I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Transkript

1 I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Šestinozí Pro potřeby projektu MAN zpracoval: Mgr. David Koval

2 1. Asociace Uveďte dva znaky odlišující dospělce jepic od dospělců váţek: Uveďte dva znaky odlišující kobylky od sarančat: Jaký typ ústního ústrojí mají ploštice a jak je pozměněn přední pár křídel? Jaký typ ústního ústrojí mají brouci a jak je pozměněn přední pár křídel? Jaký typ ústního ústrojí mají dospělí motýli a čím jsou charakteristická jejich křídla? 2. Rozpoznání významných zástupců Podkmen šestinozí představuje, především díky hmyzu, druhově nejpočetnější skupinu ţivočichů. Orientovat se v ní je poměrně náročné, avšak poznat alespoň základní druhy a umět je správně zařadit přispěje k uvědomění si rozmanitosti celé skupiny a k pochopení jejího významu. V tomto pracovním listu se zaměříme na skupiny, se kterými se často setkáváme, ale přesto nejsme mnohdy schopni pojmenovat, aţ na pár výjimek, ani běţné druhy. Jedná se o jepice, váţky, kobylky, sarančata, ploštice, brouky a motýly. Buď jednotlivé druhy vůbec nepoznáme, nebo jejich názvy zaměňujeme. Kobylky se tak stávají koníky, sarančata kobylkami, všechny ploštice ţijící na hladině vody nazýváme vodoměrkami, po stole nám leze nějaký brouk, na zahradě máme pouze babočky a všechno, co lítá večer kolem lamp, jsou můry. Prostudujte si pečlivě následujícího zjednodušeného průvodce výše zmíněnými taxonomickými skupinami šestinohých a poté vypracujte otázky a úkoly uvedené za ním. Pracujte ve dvojicích, kaţdý z vás vypracuje jen jednu část otázek a úkolů (A nebo B). Poté si své odpovědi navzájem vyměníte, zkontrolujete a opravíte chyby, kterých se váš spoluţák podle vás dopustil.

3 Řád: Jepice (Ephemeroptera) Dospělé jepice mají dva páry blanitých křídel skládaných kolmo nad tělo. Zadní pár křídel je menší nebo úplně chybí. Tykadla jsou krátká, štětinovitá a ústní orgány redukované. Na konci zadečku mají dva dlouhé štěty a koncový filament, který ale můţe chybět. Larvy mají ústní orgány kousací a na zadečku mají kromě štětů také tracheální ţábry. Běţné druhy jsou např. jepice obecná (Ephemera vulgata) a jepice předjarní (Baetis rhodani). Obr. 1 Jepice obecná Obr. 2 Jepice předjarní Řád: Vážky (Odonata) Dospělé váţky mají dva páry štíhlých blanitých křídel s bohatou ţilnatinou, které skládají vertikálně, šikmo dozadu nebo horizontálně. Oba páry křídel mohou být tvarově identické (motýlice, šídlatka, šidélko) nebo tvarově odlišné (šídlo, váţka, klínatka). Tykadla jsou krátká, ústní orgány jsou kousací a mají výrazné sloţené oči. Larvy jsou stejně jako dospělci dravé a kořist loví pomocí vymrštitelné lapací masky. Na zadečku mají vnitřní tracheální ţábry, doplněné u motýlic, šídlatek a šidélek vnějšími tracheálními ţábrami. Běţné druhy jsou např. motýlice lesklá (Calopteryx splendens), šídlatka páskovana (Lestes sponsa), šidélko páskované (Coenagrion puella), šídlo modré (Aeshna cyanea), váţka ploská (Libellula depressa) a klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus). Obr. 3 Motýlice lesklá Obr. 4 Šídlatka páskovaná Obr. 5 Šidélko páskované Obr. 6 Šídlo modré Obr. 7 Vážka ploská Obr. 8 Klínatka obecná

4 Řád: Kobylky (Ensifera) Hlava je obrácená dolů a ústní ústrojí je kousací. Tykadla jsou nitkovitá, stejně dlouhá nebo delší neţ tělo. Zadní nohy jsou skákací. Samice mají výrazné kladélko. Samci stridulují třením předního páru křídel o sebe. Sluchové orgány jsou umístěné v holeních předních končetin. Kobylky skládají křídla střechovitě nad zadeček, jejich chodidla jsou čtyřčlánková a jsou dravé. Cvrčci skládají křídla ploše nad zadeček, jejich chodidla jsou tříčlánková a jsou všeţraví aţ býloţraví. Běţné druhy jsou např. kobylka zelená (Tettigonia viridissima), kobylka hnědá (Decticus verrucivorus), cvrček polní (Gryllus campestris) a krtonoţka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa). Obr. 9 Kobylka zelená Obr. 10 Kobylka hnědá Obr. 11 Cvrček polní Obr. 12 Krtonožka obecná Řád: Saranče (Caelifera) Hlava je obrácená dolů a ústní orgány jsou kousací. Tykadla jsou nitkovitá a krátká. Zadní nohy jsou skákací. Samice nemají nápadné kladélko. Samci stridulují třením stehen zadních nohou o křídla. Sluchové orgány jsou na bocích zadečku. Saranče jsou býloţravá. Běţné druhy jsou např. saranče modrokřídlá (Oedipoda coerulescens) nebo saranče obecná (Chorthippus parallelus). Obr. 13 Saranče modrokřídlá Obr. 14 Saranče obecná

5 Řád: Ploštice (Heteroptera) Ploštice mají bodavě savé ústní ústrojí, které směřuje šikmo dozadu pod ploché tělo. Přední pár křídel je přeměněn na polokrovky, druhý pár je blanitý. Křídla skládají podélně na zadeček, ale některé druhy jsou bezkřídlé. Končetiny jsou kráčivé, u vodních druhů mají plovací nebo lapací funkci. Vodní druhy dýchají pomocí dýchací trubičky nebo dýchacího otvoru na zadečku. Na zadečku mohou také ústit zápašné ţlázy. Běţné druhy jsou např. bruslařka obecná (Gerris lacustris), vodoměrka štíhlá (Hydrometra stagnorum), splešťule blátivá (Nepa cinerea), znakoplavka obecná (Notonecta glauca), bodule obecná (Ilyocoris cimicoides), kněţice trávozelená (Palomena prasina), kněţice chlupatá (Dolycoris baccarum), ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus) a vroubenka smrdutá (Coreus marginatus). Obr. 15 Bruslařka obecná Obr. 16 Vodoměrka štíhlá Obr. 17 Splešťule blátivá Obr. 18 Znakoplavka obecná Obr. 19 Bodule obecná Obr. 20 Kněžice trávozelená Obr. 21 Kněžice chlupatá Obr. 22 Ruměnice pospolná Obr. 23 Vroubenka smrdutá Řád: Brouci (Coleoptera) Tělo brouků je kryté silnou kutikulou včetně předního páru křídel, který je tak přeměněn na krovky. Zadní pár je blanitý, někdy zakrnělý. Předohruď je zvětšená a krytá štítem. Ústní orgány jsou kousací. Brouky ţijící u nás dělíme na masoţravé a všeţravé. Masoţraví brouci (Adephaga) jsou draví brouci ţijící a vyvíjející se na souši i ve vodě. Všeţraví brouci (Polyphaga) jsou suchozemští i sladkovodní brouci ţivící se masoţravě, býloţravě, saprofyticky a paraziticky. Mezi významné čeledi masoţravých patří střevlíkovití a potápníkovití, všechny ostatní uvedené čeledi patří mezi všeţravé.

6 Střevlíkovití (Carabidae) - pohybliví brouci se štíhlým tělem, dlouhými nohami, silnými kusadly a nitkovitými tykadly. Např. střevlík koţitý (Carabus coriaceus) a sviţník polní (Cicindela campestris). Obr. 24 Střevlík kožitý Obr. 25 Svižník polní Potápníkovití (Dytiscidae) - vodní brouci s proudnicovitým tělem a zadními nohami přeměněnými ve veslovací orgány. Např. potápník vroubený (Dytiscus marginalis). Obr. 26 Potápník vroubený Vodomilovití (Hydrophilidae) - vodní i suchozemští brouci s klenutým, oválným tělem, které můţe mít i proudnicovitý tvar. Tykadla jsou paličkovitá. Ţiví se většinou býloţravě nebo saprofágně. Např. vodomil černý (Hydrophilus piceus). Obr. 27 Vodomil černý Mrchožroutovití (Silphidae) - Různorodá skupina brouků ţivících se mrchoţravě nebo saprofágně. Např. mrchoţrout znamenaný (Oiceoptoma thoracicum) a hrobařík obecný (Nicrophorus vespillo). Obr. 28 Mrchožrout znamenaný Obr. 29 Hrobařík obecný

7 Drabčíkovití (Staphylinidae) - malí, velmi pohybliví brouci se štíhlým tělem, zkrácenými krovkami a silnými kusadly. Tykadla jsou krátká. Ţiví se dravě, býloţravě nebo houboţravě. Např. drabčík zdobený (Staphylinus caesareus). Obr. 30 Drabčík zdobený Roháčovití (Lucanidae) - středně velcí aţ velcí brouci s charakteristicky lamelovitě rozšířenými koncovými články tykadel, která jsou navíc lomená. Samci mají zvětšenou hlavu a kusadla. Ţiví se rostlinnými šťávami. Např. roháč velký (Lucanus cervus). Obr. 31 Roháč velký Chrobákovití (Geotrupidae) - poměrně velcí, zavalití a tmavě aţ kovově zbarvení brouci s lamelovitě rozšířenými koncovými články tykadel. Ţiví se saprofytně, houboţravě nebo mrchoţravě. Např. chrobák velký (Geotrupes stercorarius). Obr. 32 Chrobák velký Zlatohlávkovití (Cetonidae) - středně velcí aţ velcí brouci, jejichţ tykadla jsou zakončena vějířkem. Ţiví se saprofytně nebo mrchoţravě. Např. zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata). Obr. 33 Zlatohlávek zlatý

8 Chroustovití (Melolonthidae) - středně velcí aţ velcí, zavalití, kovově lesklí brouci, jejichţ tykadla jsou vějířovitá. Hlava, stejně jako štít, je ochlupená. Ţiví se býloţravě. Např. chroust obecný (Melolontha melolontha). Obr. 34 Chroust obecný Krascovití (Buprestidae) - nápadně zbarvení, kovově lesklí brouci s velmi tvrdým tělem, kteří se ţiví býloţravě. Např. krasec třešňový (Anthaxia candens). Obr. 35 Krasec třešňový Kovaříkovití (Elateridae) - barevně proměnlivá skupina brouků s tvrdým tělem, relativně krátkými nohami a nápadně hřebenitými tykadly u samců. Jsou býloţraví. Např. kovařík horský (Ctenicera cuprea). Obr. 36 Kovařík kovový Páteříčkovití (Cantharidae) - středně velcí, štíhlí brouci s měkkými krovkami, které barevně kontrastují se světlejším štítem. Mají dlouhé nohy a tykadla. Ţiví se dravě. Např. páteříček sněhový (Cantharis fusca). Obr. 37 Páteříček sněhový

9 Světluškovití (Lampyridae) - brouci s podlouhlým, mírně zploštělým a měkkým tělem s hlavou ukrytou pod štítem. Samičky nemají krovky. Typické jsou světélkující orgány na spodní straně zadečku. Ţiví se dravě. Např. světluška menší (Lamprohiza splendidula). Obr. 38 Světluška menší Kožojedovití (Dermestidae) - malí aţ středně velcí brouci s oválným a klenutým tělem. Jejich tykadla jsou paličkovitá. Ţiví se pylem, nektarem a keratinem. Např. koţojed obecný (Dermestes lardarius). Obr. 39 Kožojed obecný Červotočovití (Anobiidae) - malí aţ středně velcí brouci s válcovitým tělem, kteří se vyvíjejí v odumřelém dřevě nebo suchých potravinách. Např. červotoč umrlčí (Hadrobregmus pertinax). Obr. 40 Červotoč umrlčí Slunéčkovití (Coccinellidae) - brouci menších rozměrů s oválným aţ kulovitým, výrazně zbarveným tělem. Ţiví se převáţně masoţravě, některé druhy býloţravě. Např. slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) Obr. 41 Slunéčko sedmitečné

10 Potemníkovití (Tenebrionidae) - převáţně tmavě zbarvení brouci s válcovitým aţ oválným tělem, jejichţ tykadla mají střechovitě krytý základ. Jsou to všeţravci. Např. potemník moučný (Tenebrio molitor). Obr. 42 Potemník moučný Majkovití (Meloidae) - brouci s měkkými krovkami, které jsou často zkrácené. Samičky mají výrazně nadmutý zadeček. Larvy se ţiví paraziticky, dospělci býloţravě. Jedovatí! Např. majka obecná (Meloe proscarabeus). Obr. 43 Majka obecná Tesaříkovití (Cerambycidae) - velcí brouci s protáhlým tělem a rovnoběţnými krovkami. Jejich tykadla jsou dlouhá a trčí dopředu nebo do stran. Ţiví se býloţravě. Např. tesařík bukový (Cerambyx scopolii) Obr. 44 Tesařík bukový Mandelinkovití (Chrysomelidae) - drobní aţ středně velcí, pestře zbarvení brouci proměnlivého tvaru. Mohou být dlouzí a úzcí nebo aţ polokulovití. Jsou býloţraví. Např. mandelinka topolová (Chrysomela populi). Obr. 45 Mandelinka topolová

11 Nosatcovití (Curculionidae) - jednobarevní i pestře zbarvení brouci s různě utvářeným noscem. Tykadla jsou lomená a paličkovitá. Ţiví se býloţravě. Např. klikoroh borový (Hylobius abietis) a lýkoţrout smrkový (Ips typographus). Obr. 46 Klikoroh borový Obr. 47 Lýkožrout smrkový Řád: Motýli (Lepidoptera) Tělo motýlů bývá ochlupené a vedle dlouhých a štíhlých kráčivých končetin nese párová křídla porostlá šupinkami. Zadní pár křídel můţe být menší. Dospělci mají ústní ústrojí savé s vytvořeným svinutelným sosákem a ţiví se většinou býloţravě. Larvy mají ústní ústrojí kousací a ţiví se rovněţ býloţravě, jen výjimečně masoţravě. Mezi významné čeledi patří: Můrovití (Noctuidae) - velikostně různorodí motýli s převáţně noční aktivitou. Hruď i končetiny jsou mohutné. Přední křídla jsou úzce trojúhelníkovitá a jejich zbarvení je nenápadné, zadní křídla jsou široká a světle aţ výrazně zbarvená. Tykadla jsou dlouhá a nitkovitá, štětinkovitá nebo hřebenitá. Např. kovolesklec gama (Autographa gamma) a stuţkonoska modrá (Catocala fraxini). Obr. 48 Kovolesklec gama Obr. 49 Stužkonoska modrá Vřetenuškovití (Zygaenidae) - malí, pestře aţ křiklavě zbarvení motýli, často s červenými nebo ţlutými skvrnami na křídlech. Tykadla jsou paličkovitá. Mají denní aktivitu. Např. vřetenuška mateřídoušková (Zygaena purpuralis). Obr. 50 Vřetenuška mateřídoušková

12 Babočkovití (Nymphalidae) - spíše větší motýli s pestře zbarvenými křídly a denní aktivitou. Mají zakrnělý první pár končetin a tykadla jsou paličkovitá. Např. babočka paví oko (Inachis io). Obr. 51 Babočka paví oko Běláskovití (Pieridae) - středně velcí motýli bílé nebo ţluté barvy s denní aktivitou. Tykadla jsou paličkovitá. Např. bělásek zelný (Pieris brassicae). Obr. 52 Bělásek zelný Modráskovití (Lycaenidae) - malí motýli modré, oranţové nebo pestré barvy s denní aktivitou. Tykadla jsou paličkovitá. Např. modrásek obecný (Plebejus idas). Obr. 53 Modrásek obecný Otakárkovití (Papilionidae) - spíše větší motýli s výrazně zbarvenými křídly s různými kresbami. Typickým znakem většiny druhů jsou ostruhy na zadních křídlech. Tykadla jsou paličkovitá. Mají denní aktivitu. Např. otakárek fenyklový (Papilio machaon) a jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne). Obr. 54 Otakárek fenyklový Obr. 55 Jasoň dymnivkový

13 Okáčovití (Satyridae) - menší aţ středně velcí motýli s nenápadným zbarvením křídel a kruhovitými skvrnami na předních křídlech. Tykadla jsou krátká a paličkovitá. Jsou aktivní ve dne. Např. okáč strdivkový (Coenonympha arcania) Obr. 56 Okáč strdivkový Lišajovití (Sphingidae) - mohutní motýli s dlouhými, úzkými a nenápadně zbarvenými předními křídly. Zadní křídla jsou nápadně zbarvená. Tykadla jsou mečovitá, zakončená hrotem. Např. lišaj svízelový (Hyles gallii). Obr. 57 Lišaj svízelový Zavíječovití (Pyralidae) - malí aţ středně velcí, štíhlí motýli s trojúhelníkovitými předními křídly. Přední křídla jsou uţší neţ zadní. Tykadla jsou nitkovitá. Mají denní aktivitu. Např. zavíječ moučný (Ephestia kuehniella) a zavíječ zahradní (Eurrhypara hortulata). Obr. 58 Zavíječ moučný Obr. 59 Zavíječ zahradní Obalečovití (Tortricidae) - malí motýli s předními křídly obdélníkovitého aţ lichoběţníkovitého tvaru. Přední křídla jsou pestře zbarvená s kresbou, zadní bez kresby a nenápadná. Tykadla jsou nitkovitá. Mají hlavně soumračnou aţ noční aktivitu. Např. obaleč jablečný (Cydia pomonella). Obr. 60 Obaleč jablečný

14 Píďalkovití (Geometridae) - malí aţ středně velcí motýli s úzkou hrudí a dlouhým zadečkem. Křídla jsou ve srovnání s tělem velká, u samic mohou být redukovaná. Tykadla jsou nitkovitá. Aktivní jsou za soumraku a v noci. Např. píďalka obecná (Epirrhoe alternata) Obr. 61 Píďalka obecná Martináčovití (Saturniidae) - středně velcí aţ velcí motýli, aktivní v noci. Na křídlech jsou nápadná velká oka. Sosák je zakrnělý a tykadla jsou hřebenitá. Např. martináč habrový (Saturnia pavonia). Obr. 62 Martináč habrový Bekyňovití (Lymantriidae) - malí aţ středně velcí motýli, aktivní především v noci. Křídla samic mohou být redukovaná. Sosák bývá zakrnělý a tykadla jsou hřebenitá. Např. bekyně mniška (Lymantria monacha). Obr. 63 Bekyně mniška Bourovcovití (Lasiocampidae) - středně velcí aţ velcí, zavalití a chlupatí motýli se širokými, trojúhelníkovitými křídly. Okraj křídel bývá vroubkovaný. Tykadla jsou hřebenitá. Aktivní jsou v noci. Např. bourovec prsténčivý (Malacosoma neustria). Obr. 64 Bourovec prsténčivý

15 Molovití (Tineidae) - malí motýli s úzkými křídly s dlouhými třásněmi. Typickým znakem jsou dlouhé nohy a chomáčky chlupů na hlavě a temeni. Tykadla jsou dlouhá a nitkovitá. Mají noční aktivitu. Např. mol šatní (Tineola bisselliella). Obr. 65 Mol šatní Vzpřímenkovití (Gracillariidae) - malí motýli s úzkými křídly s dlouhými třásněmi na zadních křídlech. Tykadla jsou nitkovitá. Mají denní aktivitu. Např. klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella). Obr. 66 Klíněnka jírovcová Otázky a úkoly pro žáka A Odpověď žáka A Oprava žákem B Čím dýchají larvy jepic a vážek? Jakého typu je ústní ústrojí vážek? Jak stridulují samci kobylek? Jmenujte jeden podstatný rozdíl mezi kobylkami a cvrčky: Uveďte tři znaky typické pro vodní ploštice: V následujícím textu popisujícím motýly vyhledejte a opravte tři chyby. Motýli představují lysé zástupce hmyzu, jejichţ tělo nese krátké a silné kráčivé končetiny a dva páry křídel krytých šupinkami. Dospělí motýli se ţiví býloţravě, zvláště nektarem, který sají svinutelným sosákem. Larvy mají ústní ústrojí kousací a ţiví se většinou masoţravě.

16 Nyní se pokuste rozpoznat následující zástupce a zařadit je do správných taxonomických skupin (řád, u brouků a motýlů čeleď). U kaţdého zástupce uveďte alespoň jeden znak, který je pro danou taxonomickou skupinu typický a pomohl vám druh určit. Obr. 67 Obr. 68 Obr. 69 Obr. 70 Obr. 71 Otázky a úkoly pro žáka B Odpověď žáka B Oprava žákem A Přijímají dospělci jepic potravu? Proč? Jak označujeme vymrštitelný orgán typický pro ústní ústrojí vážek? Jak stridulují samci sarančat? Jaký je rozdíl mezi kobylkami a sarančaty z hlediska potravy? Uveďte tři znaky typické pro brouky: V následujícím textu popisujícím motýly vyhledejte a opravte tři chyby. Motýli jsou mnohdy ochlupení zástupci hmyzu, jejichţ tělo nese krátké a silné končetiny a jeden pár křídel krytý šupinkami. Dospělí jedinci se ţiví býloţravě, zvláště nektarem, který sají svinutelným sosákem. Larvy mají ústní ústrojí kousací nebo savé a ţiví se také býloţravě.

17 Nyní se pokuste rozpoznat následující zástupce a zařadit je do správných taxonomických skupin. (řád, u brouků a motýlů čeleď). U kaţdého zástupce uveďte alespoň jeden znak, který je pro danou taxonomickou skupinu typický a pomohl vám druh určit. Obr. 72 Obr. 73 Obr. 74 Obr. 75 Obr Reflexe Závěrem provedeme krátkou rekapitulaci/evaluaci pracovního listu. V následující tabulce zakrouţkujte tvrzení, se kterým se ztotoţňujete, nebo doplňte vlastní odpověď. Po dnešní hodině se dovedu orientovat ve vybraných taxonech šestinohých nedostatečně. Většinu zástupců nepoznám. dobře. Poznat některé zástupce ale stále nedovedu. velmi dobře. Významné zástupce poznám. Při rozpoznávání zástupců se řídím jejich vzhledem, ale konkrétní rozdílné znaky si nepamatuji. a u některých zástupců si vybavím i konkrétní rozlišovací znaky a vybavím si i konkrétní rozlišovací znaky Největší potíţe mám s rozpoznáním ploštic. brouků. motýlů. O které čeledi brouků jste se dnes dozvěděli poprvé? Která čeleď motýlů byla pro vás dodnes zcela neznámá?

18 Poznámky: 1. Ephemera%20vulgata% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 2. Baetis%20rhodani% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003, [cit ]. Dostupný z WWW: < 3. Calopteryx%20splendens% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 4. Lestes%20sponsa% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003, [cit ]. Dostupný z WWW: < 5. Coenagrion%20puella% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 6. FIALA, Miroslav. Aeshna cyanea. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c , [cit ]. Dostupný z WWW: < 7. Libellula%20depressa% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 8. Gomphus%20vulgatissimus% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 9. JCS%20Tettigonia%20viridissima% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 10. JCS%20Decticus%20verrucivorus% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 11. ŠARŢÍK, František. Gryllus campestris. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 12. MOTLIK, Ivan. Gryllotalpa gryllotalpa. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 13. CHALUPA, Zdeněk. Oedipoda coerulescens. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 14. Chorthippus%20parallelus% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 15. Gerris%20lacustris% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003, [cit ]. Dostupný z WWW: < 16. Hydrometra%20stagnorum% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 17. Nepa%20cinerea% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003, [cit ]. Dostupný z WWW: < 18. Notonecta%20glauca% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 19. Ilyocoris%20cimicoides% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 20. MOTYČKA, Vladimír. Palomena prasina. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- <

19 21. PIVOŇKA, Petr. Dolycoris baccarum. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < >. 22. FIALA, Miroslav. Pyrrhocoris apterus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 23. HANZLÍK, Václav. Coreus marginatus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 24. KREJČÍK, Stanislav. Carabus coriaceus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 25. MOTYČKA, Vladimír. Cicindela campestris. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 26. DVOŘÁK, Josef. Dytiscus marginalis. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 27. Hydrophilus%20piceus% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 28. FIALA, Miroslav. Oiceoptoma thoracicum. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 29. Nicrophorus%20vespillo% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 30. KREJČÍK, Stanislav. Staphylinus caesareus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 31. JCS%20Lucanus%20cervus% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 32. JCS%20Geotrupes%20stercorosus% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 33. JCS%20Cetonia%20aurata% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 34. JCS%20Melolontha%20melolontha% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 35. FIALA, Miroslav. Anthaxia candens. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c , [cit ]. Dostupný z WWW: < 36. KREJČÍK, Stanislav. Ctenicera cuprea. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 37. FIALA, Miroslav. Cantharis fusca. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c , [cit ]. Dostupný z WWW: < 38. NĚMEC, Josef. Lamprohiza splendidula. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 39. JCS%20Dermestes%20lardarius% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 40. KREJČÍK, Stanislav. Hadrobregmus pertinax. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- <

20 41. Coccinella%20septempunctata% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 42. Tenebrio%20molitor% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003, [cit ]. Dostupný z WWW: < 43. FIALA, Miroslav. Meloe proscarabaeus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 44. JCS%20Cerambyx%20scopolii% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 45. ROM, Jakub. Chrysomela populi. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c , [cit ]. Dostupný z WWW: < 46. KREJČÍK, Stanislav. Hylobius abietis. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 47. KREJČÍK, Stanislav. Ips typographus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 48. SCHNÖDE, Harald. Autographa gamma. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 49. KREJČÍK, Stanislav. Catocala fraxini. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 50. SETÍNEK, Václav. Zygaena purpuralis. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 51. VELECHOVSKÝ, Marek. Inachis io. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c , [cit ]. Dostupný z WWW: < 52. Pieris%20brassicae% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003, [cit ]. Dostupný z WWW: < 53. JCS%20Plebejus%20idas% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 54. PATRNÝ, Ladislav. Papilio machaon. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 55. KOUPÝ, Michal. Parnassius mnemosyne. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 56. NĚMEC, Josef. Coenonympha arcania. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 57. JCS%20Hyles%20gallii% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 58. JCS%20Ephestia%20kuehniella% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 59. KREJČÍK, Stanislav. Eurrhypara hortulata. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 60. KREJČÍK, Stanislav. Cydia pomonella. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 61. ŠARŢÍK, František. Epirrhoe alternata. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- <

21 62. JCS%20Saturnia%20pavonia% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 63. JCS%20Lymantria%20monacha% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 64. JCS%20Malacosoma%20neustria% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 65. MOTYČKA, Vladimír. Tineola bisselliella. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 66. KREJČÍK, Stanislav. Cameraria ohridella. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 67. Coenagrion%20puella% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 68. ŠARŢÍK, František. Gryllus campestris. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 69. FIALA, Miroslav. Palomena prasina. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c , [cit ]. Dostupný z WWW: < 70. CHALUPA, Zdeněk. Staphylinus caesareus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 71. KREJČÍK, Stanislav. Coenonympha arcania. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 72. Libellula%20depressa% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 73. Chorthippus%20parallelus% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, < 74. Gerris%20lacustris% jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003, [cit ]. Dostupný z WWW: < 75. KREJČÍK, Stanislav. Ctenicera cuprea. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- < 76. KREJČÍK, Stanislav. Catocala fraxini. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999- <