SEK A SOUČASNÝ STAV ELEKTROENERGETIKY Z POHLEDU ČEZ

Transkript

1 SEK A SOUČASNÝ STAV ELEKTROENERGETIKY Z POHLEDU ČEZ JAN KANTA Manažer útvaru Legislativa a trh XXIV. Seminář energetiků Jelenovská, 22. ledna 2014

2 I KDYŽ MÁME DNES ELEKTŘINY PŘEBYTEK, LZE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 2030 OČEKÁVAT DEFICIT VÝROBY V České republice nelze v případě ekonomické konvergence očekávat absolutní pokles spotřeby. Kvůli odstavení zdrojů a poklesu těžby hrozí při základním scénáři indikovaném SEK nedostatek výroby kolem roku Nelze ale absolutně vyloučit i variantu skokového vzniku deficitu výroby cca -20 TWh již po roce

3 Spotřeba elektřiny na osobu V ČR NELZE V PŘÍPADĚ EKONOMICKÉ KONVERGENCE OČEKÁVAT ABSOLUTNÍ POKLES SPOTŘEBY Spotřeba elektřiny na osobu vs. HDP na osobu, MWh/os, tisíce PPS/os, CZ PT GR SK ES IT FR EU15 UK BE DE DK AT IE NL FI, SE Existuje silná korelace mezi úrovní ekonomiky a spotřebou na obyvatele I přes ekonomiku orientovanou na průmysl má ČR nižší spotřebu elektřiny než jiné středoevropské země Spotřeba elektřiny ve skandinávských zemích (FI, SE) je na úrovni dvojnásobku průměru EU * Růst HDP o stejné výši jako OTE (2,4% ročně), ASEK čerpá z OTE HDP na osobu 2 Zdroj: Eurostat, ENTSO-E

4 ABY SE HDP V ČR DOSTALO V ROCE 2040 NA 80-90% NĚMECKÉ ÚROVNĚ, JE ZAPOTŘEBÍ SETRVALÝ HOSPODÁŘSKÝ RŮST O CCA 1 PROCENTNÍ BOD VYŠŠÍ Očekávaná ekonomická konvergence k Německu HDP per capita v PPS*, báze 100 pro DE 2012 Dlouhodobý růst HDP v Evropě závisí na dlouhodobě udržitelném růstu produktivity 88% 78% Za použití nízkého scénáře OTE je v 2040 úroveň ČR na 78% Německa Oxford Economics (použitý v Roadmap 2050) odhaduje dlouhodobý potenciál Německa na 1,5% do roku 2030 a 1,1% poté (OECD odhaduje kolem 1,3%, ECB 1,7%) *Aktuální hladina v PPS, nadále předpoklad reálných růstů za stabilní cenové hladiny ** ČNB k predikuje roční reálné nárůsty -0,9% v 2013, 1,5% v 2014 a 3,0% v ASEK vychází z predikcí OTE (09/13), kde je CAGR růst HDP mezi 2013 a 2040 na úrovni 2,4% ročně, což při očekávaném poklesu obyvatel znamená růst 2,6% per capita 3 Zdroj: GI: Global Insight, IMF, Oxford Economics, OTE

5 Energetická intenzita HDP (toe/tis. EUR real 2005 HDP) ČESKÁ EKONOMIKA BUDE DÁLE SNIŽOVAT SVOU ENERGETICKOU NÁROČNOST 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Srovnání energetické náročnosti evropských států 2012 RO BG HU GR PO IT ČR 1990 ČR 2012 GR ČR 2040** ES DE FR UK AT DK FI NL SE BE Důvody poklesu energetické intenzity HDP ČR Strukturální změny v ekonomice pokles podílu průmyslu Plošná úsporná opatření zejm. ve průmyslu i energetice (účinnější technologie) Spotřeba energie na osobu se příliš nemění celková energetická spotřeba i počet obyvatel stagnují 0, Spotřeba energie na osobu (toe/osoba) 4 Zdroj: Eurostat, ASEK, IEA Pozn: toe*=ton of oil equivalent=42 GJ; **dle ASEK 09/2013

6 V RÁMCI TLAKU NA ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OČEKÁVÁ EVROPSKÁ KOMISE NÁRŮST PODÍLU ELEKTŘINY VĚTŠÍ NEŽ V AKTUALIZOVANÉ KONCEPCI ČR Podíl elektřiny na celkové spotřebě energie ve scénářích vývoje % konečné spotřeby energie rozmezí dané dekarbonizačními scénáři Roadmap 2050 extrapolace současného trendu v Roadmap 2050 vývoj předpokládaný v ASEK 09/2013 Nárůst podílu elektřiny v ČR se ze současných 20 % spotřeby se bude dlouhodobě zvyšovat 5 Zdroj: European Commission - Energy Roadmap 2050, Impact assessment and scenario analysis, Eurostat; ASEK 9/2013

7 KVŮLI ODSTAVENÍ ZDROJŮ A POKLESU TĚŽBY PAK HROZÍ NEDOSTATEK VÝROBY PŘED ROKEM 2030 Diagram vývoje spotřeby a nabídky elektrické energie na území ČR (bez nové výstavby v OZE a NJZ) (TWh) Ostatní paliva Ostatní plyny Zemní plyn OZE Jádro Černé uhlí Hnědé uhlí Spotřeba SEK Příčiny nedostatku: Na straně výroby Pokles těžby lignitu Dožití existujících hnědo- a černouhelných zdrojů Na straně spotřeby Průměrný nárůst o 0,8% ročně z důvodu přechodu k ušlechtilejší formě energie (doprava, vytápění) Nedostatek výroby po roce 2025 musí ČR řešit v souladu s principy spolehlivosti dodávek, udržitelnosti a dopadu na spotřebitele Pozn.: Údaje dle SEK jsou brutto, predikce spotřeby vychází ze SEK a je založena na růstu HDP ca. 2% ročně. CAGR spotřeby elektřiny 0,8% je pro období

8 DOŠLO-LI BY K PŘEDČASNÉMU ODSTAVENÍ EDU JIŽ V 2025, BYLA BY BEZPROSTŘEDNĚ NARUŠENA BEZPEČNOST DODÁVEK V ČR Diagram vývoje spotřeby a nabídky elektrické energie na území ČR (bez nové výstavby*, ilustrativní odstavení JEDU 2025) (TWh) Ostatní paliva Ostatní plyny Zemní plyn OZE Jádro Černé uhlí Hnědé uhlí Spotřeba SEK ČR by byla nucena dovážet v letech % spotřeby elektřiny a po 2040 by závislost na importu dále narůstala 7 Zdroj: SEK, * bez výstavby NJZ a OZE;

9 SITUACE VYŽADUJE VČASNÉ ŘEŠENÍ, KTERÉ JE VŠAK KVŮLI TRŽNÍM DEFORMACÍM V RUKOU ZÁKONODÁRCŮ A REGULÁTORŮ Trh a cena elektřiny je dnes deformována prudkým nárůstem obnovitelných zdrojů cena elektřiny pro spotřebitele roste, i když se finanční situace energetických firem dramaticky zhoršuje. Většina zemí dnes proto ve snaze zachránit zdraví sektoru energetiky zavádí nové kompenzační a stabilizační mechanismy. 8

10 CENA SILOVÉ ENERGIE VČETNĚ POPLATKŮ NA PODPOROVANÉ ZDROJE JE V NĚMECKU DVOJNÁSOBNÁ, NEŽ KDYBY OZE NEEXISTOVALO Cena elektřiny v Německu EUR/MWh 100 Poplatek za OZE v DE v roce 2014 je cca 62 EUR/MWh Poplatek za OZE Silová elektřina Při neexistenci OZE by velkoobchodní ceny vzrostly o cca 9 EUR/MWh (za předpokladu stejných cen komodit i CO2; stejného výrobního portfolia, ale bez OZE) 9

11 TRH JE DEFORMOVÁN VLIVEM NÁRŮSTU OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ 1/2 Velkoobchodní trh s elektřinou Zákazník ILUSTRATIVNÍ Provozní náklady ( /MWh) 1) Na trhu je cena určena sesouhlasením poptávky a nabídky Poptávka Plynové turbíny Mazut Cena silové elektřiny ( /MWh) 75 Černé uhlí PPC Hnědé uhlí 50 Biomasa 25 Hydro Jaderné 2) Tuto cenu vidí i koncový zákazník Elektřina dodaná na trh

12 TRH JE DEFORMOVÁN VLIVEM NÁRŮSTU OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ 2/2 Velkoobchodní trh s elektřinou Zákazník ILUSTRATIVNÍ Provozní náklady ( /MWh) Objem elektřiny z OZE je podporován násobně vyšší cenou Poptávka Cena silové elektřiny včetně platby podpor ( /MWh) Černé uhlí 33* Hnědé uhlí 25 OZE Hydro Jaderné Zákazník ve finále vidí místo poklesu nárůst Elektřina dodaná za netržních podmínek Elektřina dodaná na trh CZ DE 11 Pozn.: * včetně státního příspěvku na krytí podpory

13 DLOUHODOBÉ FORWARDOVÉ CENY NEINDIKUJÍ NÁPRAVU PROSTŘEDÍ PRO INVESTICE V ENERGETICE ZALOŽENÉ NA VOLNÉM TRHU Cena silové elektřiny, Německo, EUR/MWh Cena povolenky CO2, EUR/t Období cen podporujících výstavbu nových zdrojů Před vypuknutím krize trh vysílal signály motivující k výstavbě, tomu odpovídala i účinná cena CO 2 Dočasný přebytek výrobních kapacit a snížení ceny uhlí a plynu během krize snížilo i cenu elektřiny Cena povolenek CO2 navzdory očekáváním neroste Přímá podpora obnovitelných zdrojů v členských státech ohrožuje celoevropský trh se silovou elektřinou a trh s emisními povolenkami CO 2, který má motivovat k investicím 12 Pozn.: Roky 2014 až 2019 jsou roční forwardové ceny (CAL14 CAL19 EEX)

14 Cena elektřiny (roční kontrakt) velkoobchodní burze Cena dodávané elektřiny (vč. příplatku na OZE) SOUČASNÁ DEFORMOVANÁ BURZOVNÍ CENA JE POD PLNÝMI NÁKLADY VŠECH NOVÝCH INVESTIC Plné náklady zdrojů elektrické energie Kč/MWh Intermitentní zdroje: nutné připočítat náklady na uskladnění elektřiny a dodatečné vyvolané systémové a síťové náklady, které vidí koncový odběratel Cena výroby z plynového zdroje je z více než 50% závislá na ceně plynu, a tudíž dlouhodobě nepredikovatelná. Malá vodní Bioplyn Vítr Geotermální Solární Paroplyn Jádro Pozn.: Náklady na obnovitelné zdroje dle tarifu ERÚ pro elektrárnu spuštěnou v roce 2012 Plné náklady plynového zdroje uvedeny pro rozsah nízkých a vyšších cen komodit. Nové uhelné zdroje neuvedeny (nesplňují požadavek na nízkoemisní a spolehlivou dodávku energie) 13

15 EVROPSKÉ STÁTY VYUŽÍVAJÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ DODÁVEK ROZDÍLNÉ PODPŮRNÉ NÁSTROJE Britská cesta dle tržní reformy Podpora výstavby bezemisních zdrojů (OZE, jádro) Platby za dostupnou kapacitu pro současné konvenční zdroje Zajištění minimální ceny CO2 Německá cesta - Energiewende OZE Energetické úspory Rozvoj sítí Smart grids Skladování energie KLASICKÁ ENERGETIKA DECENTRALIZOVANÁ ENERGETIKA Centralizované velké zdroje Stabilní a relativně levná výroba Zranitelnost (přírodní katastrofy, terorismus) OZE, mikrokogenerace Bezpečná výroba kvůli rozptýlenosti Drahé na plných nákladech Volatilní výroba s potřebou back-upu 14

16 VĚTŠINA ZEMÍ DNES PROTO VE SNAZE ZACHRÁNIT ZDRAVÍ SEKTORU ENERGETIKY ZAVÁDÍ NOVÉ KOMPENZAČNÍ A STABILIZAČNÍ MECHANISMY Velká Británie V 09/2013 dohodlo EdF s ministerstvem komerční parametry CfD pro jádro. Návrh zákona zajišťujícího legislativní rámec pro podporu investic v energetice je od 11/2013 v posledním čtení v parlamentu UK. Německo Komplexní revize německého energetickéího trhu (Energiewende) je dojednávána v koaliční smlouvě Přijat zákon, kterým vláda může zakázat uzavření elektrárny a vyplatit kompenzaci Německý regulátor zaplatí 2,4GW záložní kapacity na zimu 2013/14, aby zabránil kolapsu soustavy. Pro 2015/16 plánuje 4,8GW. Francie Rámcový zákon NOME platí od července 2011 Další mechanismy podporující výstavbu záložních kapacit jsou v procesu legislativní přípravy, zavedení kapacitních plateb má začít v roce 2015 Španělsko Mechanismus kapacitních plateb byl zaveden od počátku liberalizace Proběhla řada novelizací zvýšení plateb pro udržení systému i snížení plateb jako reakce na tamní ekonomickou situaci Itálie Kapacitní platby v platnosti od roku 2004 Regulátor trhu s elektřinou a plynem (AEEG) ustanovil základní rámec pro nový mechanismus v roce 2011 Nový kapacitní trh má být spuštěn v roce Zdroj: evropský tisk

17 KAPACITNÍ TRH NAHRAZUJE VELKOOBCHODNÍ CENOVÉ ŠPIČKY STABILNÍM PŘÍPLATKEM ILUSTRATIVNÍ Marže z výroby elektřiny bez kapacitního trhu EUR/MWh, hodinové ceny 2025 Marže z výroby elektřiny s kapacitním trhem EUR/MWh, hodinové ceny 2025 Marže včetně kapacitního příplatku Rentabilní provoz zdrojů zajištěn přes spiky při převisu poptávky, kdy utility do své nabídky zahrnou i fixní náklady Provoz zdrojů částečně pokryt z kapacitního přípl. Příplatek dosáhne zpočátku cca 3-5 EUR/MWh, což jsou jednotky procent z koncové ceny elektřiny v DE Nejistá výše cenových špiček Riziko politických intervencí (price cap) Potenciálně stabilnější cash flow a plánování Střednědobě vyšší příjmy 16

18 KAPACITNÍ TRHY MAJÍ FUNGOVAT OBDOBNĚ JAKO TRHY S ELEKTRICKOU ENERGIÍ POPTÁVKA Dodavatelé elektřiny odhadnou špičkovou poptávku svých zákazníků Je-li následně jejich spotřeba vyšší => vysoká pokuta NABÍDKA Výrobci elektřiny (a taky Demand Side Management) nabídnou svoji kapacitu tj. MW Zdroj projde certifikací na dodávaný výkon Přebytek kapacity povede k nabídkové ceně ve výši nezaplacené části fixních nákladů Nedostatek kapacity povede k ceně ve výši capex + fixy nové elny Nabídka a poptávka se sejdou na burze a vznikne marginální cena za kapacitu Kapacitní mechanismus je aktivován tím, že cena na spotovém trhu dosáhne předem stanovenou hodnotu, např EUR/MWh Při aktivaci kapacitního mechanismu je elna povinna předložit na burzu nabídku na prodej elektřiny (nebo dodávat na trh dle dřívějšího kontraktu), čímž se zajistí dostatek elektřiny pro pokrytí špičkového odběru 17

19 PRO ČEZ JSOU KAPACITNÍ TRHY AKCEPTOVATELNÉ, POKUD BUDOU MÍT HARMONIZOVANÁ PRAVIDLA V RÁMCI EU Nárůst OZE v Německu ohrozí provoz konvenčních zdrojů v celém regionu. Německo situaci vyřeší kapacitními trhy a zajistí si tak dlouhodobou spolehlivost dodávky. Země bez stejného mechanismu by ve stejné situaci naopak postupně přišli o elny zabezpečující spolehlivou dodávku. Aby i ČR udržela spolehlivost dodávky elektřiny, měla by 1) usilovat o vytvoření harmonizovaných evropských podmínek kapacitních mechanismů 2) vyjednat nediskriminační podmínky účasti českých utilit na přeshraničním (DE) kapacitním trhu 3) v reakci na přijetí národního DE kapacitního trhu zavést kapacitní trh také Zavedení kapacitního trhu v ČR nebude mít na spotřebitele negativní dopad. V době dostatku zdrojů vede k ceně za kapacitu blízkou nule. 18

20 AKTUÁLNÍ STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ČR KOMBINUJE BRITSKOU A NĚMECKOU CESTU Česká cesta dle ASEK Podpora výstavby konkurenceschopných nízkoezemisních zdrojů Útlum současné podpory OZE Efektivní využití hnědého uhlí Decentralizovaná výroba a smart grids jen s nákladovou výhodou KLASICKÁ ENERGETIKA S PRVKY DECENTRALIZACE Centralizované velké zdroje Stabilní a relativně levná výroba Zranitelnost (přírodní katastrofy, terorismus) OZE, decentralizace Bezpečná výroba kvůli rozptýlenosti Drahé na plných nákladech Volatilní výroba s potřebou back-upu 19

21 PRO ČR MŮŽE BÝT VHODNÝ MECHANISMUS CfD, KTERÝ JE ZALOŽEN NA PRINCIPU VYROVNÁVÁNÍ ODCHYLEK OD STRIKE CENY Garantované cílové ceny s dorovnáním odchylek (CfD) mají za cíl podpořit investice do nízkoemisních zdrojů, které nejsou v současné době dostatečně atraktivní pro investory Cena elektřiny (v EUR/MWh) +x Výrobce vrací rozdíl x EUR/MWh mezi tržní a cílovou cenou a tím snižuje tarif koncovým spotřebitelům -x Cílová cena Tržní cena v daném roce Výrobce obdrží dorovnání rozdílu x EUR/MWh mezi tržní a cílovou cenou a tím stabilizuje příjmy nového zdroje Cílová cena by byla určena primárně aukčně. Pokud by to nebylo možné, tak administrativně. Obecné charakteristiky CfD 1. Symetrický mechanismus - v dlouhém období by měly platby probíhat oběma směry 2. Nižší náklady kapitálu - zaručí nižší cílovou cenu a přitáhne dostatečné množství investorů (dle britské zkušenosti) 3. Nedeformuje trh - trh nadále existuje a výrobce na něm prodává svou elektřinu 4. Otevřený mechanismus - pro všechny hráče platí stejné rámcové podmínky 5. Známé schéma - část britské reformy energetického trhu 6. Flexibilní v čase - umožňuje státu upravovat a tím dosáhnout cíle např. energetické koncepce 20

22 Přísně důvěrné CfD NABÍZÍ STABILIZACI CENY PRO INVESTORA I ZÁKAZNÍKY JE SYMETRICKÝ EUR / MWh Indexovaná stabilizovaná cena Vrácení přeplatku Výrobce je po konci CfD vystaven rizikům cen elektřiny ve velmi dlouhém horizontu Cena Indexace Referenční cena Scénáře tržní ceny Výstavba CfD kompenzace Produkce 0 Trvání CfD Po ukončení CfD Případný tarif pokryje pouze tržní riziko cen elektřiny během části provozního období. Riziko výstavby je stále na straně investora. 21

23 NEZBYTNÉ KROKY PRO NÁPRAVU STÁVAJÍCÍHO KRITICKÉHO STAVU NA EVROPSKÉ ÚROVNI 1) Politická shoda nad stanovením JEDNOHO ambiciózního cíle EU: redukce CO 2 o 40 % do roku ) ŽÁDNÉ nové závazné cíle pro OZE a energetické úspory: jinak hrozí riziko pokračování vzájemné kanibalizace cílů EU. 3) Společná evropská pravidla pro integraci OZE do trhu, včetně přenesení odpovědnosti za odchylku, omezení nové podpory OZE v členský státech EU. 4) Udržení liberalizovaného trhu s energií kapacitní mechanismy pouze podle evropských pravidel, s co nejmenší distorzí společného trhu (přizpůsobení kapacitních trhů v ČR vývoji v okolních zemích tak, aby nebyla energetika v ČR znevýhodněna). Reforma trhu s CO 2 a kapacitní trhy jsou součástí iniciativy CEOs z 12 velkých evropských energetik 22