MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA GRADAČNÍ ÚZEMÍ A STANOVIŠTNÍ PODMÍNKY VÝSKYTU PLOSKOHŘBETEK RODU CEPHALCIA V ČR. DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Bc. FRANTIŠEK BŘEZKA

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Gradační území a stanovištní podmínky výskytu ploskohřbetek rodu Cephalcia v ČR zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity. Byla zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s právními zájmy uživatele a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:. Podpis studenta 2

3 Poděkování Tímto děkuji prof. Ing. Emanuelu Kulovi, CSc., za jeho odborné vedení a pomoc při zpracování této diplomové práce. Také děkuji pracovníkům LS Nové Město na Moravě za poskytnutí informací a za pomoc při odběrů vzorků půdních kontrol. Součastně děkuji pracovníkům LS Nové Hrady za poskytování údajů o porostech v zájmovém území a za vytvoření podmínek pro realizaci terénních prací. Dále děkuji své rodině za podporu a pomoc při zpracování této práce. Bc. František Březka 3

4 Abstrakt Jméno: František Březka Název: Gradační území a stanovištní podmínky výskytu ploskohřbetek rodu Cephalcia v ČR. Obsahem této práce je zjištění denzity housenic, vyhodnocení rojení imág (samců) v interakci s teplotou a vyšetření parazitace housenic. V návaznosti na dlouhodobé sledování ploskohřbetky smrkové v monitorovaných porostech na LS Nové Město na Moravě a LHC Kinský a.s. Zhodnocení vlivu stanovištních podmínek na denzitu ploskohřbetek v lesních porostech na LS Nové Hrady a věnovat pozornost vlivu černé zvěře na denzitu housenic ploskohřbetek. Klíčová slova: ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis L.), půdní kontrola, parazitace, Moerickeho misky, stanovištní podmínky, černá zvěř. Abstract Author: František Březka Title: The gradational areas and the site conditions of occurrence of pamphilids of Cephalcia genus in Czech Republic. This diploma thesis contents the survey of larvae density, evaluation of imagoes swarming (males) and influence of the temperature and the investigation of larvae parasitism in conditions of long-term monitored sites at area of Nové Město na Moravě forest administration and management-plan area of Kinský corp. The aim of research is the evaluation of effect of site conditions and the wild boar occurrence on the pamphilids density. Key words: spruce webworm (Cephalcia abietis L.), soil control, parasitism, Moericke yellow tray, site conditions, wild boar 4

5 Obsah 1. Úvod Cil práce Druhy rodu Cephalcia Charakteristika významných zástupců Bionomie ploskohřbetek rodu Cephalcia Přirození nepřátelé rodu Cephalcia Kontrolní metody Kontrola líhnutí imag Kontrola půdními sondami Kontrola líhnutí housenic Kontrola počtu a stavu vajíček Metodika Půdní kontrola Kontrola Moerickeho miskami Kontrola parazitace Stanovení ph Popis oblasti Širší uzemní vztahy LS Nové Hrady Širší uzemní vztahy LS Nové Město na Moravě a LHC Kinský a.s Charakteristika kontrolních ploch Porosty s jarní půdní kontrolou Plochy Moerickeho misek Výsledky Vyhodnocení půdní kontroly Na LS Nové Město na Moravě a LHC Kinský a.s Kontrola rojení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. Moerickeho miskami Lokalita Pohledec Koníkov ( ) Lokalita Fryšava ( ) Lokalita Cikháj ( ) Vliv stanovištních podmínek na denzitu ploskohřbetek (LS Nové Hrady) Vlivu vybraných faktorů na denzitu housenic ploskohřbetek Černá zvěř jako faktor snižující denzitu housenic ploskohřbetek Parazitace jako faktor omezující populační hustotu ploskohřbetek..47 5

6 8. Diskuze Stanovištní podmínky Průběh počasí v době sezonního rojení Vliv černé zvěře na pokles denzity housenic ploskohřbetek Vliv parazitace jako faktor snižující denzitu housenic ploskohřbetek Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh..55 6

7 1. Úvod Lesní hospodářství se v minulém století soustředilo na zakládání a pěstování monokultur lesních dřevin, zvláště smrku a borovice. Samotné monokultury, zvláště jsou-li situovány na nepůvodní stanoviště, vytvoří ekosystémy nestabilní, jak k abiotickým (vítr, námraza), tak i k biotickým (hmyzí škůdci, zvěř) škodlivým činitelům. Smrk se řadí k dřevinám se širokým spektrem fytofágních škůdců, často s vysokým gradačním potenciálem. Mezi nejvýznamnější škůdce smrku ztepilého jsou řazeny ploskohřbetky rodu Cephalcia Pz., které dle vyhlášky MZe č. 101/96 Sb. jsou považovány za kalamitní škůdce. Ohrožují stejnověké, stejnorodé, mezernaté monokultury smrku, na jižních expozicích, které jsou starší 60 let. Mimořádným činitelem se stávaly v porostech oslabených imisemi, nebo v lokalitách se souběžným žírem jiných fytofágů. Porosty vysazené na nevhodných lokalitách ztrácejí regenerační schopnost a nemohu dlouhodobě odolávat postupné ztrátě asimilačního aparátu. Kula (1990) uvádí, že ploskohřbetka smrková napadá i zdravé a neoslabené porosty smrku ztepilého na jeho přirozených stanovištích. Největší vzestup výskytu ploskohřbetky smrkové byl zaznamenán v 80. letech 20. století, kdy byly porosty smrku významně oslabeny dlouhodobou imisní zátěží. Jednalo se především o lesní porosty v horských polohách Krkonoš, Krušných hor, Beskyd a Českomoravské vrchoviny. V 90. Letech minulého století se objevují pouze slabá rojení se zanedbatelnými škodami. Přesto tento škůdce zůstává v pozornosti lesníků a lokálně potvrzuje svůj gradační potenciál (např.: silné rojení na LS Pelhřimov (2009) s uplatněným leteckým ošetřením porostů). 7

8 2. Cil práce Diplomová práce navazuje na dlouhodobý monitoring a šetření uskutečněná v letech vedoucím bakalářské práce a diplomanty. Cílem diplomové práce je vyhodnotit výskyt, populační dynamiku ploskohřbetek rodu Cephalcia a vliv na smrkové porosty, ve vybraných porostech na Českomoravské vrchovině LS Nové Město na Moravě. Stanovit výši parazitace jako aspekt omezující populační hustotu a zpřesňující prognózu intenzity rojení na základě půdní kontroly. V podmínkách LS Nové Hrady vymezit modelové území, provést půdní kontroly a stanovit denzitu housenic, parazitaci a prognózu rojení, stanovit ph v kontrolovaném území. Pokusit se o vymezení vlivu stanovištních podmínek (ph, expozice, zakmenění, zabuřenění, ) na výskyt diapauzujících housenic. Věnovat pozornost vlivu černé zvěře na ploskohřbetku smrkovou. Hypotézy Ploskohřbetky rodu Cephalcia se vyznačují diapauzou, napadají smrkové porosty převážně středních a horských poloh. Existují některé stanovištní faktory, které limitují výskyt ploskohřbetky. Může být černá zvěř považována za faktor omezující populační hustotu housenic? 8

9 3. Druhy rodu Cephalcia Cephalcia abietis (L.) (Hymenoptera, Pamphiliidae) náleží do třídy hmyz, podtřídy křídlatí, řádu blanokřídlí, podřádu širopasí a čeledi ploskohřbetkovití. V České republice se vyskytuje asi 40 druhů této čeledi, jsou to fytofágní škůdci převážně ovocných a jehličnatých dřevin (Křístek, Urban, 2004). Mezi hospodářsky významné zástupce s potravní vazbou na smrk ztepilý se v ČR váže šest druhů z rodu Cephalcia: Druhy s gradačním potencionálem ploskohřbetka smrková ploskohřbetka severská ploskohřbetka černá Cephalcia abietis (L.) Cephalcia arvensis Pz. Cephalcia alpina Dalm. Druhy hospodářsky nevýznamné Cephalcia erythrogaster Hatig. Cephalcia alashanika europae Cephalcia masuji Battisti & Boato Další druh ploskohřbetka sazenicová (Acantholida hieroglyphyca Christ.) z rodu Cephalcia se potravně váže na borovici lesní (Pinus sylvestris L.) a borovici vejmutovku (Pinus strobus L.) ve věku do šesti let Charakteristika významných zástupců Čeleď Pamphiliidae ploskohřbetkovití náleží do podřádu Symphyta širopasí. Jsou poměrně velcí, 7 18 mm dlouzí. Hlava je ortognátní, široká a hranatá, opatřená dvěma dlouhými tykadly, které tvoří článků. Zadeček přisedá celou šířkou na zadohruď. Samičky mají krátké pilovité kladélko shora nezřetelné. Kladélko je přizpůsobeno ke zhotovení zářezu na listech nebo jehlicích, do nichž samičky kladou vajíčka. Larvy housenice mají ortognátní hlavu, pouze 3 páry hrudních noh a na posledním článku pár pošinek. Zbarvení housenic je od olivově zelené až k šedozelené a asi 10 % housenic má žlutou barvu (Urban, Křístek, 2004). 9

10 Cephalcia abietis (L.) ploskohřbetka smrková Dospělci ploskohřbetky smrkové jsou mm dlouzí. Mají velkou hranatou hlavu s tykadly o článcích. Hlava a hruď je většinou černá se žlutými skvrnami. Charakteristickým determinačním znakem, který se vyskytuje pouze u ploskohřbetky smrkové u obou pohlaví, je bílá až žlutá kruhovitá nebo trojúhelníkovitá skvrna na hrudi. Zadeček je červenavě hnědý. Samečci jsou menší, zadeček mají štíhlejší po stranách téměř rovnoběžný. Samičky ploskohřbetek obecně jsou větší a zadeček mají zaoblený. Vajíčka jsou tmavě zelená (1,7 x 0,7) mm zaoblená, válcovitá, později šedozelená až šedá (1,7 x 2,3) mm velká. Housenice jsou šedozelené až sytě zelené, v populaci ploskohřbetky smrkové se vyskytuje okolo 10 % žlutě zbarvených housenic. Jsou 20 až 30 mm dlouhé. Hlava je zbarvena v odstínech od zelenohnědé po hnědočernou, s černou kresbou ve tvaru písmene X. Hrudní končetiny jsou černé stejně jako, pár pošinek a hřbetní část análního segmentu. Kukly jsou sytě světle zelené, řidčeji žluté. Kuklí se volně, bez zámotku (Urban, Křístek, 2004). Cephalcia arvensis Pz. ploskohřbetka severská Samečci jsou 8 9 mm dlouzí, zbarvení je podobné samečkům ploskohřbetky smrkové. Samičky jsou mm dlouhé, barevně variabilní. Hlavu mají užší než hruď se žlutou kresbou na hlavě i hrudi, kterou mají výraznější než ploskohřbetka smrková. Na bočních stranách hrudi je široký, slámově žlutý pruh. Housenice jsou žlutavě zelené s tmavším proužkem po stranách těla a bez černé skvrny na posledním článku (Křístek, Urban, 2004). Cephalcia alpina Dalm. ploskohřbetka černá Dospělci jsou 9,5 10,5 mm dlouzí. Hlava s hrudí má černé zbarvení bez žlutých skvrn, dalším znakem jsou černě zbarvené stehenní články na všech nebo alespoň na posledním páru nohou. Samičky mají zadeček černý, zadní část a postraní části jsou žlutavé. Zadeček samečků je červeno hnědý s černými skvrnami (Křístek, Urban, 2004). Cephalcia erytrogaster Hatig. 10

11 Tento druh je celkově menší než ostatní druhy. Samička je 9 10 mm dlouhá, má světle hnědou hlavu s černými skvrnami. Zadeček má žlutý až červenožlutý. K determinaci také může pomoci malý žlutý trojúhelník na středozádí. Housenice jsou žlutohnědé s pomerančově červenými skvrnami nebo pruhy po bocích. (Kudela, 1970) K určování ploskohřbetek jsou nejvhodnější živí jedinci nebo bezprostředně zhotovené preparáty, na kterých je nejlépe patrné zbarvení a rozpoznávací znaky. K přesnému určení uskladněných preparátu v lihu, je důležité materiál usušit. Usušením se důležité determinační znaky a barva preparátu zjasní, neboť v mokrém stavu nejsou tolik patrné Bionomie ploskohřbetek rodu Cephalcia Ploskohřbetky na smrku, které jsou monitorovány, se vyskytují, v 60letých a straších, stejnorodých, stejnověkých smrkových porostech. K přemnožení a největším škodám dochází v prosvětlených, mezernatých monokulturách s jižní a západní expozicí, v nadmořských výškách m (Křístek, Urban, 2004). Cephalcia abietis (L.) ploskohřbetka smrková Dospělci se rojí v nižších polohách od poloviny dubna do poloviny června. Ve vyšších polohách poletují od 2. poloviny května do konce června. Samečci za teplých, slunných a bezvětrných dnů čile poletují v přízemní vrstvě, usedají na vegetaci a čekají na líhnoucí se samičky. Těžkopádné samičky poletují zřídka, spíše se pohybují po přízemní vegetaci a zdržují se na vyvýšených místech, kde dochází k páření. V líhnutí a rojení ploskohřbetky se projevuje zřetelná (1 až 2 týdenní protandrie). V průběhu 2 až 4 týdenního rojení se poměr pohlaví postupně vyrovnává a ke konci rojení v poměru pohlaví převládají samičky. Samečci mají průměrnou životnost dní, kdežto samičky 2 4 týdny. Oplodněné samičky do korun stromů vylézají po kmeni, méně často vylétávají (Křístek, Urban, 2004). Vajíčka jsou kladena převážně na koncovou část loňské, méně často na letošní jehlice, zpravidla po obvodu na všechny 4 plochy jehlice, a to po 1 12 kusech na jehlici. Vajíčka pak vytvářejí na jehlicích prstence. Vajíčka jsou zapuštěna do malých podélných štěrbin nařízlých do jehlice, které samička zhotovuje pilovitým kladélkem a současně přilepené sekretem. Samička vyklade 25 až 180 vajíček (prům. 100) (Křístek, Urban, 2004). 11

12 Embryonální vývoj trvá 2 až 4 týdny. Malé housenice se stěhují k nejbližším starším jehlicím a tam si spřádají malý vak, ve kterém rostou a svlékají se. S růstem housenic se zvětšují předivové vaky a spojují se. Ve vacích se hromadí zpočátku zelený a postupem času hnědý trus se zbytky jehlic a exuvie housenic. Velké předivové vaky signalizují silný žír a jsou viditelné z dálky. Housenice napadají starší ročníky jehlic, při silném žíru poškodí i letošní jehlice, či pupeny (Křístek, Urban, 2004). Žír postupuje z horní části koruny ke spodní a od obvodu koruny k jejímu středu. Housenice zpravidla ukousne okolo 8 jehlic a ty si zavléká do svého vaku, kde je konzumuje. Některé jehlice ve vaku žloutnou a nejsou housenicí sežrány (plýtvavý žír). Během 6 až 8 týdenního žíru, samčí housenice prodělají 4(5) instarů, samičí zpravidla 5 instarů. Dorůstající housenice již nerozvíjejí předivové vaky a na přelomu VIII/IX padají z korun stromů. Po spadnutí zalézají do půdy, kde si v hloubce 5 20 (35) cm zformují vyhlazenou komůrku, ve které zpravidla 2 až 3 roky diapauzují. Důsledkem suchého a teplého počasí v průběhu žíru, nastává situace, že se vývojový cyklus zkracuje až na jeden rok. Jestliže během žíru je vlhké a studené počasí vývojový cyklus se prodlužuje na tři výjimečně i na čtyři roky (Křístek, Urban, 2004). Housenice, které se následující jaro budou kuklit, se na podzim mění v málo pohyblivé pronymfy. Po stranách hlavy pronymfy se nad larválníma očima vytvářejí tzv. pupální oči. Na jaře po 2 až 3týdením kuklovém klidu se líhnou dospělci (Křístek, Urban, 2004). Ploskohřbetka smrková obývá především stejnověké a stejnorodé smrkové porosty, v nadmořské výšce m. Největší škody způsobuje v horských mezernatých smrčinách (poškozených větrem a sněhem) na slunných jižních a západních svazích. V takovýchto lokalitách může být 1600 až 2000 přiléhajících housenic na m 2, které náležejí více ročníkům. Silný žír až holožír lze očekávat při kalamitních stavech, což je ve zdravých porostech 100 a více housenic na m 2 a v poškozených lesích imisemi 60 a více housenic na m 2 (Křístek, Urban, 2004). Cephalcia arvensis Pz. ploskohřbetka severská Bionomie ploskohřbetky severské, stejně tak bionomie ostatních druhu ploskohřbetek je podobná, jen se liší v době rojení, kladení vajíček, líhnutí housenic. Je proto důležité pro případné naplánování kontroly či obranného zásahu zpřesnit časové charakteristiky výskytu jednotlivých stádii pro zasaženou oblast. 12

13 Ve střední Evropě ploskohřbetka severská má dvě biologické formy, lišících se bionomií. Dospělci jarní formy se rojí na začátku května, kdežto dospělci letní formy se rojí až v srpnu. Samičky kladou vajíčka po jednom na letošní jehlice. Kde si housenice na letošních výhonech vytváří individuální, řídké předivové vaky, které zachytí mále množství trusu. V předivovém vaku si housenice vytváří předivovou rourku, jež je otevřená z obou stran. Při silných žírech dochází ke spojování vaku, že nejsou rozeznatelné od vaků ploskohřbetky smrkové, a též je v nich zachyceno značné množství trusu. Žír přechází z letošních jehlic na starší ročníky jehlic, pupeny jsou bez poškození. U housenic jarní formy probíhá žír v květnu a červnu a u letni formy v září a říjnu. Letní forma se liší tím, že na výhonech spřádá jemné pavučinovité povlaky, které nezadržují trus. Housenice diapauzují obyčejně 2 roky, převažují generace dvouleté, řidčeji jednoleté. Ploskohřbetka severská napadá starší proředěné smrkové porosty. V horách, kde se přemnožuje a doprovází ploskohřbetku smrkovou (Křístek, Urban, 2004). Cephalcia alpina (Dalm.) ploskohřbetka černá Je to chladnomilný druh, který se kalamitně přemnožil v 80. letech v imisních oblastech Orlických hor. Na území ČR doprovází ploskohřbetku smrkovou a ploskohřbetku severskou. Rojí se od poloviny dubna. Vajíčka klade po jednom na jehlice smrku. Vajíčka nejsou obsazována a ničena vaječnými parazity. Vývojový cyklus je obvykle dvouletý, zřídka jednoletý (Křístek, Urban, 2004). Cephalcia erytrogaster (Hartig.) Housenice provádí žír na starších ročnících jehlic. Žijí jednotlivě a vytváří předivovou rourku, která je dlouhá, trubicovitá, pevná až papírovitá. Cephalcia erytrogaster se často vyskytuje s ostatními druhy ploskohřbetek na smrku. Není hojná, a proto není lesnicky významná (Kudela, 1970) Přirození nepřátelé rodu Cephalcia K hlavním regulačním faktorům ploskohřbetkek patří drobněnka Trichogramma cephalciae Hochm. et Mart., která může zahubit až 92 % vajíček. V housenicích často parazitují lumci Homapsis narrator (Grav.), H. rufinus (Grav.), H. robustus (Thoms), Notopygus flavicornis Holm., Xenoschesis fulvipes (Grav.). Kuklice Myxexoristops abietis 13

14 Hert., M. bondeli (R. D.), M. bonsdorffi (Zett.), M. bikolor (Vill.) a Pseudopachystylum goniaeoides (Zett.). Dospělce hubí mimo jiné mravenci rodu Formica a Camponotus, vajíčka dlouhošíjka Raphidia ophiopsis L. a řada slunéček. Mnoho žeroucích housenic zahubí ptáci (např. kukačky a pěnkavy). Diapauzující housenice často napadá dravá larva ostrožky Thereva nobilitata (F.). Housenice v zemi ničí také černá zvěř. Preferují porosty s vysokou početností housenic v půdě bez travního porostu. Mezi nemocemi je dominantní viróza, která může postihnout až 100 % diapauzujících housenic. Menší regulační vliv mají patogenní houby (hlavně Beauveria basiana /Bals. - Civr./Vuill), jejíž infekcí hyne necelých 10 % housenic v zemi. V našich přírodních podmínkách bývá část (kolem 10 %) přeléhajících housenic napadena hlísticí Steinernema kraussei Stein (Křístek, Urban, 2004). 14

15 4. Kontrolní metody Ploskohřbetky rodu Cephalcia jsou zařazeny mezi kalamitní škůdce smrku ztepilého (dle vyhlášky MZe. č.101/96 Sb.). Vzniká povinnost majiteli lesa její kontrola a následná vyhodnocení. Stupeň škodlivosti na lesních porostech vyvolal již ve 40. a 50. letech 20. století potřebu vypracovat metodiku pro kontrolu vývojových stadii Kontrola líhnutí imag Fotoeklektory Bedny dřevěné nebo kovové konstrukce potažené neprůsvitným materiálem, zpravidla s rozměry 1 x 1 x 0,3 0,5 m. V jedné stěně fotoeklektoru je ponechán otvor, kterým dovnitř vniká světlo, k tomuto otvoru je připevněna průhledná nádobka, ve které jsou líhnoucí imaga odchytávána. Nádobka je opatřena fixačním roztokem (70 % etanol denaturovaný lékařským benzínem). Fotoeklektory se umisťují pod korunou stromů a spodní část se zapouští a obsypává zeminou, aby škůdce neunikal. Kontrola jednou týdně. Lepové desky Tuto metodu lze použít k určení populační dynamiky, k signalizaci výskytu druhu škůdců lesních dřevin. Lepové desky jsou dřevěné, plechové a plastové, nejčastěji v rozměrovém provedení 0,5 x 0,5 m. Desky se natírají v odstínech žluté barvy, která je lákavá pro hmyz. Na povrch desek, který je bez pachu, se nanáší vrstva lepu. Kontrola samic lepovými pásy Metodou lepových pásů lze sledovat množství lezoucích samiček do korun stromů. Ale jelikož některé samičky do korun vylétávají přesnost, je snížena, přesto např. v Polsku, byly k tomuto účelu konstruovány kmenové pulajski, kdy samice jsou naváděny do sběrné nádobky Kontrola půdními sondami Dle vyhlášky MZe č. 101/96 Sb. se při základním stavu zjišťuje výskyt zimujících larev (housenic) v půdě pomocí tzv. půdních sond. 15

16 Kontrolní sonda dle ČSN je: Určitý objem půdy odebraný do vymezené hloubky pod korunou napadeného stromu, v němž se zjišťuje počet a stav housenic; pro zjištění ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz., je to objem půdy o rozměrech 0,5 x 0,5 m do maximální hloubky 0,20 m, podle typu půdy; kontrola housenic ploskohřbetky smrkové a severské (jarní formy) od 15. září do 15. listopadu, kontrolní sondy se volí v místech nezatravněných, pod projekcí koruny. Ve svahu se sondy umisťují pod patou kmene. V menších ohniscích s kope jedna sonda na jeden hektar, při větším výskytu se kope 1 sonda na každých započatých 5 hektarů, ale nesmí být méně jak 5 sond. U výměry více jak 100 hektarů se počet a rozvržení sond volí tak aby vymezilo hranice ohrožení Kontrola počtu a stavu vajíček Dle ČSN se kontrola provádí tam, kde se potvrdí půdními kontrolami dosažení kritického počtu rojivců. Kontrola se provádí pokácením vzorníků, kde se kontrolují tři úplné přesleny ze středové části koruny cca větví. Zjišťuje se počet a parazitace vykladených vajíček. Parazitovaná vajíčka mají černou lesklou barvu, zatímco zdravá vajíčka jsou zelená. Kontrola se provádí u ploskohřbetky smrkové v druhé polovině června až do poloviny července, u jarní formy ploskohřbetky severské v druhé polovině května až do začátku června, u letní formy ploskohřbetky severské v druhé polovině srpna až do začátku září. Je-li v průměru na 1 větvi 50 a více zdravých vajíček ve zdravém porostu, nebo 25 a více zdravých vajíček v poškozeném porostu, následuje obrana. Dle vyhlášky MZe č. 101/96 Sb. je minimální počet vzorníků 2 kusy na každých započatých 100 hektarů Kontrola líhnutí housenic Kontrola líhnutí housenic dle ČSN se provádí v porostech, kde i přes značnou parazitaci vajíček, zůstává na větvích kritický počet vajíček. Kontrola se provádí týdenním kácením vzorníků. Vzorníky je zapotřebí kácet v okolí, kde proběhla kontrola počtu a stavu vajíček. 16

17 5. Metodika 5.1. Půdní kontrola Jarní půdní kontrola housenic ploskohřbetek na LS Nové Město na Moravě se každoročně prováděla po sejití sněhové pokrývky. Na LS Nové Hrady byla provedena jarní a následná podzimní kontrola. Půdní sondy byly o rozměrech 0,25x0,25x0,25 m. Vykopané housenice byly tříděny a popisovány na úrovni jednotlivých sond a krátkodobě uskladněny ve skleněných zkumavkách. V úrovni sondy byl stanoven počet samců, samic a pronymf, euonymf. Parazitace byla detekována pitvou housenic, přičemž zachycená endoparazitická stadia nebyla blíže určována. Na úrovni porostu, byla odebrána zemina z půdního profilu B pro stanovení ph Kontrola Moerickeho miskami Metodika zvolená k monitoringu výskytu ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz., vychází z prací Moerickeho, který pozoroval atraktivitu žluté barvy pro mšice. Tato metoda se rozšířila s potřebou monitoringu u Diptera, Psylloideia, Hymenoptera (Novák et al. 1969). Kontrola Moerickeho miskami je prováděna pomocí plechových misek o rozměrech 0,25x0,25x0,10 m, které byly natřeny v odstínu kanárková žluť. Rozmístění misek po porostu je v linii v rozestupu misek 20 m. Misky jsou umístěny střídavě na pařezech (0,3 m nad zemí) a na smrkovích kůlech o výšce 1,3 m. V jedné linii je umístěno 6 misek, tak že se střídá miska v nízké a vysoké poloze. Jako fixační roztok je použit 0,5 % roztokem formaldehydu, ke snížení povrchového napětí hladiny roztoku je použito několik kapek saponátu. Kontrola odchycených imág byla provedena v pravidelné týdenní periodě, odběrem obsahu odděleně misek v nízké a vysoké poloze. Obsah misek byl přecezen přes sítko a vzorky jsou uskladněny k navazujícímu rozboru do 75% etylalkoholu. Poté byly naplněny misky novým fixačním roztokem. Kontrolní metoda Moerickeho misek byla každým rokem započata koncem dubna a končila začátkem července. Výsledky jsou vedeny jako smíšenývzorek pro 3 nízké misky jako YTN a pro 3 vysoké misky jako YTV. 17

18 5.3. Kontrola parazitace Parazitace byla stanovena v letech u všech housenic odebraných při půdní kontrole ze sledovaných porostů. Při pitvě housenic ke stanovení parazitace bylo postupováno následovně: Housenice byla připevněna entomologickým špendlíkem těsně za hlavovou k preparační parafínové misce. V zadečkové části se pevně uchopila pinzetou a následně se žiletkou rozřízla pokožka v celé délce housenice. Ze vzniklé řezné rány v housenici je možno vyjmout tělo parazitoida, které je většinou světlé barvy s různými skvrnami a pruhy nebo je zcela černé. Pro hledání parazitoida bylo použito stereolupy. Při kontrole je důležité správně určit, zda je housenice samec nebo samice, rojivec, nebo diapauzuje Stanovení ph Pro stanovení hodnot ph, byla odebrána zemina z horizontu B. Zemina se nechala pozvolně usušit a přesála se sítem s otvory o průměru 2 mm. Poté byla rozvážena na digitálních vahách v dvou 10 g navážkách a umístěna do plastových uzavíratelných nádobek. Do jedné nádobky se přidala destilovaná H 2 O o objemu 25 ml pro stanovení phh 2O. Do druhé 1 mollární roztok KCL o objemu 25 ml pro stanovení ph KCL. Pro přípravu roztoku KCL, byl použit čistý krystalický chlorid draselný o molární hmotnosti 74,55 g. Smícháním 1000 ml destilované vody se 74,55 g krystalického KCL vznikne 1 mollární roztok KCL. Po smíchání zeminy s H 2 O, a nebo KCL byly nádoby umístěny na horizontální třepačku, po dobu 1hodiny při kmitočtu 200, pro dokonalé vytvoření suspenze. ph v suspenzi zeminy a H 2 O, a nebo KCL bylo stanoveno ph-metrem s přesností na setiny. 18

19 6. Popis oblasti 6.1. Širší uzemní vztahy LS Nové Hrady Geomorfologické zařazení zájmové oblasti: LS Nové Hrady Systém: Provincie: Subprovincie: Oblast: Celek: Podcelek: Okresek: Hercynský Česká vysočina Šumavská soustava Šumavská hornatina Novohradské hory Pohořská hornatina Žofínská hornatina Modelová oblast LS Nové Hrady se nachází v PLO 14 Novohradské hory. Lesnatost PLO 14 je vysoká se (76,99 %). V Novohradských horách je zastoupení: LVS jedlobukový (6,7 %) v okrajové části PLO zhruba do nadmořské výšky 700 m. Nejvyšší podíl má 6 smrkobukový LVS a to s plošným zastoupením 81,2 %. Je základním vegetačním stupněm Novohradských hor. Základní dřevinou byl buk s příměsí jedle. V menší míře byl přimíšen smrk (zhruba do %). Dalším LVS je 7 bukosmrkový s 11,8 %, ten je v oblasti vyvinut jen azonálně a váže se na chladné a inverzní polohy vodou ovlivněných půd, především rašelinných, glejových a pseudoglejových. Největší souvislá plocha se nalézá v okolí obce Pohoří na Šumavě a na vrcholu Vysoké. LVS 8 a 9 je zastoupen pouze 0,1 %. Aktuální zastoupení dřevin je následující: jehličnaté 91,8 % z toho smrk 83,4 %; borovice 6,1 %; jedle 1,1 %; modřín 0,8 % a další jehličnany; listnaté 8,2 % z toho buk 5,9 %; olše 0,7 %; javory 0,3 % a další listnáče (UHUL, 2000). Pedologické poměry Území náleží do regionu semi-a hydromorfních půd se subregiony, ve kterých mezi doprovodnými jednotkami převažují výrazně hydromorfní půdy, a do regionu kambizemí nasycených a kyselých se subregiony, ve kterých mezi doprovodnými jednotkami převažují pseudogleje a kambizemě pseudoglejové. V severní části Novohradských hor se na svahovinách kyselých intruzív podzol kambizemní. Glej typická vznikla na nevápnitých fluviálních a deluviofluviálních sedimentech podél řady potoků a rybníků, na prameništích přechází v glej organozemní. Na mělkých překryvech kyselých intruzív se nacházejí rankery 19

20 typické a kambické. Ojediněle se v těchto polohách nalézají malé ostrůvky litozemě typické (AOPK ČR, 2003). Území má charakter ploché hornatiny a je tvořeno cordieritickými rulami, žulami a granodiority centrálního moldanubického plutonu (AOPK ČR, 2003). Klimatické poměry Dle Quitta (1971) náleží celé sledované území do chladné klimatické oblasti CH7 (tab. 2). Převážná část oblasti je podle Quitta (1971) zařazena, do chladné klimatické oblasti s velmi krátkým až krátkým létem a dlouhou mírnou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu Novohradských hor klesá pod 5 C. Délka vegetačního období osciluje v rozmezí dnů, v polohách nad 1000 m méně než 170 dnů (AOPK ČR, 2003). Hydrologické poměry Zájmové území spadá do povodí Vltavy. Pramení zde Pohorský potok, Lužnice, Huťský potok, Tisový potok Širší uzemní vztahy LS Nové Město na Moravě a LHC Kinský a.s. Geomorfologické zařazení zájmové oblasti: Systém: Provincie: Subprovincie: Oblast: Celek: Okresek: Hercynský Česká vysočina Česko-moravská Českomoravská vrchovina Hornosvratecká vrchovina Žďárské vrchy (Demek et. al. 1987) Žďárský bioregion patří do PLO 16 Českomoravská vrchovina, která svojí plochou je největší v České republice. PLO je tvořena Žďárskými vrchy, Jihlavskými vrchy a hřebenem Železných hor. Největší části PLO, jsou Žďárské vrchy, které jsou od roku 1970 vyhlášeny za chráněnou krajinnou oblast. Vertikální členěni Českomoravské vrchoviny z největší části náleží pásmu podhornímu (submontánímu m n. m.), nejvyšší partie tohoto území naleží pásu hornímu (montánímu 700 m n. m. po hranici stromového pásma) (Klika, Šmarda 1940). Proto se na 64 % ploch nachází 5. LVS jedlobukový. V některých 20

21 částech se vytvořily exklávní oblasti např.: blatkový bor u Velkého Dářka, rašelinný bor. Na oglejených stanovištích se hojně vyskytovala jedle. Nejvyšší partie Českomoravské vrchoviny jsou tvořeny smrkobukovým vegetačním stupněm. Z této původní dřevinné skladby se mnoho nezachovalo, jelikož ve středověku v této oblasti se rozvíjelo hutnictví, sklářství, hornictví. Zbytkové porosty původní dřevinné skladby se nacházejí na Žákově hoře, která je NPR. Původní dřevinná skladba (BK, JD) byla nahrazena smrkovými monokulturami s příměsí borovice lesní a modřínu opadavého. Smrk zde má své produkční optimum a na stanovištích s edafickými kategoriemi S, B, H, D dosahuje nejvyšších bonit, s tím že zde trpí častou hnilobou. Nejvíce se zde nalézají hospodářské soubory HS 53, 55, 57, které náleží 80 % plochy (Plíva, Žlábek 1986). Hlavní horninou v zájmové oblasti Nové Město na Moravě je pararula. Pararuly vznikly přeměnou usazených hornin a jsou tmavší. Ruly se skládají z křemene, živce, slíd, což jsou hlavní součásti těchto hornin, jako vedlejší mohou být chlority, silimanit, cordierit, granát, amfibol a přídatnými součástmi mohou být turmalín apatit, magnetit. Tato pararula je vrstevnatá s biotitem a nebo zrnitá s příměsí plagioklasů, muskovitu a biotitu. Pedologické poměry Převažují zde obecně dystrické kambizemně, v nejvyšších hřebenových polohách převládají kambizemní podzoly. Ve sníženinách a podél vodních toků se vyskytují pseudogleje až typické gleje (údolní plošina v okolí řeky Svratky okolí Milov), místy též organozemní pseudogleje a ostrůvky organozemí na ploše rašelinišť a vrchovišť (Culek et al. 1996). Vývoj půd je podmíněn matečnou horninou, klimatem, organismy, specifickými činnostmi člověka. Rulové podloží umožňuje vznik půdy písčité a se značným podílem skeletu. Půdotvorným procesem je brunifikace, která je typická pro půdní typ kambizem. Tato se zde nalézá v různých subtypech a varietách, podle toho za jakých podmínek vznikla. Klimatické poměry Dle Quitta (1971) náleží celé sledované území do chladné klimatické oblasti CH7 (tab. 1). V bioregionu se vyskytuje mírné rozdílý ve srážkách na návětrných a závětrných svazích. Průměrné srážky a teploty Žďár 6,1 C, 721 mm; Nové Město na Moravě 6,0 C, 724 mm. V této oblasti se průměrná výška sněhové pokrývky pohybuje v rozmezí cm. 21

22 Hydrologické poměry V pojetí hydrologickém je Českomoravská vrchovina na rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Rozvodnice leží mezi obcemi Pohledec-Koníkov (lokalita Moerickeho misek 1 3) a Fryšava-Cikháj (lokalita Moerickeho misek 4 a 5). Řeky zde pramenící naleží do povodí Vltavy (řeka Sázava) a povodí Moravy (řeka Svratka). Jelikož na Čekomoravské vrchovině jsou poměrně bohaté úhrny srážek (průměrně okolo 700 mm) a poměrně vysokou sněhovou pokrývkou, kdy tyto faktory mohou mít vliv na povodňové kulminace spodních toků a to např.: Vltavy a Moravy Charakteristika kontrolních ploch Na monitorovaných plochách byly požity dvě metody kontroly výskytu ploskohřbetek rodu Cephalcia: Kontrola půdními sondami a monitoring rojení žlutými Moerickeho miskami. Plochy se nacházejí v kraji Vysočina, okres Žďár nad Sázavou v nadmořských výškách m. n. m. a v okrese Pelhřimov v nadmořských výškách m n. m. Tyto oblasti lze rozdělit dle nejbližších obcí na lokalitu Cikháj, Fryšava, Pohledec Koníkov na Žďársku a lokalitu Černovice na Pelhřimovsku. Na lokalitě Cikháj je jedna plocha s půdní kontrolou a jedna plocha s kontrolou Moerickeho miskami, na lokalitě Fryšava jsou 3 plochy s půdní kontrolou a jedna plocha s Moerickeho miskami. Lokalita Pohledec-Koníkov disponuje 10 plochami pro půdní kontrolu a 3 plochy pro kontrolu Moerickeho miskami. Na lokalitě Černovice je devět porostů, kde byly odebírány vzorky z půdních kontrol, na této lokalitě nebyly použity Moerickeho misky Porosty s jarní půdní kontrolou Jarní půdní kontrolou bylo navázáno na dlouhodobou časovou řadu pozorování. Z původních 16 ploch je aktuálně k dispozici 14 ploch, jelikož v letech 2005 a 2006 byly na Cikháji porosty, v nichž se nacházely plochy č. 1, 2, 3, odtěženy. Proto byl zvolen porost, který má podobné stanovištní podmínky a bylo zde vyznačeno 50 nových vzorníkových stromů. V zimním období v roce 2010 byla též vytěžena ploch A na Koníkově, ale zatím nebyl stanoven náhradní porost, dodatečná půdní kontrola na jaře roku 2010 byla provedena. Plochy jsou označeny 60, 62, 64, 85, 79, A, B, 45, 5, 6, 1F, 2F, 3F, 1C. Plochy označené jako jsou na polesí Lísek, plochy A, B, 5, 6 jsou na polesí Koníkov, plochy 1F 3F (poblíž obce Fryšava) jsou na polesí Cikháj, na tomto polesí se nachází i plocha 1C (poblíž obce Cikháj). 22

23 Všechny jarní půdní kontroly od roku 1986 byly prováděny dle ON z s rozměrem 0,25x0,25x0,25 m. Zastoupení vzorníkových stromů s evidenčním číslem na jednotlivých plochách v počtu Vlivem lesnických výchovných zásahů některé stromy byly vytěženy, poté při každé jarní kontrole byly zvoleny náhradní stromy, tak aby nedocházelo ke snižování počtů stromů na jednotlivých lokalitách. Byly označeny chybějícím číslem a je k nim dodána značka N náhradní Plochy Moerickeho misek V okrese Žďár bylo použito na monitoring rojivců Moerickeho misek na pěti lokalitách a to: 1. Pohledec (plocha půdní kontroly č. 60), 2. Koníkov u silnice (plocha půdní kontroly B), 3. Koníkov svah (plocha půdní kontroly č. 6), 4. Fryšava (plocha půdní kontroly č. 3F), 5. Cikháj (plocha půdní kontroly č. 1C). Lesní majetek, ve kterém se nacházejí plochy 1 3 jsou ve správě LČR s. p. lesní správa Nové Město na Moravě, plochy 4 a 5 se nacházejí na lesních majetcích obhospodařovaných LHC Kinský a.s. se sídlem v zámku rodu Kinských ve Žďáru nad Sázavou. Porosty, ve kterých se nacházejí kontroly Moerickeho miskami jsou se zastoupení smrku stepilého (Picea abies [L.] Karst.) %. Ve věku let a nalézají se v pásmu imisního ohrožení C. Soubor lesních typu na lokalitách 1 3 a 5 je 6K kyselá smrková bučina, na ploše 4 se nachází soubor lesních typů 6S svěží smrková bučina. Nejčastějším hospodářským souborem je zde HS 521, který se nachází na plochách 1 3, na ploše 4 je HS 551 a na 5 ploše se nachází HS 531. Stupeň zabuřenění je zde slabý až silný (v rozmezí % plochy), protože zakmenění porostů se pohybuje v hodnotách Z bylinného patra se zde nacházejí Vaccinium myrtillus L., Maianthemum bifolium L., Rubus sp., Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa L., Athyrium felix-femina L., Poa nemoralis L. Podrobný popis kontrolních ploch pro Moerickeho misky Plocha 1 Pohledec: lokalita se nalézá 4 km od Nového Města na Moravě ve směru na Jimramov mezi Pohledcem a Koníkovem. Plocha je na pravé straně 200 m od silnice. Nadmořská výška lokality je 740 m. Nachází se na jižním svahu se sklonem terénu do 5. Nad povrch terénu vystupují a na terénu se nacházejí rulové balvany, které zaujímají do 10 % 23

24 plochy. Pokryvnost terénu buření je do 25 % (velmi slabé). Tato plocha je situována na LS Nové Město na Moravě porost 406C 11. Plocha se nachází v 3. zóně CHKO Žďárské vrchy. Plocha 2 Koníkov u silnice: lokalita se nalézá 4,6 km od Nového Města na Moravě ve směru na Jimromov mezí Pohledcem a Koníkovem 300 m od silnice na levé straně. Nadmořská výška lokality je 745 m. Terén je rovinný se sklonem do 5. Pokryvnost terénu buření na této lokalitě je do 75 % (střední). Tato plocha se nachází na LS Nové Město na Moravě porost 315E 13. Plocha je součástí 3. zóny CHKO Žďárské vrchy. Plocha 3 Koníkov svah: lokalita se nalézá 7 km od Nového Města na Moravě ve směru na Jimramov mezí Pohledcem a Koníkovem cca 2 km od silnice na levé straně. Nadmořská výška lokality je 774 m. Terén je svažitý se sklonem do 15 a Severovýchodní expozicí. Pokryvnost terénu buření na této lokalitě je do 100 % (silný). Porost 315A 13 je majetkem LS Nové Město na Moravě. Plocha se nachází v 3. zóně CHKO Žďárské vrchy. Plocha 4 Fryšava: lokalita je situovaná 14,5 km od Žďáru nad Sázavou ve směru na Sněžné mezi Fryšavou a Cikhájem 3,5 km od Fryšavy. Nadmořská výška lokality je 780 m. Terén je svažitý se sklonem do 15 a východní expozicí. Pokryvnost terénu buření na této lokalitě je do 25 % (velmi slabá). Porost 211A 10/1C se nachází na LHC Kinský a.s. a je součástí 2. zóny CHKO Žďárské vrchy. Plocha 5 Cikháj: lokalita je umístěna 13 km od Žďáru nad Sázavou ve směru na Svratku mezí Cikhájem a myslivnou Borky a je 3,7 km od Cikháje. Nadmořská výška lokality je 772 m. Terén je svažitý se sklonem do 10 a jihozápadní expozicí. Pokryvnost terénu buření na této lokalitě je do 50 % (slabá). Porost 220B 12 se nachází na LHC Kinský a.s. a je součástí 2. zóny CHKO Žďárské vrchy. 24

25 Dezita [ks.m -2 ] 7. Výsledky Vyhodnocení výskytu ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. Stanovení výskytu ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. bylo provedeno metodou půdních sond na přelomu března a dubna na LS Nové Hrady, LS Nové Město na Moravě, a LHC Kinský a.s. Sezonní letová aktivita rojících se samců ploskohřbetek byla sledována metodou Moerickeho misek od konce dubna do konce června, na výše uvedených lokalitách Vyhodnocení půdní kontroly Na LS Nové Město na Moravě a LHC Kinský a.s. Výsledky jarních půdních kontrol existují již od roku 1986 a kontroly provedené v roce 2009 a 2011 prolongují tuto dlouhou časovou řadu (tab. 6 8). Obr. 1: Průměrná denzita rojivců ploskohřbetek ( ) na LS Nové Město na Moravě a LHC Kinský a.s Pohledec-Koníkov Fryšava 20 Cikháj 10 0 Rok Na území Pohledec Koníkov (tab. 9) v roce 1986 dosáhla denzita rojivců 9,88 ks.m -2. V roce 1990 se projevuje nárůst počtu rojivců na 7,18 ks.m -2 a probíhá rojení generace s 25

26 4letou diapauzou. V roce 1991 je pokles rojivců na 5,91 ks.m -2 a předpokládá se, že některé housenice z roku 1990 prodělaly jednoletý vývoj. Rok 1994 přináší opětovný nárůst rojivců na 4,64 ks.m -2 a vývoj dokončuje jak generace z roku 1990 tak i generace z roku V roce 1997 nastal vzestup na 9,35 ks.m -2 rojivce a probíhá rojení 3leté generace. V roce 2002 je nárůst 1,59 ks.m -2 a probíhá slabé rojení. Po tomto rojení je opětovný pokles rojivců a rok 2006 přináší vzestup denzity rojivců, kdy připadá 6,71 ks.m -2 a nastává rojení a následný pokles rojivců v populaci. V roce 2009 dokončila vývoj 3letá generace s denzitou rojivců 7,17 ks.m -2. Po tomto rojení nastává pokles rojivců v roce 2010 na 1,40 ks.m -2. V roce 2011 je slabé rojení s denzitou rojivců 1,99 ks.m -2. Jestliže diapauzující housenice z roku 2009 budou mít 3letou diapauzu, tak se dá očekávat silnější rojení v roce Za tuto 26letou řadu se na této lokalitě hodnota rojivců nedostala nad hranici 20 ks.m -2, aby zde byl zvýšený stav dle (tab. 9). Na kontrolním území Fryšava byl stav do roku 1988 nízký, nevyskytovalo se zde silnější rojení. V roce 1988 denzita rojivců stoupla na 47,41 ks.m -2 a probíhá silné rojení, další rojení proběhlo v roce 1991 s 3,68 ks.m -2. V roce 1994 se zvýšil počet rojivců po 3leté diapauze na 4,05 ks.m -2 a probíhá slabé rojení. Roku 1997 se nalézá v půdních sondách 18,25 ks.m -2 rojivců a po 3leté diapauze probíhá rojení. V letech je pokles abundance rojivců pod 2 ks.m -2. Po 5leté diapauze dochází k zvýšení počtů rojivců v roce 2002 na 5,30 ks.m -2, které vytváří základ pro následující rojení v roce Rok 2006 charakterizuje rojení s dezitou rojivců 6,02 ks.m -2, v tomto roce proběhlo rojení po 4leté diapauze. Roku 2009 je na lokalitě Fryšava průměrně 6 ks.m -2 rojivců a probíhá rojení. V roce 2010 je pokles rojivců na 1 ks.m -2. Rok 2011 je s velmi slabým rojením o denzitně rojivců 0,36 ks.m -2. Na této lokalitě za sledované období bylo nejsilnější rojení v roce 1988 a to s dezitou 47,41 ks.m -2. Na lokalitě Cikháj v roce 1986 bylo vykopáno 7,26 ks.m -2 rojivců, pravděpodobně proběhlo rojení, jimž vznikla poměrně silná zásoba housenic. V rozmezí let 1988 až 1994 probíhá rojení v 2letých intervalech s rojeními: ,65 ks.m -2, ,39 ks.m -2, ,74 ks.m -2, ,26 ks.m -2. V roce 1997 probíhá silné rojení, kdy se v půdě nalezlo na 1 m 2 porostní plochy 52,74 ks.m -2 rojivců. Roku 1998 bylo v sondách zjištěno 12,19 ks.m -2 rojivce, v tomto roce pravděpodobně dokončily vývoj housenice z roku 1994 se 4letou diapauza, anebo dokončily vývoj po 1 roce jedinci z roku Roku 2002 dokončuje 5letý vývojový cyklus populace z roku 1997 s dezitou 15,7 ks.m -2. Roku 2006 na lokalitě Cikháj probíhá silnější rojení a to se 40,44 ks.m -2 rojivce. V následujících letech 2007 a 2008 se na této lokalitě nenalézá v půdních sondách žádný rojivec. V roce 2009 je důvodem silnějšího 26

27 rojení dezita s 16,32 ks.m -2 rojivce. V roce 2010 se na této lokalitě nalezly rojivci a to v množství 2,24 ks.m -2. Roku 2011 se na lokalite rojilo 2,56 ks.m -2 rojivce. Nejsilnější rojení proběhlo v roce 1997, kdy se v sondách vyskytovalo 52,47 ks.m -2 rojivců a denzita rojivců dle ON dosáhla zvýšeného stavu. Ze získaných hodnot (tab. 9) je patrné, že rojení na všech třech na sobě nezávislých lokalitách probíhá přibližně ve stejných letech. Nejlépe je to patrné v letech 1994, 1997, 2002, 2006 a 2009, kdy se ploskohřbetka rojila souběžně na všech třech lokalitách. Tento překryv nebyl potvrzen jednoznačně v letech 1986 až 1993, kdy na lokalitách Pohlede Koníkov, Fryšava i Cikháj probíhají rojení v různém intervalu. Z pozorování v letech vyplývá nepravidelná délka diapauzy, a to nejčastěji s 3 4letým vývojovým cyklem, ale vyskytují se zde vývojové cykly 2 i 5leté. 27

28 Počet samců Teplota [ C] 7.2. Kontrola rojení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. Moerickeho miskami Lokalita Pohledec Koníkov ( ) Lokalita Pohledec Koníkov zahrnuje 3 plochy s Moerickeho miskami a to ploch č. 1 Pohledec, č. 2 Koníkov silnice, č. 3 Koníkov svah. Kontrola rojení imag ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. na smrku ztepilém probíhala od konce dubna do 1 2 týdne v červenci. V roce 2009 byly misky umístěny do porostů 4.5. a odstraněny byly Obr. 2: Sezonní letová aktivita ploskohřbetek (2009, lokalita Pohledec) Cephalcia abietis L. Cephalcia arvensis Panz. Prům. týdenní teplota Den kontroly 9 Sezonní rojení bylo ovlivněno teplotou, která od začátku června narůstala současně, počet imag jednotlivých druhů ploskohřbetek kulminoval souběžně (obr. 2). Rojení začalo na ploše Pohledec prvním odchytem ks ploskohřbetky smrkové a 10 ks ploskohřbetky severské. Od se letová aktivita samců zvyšuje s rostoucí teplotou a kulminuje , kdy je odchyceno 2018 ks ploskohřbetky smrkové a 772 ks ploskohřbetky severské. V následujícím týdnu, i když teplota má stoupající trend, tak počet samců klesá v důsledku populační regrese sezonního rojení a rojení končí odchytem posledních 795 samců ploskohřbetky smrkové a 61 ks ploskohřbetky severské (tab. 11). 28

29 Počet samců Teplota [ C] V roce 2010 na této ploše rojení začíná odchytem prvních ploskohřbetek se 4 ks p. severské. Rojení kulminuje s odchytem pouze 25 ks p. smrkové a 49 ks p. severské. A následně ustává letová aktivita samců a rojení končí s odchytem posledních 10 ks p. smrkové (tab. 11). V roce 2011 na této ploše rojení začíná, ale i kulminuje odchytem prvních ploskohřbetek a to 86 ks p. smrkové a 25 ks p. severské. A následně 3 týdny letová aktivita samců stagnuje a od ustává, rojení končí s odchytem posledních 3 ks p. smrkové (tab. 11). Obr. 3: Sezonní letová aktivita ploskohřbetek (2009, lokalita Koníkov-silnice) Cephalcia abietis L. Cephalcia arvensis Panz. Prům. týdenní teplota Den kontroly 9 Na lokalitě Koníkov silnice v roce 2009 letová aktivita začala 25.5., kdy průměrná týdenní teplota dosahovala 14,7 C odchytem prvních samců p. smrkové 116 ks a p. severské 188 ks. V následujícím týdnu nastalo ochlazení na (9,7 C), což ovlivnilo letovou aktivitu p. severské až do 8.6. P. smrkovou tento pokles teploty neovlivnil a intenzita rojení má vzestupný trend. Kulminace rojení nastala s odchytem 2360 ks p. smrkové a 1071 ks p. severské. V dalším týdnu dochází k regresi aktivity samců a zároveň rojení končí odchytem posledních 125 ks p. smrkové a 21 ks p. severské (tab. 12). V roce 2010 na této lokalitě začíná odchyt prvních samců ploskohřbetek s 1ks p. smrkové a 23 ks p. severské. Kulminace nastává s odchytem 92 ks p. smrkové a 112 ks 29

30 Počet samců Teplota [ C] p. severské. A ustává letová aktivita samců a rojení končí odchytem 1 ks p. smrkové (tab. 12). V roce 2011 na ploše rojení začíná odchytem 7 ks p. smrkové a 1 ks p. severské. A nastává progrese s kulminací 12.6., následnou regresí a koncem rojení s odchytem posledních 5 ks p. smrkové (tab. 12). Obr. 4: Sezonní letová aktivita ploskohřbetek (2009, lokalita Koníkov-svah) Cephalcia abietis L. Cephalcia arvensis Panz. Prům. týdenní teplota Den kontroly 9 Na lokalitě Koníkov-svah začíná v roce 2009 rojení odchytem 3 ks p. smrkové a 11 ks p. severské. Se zvýšením průměrné teploty roste aktivita obou druhů do ochlazení mezi a 1.6., kdy u p. smrkové se zpomalilo rojení, a u p. severské nastal pokles letové aktivity samců po dva týdny do 8.6. S růstem teplot od 8.6., byl pozorován značný růst odchycených samců s kulminací obou druhu (1535 ks p. smrkové a 662 ks p. severské). Po kulminaci dochází k prudké regresi množství odchycených jedinců a 6.7. rojení končí s 32 ks odchycených p. smrkových (tab. 13). V roce 2010 na této lokalitě začíná odchyt prvních samců ploskohřbetek s 38 ks p. severské. Kulminace nastává s odchytem 45 ks p. smrkové a 130 ks p. severské. A poté ustává letová aktivita samců a rojení končí odchytem 7 ks p. smrkové (tab. 13). 30

31 Počet samců Teplota [ C] V roce 2011 na této ploše rojení začíná odchytem 22 ks p. smrkové a 81 ks p. severské. A nastává progrese s kulminací 12.6., následnou regresí a koncem rojení s odchytem posledních 28 ks p. smrkové a 2 p. severské (tab. 13) Lokalita Fryšava ( ) Obr. 5: Sezonní letová aktivita ploskohřbetek (2009, lokalita Fryšava) Cephalcia abietis L. Cephalcia arvensis Panz. Prům. týdenní teplota Den kontroly 9 Sledování rojení ploskohřbetek na Fryšavě probíhalo souběžně s kontrolou na lokalitách Pohledec Koníkov. Rojení na této lokalitě začalo v roce 2009 odchytem 69 ks p. smrkové a 129 ks p. severské S růstem průměrné teploty nastalá prudká progrese letové aktivity samců s kulminací 25.5., odchytem 1228 ks ploskohřbetky smrkové a 697 ks ploskohřbetky severské. Po kulminaci nastává pozvolný pokles odchycených samců, který trval 2 týdny, oproti snížení teploty, které bylo zaznamenáno jeden týden od 25. do 1.6. Jelikož došlo k setrvačnosti množství líhnoucích se a vylíhlých imag. Nejnižší hodnoty bylo dosaženo 8.6., k týdenní stagnaci množství odchycených jedinců. Od dochází k opětovné progresi obou druhu ploskohřbetek 22.6., objevuje se druhá kulminace s 674 ks ploskohřbetky smrkové a 135 ks ploskohřbetky severské. A během dalšího týdne rojení končí odchytem 31 ks ploskohřbetky smrkové a 2 ks ploskohřbetky severské (tab. 14). 31

32 Počet samců Teplota [ C] V roce 2010 na této ploše začalo rojení a to odchytem 4 ks ploskohřbetky smrkové a 60 ks ploskohřbetky severské. Rojení vrcholí a také končí s 83 ks ploskohřbetky smrkové a 187 ks ploskohřbetky severské (tab. 14). V roce 2011 ve sledovaném území začíná rojení odchytem 75 ks p. smrkové a 1 ks p. severské. A nastává progrese s kulminací 5.6. s 519 ks p. smrkové a 122 ks p. severské. Po kulminaci nastává regrese a konec rojení (26.6.) s odchytem posledních 3 ks p. smrkové (tab. 14) Lokalita Cikháj ( ) Obr. 6: Sezonní letová aktivita ploskohřbetek (2009, lokalita Cikháj) Cephalcia abietis L. Cephalcia arvensis Panz. Prům. týdenní teplota Den kontroly 9 Lokalita Cikháj má jen jednu plochu s Moerickeho miskami. V roce 2009 začalo rojení a bylo odchyceno 12 ks u obou druhů ploskohřbetek. V dalším týdnu bylo velmi příznivé počasí pro rojení s průměrnou týdenní teplotou 14,7 C, která se odráží v prudké progresi s kulminací odchytem 2984 ks p. smrkové a 1111 ks p. severské, po kulminaci pozvolně ustupuje letová aktivita samců obou druhů, vlivem nízkých teplot. U p. smrkové na ks a dvou týdenní stagnací rojení. S opětovným růstem teplot od 8.6. se zvyšuje i letová aktivita rojivců s vrcholem ks u p. smrkové. U ploskohřbetky severské byl ústup aktivních rojivců pozvolný a kontinuální až do (tab. 15). 32