Výsledky floristického kursu Èeskoslovenské botanické spoleènosti v Šumperku ( )

Transkript

1 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: , Výsledky floristického kursu Èeskoslovenské botanické spoleènosti v Šumperku ( ) Results of the Floristic Summer School of the Czechoslovak Botanical Society in Šumperk (2 10 July 1982) Vít G r u l i c h [ed.] Ústav botaniky a zoologie, Pøírodovìdecká fakulta MU v Brnì, Kotláøská 2, Brno; grulich@sci.muni.cz Vìnováno památce Èestmíra Deyla ( ), Josefa Holuba ( ), Jindøicha Houfka ( ), Stanislava Kuèery ( ), Antonína Roubala ( ) a Vladimíra Skalického ( ). Autoøi floristických dat Èestmír Deyl, Vít Grulich, Jiøí Hadinec, Josef Holub, Tomáš Homola, Jindøich Houfek, Lubomír Hrouda, Jan Kirschner, Ludmila Kirschnerová, Stanislav Kuèera, Petr Pyšek, Antonín Roubal, Jaroslav Rydlo, Marie Sedláèková, Vladimír Skalický, Vlastimil Tlusták, Mária Zaliberová Abstract During the floristic summer school organised by the Czechoslovak Botanical Society in July 1982, floristic data were recorded at 394 localities in the surroundings of Šumperk. In total, 839 taxa of vascular plants were found and about 8,350 records were made. N o m e n k l a t u r a : Chytrý (2007), Kubát et al. (2002), Moravec et al. (1995) Úvod Ve dnech èervence 1982 poøádala Èeskoslovenská botanická spoleènost floristický kurz v Šumperku. Trasy kurzu pøipravovali Hana Janáèková, Zdenìk Køí a Vladimír Skalický; celkem se uskuteènilo 49 exkurzí. Trasy pokryly širší okolí Šumperku, prostor zhruba vymezený mìstem Zábøeh, obcí Hoštejn, mìsteèkem Králíky, masivem Králického Snì níku, Ramzovou, Brannou, Kouty nad Desnou, Sobotínem, Libinou a Medlovem. Pokryly tak pomìrnì rozsáhlé území, které je pøevá nou mìrou souèástí fytogeografického podokresu Hanušovická vrchovina, menším podílem lokalit trasy zasáhly i do Zábøe sko-unièovského úvalu a do oreofytika Králické hornatiny, na Králický Snì ník a do Hrubého Jeseníku.

2 108 Grulich: Výsledky floristického kurzu ÈBS v Šumperku Na vedení exkurzních tras se podíleli a záznamy z exkurzí poskytli Èestmír Deyl, Josef Holub, Tomáš Homola, Jindøich Houfek, Lubomír Hrouda, Jan Kirschner, Stanislav Kuèera, Vladimír Skalický a Vlastimil Tlusták. Další údaje poskytli Jiøí Hadinec a Marie Sedláèková, kteøí vedli paralelní zápisy na trasách vedených výše jmenovanými; z tzv. exkurze pro vedoucí, kterou vedl Josef Holub, poskytl paralelní floristický soupis i Lubomír Hrouda. Floristický soupis druhù z jednotlivých lokalit dodali také Ludmila Kirschnerová, Jaroslav Rydlo, Petr Pyšek, Mária Zaliberová a Vít Grulich. Èestmír Deyl do pøedaného floristického materiálu inkorporoval i nìkolik pozorování ze svých exkurzí z let pøedchozích. Jan Kirschner ke svým údajùm pøipojil i zajímavý starší nepublikovaný nález Hynka Zavøela, který zøejmì zjistil pøi studiu herbáøových dokladù. Kromì výše uvedených botanikù vedli nìkolik exkurzí také Hana Janáèková, Jiøí Lazebníèek, Zdenìk Køí ( ) a zøejmì i Josef Dostál ( ), od nich se zápisy nalezených druhù nepodaøil získat. Hana Janáèková a Vladimír Skalický byli po skonèení kurzu povìøeni také shroma ïováním získaných floristických dat a pøípravou výsledkového sborníku. Osmdesátá léta 20. století však nepøála publikaèním aktivitám, a rovnì vydobýt výsledky od nìkterých exkurzních vedoucích se ukázalo jako témìø nadlidský výkon. Na pøelomu 80. a 90. let, kdy se díky zmìnì politické situace rapidnì zlepšily vydavatelské mo nosti, byli oba hlavní aktéøi pracovnì velmi vytí eni novými úkoly. Do osudu výsledkù šumperského floristického kurzu však fatálnì zasáhlo náhlé úmrtí Vladimíra Skalického na poèátku èervence V první polovinì 90. let se k tisku pøipravovaly výsledky floristického kurzu v Bruntále, který probìhl v roce Tehdy padl dokonce i návrh, e by výsledky šumperského a bruntálského kursu mohly být publikovány v jednom sborníku, proto e trasy obou kursù pøevá nì zkoumaly podhùøí Hrubého Jeseníku, a to z jihozápadní, resp. východní strany. Tento zámìr ovšem pøekazila také skuteènost, e po úmrtí V. Skalického nebylo známo, kde vlastnì výsledkové materiály ze Šumperka jsou. Materiály z Bruntálu nakonec vyšly samostatnì (cf. Hradílek et al. 1999) a materiály ze šumperského kursu byly po urèitý èas pova ovány za nezvìstné nebo dokonce za úplnì ztracené. Pøi zpracovávání pozùstalosti V. Skalického však nakonec J. Hadinec nalezl krabici s podstatnou èástí archiválií, vztahujících se k šumperskému kursu (Štìpánek et al. 2003). Tento materiál pøevzal v roce 2007 V. Grulich, aby se pokusil z nìj vytì it co nejvíce relevantních floristických dat pro publikování. Skalického materiály obsahovaly jak korespondenci z pøípravy, tak znaènou èást výsledkù, by ve velmi rùznorodé kvalitì záznamù. Nìkteøí z vedoucích dodali peèlivì pøepsané terénní deníky, ale èást výsledkù mìla charakter kartotéèních lístkù, nìkteré záznamy mìly dokonce podobu noticek na útr cích rùzných tiskovin. Z korespondence, kterou V. Skalický po kursu vedl s jednotlivými exkurzními vedoucími, je zøejmé, e nìkteøí z nich zápisy ze svých tras neposkytli. U tehdy provázela osud výsledkù šumperského kursu nenadálá úmrtí (Z. Køí, S. Kuèera). Do pøedkládaného sborníku se nicménì podaøilo pøipojit i údaje, které ve Skalického materiálu absentovaly. Záznamy z èásti tras, které vedl S. Kuèera, byly excerpovány z terénních deníkù, které jsou dnes ulo eny v Jihoèeském muzeu v Èeských Budìjovicích. Bohu el jeden z Kuèerových deníkù, který obsahoval záznamy ze dvou exkurzí, je zøejmì nenávratnì

3 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: , ztracen; nepodaøilo se tedy získat floristický materiál z 25 lokalit v okolí Velkých Losin a Sobotína, které po skonèení kursu S. Kuèera nahlásil V. Skalickému. Rovnì výsledky z tras vedených J. Houfkem nebyly souèástí centrálnì shromá dìného balíku; pouze v herbáøi katedry botaniky Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se nacházelo asi 50 Houfkových dokladù s pøímým vztahem k šumperskému kursu. Terénní deníky J. Houfka byly té pova ovány za ztracené; J. Štìpánek a M. Štefánek pøi tøídìní Houfkovy pozùstalosti však kompletní exkurzní záznamy objevili a poskytli je rovnì ke spoleènému zpracování. Vlastní zpracování výsledkù kursu probìhlo v letech 2008 a Nejprve bylo nutné pøevést rukopisné údaje do elektronické podoby, pøi následné editaci bylo nezbytné se vypoøádat s nìkterými specifickými úskalími. Rozdíly v taxonomickém pojetí, které vytanuly po slouèení všech dostupných dat, byly respektovány, autorské u ití znaèek vztahující se k šíøce taxonomického pojetí je zásadnì zachováno. Tam, kde nebylo mo né nomenklaturu údaje u itou autorem jednoznaènì pøevést na jednotící základ, tedy Klíè ke kvìtenì ÈR (Kubát et al. 2002), je taxon aproximován k taxonu nejbli šímu v Klíèi obsa enému (resp. nejbli šímu širšímu, napø. k agregátu) a v závorce zaznamenáno pùvodnì pou ité jméno vlo ené do uvozovek. Kritické je to zejména u ostru iníkù, kde Holub pou íval zøejmì svá vlastní, pracovní oznaèení vìtšího poètu taxonù, která nelze synonymizovat s platnì popsanými taxony (Trávníèek in litt.). Jiným problémem bylo ztoto nìní lokalit v pøípadì soubìhu více autorských zápisù z tras, resp. v pøípadì opakované návštìvy té e lokality. Ukázalo se, e mnohé lokality v paralelních zápisech jsou vymezeny jiným zpùsobem: tam, kde to z charakteristiky lokality nebylo zøejmé, byly vymezovány lokality nové (dostaly tedy nové èíslo). Pouze tehdy, kdy bylo mo né lokality jednoznaènì ztoto nit, jsou záznamy rùzných autorù indexovány (a, b), aby byl zøejmý autor ka dého údaje. Celkem se podaøilo shromá dit pøibli nì 8350 floristických údajù z 394 lokalit, které se vztahují k pøibli nì 850 taxonùm. 839 taxonù má vlastní øádek, nìkteré vnitrodruhové taxony, rozlišované jen v omezeném rozsahu a jen nìkterými autory, jsou zaøazeny do celkového pøehledu lokalit druhu a oznaèeny v závorkách. Materiál ze Šumperka je mimoøádnì cenný, proto e pokrývá území nedostateènì botanicky prozkoumané, které a dosud stálo spíše na okraji zájmu intenzivnìjšího floristického prùzkumu. Aèkoli od konání kursu uplynulo více ne 25 let, materiál pøedstavuje významný pøíspìvek pro poznání flóry regionu. V prùbìhu kursu byly novì nalezeny, resp. ovìøeny nìkteré významné druhy, jim byla vìnována pozornost i pozdìji a dnes jsou ji souèástí publikovaných dat. To platí zejména o cenných lokalitách orchidejí v okolí Branné, které jsou souèástí monografie vstavaèovitých na Moravì a ve Slezsku (Jatiová & Šmiták 1996). Pøehled navštívených fytochorionù 7 2. Z á b ø e s k o - u n i è o v s k ý ú v a l Fytochorion ni šího mezofytika, rozkládající se v suprakolinním stupni. V jeho podlo í se nacházejí pøedevším kvartérní sedimenty, zèásti kryté hlínami, prachovicemi nebo spraší.

4 110 Grulich: Výsledky floristického kurzu ÈBS v Šumperku Z klimatického hlediska le í v teplé a mírnì teplé oblasti, typická je ponìkud vyšší oceanita. Osu území tvoøí øeka Morava, do ní se vlévají èetné pøítoky, které na svých dolních tocích protékají relativnì plochou krajinou. Území bylo postupnì osidlováno u v pravìku a zejména vyšší terasy byly ji v dávné minulosti odlesnìny. Pøeva ující odlesnìní je pro tento fytochorion typické, i kdy v nivì se zachovaly pomìrnì znaèné rozlohy souvislých lu ních lesù. V prùbìhu kursu bylo navštíveno nìkolik lokalit na severozápadním okraji fytochorionu. Potenciální vegetaci tvoøí v nivì Moravy tvrdý luh (Querco-Ulmetum), v nivách menších tokù s vyrovnanìjším hydrickým re imem jsou to olšové jaseniny (Pruno-Fraxinetum). V plochých bezodtokých depresích se pomístnì objevují ostrùvky mokøadních olšin (Carici elongatae-alnetum, resp. Carici acutiformis-alnetum). Na vyšších terasách jsou potenciální vegetací dubohabøiny (Carpinion) pøechodného typu, v nich se prolínají prvky hercynské, karpatské i polonské. Polopøirozenou vegetaci tvoøily zaplavované nivní louky (Deschampsion cespitosae), na místech ovlivòovaných podzemní vodou vegetace pcháèových luk (Calthion) a velmi øídce i porosty luk bezkolencových (Molinion), na mezických stanovištích luèní vegetace svazu Arrhenatherion. Suchomilné trávníky jsou velmi øídké, s ochuzenou druhovou skladbou; zajímavìjší jsou polní plevele s úèastí subxerofilních prvkù, k nim patøí Geranium dissectum, Sherardia arvensis aj., které ve výše polo ených územích postupnì vyznívají. V centru fytochorionu je význaèná i vegetace vodních makrofyt; v øece Moravì se ale z lakušníkù vyskytuje pouze Batrachium aquatile. Flóra je ovlivnìna polohou území. A na hranice fytochorionu zasahují mnohé druhy dubohabøin, mezi nimi se prolínají prvky hercynské, napø. Galium sylvaticum, které, zdá se, dìlá významný floristický kontrast vùèi výše polo ené Hanušovické vrchovinì, i migranty karpatské, napø. Carex pilosa. Karpatské prvky se projevují i v luèních fytocenózách; charakteristické je zejména Cirsium rivulare. Na druhé stranì sem sestupuje celá øada splavených horských prvkù, napø. Veratrum album subsp. lobelianum, Aconitum variegatum nebo Bistorta major. Vzhledem ke znaènému odlesnìní je flóra fytochorionu pomìrnì málo probádaná, co je charakterizováno zøejmì zdánlivými absencemi celé øady bì ných druhù H a n u š o v i c k o - r y c h l e b s k á v r c h o v i n a Pomìrnì rozsáhlý fytochorion le í pøevá nì v submontánním (ménì v suprakolinním) stupni na obou stranách evropského rozvodí, které zde tvoøí Ramzovské sedlo, oddìlující oreofytikum Hrubého Jeseníku od masivu Králického Snì níku. Geologickým podkladem jsou rùzné horniny krystalinika, velmi výrazná je pestrá série, která obsahuje i ultrabazické horniny (krystalické vápence, amfibolity a hadce). Klima má spíše chladnìjší, oceaniètìjší ráz. Území bylo osídleno dosti pozdì a dosud si udr uje vysoké zastoupení lesù. Fytochorion je rozèlenìn do dvou podokresù, jejich hranice probíhá po rozvodí. V prùbìhu kursu byl navštíven jen podokres 73b. Hanušovická vrchovina.

5 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: , b. H a n u š o v i c k á v r c h o v i n a Èlenité území mezi Hrubým Jeseníkem, Králickým Snì níkem a Králickou hornatinou, s pomìrnì velkým relativním pøevýšením. Velmi pestré geologické podlo í silnì ovlivòuje zejména centrální èást území mezi Zábøehem, Hanušovicemi, Starým Mìstem a Ramzovským sedlem, kde vychází na povrch pestrá série s fylity, granodiority, kvarcity, amfibolity, krystalickými vápenci a hadci. Potenciální pøirozenou vegetaci tvoøí pøevá nì kvìtnaté buèiny (Dentario enneaphylli-fagetum), mnohem menší plochu zaujímají buèiny acidofilní (Luzulo-Fagetum). Na hadcích je zøejmì pøirozenou vegetací chudý bor (Dicrano-Pinetum). Na prudkých svazích se obèas objevují i su ové lesy se spoleèenstvy svazu Tilio-Acerion. Podél vodoteèí jsou nejèastìjší ptaèincové olšiny (Stellario-Alnetum). Na odlesnìných mezických stanovištích se nachází travinobylinná vegetace svazù Arrhenatherion a Cynosurion, vegetací prameništních luk jsou pøedevším spoleèenstva svazu Calthion. V minulosti zde byly více rozšíøeny i chudší smilkové pastviny se spoleèenstvy svazu Violion caninae a zrašelinìlé louky (Caricion fuscae). Primární bezlesí je mimoøádnì vzácné; objevuje se na drobnìjších skalních výchozech nebo na otevøených sutích a nejzajímavìjší je na hadcových odkryvech. V kvìtenì jsou èetní zástupci podhorských a horských hercynských lesù, napø. Dentaria enneaphyllos, Lysimachia nemorum, ve vyšších polohách, vzhledem k návaznosti na oreofytikum, i napø. Calamagrostis villosa. Kontakt s oreofytikem je patrný také v inverzních polohách øíèních údolí, kde se èasto objevují horské druhy, napø. Veratrum album subsp. lobelianum, Carduus personata, Ranunculus platanifolius, pøi hranicích s Králickým Snì níkem nápadnì hojnì Campanula latifolia. Pro hluboce zaøíznutá údolí je charakteristický výskyt pøeslièky Equisetum pratense, fytogeografickou zvláštností je výskyt druhu Carex pediformis, která zde má nejsevernìjší lokality nejkompaktnìjší støedoevropské arely, která se táhne po východním svahu èeského masivu. V luèních spoleèenstvech jsou nápadné karpatské migranty Cirsium rivulare a Gladiolus imbricatus, na prameništních loukách se døíve vyskytovaly i Carex pulicaris a Sedum villosum, jejich lokality le ely poblí východní areálové hranice. Specifickou flóru mají hadcové ostrùvky u Rudy nad Moravou, Raškova a Chrastic. Zde byly zjištìny oba hadcové sleziníky (Asplenium cuneifolium i A. adulterinum), Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons, na hadcové suti napø. Huperzia selago. Otevøená je zde otázka primárního výskytu modøínu. Výchozy krystalických vápencù provázejí pøedevším ménì nároèné termofyty, napø. Salvia pratensis, Centaurea scabiosa, Polygala comosa nebo Trifolium montanum. Typický je výskyt nìkterých vzácných mykorhitických rostlin: z orchidejí jsou to zejména Gymnadenia conopsea a Malaxis monophyllos, z hruštièek napø. Pyrola chlorantha. Hoøcovité zde zastupuje Gentiana cruciata i Gentianopsis ciliata. Charakter archeofyta zde má zøejmì Lilium bulbiferum a typické zplaòující sudetské miøíkovité: Angelica archangelica, Imperatoria ostruthium a Myrrhis odorata.

6 112 Grulich: Výsledky floristického kurzu ÈBS v Šumperku 9 5. O r l i c k é h o r y Oreofytikum Orlických hor zasahuje do zájmového území floristického kursu jen svou ménì vyhranìnou èástí, podokresem Králická hornatina. Vlastní jádro fytochorionu tvoøí podokres 95a. Èeský høeben, který dosahuje a do stupnì klimatických smrèin a nacházejí se v nìm sedlová rašeliništì. Do zájmového území floristického kursu však zasahuje jen jeho ménì vyhranìný, ni ší podokres 95b. Králická hornatina, jeho vrcholy le í jen ve stupni smrkových buèin. 9 5 b. K r á l i c k á h o r n a t i n a Botanicky velmi málo známý fytochorion oreofytika tvoøí pøevá nì zalesnìné území, dosahující nadmoøských výšek a 1000 m. Geologickým podkladem jsou jednotvárné kyselé horniny proterozoika (bøidlice, svory, fylity a pararuly), klima je mírnì teplé a chladné. Potenciální vegetací jsou pøevá nì kvìtnaté buèiny (Dentario enneaphylli-fagetum), které v nejvyšších polohách pøecházejí do kyselých buèin smrkových (Calamagrostio villosae-fagetum). Bezlesí se nachází jen v ni ších polohách, které tvoøí spojovací mùstky mezi dvìma vyššími celky (Suchý vrch, 995 m n. m., a Jeøáb, 1003 m n. m.). Na odlesnìných stanovištích jsou zbytky smilkových pastvin se spoleèenstvy svazu Violion caninae, dále se zde vyskytují i nevelké plošky rašeliniš s vegetací svazù Caricion fuscae, Sphagno recurvi-caricion canescentis a snad i náznaky vrchoviš (Sphagnion medii) s Eriophorum vaginatum. V území se vyskytují napø. Drosera rotundifolia a Menyanthes trifoliata. Ve flóøe se objevují typické prvky horských hercynských lesù, napø. Calamagrostis villosa, Polygonatum verticillatum, Homogyne alpina, Cicerbita alpina, dále napø. Veratrum album subsp. lobelianum, druhy kvìtnatých buèin, napø. Allium ursinum, z významných sudetských typù zde byla zaznamenána Salix silesiaca K r á l i c k ý S n ì n í k Tøetí nejvyšší pohoøí Èeské republiky je nepøíliš rozsáhlá, ale velmi vysoká horská skupina na polských hranicích s vrcholem (1424 m n. m.) nad horní hranicí lesa vedle Krkonoš a Hrubého Jeseníku toho není v jiných našich horách dosa eno. Geologické podlo í tvoøí kyselé krystalické horniny, pøedevším svory a ruly, ale jsou zde pøítomna i ultrabazika vèetnì vápencù. Klimatické pomìry jsou velmi podobné jesenickým. Diskutuje se, jak velký vliv na geomorfologii pramenné èásti Moravy mìly glaciální pochody. Historický vývoj zde byl velmi podobný jesenickému (viz dále). Potenciální vegetaci tvoøí kvìtnaté buèiny (Dentario enneaphylli-fagetum), nad nimi smrkové buèiny (Calamagrostio villosae-fagetum) a ještì výš klimatické smrèiny (Calamagrostio villosae-piceetum). Podobnì jako v Hrubém Jeseníku zde chybí stupeò kleèe. Na vysoko polo ených høbetech je v lesním stupni nìkolik malých otevøených sedlových rašeliniš s vrchovištní vegetací svazu Sphagnion medii. Nad horní hranicí lesa jsou alpínské trávníky a vøesovištì, v karoidu Moravy kromì toho i spoleèenstva vysokých bylin.

7 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: , Specifikem polské èásti jsou rozsáhlejší výchozy vápence s druhy, které se na èeské stranì nevyskytují (zejména Sesleria tatrae a Scabiosa lucida). Flóra je ponìkud ochuzenìjší ne flóra Hrubého Jeseníku, ale øada druhù je spoleèných. Jsou to napø. støedoevropské montánní druhy Adenostyles alliariae, Ribes petraeum, Homogyne alpina, Streptopus amplexifolius, dále Anemone narcissiflora, Delphinium elatum, k význaèným druhùm krátkostébelného bezlesí patøí Juncus trifidus, Potentilla aurea, Avenula planiculmis, Viola lutea subsp. sudetica, Hypochaeris uniflora, Carex bigelowii (jen staré údaje), Dianthus superbus subsp. alpestris (novìji neovìøen) a pøedevším Campanula barbata, která v ÈR roste jen zde a na høebenech Hrubého Jeseníku H r u b ý J e s e n í k Nejvyšší moravské pohoøí (Pradìd, 1491 m n. m.) na hranicích Moravy a Slezska se rozkládá v submontánním a subalpínském stupni. Jeho geologická stavba je slo itá, tvoøí ji pøevá nì paleozoické a proterozoické horniny (bøidlice, svory, fylity a pararuly), pøevá nì ivinami chudé, ale i v nejvyšších polohách se vyskytují zvláštní, exotické substráty (napø. grafitické fylity), které ovlivòují druhovou diverzitu. Le í v chladné klimatické oblasti. Významným ekologickým èinitelem je zejména v nejvyšších polohách sníh a vítr; pohoøí stálo mj. u zrodu teorie anemo-orografických systémù. Osídlení Hrubého Jeseníku bylo pozdní a týkalo se jen ni ších poloh pohoøí, vyšší partie nebyly trvale osídlené nikdy. Ovšem ji od støedovìku se na jesenických høebenech páslo a je zde zøejmì umìle sní ená horní hranice lesa. V prùbìhu kursu byly ovšem navštíveny jen okrajové èásti pohoøí. Potenciální vegetaci tvoøí v závislosti na stoupající nadmoøské výšce postupnì kvìtnaté buèiny (Dentario enneaphylli-fagetum), ve vyšších polohách pøecházející do smíšených smrkových buèin (Calamagrostio villosae-fagetum), které ještì výše plynule pøecházejí do klimatických smrèin (Calamagrostio villosae-piceetum). Na místech dostateènì zásobených vodou a s dostatkem ivin se v oblasti horní hranice lesa objevují i papratkové smrèiny (Athyrio alpestris-piceetum). Zvláštností Hrubého Jeseníku je pøirozená absence kleèe (Pinus mugo), tak e na parkové horské smrèiny pøímo navazují alpínské trávníky a vøesovištì. Na substrátem ovlivnìných místech na rašeliništích se v Hrubém Jeseníku objevují i blatkové bory (Pino rotundatae-sphagnetum) na absolutní severovýchodní hranici areálu. V nivách nìkterých potokù se vyskytují olšiny s olší šedou (Alnetum incanae), na podmáèených, resp. pramenných místech lze rozlišit rašelinné smrèiny (Sphagno-Piceetum), podmáèené smrèiny (Mastigobryo-Piceetum) a smrkové olšiny (Piceo-Alnetum). Menší plochy na ivinami obohacených místech zaujímají ještì klenové buèiny (Aceri-Fagetum). V lesním stupni jsou na plošších terénech tzv. sedlová rašeliništì s oèky pøirozeného bezlesí a vegetací vrchoviš (svaz Sphagnion medii). Nelesní vegetaci tvoøí pøedevším trávníky nad horní hranicí lesa. Pøeva uje druhovì pomìrnì jednotvárná mozaika smilkových trávníkù, alpínských vøesoviš, porostù tøtiny chloupkaté (Calamagrostion villosae) a pestøejších porostù svazu Nardo-Caricion rigidae. Vegetaèní zvláštností je mozaika spoleèenstev v karech, kde se uplatòují relativnì suchomil-

8 114 Grulich: Výsledky floristického kurzu ÈBS v Šumperku né porosty svazu Calamagrostion arundinaceae, skalní terásky se spoleèenstvy svazu Agrostion alpinae a vysokobylinná spoleèenstva svazu Adenostylion, která se na lavinových drahách mozaikovitì prolínají s horskými keøovými spoleèenstvy svazu Salicion silesiacae. Pestrost horské vegetace dotváøejí ještì prameništní fytocenózy svazu Cardamino-Montion. Druhová diverzita Hrubého Jeseníku je charakterizovaná èetnými støedoevropskými montánními druhy. K nim patøí napø. Calamagrostis villosa, Homogyne alpina, Adenostyles alliariae a Senecio hercynicus, a dále boreální prvky, k nim patøí Trientalis europaea, Lycopodium annotinum aj. Mezi druhy nad horní hranicí lesa se objevují i druhy arktoalpínského charakteru, napø. Carex bigelowii, C. vaginata, Rhodiola rosea, Bartsia alpina a Juncus trifidus. K Hrubému Jeseníku patøí i omezený poèet endemitù: Poa riphaea, Campanula gelida, Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus a Plantago atrata subsp. sudetica. Zvláštností je výskyt kontrastních druhù, které nenajdeme v Krkonoších: jde napø. o dvojice Gentiana punctata (v Krkonoších G. asclepiadea) èi Agrostis alpina (v Krkonoších A. rupestris). K druhùm, které do Krkonoš u nezasáhly, patøí také Laserpitium archangelica, Conioselinum vaginatum, Avenula planiculmis èi Campanula barbata. Floristickou zvláštností je rovnì výskyt nìkterých teplomilných rostlin v karech: jsou to napø. Prunella grandiflora, Corydalis intermedia, Carex montana nebo Anemone ranunculoides. Podìkování Editor je velmi zavázán všem, kteøí mu byli nápomocni pøi pøípravì tohoto materiálu. Zvláštní dík patøí zejména J. Hadincovi (Praha), který se zaslou il o znovunalezení výsledkù kursu a který pøispìl ke zkvalitnìní výsledkových dat poskytnutím svých zápiskù z absolvovaných exkurzních tras, které obsahovaly øadu druhù, nepodchycených exkurzními vedoucími. Za pomoc pøi pátrání po údajích S. Kuèery a pøi luštìní jeho rukopisných poznámek dìkuje M. Štechovi (JÈU Èeské Budìjovice) a M. Lepšímu (Jihoèeské muzeum Èeské Budìjovice). Za poskytnutí materiálù J. Houfka dále dìkuje J. Štìpánkovi a M. Štefánkovi (UK Praha), za pomoc pøi interpretaci nìkterých jmen dìkuje J. Chrtkovi jun. (BÚ AV Prùhonice u Prahy) a B. Trávníèkovi (UP Olomouc). Zpracování výsledkù kurzu podpoøil Výzkumný zámìr MŠMT Poznámka editora V roce 1982 jsem se v Šumperku úèastnil svého v poøadí druhého floristického kurzu. Tento kurz má ovšem pro mne zvláštní význam: právì zde odstartovala s 2 vynucenými výjimkami plynulá øada let, v nich byl (a dosud je) první èi druhý èervencový týden v mém kalendáøi dlouho dopøedu abonován pro tato setkání. Jsem rád, e jsem na tomto kurzu, ale samozøejmì i na tìch následných, za il v akci dnes u takøka legendární postavy èeské botanické obce to jsou zejména ti, kterým je dnešní výsledkový materiál vìnován. I proto bych jim rád splatil aspoò touto publikací všechno to know how, za které jsem jim všem velmi vdìèen. Stejnì tak jsem se na floristických kurzech (Šumperkem vlastnì poèínaje) setkal s øadou svých starších èi mladších vrstevníkù, kolegù, s nimi mne dodnes pojí nejen scientia amabilis, ale i pøátelství protkaná spoleènì strávenými chvílemi s rostlinami èi nad èímkoli jiným. Botanická spoleènosti, díky za to! Seznam lokalit Lokality byly pøiøazeny do fytochorionù a souèasnì také do kvadrantù sí ového mapování (5' 3'). Èíslování primárnì vychází ze zaøazení do fytochorionù.

9 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: , Mezofytikum 7 2. Z á b ø e s k o - u n i è o v s k ý ú v a l b Šumperk, louka 0,1 km JV od benzínové pumpy na JZ okraji mìsta, 320 m n. m., , L. Hrouda c Bludov, tùòka mezi tratí a svahem 0,9 km SZ od eleznièní zastávky Bludov láznì, 305 m n. m., , c Bludov, vlhká louka 0,4 km SSZ od eleznièní zastávky Bludov láznì, 300 m n. m., , c Bludov, násep trati 0,4 km SSZ od eleznièní zastávky Bludov láznì, 310 m n. m., , c Bludov, cesta u trati na L bøehu Moravy 0,2 0,3 km SSZ od eleznièní zastávky Bludov láznì, 300 m n. m., , c Bludov, eleznièní zastávka Bludov láznì, 300 m n. m., , V. Skalický d Bludov, obec, m n. m., , L. Hrouda. 7a. dtto, J. Hadinec d Bludov, u silnice mezi obcí a eleznièním pøejezdem 1,7 km JJV od obce, m n. m., , L. Hrouda. 8a. dtto, J. Hadinec d Šumperk, pøi cestì mezi silnicí a eleznicí 1,5 km JJZ od mìsta, 310 m n. m., , L. Hrouda d Šumperk, mez u polní cesty mezi silnicí a S okrajem Bludovského lesa, 2 km JJZ od mìsta, 310 m n. m., , L. Hrouda d Bludov, pískovna na S okraji Bludovského lesa 2 km V od obce, m n. m., , L. Hrouda d Bludov, pole nad pískovnou na S okraji Bludovského lesa 2 km V od obce, m n. m., , L. Hrouda d Bludov, travnatý lem na horním okraji pískovny na S okraji Bludovského lesa 2 km V od obce, m n. m., , L. Hrouda d Bludov, Bludovský les, S èást 2 km V od obce, m n. m., , L. Hrouda d Bludov, Bludovský les severnì od nádra í, m n. m., , J. Hadinec d Bludov, vlhká louka mezi eleznicí a Bludovským lesem 1,5 km VJV od obce, 300 m n. m., , L. Hrouda d Bludov, starý lom a ruderály u nádra í 1,5 km JV od obce, 300 m n. m., , L. Hrouda d Bludov, Bludovský les, J èást pøi zelenì znaèené cestì 1,3 km JV obce, m n. m., , L. Hrouda d Bludov, násep trati severnì od nádra í, 290 m n. m., , J. Hadinec d Bludov, nádra í, 290 m n. m., , J. Hadinec d Bludov-láznì, meandry a slepá ramena øeky Moravy mezi silnicemi Bludov Klášterec a Bludov Postøelmov, m n. m., , P. Pyšek & M. Zaliberová d Bludov, podél eleznice mezi Bludovským mlýnem a nádra ím Bludov, 295 m n. m., , P. Pyšek & M. Zaliberová d Sudkov, okraje polí mezi eleznicí a meandry øeky Moravy 2 km Z od obce, 285 m n. m., , P. Pyšek & M. Zaliberová d Sudkov, mokøina u polní cesty 1,5 km Z od obce, 285 m n. m., , P. Pyšek & M. Zaliberová d Sudkov, ruderální místa v obci, 290 m n. m., , P. Pyšek & M. Zaliberová.

10 116 Grulich: Výsledky floristického kurzu ÈBS v Šumperku a Zábøeh, eleznice smìrem na Èeskou Tøebovou a do vzálenosti 1 km od nádra í, 290 m n. m., , V. Tlusták a Zábøeh, mìstský rybník u eleznice, 285 m n. m., , V. Tlusták a Zábøeh, okolí eleznice S od mostu pøes Moravskou Sázavu, 290 m n. m., , V. Tlusták a Zábøeh, porosty na levém bøehu Moravské Sázavy u eleznièního mostu, 290 m n. m., , V. Tlusták a Zábøeh, eleznice od nádra í smìrem k Lukavici a do vzdálenosti 1,5 km od nádra í, m n. m., , V. Tlusták c Nová Hradeèná, potùèek za hospodou u eleznièní zastávky, 300 m n. m., A. Roubal c Nová Hradeèná, pøejezd pøes tra nedaleko eleznièní zastávky, 300 m n. m., A. Roubal c Troubelice, eleznièní zastávka, 280 m n. m., A. Roubal c Troubelice, nádra í, 250 m n. m., A. Roubal c Troubelice, vlhký pøíkop J od nádra í, m n. m., A. Roubal c Troubelice, u silnice J od nádra í, m n. m., A. Roubal a Zadní Újezd, meze pøi S okraji obce, 300 m n. m., A. Roubal a Medlov, u silnice SSV od obce, 260 m n. m., A. Roubal. 7 3 b. H a n u š o v i c k á v r c h o v i n a b Staré Mìsto pod Snì níkem, údolí Bystøiny mezi obcí a ohybem silnice na Malé Vrbno, m n. m., , È. Deyl b Staré Mìsto pod Snì níkem, synantropní místa v obci, m n. m., , V. Tlusták b Staré Mìsto pod Snì níkem, nádra í, 520 m n. m., , V. Tlusták b Staré Mìsto pod Snì níkem, skalky pøi eleznici 1,0 km J od obce, 510 m n. m., , V. Tlusták b Staré Mìsto pod Snì níkem, les u potoka 1,8 km JV od mìsta, m n. m., , b Chrastice, Mlýnský vrch, les 2 km SZ od obce, m n. m., , V. Tlusták b Malé Vrbno, tuhový dùl, 610 m n. m., , J. Hadinec b Malé Vrbno, odkalištì tuhových dolù 0,7 km VJV od obce, 620 m n. m., , 46a. dtto, J. Hadinec b Malé Vrbno, u silnice, m n. m., , J. Hadinec b Malé Vrbno, vyústìní cesty od Kronfelzova na silnici na dnì údolí, m n. m., , J. Hadinec b Kronfelzov, okraj lesa u samoty pøi cestì od Vrbenského potoka 0,6 km Z od osady, m n. m., , b Kronfelzov, okolí rozcestí 0,6 km ZJZ od obce, 755 m n. m., , b Šléglov, lesík 1 km ZSZ od obce, m n. m., , b Šléglov, cesta 0,7 km ZSZ od obce, m n. m., , b Šléglov, obec, m n. m., , b Šléglov, JV okraj obce, m n. m., , b Šléglov, záøez potoka 0,8 km SV od obce, m n. m., , b Branná, kóta 735 Z od obce, m n. m., , b Branná, pole a meze na J svahu kóty 735 Z od obce, m n. m., , c Chrastice, svahy mezi hájovnou Bystøina a JZ úpatím Mlýnského vrchu 1,0 km SZ od obce, m n. m., , J. Kirschner.

11 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: , c Vojtíškov, okraje lesa a pastviny S od obce, m n. m., , c Vojtíškov, obec, m n. m., , d Staré Mìsto pod Snì níkem, listnatý les u trati 1,5 km J od obce, m n. m., , V. Tlusták d Chrastice, obec a pastviny kolem obce, m n. m., , J. Kirschner. 62a. dtto, , V. Tlusták d Chrastice, potok Krupá u eleznièní zastávky, 490 m n. m., , d Staré Mìsto pod Snì níkem, les 0,3 km SV od odboèky do Chrastic, m n. m., , d Staré Mìsto pod Snì níkem, louèka pod lesem 0,3 km SV od odboèky do Chrastic, 500 m n. m., , d Vysoké ibøidovice, podél lutì znaèené cesty od eleznièní zastávky k hájovnì na JZ okraji obce Chrastice, m n. m., , J. Kirschner a Kronfelzov, podél lutì znaèené cesty Z od osady, m n. m., , J. Hadinec a Kronfelzov, osada, m n. m., , 68a. dtto, J. Hadinec a Kronfelzov, les 0,9 km J od osady, m n. m., , a Ramzová, pastviny mezi chatou Ramzovské sedlo a údolím potoka 1 km JJV od osady Petøíkov, m n. m., , J. Kirschner a Ostru ná, okolí kravína Z od nádra í, 730 m n. m., , V. Tlusták a Ostru ná, nádra í, 710 m n. m., , V. Tlusták a Ostru ná, obec, okolí kostela, 710 m n. m., , V. Tlusták a Branná, kóta 850, pastviny a lesíky V od osady Kronfelzov, m n. m., , 74a. dtto, J. Hadinec a Branná, horní vápenka 2 km SSV od obce, m n. m., , 75a. dtto, J. Hadinec a Branná, okolí horní vápenky 2 km SSV od obce, m n. m., , a Branná, polní cesta k horní vápence 1,5 km SSV od obce, m n. m., , 77a. dtto, J. Hadinec a Branná, podél luté znaèky od rozcestí pod osadou Kronfelzov do obce Branná, m n. m., , J. Hadinec a Branná, údolí potoka 1,2 km S od obce, m n. m., , a Branná, údolí potoka 0,7 km S od obce, m n. m., , a Branná, podél silnice do Ostru né 1 km SSV od obce, m n. m., , 81a. dtto, J. Hadinec a Branná, vápencový lom (dolní vápenka) 0,8 km SZ od nádra í, m n. m., , a Branná, u odboèky silnice do Vikantic 0,6 km SSZ od nádra í, 600 m n. m., , a Branná, obec, m n. m., , a Branná, zídka v obci, 600 m n. m., , a Branná, nádra í, 600 m n. m., , J. Hadinec c Branná, SV svah vrchu nad silnicí 0,7 km Z od nádra í, vápenec, m n. m., , c Branná, údolí potoka Branná pod nádra ím, 580 m n. m., , c Branná, louky v nivì potoka Branná J od mìsta, m n. m., , È. Deyl.

12 118 Grulich: Výsledky floristického kurzu ÈBS v Šumperku c Branná, V exp. svahy nad silnicí J od obce podél potoka Branná k myslivnì Františkov, m n. m., , È. Deyl c Branná, svahové louky pøi modøe znaèené cestì od myslivny Františkov na vrch Losín, m n. m., , È. Deyl c Pøemyslov, Èerná stráò, mokrá louka na J úpatí pøi lesní silnièce JV za obcí, m n. m., 1981, È. Deyl a Èervená Voda, od SZ okraje obce k obci Horní Boøíkovice, m n. m., , J. Kirschner b Dolní Orlice, èást obce mezi eleznièní zastávkou a silnicí Králíky Èervená Voda, m n. m., , J. Kirschner c Èervená Voda, silnice v obci smìrem na Dolní Boøíkovice, m n. m., , J. Kirschner d Písaøov, vrch Èeèel, Z okraj lesa nedaleko myslivny u silnièky k obci, m n. m., , d Písaøov, okolí kóty 634 u silnièky S od obce, m n. m., , d Písaøov, S èást obce, m n. m., , d Jakubovice, vrch Èeèel, lesy na V svahu 2 km S od obce, m n. m., , È. Deyl d Jakubovice, vrch Skalka, les na vrcholu S od obce, m n. m., , d Jakubovice, vrch Skalka, JV svahy 0,6 km SSZ od obce, m n. m., , d Jakubovice, vrch Skalka, louky na vrcholu a na svazích S nad obcí, m n. m., , È. Deyl d Janoušov, les v sedle mezi vrchy Èeèel a Štedrákovsko ZSZ od obce, m n. m., , d Janoušov, vrch Èeèel, okraj lesa na V svahu 1,8 km Z od obce, m n. m., , d Janoušov, vrch Èeèel, louka u potùèku na V svahu 1,8 km Z od obce, m n. m., , a Podlesí, u silnice S od nádra í, 500 m n. m., , a Podlesí, pastviny 0,5 km SSZ od obce, m n. m., , S. Kuèera a Podlesí, obec, m n. m., , S. Kuèera a Podlesí, pastviny 0,5 km JZ od obce, m n. m., , S. Kuèera a Vlaské, les na svazích údolí Zeleného potoka pøi cestì JV od samoty Jelenka, m n. m., , J. Holub. 110a.dtto, J. Hadinec a Vlaské, silnice v údolí Zeleného potoka, m n. m., , J. Hadinec a Vlaské, údolí Zeleného potoka mezi samotou Jelenka a obcí, m n. m., , J. Holub. 112a.dtto, M. Sedláèková a Vlaské, údolí øeky Moravy v obci, m n. m., , J. Holub a Vlaské, údolí Moravy pøed nádra ím, 440 m n. m., , J. Hadinec a leb, polní cesta na plošinì JZ od obce, m n. m., , J. Holub. 115a.dtto, M. Sedláèková. 115b.dtto, J. Hadinec a leb, prameništì na dolním konci obce, 550 m n. m., , J. Hadinec a leb, lesní údolí pøi silnici J JV od obce, m n. m., , J. Holub. 117a.dtto, M. Sedláèková. 117b.dtto, J. Hadinec b Hanušovice, okolí podjezdu u soutoku Moravy a Krupé, 415 m n. m., , J. Hadinec.

13 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: , b Hanušovice, lom nad soutokem Moravy a Krupé, m n. m., , J. Hadinec b Hanušovice, údolí Moravy mezi obcí a odboèkou silnice do obce leb, m n. m., , J. Holub. 120a.dtto, M. Sedláèková. 120b.dtto, m n. m., , J. Hadinec b Hanušovice, potok Branná 0,8 km SV od nádra í, m n. m., , b Hanušovice, okolí soutoku Moravy a potoka Branná, 400 m n. m., , b Hanušovice, obec, m n. m., , J. Holub. 123a.dtto, M. Sedláèková. 123b.dtto, J. Hadinec b Hanušovice, nádra í a vozové depo, 390 m n. m., , V. Tlusták b Hanušovice, les u silnice do obce Hynèice 0,5 km VSV od nádra í, m n. m., , b Hynèice, nad silnicí 0,7 km ZSZ od obce, m n. m., , b Hynèice, Z okraj obce, 520 m n. m., , b Hynèice, JV okraj obce u cesty k osadì Prameny, 540 m n. m., , b Hynèice, u cesty 1,5 km JV od obce, m n. m., , b Prameny, lesík u cesty do Hynèic 1 km ZSZ od osady, m n. m., , b Bratrušov, vrch Šišák 1,8 km Z od obce, m n. m., , V. Tlusták & T. Homola b Bratrušov, smrèina 0,5 km Z od obce, m n. m., , V. Tlusták & T. Homola c Štìdrákova Lhota, buèina 2 km S od obce smìrem k silnici Raškov Podlesí, m n. m., , È. Deyl c Štìdrákova Lhota, okraj buèiny 1,5 km S od obce, m n. m., , È. Deyl c Štìdrákova Lhota, JV travnatý svah pod chalupou 1,5 km S od obce, m n. m., , È. Deyl c Štìdrákova Lhota, mokrá louka u potoka 1,5 km S od obce, 600 m n. m., , È. Deyl c Štìdrákova Lhota, pastviny 1,0 km S od obce, m n. m., , S. Kuèera c Štìdrákova Lhota, úvozová cesta S od zemìdìlského areálu k rozcestí 1,5 km S od obce, m n. m., , È. Deyl c Štìdrákova Lhota, louky a køoviny 0,5 km S od obce, m n. m., , S. Kuèera c Štìdrákova Lhota, louky na høbítku 0,5 km Z od zemìdìlských objektù na S okraji obce, 650 m n. m., , L. Hrouda c Štìdrákova Lhota, travnaté svahy kolem silnice S od obce k zemìdìlskému areálu, m n. m., , È. Deyl c Štìdrákova Lhota, S èást obce, m n. m., , S. Kuèera c Štìdrákova Lhota, obec, m n. m., , L. Hrouda c Raškov, lesní svahy pøi lutì znaèené cestì 1,8 3,1 km SZ od obce, m n. m., , L. Kirschnerová & J. Rydlo c Raškov, serpentinový vršek 1,2 km SZ od obce, m n. m., , L. Kirschnerová & J. Rydlo. 145a.dtto, , V. Grulich c Raškov, pravý bøeh øeky Moravy mezi Bohdíkovem a Raškovem, 360 m n. m., , L. Kirschnerová & J. Rydlo c Bohdíkov, okolí závodu Korek 0,5 km J od nádra í, 400 m n. m., , V. Tlusták c Bohdíkov, vápencový lom 0,8 km JZ od nádra í, m n. m., , V. Tlusták c Bohdíkov, vápencový lom a lesní svahy 1 km JZ od eleznièní zastávky v obci, m n. m., , J. Kirschner c Bohdíkov, pastvina 0,5 km JZ od kamenolomu, m n. m., , V. Tlusták.

14 120 Grulich: Výsledky floristického kurzu ÈBS v Šumperku c Bohdíkov, kamenná zeï u státní silnice 1 km J od nádra í, 400 m n. m., , V. Tlusták c Bohdíkov, kostel na V okraji obce, 400 m n. m., , V. Tlusták c Bohdíkov, vlhká pastvina 0,5 km V od obce u silnice k Šumperku, m n. m., , V. Tlusták c Bohdíkov, svahy pøi silnici na Temenice 1 km V od obce, m n. m., , V. Tlusták & T. Homola c Janoušov, prameništì pøi silnici 0,9 km SSZ od obce, 660 m n. m., , L. Hrouda c Janoušov, louka v sedle mezi kótou 733,4 a vrchem Kamenec (913,4 m) 1,5 km S od obce, 720 m n. m., , L. Hrouda c Janoušov, suché meze v serpentinách silnice 0,5 1,0 km S od obce, m n. m., , L. Hrouda c Janoušov, stráòky nad silnicí na J okraji obce, 550 m n. m., , L. Hrouda c Janoušov, údolí potoka u silnice 0,5 1,5 km J od obce, m n. m., , L. Hrouda c Komòátka, buèina 0,4 km SV od obce, m n. m., , V. Tlusták c Komòátka, nádra í, 390 m n. m., , V. Tlusták & T. Homola c Komòátka, vleèka k bývalé vápence S od nádra í, 400 m n. m., , V. Tlusták & T. Homola c Komòátka, porosty na pravém bøehu øeky Moravy, 390 m n. m., , V. Tlusták d Kopøivná, obec, m n. m., , d Kopøivná, prameništní louka v J èásti obce, 640 m n. m., , J. Holub d Kopøivná, lesík a slatinné louky u J okraje obce, m n. m., , d Kopøivná, lesíky a pastviny mezi J èástí obce a kótou 683, m n. m., , J. Holub d Kopøivná, travnaté svahy a lesní okraje V od osady Lu ná JJZ od obce, m n. m., , J. Holub d Kopøivná, JJV okraj obce, u zemìdìlského areálu, m n. m., , d Kopøivná, meze na høebeni mezi Køí ovým vrchem a J èástí obce, m n. m., , J. Holub d Kopøivná, Køí ový vrch, louky na JV svahu 1 km V od obce, m n. m., , d Kopøivná, Køí ový vrch, prameništì na JV svahu 1 km V od obce, 670 m n. m., , d Prameny, ovesné pole 1,2 km Z od obce, m n. m., , d Prameny, les u cesty do Rejchartic 0,9 km ZJZ od obce, m n. m., , d Rejchartice, podél silnice od horního konce obce ke Køí ovému vrchu, m n. m., , J. Holub d Rejchartice, pastviny s prameništi na svahu SZ od obce, m n. m., , J. Holub d Rejchartice, vrch Smrk SZ od obce, lesy, m n. m., , J. Holub d Rejchartice, horní èást obce, m n. m., , J. Holub d Bratrušov, vrch Pod skalami, paseka u zelenì znaèené cesty na Z svahu VJV od obce, 650 m n. m., , a Jindøichov, louky, køoviny a lesy u silnice do Pustých ibøidovic, m n. m., , L. Hrouda. 180a.dtto, 1981, È. Deyl a Pusté ibøidovice, obec, m n. m., , L. Hrouda a Pusté ibøidovice, meze 0,5 1,0 km SV od kostela v obci, m n. m., , L. Hrouda.

15 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: , a Pusté ibøidovice, les mezi obcí a bývalou osadou Sklenná 1 km SV obce, 600 m n. m., , L. Hrouda a Pusté ibøidovice, louky v údolí potoka v místì bývalé osady Sklenná 1,7 km SV obce, m n. m., , L. Hrouda a Pusté ibøidovice, louky u silnice do Pekaøova JV od obce, m n. m., 1981, È. Deyl a Horní Bohdíkov, podél silnice z obce k Pustým ibøidovicím po odboèku do Pekaøova, trávníky a okraje lesa, m n. m., , J. Houfek a Horní Bohdíkov, les na S svazích kóty árovec ZSZ smìrem k silnici z obce do Pustých ibøidovic, m n. m., , J. Houfek a Horní Bohdíkov, les pod vrcholem kóty árovec, m n. m., , J. Houfek a Horní Bohdíkov, od odboèky ze silnice do Pustých ibøidovic na kótu árovec, trávníky a les, m n. m., , J. Houfek a Horní Bohdíkov, od autobusové zastávky podél silnice na Pusté ibøidovice k odboèce na kótu árovec, rumištì, okraje cest, m n. m., , J. Houfek a Horní Bohdíkov, okolí autobusové zastávky, rumištì, okraje cest, 625 m n. m., , J. Houfek a Pekaøov, louèky a lesy od Pekaøovské hory po ji ních svazích vrchu Ucháè pod Jelení skok, m n. m., 1981, È. Deyl a Bukovice, les pøi modøe znaèené cestì mezi vrchem Jelení skok a hájovnou na S okraji obce, m n. m., , L. Hrouda a Bukovice, louka u hájovny na S okraji obce, 700 m n. m., , L. Hrouda a Bukovice, louka u rozcestí v sedle S od vrchu Loveè 0,2 km SV od hájovny na S okraji obce, 670 m n. m., , L. Hrouda a Bukovice, vrch Loveè, les na SV svahu pøi èervenì znaèené cestì 1 km JV od hájovny na S okraji obce, 650 m n. m., , L. Hrouda a Pøemyslov, Jelení skok, okolí modøe znaèené cesty na V svahu, m n. m., 1981, È. Deyl a Rejhotice, vrch Jelení skok 1,7 km ZSZ od obce, 850 m n. m., , L. Hrouda a Rejhotice, Jelení skok, lesy na J svahu pøi modøe znaèené cestì, m n. m., 1981, È. Deyl a Rejhotice, údolí potoka Losinka Z pod Jelením skokem 1,8 km Z od obce, m n. m., 1981, È. Deyl a Louèná nad Desnou, vrch Loveè, V svahy 0,3 0,7 km SZ nad obcí, m n. m., , L. Hrouda b Pøemyslov, olšiny pøi lesní silnièce JV za obcí, m n. m., 1981, È. Deyl b Louèná nad Desnou, údolí Desné ke Koutùm nad Desnou, m n. m., 1981, È. Deyl b Louèná nad Desnou, obec, 480 m n. m., , L. Hrouda c Maršíkov, podél modøe znaèené cesty od SV okraje lesa k obci Maršíkov a k eleznièní zastávce Velké Losiny, pastviny, okraje cest, m n. m., , J. Houfek c Sobotín, les v okolí silnice z Verníøovic do Maršíkova na SV okraji kóty Kamenitý kopec, m n. m., , J. Houfek c Sobotín, okolí modøe znaèené cesty od zdravotního støediska po první ostrý záhyb silnice Verníøovice Maršíkov, louky, vypuštìný rybníèek, m n. m., , J. Houfek c Sobotín, Kamenitý kopec, les na JV okraji, 500 m n. m., , J. Houfek c Sobotín, trávníky u zdravotního støediska, 400 m n. m., , J. Houfek b Písaøov, svah Z od hospody Kocanda, m n. m., , b Písaøov, les v údolíèku SV od hostince Kocanda, m n. m., , b Písaøov, okraj pole JV od hostince Kocanda, m n. m., , b Písaøov, okraj lesa JV od hostince Kocanda, 550 m n. m., ,

16 122 Grulich: Výsledky floristického kurzu ÈBS v Šumperku b Písaøov, J èást obce, m n. m., , b Jakubovice, svahy u silnice 0,8 km ZJZ od obce, 550 m n. m., , b Štíty, obec, m n. m., , J. Holub b Štíty, údolí potoka Bøezná mezi obcí a papírnou, JJV od obce, m n. m., , J. Holub. 217a.dtto, J. Hadinec b Horní Studénky, rašelinné louky v okolí obce, m n. m., 30. léta 20. stol., H. Zavøel b Horní Studénky, lesní okraje a suché pastviny 1,0 1,3 km VSV od obce, m n. m., , J. Kirschner d Štíty, údolí potoka Bøezná v úseku mezi papírnou a Englovým mlýnem, J od obce, m n. m., , J. Holub. 220a.dtto, J. Hadinec d Štíty, Pálená hora, údolíèko SV od vrcholu, JJV od obce, m n. m., , J. Holub. 221a.dtto, J. Hadinec d Jedlí, údolí Bøezné, most u pily, 385 m n. m., , J. Hadinec d Jedlí, lesní údolí mezi obcí a Englovým mlýnem Z od obce, m n. m., , J. Holub d Jedlí, okolí hájovny u cesty z obce do údolí Bøezné, 390 m n. m., , J. Hadinec d Jedlí, mezi obcí a vrchem Pálená hora SZ od obce, m n. m., , J. Holub. 225a.dtto, J. Hadinec d Jedlí, okolí cesty do Štítù, m n. m., , J. Hadinec d Jedlí, obec, m n. m., , J. Holub. 227a.dtto, J. Hadinec d Jedlí, okolí továrny MEZ, 450 m n. m., , J. Hadinec d Drozdov, osada Drozdovská Pila, 340 m n. m., , d Drozdov, potok Bøezná 0,2 km JZ od osady Drozdovská Pila, 340 m n. m., , d Drozdov, les 0,2 km JV od osady Drozdovská Pila, m n. m., , d Drozdov, lesní údolí (levostranný pøítok Bøezné) 0,7 km VJV od osady Drozdovská Pila, m n. m., , d Drozdov, les 1,3 km ZJZ od obce, m n. m., , d Drozdov, okraje pole 0,6 km Z od obce, m n. m., , d Drozdov, obec, m n. m., , a Hartíkov, údolíèko pøi zelenì znaèené cestì 0,5 km SV od obce, m n. m., , L. Hrouda a Hartíkov, suché stráòky v údolíèku potoka pøi zelenì znaèené cestì 0,5 km SV od obce, m n. m., , L. Hrouda a Hartíkov, mokøiny u potoka pøi zelenì znaèené cestì 0,5 km SV od obce, 480 m n. m., , L. Hrouda a Hartíkov, pole Pod Janem pøi zelenì znaèené cestì 1 km V od obce, 550 m n. m., , L. Hrouda a Hartíkov, louky pøi zelenì znaèené cestì na SZ okraji lesa ïár 1,2 km V od obce, 520 m n. m., , L. Hrouda a Ruda nad Moravou, les ïár (hadce) 1,2 km SZ od kostela v obci, m n. m., , L. Hrouda a Ruda nad Moravou, mez pøi zelenì znaèené cestì 0,5 0,9 km SZ od kostela v obci, m n. m., , L. Hrouda a Ruda nad Moravou, mezi nádra ím a kostelem v obci, 340 m n. m., , L. Hrouda.