Setkání odběratelů s dodavatelem tepla CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VE ZLÍNĚ

Transkript

1 Setkání odběratelů s dodavatelem tepla CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VE ZLÍNĚ teplozlin@volny.cz Hlavním cílem dnešního setkání dodavatele s odběrateli tepla je hledání cest ke zlepšení spolupráce a tedy i efektivnosti provozu celého zařízení. Základem je seznámení s technickými, majetkovými a legislativními podmínkami, které se k této problematice vztahují. Centrální zásobování teplem (CZT) ve Zlíně má dlouholetou tradici. Zdroj tepla původně jako energetický zdroj Baťových závodů, dnes Alpiq Generation CZ vyrábí, mimo jiné, teplo pro vytápění a ohřev teplé vody pro více než 20 tis domácností. Celá soustava za dobu své existence prodělala několik rekonstrukcí jak na straně zdroje, tak rozvodů a zařízení ke spotřebě tepla. Mapa Zlína s vyznačením CZT Pro vytápění města se v převážné většině využívá horká voda s projektovanými teplotními parametry 120/70 st. C. Parní rozvody jsou převážně v továrním areálu, pro jižní část středu města a hlavně západní část města. Tyto primární rozvody jsou v majetku teplárny. SEKUNDÁRNÍ ROZVODY Předávacím místem mezi výrobcem (teplárna Alpiq) a distributorem tepla jsou horkovodní a parní výměníkové stanice, které jsou majetkem distributora (Tepla Zlín, a.s.). Některé

2 výměníkové stanice jsou domovní a tedy další sekundární rozvody teplé vody a tepla pro vytápění jsou pak pouze v zásobovaném objektu. Jiné jsou pro více objektů. Zvláště po r začala výstavba větších sídlištních celků a s tím i větších výměníkových stanic s kilometry rozvodů topné a teplé vody, převážně v neprůlezných tepelných kanálech. Omezená životnost rozvodů teplé vody (cca let) byla prvním impulzem pro změnu koncepce zásobování teplem přechod na tzv. dvoutrubní systém, kterou jsme začali realizovat v r Nové typy technologických prvků (deskové výměníky, spirálové výměníky, čerpadla, regulační systémy, atd.) a zvláště prudké zvyšování cen energií po r přispěly k rychlému rozvoji tohoto způsobu zásobování teplem. Z původní soustavy zůstávají v provozu části původních blokových výměníkových stanic a rozvody pro vytápění v neprůlezných tepelných kanálech, v novějším provedení pak předizolované potrubí v bezkanálovém uložení. V jednotlivých zásobovaných domech se pak budují malé objektové předávací stanice s přípravou teplé a otopné vody. Schéma OPS. Každý dům má tedy individuelní zdroj tepla s autonomní regulací a možností stanovení vlastního otopného režimu a měření spotřebované tepelné energie. Po montáži termostatických ventilů na otopná tělesa v bytech a zlepšování tepelněizolačních vlastností obvodového pláště (střecha, okna, fasáda), výměně domovních rozvodů a spotřebičů teplé vody a vytápění se pak může provoz zdroje tepla přizpůsobit novým podmínkám. Dosáhneme tak výraznějších úspor energie. Ve spolupráci s vlastníkem objektu a s využitím moderní technologie je možno nastavit optimální topný režim.

3 Tabulka ekvitermní křivky a útlumových režimů:

4 Všechna odběrná místa jsou připojena na centrální dispečink. Je tak trvalý přehled o jejich funkčnosti a v případě poruchy je možno provést okamžitý zásah. Dálkově lze měnit provozní parametry a tím operativně reagovat na požadavky odběratelů. Graf průběhu teplot: V posledních letech se více zabýváme snižováním energetických ztrát při dopravě tepla. Hydraulické vyvážení rozvodů, osazení regulátorů diferenčního tlaku na vstupy do jednotlivých stanic, cirkulační čerpadla s frekvenčními měniči, jejich řízení z hydraulicky nejslabšího místa i respektování tepelné setrvačnosti dané soustavy umožnilo upravit teplotní i průtočné parametry. Výrazně se tak snížily tepelné ztráty v rozvodech a zvláště čerpací práce a tím vznikla úspora elektrické energie na pohon cirkulačních čerpadel. Stabilizovaly se podmínky pro dobrou funkci regulace jednotlivých stanic. Pro správnou funkci celého zařízení na výrobu a rozvod tepla pro vytápění a ohřev teplé vody je nutná úzká součinnost obou partnerů, tedy dodavatele a odběratele tepla. V souladu se zák. č. 318/2012 Sb., kterým se mění zák. č. 406/2000 Sb. účinnost od ( 7, odst. 4) je stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinen do dvou let od účinnosti zákona, tj. nejpozději do vybavit vnitřní tepelná zařízení (otopná tělesa) přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům.

5 Tato regulace (nejčastěji přímočinné termoregulační ventily na otopných tělesech) má zohledňovat tzv. druhotné tepelné zisky např. z oslunění, provozem otápěných prostor, apod. Využívá se také pro snížení teploty v místnostech, pokud nejsou dlouhodobě používány, nebo je zde požadována jiná teplota. Původní rozvody teplé vody z pozinkovaného potrubí ve starších domech bývají nahrazovány novými z jiných materiálů než původní, většinou měděné, nebo plastové. Oba tyto zásahy by měly zlepšit jak kvalitu vytápění, tak dodávek teplé vody jednotlivému odběrateli jak po stránce funkčnosti, tak i hygienických podmínek (u teplé vody). Setkáváme se však s případy, kdy tyto práce jsou prováděny bez projektů a neodborně. Výsledkem je pak zhoršená funkce vytápění i dodávek teplé vody, hlučnost systémů, atd. Odstraňování těchto nedostatků bývá finančně velmi náročné. Proto nabízíme našim odběratelům konzultace před realizací těchto prací. V mnoha bytech jsou používány pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla pro vytápění tzv. rozdělovače topných nákladů. I toto je jedním z opatření jak snižovat náklady na teplo při zachování požadované tepelné pohody. Technických variant je několik a i zde doporučujeme oslovit kvalifikovanou firmu, případně konzultovat s dodavatelem tepla vhodnost použitého systému. Teplo pro vytápění a teplá voda jsou tedy v zásadě dodávány do domů těmito způsoby: a) Přes horkovodní (parní) domovní výměníkové stanice, kde dodavatelem tepelné energie ve formě horké vody, či páry je teplárna. Teplo Zlín, a.s. je vlastníkem a provozovatelem výměníkové stanice, ve které se připravuje voda pro vytápění a teplá voda, včetně všech příslušných technologických a zabezpečovacích prvků (jsou to tzv. vyhrazená technická zařízení). Měří se teplo pro vytápění a ohřev teplé vody pro daný objekt. Uplatňuje se zde tzv cena tepla na patě objektu. b) Přes blokové horkovodní, či parní výměníkové stanice, kde se rovněž připravuje otopná a teplá voda a dalším rozvodným systémem se dopravuje k jednotlivým odběratelům.teplo pro ohřev teplé vody se měří v této výměníkové stanici, v odběrných místech (bytech) se měří množství spotřebované vody. Uplatňuje se cena tepla na zdroji. Teplo pro vytápění se měří pro každý objekt samostatně s cenou na patě objektu. c) V blokových horkovodních, či parních výměníkových stanicích se teplo transformuje na teplovodní parametry a rozvádí se do jednotlivých objektů. Zde se v tlakově závislých, nebo tlakově nezávislých objektových stanicích připravuje otopná a teplá voda. Měří se a fakturuje množství tepla dodaného do objektu za cenu na patě. V objektu jsou pak klasické domovní rozvody pro vytápění s termostatickými ventily a rozvody teplé vody s bytovými vodoměry spotřeby. d) Obdobně jako v bodě c) se teplá voda z domovní stanice rozvádí do jednotlivých odběrních míst (bytů), kde se v bytových stanicích směšuje na vodu pro vytápění a připravuje se zde i teplá voda pro daný byt. Měří se spotřeba tepla pro každý byt.

6 Přehled nejdůležitějších předpisů v oblasti teplárenství: zák. č. 406/2000 Sb. ve znění zák. č. 318/2012 Sb. zákon o hospodaření energií vyhl. č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. pozn. bude revidován z důvodu novely zák. č. 406/2000 Sb. vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov účinnost od zák. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění vyhl. č. 225/2001 Sb., kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství vyhl. č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele vyhl. č. 478/2006 Sb. o způsobu výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem vyhl. č. 210/2011 Sb. o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie vyhl. č. 366/2010 Sb. o způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst Výklad nejdůležitější terminologie dle zák. č. 458/2000 Sb., 2, teplárenství: distributor: je vlastník nebo nájemce rozvodného tepelného zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě dodavatel: je výrobce, distributor a rovněž vlastník nebo společenství vlastníků zajišťující tepelnou energii jako plnění poskytované s užíváním bytů či nebytových prostorů nebo k technologickým účelům konečný spotřebitel: je fyzická nebo právnická osoba, která dodanou tepelnou energii pouze spotřebovává odběratel: je distributor, vlastník či společenství vlastníků odběrného tepelného zařízení odběrné místo: je místo stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele do vlastnické odběratele

7 odběrné tepelné zařízení: je zařízení připojené na zdroj či rozvod tepelné energie určené pro vnitřní rozvod a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části, případně v souboru objektů odběratele rozvodné tepelné zařízení: je zařízení pro dopravu tepelné energie a je tvořeno tepelnými sítěmi a předávacími stanicemi. Odběrné tepelné zařízení není součástí rozvodného tepelného zařízení