Teplo Rokycany s.r.o.

Transkript

1 Teplo Rokycany s.r.o.

2 VÝROBA TEPLA Výrobcem vašeho tepla může být teplárna, elektrárna, výtopna či kotelna. Z centrálních zdrojů se může teplo, které vzniká za pomocí páry, horké nebo teplé vody, rozvádět potrubím k jednotlivým zásobovaným objektům, což mohou být rodinné nebo bytové domy, průmyslové objekty, školy, podnikatelské subjekty a jiné. Teplo zde může být využito i k výrobním účelům. Velkou výhodou vody jako rozvodu tepla je její bezpečnost - nehrozí nebezpečí výbuchu ani požárů, otravy, prašnosti či vzniku dalších škodlivin. Teplárna je průmyslový závod, který se zabývá kombinovanou výrobou elektřiny a tepla pro technologické účely, vytápění a ohřev vody. V teplárně se spaluje palivo a mění v kotli vodu na vysokotlakou páru pro parní turbínu, která generátorem vyrobí elektřinu. Horká pára pak pokračuje do výměníku, kde předává teplo do soustavy zásobování teplem. Jako teplárna může také fungovat i elektrárna. Při výrobě elektřiny vzniká v elektrárně pára, která se nevypouští chladícími věžemi, ale pokračuje přes tepelný výměník do soustavy zásobování teplem. Výrobou a získávání samotného tepla bez výroby elektrické energie se provádí ve výtopně. Při spalování paliva v kotli je ohřívaná voda ve výměníku. Ohřátá voda pak přes výměník dodává teplo pro rozvody do soustavy zásobování teplem pro dálkové vytápění. Výtopna o menších výkonech (do 20 MW) je nazývána obvykle kotelnou. I když kotelny nevyrábějí elektrickou energii, jejich účinnost je velmi vysoká (více než 90 procent). Kogenerační výroba ve výtopnách I v kotelnách se ve vhodných případech zavádí výroba elektrické energie. Jelikož v kotelnách o malých výkonech a malém odběru tepla by parní provoz byl neekonomický, vyrábí se elektrická energie v kotelnách často prostřednictvím upravených pístových motorů nebo mikroturbín s přímým spalováním zemního plynu. Motor pohánějící generátor vyrábí elektrickou energii o výkonu kw a z chlazení motoru a spalin se získává teplo, které se poté využívá v soustavách zásobování teplem.

3 Výhody centrální výroby tepla Výroba tepla na centrálním zdroji v soustavách centrálního zásobování teplem je výhodná díky finanční úspoře investice do mnoha menších kotlů a úsporám při provozu mnoha kotlů, které by byly nutné při decentralizované výrobě. Při výrobě tepla v domovních kotelnách jsou vyšší pořizovací náklady i vyšší náklady na opravy a revize na množství vyrobeného tepla. U domovních kotelen je neekonomická rovněž i výroba elektrické energie. Nezanedbatelným přínosem centrální výroby tepla je nižší znečištění ovzduší v daném místě. Teplárny i výtopny musí splňovat přísné parametry na obsah vypouštěných látek (prach, oxidy dusíku, oxidy síry) a jsou často kontrolovány pravidelným měřením emisí. Aktuálním problémem je například růst emisí oxidu dusíků na sídlištích, kde došlo k instalaci mnoha domovních plynových kotelen. Centrální výroba tepla Decentrální výroba tepla Rozvod tepla Dvoutrubkový systém Ze zdroje tepla, například kotelny, vychází dvě potrubí. První potrubí je přívodní potrubí a druhé potrubí je vratné potrubí. Přívodním potrubím teplá nebo horká voda proudí z kotelny do zásobovacích objektů, kde předává teplo a vrací se zpět do kotelny, kde se opět dohřeje. Uvnitř vytápěného objektu je instalována domovní VS- výměníková stanice předávací stanice, kde se teplem ohřívá voda pro topný ÚT- ústřední vytápění TV- teplá voda DPS- domovní předávací okruh s radiátory a okruh teplé vody v domě. Výhodou stanice dvoutrubkového systému je, že se teplá voda ohřívá Rozvody pro další domy přímo v zásobovaném objektu. Další výhodou dvoutrubkového systému je možnost individuálního ÚT DPS nastavení regulace pro každý vytápěný dům, respektive VS pro každou předávací stanici. Například pro nezateplené Topná TV voda objekty je možno nastavit vyšší topné teploty a pro zateplené objekty je možné nastavit nižší teploty. Nevýhodou dvoutrubkového systému jsou vyšší pořizovací náklady na pořízení předávacích stanic a vyšší náklady na provoz ve srovnání se čtyřtrubkovým systémem.

4 Čtyřtrubkový systém V tomto systému začíná potrubí v kotelně nebo v centrální předávací stanici. V centrální předávací stanici nebo v kotelně se ve velkých akumulačních nádobách připravuje teplá voda pro několik zásobovaných objektů společně. Do každého zásobovaného objektu vstupují dva samostatné okruhy. Jeden dodává teplou vodu a druhý teplo pro vytápění. Mimo topné období bývá okruh pro vytápění mimo provoz. VS- výměníková stanice ÚT- ústřední vytápění TV- teplá voda DPS- domovní předávací stanice Rozvody pro další domy VS ÚT TV Rozhodnutí, jestli v daném systému bude použit dvoutrubkový systém nebo čtyřtrubkový systém záleží především na vzdálenosti objektů od zdroje tepla a rozdílnosti požadavků na vytápěním jednotlivých objektů. U soustav, kde kotelna je nedaleko od jednotlivých bytových domů a celá soustava je kompaktní, se obvykle volí čtyřtrubkový systém. Naopak u soustav, které jsou rozlehlé a zásobují velké množství rozdílných objektů, se často volí dvoutrubkový systém. V součastnosti se rozvody tepla budují v bezkanálovém provedení v předizolovaném potrubí, které vykazuje naprosto minimální tepelné ztráty. Měření tepla Podobným způsobem jako se měří spotřeba vody, elektřiny nebo plynu, se měří spotřeba tepla celého bytového domu. Dodavatel tepla na hlavní přívod tepla (zpravidla v suterénu budovy) umístí cejchované měřidlo kterému se říká kalorimetr. Toto měřidlo změří přesně teplo dodané do celého objektu. Samotné rozdělení do konkrétních bytů už není až tak jednoduché. Může za to fyzikální podstata šíření tepla v reálných podmínkách bytových domů. Při rozdílu teplot sousedních bytů dochází k přirozenému prostupu tepla stěnami, tím se vyrovnává i teplota v sousedících prostorách. Prostupy tepla však ale znesnadňují spravedlivé rozdělení tepla jednotlivých bytů. Dílčí měření tepla dodaného do bytů je pak nutno chápat vždy jako poměrové. Což znamená, že dodavatelem fakturovaná a přesně změřená spotřeba tepla za celý dům je rozdělována mezi jednotlivé spotřebitele poměrově podle naměřených nebo indikovaných hodnot použitých měřících metod a podle příslušného výpočtového algoritmu, který zohledňuje polohu bytů a jeho energetickou náročnost při vytápění v souladu s platnou legislativou.

5 Energetické úspory Je známo, že některé budovy, zejména cihlové a panelové domy, mají špatné až téměř nevyhovující termoizolační vlastnosti. Z měření úniků tepla vyplývá, že nejslabším článkem vnějšího pláště budov bývají zejména okna, kudy uniká z budov nejvíce tepla. Proto bývá prvním krokem k úspoře tepla výměna oken. V současné době jsou na trhu k dispozici plastová okna s dvojitým i trojitým sklem, která mají koeficient prostupu tepla sklem až 0,6 W/m2K a instalace takovýchto oken přináší zpravidla úsporu tepla až 20%. Další úspory může přinést též zasklení a zateplení lodžií. Dalším krokem po oknech je zateplení budovy. Provádí se kompletní zateplení vnějšího pláště budovy, střechy a stropů ve sklepních prostorech. Efekt zateplení závisí na síle izolace (zpravidla 10cm), použitém materiálu a také na kvalitě zpracování. Proto při zateplování budovy není vhodné hledět na cenu, ale hlavně na to, aby byly použity kvalitní materiály a byly dodrženy veškeré technologické postupy. Správným zateplením budovy lze dosáhnout až 30% úspory tepla. Což je ovšem do značné míry ovlivněno předchozím stavem budovy použitým původním materiálem. Samozřejmě můžete využít i méně nákladných opatření, které mohou pomoci při úspoře tepla. Můžete veškerou tepelnou soustavu i všechny teplovodní vedení - i v těch chladnějších částech domu - obložit tepelnou izolací. Jedním z výhod tohoto postupy je nízká cena izolačních materiálů a jednoduchá montáž. Nezapomeňte po zaizolování také vyregulovat topný systém budovy. Dalším důležitým prvkem energetické úspory je hydraulické vyvážení budov. Vyžadují je mimo jiné i příslušné normy a předpisy DIN. Pouze otopné těleso, kterým proudí dostatečné množství teplé vody, může dávat potřebný topný výkon a tím splňovat potřeby zákazníků. Co to tedy je hydraulické vyvážení? Pojmem hydraulická regulace se rozumí omezení objemového průtoku topné vody na hodnotu, která odpovídá tepelné potřebě jednotlivých otopných těles v soustavě. Dnešní běžný čerpadlový systém rozvodů topné vody by měl teplo rozvádět rovnoměrně v souladu s potřebou všech vytápěných místností. Takový rozvod tepla je předpokladem objemového průtoku vody, který se v rozvodech tepla rozloží podle topného výkonu. Vyvážený systém Nevyvážený systém

6 Regulace teploty V domech je základním prvkem regulujícím teplo z radiátorů termoregulační ventil. Tyto ventily hlídají za obyvatele bytu nastavenou tepelnou pohodu v místnostech a tlumí vytápění s každým tepelným ziskem (např. při vyhřátí místnosti sluncem, při vaření, při pobytu více osob v místnosti apod.). Nastavená teplota je udržována pomocí vzduchu proudícího okolo teplotního čidla v hlavici ventilu. Čím větší je v místnosti teplo, tím větší je i objem hlavice termostatu a to způsobuje přivírání vlastního ventilu, na němž je termostatická hlavice našroubovaná. Pokud teplota klesá má to na termostatický ventil opačný efekt - hlavice se zmenšuje - a tím se proporciálně pootevře ventil. Termostatický ventil propustí do otopného tělesa jen tolik teplé vody, kolik je třeba pro udržení teploty, jíž si v místnosti nastaví odběratel. Pro dobrou tepelnou pohodu a minimalizaci tepelných ztrát lze využít i větrání. V létě se doporučuje mít okna stále pootevřena. V zimě pak naopak větrat intenzivně celým oknem a jen na krátkou dobu. Čímž se rychle vymění vzduch, ale nedojde k prochladnutí stěn -jejichž ohřátí stojí více energie než ohřátí rychle vyměněného vzduchu. Ideální teploty v místnosti vy měla být 38 C - ale součtem teploty stěny a vzduchu - rozdíl mezi oběma teplotami by neměl být vyšší než 6 C (nad tuto teplotu již pocitově cítíme sálání chladu ze stěn). Teplota stěn by neměla klesnou pod 18 C, aby se nešířily plísně. Umístění radiátorů bývá pod okny, aby do místnosti lépe proudilo teplo. Radiátory by měly zůstat nezakryté a neobložené např. nábytkem. Vyhněte se těžkým závěsům či mohutným bedněním kolem nich. Pomoci teplu můžete také tmavým nátěrem radiátoru což zvyšuje jeho sálavé účinky. Pro další snížení ztrát tepla můžeme mezi radiátor a stěnu místnosti umístit teploodraznou desku. Moderní řízení teploty bytu prostřednictvím programovatelného prostorového termostatu spojeného dálkově s elektronicky viditelnými termohlavicemi nebo s regulační armaturou v odbočce na stoupačce.

7 Výhody dálkového vytápění Dálkové vytápění se vyznačuje především šetrností k životnímu prostředí, kdy jeden nebo několik málo větších zdrojů, vyrábějících tepelnou energii vysoce efektivně a ekologicky šetrně, nahrazuje množství samostatných kotelen. Dálkové vytápění splňuje všechny požadavky pro jednoduchý a pohodlný systém vytápění: je levný, náklady jsou snadno spočitatelné, šetrný k životnímu prostředí, je jednoduše dosažitelné, je úspornější a pohodlnější. Investice na pořízení kotle a komína odpadají při zavedení dálkového vytápění. Vyžaduje méně prostoru ve Vašem domě. Dálkové vytápění zajišťuje prostřednictví bezpečných dodávek tepla pro Vaše vytápění a dodávek teplé vody příjemné prostředí ve Vaše bytě. Díky kvalitním měřícím přístrojům umožňuje přesné a správné měření dodaného tepla a tím zajišťuje transparentní účetnictví. Dálkové vytápění! nižší investice ekologičtější pohodlnější stabilnější Dálkové vytápění je šetrné k životnímu prostředí Tepelná energie vyrobená v tepelných elektrárnách nebo ve větších kotelnách je optimálně přenesena do systému parovodního, horkovodního nebo teplovodního potrubí a poté prostřednictvím výměníků nebo předávacích stanic až do okruhu vašeho vytápění v domě. Dochází nejen k zlepšení kvality ovzduší ve Vaší lokalitě prostřednictvím snížení emisí CO2, oxidů síry a dusíků a nižší prašnosti díky tomu, že tepelná energie je vyráběna v jiné lokalitě než je spotřebována, ale i celkově dochází ke zlepšování životního prostředí, protože spalování ve větších zdrojích je efektivnější a podrobováno extrémně vysokým standardům ochrany životního prostředí. Dálkové vytápění napomáhá ke snižování emisí CO2! Nejefektivnější využití energie je prostřednictvím kombinované výroby tepla a elektřiny v elektrárnách nebo v kogeneračních jednotkách.

8