dosadíme-li hustotu pravděpodobnosti poruchy do vztahu střední doby bezporuchového provozu a po integraci per partes dostaneme tento vztah: ( ) ( ) (3.6) Ukazatele nepřetržitosti distribuce K popsání spolehlivosti distribučních sítí lze použít celou řadu různých ukazatelů, jež jsou právě určeny pro tyto sítě. Obecné spolehlivostní ukazatele se při analýzách distribučních sítí nepoužívají, s výjimkou analýz prvkové spolehlivosti. Když není jinak uvedeno, do výpočtů ukazatelů jsou jenom zahrnuta dlouhodobá přerušení. Ukazatele nepřetržitosti distribuce dělíme na: - základní ukazatele každý zákazník má svoji vlastní hodnotu ukazatele - agregované ukazatele označují se také jako systémové ukazatele. Udávají spolehlivost v daném síťovém celku (jeden vývod, všechny vývody z rozvodny, napěťová hladina). Základní ukazatele nepřetržitosti distribuce - počet přerušení u daného zákazníka v určitém období n z (nejčastěji v roce) - celková doba přerušení u daného odběratele (nejčastěji v roce)

23 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 23 (3.6) kde t i,z je doba trvání i-tého přerušení v určitém období u z-tého zákazníka, - průměrná doba trvání jednoho přerušení u daného odběratele za určité období (nejčastěji v roce) (3.7) Tyto ukazatele charakterizují distribuci elektrické energie u jednotlivých odběratelů. V distribučních sítích často dochází k situaci, kdy u skupiny zákazníků dojde k přerušení ve stejnou dobu, přestože jsou napájeni ze stejného uzlu (zákazníci v jednom bytovém domě, všichni zákazníci napájení danou DTS. V případě, že se zabýváme jen poruchami v síti vn, ale hodnotíme i dopady na zákazníky nn). Pro u-tý uzel sítě lze psát: - počet přerušení v daném uzlu v určeném období n u (nejčastěji v roce) - souhrnnou dobu trvání přerušení v daném uzlu v určeném období (nejčastěji v roce) t s,u Pro každý uzel pak počet zákazníků napájených z tohoto uzlu označíme Z u [2]. Agregované ukazatele nepřetržitosti distribuce Pro získání přehledu o nepřetržitosti distribuce v síti jako celku se obvykle provádí agregace jednotlivých přerušení. Z toho se vypočítávají tzv. agregované ukazatele nepřetržitosti distribuce, které představují průměrné hodnoty. Nejobvyklejší agregované ukazatele: - SAIFI ukazatel průměrné systémové četnosti přerušení (3.8) kde Z s představuje počet všech zákazníků v síti a sumace se provádí přes všechny zákazníky nebo všechny uzly sítě - SAIDI ukazatel průměrné systémové doby trvání přerušení (3.9) - CAIDI ukazatel průměrné doby trvání přerušení u odběratele (3.10) Ukazatele SAIFI a SAIDI představují průměr hodnot z hodnot základních ukazatelů t s,z, a do výpočtu jsou zahrnuti všichni odběratelé, i když během sledovaného období nezaznamenali výpadek [2]. Jednotlivá přerušení se nemusí vždy vztahovat na zákazníky, ale na počet postižených stanic nebo transformátorů nebo na množství nedodaného výkonu. Tyto způsoby výpočtu se většinou používají z důvodu nedostatku dat, aby mohl být proveden korektní výpočet podle rovnic (3.8, 3.10).

24 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 24 Každý ze způsobů výpočtu vede k rozdílným výsledným hodnotám ukazatelů, což ztěžuje srovnávání hodnot ukazatelů v rámci Evropy apod. Jsou země, kde ukazatele pro hladinu nn vypočítávají se zákazníky a pro hladinu vn s výkony. Výše uvedené ukazatele mají obecný charakter, a tudíž se jedná o průměrné hodnoty počtu přerušení (SAIFI), celkové doby trvání přerušení (SAIDI) a průměrné doby trvání přerušení u zákazníka (CAIDI). K výsledné hodnotě ukazatelů je nutné vždy dodat, která data byla ve výpočtu obsažena. Pro výpočet agregovaných ukazatelů jsou níže uvedené komponenty: - zákazníci do výpočtu lze zahrnout zákazníky z jedné napěťové hladiny (nn), z více napěťových hladin (nn + vn) anebo ze všech napěťových hladin (nn + vn + vvn). - přerušení mezi ně mohou být zahrnuta jak všechna přerušení, tak jen přerušení z jistých příčin. U poruchových přerušení mohou být do výpočtu zahrnuty jen některé příčiny. - doba trvání přerušení výpočet doby přerušení může být prováděn na základě základních ukazatelů pro jednotlivé odběratele tak, jak odpovídá skutečnému procesu postupné obnovy distribuce, nebo se tento proces zjednoduší do několika významných okamžiků, pro které se zjistí počet postižených odběratelů. Nastane-li více po sobě vzniklých poruch, jako důsledek jedné události v soustavě, může se brát každé přerušení jednotlivě (tj. jeden případ se svou dobou trvání) nebo se všechna přerušení sloučí do jednoho a doba trvání přerušení je měřena od začátku prvního do konce posledního přerušení. Existují také jiné koncepce výpočtu přerušení, které zahrnují či nezahrnují důsledky opětovného zapínání, zpětných manipulací v sítí atd. Ukazatele pro krátkodobá přerušení Jelikož se zvětšuje citlivost zákazníků na krátkodobá přerušení, proto byly zavedeny ukazatele i na tato přerušení. Většinou se používá ukazatel MAIFI, který představuje průměrný počet krátkodobých přerušení. ( ) (3.11) kde n z (kr) udává počet krátkodobých přerušení u z-tého zákazníka ve sledovaném období (1 rok). Tento ukazatel je také řazen mezi agregované ukazatele, výpočet je stejný jako u SAIFI, s tím, že jsou zahrnuta jen krátkodobá přerušení. Provozovatelům distribučních sítí ukládá vyhláška č. 540/2005 Sb. povinnost vypočítat tři ukazatele nepřetržitosti distribuce: - průměrnou četnost přerušení distribuce elektrické energie u odběratelů. - průměrnou souhrnnou dobu přerušení distribuce elektrické energie u odběratelů v posuzovaném období - průměrnou dobu trvání jednoho přerušení distribuce elektřiny u odběratelů v posuzovaném období

25 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 25 Provozovatelé distribučních soustav většinou vypočítávají tyto ukazatele ze všech ukončených přerušení v daném posuzovaném období (měsíci nebo kalendářním roce) a to vždy samostatně pro jednotlivé kategorie přerušení, jednotlivé napěťové hladiny a celou distribuční soustavu. Poté se ukazatele dělí na: - hladinové ukazatele SAIFI h, SAIDI h a CAIDI h, kde (h je zástupným symbolem za zkratku napěťové hladiny nn, vn, resp.vvn). Započítáni jsou jen zákazníci dané hladiny (do jmenovatele se zapíše celkový počet zákazníků přímo napájených z dané napěťové hladiny), - systémové ukazatele SAIFI s, SAIDI s a CAIDI s započítáni jsou všichni zákazníci v soustavě (ve jmenovateli je uveden celkový počet zákazníků v dané soustavě). Všechny ukazatele se počítají pouze z dlouhodobých přerušení. Provozovatel distribuční soustavy předkládá Souhrnnou zprávu dosažené úrovni kvality distribuce elektrické energie ERÚ. ten poté zpracuje a zveřejní Zprávu o dosažené úrovni nepřetržitosti distribuce elektrické energie. Nedodaná elektrická energie Jedná se o další spolehlivostní ukazatel W ned, který vyjadřuje závažnost přerušení pomocí doby trvání a velikostí odběru. Nejedná se o skutečnou energii, ale o předpokládanou nedodanou elektrickou energii. Je dána integrálem odhadovaného odebraného výkonu za dobu sledovaného přerušení. Pro výpočet nedodaného výkonu existuje mnoho možností. Nedodaná energie během jednoho přerušení u daného zákazníka lze určit z: - hodnoty měřené těsně před začátkem přerušení P i,z, a přitom uvažovat, že zákazník odebíral konstantní výkon během doby trvání přerušení (3.12) - diagramu zatížení zákazníka integrace energie se provede podle diagramu zatížení v čase od začátku do konce přerušení kde P z (t) výkon závislý na čase podle diagramu zatížení T zač,i,z čas začátku i- tého přerušení T kon,i,z čas konce i-tého přerušení ( ) (3.13) - průměrného výkonu výkon je odvozený z diagramu zatížení a uvažuje se konstantní po celou dobu přerušení (3.14) kde P pz průměrný odebíraný výkon z-tého zákazníka P max,z maximální odebíraný výkon z-tého zákazníka v určitém období T u,z doba užívání maxima z-tého zákazníka T s doba sledovaného období

26 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 26 K výpočtu nedodané elektrické energie pro za všechna přerušení během sledovaného období u z-tého zákazníka při výpočtu s průměrným odebíraným výkonem, ovšem vyjádřeným maximálním výkonem a dobou užívání maxima [2]. (3.15) 3.3 Metody používané k výpočtu spolehlivosti Metody používané k odhadu spolehlivosti se dělí na analytické (metoda spolehlivostních schémat, metoda seznamu, metoda drah a řezů a metody založené na Markovových modelech) a simulační metody (obvykle vycházejí z metody Monte Carlo). V případě obou metod se jednotlivé prvky řešené soustavy nahrazují modelem se stavy porucha a provoz. Při výpočtu se předpokládá, že prvky provozované v období normálního využívání mají stejnou intenzitu poruch během doby simulace. Dalším předpokladem je, že doba do poruchy je spojitá náhodná veličina T nabývající hodnot t (0; > a má exponenciální rozdělení, kterému odpovídá distribuční funkce ( ) ( ) (3.16) Tato distribuční funkce odpovídá pravděpodobnosti, že se porucha objeví do doby t. Uvedená pravděpodobnost poruchy se bude dále značit Q(t), protože může být závislá na čase. ( ) ( ) (3.17) Výše uvedený předpoklad exponenciálního rozdělení doby do poruchy (konstantní intenzita poruch) nemusí být přesný. Ověření přesnosti se provádí analýzou dat za dostatečně dlouhý časový úsek. Doba opravy T opr je náhodná spojitá veličina, jež nabývá hodnot t opr (0; >. Vyčíslení se používají různá rozdělení, např. logaritmicko-normální, exponenciální, Weibullovo, Gama apod. Dále se při odhadu spolehlivosti považují uvažované jevy za nezávislé. Pak pravděpodobnost výskytu dvou jevů současně je rovna součinu pravděpodobnosti nastoupení jednotlivých jevů [1] Metoda spolehlivostních schémat Tato metoda spočívá v sestavení spolehlivostního schématu přiřazením spolehlivostních veličin k jednotlivým prvkům schématu a následně jeho zjednodušením do jediného prvku. Vzhledem k její celkové jednoduchosti je tato metoda hojně využívána pro odhad spolehlivosti elektrických sítí. Analýzou spolehlivosti distribučních sítí pomocí metody spolehlivostních schémat lze určit základní spolehlivostní ukazatele všech uzlů v síti. Z nich se dále dají vypočítat systémové ukazatele spolehlivosti. Výsledkem bývají pouze střední hodnoty počítaných ukazatelů. Získání rozdělení ukazatelů pomocí analytického řešení u rozsáhlejších sítí bývá velmi složité. K plánování a rozvoji distribuční sítě, ale i připojení nových odběratelů, jež jsou citliví na přerušení dodávky elektrické energie, je nutné znát rozdělení spolehlivostních ukazatelů [1], [2].

27 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení Sériová spolehlivostní metoda Bezporuchový stav systému s prvky zapojenými v sérii bude jen v případě, že všechny prvky modelu se nachází v bezporuchovém stavu. Nastane-li porucha u jednoho prvku, dojde k poruše celého systému. Sériové spojení prvku v síti nemusí zcela odpovídat reálnému uspořádání. Základním předpokladem je, že poruchy prvků systému jsou nezávislé. Uvažuje-li se systém s dvěma prvky zapojenými v sérii, pak pravděpodobnosti bezporuchového stavu jsou vyjádřeny R 1 a R 2. Pravděpodobnost bezporuchového stavu systému R je rovna součinu pravděpodobnosti jevů, které mají nastat současně [1] (3.18) Pro systém, který obsahuje více sériově řazených prvků lze uvést rovnici: (3.19) Většinou je pravděpodobnost bezporuchového stavu prvku závislá na čase. V případě dvouprvkového systému: R 1 (t) a R 2 (t). Dále se dosadí tato závislost do rovnic (3.18), resp. (3.19). Mají-li doby do poruchy u obou prvků exponenciální rozdělení s parametry λ 1 a λ 2 (viz (3.17), má také doba do poruchy celého systému exponenciální rozdělení [1]. ( ) ( ) ( ) (3.20) Výsledné rozdělení j dáno součtem parametrů rozdělení prvků λ= λ 1 + λ 2. Potom lze psát: ( ) (3.21) Pokud se doba do poruchy uvažuje jako exponenciální rozdělení, potom je možno získat výslednou intenzitu poruch pro sériový systém jako součet intenzit poruch na jednotlivých prvcích systému. (3.21) Sériové řazení prvků se často používá ve VN distribučních sítí. Převážně se provozují jako radiální. Výsledná intenzita poruch určitého vývodu, který tvoří U v sérii zapojených úseků vedení s intenzitami poruch λ u, pak lze psát: (3.22) Na počet poruch v distribuční síti mají velký vliv jednotlivá vedení. Vypínače a ochrany mají také určitý vliv na počet poruch, ovšem v porovnání s vedeními je zanedbatelný. Pak se intenzita poruch vyjadřovala pomocí měrné poruchovosti λ k a délky příslušného vedení [1]. (3.23) Měrná poruchovost λ k se dá určit podle vztahu:

28 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 28 (3.24) kde n su je počet poruch na u- tém úseku za dobu T S a U celk je celkový počet částí vedení určitého typu v dané oblasti. V dnešní době se přístup s měrnou poruchovostí ve spolehlivostních analýzách nepodporuje, protože se vyskytují venkovní vedení stejného typu a stejných délek, ovšem počty poruch na nich se liší i řádově. Poruchovost venkovních vedení je z 80-90% ovlivňováno působením atmosférických vlivů i lokalitou, kterou vedení vede. Poruchovost vedení je tedy vhodnější rozdělit v delším období než na základě délky vedení [1] Paralelní spolehlivostní metoda Porucha systému paralelního spolehlivostního modelu nastane při poruše všech prvků. Pravděpodobnost systému Q je potom dána součinem pravděpodobnosti poruch všech prvků Q 1, Q 2, Q 3, Q i [1] (3.25) Pravděpodobnost bezporuchového stavu vypočteme z Q. (3.26) Jestliže jednotlivé prvky pravděpodobnosti poruchy Q i jsou funkcí času, pak výsledná pravděpodobnost Q je také funkcí času. ( ) ( ) (3.27) U paralelního spolehlivostního systému však neplatí, že při exponenciálním rozdělení jednotlivých dob do poruchy má výsledná doba do poruchy exponenciální rozdělení [1]. ( ) ( ) ( ) ( ) (3.19) Simulační metoda MONTE-CARLO Výpočet pomocí metody Monte-Carlo je tvořen modelem, který zachycuje jeho vnitřní vazby. Oproti analytickému výpočtu, kde je chování prvku popsáno analytickými modely, je u metody Monte-Carlo simulováno skutečné chování systému pomocí vztahů zachycených v modelu. Ukazatele spolehlivosti se vypočítávají na základě dostatečné dlouhé doby, která je nutná k dosažení požadované přesnosti z dosažených počtů průchodů stavy systému. Metody matematické statistiky se používají při výpočtu ukazatelů a určování nezbytného počtu kroků simulace. Největším úskalím při modelování je určení doby, kdy dojde ke změně stavu prvků. Tato doba se určuje pomocí generátoru náhodných čísel a z inverzní funkce distribučního rozdělení. Metodou Monte-Carlo je umožněno lehce modelovat různé případy obnovitelných akcí popř. zachytit i jiné provozní vztahy v ES, např. programy, jež využívají metodu Monte-Carlo, často obsahují i optimalizaci nákladů na provoz ES [1].

29 3 Ukazatelé nepřetržitosti distribuce a jejich vyhodnocení 29 V praxi existují dva základní přístupy při použití metody Monte-Carlo, nesekvenční (náhodná) a sekvenční. V nesekvenční simulaci je každý vzorek systému zvolen náhodně dle svého rozdělení a to nezávisle na předchozím stavu systému. Naopak sekvenční simulace vztah k minulosti zachovává a náhodně je zvolena jen změna systému. Sekvenční simulace je využita například při modelování hydrosystémů, kde jejich závislost na předcházejícím stavu je podmíněna použitým způsobem modelování [2]. Simulační metody jsou obvykle velmi náročné na výpočty. Aby bylo dosaženo uspokojivé přesnosti výpočtu, je proto nutné provést velký počet pokusů. Tudíž z vlastnosti simulačních metod vyplývá, že výpočetní náročnost není příliš závislá na velikosti modelu, ale na požadované přesnosti. Obecně platí, že počet pokusů závisí nepřímosměrně na kvadrátu požadované přesnosti. Je snaha zmenšit počet pokusů simulačních metod v kombinaci s analytickými metodami. Sestrojení analytického modelu, jež je úzce korelovaný a částí nebo celým simulačním modelem, je základem této metody. I když analytický model bývá jednodušší, tak poskytuje poměrně přesné přiblížení hledaných pravděpodobností. Simulační model potom zpřesní prvotní odhad, např. velmi jednoduše je možné sestavit spolehlivostní model pro generátorický systém. Tento model je využíván jako prvotní odhad pro spolehlivost systému, jež je dále upřesněna uvážením modelu přenosové sítě modelovaným Monte-Carlo modelem [1]. Simulace Monte Carlo uvažuje stochastické chování systému, neprovádí analytické výpočty. Základem myšlenky je nalézt souvislosti mezi veličinami, jež jsou řešením zkoumaného problému a charakteristikami náhodných procesů. Použitím této metody získáváme hodnoty, které jsou řešením daného problému za pomoci umělé realizace náhodných procesů. Jsou konstruovány tak, aby jejich statistiky (např. střední hodnota) byly hledanými hodnotami, nebo se na ně daly transformovat [1]. Při simulaci je využíván generátor náhodných čísel, proto z tohoto důvodu jsou i při stejných vstupech rozdílné výsledky. Různé výsledky jsou vítány, neboť při opakovaných simulacích se dostanou statistické rozložení výsledků, z něhož lze vypočítat žádané hodnoty, jako je např. střední hodnota, rozptyl a odchylka. Vzhledem k tomu, že jsou rozdílné výsledky, je potřeba provést velký počet simulací, aby bylo dosaženo správného výsledku. Poté lze psát: kde x střední hodnota, x i výsledek i-té simulace, N počet simulací. ( ) (3.28) Počet simulací je možno založit na střední hodnotě všech výsledků. Pokud tato střední hodnota konverguje k ustálené hodnotě, počet simulací je uspokojivý. Tato metoda má oproti analytickým několik výhod, včetně té, jež už byla zmíněna, a sice že dostáváme statistické rozložení možných výsledků, jež se nechají lépe zpracovat. Další výhodou je použití hustoty pravděpodobnosti při výpočtech. Metoda Monte-Carlo rovněž snadno modeluje celkové chování systému včetně kaskádových poruch, které jsou podmíněny pravděpodobností atd [1]. Metoda má i nevýhody, a sice výpočet je náročný. Jsme totiž omezeni výkonem výpočetních prostředků a také dobou výpočtu. Jako další nevýhoda je mírná nepřesnost výpočtu. Ta je však

30 4 Přehled hodnot ukazatelů nepřetržitosti dosahovaných distribučními společnostmi 30 nahrazena schopností provést citlivostní analýzy. Také určení dopadu malých změn ve velkých systémech [1] Sekvenční simulace Při použití této simulace se systém chová stejně jako ve skutečnost. Náhodné události navazují na sebe, jak se systém vyvíjí s časem. Některé náhodné děje jsou namodelovány pravděpodobnostním rozdělením, a tudíž mohou nastat v jakémkoliv okamžiku simulace. Oproti tomu některé události jsou závislé na výskytu předchozí události nebo na stavu systému. Proto odezvy systému jsou také modelovány pravděpodobnostním počtem. Sekvenční simulace rozděluje celý výpočet do jednotlivých řezů. Ty následně testuje, zda se v nich vyskytují náhodné události a také určují, jak systém reaguje na předchozí jevy. Výpočet dovoluje modelovat složité prvky a chování systému. S množstvím řezů roste přesnost výpočtů, ale čas potřebný k simulaci narůstá. Ke zkrácení doby výpočtu lze využít různých časově dlouhých řezů. Sekvenční simulace se s výhodou používá u simulace, kde je systémová odezva závislá na předcházejících událostech [1] Nesekvenční simulace Pokud chování systému není závislé na předchozích událostech, potom lze s výhodou využít nesekvenční simulace, která není náročná na výpočet. Na začátku simulace je množina náhodných událostí, kde pro každou je číslo generováno tolikrát, kolikrát se může vyskytnout v simulační metodě. Přesné číslo je závislé na použitém pravděpodobnostním rozdělení. Má-li prvek stále stejnou intenzitu poruch λ za rok, potom je pravděpodobnost poruchy Q(t) vynásobena počtem poruch n za rok: ( ) (3.29) Aby bylo možno zjistit, s jakou četností porucha nastane v simulovaném roce, tak se generuje náhodné číslo mezi 0 a 1. Jestliže je: x < e -λ během sledovaného období nedojde k poruše e -λ < x < λ.e -λ nastane jen jedna porucha λ.e -λ < x nastane více poruch. 4 PŘEHLED HODNOT UKAZATELŮ NEPŘETRŽITOSTI DOSAHOVANÝCH DISTRIBUČNÍMI SPOLEČNOSTMI Podle vyhlášky č. 540/2005 Sb. jsou všichni provozovatelé distribučních soustav povinni vést záznamy o dlouhodobých přerušení distribuce elektřiny v jejich soustavě. Provozovatelé distribučních soustav vypočítávají ukazatele nepřetržitosti distribuce elektřiny z přerušení ukončených v hodnoceném období nebo v kalendářním roce. Ukazatele vypočítává samostatně pro jednotlivé kategorie přerušení, jednotlivé napěťové hladiny a pro celou distribuční soustavu.

31 5 Ekonomické konsekvence nepřetržitosti distribuce Vykazování dosahované úrovně kvality distribuce elektřiny Provozovatel distribuční soustavy zpracuje souhrnnou zprávu o: - dosažené úrovně kvality distribuce elektrické energie za minulý kalendářní rok - dodržování standardů dodávek v předchozím kalendářním roce Provozovatel regionální distribuční soustavy zpracovává formou výkazů měsíční zprávu o dodržování standardů nepřetržitosti distribuce elektrické energie. Ukazatelé nepřetržitosti distribuce elektrické energie mohou sloužit také k porovnání výkonnosti provozovatelů distribučních soustav. Tyto ukazatelé započítávají všechna přerušení distribuce s dobou trvání delší jak 3 minuty, aniž by se hledělo na to, zda příčina vzniku přerušení byla v zařízení provozovatele distribuční soustavy anebo v zařízení jiného provozovatele. Mezi přerušení se nepovažuje přerušení, jež vzniklo na odběrném zařízení nebo elektrické přípojce vlastněné zákazníkem a není přitom omezen další zákazník. Ukazatelé nepřetržitosti distribuce elektřiny vyjadřují jenom průměrné hodnoty za celou distribuční soustavu, proto provozovatel této soustavy nezaručuje jejich dodržení ve všech odběrných místech. V Tabulka 4-1 jsou uvedeny dosahované hodnoty SAIFI, SAIDI a CAIDI distributorů elektrické energie za rok 2011.[8] Tabulka 4-1: Ukazatelé nepřetržitosti distribuce Distribuční společnosti ČEZ Distribuce E.ON Distibuce PRE Distribuce Česká republika Napěťová hladina Počet zákazníků [-] Délka kabelových vedení [km] Délka venkovních vedení [km] NN VN VVN NN VN VVN NN VN VVN NN VN VVN SAIFI [přerušení/rok] SAIDI [min/rok] 2,88 296,70 CAIDI [min] 103,15 2,00 314,40 157,26 0,65 46,79 72,13 2,36 268,82 113,87 5 EKONOMICKÉ KONSEKVENCE NEPŘETRŽITOSTI DISTRIBUCE Dříve se pro regulaci služeb distribuce používala určitá cenová hranice bez standardu kvality nebo pobídkových či penalizačních režimů. Regulací pobídek, které se týkají kvality, může být zajištěno požadované snížení nákladů na cenový strop. U regulace kvality pobídkami může dojít ke zhoršení kvality vlivem tlaku na snižování nákladů u cenového stropu, ovšem současně ve zvyšování požadavků zákazníků na vyšší kvalitu služeb. Z toho důvodu stále roste počet evropských regulátorů jakousi formu pobídkové regulace kvality. Omezením investic nebo údržby se na spolehlivosti promítne až za delší dobu. Oprava poruch, jež se vyskytnou vlivem dnes již provedených opatření, bude trvat delší dobu. I z tohoto důvodu se kvalita služeb reguluje po více regulačních období.[2]

32 5 Ekonomické konsekvence nepřetržitosti distribuce 32 Nástroje regulace slouží regulátorům k dosažení cílů regulace. Jsou děleny do dvou kategorií: - přímé ekonomické nástroje jsou založené na standardech nepřetržitosti distribuce, jež jsou spojeny s penalizacemi (příp. bonusy, resp. pobídkami) placenými distribuční společností jednotlivým zákazníkům, případně regulátorovi, nebo které vstupují do jiných regulačních mechanismů ovlivňujících zisk společnosti. - nepřímé nástroje zveřejňování srovnávacích studií kvality distribuce, povinnost realizovat při nedostatečné úrovni spolehlivosti v dané síti rozvojové programy navržené distribuční společností a schválené regulátorem nebo jiným orgánem státní správy apod.[2] - Základní přístupy k regulaci. Konkrétní aplikace nástrojů regulace (příp. jejich kombinace) může vyústit ve dva základní přístupy k regulaci nepřetržitosti distribuce. - přístup orientovaný na kvalitu distribuce - se soustřeďuje na úroveň nepřetržitosti distribuce u jednotlivých zákazníků prostřednictvím posuzování základních ukazatelů nepřetržitosti. Nevýhodou je nutnost sledování nepřetržitosti u všech zákazníků, což může v případě jeho zavádění přinášet komplikace.[2] - přístup orientovaný na kvalitu soustavy - je převážně zaměřen na nepřetržitost provozu soustavy jako celku a pracuje s vyhodnocováním zvolených systémových ukazatelů [2]. 5.1 Standardy nepřetržitosti distribuce Standardy nepřetržitosti distribuce jsou důležitými nástroji regulace nepřetržitosti. Standardem regulační úřad stanovuje interval, v němž vybraný ukazatel nepřetržitosti se má nacházet. Pokud hodnota ukazatele bude nabývat horší úrovně než stanovený interval, poté bude distribuční společnost čelit finančnímu postihu. Nabude-li ukazatel lepší hodnoty nepřetržitosti, může distribuční společnost obdržet bonifikaci. Každý standard nepřetržitosti se skládá ze základních nebo agregovaných ukazatelů nepřetržitosti, limitů každého z posuzovaných ukazatelů a ekonomické vazby (penalizace, pobídka). Kategorizace standardů nepřetržitosti - zákaznický standard nepřetržitosti distribuce v tomto případě je posuzován základní ukazatel. Tento standard stanovuje minimální úroveň kvality distribuce, jež by měla být splněna u každého zákazníka na sledované napěťové hladině a vybrané oblasti sítě. Za nedodržení distribuční společnosti vyplácejí zákazníkům náhrady, u kterých byl tento limit překročen. - systémový standard nepřetržitosti zde se posuzují jen agregované ukazatele nepřetržitosti. Úroveň kvality se definuje pro danou napěťovou hladinu a určitou oblast sítě. Při nedodržení kvality se náhrady vyplácí regulátorovi nebo všem zákazníkům v dané oblasti. Podle počtu ukazatelů obsažených ve standardu se rozlišuje na jednoduchý standard, který obsahuje jenom jeden sledovaný ukazatel a složený standard, jež obsahuje více sledovaných ukazatelů, mezi nimiž je definovaná jistá logická relace nebo podmínka. Limity a ekonomická vazba se může měnit v závislosti na typu zákazníka, sledované oblasti a na napěťové hladině. Standardy lze dále měnit na asymetrické (pouze s penalizační složkou nebo s oběma složkami, kdy se liší v konstrukci) a symetrické (s penalizační a bonifikační složkou stejné konstrukce). Některé standardy mají nastavenou ekonomickou vazbu tak, že výše penalizace

33 5 Ekonomické konsekvence nepřetržitosti distribuce 33 je závislá na velikosti překročení limitu. U dalších standardů překročením limitu dojde k v\placení paušální částky, která je nezávislá na velikosti překročení daného limitu. 5.2 Regulace nepřetržitosti distribuce v ČR V České republice začala regulace nepřetržitosti distribuce v roce 2001, kdy ERÚ vydal vyhlášku č. 306/2001 Sb. o kvalitě dodávek elektřiny, souvisejících služeb v elektroenergetice, kde byly poprvé definovány standardy kvality dodávek elektrické energie a souvisejících služeb. Jako standardy byly v této vyhlášce stanoveny pouze standard kvality napětí, standard odstranění poruchového přerušení pojistky v hlavní domovní skříni nn a standard dodávky obnovení elektřiny. Roku 2006 vstoupila v platnost vyhláška č. 540/2005 Sb. Od roku 2009 byl do vyhlášky 140/2009 Sb. přidán faktor kvality (komponenta Q), která byla v roce 2012 novelizovaná vyhláškou 348/2012 Sb. Komponenta Q dei je tvořena součtem faktoru kvality Q de1i, který bere v úvahu počet přerušení distribuce elektřiny v odběrných místech zákazníků a faktorem kvality Q de2i beroucí v potaz doby přerušení distribuce elektřiny v odběrných místech zákazníků. To je vyjádřeno vztahem: (4.1) Každý z uvedených faktorů kvality je stanoven vztahy: ( ) (4.2) ( ) (4.3) (4.4) (4.5) (4.6) (4.7) (4.8) (4.9) kde: Z dei-2 [Kč] je zisk provozovatele distribuční soustavy pro rok i-2, MAX i-2 [-] je poměrné číslo, vyjadřující maximální hodnotu bonusu nebo penále ze zisku regulovaného roku, DQ maxi-2 je stanovená limitní hodnota dílčího ukazatele kvality roce i-2, od níž je uplatňována maximální hodnota bonusu za dosaženou kvalitu služeb,

34 5 Ekonomické konsekvence nepřetržitosti distribuce 34 DQ mini-2 je stanovená limitní hodnota dílčího ukazatele kvality roce i-2, do níž je uplatňována maximální hodnota penále za dosaženou kvalitu služeb, HHNP i-2, DHNP i-2 jsou horní a dolní hranice neutrálního pásma úrovně kvality, stanovené pro rok i-2, v jejichž rozmezí se bonus ani penále pro dílčí ukazatel kvality neuplatňují, DQ i-2 je hodnota dosažené úrovně dílčího ukazatele kvality v roce i-2, Q dei-2max [Kč] je maximální hodnota bonusu za dosaženou kvalitu služeb pro daný dílčí ukazatel kvality, Q dei-2min [Kč] je maximální hodnota penále za dosaženou kvalitu služeb pro daný dílčí ukazatel kvality [6]. Takto vypočítané faktory kvality lze jednoduše vysvětlit podle Obr. 1 [2]. Leží-li vypočtená hodnota ukazatele v tzv. neutrálním pásmu, potom distribuční společnost nemůže být penalizována ani žádat bonus za distribuci. Jestliže je ukazatel kvality menší než spodní hranice neutrálního pásma, potom je faktor kvality kladný a má charakter bonusu pro distribuční společnost, která díky tomu může účtovat vyšší cenu za distribuci. V případě, že ukazatel kvality je větší než horní hranice neutrálního pásma, potom je distribuční společnost penalizována nebo může účtovat nižší cenu za distribuci. Překročí-li ukazatele proporcionální pásma, faktor kvality bude konstantní, tudíž nebude závislý na hodnotě ukazatele. Nejdříve v roce 2014 se očekává první uplatnění komponenty Q ve výpočtu ceny za distribuci. Obr. 4-1 Znázornění výpočtu faktoru kvality Regulace nepřetržitosti distribuce elektrické energie podle vyhlášky č. 540/2005 Sb. Tato vyhláška postihuje jak přenosové, tak distribuční sítě. Standardy kvality dodávek dělí na: - Obecný standard přenosu nebo distribuce elektrické energie, kterým se porovná výkonnost a časový vývoj provozovatelů distribučních soustav a posouzení výkonnosti a jejího časového vývoje provozovatele přenosové soustavy

35 5 Ekonomické konsekvence nepřetržitosti distribuce 35 - Standardy přenosu nebo distribuce elektřiny a garantované standardy dodávek, jež stanovují kvalitu přenosu, distribuce a dodávek elektřiny, která musí být dodržena v každém případě. Nedodržením standardu může zákazník uplatňovat náhradu. Standardy přenosu nebo distribuce elektřiny: - 5 Standard ukončení přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny - 6 Standard dodržení plánovaného omezení nebo přerušení distribuce elektřiny - 7 Standard výměny poškozené pojistky - 8 Standard kvality napětí - 9 Standard lhůty pro vyřízení reklamace kvality napětí - 10 Standard lhůty pro odstranění příčin snížené kvality napětí - 11 Standard zaslání stanoviska k žádosti o připojení žadatele k přenosové nebo distribuční soustavě - 12 Standard umožnění přenosu nebo distribuce elektřiny - 13 Standard ukončení přerušení distribuce elektřiny z důvodu prodlení zákazníka nebo dodavatele sdružené služby s úhradou plateb za poskytnutou distribuci elektřiny - 14 Standard ukončení distribuce elektřiny na žádost dodavatele nebo dodavatele sdružené služby - 15 Standard výměny měřícího zařízení a vyrovnání plateb - 16 Standard předávání údajů o měření - 17 Standard lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování distribuce elektřiny - 18 Standard dodržení termínu schůzky se zákazníkem Standardy dodávek - 19 Standard zajištění ukončení přerušení dodávky elektřiny z důvodu prodlení zákazníka s úhradou plateb za odebranou elektřinu Standard lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny Postupy pro vykazování dodržení kvality dodávek a služeb - 21 Ukazatele nepřetržitosti přenosu nebo distribuce elektřiny - 23 Vykazování dosahované úrovně kvality přenosu nebo distribuce elektřiny a dodávek elektřiny a souvisejících služeb [4] Jenom 5, 6, 7 se zabývají nepřetržitostí distribuce, proto budou dále více vysvětleny. Standard ukončení přerušení distribuce elektřiny Standardem ukončení přerušení distribuce elektřiny je ukončení přerušení mimo přerušení plánovaného, v odběrném nebo předávacím místě provozovatele lokální distribuční soustavy nebo zákazníka, ve lhůtě: - 18 hodin v síti distribuční soustavy s napěťovou úrovní do 1 kv a 12 hodin v síti distribuční soustavy s napěťovou úrovní do 1 kv na území města Prahy hodin v síti distribuční soustavy s napěťovou úrovní nad 1 kv a 8 hodin v síti distribuční soustavy s napěťovou úrovní nad 1 kv na území města Prahy. Lhůta začíná od okamžiku, kdy se provozovatel distribuční soustavy dozvěděl o přerušení distribuce nebo kdy vznik přerušení distribuce mohl a měl zjistit. [4] Dojde-li u zákazníka ke vzniku několika dlouhodobých přerušení distribuce vzniklých následkem stejné události, je standard ukončení přerušení distribuce dodržen, pokud doba mezi

36 5 Ekonomické konsekvence nepřetržitosti distribuce 36 začátkem prvního a koncem posledního dlouhodobého přerušení, které vzniklo v důsledku téže události, ale nebylo způsobeno nutnými manipulacemi pro uvedení distribuční soustavy do stavu před poruchou, kratší než výše uvedená lhůta [4]. Standardem ukončení přerušení distribuce z výrobny elektrické energie připojené do distribuční soustavy je obnova schopnosti distribuční soustavy přenášet nebo distribuovat elektřinu z předávacího místa výrobny elektřiny ve lhůtě 48 hodin od okamžiku, kdy se provozovatel distribuční soustavy dozvěděl o vzniku přerušení nebo kdy vznik přerušení mohl zjistit. Za nedodržení standardu ukončení přerušení distribuce poskytuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi náhradu ve výši 10% z jeho roční platby za distribuci Kč v sítích do 1 kv, Kč v sítích nad 1kV do 52 kv Kč v sítích nad 52 kv. [4] Standard dodržení plánovaného omezení nebo přerušení distribuce elektřiny Tento standard udává zahájení a ukončení omezení nebo přerušení distribuce v době, která byla zákazníkům ohlášena. Standard dodržení plánovaného omezení nebo přerušení distribuce elektřiny není dodržen, jestliže provozovatel distribuční soustavy omezí nebo přeruší distribuci dříve, než ohlásil, nebo ukončí omezení nebo přerušení distribuce elektřiny později, než ohlásil. Za nedodržení standardu plánovaného omezení nebo přerušení distribuce elektřiny poskytuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi náhradu ve výši 10% z jeho roční platby za distribuci: Kč v sítích do 1 kv, Kč v sítích nad 1 kv do 52 kv, Kč v sítích nad 52 kv. [4] Standard výměny poškozené pojistky Jedná se o provedení výměny poškozené pojistky v hlavní domovní pojistkové nebo kabelové skříni zákazníka a umožnění obnovení distribuce elektřiny nejdéle do 6 hodin, na území města Prahy do 4 hodin, od okamžiku, kdy je příslušný provozovatel distribuční soustavy zákazníkem nebo dodavatelem sdružené služby informován o přerušení distribuce elektřiny do odběrného místa zákazníka. Standard se již nevztahuje na provozovatele distribuční soustavy a provozovatele lokální distribuční soustavy. Za nedodržení standardu se nepovažuje výměna poškozené pojistky a obnova distribuce elektřiny ve lhůtě delší než 6 hodin a na území města Prahy 4 hodiny, pokud se prokazatelně jedná o přerušení distribuce elektřiny v důsledku poškození pojistky způsobené odběrným elektrickým zařízením zákazníka nebo elektrickou přípojkou, která není ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy provozována podle energetického zákona nebo společným energetickým zařízením nemovitosti. Za nedodržení standardu výměny poškozené pojistky poskytuje příslušný provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi náhradu ve výši Kč [4]. O náhradu musí zákazník u všech tří standardů požádat do 60 kalendářních dnů, ve kterém uplynul limit podle příslušného standardu. Vzory potřebných žádostí jsou v příloze vyhlášky č. 540/2005 Sb.

37 5 Ekonomické konsekvence nepřetržitosti distribuce 37 Za nedodržení standardu se nepovažuje, jestliže držitel licence neprovedl úkony a postupy vyžadované standardy ve stanovených lhůtách z důvodu: - daný účastník trhu s elektřinou ve lhůtě stanovené pro dodržení standardu učiní projev vůle, ze kterého jednoznačně vyplývá požadavek provést tyto úkony a postupy ve lhůtě delší, než je lhůta stanovená standardem, - daný účastník trhu s elektřinou prokazatelně neposkytne součinnost nezbytnou k dodržení standardu, - není spravedlivě možné požadovat od příslušného držitele licence dodržení standardu, zejména v důsledku živelných událostí nebo havárií na zařízení distribuční soustavy, - nastal stav nouze nebo jsou prováděny činnosti bezprostředně zamezující jeho vzniku. [4]

38 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 38 distribuční sítě. 6 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ UKAZATELŮ NEPŘETRŽITOSTI DISTRIBUCE V ZADANÉ ČÁSTI DISTRIBUČNÍ SÍTĚ. Tato kapitola je věnována samotnému vyhodnocení nepřetržitosti distribuce elektrické energie v zadané části distribuční sítě. Jedná se o venkovní vedení na napěťové hladině 22 kv. Z poskytnutých dat o přerušení dodávky bylo graficky zpracováno: - vyhodnocení počty poruch v letech (kategorie s poškozením a bez poškození, dle příčin), - vyhodnocení souhrnných dob trvání výpadků v letech (kategorie s poškozením a poškození, dle příčin), - příčiny poruch v průběhu roku, - doby trvání výpadků v celém období (kategorie s poškozením, bez poškození, dle příčin), - doby trvání výpadků v průběhu roku, - vyhodnocení počtu poruch na vývodech v celém období pořadník vývodů, rozdělení počtu poruch na vývodech, rozdělení vývodů do skupin podle počtu poruch (příp. dle příčin, kategorie poruchy), - vyhodnocení dopadu poruch na zákazníky.

39 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 39 distribuční sítě. Obr. 6-1: Počet výpadků v letech Obr. 6-2: Doba trvání výpadků v letech

40 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 40 distribuční sítě. Hlediskem poškození vlivem poruch se zabývá Obr Nejvíce poruch bez poškození bylo v 5. a 6. roce, kdežto nejméně těchto poruch bylo v 1. a 3. roce. Poruchy, které způsobily poškození, se ve sledovaném období výrazně neliší. Z hlediska zmíněných let v 5. roce tvořily poruchy bez poškození zařízení 81,9 % a 18,1 % byly poruchy, které poškodily zařízení. V 3. roce bylo zjištěno 64,4 % poruch bez poškození zařízení a 35,6 % poruch poškodilo zařízení. Dobu trvání poruchy lze sledovat na Obr Nejdelší poruchy s poškozením se vyskytovaly ve 3. roce, což činí 22,3 % z celkové doby minut výpadků s poškozením. Naopak v 5. roce se vyskytovaly nejkratší poruchy s poškozením, které činily pouhých 6,6 %. Nejkratší doba výpadků distribuce elektrické energie bez poškození nastala ve 4. roce (tvořila 7 % z celkové doby minut) a nejdelší doba ve 2. roce (18,4 %). Při srovnání grafů je patrné, že ve 3. roce byla z hlediska počtu poruch s poškozením doba trvání nejdelší ve srovnání s ostatními roky, ale na počet bylo výpadků nejméně. Obr. 6-3: Počet poruch rozdělených podle příčin V Obr. 6-3 je zkoumáno, kolik poruch vzniklo jistými příčinami. Tyto příčiny jsou seřazeny podle jejich četnosti. Jelikož některé příčiny jsou zanedbatelné z hlediska jejich příspěvků v celkovém počtu poruch, budou tedy brány v úvahu jen ty příčiny, které se nejvýznamněji podílely na výpadcích elektrické energie. Mezi tyto příčiny patří: bouře, nezjištěná příčina, pád větve, stromu, vítr, opotřebení materiálu, námraza, cizí zásah, spínací přepětí, porucha u zákazníka a výrobní vada, což činí 90 % všech výpadků. Zmíněné poruchy svým příspěvkem odpovídají stanovenému kritériu, jež bylo stanoveno na 1,5 % z celkového počtu poruch. Zmíněnému kritériu odpovídá 23,3 % uvedených příčin.

41 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 41 distribuční sítě. Obr. 6-4: Doba trvání poruch rozdělených podle příčin Z Obr. 6-4 lze vyčíst dobu trvání poruch v důsledku daných příčin. Tyto příčiny jsou seřazeny podle doby trvání výpadku elektrické energie. Budou brány v úvahu jen ty příčiny, které odpovídají stanovenému kritériu 1,5 % z celkové doby trvání poruch. Stanovenému kritériu odpovídá 25,6 % uvedených příčin, do nichž lze zahrnout pád větve, stromu, bouře, atmosférické vlivy, vítr, opotřebení materiálu, nezjištěná příčina, průraz izolátoru, sníh, cizí zásah, námraza, výrobní vada a porucha u zákazníka. Doba přerušení u uvedených příčin činí 90% celkové doby přerušení.

42 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 42 distribuční sítě. Obr. 6-5: Počet poruch v letech podle příčin Na Obr. 6-5 lze vidět zastoupení jednotlivých příčin v celkovém počtu poruch pro každý rok. Nejvíce poruch bylo zaznamenáno v 5. roce, kdežto ve 3. roce bylo poruch nejméně. Nejvýznamněji se na celkovém počtu poruch ve všech letech podílela bouře, nezjištěná závada, pád větve, stromu a vítr. Naopak nejméně se vyskytovaly tyto závady: výrobní vada, spínací přepětí a porucha u zákazníka.

43 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 43 distribuční sítě. Obr. 6-6: Doba trvání výpadků v letech podle příčin Obr. 6-6 znázorňuje doby trvání jednotlivých výpadků podle příčin ve sledovaném desetiletém období. Ve druhém roce je hlavní příčinou většiny poruch pád větve, stromu, ve 3. roce mezi nejzávažnější příčiny patří vítr. Vliv cizího zásahu se sice vyskytuje ve všech letech, ale tvoří nepatrný podíl. Ve 3. a 6. roce měl také větší vliv na doby výpadku sníh.

44 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 44 distribuční sítě. Obr. 6-7: Počet poruch v průběhu roku Příčinami poruch v průběhu roku se zabývá Obr Nejpodstatnější část výpadků v letních měsících tvoří bouře. Příčiny cizí zásah a výrobní vada se vyskytují ve všech měsících, ovšem v malém množství oproti ostatním výpadkům. Nezjištěné poruchy neměly na začátku roku takový význam jako v období od června do prosince. Výskyt poruch způsobených pádem stromů byl během všech měsíců stejný kromě prosince, kde byl zastoupen nejvíce.

45 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 45 distribuční sítě. Obr. 6-8: Doba trvání výpadků v průběhu roku Doby poruch jsou znázorněny na Obr Zde je patrné, že nejdelší výpadky elektrické energie způsobila bouře v letních měsících a pád větve, stromu v zimních měsících. Nejkratší doby výpadku způsobily následující příčiny: výrobní vada, spínací přepětí, porucha u zákazníka a cizí zásah.

46 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 46 distribuční sítě. Další grafy věnují pozornost příčinám poruch v průběhu nejkritičtějších let a to jak v počtu poruch, tak v jejich dobách trvání. Obr. 6-9: Počet výpadků v průběhu 5. roku Obr. 6-9 se zabývá příčinami poruch v průběhu 5. roku, který je z hlediska výpadků nejvýznamnější. Na první pohled je zřejmé, že bouře se nejčastěji vyskytuje ve měsíci. Nezjištěna závada je nejpatrnější v 7., 12. a 8. měsíci. Pád větve, stromu byl nejčastěji zaznamenán v 1., 3. a 4. měsíci. Opotřebení materiálu bylo příčinou nejvíce poruch ve 12., 11., 10. a 3. měsíci. Ostatní příčiny nejsou vůči předchozím tak výrazné, proto nebudou dále komentovány.

47 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 47 distribuční sítě. Obr. 6-10: Doba trvání výpadků v průběhu 5. roku Dobou trvání poruchy v 5. roce se zabývá Obr V měsíci tvoří nejpodstatnější část všech dob poruch bouře. Během celého roku se objevuje příčina výpadku zaviněné pádem větve, stromu, přičemž v lednu, březnu a září jsou touto příčinou zaviněny nejdelší poruchy.

48 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 48 distribuční sítě. Obr. 6-11: Počet výpadků v průběhu 3. roku Na Obr je možno vidět, že ve měsíci třetího roku má největší podíl na počtu výpadků elektrické energie bouře. V 1., 7. a 12. měsíci je častá porucha vlivem pádu větve, stromu. V lednu a prosinci byly výpadky způsobené větrem. Během třetího roku se často vyskytovala nezjištěná závada, ale nejdominantnější je právě v červnu.

49 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 49 distribuční sítě. Obr. 6-12: Doba trvání výpadků v průběhu 3. roku Na Obr je řešena doba trvání poruch z hlediska různých příčin. Jako nejčastější příčina v zimních měsících se jeví vítr a pád větve, stromu a v letních měsících bouře. Ostatní příčiny jsou z výše zmíněného hlediska zanedbatelné.

50 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 50 distribuční sítě. Obr. 6-13: Doba trvání výpadků za celé období pro kategorii výpadků Obr se zabývá dobami trvání výpadků v celém sledované období. Jak je patrné, poruchy s poškozením zařízení měly za následek delší dobu výpadků a naopak bez poškození kratší dobu výpadků. Následující tabulka a grafy se zabývají vyhodnocením výpadků na vývodech v celém období.

51 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 51 distribuční sítě. Tabulka 6-1: Pořadník vývodů Pořadí Vývod Počet výpadků Pořadí Vývod Počet výpadků 1 V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V006 26

52 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 52 distribuční sítě. Pořadí Vývod Počet výpadků Pořadí Vývod Počet výpadků 137 V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V248 0

53 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 53 distribuční sítě. Výše uvedená tabulka vypovídá o počtu přerušení, které nastalo na určitém vedení. Celá tabulka je stavena od nejporuchovějších vedení po nejméně poruchová. Z tabulky je vykreslen Obr (viz níže). Obr. 6-14: Rozdělení počtu výpadků na vývodech Obr zobrazuje počet poruch na jednotlivých vedeních za období deseti let. Modrá oblast grafu představuje počty poruch a červená křivka zobrazuje jednotlivé příspěvky počtu poruch od jednotlivých vývodů, které v součtu dají 100 % všech výpadků.

54 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 54 distribuční sítě. Obr. 6-15: Počet poruch na nejporuchovějších vývodech Pořadí vývodu na Obr je určeno podle Tabulka 6-1. Ze všech 260 vedení bylo vybráno 50 nejporuchovějších, jejichž počty poruch tvoří 50% všech výpadků v síti. Uvedených 10 příčin bylo vybráno, protože se nejvíce podílely na poruchovosti daných vývodů. Jak je už z grafu patrné, bouře, nezjištěná závada a vítr zapříčinily nejvíce výpadků elektrické energie. Bouře nejčastěji způsobila výpadek na 1., 5. a 17. vývodu, naopak nejméně poruch způsobila na 7., 20., 23., 32., 37. a 49. vývodu. Nezjištěná příčina výpadku nejvíce ovlivnila 1., 3., 4. a 5. vývod a nejméně 12., 32., 45. a 50. vývod. Další příčina, které výrazně ovlivnily všechny vývody, byly pád větve, stromu a vítr, který nejvíce postihl 32. vývod. Ostatní příčiny poruchy se svou četností nepodílely v takové míře jako výše uvedené.

55 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 55 distribuční sítě. Obr. 6-16: Počet výpadků na vybraných vývodech podle kategorie Obr je vykreslen z Tabulky 6-1. Z celkového počtu 273 bylo vybráno a seřazeno od nejporuchovějšího právě těchto 50 vývodů. Z grafu je patrné, že poruch bez poškození je daleko více jak s poškozením zařízení. Nejvíce poruch s poškozením i bez poškození nastalo na prvním vývodu. Nejméně poruch s poškozením je na 35. vývodu a bez poškození zařízení na 42. vývodu.

56 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 56 distribuční sítě. Tabulka 6-2: Pořadník vývodů podle dosahovaných hodnot SAIFI Pořadí Vývod Počet zákazníků Počet výpadků SAIFI [rok -1 ] Pořadí Vývod Počet zákazníků Počet výpadků SAIFI [rok -1 ] 1 V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V ,00826

57 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 57 distribuční sítě. Pořadí Vývod Počet zákazníků Počet výpadků SAIFI [rok -1 ] Pořadí Vývod Počet zákazníků Počet výpadků SAIFI [rok -1 ] 137 V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V ,00000

58 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 58 distribuční sítě. Tabulka 6-2 udává pořadník vývodů seřazený od maximálních dosahovaných hodnot průměrného počtu přerušení SAIFI po minimální. Celkový počet odběratelů v síti Z s = Sledované období r=10 let Počet odběratelů na vývodu Z u Počet výpadků n u Výpočet průměrné doby SAIFI za rok pro první řádek tabulky: Celková průměrná četnost přerušení za celou síť je:

59 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 59 distribuční sítě. Tabulka 6-3: Pořadník vývodů podle dosahovaných hodnot SAIDI Pořadí Vývod Počet zákazníků Doba výpadků [min] SAIDI [min.rok -1 ] Pořadí Vývod Počet zákazníků Doba výpadků [min] SAIDI [min.rok -1 ] 1 V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V ,4 0, V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V ,71409

60 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 60 distribuční sítě. Pořadí Vývod Počet zákazníků Doba výpadků [min] SAIDI [min.rok -1 ] Pořadí Vývod Počet zákazníků Doba výpadků [min] SAIDI [min.rok -1 ] 137 V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V , V ,00000

61 6 Statistické vyhodnocení ukazatelů nepřetržitosti distribuce v zadané části 61 distribuční sítě. Tabulka 6-3 udává pořadník vývodů seřazený od maximálních dosahovaných hodnot průměrné doby přerušení SAIDI po minimální. Celkový počet odběratelů v síti Z s = Sledované období r=10 let Doba výpadku t s,u Počet odběratelů na vývodu Z u Celková průměrná doba přerušení za celou síť je:

62 7 Závěr 62 7 ZÁVĚR V dnešní době se stále zvyšují nároky na elektrizační soustavu, a proto se energetické společnosti zabývají spolehlivostí dodávky elektrické energie. Proto bylo potřeba přijmout jistá opatření formou standardů dodávky elektrické energie. Tyto standardy jsou popsány ve vyhlášce č. 540/2005 Sb., jež je novelizována vyhláškou 41/2010 Sb. Za nedodržení jasně zavedených kritérií se udělují distribučním společnostem postihy formou penalizací. V současné době jsou společnosti penalizovány nejčastěji za nedodávku elektrické energie. Od roku 2014, kdy má vejít v platnost faktor kvality (komponenta Q), budou moci distribuční společnosti požadovat bonus za distribuci elektrické energie, pokud jejich hodnota spolehlivostního ukazatele byla menší, než je spodní hranice neutrálního pásma faktoru kvality. Třetí kapitola se věnuje ukazatelům spolehlivosti. Ty se dělí na obecné, kam se zahrnují pravděpodobnost bezporuchového provozu, pravděpodobnost poruchy, hustota poruch a střední doba bezporuchového provozu, a agregované ukazatele spolehlivosti. Sem patří průměrná četnost přerušení SAIFI, průměrná doba přerušení SAIDI, průměrná doba přerušení u zákazníka CAIDI a průměrný počet krátkodobých přerušení MAIFI. Dále byly popsány metody výpočtu spolehlivosti, které se dělí na analytické a simulační. Z analytických metod je nejpoužívanější sériový spolehlivostní model. Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny hodnoty ukazatelů nepřetržitosti dosahovaných distribučními společnostmi. V tabulkách 4-1 jsou vypsány ukazatelé nepřetržitosti elektrické energie dosahované distribučními společnostmi ČEZ Distribuce, E ON Distribuce, PRE Distribuce a za celou Českou republiku. Tyto ukazatelé jsou uvedeny ve výroční zprávě za rok V poslední šesté kapitole je provedeno vyhodnocení a grafické zpracování počtu poruch a dob trvání výpadků v zadané distribuční síti za sledované 10-ti leté období. Jedná se o venkovní vedení 22 kv. Všechny body zadání jsou graficky zpracovány na Obr 6-1 až První graf vykreslený na Obr. 6-1 se zabývá vyhodnocením počtu poruch za všechny roky podle kategorie s poškozením a bez poškození. Obr 6-2 je obdoba předchozího grafu s tím rozdílem, že jsou uvažovány doby přerušení dodávky elektrické energie. Na Obr 6-3 a 6-4 se řeší počet a doba poruch dle nastalých příčin, které se seřadily podle jejich četnosti. Z těchto grafů vyplývá, že prvních 10 příčin způsobuje 90 % všech výpadků, proto se dále s ostatními příčinami nepracuje. Zastoupení příčin v celkovém počtu poruch a doby trvání pro každý rok sledovaného období je zobrazeno na Obr. 6-5 a 6-6. Dalším úkolem bylo zjistit zastoupení příčin výpadků v průběhu roku (po měsících). To je vykresleno na Obr. 6-7, který se zabývá četností výpadků a na Obr 6-8, jenž ukazuje dobu trvání výpadku. Z Obr. 6-9 až 6-12 lze vyčíst, jak jsou zastoupené příčiny poruchy v kritických letech (5. a 3. rok sledovaného období). V Tabulce 6-1 jsou vypsány a seřazeny všechny vývody od nejporuchovějšího po nejméně poruchový, na Obr je dále vykreslen graf, jenž ukazuje rozdělení počtu poruch na vývodech. Z něj bylo vybráno 50 nejvíce poruchových vývodů. Z takto vybraných vývodů se vykreslil Obr podle příčin. Uvedených 10 příčin poruch ukazuje rozdělení těchto poruch na vývodech.

63 7 Závěr 63 Z tohoto grafu bylo zjištěno, že všechny vývody ve značné míře ovlivňuje příčina bouře, atmosférické vlivy, nezjištěna, pád větve, stromu a vítr. K omezení výpadků vzniklým příčinou bouře, atmosférické vlivy, je vhodné zkontrolovat správné umístění a funkčnost svodičů přepětí. S výpadky vzniklých neznámou příčinou je třeba počítat a nelze z důvodů nekonkrétních dat zpětně určit, co mohlo způsobit tuto poruchu. Co se týká závad způsobených pádem větve, stromu, je dobré zaměřit se na pravidelný pořez stromů a keřů podél vedení. Další nezanedbatelnou příčinou, jež ovlivňuje poruchovost vývodů je vítr. Z ekonomického důvodu není vhodné se zabývat výpadky elektrické energie na všech vývodech, nýbrž řešit pouze vybraných 50 vývodů. Nejvíc postižený vývod je právě V174 se 189 výpadky. U tohoto vývodu je 20% poruch způsobeno bouří, u 31% poruch není zjištěna příčina, 5,3% výpadků tvoří vítr, 4,23% poruch je způsobeno pádem větve, stromu. Jak je patrné z Obr. 15, tak na vývodu V243 tvoří 54% všech výpadků vítr. Posledním úkolem bylo vyhodnotit dopad poruch na zákazníky. Tato vyhodnocení byla provedena výpočtem ukazatelů průměrné četnosti přerušení SAIFI a průměrné doby trvání přerušení SAIDI. Tyto ukazatelé byly vypočteny jako příspěvky jednotlivých vývodů do celkové četnosti přerušení a doby trvání přerušení. Průměrná četnost přerušení SAIFI za rok činí 4,218, průměrná doba trvání přerušení SAIDI za rok činí 514,615 min. Tato hodnota trvání výpadku je dána tím, že se uvažovala celá doba přerušení pro všechny postižené zákazníky. Z příspěvků hodnot SAIFI byl sestaven pořadník vývodů v Tabulka 6-2.Jelikož takto sestavený pořadník zahrnuje i počet postižených zákazníků na vývodu, proto je patrné že záleží na počtu výpadků, ale i na počtu postižených zákazníků. Příkladem může být vývod V162, který má 4328 zákazníků a 137 výpadků a podle SAIFI je poruchovější, jak vývod V174, jenž má 1446 zákazníků a 189 výpadků. Tabulka 6-3 obsahuje pořadník vývodů podle hodnot SAIDI. U tohoto pořadníku záleží opět na počtu zákazníků a době trvání výpadků vývodu. Z hlediska SAIDI se jeví nejporuchovější vývod V225, kdežto z hlediska SAIFI je až 169 v pořadí. Podaří-li se omezit alespoň část poruch na venkovním vedení 22 kv vzniklých výše uvedenými příčinami, poté lze dosáhnout větší stability a lepší využitelnosti sítě.

64 Použitá literatura 64 POUŽITÁ LITERATURA [1] TŮMA J., RUSEK S., MARTÍNEK Z., CHEMIŠINEC I., GOŇO R., Spolehlivost v elektroenergetice, CONTE spol. s. r. o ČVUT Praha, 2005, 291 stran, ISBN [2] SKALA P. Spolehlivost dodávky elektrické energie zákazníkům, VUT Brno 2011, 64 stran [3] POLSTEROVA H. Spolehlivost v elektrotechnice, VUT Brno 2003, 106 stran [4] VYHLÁŠKA 540/2005 SB. Vyhláška o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice [5] VYHLÁŠKA 41/2010 SB. Vyhláška o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, kterou se mění vyhláška 540/2005 Sb. [6] VYHLÁŠKA 140/2005 SB.: Vyhláška o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen [7] BLAŽEK V., SKALA P.:Distribuce elektrické energie, Brno: VUT v Brně, 2004, 137 stran [8] Pravidla provozování distribučních soustav, Provozovatelé distribučních soustav, listopad 2011, schváleno ERÚ [9] HASMAN, T.: Přepětí v elektroenergetických soustavách. Praha: ČVUT, 2001, 128 stran [10] ERÚ. Energetický regulační úřad: Zpráva o dosažené úrovni nepřetržitosti přenosu nebo distribuce elektřiny za rok 2011 [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: % pdf

65 65 SEZNAM PŘÍLOH GRAFY POČTŮ A DOB TRVÁNÍ VÝPADKŮ V PRŮBĚHU ROKU ZDROJOVÝ KÓD... 74

66 66 Grafy počtů a dob trvání výpadků v průběhu roku Počet a doba výpadků v průběhu 1. roku

67 Počet a doba výpadků v průběhu 2. roku 67

68 Počet a doba výpadků v průběhu 4. roku 68

69 Počet a doba výpadků v průběhu 6. roku 69

70 Počet a doba výpadků v průběhu 7. roku 70

71 Počet a doba výpadků v průběhu 8. roku 71

72 Počet a doba výpadků v průběhu 9. roku 72

73 Počet a doba výpadků v průběhu 10. roku 73