VÝVOJ EVIDENCE NEMOVITOSTÍ NA NAŠEM ÚZEMÍ OD NEJSTARŠÍCH DOB AŢ DO SOUČASNOSTI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VÝVOJ EVIDENCE NEMOVITOSTÍ NA NAŠEM ÚZEMÍ OD NEJSTARŠÍCH DOB AŢ DO SOUČASNOSTI"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra dějin státu a práva Veřejná správa Bakalářská práce VÝVOJ EVIDENCE NEMOVITOSTÍ NA NAŠEM ÚZEMÍ OD NEJSTARŠÍCH DOB AŢ DO SOUČASNOSTI Kamila Mokrá 2011/2012

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Vývoj evidence nemovitostí na našem území od nejstarších dob až do současnosti zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. Podpis 2

3 PODĚKOVÁNÍ Za odborné konzultace a vedení práce děkuji JUDr. Bc. Jaromíru Tauchenovi, Ph. D., LL. M. Eur. Int. z Katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně 3

4 OBSAH 1. ÚVOD POČÁTKY EVIDENCE NEMOVITOSTÍ PRO DAŇOVÉ ÚČELY Rustikální katastr Lánové rejstříky Pokus o dominikální katastr SOUPISY VLASTNICKÝCH A JINÝCH PRÁV K NEMOVITOSTEM Zemské desky Gruntovní knihy a urbáře TEREZIÁNSKÝ KATASTR První Tereziánský katastr Druhý Tereziánský katastr JOSEFÍNSKÝ KATASTR Katastrální obec Katastr tereziánsko - josefínský VÝVOJ MAJETKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ V 19. STOLETÍ Stabilní katastr změny v oblasti daňové v 19. století Orgány správy stabilního katastru Pozemkové knihy zápisy vlastnický práv Sloţení pozemkové knihy Další druhy veřejných knih VÝVOJ MAJETKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ V PRVNÍ REPUBLICE První pozemková reforma Pozemkový katastr Katastrální řízení a zápisy vlastnických a věcných práv Orgány správy pozemkového katastru VÁLEČNÉ A POVÁLEČNÉ OBDOBÍ Druhá a třetí pozemková reforma Změny po roce

5 8. 3. Jednotná evidence půdy Orgány JEP Operáty JEP Evidence změn v JEP EVIDENCE NEMOVITOSTÍ Obsah evidence nemovitostí Listy vlastnické Doplňování evidence právních vztahů Zápisy vlastnických a jiných změn Orgány evidence nemovitostí MAJETKOPRÁVNÍ VÝVOJ PO ROCE KATASTR NEMOVITOSTÍ Katastrální operát Evidence katastru nemovitostí Způsoby evidence nemovitostí Vklad Záznam Poznámka Orgány zajišťující správu na úseku katastru nemovitostí Český úřad zeměměřičský a katastrální Zeměměřický úřad Zeměměřičské a katastrální inspektoráty Katastrální úřady Katastrální pracoviště DUPLICITNÍ VLASTNICTVÍ PROBLÉM SOUČASNÉHO KATASTRU Řešení duplicity de lege lata Návrh řešení duplicity ZÁVĚR RESUMÉ PŘÍLOHY POUŽITÁ LITERATURA

6 1. ÚVOD Inspirací pro výběr tématu Vývoj evidence nemovitostí na našem území od nejstarších dob aţ do současnosti ke zpracování mé bakalářské práce, mi bylo moje zaměstnání. Jako referent majetkového odboru městského úřadu se dnes a denně setkávám s problematikou nabývacích dokladů k nemovitostem. Při kaţdém prodeji či směně nemovitostí prošetřuji nabývací doklady a zjišťuji, zda jsou ve prospěch města, a zda tedy můţeme s nemovitostmi dál nakládat. Ač po novele zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, která vešla v účinnost , jiţ není potřeba při návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnických, či jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí, dokládat listiny prokazující oprávnění vlastníka nebo jiné osoby oprávněné z právního vztahu nakládat předmětem právního úkonu, jehož právní účinky nastaly před 1. lednem 1993, nebo úředně ověřený opis takové listiny, 1 přesto tyto listiny stále náš odbor prošetřuje a zjišťuje k jakým chybám v minulých letech docházelo, a snaţí se je napravit. Ve spoustě případů je zjištěno, ţe nemovitostí vůbec městu nepaří, a to například, kdyţ tato byla chybně zapsána na list vlastnický dle 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, 2 neboť zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem neukládá povinnost prošetřovat, ani přikládat nabývací tituly k záznamům, kterými bylo právo vlastnické k takovým pozemkům zapsáno, proto nikdo při těchto zápisech nabývací doklady neprověřoval. Dle 8 zmiňovaného zákona je příslušný orgán pouze zjišťuje, zda je přeloţená listina bez chyb v psaní, či počtech a jiných zřejmých nesprávností. Aţ výše zmiňovanou novelou účinnou od 1. ledna 2012 je tento paragraf rozšířen o kontrolu, zda předloţená listina navazuje na dosavadní zápis v katastru, coţ stále není, dle mého názoru, dostatečné rozšíření tohoto zákona. 3 Postupem času vycházejí takovéto omyly a chyby na světlo, a to například v podobně vzniklých duplicitních vlastnictví, kdy katastr nemovitostí zapíše k nemovitosti dalšího vlastníka na základě jiných nabývacích listin jemu podaných tímto novým vlastníkem. Katastrální úřad nemá v tomto případě jinou moţnost, neţ zapsat duplicitu, neboť mu nepřísluší právo rozhodovat o tom, komu vlastnické právo náleţí. Toto právo náleţí pouze soudu. V lepších případech se ovšem mohou 1 Zákon č. 349/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 4 odst. 4 písm. d), ve znění účinném do Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, 1 Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce 1) a v hlavním městě Praze též na městské části, 2), 3) pokud obce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily. 3 Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 6

7 duplicitně zapsaní vlastníci domluvit a sepsat souhlasné prohlášení, kterým bude právo vlastnické přiřknuto jednomu z nich. Vzhled k tomu, ţe se chci věnovat i této problematice a pro představu, jak má takové souhlasné prohlášení vypadat, přikládám jeho vzor ke své práci. Právě toto je má motivace ke zpracování mé závěrečné práce na téma Vývoj evidence nemovitostí na našem území od nejstarších dob aţ do současnosti. Cílem mé práce bude zmapovat historii vývoje evidence nemovitostí na našem území. Jaké instituty byly pro tuto problematiku zřizovány, za jakým účelem a jakým způsobem nemovitosti evidovaly. Současně s tím se pokusím podrobněji probrat vývoj právní problematiky s touto oblastí spojenou. Dále se pokusím zjistit, proč stále dochází ke špatným zápisům do katastru nemovitostí a co všechno jim předcházelo. To znamená, jaké zápisy týkající se nemovitého majetku se v minulosti prováděly, jakým způsobem, a jak se z toho poučit do budoucna, aby dál nevznikala zbytečně chybná evidence nemovitostí. Pro lepší představu o historické a současné evidenci nemovitostí, jsou součástí mé práce také přílohy s těmito zápisy. 7

8 2. POČÁTKY EVIDENCE NEMOVITOSTÍ PRO DAŇOVÉ ÚČELY Nahlédneme-li do historie, můţeme pozorovat, ţe potřeba sepisovat a evidovat nemovitosti historicky vyplynula z drţby pozemků, od nepaměti zemědělsky obdělávaných, s jejich vlastnictvím a s mocí panovníka získávat z takových pozemků prosperitu, čímţ zajišťoval veřejné finance. Dvěma hlavními důvody pro existenci evidence nemovitostí byly, a dodnes tedy jsou, evidování majetkoprávních vztahů k nemovitostem, čímţ jsou chráněna vlastnická a ostatní věcná práva, a dále daňové důvody. V těchto dvou liniích se vývoj evidence v průběhu historie také vyvíjel. V současnosti má sice na starosti obojí katastr nemovitostí, ovšem v historii se obvykle vedlo kaţdé samostatně, ale v jistých souvislostech. Soupisy půdy, které zaznamenávají drţbu půdy kněţími, se objevují v jiţ v letech před Kristem v Edfu na Nilu. Tyto soupisy se zaznamenávaly na hieroglyfické tabulky. V Egyptě také zaměřovali a sepisovali Nilem zaplavovanou půdu, coţ slouţilo k obnově hranic. 4 Ovšem třeba ve starověkém Římě, neznali ani nepouţívali ţádnou veřejnou evidenci nemovitostí, proto ale pečlivě dbali na publicitu převodů vlastnických práva k nemovitostem. 5 Za nejstarší, do současnosti dochovanou písemnou evidenci nemovitostí na světě, jsou povaţovány anglické Knihy posledního soudu, které vydal král Vilém Dobyvatel v roce Byly to soupisy půdy, usedlostí, lesů apod., uţívané převáţně k daňovým účelům. Vzhledem k tomu, ţe obsahovaly i tituly drţby půdy, mohly být povaţovány za důkazy na soudech. K tomuto účelu slouţily aţ do počátku 20. století. 6 První zmínky spojené s vývojem evidence nemovitostí na našem území, se týkají daňové oblasti. Kdy v roce 1022 zavedl kníţe Oldřich daň z polností zvanou aratura. Pro výpočet daně byla zavedena technická jednotka, kterou byl lán, jehoţ výměra činila asi 18 hektarů. Počty lánů pro výpočet daně byly přiznávány nepřesně, pouze podle odhadu Rustikální katastr V 17. století začal na našem území vývoj katastrálních evidencí pro daňové účely. V roce 1650 se usnesl zemský sněm v Brně, ţe by daně měly být vyměřovány, mimo poddané, také pro širší lidové vrstvy, kterými byly například také měšťani, faráři, mlynáři apod. Během let proběhla šetření, tzv. generální visitace celé České země, prostřednictvím čtyřčlenných 4 MAŠEK, F. Pozemkový katastr. 5. vydání. Praha: Knihovna ministerstva financí, s KINCL, J. URFUS, V. ŠKREJPEK, M. Římské právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s O tom podrobněji KUKLÍK, J. SELTENREICH, R. Dějiny angloamerického práva. Praha: Linde Praha, a. s., s K tomu blíţe BUMBA, J. České katastry od 11. do 21. století. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., s

9 stavovských komisí, které měly za úkol v kaţdém panství, tzv. dominiu, v kraji prohlédnout poddanská hospodářství, pole i stavy dobytka, 8 a zjistit tak počet a kvalitu usedlostí, zvaných téţ osedlí. Do soupisů se zapisovaly usedlosti a sedláci na nich hospodařící. Jednalo-li se o zápis ţivností a řemesel, musel být převáděn při soupisech také na usedlosti. Výměra usedlostí byla dána v tzv. korcích, jinak pro půdu v rovinaté krajině, kde výměřa činila 80 korců, jinak pro horské oblasti, kde výměra usedlosti byla jen 40 korců. Počet korců v jedné usedlosti byl tzv. divisorem, usedlost pak byla berní jednotkou, jejíţ velikost se mohla měnit dle potřeb státu. Půda v usedlostech byla rozdělena na půdu ornou, která se podle jakosti třídila na půdu dobrou, prostřední a špatnou. Druhým druhem byla půda neobdělávaná. Těmito šetřeními vznikl návrh, z něhoţ vznikl první rustikální katastr, nazvaný berní rulla. 9 Ta tedy byla prvním soupisem půdy pro daňové neboli berní účely na území Čech. Platila takto v letech 1656 aţ 1684 jako první berní rulla. Tato vyměřování nebyly visitačním i komisaři provedeny pečlivě, jelikoţ ti nechodili po jednotlivých usedlostech, kde měli ověřovat výpisy získané z gruntovních knih a urbářů (o těch více v kapitole 3), ale pouze tyto výpisy porovnali, s ne příliš přesnými, údaji zemských úředníků. Proto došlo v letech 1674 aţ 1683 tzv. revisitaci drţby, při které došlo ke změněn oceňování a vyměřování, a ke změně počtu korců v usedlosti. Usedlost mohla mít aţ 90 korců. Tato revize, označovaná jako druhá berní rulla, platila od roku 1684 aţ do roku Berní rulla se stala základem reformy daňového systému, který měl zvýšit státní finance a zavést řád do placení daní. Vzhledem k tomu, ţe se vycházelo ze zásady, ţe šlechta nenese přímo berní zatíţení, ale ţe berně platí poddaní, obsahovala berní rulla úplný soupis půdy a majetku rustikálního, tedy takového, který obhospodařovali poddaní. Půda dominikální, tedy ta, která je obhospodařována vrchností, nebyla v této době ještě podrobena dani Lánové rejstříky Obdobou pro berní rullu se na Moravě staly lánové rejstříky. Název vycházel z berních jednotek, podle kterých se soupis půdy vytvářel, těmi byly lány. 11 Jejich vznik byl podmíněn rozhodnutím moravských stavů, které nařídily, aby byly k daňovým účelům provedeny soupisy poddaných. Nejprve byl v letech 1656 aţ 1657 proveden soupis lidu. Poté byly zřízeny dvě komise, které měly 8 Podrobněji k tomu CHALUPA, A. LIŠKOVÁ, M. UHLÍČEK, J. RAJTOVAL, F. Tereziánský katastr českých. Svazek 1. Rustikál (kraje a-ch). 1. vydání. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra, s K tomu blíţe MAŠEK, F. Pozemkový katastr. 5. vydání. Praha: Knihovna ministerstva financí, s K tomu blíţe MALÝ, K. a kolektiv autorů. Dějiny českého a československého práva do roku vydání. Praha: Linde Praha a. s., s Tamtéţ. s

10 za úkol v krajích zjišťovat skutečnosti o osazení gruntů, o jejich zařazení do usedlostních typů, o lánech, jejich dílech atd. Vznikl tak tzv. První moravský lánový rejstřík. V těchto lánových rejstřících byla zapsána panství v jednotlivých moravských krajích, rozdělena na jednotlivé obce a v nich sídlící usedlosti. V usedlostích rozlišoval podle toho, zda byly pusté, osazené, anebo nově osazené lhotníky. Rozděloval sedláky, podle toho, ke kterému typu lánové soustavy paří, a to zda jsou to chalupy s poli nebo bez nich. U selských a podsednických usedlostí zjišťoval kolik ţita na nich lze vyset. Ve zvláštních rubrikách přiváděl jednotlivé druhy usedlostí na berní lány, a to na lány usedlé, lhotní a lány pusté. Ve městech zaznamenával počet řemeslníků, počet domů s právem vařečným a právem výčepním. 12 Na nátlak majitelů panství poničených válkami a vpádem Tatarů v roce 1663, probíhaly kaţdý rok revize rozpisů za účelem sníţení daně. To ale přineslo daňový nepořádek, kdy někomu daň sníţena byla, někomu ne. Proto v roce 1667 byly zaloţeny nové komise, které provedly novou generální visitaci Moravské země, jejímţ výsledkem byl tzv. Druhý Moravský lánový rejstřík, který vznikal v letech Ten popisoval všechny poddanské usedlosti na venkově a v poddanských městech. Tyto druhé lánové rejstříky byly, tak jako první, rozděleny podle panství v kraji. Podle tohoto rejstříku byly zdaněny pole, vinice, domy, šenky, řemeslníci a ţidi. Zemědělskou půdu rozděloval na tři třídy, na pole na němţ rostla pšenice a dobré ţito, pole s horším ţitem a na pole se špatným ţitem nebo ovsem Pokus o dominikální katastr Pozemková daň byla největším finančním zatíţením pro poddané, coţ vedlo k mnoha nepokojům. Proto se o zdanění panské půdy, tedy dominikálu, pokusil v roce 1711 císař Josef I. Habsburský, kdy se mu to i podařilo prosadit na českém sněmu. Byl tak však pouze poloţen základ dominikálnímu, tedy panskému katastru. Jelikoţ vrchnost se berní povinnosti vyhýbala, daň byla i nadále placena převáţně poddanými. Stejné pokusy selhaly i v případě robotních patentů vydaných Karlem VI Podrobný přehled k tomu MATĚJEK, F. Moravské lánové rejstříky. Praha: Panorama, Podrobněji i MATĚJEK, F. Lánové rejstříky Brněnského kraje z let vydání. Praha: TEPS místního hospodářství, Blíţe k tomu TICHÝ, A. Pozemkový katastr a pozemkové knihy. Praha: Vilímkova kancelář čsl. Stavitelů, s

11 3. SOUPISY VLASTNICKÝCH A JINÝCH PRÁV K NEMOVITOSTEM Mimo daňové evidence nemovitostí prostřednictví katastrů, se na našem území evidovaly i soupisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. K těmto účelům byly zřizovány různé druhy veřejných právních knih. Počátky takovéto evidence, datujeme do 13. století, kdy vznikaly zemské desky. Veřejné knihy se v různých obměnách poté k tomuto účelu uţívaly aţ do 20. století Zemské desky Prvními dokumenty z této kategorie byly úřední knihy zemského soudu nazývané zemské desky. Ty začaly vznikat v Čechách v 2. polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Původně slouţily pro zaznamenávání soudního jednání, včetně výpovědí svědků, byly tedy deskami protokolními, a to u zemských soudů a stavovských zemských sněmů. Počátkem 14. století se začaly do zemských desek zapisovat převody vlastnictví a dispozice svobodnými statky. Zápisy se týkaly pouze majetku šlechtického. Šlechta si tím tak zajišťovala svobodná práva na majetek, neboť zápis v zemských deskách se stal nevyvratitelným dokladem o vlastnictví. Zápis v zemských deskách byl povaţován za obecně známou skutečnost, která se nemusí zvlášť sdělovat. Jelikoţ se jednalo o veřejné právní knihy, mohla do nich nahlíţet a dělat z nich výpisy širší feudální veřejnost. Postupem času, kdy se zvyšovat počet zápisů v zemských deskách, začaly se dělit na více druhů. Ve stavovském období se rozdělily na větší desky a menší desky, správu obojích měl na starosti místopísař. - Větší desky se dále dělily na: o desky trhové - do níţ se zapisovaly majetkové převody a postupy šlechtických majetků v hodnotě vyšší neţ 100 kop českých grošů, o desky zápisné větší - do níţ se zapisovaly dluhy váznoucí na šlechtických nemovitostech o hodnotě vyšší neţ 100 kop českých grošů. - Menší desky se rozdělovaly na: o desky půhonné do nichţ se zapisovaly soudní půhony, o desky menší zápisné se zápisy dluhů v hodnotě do 100 kop českých grošů, součástí menších desek byly také další pomocné knihy a příruční soudní registra. Od roku 1465 vznikaly další druhy desek, a to desky památné. Obsahovaly zápisy o tom, co se bude projednávat na příštích soudních jednáních. V pozdější době se do nich začaly zakládat majestáty, sněmovní usnesení a také obecné nálezy zemského soudu. 11

12 Do zemských desek se zapisovalo na čtyři pergamenové listy, tzv. kvaterny. Ty se poté svazovaly v jednu knihu. Jednotlivé svazky byly označeny podle jmen místopísařů. Původně byly zemské desky uchovávány v České kanceláři zemských desek na Praţském hradě vedle Vladislavského sálu a sněmovny, aţ do poţáru v roce 1541, kdy prakticky všechny zemské desky shořely. Po této události se začaly zemské desky sepisovat dvojmo, jeden z těchto zápisů byl uschován na Praţském hradě a druhý ve státním archivu na Karlštejně. Dvojí zapisování se kvůli vysokým nákladům provádělo jen do roku Na Moravě byly vedeny zemské desky u zemských soudů v Olomouci a v Brně, a to podle historického rozdělení Moravy na dva kraje, olomoucký a brněnský. Existovaly tedy dvojí zemské desky, které byly ovšem ukládány společně. A byly vţdy převáţeny tam, kde se zrovna konal soud. Zápisy vlastnictví se prováděly podle toho do, kterého kraje patřil statek, kterého se tento zápis týkal. O sjednocení moravských desek, podle vzoru českých, se pokusil svou podrobnou instrukcí o deskách v roce 1348 Karel IV., to se mu ovšem nepodařilo. Za moravské zemské desky byly označovány jen desky trhové, ovšem existovaly i desky půhonní a nálezové. Obdobně byly vedeny i soudní knihy opavského soudu. Zemské desky byly vedeny aţ do 19. století, kdy se z nich vyvinuly pozemkové knihy Gruntovní knihy a urbáře Vedle zemských desek existovaly na našem území i tzv. gruntovní knihy zřízené pro zapisování majetkoprávních poměrů týkajících se poddanských nemovitostí. Vznikaly aţ od druhé poloviny 16. století. 17 Starší evidence obsahující soupis povinností poddaných, které měli vůči vrchnosti a které jim plynuli z drţby pozemků v jednotlivých panstvích a dále evidence platů, které z těchto pozemků museli poddaní vrchnosti odvádět, byla vedena v tzv. urbářích zhruba od druhé poloviny 13. století. Jednalo se o soukromé listiny vrchnosti, které vedli pro jednotlivá panství. Vrchnost si urbáře také sama spravovala a uschovávala Podrobněji např. MALÝ, K. a kolektiv autorů. Dějiny českého a československého práva do roku vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s K tomu blíţe ČÁDA, F. Povšechné právní dějiny československé. Díl 1. od dob nejstarších do doby husitské. Brno: Československý akademický spolek Právník, s JURNÍKOVÁ, J. a kolektiv. Správní právo zvláštní část. 6. vydání. Brno: MU, s K tomu blíţe TICHÝ, A. Pozemkový katastr a pozemkové knihy. Praha: Vilímkova kancelář čsl. Stavitelů, s

13 4. TEREZIÁNSKÝ KATASTR S nástupem osvícenského absolutismu začíná i na našem území období reforem, včetně reforem v daňové oblasti. S těmito rozsáhlými reformami začala Marie Terezie za své vlády v letech 1740 aţ Hlavním cílem daňových reforem v tomto období bylo zdanění panské půdy, tzv. dominikálu, coţ mělo přispět k navýšení veřejných financí. Navázalo se tak na snahu císaře Josefa I. Habsburského z roku 1711, kdy i přes nezdar k zavedení berní povinnosti na půdu dominikální, začaly přípravy na zdanění této panské půdy. Součástí příprav bylo, ţe se nejprve muselo určit, která půda bude vedená jako dominikální a která jako rustikální. Rozlišení rustikálu od dominikálu bylo vázáno na rok 1656, kdy skončila tzv. generální visitace celé České země, jejíţ výsledkem byla První berní rulla. To co bylo povaţováno do roku 1656 za poddanské čili rustikální a v roce 1669 bylo také jako poddanské zapsáno do rustikálního katastru, mělo být pokládáno za poddanské, i kdyby se to později dostalo do panských rukou. U pustin se zjišťovalo, komu patří, a podle toho bylo rozhodnuto, do jakého typu půdy se zařadí. Informace o těchto pozemcích byly poté získávány prostřednictvím tzv. přiznavačích fasí. Existovaly fase pro svobodný panský majetek, pro města královská a svobodná, pro duchovenstvo a pro poddané na vesnicích. Fase zpracovával hospodářský úřad vrchnosti. Přiznávací fase byl dokument obsahující veškeré moţné informace o půdě, rozdělené do 9 rubrik: 1. rubrika obsahovala jméno vesnice či města. Dále počty měřic, polí, vinohradů a to obdělávaných i pustých. Pole byla podle výnosů rozdělována do 8 tříd. 2. rubrika zaznamenávala pustiny a lada, pastviny, které se dělily na 6 tříd. 3. rubrika obsahovala seznam zahrad, štěpnic a chmelnic. 4. rubrika byl seznam luk, které byly rozděleny podle ceny vozů sena a otavy. 5. rubrika obsahovala vinohrady rozdělené na 4 třídy. 6. rubrika zaznamenávala lesy ceněné podle 4 tříd (I. třída dobré stavební dřevo s velmi dobrým odbytem, II. třída horší dřevo s dobrým odbytem, III. třída špatné dřevo s dobrým odbytem, IV. třída dobré dřevo z lesů s velmi těţkým přístupem). 7. rubrika obsahovala rybníky rozdělené podle moţnosti navezení kop potěru. 8. rubrika byl seznam mlýnů, pil, stoupů, olejnů, valch a papíren. 9. rubrika bylo tzv. fictitium coţ byly ţivnosti převedené na jakési smyšlené usedlosti, a určováno bylo podle 5. tříd (řadily se sem hospody, pazderny, kovárny, apod.) 13

14 Fase byly pro půdu dominikální zpracovány podle dvorů a pro půdu rustikální podle vesnic. Takto zpracované fase byly odevzdány rektifikační komisi, ta je porovnávala se skutečným stavem s pomocí starých urbářů, kupních smluv, gruntovních knih a dalších podobných pomůcek První Tereziánský katastr Výsledkem těchto šetření bylo roku 1748 vytvoření tzv. třetí berní rully, zvané První Tereziánský katastr rustikální. Rustikální proto, ţe i přes zpracování soupisů panské půdy, byly vyuţity jen některé informace získané těmito šetřeními pro rustikální půdu, byly tak doplněny pouze některé nedostatky předchozí berní rully. První tereziánský katastr vešel v platnost 1. května Přestoţe přípravy prvního tereziánského katastru byly dlouhodobé a trvaly více méně čtyřicet let, jelikoţ tento katastr měl být od základů úplně jiný neţ předchozí berní rulla, která byla pro berní systém jiţ nevyhovující, byly proti tomuto katastru podávány četné námitky a stíţnosti, které vedli k jeho revitalizaci Druhý Tereziánský katastr Reskriptem z roku 1751 nařídila Marie Terezie generální revitalizaci prvního Tereziánského katastru, jejímţ výsledkem mělo být zaloţení nového katastru, který měl spočívat na čistém výnosu, kalkulovaném podle usedlostí. V roce 1757 tak vznikla tzv. čtvrtá berní rulla, kterou známe jako druhý tereziánský katastr rustikální. Ten jiţ kromě půdy rustikální obsahoval i základ pro zdanění půdy dominikální, kterou měla být vyrovnána pozemková daň. Byly tak plně vyuţity přiznávací fase. Tento soupis je nazýván panské vyrovnání a tvořil základ pro tereziánský katastr dominikální. Ovšem poplatky, které byly vybírány za dominikální půdu od vrchnosti, nebyly povaţovány za daň, ale za mimořádný příspěvek stavovské obce. Soupis rustikální a dominikální půdy spolu tvořily úplný katastr pozemků nazývaný tereziánskou rektifikací katastru Více k tomu ŠIMEK, A. Z minulosti pozemkového katastru země Moravskoslezské 1. část. Praha, Státní nakladatelství, K tomu blíţe CHALUPA, A. LIŠKOVÁ, M. UHLÍČEK, J. RAJTOVAL, F. Tereziánský katastr českých. Svazek 1. Rustikál (kraje a-ch). 1. vydání. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra, s Tamtéţ. s

15 5. JOSEFÍNSKÝ KATASTR Na reformy Marie Terezie navázal i její syn Josef II. V oblasti daňových reforem vydal dne 20. dubna 1785 patent o reformě daně pozemkové a vyměření půdy, kterým byla nařízena všeobecná daňová povinnost, kdy měly být odstraněny rozdíly mezi katastrem rustikálním a dominikálním. Opět měla tato změna zvýšit příjmy státní pokladny. Jednou z velkých změn bylo zavedení nové berní jednotky, kterou jiţ na rozdíl od dřívějších katastrů nebyla usedlost, ale pozemek. Jednalo se o jednotku sice menší, ale v území četnější. Práce na novém katastru trvaly zhruba čtyři roky a začaly nejprve popsáním a určením obecních hranic. Poté byly poprvé zaměřeny pouze plodné pozemky, z nichţ mohl být zaměřen jejich výnos. Tyto pozemky byly popsány podle topografické polohy a byly očíslovány. Rozděleny byly na místa, hlavní pole a tratě. Nezaměřovaly se tedy neplodné pozemky, ale také poštovní a obchodní silnice, cesty, řeky, potoky, neuţitá místa a skaliska. Nezaměřovány byly také domy, ale docházelo k jejich soupisu. Měření prováděli, u pozemků menších a pravidelných, obecní vrchnosti, kterými byli soudci a příseţní. U pozemků s nepravidelným tvarem a u lesů bylo zamřeţování prováděno příseţními inţenýry. Pro kaţdou obec byl vyhotoven operát, který obsahoval, polní náčrty, knihu fassí, knihu změn, pozemkové topografické archy, výkazy změn drţby, výpis daňového rozvrhu, katastr obce a přidělených osad, výpočet jednoročního výtěţku půdy v obci podle plodin, úhrnné sestavení plošné výměry kultur a kontrolovaného jednoročního výtěţku obce, úhrnné sestavení jednoročního čistého výtěţku a pozemkové daně podle kultur, úhrnné sestavení rustikální a dominikální daně katastrálního území, knihu pozemkové daně pro obce podle jednotlivých poplatníků, seznam vlastníků domů, výkazy dominikálních pozemků s jejich oceněním podle jakosti a výměry, sestavení rustikálního stavu katastrálního území, výpis kontrolovaných výnosů z knih fassí podle jednotlivých drţitelů, protokolární vyjádření drţitelů, urbární kontrakt obce a výpočet peněţních hodnot čistých výtěţků podle kontrolovaných plodinových cen v obci. Originály těchto operátu byly uloţeny v zemském archivu, a jejich kopie buď u berních úřadu, městských úřadu nebo úřadů velkostatků. 22 Tímto byl sestaven tzv. josefínský katastr, společný soupis rustikální a dominikální půdy, zaloţený na přímém měření skutečného stavu půdy v terénu. Tedy bylo konečně docíleno toho, ţe byla stejnou měrou zdaněna jak půda rustikální, tak i dominikální. 22 K tomu blíţe ŠIMEK, A. Z minulosti pozemkového katastru země Moravskoslezské 1. část. Praha, Státní nakladatelství,

16 Ovšem ani tento osvícenský nápad se nesetkal s kladným ohlasem u šlechty. Josefínský katastr, tak ve své původní verzi fungoval přibliţně rok, a tak v roce 1790, s nástupem Leopolda II. na trůn prostřednictvím tzv. leopoldovské restaurace, došlo k odstranění mnoha reforem Josefa II., včetně zrušení Josefského katastru, a navrácení ke katastru tereziánskému Katastrální obec Dalším novým významným institutem, který byl zřízen v rámci Josefského katastru, byly nové organizační jednotky, nazývané katastrální obce. Byly to soupisy domů a pozemků, které byly při sestavování vojenských odvodních seznamů považovány za jedno katastrální číslo. 24 V rámci obcí byly evidovány pozemky. Parcely byly samostatně zaměřeny a popsány, byly označeny číslem, druhem pozemku, místním názvoslovím, a byla u nich uváděna výměra. 25 Ačkoliv katastrální obce zanikly po smrti Josefa II., staly se základem obcí vzniklých za revoluce v letech 1848 aţ 1849, a současné i základe územní správy vyvíjející se do roku Katastr tereziánsko - josefínský Protoţe však josefským katastrem došlo k odstranění spousty nesprávností ve výměrách předchozího katastru, byl v roce 1792 zaloţen tzv. tereziánsko josefínský katastr, který skombinoval správné výměry katastru josefského a šlechtické výhody katastru tereziánského. V platnosti zůstal aţ do roku Blíţe TICHÝ, A. Pozemkový katastr a pozemkové knihy. Praha: Vilímkova kancelář čsl. Stavitelů, s MALÝ, K. a kolektiv autorů. Dějiny českého a československého práva do roku vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s Tomu se věnuje i JURNÍKOVÁ, J. a kol. Správní právo zvláštní část. 6. doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, s K tomu blíţe VOJÁČEK, L. SCHELLE, K. KNOLL, V. České právní dějiny. Plzeň: Aleš Čeněk, s TICHÝ, A. Pozemkový katastr a pozemkové knihy. Praha: Vilímkova kancelář čsl. Stavitelů, s

17 6. VÝVOJ MAJETKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ V 19. STOLETÍ Po neúspěchu osvícenský reforem nastalo přece jen v oblasti vývoje evidence nemovitostí významné období související s úpravou majetkového vlastnictví, a to od konce 18. století. S nástupem císaře Františka I. na trůn v roce 1792 nastala sice doba tzv. policejního absolutismu, kdy bylo bráněno rozvoji revoluční myšlenek šířících se Evropou, ale současně je toto období významné modernizacemi právních kodexů. Tyto modernizace pokračovaly v průběhu celého 19. století. Mnohé kodexy z tohoto období se na našem území dochovaly aţ do poloviny 20. století. 28 Nejvýznamnějším právním předpisem této doby je Všeobecný zákoník občanský, jenţ byl vyhlášen císařským pantem č. 946 Sb. z. s. dne 1. června Ten byl spjatý s evidencí nemovitostí jednak tím, ţe upravoval pojem věci nemovité a jednak tím, ţe zde bylo upraveno vlastnické právo a další věcná práva. Věcná práva, která upravoval Všeobecný zákoník občanský, a která byla předmětem zápisu v pozemkových knihách, byla mimo právo vlastnické, které opravňovalo vlastníka s věci nakládat podle své vůle, také další práva. Prvním z nich bylo právo sluţebnosti, coţ bylo věcné právo k cizím věcem, které vznikalo na základě smlouvy. Sluţebnost pozemková měla za následek to, ţe vlastník pozemku, na něm musel něco strpět či opomíjet ku prospěchu další osoby. Dělila se na domovní a polní. Obdobu sluţebnosti v dnešní právní úpravě označujeme jako věcné břemeno. K věcným právům patřilo i zástavní právo, slouţící k zajištění nároků pro věřitele. Zástavní právo na nemovitosti se nazývalo hypotéka. Co se věcných práv týče, rozlišoval Všeobecný zákoník občanský majitele a drţitele věci. Za majitele byl povaţován ten, kdo měl věc ve své moci či úschově. Drţitelem pak ten, kdo měl vůli věc za svou drţet. Rozlišoval se drţitel řádný, který měl právní důvod věc drţet, a neřádný, který věc násilně odňal. 29 Tradičně se pro Všeobecný zákoník občanský uţívalo subsidiárně římské právo, z něhoţ vychází i podstatná zásada související s evidencí nemovitostí, a to zásada superficies solo cedit, jejíţ význam znamenal, ţe stavba je součást pozemku. Tuto zásadu upravoval 297 následovně: Právě tak náležejí k nemovitým věcem, které byly vyvedeny na pozemku a půdě, aby tam trvale zůstaly, jako: domy a jiné budovy se vzdušným prostorem kolmo k nim; pak: nejen vše, co je zapuštěno do země, upevněno ve zdi, přinýtováno a přibito, jako: kádě na vaření piva, kotle na pálení kořalky a 28 Blíţe k tomu MALÝ, K. a kolektiv autorů. Dějiny českého a československého práva do roku vydání. Praha: Linde Praha a. s., s Podrobněji o tom VOJÁČEK, L. SCHELLE, K. KNOLL, V. České právní dějiny. Plzeň: Aleš Čeněk, s

18 vezděné skříně, ale i takové věci, které jsou určeny, aby se jich trvale užívalo s nějakým celkem: na př. okovy u studně, lana, řetězy, hasicí nářadí a podobně. 30 Tato zásada, stejně jako tento zákoník se na našem území dochoval aţ do roku 1950, kdy byl vydán nový občanský zákoník, coţ vedlo k tomu, ţe bylo moţné stavět stavbu na cizím pozemku. Po letech se tato zásada stává opět aktuální, kdy se k nám znovu vrací v novém občanském zákoníku, který má nabýt účinnosti 1. ledna 2012, v 506 nalezneme následující ustanovení: Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen stavba ) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. 31 Toto bude do budoucna znamenat, ţe se budou dávat do pořádku rozdílné majetkoprávní vztahy na stavby a pozemky pod nimi, které vznikaly během proluky, kdy se tato zásada neuţívala. Řešením v tomto případě by mělo být do budoucna předkupní právo pro vlastníka stavby či pozemku. Další zásada, podstatná pro evidenci nemovitostí, a upravená v Všeobecném zákoníku občanském, byla tzv. intabulace, coţ znamenalo zápis vlastnictví do veřejné knihy formou vkladu, který upravovalo ustanovení 431: Aby se převedlo vlastnictví k věcem nemovitým, musí nabývací jednání býti zapsáno do veřejných knih k tomu určených. Tento zápis se nazývá vklad (intabulace). 32 Znamená to tedy, ţe vlastnictví k nemovitosti vzniklo aţ zápisem do veřejné knihy, mělo tak konstitutivní účinek a ke vzniku vlastnictví tak nestačila pouze jen např. převodní smlouva. Tento princip byl později specifikován v knihovním zákoně č. 95/1871 ř. z. Při postupu zápisu se pouţívala tzv. intabulační doloţka, která obsahovala označení nemovitosti nebo práva na základě kterého měl být vykonán vklad, a současně výslovné prohlášení převodce, ţe souhlasí s převodem. Tento princip nalézáme i v současné právní úpravě, při vkladu vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí, musí návrh na zahájení řízení obsahovat označení práv, která mají být zapsána do katastru, 33 viz 4 odst. 3 písm. c) zákon č. 265/1992 Sb Obecný zákoník občanský č. 946/1811 Sb. z. s. EPIS [online databáze]. EPIS Ekonomicko-Právní Informační Systém, 2011[cit ]. Dostupné z: < c6f4e38513d>. 31 Nový OBČANSKÝ ZÁKONÍK [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. Dostupné z:< 32 Obecný zákoník občanský č. 946/1811 Sb. z. s. EPIS [online databáze]. EPIS Ekonomicko-Právní Informační Systém, 2011[cit ]. Dostupné na: < c6f4e38513d>. 33 BAREŠOVA, E. Intabulační doloţka a zápis věcných práv do katastru nemovitostí. Aspi [databáze]. Verze 13+. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009 [cit ]. 34 Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. 18

19 6. 1. Stabilní katastr změny v oblasti daňové v 19. století Přímo evidenci nemovitostí tak upravovala další významná právní norma tohoto období, a tou byl nejvyšší císařský patent č. 23 o dani pozemkové a vymření půdy, vydaný dne 23. prosince 1817, kterým byl zaveden nový Stabilní katastr. Přípravy na jeho vydání začaly jiţ vydáním dekretu ze dne 2. srpna roku 1806, který stanovil, ţe nový katastr má vyhotovit dvorská kancelář, s tím, ţe všechny pozemky, včetně hospodářsky obdělávaných, mají být geometricky zaměřeny, zobrazeny, sepsány a popsány, a to jednotně v celém Rakousku. Dále měly být pozemky rozděleny podle druhu kultur a uţívání. Plodné pozemky poddanské i panské, které byly předmětem zdanění, byly rozděleny do jakostních tříd. U pozemků měl být určován čistý výnos, tzv. katastrální výtěţek, který slouţil jako pomůcka pro oceňování a třídění parcel pro veřejné i soukromé účely, který byl vypočítán tak, ţe od zisku, který vzešel z obhospodaření půdy v jednom roce, byly odečteny všechny finanční náklady s ním spojené. Při zaměřování byla pro kaţdou katastrální obec vytvořena samostatná katastrální mapa, se zakreslenými hranicemi obce, které byly převzaty z josefínského katastru a všemi pozemky zvanými parcela. 35 Významnou novinkou, která se uţívá dodnes, bylo nové označení těchto parcel parcelními čísly. 36 Na rozdíl od předchozích katastrů, které byly zaloţeny na soupisu a popisu usedlostí a pozemků, byl stabilní katastr vybudován jako geometrické zobrazení pozemků. Mapy tohoto katastru byly vyhotoveny v měřítku 1:2880. Uloţeny byly v centrálním archivu katastrálních map. 37 Takto došlo k vytvoření tzv. Stabilního katastru, nařízeného jiţ zmiňovaným císařským patentem z roku Název stabilní nebo také stálý katastr byl odvozen od přesnosti a pečlivosti měření, které mělo vést k tomu, ţe uţ by katastr nemusel být do budoucna zásadně předěláván. 38 Tímto měřením vzniklo velké a významné mapové dílo se všemi zaměřenými pozemky v rakouské říši. Stabilní katastr včetně jeho map se stál základem i pro dnešní katastr nemovitostí. Významně většímu doplnění stabilního katastru došlo poté v letech 1869 aţ Orgány správy stabilního katastru Pro správu katastru bylo v roce 1818 zřízeno jako ústřední orgán Ředitelství triangulační a početní kanceláře. V jednotlivých zemích tuto správu zajišťovali zástupci vídeňského ředitele, tzv. trigonometři. Pro práce podrobného měření byl v kaţdé zemi zřízen zemský mapovní ředitel, 35 K tomu blíţe MAŠEK, F. Pozemkový katastr. 5. vydání. Praha: Knihovna ministerstva financí, s ČÚZK [online databáze]. Stručná historie katastru nemovitostí, [cit ]. Dostupné z: < 37 K tomu blíţe MAŠEK, F. Pozemkový katastr. 5. vydání. Praha: Knihovna ministerstva financí, s TICHÝ, A. Pozemkový katastr a pozemkové knihy. Praha: Vilímkova kancelář čsl. Stavitelů, s

20 v kraji pak jeho zástupce mapový podředitel, mapovní inspektoři, geometři a ostatní personál. V roce 1848 přešla ústřední agenda katastru do správy ministerstva financí, kde bylo pro tuto oblast zřízeno samostatné správní oddělení. V roce 1850 bylo zřízeno pod ministerstvem financí generální ředitelství katastru daně pozemkové, poté byla tato agenda v roce 1864 převedena pod správu generálního ředitelství přímých daní a v roce 1865 pod odbor pro správní sluţbu. Poté byly v roce 1883 zákonem č. 83/1883 ř. z., o evidenci katastru daně pozemkové, zřízeny evidence katastru daně pozemkové, které spadaly pod správu finančních úřadů II. stolice, ústředním orgánem bylo stále ministerstvo financí. 39 Zákonem č. 88/1869 ř. z., o dani pozemkové byl stabilní katastr revidován. Dani podléhaly pozemky uţívané jako plodná půda, mezi něţ patřily zahrady, vinice, role, louky, pastviny a lesy, a dále tzv. půda parifikační, mezi níţ patřily pozemky vyuţívané k jiným neţ zemědělským či lesnickým účelům, těmi byly doly, meze, stromořadí, břehy, území ţeleznic apod. Tyto pozemky byly zdaňovány stejně jako pozemky, které je obklopovaly. Osvobozené od daně byly nemovitosti vedené jako neplodná půda, koryta řek, náměstí, návsi, veřejné cesty, hřbitovy, budovy slouţící státu, apod Pozemkové knihy zápisy vlastnický práv Významným právním předpisem v oblasti soupisu vlastnický a jiných věcných práv k nemovitostem, jenţ navazoval jak na Všeobecný zákoník občanský, tak na Stabilní katastr, byl knihovní zákon č. 95/1871 ř. z., o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách, kterým byly zřízeny pozemkové knihy, coţ byly veřejné knihy, do kterých se zapisovala veškeré právní vztahy k nemovitostem, pokud tyto práva nebyly evidovány v jiných typech veřejných knih, na které se tento zákon také vztahoval. 41 Dne byl vydán zákon, kterým byly pozemkové knihy vedeny na našem území, a to zákon č. 92/1874 z. z. Č. o zaloţení nových pozemkových knih pro království České a o jejich vnitřním zařízení. Pozemkové knihy obsahovaly soupis všech nemovitostí vedených v katastru. K nim se zapisovaly práva a skutečnosti týkající se jednotlivých nemovitostí. Jednalo se o zápisy nabývacích práv, zrušených práv, anebo omezení práv k daným nemovitostem. Mimo vznik a zánik vlastnických práv k nemovitostem, které se do pozemkových knih zapisovaly formou vkladu, byly dalšími formami knihovních zápisu zápisů záznamy, kterými se zapisovalo například zástavní právo, předkupní právo nebo zpáteční koupě. Posledním typem 39 K tomu podrobněji MAŠEK, F. Pozemkový katastr. 5. vydání. Praha: Knihovna ministerstva financí, s Katastr nemovitostí po kapkách [online]. Zeměměřič, [cit ]. Dostupné z: < 41 JURNÍKOVÁ, J. a kol. Správní právo zvláštní část. 6. doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, s

21 zápisu byly poznámky, kterými mohly být do pozemkových knih zapsány hypotéky, exekuční draţby, ale také poznámka o nezletilosti vlastníka. Na stejném principu se dnes zapisují vlastnická a jiná věcná práv do katastru nemovitostí. 42 Všechny parcely zapsané v pozemkové knize tvořily tzv. knihovní tělo, ke kterému patřila očíslovaná knihovní vloţka. 43 Pro přesnost zápisů v pozemkových knihách co nejdokonalejší, a aby bylo jisté, o které zapsané pozemky se jedná, byly jejich přílohou tzv. mapy pozemkové knihy, ve kterých byly zaznamenány jednotlivé pozemky zakreslené. Těmito mapami bylo docíleno větší přesnosti pozemkových knih. 44 Pozemkové knihy nahradily do této doby fungující zemské desky. Uplavňovalo se v nich výše zmiňované pravidlo intabulace, upravené ve Všeobecném občanském zákoníku, které podmiňovalo vznik vlastnictví zápisem do veřejné knihy. Veřejné knihy byly takové typy knih, do kterých mohla nahlíţet veřejnost, a mohly se z nich pořizovat výpisy. Pozemkové knihy byly vedeny na Úřadech knihovních nebo na Odděleních pro knihy pozemkové, které sídlily u kaţdého okresního soudu a podřízeny byly okresnímu soudci, který měl na starosti knihovní věci Složení pozemkové knihy Pozemková kniha se skládala ze dvou hlavních částí, kterými byla hlavní kniha a sbírka listiny, dále sem patřily rejstřík nemovitostí, osobní rejstřík a knihovní mapa. Hlavní kniha byla zřízena pro kaţdé katastrální území a skládala se z knihovních vloţek, které byly rozděleny na tři listy. První list označení jako list A tzv. list statkové podstaty byl rozdělen na dvě oddělení, v I. oddělení byly vypsány všechny parcely s parcelními čísly, tzv. knihovní těleso, a u nich byla uvedena kultura. Ve II. oddělení byla zapsána práva související s vlastnictvím k nemovitostí a zněny knihovních tělesech. Druhý list B byl listem vlastnickým k celému knihovnímu tělesu, ve kterém se zaznamenávaly vlastnická práva a jejich změny a omezení týkající se nakládání s nemovitostmi. 42 Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. 43 K tomu blíţe TICHÝ, A. Pozemkový katastr a pozemkové knihy. Praha: Vilímkova kancelář čsl. Stavitelů, s Podrobně se tomu věnuje LOŠAN, F. O mapě knihy pozemkové v korunních zemích mocnářství Rakouského. Úvaha a spolu praktický výklad. 2. vydání. Tábor: Kraus, K tomu blíţe TICHÝ, A. Pozemkový katastr a pozemkové knihy. Praha: Vilímkova kancelář čsl. Stavitelů, s

22 Třetí list C - tzv. list závad obsahoval všechna věcná práva váznoucí na nemovitosti, včetně dluhů, věcných břemen apod. (Knihovní vloţka - Příloha č. 1). 46 Mimo knihovní vloţky, mohla obsahovat pozemková kniha, také tzv. seznamy, které byly označovány římskými číslicemi I. a II. Do těchto seznamů se zapisovaly nemovitosti, které nemohli mít dle zákona knihovní vloţku. Seznam I. obsahoval soupis veřejných cest, veřejných silnic, vodních toků a dalšího veřejného majetku. Seznam II. obsahoval soupis obecního statku, tedy např. obecní cesty, návsi, náměstí apod. (Seznam - Příloha č. 2). Sbírka listin obsahovala listiny, které byly podkladem zápisu do pozemkové knihy, např. kupní smlouvy, směnné smlouvy, dluţné úpisy apod. Rejstřík nemovitostí obsahoval seznam všech parcel v obci, u kaţdé parcely byla uvedena knihovní vloţka, ve které je zapsána. Osobní rejstřík byl abecední seznam jmen vlastníků knihovních vloţek v katastru obce. Knihovní mapa viz výše. Knihovní mapy byly aktualizovány podle změn vzniklých v ostatních částech pozemkové knihy Další druhy veřejných knih Dalšími druhy veřejných knih, do kterých se zapisovaly nemovitosti, které nemohly být zapisovány do pozemkových knih pro svůj speciální účel vyuţití, byly zvláštními druhy veřejných knih, kterými byly knihy ţelezniční, horní a vodní. Do ţelezničních knih se zapisovaly pozemky, které byly určené k uţívání pro ţelezniční nebo veřejnou dopravu. Zavedeny byly zákonem č. 70/1874 ř. z., o zakládání ţelezničních knih, o účinku hypotekárních práv propůjčených na ţeleznici a o knihovním zajištění zástavních práv majetníků ţelezničních přednostních úpisů. Pro ţelezniční knihy platil obecně knihovní zákon. Evidovaly se do nich ţeleznice jako samostatná hospodářská jednotka. Skládaly, se tak jako pozemkové knihy, z jednotlivých vloţek, do kterých se zapisovaly jednotlivé trati, pozemky a stavby kolem nich. Předpisy týkající se ţelezničních knih byly nahrazeny za první republiky zákonem č. 132/1930 Sb., o ţelezničních knihách. Zapisování jak do pozemkových, tak do ţelezničních knih se na našem území provádělo aţ do vydání zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. 48 Horní knihy byly dalšími zvláštními druhy veřejných knih, do kterých se zapisovala tzv. horní oprávnění. Ne tedy přímo pozemky, ale práva na těţbu nerostů. Horní práva byla na 46 PEKÁREK, M. a kol. Pozemkové právo. Plzeň: Vydavetelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., s K tomu blíţe TICHÝ, A. Pozemkový katastr a pozemkové knihy. Praha: Vilímkova kancelář čsl. Stavitelů, s K tomu blíţe ŠTEFANOVIČ, M. Pozemkové právo. Bratislava: EUROUNION spol. s r. o., s

23 našem území upravována v zákonících uţ od 13. století. V roce 1305 byl vydán královský horní zákoník, jímţ král uděloval horní právo všem horním městům v Čechách a na Moravě. Zmodernizovány byly horní práva v horním regálu ve Zlaté bulle Karla IV. z roku Horní knihy upravoval zákon č. 146/1854 r. z., Všeobecný zákon horní. Zápisy do horních knih byly zaloţeny na stejném principu jako zápisy do pozemkových knih. Všeobecný zákon horní byl speciální k obecnému knihovnímu zákonu. Horní knihy byly zrušeny zákonem č. 41/1957 Sb., o vyuţití nerostného bohatství. 50 Vodní knihy byly zakládány dle nařízení ministerstva orby č. 33 ze dne 20. září Vodní knihy byly vedeny u politických okresních úřadů spolu se sbírkami listin týkajících se vodních práv a sbírkami vodních map. Vodní knihy obsahovaly pořadové čísla zapsaných vodních práv; jméno obce, vody, břehů a usedlostí, kterých se vodní právo týkalo, včetně jména majitele a vyznačení ve vodní mapě; dále byl obsahem účel, objem, výměra a způsob uţívání vody, výška míry vody, přítoky; zapisovány byly do vodních knih také sluţebnosti týkající se vodního práva; sbírka listin na základě níţ bylo vodní právo zapsáno; současně mohly obsahovat i poznámky. Zápisy do vodních knih se prováděly v časové posloupnosti, podle toho kdy se o nich příslušný politický okresní úřad dozvěděl. Vodní knihy byly vázány do svazků. Vodní knihy sepisoval úředník politického okresního úřadu, vodní mapy zakreslovali techničtí zřízenci daného úřadu. Tak jako do ostatních veřejných knih, bylo moţné nahlíţet pod úředním dohledem i do vodních knih, bylo moţné z nich dělat výpisy, opisy i kopie map ČÁDA, F. Právní dějiny československé. 1. vydání. Brno: Československý akademický spolek právník, s K tomu blíţe ŠTEFANOVIČ, M. Pozemkové právo. Bratislava: EUROUNION spol. s r. o., s Nařízení č. 33 týkající se zakládání a sepisování vodní knihy i se sbírkou vodních map a listin, pak nařízení, kterým se rozhlašuje forma mír výšky vody a předpisy, kterých při usazení těchto šetřiti dluţno. Ze dne

24 7. VÝVOJ MAJETKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ V PRVNÍ REPUBLICE Nástupem 20. století nastalo v Evropě mnoho podstatný změn. Po 1. světové válce v roce 1918 došlo k rozpadu rakouského mocnářství, čímţ se přerozdělila Evropa a vznikly nové nástupnické státy včetně Československa. S tím je spojena problematika recepce rakouských zákonů. Nově vzniklé státy se s tímto musely srovnat v co nejkratší době. Jelikoţ nebylo moţné najednou vytvořit nový právní systém, byly převzaty předpisy Rakouska-Uherska a nové zákony vznikaly pomalu a postupně, v některých oblastech se ani za celé období první republiky nepodařilo vytvořit novou právní úpravu. Nejvýraznější je případ občanského práva. Jelikoţ nově vzniklé Československo, vzniklo spojení několika nástupnických zemí, ve kterých se právní předpisy vyvíjely odlišně, bylo potřeba při převzetí zákonů Rakousko-Uherské říše brát na toto zřetel. Tento problém řešil recepční zákon č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu v článku 2: Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti. 52 To znamená, ţe pro Čechy, Moravu a Slezsko, jenţ spadaly původně pod rakouské země, platily prozatímně předpisy rakouské a pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, jenţ byly součástí Uher, předpisy uherské, a specifickou oblastí bylo Hlučínsko s právními předpisy německými. V oblasti evidence nemovitostí tak pro české země platily, předpisy, které byly do této chvíle popsány. Na Slovensku ale byla situace jiná, jelikoţ patřilo za dob rakouské monarchie pod uherské země, kde se vývoj právních kodexů vyvíjel jinak. V oblasti daňové evidence se Tereziánský, ani Josefský katastr v Uhrách zřídit nepodařilo. V roce 1850 byl vydán císařský patent, kterým zde byla zavedena pozemková daň odváděná z panských i selských úrodných pozemků. K jejímu odvádění se uplatňovaly pomůcky tzv. daňového provisoria, kterými byly knihy polohy, které obsahovaly popis obecných hranic, hranic tratí, druhy kultur a mnoţství bonitních tříd v obci. Knihy udrţovány a uloţeny u obvodových notářů. I tady jiţ byly pozemky označovány parcelními čísly. Postupně začalo katastrální zaměřování, na jehoţ základě byl v roce 1875 zřízen katastr, fungující na stejných principech jako Stabilní katastr v rakouských zemích. 53 Zápisy vlastnických a jiných věcných práv se evidovaly, tak jako v rakouských zemích do pozemkových knih, ovšem tady na základě zákona č. 222 z roku Tento kniţní řád platil na Slovensku aţ do roku Zákon č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného sátu československého. Čl Více se tomu věnuje TICHÝ, A. Pozemkový katastr a pozemkové knihy. Praha: Vilímkova kancelář čsl. Stavitelů, s Podrobněji k tomu např. ŠTEFANOVIČ, M. Pozemkové právo. Bratislava: EUROUNION spol. s r. o., s

25 Se změnou státního zřízení při vzniku první republiky, bylo v zájmu nového demokratického státu a principu rovnosti občanů, zapotřebí i oslabit společenské a šlechtické vrstvy podporující rakouskou monarchii. Přispěl k tomu i zákon č. 61/1918 Sb., kterým byly zrušeny šlechtictví, řády, tituly a práva z nich plynoucí. V rámci těchto opatření byl vydán i zákon č. 179/1924 Sb., o zrušení svěřenectví, který se týkal tzv. fideikomisu, jenţ byl povaţován za neslučitelný s republikánským charakterem nového státu. Jednalo se o institut dědického práva v šlechtických rodinách. Princip rodinného svěřenectví spočíval v tom, ţe zakladatel svěřenectví shromáţdil nezcizitelný rodinný majetek, který se poté dědil jako celek podle předem stanovených pravidel nástupnictví. Vlastnictví fideikomisu se dělilo, mezi jeho dočasného drţitel, který mohl uţívat poţitků z něho, a mezi ostatní čekatele svěřenectví První pozemková reforma S oslabením moci šlechtických vrstev byly spojena i první pozemková reforma, která zasáhla do pozemkového vlastnictví. Jejím cílem bylo, aby v mladém státě vzniklo více společenských vrstev, kdy se měly rozvíjet také malý a střední rolníci. První pozemková reforma začala rokem 1919 a provedena byla několika zákony. 56 Nejvýznamnějším zákonem byl tzv. záborový zákon č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, kterým byla provedena úprava pozemkového vlastnictví, tím, ţe byly státem zabírány velké pozemkové majetky, které patřili jedné osobně nebo více spoluvlastníkům, čímţ byly zabrány pozemky i mnoha šlechtickým rodům. Jednalo se o zemědělskou půdu o rozloze větší neţ 150 ha, anebo o ostatní půdu s rozlohou větší neţ 250 ha. Půda se zabírala za náhradu upravenou v náhradovém zákoně č. 329/1920 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový, ovšem mimo půdu, která patřila příslušníkům nepřátelských států a příslušníkům císařské panovnické rodiny, ti neměly dle tohoto zákona na náhradu nárok. Zabraná půda byla poté přidělována malým českým a slovenským zemědělcům, ţivnostníkům apod., na základě přídělového zákona č. 81/1920 Sb. Všechny úkony, spojené s prováděním tohoto zákona, měl vykonávat Státní pozemkový úřad nově vzniklý zákonem č. 330/1919 Sb., o pozemkovém úřadě. 57 Postup při zabírání majetku nebyl jednorázová záleţitost, nejdříve pozemkový úřad oznámil vlastníkovi, který pozemek či pozemky mu budou zabrány. Vlastník zabíraného pozemku mohl soud do 30 dnů poţádat o propuštění pozemku ze záboru, nesmělo být ale propuštěno více jak 500 ha půdy. Současně byla tato informace sdělena knihovnímu soudu, který nařídil a provedl zápis 55 VOJÁČEK, L. SCHELLE, K. KNOLL, V. České právní dějiny. Plzeň: Aleš Čeněk, s BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s Zákon č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového. 25

26 poznámky o zamýšleném záboru do pozemkové knihy. Poté jiţ vlastník nemohl s takovýmto pozemkem nakládat, mohl jej však dále uţívat a poţívat z něj uţitky. Na nového majitele nebo stát přešlo vlastnické a ostatní práva související s pozemkem aţ dnem vkladu vlastnického práva do pozemkové knihy, coţ bylo zpravidla 30 dnů po zápisu poznámky. 58 Nejdiskutovanější konfiskace se týkala významného šlechtického rodu Lichtenštejnů, jenţ byli předními příslušníky moravské šlechty jiţ od 13. století a drţiteli několika moravských panství. A ač nebyli příslušníky Habsbursko Lotrinské dynastie, byl jim po první světové válce majetek konfiskován bez náhrady. Konfiskaci majetku během pozemkových reforem a především konfiskaci majetku Lichtenštejnů se více věnuje ve své disertační práci JUDr. Ondřej Horák Pozemkový katastr Vrcholem vývoje evidence nemovitostí v období první Československé republiky byl pozemkový katastr zaloţený zákonem č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení, s účinností od 1. ledna Jednalo se o geometrické zobrazení, soupis a popis veškerých pozemků v Československé republice. 60 Bylo to jednotné katastrální dílo pro celou Československou republiku, jehoţ cílem bylo odstranit všechny dosud platné zákony upravující tuto oblast, a to vzhledem k tomu, ţe doposud platila rozlišná právní úprava pro jednotlivé části Československa vycházející z recepce rakouských zákonů. Pozemkový katastr, byl tak jako předchozí katastry platící na našem území, zřízen pro daňové účely, ovšem začal se rozšiřovat i pro účel právní při převodech nemovitostí a všeobecně hospodářský. Dokonce při jeho schvalování, byla v Parlamentu projednávána myšlenka, ţe by se sloučila s pozemkovým katastrem i agenda pozemkových knih. K tomu sjednocení nedošlo, a tak pozemkové knihy fungovaly dál, tak jako doposud. 61 Ovšem úkolem nového katastru bylo mimo jiné i doplňování veřejných knih. 62 Pozemkový katastr dělil na pozemky s katastrálním výnosem, kterými byly role, louky, zahrady, vinice, pastviny, lesy, jezera a rybníky s hospodářským výnosem, a na pozemky bez katastrálního 58 K tomu blíţe BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s HORÁK, Ondřej. Lichtenštejnové mezi konfiskací a vyvlastněním. Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině dvacátého století [online] [cit ]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Karel Schelle. Dostupné z: < 60 Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení. 2, odst K tomu blíţe BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení. 3: Pozemkový katastr slouží tomu, aby byl získán podklad pro vyměřování veřejných daní a dávek s držbou pozemků spojených, pro zakládání, obnovování nebo doplňování veřejných knih a jejich map, zajištění držby, pro převod nemovitostí a pro reální úvěr. 26

27 výnosu, těmi byly pozemky vedené jako zastavěné plochy a nádvoří, neplodná půda a další pozemky, které nepodléhaly pozemkové dani. 63 Pozemkový katastr vycházel z předchozího stabilního katastru. Nově se pro mapy začalo pouţívat dekadické měřítko (1:1000), 64 a byly zobrazovány v novém souřadnicovém systému zvaném Jednotná trigonometrická síť katastrální, se zkratkou S-JTSK a současně v základní trigonometrické síti. 65 Základní trigonometrická síť ověřovala jednotnou trigonometrickou síť a slouţila k vědeckým účelům, například k poznávání tvaru země. Jednotná trigonometrická síť byla spojena s podobnými sítěmi okolních státu, na základě mezinárodní dohod. Trigonometrická síť bylo mapové zobrazení, zaloţené na spojení tří měřičských bodů tvořící trojúhelník. Trojúhelníky se navzájem spojovaly. Měřičské body byly vytýčeny fakticky i v území. Pozemkový katastr obsahoval pro kaţdé katastrální území katastrální operát v němţ byly zapsány, popsány a zobrazeny všechny pozemky. Uloţen byl u příslušného katastrálního měřického úřadu, kterým byl měřický okres. Katastrální operát se dělil na měřičský a operát písemný a dalších částí operátu, kterými byly sbírka listina a úhrnné výkazy. Měřičský operát byl sloţený z původní katastrální mapy, nebo jejího otisku a z příruční katastrální mapy. Písemní operát obsahoval soupisy a popisy pozemků. Byl sloţen z rejstříků parcel, parcelních protokolů, pozemkových archů, seznamu pozemkových archů, rejstříku drţitelů, seznamu parifikační půdy a záznamu změn. Sbírka listin obsahovala výpisy triangulační údajů, popisy hranic katastrálních území, polní náčrty, geometrické plány, místopisy měřičských bodů, vyhlášky o katastrálních území, ohlašovací listy, soudní usnesení, výkazy a záznamy změn, reklamační a odvolací listiny a vyřazené části pozemkového katastru. Úhrnné výkazy obsahovaly přehledy pozemkových archů, výkazy úhrnných katastrálních hodnot, seznamy jakostních tříd pozemků, výkazy o velikostních skupinách drţitelů půdy. Součástí katastrálního operátu byly také mapy katastrálních území, seznamy silnic, vod a elektrických vedení; dále mimo jiné obsahoval sestavení jakostních tříd pozemků, výpisy z veřejných knih, seznamy domů, výpisy ze soupisu památek a snímky map starých pozemkových knih K tomu blíţe VOJÁČEK, L. SCHELLE, K. KNOLL, V. České právní dějiny. Plzeň: Aleš Čeněk, s Dekadické měřítko [online]. Terminologický slovník zeměměřičství a katastru nemovitostí [cit ]. Dostupné z: Dekadické měřítko-měřítko mapy v desítkové soustavě. 65 V současné literatuře blíţe PEKÁREK, M. a kolektiv. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, s Podrobně se tomuto věnuje MAŠEK, F. Pozemkový katastr. 5. vydání. Praha: Knihovna ministerstva financí, s

28 Katastrální řízení a zápisy vlastnických a věcných práv Katastrální řízení se konalo při obnovení, doplnění, úpravě či opravě pozemkového katastru. Jednalo se o měření a šetření předmětů zákresů do katastrálních map a předmětů zápis do katastrálního operátu. Měření měli v kompetenci měřičtí úředníci, šetření pak pomocný orgán zvaný katastrální komise, sloţená z členů pocházejících z autonomní správy a odborných kruhů. Předsedou komise byl vţdy měřický úředník a dalšími členy i poradní členové, kterými byli znalci např. znalci půdy, vinařství, památek, apod. Komise měly v kompetenci vyšetřování hranic katastrálních území, šetření při obnovování pozemkového katastru, vedení pozemkového katastru a šetření místních změn jakosti pozemků. K takovým šetřením bývali přizvání i majitelé pozemků. Ti také o nové vyšetření půdy mohli komisi poţádat, šetření na návrh bylo ale placené ţadatelem. Výsledky takovýchto šetření byly zapsány a zakreslovány do pozemkového katastru. V souvislosti s ustanovením 3 zákona č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení, kdy měl pozemkový katastr mimo jiné slouţit k zakládání, obnovování či doplňování veřejných knih a jejich map a pro převod, musely tak orgány pozemkového katastru spolupracovat s knihovními soudy, aby byl pozemkový katastry udrţován v souladu s veřejnými knihami, do kterých se zapisovaly vlastnická a jiná věcná práva. Knihovní soudy tak byly povinny zasílat katastrálnímu měřickému úřadu všechny knihovní usnesení o změnách v knihovních tělesech a o zápisech věcných práv k nemovitostem, které musely být zaznamenány v pozemkovém katastru. A naopak katastrální měřické úřady byly povinny zasílat knihovním soudům všechny informace o změnách knihovních těles nebo věcných práv, které musely být zapsány ve veřejných knihách. 67 Katastrální zákon pak katastrálnímu měřickému řadu nařizoval, aby byly kaţdý šestý rok přezkoumány shody zápisů ve veřejných knihách se zápisy a popisy v pozemkovém katastru Orgány správy pozemkového katastru Nejvyšším orgánem, pod který pozemkový katastr spadal, bylo ministerstvo financí. Správou pak byly pověřeny finanční úřady druhé stolice, jimiţ byly Zemská finanční ředitelství v Praze a v Brně, dále generální finanční ředitelství v Bratislavě a hlavní finanční ředitelství v Uţhorodě. Jim byly podřízené výkonné katastrální úřady. Prvním z nich byl Katastrální měřičský úřad, jehoţ úkolem bylo vyšetřovat a provádět trvalé změny s opravovat nepřesnosti a chyby, a to tak aby 67 K tomu blíţe MAŠEK, F. Pozemkový katastr. 5. vydání. Praha: Knihovna ministerstva financí, s Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení

29 udrţoval katastrální operát v řádné shodě se skutečným stavem. Druhým výkonným katastrálním úřadem byl Archiv map katastrálních, kde byly uloţeny sklady s katastrálními mapami. 69 Pozemkový katastr byl tak jako současný katastr nemovitostí veřejným institutem. Zákon upravoval, ţe kaţdý můţe pod dohledem úředníka do katastru nahlíţet a dělat si z něj poznámky. Bylo moţné dělat obyčejné nebo ověřené opisy a výpisy katastru. Tyto sluţby byly prováděny za poplatek. 70 Pozemkový katastr byl, mimo období 2. světové války, udrţován v perfektním stavu aţ do roku 1956, kdy byla zavedena jednotná evidence půdy, která fungovala na jiných principech neţ pozemkový katastr. 69 TICHÝ, A. Pozemkový katastr a pozemkové knihy. Praha: Vilímkova kancelář čsl. Stavitelů, s Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení. 8 odst. 2: Každý může u přítomnosti úředníka, pověřeného dozorem nad katastrálními operáty, nahlédnouti do operátů pozemkového katastru a činiti si poznámky. Může si také vyžádati prosté nebo ověřené opisy, výpisy, otisky nebo snímky s operátu pozemkového katastru za poplatek podle sazby, kterou čas od času stanoví a vyhlásí ministerstvo financí. Mapy, nejsou-li potřebny u katastrálního měřického úřadu nebo u archivu map katastrálních, mohou býti na přiměřenou dobu zapůjčeny ministerstvu národní obrany pro účely vojenského mapování, a písemné katastrální operáty, nejsou-li potřebny u katastrálního měřického úřadu, mohou býti na přiměřenou dobu zapůjčeny úřadům, pověřeným scelováním pozemků, k úřední potřebě v jejich sídle. Ministerstvo financí může povoliti ještě další výhody úřadům, úředně oprávněným civilním geometrům anebo stranám při používání pozemkového katastru. 29

30 8. VÁLEČNÉ A POVÁLEČNÉ OBDOBÍ V období druhé světové války zůstala platná právní úprava o pozemkovém katastru i pozemkových knihách. Bohuţel se v tomto období nebral zřetel na jejich precizní vedení, proto je evidence z této doby ne příliš přesná. Velké změny nastaly v úpravě území i v pravidlech pro převody nemovitostí. První velkou změnou byl zábor hraničních území po uzavření mnichovské dohody v roce 1938, kdy Československo došlo o více jak 40 tisíc km 2 území. 15. března 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, a s tím došlo i k odtrţení území Slovenska a Podkarpatské Rusy. Knihovní vloţky a zápisy do veřejných knih týkajících se pozemků náleţící k území Sudet a dalším pohraničním území, byly svěřeny k provádění německým soudům na základě Nařízení Říšského ministra spravedlnosti o úpravě poměrů pozemkových knih na územních poloţených na hranicích Protektorátu Čechy a Morava a Slovenska ze dne 21. května Byl zřízen Pozemkový úřad pro Čechy a Moravu, jehoţ úkolem bylo zajistit odebrání půdy českým vlastníkům a převedení jí do vlastnictví německého. Byly vydávány zákony týkající se ţidovského majetku. Nejvýznamnějším bylo Nařízení říšského protektora ze dne 21. června 1939, zakazovalo ţidům jakkoliv nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí bez speciálního povolení. Postupně byl ţidovský majetek konfiskován a převáděn do německého vlastnictví. 72 Nápravu válečného stavu měly dát do pořádku dekrety prezidenta republiky. Prvním krokem bylo anulovat majetkové převody z doby války vzniklé pod nátlakem okupace nebo národní, rasové či politické persekuce. K tomu byl vydán Dekret prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů. Současně tento dekret upravoval tzv. národní správu, která se týkala majetku státně nespolehlivých osob a podniků opuštěných či drţených v rukou nespolehlivých osob, u niţ bylo zapotřebí udrţet stálý chod. 73 Dalším z nejvýznamnějších předpisů v této oblasti byl Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Stanovil, jaký majetek a komu má být odebrán, podmínky po jeho další přidělení, o němţ rozhodovaly přídělové komise zřízení také tímto dekretem. Majetek, který nebyl dál přidělen v důsledku nedořešených vlastnických vztahů, zůstal ve vlastnictví státu Nařízení Říšského ministra spravedlnosti ze dne , k úpravě poměrů pozemkových knih na územích poloţených na hranicích Protektorátu Čechy a Morava a Slovenska (RGB1. I., s. 798) 72 Podrobněji se tomu věnuje blíţe MALÝ, K. a kolektiv autorů. Dějiny českého a československého práva do roku vydání. Praha: Linde Praha a. s., s K tomu blíţe VOJÁČEK, L. SCHELLE, K. KNOLL, V. České právní dějiny. Plzeň: Aleš Čeněk, s Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. 30

31 Další velmi významný předpis byl Dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakoţ i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, ke konfiskaci docházelo okamţitě a bez náhrady. Pozemky zkonfiskované na základě tohoto dekretu byly poté osidlovány dle Dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci. Vlastnictví k takové půdě vznikalo okamţikem drţby daného pozemku Druhá a třetí pozemková reforma Součástí poválečných pozemkových změn byla i tzv. druhá pozemková reforma, která měla dokončit první pozemkovou reformu z 20. let, kdy měly být rozděleny zbylé velkostatky. K tomu byl vydán zákon č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy. S politickými změnami v únoru 1948 přišli i změny týkající se vlastnictví k pozemkům. Tzv. třetí pozemková reforma byla provedena zákonem č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), který v 1 zavedl zásadu týkající se zemědělských pozemků, a to, ţe půda patří těm, kdo na ní pracují. Všechny poválečné změny ve vlastnictví nemovitostí měly být zaznamenány v pozemkovém katastru i pozemkových knihách na základě zákona č. 90/1947 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vtahujících se na přidělený majetek. Navrhovat provedení takového knihovní pořádku mělo příslušet dle zmiňovaného zákona orgánům příslušným dle druhu pozemku. Jednalo-li se o konfiskaci majetku zapsaného v jedné knihovní vloţce, vyznačil knihovní soud poznámku o konfiskaci přímo do této knihovní vloţky. Jednalo-li se však pouze o jeden nebo více pozemků z mnoha zapsaných v knihovní vloţce, byla konfiskovaná parcela převedena na jinou knihovní vloţku. Pokud byly takto přepsány postupně všechny parcely knihovního tělesa, byla knihovní vloţka zrušena. Pozemky se do nové knihovní vloţky zapisovaly bez závad. Vkladovými listinami byly rozhodnutí o přídělu, jiné rozhodnutí či prohlášení Fondu národní obnovy nebo jiného příslušného úřadu o přechodu konfiskovaného majetku na jiného nabyvatele. Katastrální operáty doplněné o tyto nové zápisy ve veřejných knihách, mohly být uţívány jako podklad pro pozemkovou daň. Všechny poválečné změny ve vlastnictví nemovitostí měly být zaznamenány v pozemkovém katastru i pozemkových knihách na základě zákona č. 90/1947 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních 75 Dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci. 31

32 poměrů vtahujících se na přidělený majetek, k čemuţ aţ na výjimky ovšem nedošlo vzhledem ke společenským změnám, které nastaly po únoru Změny po roce 1948 V prvních letech po druhé světové válce zůstaly v platnosti předpisy upravující jak zápisy do pozemkových knih, tak i pozemkový katastr, jejich přesnost však v důsledku konfiskací proběhlých po válce nebyla jiţ tak přesná a spolehlivá. Se změnou společenských hodnot a nastolených nástupem komunistické strany k moci ve státě v únoru 1948, však přišli změny týkající se vlastnictví i evidence nemovitostí. Nastala doba znárodňování majetků, která začala jiţ výše zmiňovaným zákonem č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), kterým byla provedena tzv. třetí pozemková reforma, jimiţ byla zabírána zemědělská půda o rozloze vyšší jak 50 hektarů. Princip, který tento zákon upravuje, a to ţe půda patří tomu, kdo na ní pracuje, byl zakomponován i do nové ústavy vydané na základě ústavního zákona č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky, ze dne 9. května V nové ústavě byla zakotvena i podstata hospodářství postavená na principech znárodnění. Mimo zmiňované zabírání půdy, byly znárodňovány i průmyslové podniky s více jak 50 zaměstnanci, doly na těţbu nerostného bohatství (s tím souvisí ztráta smyslu zápisu do veřejných knih, v tomto případě horních knih), banky, veřejná doprava apod. 77 Toto znárodnění proběhlo na základě zákona č. 114/1948 Sb., o znárodněn některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národní podniků, a zákona č. 115/1948 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru. Po únoru 1948 se začaly také zpracovávat právní kodexy, které by podporovaly komunistickou ideologii. Jedním z nich byl i zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. V oblasti týkající se vlastnických práv zaváděl nové druhy vlastnictví 78, a to socialistické vlastnictví upraveno ustanovením 100 aţ 104, které se dále dělilo na vlastnictví státní a vlastnictví druţstevní, ve státním vlastnictví byl výhradně národní majetek. Dalším druhem bylo osobní vlastnictví upraveno v 105, které se týkalo předmětů domácí a osobní potřeby, rodinných domů a úspor nabytých 76 BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, Str Ústavní zákon č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky. 78 Více k tomu VOJÁČEK, L. SCHELLE, K. KNOLL, V. České právní dějiny. Plzeň: Aleš Čeněk, s

33 prací. Posledním druhem bylo soukromé vlastnictví, které nebylo blíţe specifikováno, jen 106 byl jeho obecnou definicí. 79 V 110 stroze upravoval vlastnictví k půdě, které se upravovalo podle občanského zákoníku, pokud speciální zákon nestanovil jinak. Vycházel při tom samozřejmě z principu, ţe půda patří těm, kdo na ní pracují. Půda v celé době socialismu patřila mezi nadřazené pozemky, např. titul z roku 1983 Vlastnictví a uţívání půdy a pozemková správa uvádí, ţe půda netvoří předmět osobního vlastnictví, a je-li třeba vyvlastnit půdu, ustupuje též nedotknutelnost osobního vlastnictví k věcí, která je půdou pevně spojena, totiž k rodinným domkům, rekreačním chatám atd. Obecná deklarace ústavy o nedotknutelnosti osobního vlastnictví je ovlivněna zvláštnostmi půdy, jejíž rozdělení v celospolečenském zájmu je nutné i pomocí mocenského zásahu státu. 80 Podstatné pro evidenci nemovitostí v občanském zákoníku z roku 1950 bylo zrušení zásady superficies solo cedit, zavedené Všeobecným zákoníkem občanským, podle níţ byla stavba součástí pozemku. Za nemovité věci povaţoval pozemky a stavby, ovšem v 25 bylo upraveno, ţe: Součástí pozemku je vše, co na něj vzejde. Stavby nejsou součástí pozemku. 81 Zrušení této zásady bylo nešťastným řešením, se kterým se potýkáme i v současnosti. Stavby různého typu byly budovány na pozemcích, které nemusely patřit majitelům stavby. V době, kdy byla většina pozemků ve státním vlastnictví, a patřili tedy všem, v tomto řešení problém nikdo neviděl. Ovšem v současnosti, kdy byly po roce 1989 pozemky vráceny do soukromých vlastnictví, nastávají situaci, kdy se stavbou nelze dál nakládat, například při přestavbě domu, kdy je potřeba i souhlasu vlastníka pozemku. V této situaci se dodatečně řeší majetkoprávní vypořádání, je-li s kým. Dodnes se setkáváme se stavem, kdy pozemek nebyl navrácen původnímu vlastníku, a to třeba proto, ţe dodnes nebyl dohledán jeho dědic. Současně uţ nebyl podmínkou pro nabytí nemovitého vlastnictví intabulační princip, tedy vznik vlastnictví podmiňovaný zápisem do veřejné knihy. Zápisy byly sice ještě zachovány podle 112, kdy se převod vlastnictví k věcem nemovitým, zapsaným v knize pozemkové nebo železniční, zapíše do těchto knih. 82 Tyto zápisy byly však uţ jen deklaratorní. Vlastnictví mohlo bez něj vzniknout na základě smlouvy, ze zákona, na základě úředního výroku, vydrţením a jinými způsoby například jednalo-li se o věc ztracenou, nikomu nepatřící, nebo přírůstkem či zpracováním věci. Povinnost zapisovat do pozemkových knih měly po roce 1951 jen socialistické organizace Zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. 106: Soukromé vlastnictví se spravuje ustanoveními danými pro právo vlastnické, pokud z nich neplyne, že platí jen o vlastnictví socialistickém nebo osobním. 80 FÁBRY, V. DRBONÍK, J. Vlastnictví a užívání půdy a pozemková správa. Praha: ACADEMIA, s Zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník Tamtéţ K tomu blíţe PEKÁREK, M. a kolektiv. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, s

34 8. 3. Jednotná evidence půdy V souvislosti se změnami, vyplývajících jak z občanského zákoníku z roku 1950, tak z ústavy z roku 1948, kdy bylo upřednostňováno evidování uţivatele pozemku neţ vlastníka, byla zavedena v roce 1956 usnesením vlády č. 192 tzv. jednotná evidence půdy, která nahradila uţ jen chabě fungující pozemkový katastr. Jednalo se tedy o evidenci faktických uţívacích vztahů k půdě, bez ohledu na vlastnické vztahy. Tato evidence měla slouţit jako pomůcka k plánování zemědělské výroby, ochraně zemědělského fondu a pro potřeby hospodářskotechnické úpravy pozemků, a neslouţila tedy jiţ k daňovým účelům. Jednotná evidence půdy jiţ nepočítala s tím, ţe by při změnách uţívání zemědělské půdy, smělo docházet ke změnám vlastnických práv k této půdě. 84 To byl také důvod, ţe se upustilo od evidování vlastnických práv k pozemkům ve veřejných knihách. Vzhledem k těmto skutečnostem mohly vznikat v tomto období nepodloţené převody vlastnictví k pozemkům, které do budoucna ztíţily zavedení přesných evidencí nemovitostí. Při budoucím převodu těchto pozemků, bylo a je, tam kde ještě existují, potřeba nejdříve pozemky zidentifikovat Orgány JEP Zaloţení a správa jednotné evidence půdy, bylo na základě vládního nařízení č. 1/1954 Sb., o zřízení Ústřední správy geodézie a kartografie, svěřeno Ústřední správě geodézie a kartografie, a jejím okresním střediskům geodézie, ty odpovídaly za údrţbu a vedení operátu ve svém obvodu. Měly za úkol vyšetřit a změřit nahlášeny změny, poskytovaly odbornou a technickou pomoc. Od roku 1956 do února roku 1962 se vedení jednotné evidence půdy rozdělilo i mezi místní národní výbory, které ve svém obvodu odpovídaly za zjišťování, a zaznamenávání vzniklých zněm na pozemcích Operáty JEP Jednotná evidence půdy obsahovala mapový a písemný operát vycházející z předchozího pozemkového katastru, ovšem vyhotoveny byly pro celou obec, i kdyţ se v ní nacházelo více katastrálních území. Operáty mohly být vedeny přímo i pro potřeby místních národních výborů. Měřičský operát obsahoval: - pozemkové mapy, které nahradily mapy katastrální, a byly spolu pracovními mapami vedeny u okresních středisek geodézie, - pracovní mapy, které byly pouţívané pro práci v terénu, 84 K tomu blíţe BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s

35 - evidenční mapy, coţ byl snímek pozemkové mapy se zákresem obvodů jednotlivých obcí, proto byly vedeny u místních národních výborů. Písemní operát se dělil na následující části: - soupis parcel, - výkaz změn, - seznam evidenčních listů, - seznam domů, - rejstřík uţivatelů, popřípadě vlastníků, - evidenční listy, ty byly vystavovány pro kaţdého uţivatele půdy v obci. Obsahoval vyznačení všech uţívaných parcel, s uvedením jejich parcelního čísla, výměry a druhu. Vlastnictví bylo zaznamenáváno jen u domovního majetku. Jednalo se o nejdůleţitější sloţku písemného operátu Evidence změn v JEP Pokud nastaly na nemovitostech změny v uţívání, výměře či způsobu obdělávání půdy, bylo povinností vlastníka či uţivatele, nahlásit tyto změny do 30 dnů od jejich zjištění příslušnému místnímu národnímu výboru. Místní národní výbor pak o těchto změnách prostřednictvím daných tiskopisů informoval okresní středisko geodézie, které je zaznamenalo do příslušných operátu jednotné evidence půdy. 85 Jednotná evidence půdy fungovala v letech 1956 aţ V těchto letech nepodléhala vlastnická práva k nemovitostem ţádné systematické evidenci Z dobové literatury se tomu blíţe věnuje POSPÍŠIL, B. Právní aspekty a problémy evidence nemovitostí. 1. vydání. Praha, ACADEMIA, s K tomu blíţe PEKÁREK, M. a kolektiv. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, s

36 9. EVIDENCE NEMOVITOSTÍ Jednotná evidence půdy, bez vlastnický zápisů se časem ukázala jako nedostatečná, proto došlo k novému zavedení evidence nemovitostí zákonem č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. Podle nějţ se evidovaly právní vztahy k nemovitostem i ostatní evidenční vztahy. Zákonem o evidenci nemovitostí byl zrušen obecní knihovní zákon, podle nějţ se zapisovala vlastnická práva do pozemkových knih. Došlo tak poprvé v historii ke sjednocení dvou linií, ve kterých se do této doby evidování nemovitostí provádělo, a to evidence pro daňové účely a evidence vlastnických práv. K tomuto zákonu byla vydána prováděcí vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci nemovitostí. Evidence nemovitostí byla zřízena za účelem získávání, uchovávání, zpracovávání a vydávaní informací o nemovitostech. A jak uvádí učebnice z roku 1966: Měly zde být vedeny skutečné vztahy a užívací a právní vztahy vlastnické a užívací. Z toho důvodu tato evidence obsahovala údaje pocházející z jednotné evidence půdy, které měly být doplněny o právní vztahy k nemovitostem. Měla být založen na dobrém mapovém podkladě, který měl poskytovat informace o výměře a kultuře, o vlastníku a uživateli každého pozemku, čímž měly být dány potřebné předpoklady nejen pro zakládání, ale i pro správné vedení evidence, která měla vyhovovat zemědělskému plánování rostlinné a živočišné výroby, a měly také umožnit správné rozmístění výstavy sídlišť, průmyslových závodů, a hlavně měla zamezit zmenšování výměry orné půdy. 87 Evidence nemovitostí měla podle 1 zákona o evidenci nemovitostí slouţit hlavně pro plánování a řízení hospodářství, hlavně zemědělské výroby, dále pro ochranu socialistického společenského a také osobního vlastnictví a pro ochranu zemědělského půdního fondu a lesního fondu. 88 Hlavním úkolem evidence nemovitostí tedy bylo zachycovat a průběţně aktualizovat technické a právní údaje o všech pozemcích a stavbách, které slouţili k výše uvedenému účelu. V tomto období bylo národohospodářské plánování povaţováno za základní princip uplatňování hospodářskoorganizátorské funkce socialistického státu. O tom pojednávaly i učebnice správního práva: Národní hospodářství v Československé socialistické republice je v souladu se socialistickou soustavou hospodářstvím plánovaným a je zřízeno jednotným plánem. Všechny organizace jsou proto povinny vyvíjet veškerou sovu činnost v souladu s plány rozvoje národního hospodářství a zajišťovat plnění svých plánovaných úkolů. Národohospodářské plány jsou základem řízení československého národního hospodářství. Základní cíle, hlavní úkoly a podmínky realizace státního plánu rozvoje národního hospodářství jsou právně zakotveny v zákonech o pětiletém 87 POTUŢÁK, P. PODHORSKÝ, I. ŘIHÁČEK, F. Evidence nemovitostí. Praha: České vysoké učení technické, s Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. 36

37 plánu, a představují závaznou směrnici pro řídící činnost vlády ČSSR, vlád republik, ústředních a jiných orgánů ČSSR a republik a pro hospodářskou činnost socialistických organizací. Základní cíle plánu vycházejí z hospodářské a sociální politiky Komunistické strany československé zajišťují uspokojování rostoucích hmotných a duchovních potřeb obyvatelstva upevňování jeho životních a sociálních jistot na základě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti společenské výroby a kvality veškeré práce. Státní plány rozvoje národního hospodářství a ostatní národohospodářské plány jsou tedy závazným základem pro řídící a hospodářkou činnost. 89 Mezi další úkoly evidence nemovitostí pařilo evidování a ochrana soukromého nemovitého majetku občanů a nesocialistických organizací Obsah evidence nemovitostí V 2 bylo stanoveno, co všechno se do evidence nemovitostí zapisuje. Předně to byly veškeré nemovitosti na území Československa, jejich druh, výměr, způsob vyuţití. Nemovitosti se rozdělovaly na pozemky a stavby. Pozemky se členily podle druhy na zemědělskou půdu a nezemědělskou půdu. Zemědělská půda se členila na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Nezemědělská půda se členila na lesní půdu, rybník, potoky, ostatní vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, na níţ se nacházely stavby, a ostatní plochy. 91 Dále to byly vlastnické vztahy k těmto nemovitostem, správa národního majetku, právo osobního uţívání a omezení vlastnických práv k nemovitostem, které byly upraveny v novém občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Všechny tyto informace byly rozděleny do jednotlivých částí evidence nemovitostí, kterými byly jednotlivé operáty. Evidence nemovitostí byla vedena pro kaţdou obec podle katastrálního území, které bylo technickou jednotkou. Evidence nemovitostí byla sloţena z měřického a písemného operátu, sbírky listin a sumarizačních výkazů. Měřický operát byl sloţen pozemkové mapy, mapy pracovní a evidenční. Písemní operát sloţený z výkazů změn, soupis parcel, evidenčních listů, vlastnických listů, seznamu uţivatel, vlastníků, rejstřík uţivatelů, seznam domů. Sbírka listin obsahovala rozhodnutí a jiné listiny, záznamy změn, polní náčrty, geometrické plány, výpočty výměr změněných parcel, soupisy hlášení a další, 89 MÁŠA, M. a kol. Československé správní právo. Zvláštní část. 1. vydání. Brno: Rektorát UJEP, s Podrobněji k tomu POSPÍŠIL, B. Právní aspekty a problémy evidence nemovitostí. 1. vydání. Praha, ACADEMIA, s K tomu blíţe také KOSTA, P. Evidence nemovitostí. 3. vydání. Brno: Vysoké učení technické, s

38 Sumarizační výkazy obsahovaly úhrnné hodnoty druhů pozemků, přehledy úhrnných údajů evidenční listů aj Listy vlastnické Nově byly v této evidenci zřízeny listy vlastnické, do kterých se zapisovaly právní vztahy k nemovitostem. Byly součástí písemného operátu. Svou povahou nahrazovaly knihovní vloţky pozemkových knih. Pro kaţdého vlastníka či spoluvlastníky byl zřízen list vlastnický, který obsahoval soupis pozemků, které vlastnil v jednom katastrálním území, včetně jejich parcelních, popisních či evidenčních čísel, zapisovalo se do nich také právo uţívání pozemku i všechna omezení týkající se vlastnických práv. 93 V tomto smyslu jsou vedeny listy vlastnické i současném katastru nemovitostí. Listy vlastnické byly sloţeny ze čtyř částí označovaných písmeny A D. Část A zaznamenávala jméno vlastníka či vlastníků, data narození, vlastnické podíly a adresy vlastníků. Část B obsahovala parcelní čísla pozemků a dále stavby vybudované na pozemcích. Část C v této části byly zapsány omezení vlastnických práva a jiná věcná práva, jako např. věcná břemena a zástavní práva váznoucí na nemovitostech. Část D obsahovala důleţité údaje týkající se částí A aţ C Doplňování evidence právních vztahů Proluka, která vznikla, v evidenci právních vztahů od padesátých let do vydání tohoto zákona byla během dalších dvaceti let doplňována, kdy byly do evidence zapisovány jak aktuální změny právních vztahů k nemovitostem, tak i právní vztahy do této doby neevidované. Zápisy právních vztahů se prováděly ve dvou etapách. První etapa, etapa zakládání evidence nemovitostí začala účinností zákona o evidenci nemovitostí a trvala do roku Při jejím průběhu došlo k zaznamenání běţných změn ve vlastnických vztazích a k zápisům nově vzniklých právních vztahy k nemovitostem. Druhá etapa zakládání začala v roce Během jejího průběhu byly postupně zapisovány všechny právní vztahy k nemovitostem, u kterých ještě nebyly zaznamenány, a to jednotlivě v celé obci za spolupráce místních národních výborů, státních notářství, dotčených občanů a organizací. Cílem bylo docílení souladu evidence nemovitostí se skutečným právním 92 Podrobně POTUŢÁK, P. PODHORSKÝ, I. ŘIHÁČEK, F. Evidence nemovitostí. 1. vydání. Praha: České vysoké učení technické, s Tamtéţ. s Více např. POSPÍŠIL, B. Právní aspekty a problémy evidence nemovitostí. 1. vydání. Praha, ACADEMIA, 1975.s

39 stavem. 95 Ke kompletnímu doplnění ovšem nedošlo. Jako podpůrné pomůcky při doplňování evidence nemovitostí byly pouţity dřívější katastry a veřejné knihy Zápisy vlastnických a jiných změn Podle zákona o evidenci nemovitostí jiţ bylo povinností, ovšem při porušení nijak nesankcionovanou, na rozdíl od předchozí jednotné evidence půdy, hlásit všechny změny týkající se změn zapsaných právních vztahů k nemovitostem. Tuto povinnost měli jak vlastníci, tak uţivatelé, aby byl zajištěn soulad zápisů se skutečným stavem. Hlásit se tak musely do 15 dnů příslušnému místnímu národnímu výboru nebo středisku geodézie, všechny změny uţivatele pozemku, druhu pozemku, způsobu uţívání a hranic pozemků. Na vyzvání se musely předloţit všechny doklady, na základě níţ měly být zapsány změny v evidenci. Přesto problém s evidováním a doplňováním evidence právních vztahů k nemovitostem a udrţování evidence v souladu se skutečným stavem, zůstával problémem celého období existence evidence nemovitostí podle zákona č. 22/1964 Sb., a to v návaznosti na budování socialistického plánu, podle nějţ měla být evidence v perfektním stavu během několika let její existence. Tomuto problému se v 70. letech věnoval Boleslav Pospíšil, který ve své knize Právní aspekty a problémy evidence nemovitostí, tuto situaci bere: jako jeden z hlavních dobových problémů, kdy vinu v těchto nedostatcích vidí v liknavosti nabyvatelů nových pozemků i povinných subjektů, kteří příslušným orgánům nedokládají potřebné listiny k doplnění evidence nemovitostí, a v tom, že orgány geodézie nemají k dispozici žádná oprávnění sankčního charakteru, kterými by mohly přinutit liknavé účastníky rychlejšímu vyjasnění právně nedořešených otázek. 97 Oznamovací povinnost měly také soudy, státní notářství, národní výbory a ostatní orgány, které rozhodovaly o právních vztazích k nemovitostem. Ty musely středisku geodézie do 60 dnů doručit rozhodnutí, kterým vznikaly nebo se právní vztahy k nemovitostem měnily. Toto souviselo s ustanovením nového občanského zákoníku č. 64/1964 Sb., který zavedl změnu u smluv, kterými byly do evidence nemovitostí zapsány vlastnické práva k nemovitostem. Tyto smlouvy musely být povinně registrovány na státním notářství, pokud smlouva nebyla registrována, vlastnictví nevzniklo. 98 Novela občanského zákoníku z roku 1982, pak vznik vlastnictví vázala na účinnost smlouvy, která vznikla opět registrací na státním notářství. Právní vztahy k nemovitostem bylo moţné zapisovat na základě: 95 K tomu blíţe POSPÍŠIL, B. Právní aspekty a problémy evidence nemovitostí. 1. vydání. Praha, ACADEMIA, s K tomu blíţe PEKÁREK, M. a kolektiv. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, POSPÍŠIL, B. Právní aspekty a problémy evidence nemovitostí. 1. vydání. Praha, ACADEMIA, s Tamtéţ. s

40 pravomocných rozhodnutí soudů, arbitráţí, státních notářství národních výborů a dalších orgánů, které mohly rozhodovat o právních vztazích k nemovitostem, smluv a jiných listin, na jejichţ základě se zakládaly, měnily, omezovaly nebo rušily vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem, návrhů orgánů a organizací oprávněný podle zvláštních předpisů, na základě niţ mohou ţádat vyznačení omezení vlastnických k nemovitostem, rozhodnutí orgánů národních výborů o udělení čísla popisného nebo evidenčního u kolaudovaných staveb, podmínkou je však připojení geometrického plánu, kterým můţe být stavba zaměřena, podle výsledků místního šetření, které proběhlo při druhé etapě zakládání evidence nemovitostí. Listiny, podle nichţ jsou právní vztahy v evidenci nemovitostí zapisovány, zůstávají zaloţeny ve sbírce listin u střediska geodézie. 99 Informace o změnách evidence nemovitostí byly získávány také pochůzkami a šetřeními v terénu, leteckými snímky, prostřednictvím hlášení o změnách od místního národního výboru, dále díky sumarizačním a geodetickým pracím, geometrickým plánům, apod. Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou byl prováděn zákon o evidenci nemovitostí upravoval pětileté cykly, ve kterých měla být získávány nové informace o změnách v katastru Orgány evidence nemovitostí Orgány Ústřední správy geodézie a kartografie byly dle zákona o evidenci nemovitostí orgány evidence nemovitostí, které vedly, zakládaly a udrţovaly evidenci nemovitostí v souladu se skutečným stavem. Po roce 1968, kdy vznikla z Československa federativní stát, se tyto orgány rozdělily na Český úřad geodetický a kartografický, a na Slovenský úrad geodézie a kartografie. Zákonem č. 36/1973 Sb., byly správou evidence nemovitostí pověřeny územní orgány geodézie a kartografie v krajích. Výkonnými orgány byly střediska geodézie v okresích. Ty organizačně spadaly do národních podniků Geodézie v krajích. Od roku 1975 tvořily orgány evidence nemovitostí rozděleny od nejvyšších pater na Český úřad geodetický a kartografický, pod něj spadal Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický v Praze, dále na orgány s celostátní působností, a to Geodetický ústav a Kartografie, poté orgány s krajskou působností, 99 Podrobně k tomu POSPÍŠIL, B. Právní aspekty a problémy evidence nemovitostí. 1. vydání. Praha, ACADEMIA, s K tomu blíţe také MICHAL, J. Evidence nemovitostí (Inovace). 1. vydání. Praha: České vysoké učení technické, s

41 kterými byly Geodézie a Geodetické a kartografické správy. Dále to byly Střediska geodézie, jenţ byly výkonnými orgány pro evidenci nemovitostí se sídlem v okresech. Součinnými orgány byly také okresní národní výbory a místní národní výbory. 101 Evidence nemovitostí byla na našem území vedena aţ do roku 1992, kdy byly zavedeny nové zákony upravující tuto oblast, které jiţ byly v souladu se společenskými změnami, které nastaly po pádu komunistického reţimu v roce K tomu blíţe KOSTA, P. Evidence nemovitostí. 3. vydání. Brno: Vysoké učení technické, s

42 10. MAJETKOPRÁVNÍ VÝVOJ PO ROCE 1989 Na podzim roku 1989 došlo v Československu k pádu komunismu, coţ sebou přineslo rozsáhlé rekodifikace zákonů v souladu s nástupem demokratického zřízení státu a v souladu s přechodem k trţní ekonomice. V souvislosti s evidencí nemovitostí došlo ke změnám v oblasti právní úpravy vlastnictví. Novelou občanského zákoníku se přestaly rozlišovat jednotlivé druhy vlastnictví na socialistické, druţstevní, osobní atd. Vlastnictví se stalo základním lidským právem zakotveným v Listině základních práv a svobod. Aby bylo těchto změn docíleno i fakticky musely být dány do pořádku i vlastnické vztahy k zabíraným majetkům v době socialismu. K tomu bylo na počátku devadesátých let dvacátého století vydáno několik restitučních zákonů, na základě nichţ měly být vráceny i zkonfiskované nemovitosti do rukou původních majitelů. 102 Restitučními zákony mělo dojít, hlavně ke zmírnění následků křiv vzniklých v letech 1948 aţ Prvním z řad těchto zákonů byl zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. Tímto zákonem měly být navráceny movité a nemovité věci, nebo za ně měla být poskytnuta náhrada. Jednalo se o věci, které byly odebrány svým majitelům, na základě několika následujících předpisů: nařízením vlády č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věci uţívaný organizacemi socialistického sektoru. Tyto věci byly původně socialistickým organizacím pronajímány a poté tímto zákonem a vzaty do socialistického vlastnictví, a to buď bez náhrady, nebo za úplatu. Dále zákonem č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku. Jednalo se o zabavování bytů a bytových domů ve vlastnictví fyzických osob nebo soukromých právnických osob. 103 Zákonem o mimosoudních rehabilitacích č. 87/1991 Sb., měly být zmírněny majetkové a jiné křivdy vzniklé na základě občanskoprávních, pracovně právních a správních aktů, vydaných v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, které nelze úplně napravit. Státní orgány a postupy, kterými měly být tyto nápravy učiněny, určil zákon č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích. Těmito orgány byly finanční úřady, ministerstvo financí a Ministerstvo vnitra ČR. 104 Zmírnění následků za zabrání zemědělských pozemků dle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakoţ i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, mělo být vykonáno na základě zákona č. 243/1992 Sb., kterým se 102 K tomu blíţe VOJÁČEK, L., SCHELLE, K. KNOLL, V. České právní dějiny. Plzeň: Aleš Čeněk, s Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. 104 Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. 42

43 upravují některé otázky související se zákonem o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Restituce se netýkaly pouze majetků ve vlastnictví fyzických a soukromých právnických osob, ale i dalších subjektů, kterými byly obce, tělovýchovné organizace, nebo také církevní organizace. Restituce týkající se historického majetku patřícího obcím byly nařízeny zákonem č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Tímto zákonem přecházejí do vlastnictví obcí věci z vlastnictví České republiky, a to ty, se kterými měly právo hospodařit národní výbory do listopadu roku 1991, dále ty, s nimţ začaly obce hospodařit po listopadu Věcmi dle tohoto zákona, které přecházejí do majetku obcí, mohou být nezastavěné pozemky, pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob a stavby, které tvoři s pozemkem jeden funkční celek. Podmínkou těchto převodů tedy je, ţe musí být současně splněny tři základní podmínky pro převod věcí do majetku obcí, těmi jsou, ţe se musí jednat o majetek, který ve výše uvedené době patřil České republice, ke stanovenému dni měl právo s tímto majetkem hospodařit právní předchůdce obce a poslední podmínkou je, ţe s tímto majetkem tento předchůdce hospodařil. 105 Podmínky práva hospodaření s majetkem vycházejí z vyhlášky č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem. 106 Na základě zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, byly navráceny majetky Československé obci sokolské a dalším znovu vzniklým nástupnickým organizacím. 107 Dalším zákonem č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, byly navráceny řeholním řádům a kongregacím nemovité majetky, které jim byly v padesátých letech dvacáté stolení protiprávně odňaty Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 28 Cdo 1573/ Vyhláška č. 119/1988, Sb., o hospodaření s národním majetkem. 6: Organizace jsou povinny hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře. Jsou povinny zejména: a) národní majetek zjistit, sepsat, ocenit, pokud není stanoveno jinak, a vést v předepsané evidenci podle zvláštních předpisů, b) pečovat o údržbu národního majetku a provádět jeho opravy, c) pečovat o využívání národního majetku k plnění úkolů a nakládat s ním v souladu s těmito úkoly, d) chránit národní majetek před rozkrádáním, poškozením, zničením, ztrátou nebo zneužíváním, e) využívat právní prostředky k ochraně národního majetku, chránit právo hospodaření s národním majetkem proti neoprávněným zásahům, včas uplatňovat právo na náhradu škody proti těm, kteří za škodu odpovídají, a uplatňovat právo na vydání neoprávněného majetkového prospěchu proti tomu, kdo jej na úkor organizace získal. 107 Zákon č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací. 108 Zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého. 43

44 Mimo to, bych ráda zmínila, ţe navrácení majetku zabaveného církvím a dalším náboţenským institucím, je dodnes bodem sváru a příčinou nekončících politických diskuzí, které nejsou přes všechny snahy do dnešního dne vyřešeny. S vlastnickými převody v tomto období souvisely i zákony týkající se privatizace státního majetku, na základě nichţ byl státní majetek převáděn do soukromého vlastnictví fyzických či právnických osob. Privatizace byla na našem území provedena dvěma zákony, a to zákonem č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, a zákonem č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. 109 Vrcholem privatizace se stala kupónová privatizace, kdy si kaţdý občan mohl koupit akcie privatizovaných podniků. 109 Blíţe k tomu VOJÁČEK, L., SCHELLE, K. KNOLL, V. České právní dějiny. Plzeň: Aleš Čeněk, s

45 11. KATASTR NEMOVITOSTÍ V 90. letech 20. století bylo spolu s revizí vlastnických práv, zapotřebí vytvořit i co nejdokonalejší evidenci nemovitostí, kde by se mimo vše ostatní evidovaly i vlastnická práva podle skutečného stavu. Proto byl zákonem č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, zkráceně zvaný jako katastrální zákon, zřízen katastr nemovitostí, coţ byl poslední krok ve vývoji evidence nemovitostí na našem území, jelikoţ platí ve znění několika novel dodnes. V návaznosti na nový zákon o katastru nemovitostí, byl novelizován i občanský zákazník zákonem č 264/1992 Sb., s účinností od 1. ledna 1993, který upravoval vznik vlastnických práv vkladem do katastru, a to v ustanovení 133 odst. 2: Převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 110 Současně tato novela upravovala i ostatní věcná práva, kdy vznik zástavního práva k nemovitosti podmiňoval vkladem do katastru a také nabytí práva odpovídající věcnému břemenu a jeho zánik podmiňoval taktéţ vkladem do katastru nemovitostí. 111 Podle 2 zákona o katastru nemovitostí je tento katastr soubor údajů o nemovitostech na území České republiky, který zahrnuje jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. V tomto katastru jsou evidovány i vlastnická a ostatní věcná práva k zapsaným nemovitostem. Katastr nemovitostí obsahuje závazné informace, kterými jsou parcelní číslo, geometrické určení nemovitostí, název a geometrické určení katastrálního území. 112 Pro provádění katastrálního zákona byla vydána Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších přepisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Je známá jako katastrální vyhláška, která definuje instituty katastru nemovitostí, co vše katastr nemovitostí eviduje a jakými postupy se tyto zákony provádí. Důvody pro vedení katastru nemovitostí v této aktuální právní úpravě nesouvisely jenom se změnou a s novým pohledem na vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem. Musela se postupně přizpůsobit i potřebám moderní doby. Současná právní úprava sice funguje ve smyslu spojení dvou samostatných linií, ve kterých se evidence nemovitostí historicky vyvíjela, tedy ochrany 110 Zákon č. 264/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony. 133 odst Tamtéţ. 112 K tomu blíţe PEKÁREK, M. a spol. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, s

46 vlastnických práv a daňové účely. 113 Ovšem současně s tím, se rozvíjí i další účely pro její fungování. Jak jiţ výše zmiňují, je tedy jedním z hlavních důvodu proč evidence nemovitostí existuje, ochrana vlastnických práv. V katastru nemovitostí jsou vedeny údaje o vlastnících nemovitostí, o zástavním právu, předkupním právu a věcných břemenech. Zveřejněním těchto údajů v katastru se dostává těmto právům veřejné publicity, a tím také veřejné ochrany. Každý je povinen takto zveřejněná práv respektovat. 114 Tento princip vychází z právní úpravy nacházející se v Ústavě České republiky a hlavně v Listině základních práv a svobod. Z článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod totiţ vyplývá právo na vlastnictví majetku a právo na ochranu majetku, výslovně říká, ţe: Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. 115 Právo vlastnit majetek tedy působí erga omnes, je tedy absolutním subjektivním právem, které nemá nikdo právo bez svolení vlastníka omezovat. Existují samozřejmě i zákonné výjimky, a to např. čl. 11, odst. 5 Listiny základních práv a svobod, který umoţňuje vyvlastnění majetku, ale pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. 116 Současně článek 11 Listiny základních práv a svobod říká, ţe máme povinnost platit daně, z čehoţ plyne další hlavní důvod evidence a to daňový. 117 Daňové účely byly jiţ v historii základním důvodem pro evidenci nemovitostí, a to mnohem významnějším neţ dnes. 118 Neboť daň odváděná z pozemků tvořila v minulosti podstatně větší obnos, neţ daně odváděné z pozemků v dnešní době. V současnosti je evidence nemovitostí nebo lépe řečeno katastr nemovitostí významný u několika typů daně. Prvním z nich je daň z převodu nemovitostí, kdy při povinnosti poplatníka podat přiznání k této dani, je jednou z moţností lhůta vázaná na den zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. 119 Lhůty vázané na den vzniku právních účinku vkladu práva do katastru nemovitostí se v zákoně o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, objevují také v případech určení výpočtu základu daně darovací Ministerstvem financí České republiky 120 a současně také u prominutí daně finančním ředitelstvím K tomu blíţe JURNÍKOVÁ, J. a kol. Správní právo zvláštní část. 6. doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, s BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H Beck, s Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práva a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Čl. 11 odst Tamtéţ. Čl. 11, odst Tamtéţ. Čl Více k tomu BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H Beck, s Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, Tamtéţ, 25, odst. 2 písm. a) 121 Tamtéţ. 25, odst. 3 písm. a) 46

47 Dalším daňovým předpisem, jenţ vyuţívá institutu katastru nemovitostí je zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. I přes skutečnost, ţe daňový poplatník si stanový daň z nemovitosti sám v daňovém přiznání, vyuţívá finanční úřad údaje katastru nemovitostí pro kontrolu správnosti a úplnosti podaného daňového přiznání. 122 Údaje katastru nemovitostí mohou také slouţit jako podklady po vedení údajů o ţivotním prostředí, lze v nich dohledat, jaká omezení se vztahují k ochraně zemědělského půdního fondu a k pozemkům plnících funkci lesa. Dohledatelné jsou také informace o chráněném loţiskovém území nerostného bohatství. Důleţitou roli hraje i evidence zákonem chráněních národních kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón, kdy tyto území je moţné vyuţívat jen pro určité účely. Údaje katastru nemovitostí slouţí také jako podklad obcím pro územní plánovaní. Bezpochybně nelze opomenou vedení katastru pro účely vědecké a statistické, na jejichţ základě je moţné získat přehled o vývoji půdního fondu v České republice. Kvalitně vedený katastr je jedním ze základních předpokladů úspěšného a stabilního rozvoje trţního hospodářství. 123 Změny v souvislosti s evidencí nemovitostí nastaly i v souvislosti s další novelou občanského zákoníku z roku 1996, kdy zákonem č. 89/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato novela rozlišovala nabývání vlastnictví k nemovitosti evidované do katastru, a to tím, ţe vlastnictví na základě smlouvy se nabývá vkladem do katastru a u ostatních nemovitostí se nabývá okamţikem účinnosti smlouvy, to se týkalo např. drobných staveb, které se podle této novely do katastru nemovitostí neevidují. Dále tato novela popisovala, co se do katastru eviduje, jak se člení pozemky a co se k nemovitostem evidovaným v katastru zapisuje Katastrální operát Katastrální operát je obsah katastru nemovitostí, zaloţený pro kaţdé katastrální území. Tvoří jej: Soubor geodetický informací, který zahrnuje katastrální mapu, která je podle katastrálního zákona definována jako polohopisná mapa velkého měřítka s popisem. Jsou v ní zakresleny všechny nemovitosti a katastrální území, která jsou součástí katastru nemovitostí. 122 BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H Beck, s Podrobně k tomu BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H Beck, s Zákon č. 89/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 47

48 Soubor popisných informací, je soupis údajů o katastrálních územích, o nemovitostech, o vlastnících a o právních vztazích. Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru, obsahuje údaje o stavu a vývoji orné a zemědělské půdy obsaţené v půdním fondu České republiky. Dokumentace výsledků šetření a měření, které souvisí s obnovou katastrálního operátu. Sbírka listiny jsou zde uloţeny smlouvy, ostatní listiny a rozhodnutí státní orgánů, kterými byly zapsána práva do katastru nemovitostí. Katastrální operát je udrţován v souladu se skutečným stavem a to revizemi změn ověřování dosavadního stavu průběhu hranic katastrálního území, průběhu hranic nemovitostí, druhů pozemku a způsob vyuţití, seznamu budov s čísly popisnými a evidenčními, adres vlastníků, bodů polohové bodového pole atd. Pokud je v katastrálním operátu zjištěna chyba, vzniklá zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, vzniklá nepřesností při měření, musí být opravena. Katastrální úřad opravuje také chyby, vzniklé nesprávnosti v listinách, podle kterých byl proveden zápis do katastru. Tyto opravy mohou byt provedeny na návrh vlastníka nebo jiné oprávněné osoby, anebo je můţe katastrální úřad opravit i bez návrhu pokud na ni dojde při své běţné činnosti. Katastrální operát se také obnovuje, pokud jiţ nevyhovuje potřebám vedení katastru. Takovou obnovou je vyhotovení nových souborů geodetických informací a nového souboru popisných informací katastrálního operátu. Obnova je prováděna novým mapováním, kdy jsou zjišťovány hranice terénu komisemi sloţenými z pracovníků katastrálního úřadu a zástupců obce, přizvání bývají i vlastníci dotčených pozemků, o tomto zjištění se zpracováván protokol, Dále se obnova provádí přepracováním souboru geodetických informací. Jedná se o tzv. Digitalizaci, kdy je katastrální mapa převede z grafické formy do formy grafického počítačového souboru, tedy do digitální formy, toto se neprovádí v terénu, ale provedením dílčích revizí údajů katastru. K digitalizaci dochází postupně u všech katastrálních území v České republice v rámci modernizace katastru nemovitostí. Další obnovou je obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav, při této obnově spolupracuje katastrální úřad s úřadem pozemkovým a dochází tak k digitalizaci katastrálních map a k vytvoření nového souboru popisných informací K tomu blíţe PEKÁREK, M. a kolektiv. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, s

49 Evidence katastru nemovitostí Podle katastrálního zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, se v katastru nemovitostí evidují podle katastrálních území jako pozemky v podobě parcel pozemkových nebo stavebních včetně jejich výměr, a členěny jsou podle druhů. Katastrální zákon rozlišuje pozemky podle druhu na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, a ostatní pozemky. Další evidované nemovitosti jsou budovy s číslem popisným či evidenčním nebo bez něj, které jsou spojené se zemí pevným základem. Evidenci podléhají také byty a nebytové prostory. Na ţádost vlastníka nebo jiné oprávněné osoby, nebo kvůli vzniku, změně nebo zániku věcného práva jsou evidovány i rozestavěné budovy či byty. K nemovitostem jsou zapisovány také vlastnická a jiná věcná práva, práva trvalého uţívání pozemku, správa nemovitostí ve vlastnictví státu, a další skutečnosti, které vyjmenovává katastrální zákon. Pro kaţdého vlastníka nebo správce nemovitosti je veden list vlastnický tak jak tomu bylo u předchozí evidence nemovitostí. Jsou v něm uvedeny všechny nemovitosti, které mu patří. K těmto nemovitostem jsou uvedeny všechny o ní známé skutečnosti (viz Příloha č. 3). Všechny tyto nemovitosti evidované v katastru nemovitostí jsou zakresleny v katastrálních mapách. 126 Jednou z hlavních změn, které souvisí s vývojem moderních technologií současnosti, a nebyly tedy technicky v dřívějších evidencích moţné, je, ţe je katastr veden jako počítačový informační systém. Díky tomu, jsou informace v něm vedené, pokud je zákon dovoluje zveřejňovat, dostupné kaţdému prostřednictvím dálkové přístupu přes internet. A to na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního: Takto poskytované údaje z katastru nemovitostí upravuje vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí. Tímto je zajištěna veřejnost katastru nemovitostí, neboť do něj mohou osoby nahlíţet, pořizovat výpisy, opisy katastrálních map, listin a dalšího. Informace jsou poskytovány mimo internet, kde jsou zveřejňovány jen v omezeném mnoţství a bezplatně, i na katastrálních úřadech, kde lze za úplatu pořizovat ověřené kopie výpisy listin, map a dalších dokumentů. Mimo to lze takto ověřené výpisy katastru nemovitostí získat dnes jiţ i prostřednictvím tzv. CzechPointu, coţ je Český podací ověřovací informační národní terminál, který tyto a další informace za úplatu, poskytuje na všech městských o obecních úřadech a na pobočkách České pošty. 126 Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. 49

50 Dodnes jsou některé pozemky, jejichţ hranici nelze v terénu určit, evidovány v katastru nemovitostí, jako pozemky zjednodušené evidence. Jedná se o pozemky vedené jako pozemky historických katastrů. A to buď jako pozemky pozemkového katastru, označované zkratkou PK, nebo pozemky evidence nemovitostí, při jejichţ popisu je označujeme zkratkou EN. Přesné hranice těchto pozemků můţe vyměřit geodet v geometrickém plánu. Na poţádání a za úplatu zakreslují tyto pozemky do map katastru nemovitostí i pracoviště katastrálních úřadů, podle map bývalého pozemkového katastru nebo map bývalé evidence nemovitostí. Postupně však tyto pozemky zanikají v rámci digitalizace mapového katastrálního operátu, kdy jsou převedeny všechny mapy do digitální podoby a do katastru nemovitostí pozemky zapsány nově jako pozemky katastru nemovitostí, a to na základě zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech Způsoby evidence nemovitostí Vedení a správa katastru nemovitostí je prováděna několika právními předpisy. Jedním z nich je zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, který je prováděný katastrální vyhláškou. Tímto zákonem jsou k nemovitostem zapisovány vlastnická práva, zástavní práva, právo odpovídající věcnému břemeni, předkupní práva a ostatní práva, o kterých to stavový katastrální zákon. Tyto práva jsou zapisována prostřednictvím vkladu, záznamu nebo poznámky. Samozřejmě tyto práva mohou být z katastru nemovitostí také vymazány Vklad Vkladem se do katastru nemovitostí se zapisují vlastnická a všechna výše uvedená věcná práva k nemovitostem. Vnik těchto práv je vázán zápisem do katastru, bez toho nemůţe, ţádné z těchto práv vzniknou, má tak konstitutivní charakter, jeho provedením právo evidované v katastru nemovitostí jím vzniká, mění se nebo zaniká. Vklad vzniká při vkladovém řízení, jehoţ účastníci jsou osoby, kterých se týkají práva vkladem zapisovaná do katastru. 128 Vkladové řízení začíná okamţikem podáním písemného návrhu účastníka na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu, ke kterému musí být přiloţena listina, na základě níţ právo vzniká (např. kupní smlouva, směnná smlouva a dalších listin upravených v 36 katastrální vyhlášky). Návrh se podává prostřednictvím formuláře, který je přílohou vyhlášky č. 401/2011 Sb., o stanovení vzoru formuláře návrhu na zahájení řízní o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Tento formulář lze získat jako tiskopis na 127 Tomu se věnuje např. TRAJER, V. Katastr nemovitostí v otázkách a odpovědích. 2. vydání. Praha: ASPI, a. s., s K tomu blíţe také PEKÁREK, M. a kolektiv. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, s

51 kterémkoliv katastrálním úřadě nebo na webových stánkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. 129 Tento formulář je novinkou vkladového řízení vzniklou na základě novely zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem s účinností od Ovšem po dobu jednoho roku od účinnosti této novely se nemusí ještě tento formulář pro vklad pouţívat. Lze tak vyuţít jakýkoliv písemný dokument, který obsahuje příslušné informace týkající se vkladu, a to označení katastrálního úřadu, jméno a příjmení, adresu, rodné číslo osoby nebo název, sídlo a IČ právnické osoby, jenţ jsou, účastníky řízení, dále označení práv, která mají být do katastru zapsána. Takto fungovala právní úprava do konce roku Návrh musí stále obsahovat přílohy dle 4, odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb. Ovšem uţ mimo přílohou listina prokazující účastníka nakládat s předmětem vkladu, tedy nabývací doklady k předmětným nemovitostem, tuto přílohu musely obsahovat návrhy od vzniku tohoto zákona aţ do konce roku 2011, je to jedna z největších změn, která souvisí se zápisem do katastru prostřednictvím vkladu. Nabývací doklady při vkladovém řízení by měli prošetřovat pracovníci katastrálního úřadu. 130 Právní účinky vkladu vznikají pravomocným rozhodnutím o jeho povolení, a to ke dni kdy byl návrh podán příslušnému katastrálnímu úřadu, ten rozhoduje o povolení a provedení vkladu práva do katastru nemovitostí. Před účinností výše zmiňované novely zákona č. 265/1992 Sb., se jiţ na toto řízení nevztahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Katastrální úřad v řízení zkoumá, zda vkladu nebrání stav zápisu v katastru, zda je vklad v souladu s předloţenými listinami, zda je právní úkon učiněn v předepsané formě, zda jsou účastníci oprávněny nakládat s předmětem vkladu, a další náleţitosti dle 5, odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. Jsou-li splněny všechny podmínky je vklad povolen a zapsán do katastru nemovitostí. Je-li však rozhodnuto o zamítnutí vkladu, je proti tomuto moţné podat ţalobu podle části páté občanského soudního řádu a to do 30 dnů. 131 Po provedení vkladu, jsou všechny listiny, na základě nichţ došlo v kladu práva, označeny doloţkou o provedení vkladu, dle katastrální vyhlášky. Takto označená listina se doručí všem účastníkům a zaloţí se do sbírky listiny Záznam Dalším druhem zápisu do katastru nemovitostí je záznam. Záznamem se zapisuje vznik zánik nebo změna vlastnických nebo jiných věcných práv, které nevznikly na základě smlouvy. Vzniknout mohla na základě zákona (např. zákon o č. 172/1991, o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí); na základě rozhodnutí státního orgánu (např. vznikne-li právo Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. 131 Tamtéţ. 132 Tomu se věnuje např. PEKÁREK, M. a kolektiv. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, s

52 rozhodnutím soudu o určení vlastnictví nebo např. rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manţelů, vzniká tak i zástavní právo soudcovské, či daňové zástavní právo); vznikle-li vlastnické právo na základě draţby, v tomto případě musí katastrálnímu úřadu doručeno také potvrzení o zaplacení vydraţené nemovitosti; další moţnosti jsou vydrţením nemovitosti, přírůstkem či zpracováním. Listiny, ze kterých vyplývá některé z výše uvedených rozhodnutí, jsou do 30 dnů od jejich pravomoci nebo jejich vzniku zaslány jejich vyhotovitelem, příslušnému katastrálnímu úřadu, který přezkoumá, zda jsou bez chyb a v potřebném počtu, a zda navazují na dosavadní zápis v katastru. Je-li vše v pořádku, učiní úřad záznam do katastru. Záznam má deklaratorní účinky, neboť práva vznikla jiţ na základě výše uvedených skutečností Poznámka Poznámkou se v katastru označují skutečnosti, které se vztahují k osobě nebo nemovitosti, ale které nemají vliv na vznik, změnu čí zánik zapsaných práv. Můţe tak být vyznačeno, ţe vlastník má omezeno dispoziční právo k nemovitosti, nebo ţe probíhá nějaké řízení týkající se nemovitosti. Poznámku katastrální úřad zapíše na základě doručení rozhodnutí nebo oznámení od soudu, správce daně, exekutora a dalších. Poznámka se zapíše bez ohledu na to, zda doručená listina je pravomocná či vykonatelná. K výmazu poznámky zapsané na základě rozhodnutí můţe ale dojít, aţ po doručení pravomocného rozhodnutí Orgány zajišťující správu na úseku katastru nemovitostí Orgány, které zajišťují správu na úseku katastru nemovitostí jsou vymezeny zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech. Jsou to následující orgány veřejné správy: Český úřad zeměměřičský a katastrální Zeměměřičský úřad Zeměměřičské a katastrální inspektoráty Katastrální úřady 133 Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných prvá k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 164/2009 Sb. 52

53 Český úřad zeměměřičský a katastrální Český úřad zeměměřický a katastrální je ústředním orgánem správy na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí. Jeho zřízení upravuje 1, zákona č. 359/1992 Sb. Jeho věcná působnost je upravena v 3 téhoţ zákona. Jeho úkolem je zajištění centrální a jednotné správy katastru nemovitostí České republiky, koordinace výzkumu v zeměměřičství a katastru, zajištění mezinárodní spolupráce, řídí ostatní orgány státní správy v této sféře, vykonává správu centrální databáze katastru nemovitostí České republiky, řídí Zeměměřický úřad, inspektoráty a katastrální úřady, není-li v zákoně č. 359/21992 Sb. stanoveno jinak. Dále uděluje a odebírá úřední oprávnění a současně vede také seznam fyzických osob, kterým toto oprávnění vydal. Vydává základní státní mapová díla a tématická státní mapová díla. Samozřejmě vykonává i další řídící a organizační úkoly v této oblasti, které spadají do jeho kompetence. 134 Proti rozhodnutí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, které vydal v řízení prvního stupně, lze podat rozklad, dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Úřad je také pravomocný rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Zeměměřického úřadu a inspektorátů. V čele úřadu stojí předseda, jmenovaný a odvolávaný vládou České republiky Zeměměřický úřad Zeměměřický úřad byl jako jiný správní úřad zeměměřictví s celostátní působností zřízen ustanovením 2, odst. 1, zákona č. 359/1992 Sb. Sídlí v Praze. V jeho čele stojí ředitel, kterého odvolává a jmenuje předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Věcnou působnost upravuje ustanovení 3a) zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech. Podle tohoto ustanovení: a) vykonává správu geodetických základů České republiky K tomu podrobněji PEKÁREK, M. a kolektiv. Pozemkové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s Geodetické základy na území České republiky. Zeměměřický úřad [online]. Poslední úpravy 25. října 2011 [cit ]. Dostupné z: V minulosti bylo na území České republiky vybudováno plošné bodové pole polohové, výškové a tíhové. V období od dvacátých let minulého století tak byl na území České republiky vytvořen na svoji dobu velice kvalitní referenční rámec, určený ve všech třech složkách, který plně vyhovoval pro navazující podrobná měření, vytyčování hranic pozemků, liniových a jiných staveb apod. Bodová pole se stala základem pro definování postupně užívaných souřadnicových systémů. Z hlediska správy geodetických bodových polí se provádí: - zjišťování současného stavu značek bodů v terénu, provádění opatření k jejich údržbě nebo obnově podle technických odlišností jednotlivých kategorií bodů, - sledování homogenity základních bodových polí a jejich potřebné zpřesňování, - řízení o umístění, přemístění nebo odstranění měřických značek geodetických bodů (včetně ochranných a signalizačních zařízení), - řízení o zničení, poškození nebo neoprávněném přemístění měřických značek geodetických bodů, 53

54 b) rozhoduje o umístění, přemístění či odstranění měřických značek základního bodového pole c) vykovává správu základních a tématických státních mapových děl mapová díla jsou vyuţívána pro územně plánovací dokumentaci a pro účely územního a stavebního řízení. 136 d) vede databázové soubory bodů bodového pole evidovaných v technických jednotkách e) vykonává správu základních báze geografických dat České republiky f) vede Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, který je specializovaným archivem g) provádí zeměměřické činnosti na státních hranicích h) projednává porušení pořádku na úseku zeměměřictví i) plní další úkoly z této oblasti, kterými jej pověří Český úřad zeměměřičský a katastrální. 137 Jedním z významných úkolů Zeměměřické úřadu je tvorba a systematické vedení celostátní databáze digitálních informací o topografii zemského povrchu České republiky se základním geografickými daty, která jsou využitelná pro jiné informační systémy, které provádějí analýzy o územních jevech. Data z této databáze jsou správním úřadům, soudům a orgánům veřejné správy poskytována pro výkon jejich působnosti bezplatně Obsahem databáze jsou: sídelní, hospodářské a kulturní objekty, komunikace, rozvodné sítě a produktovody, vodstvo, územní jednotky včetně chráněných území, vegetace a povrch, terénní reliéf a geodetické body Zeměměřičské a katastrální inspektoráty Dalšími z orgánů veřejné správy zeměměřictví a katastru nemovitostí, zřízených dle ustanovení 2 odst. 2 zákona č. 359/1992 Sb., jsou zeměměřičské a katastrální inspektoráty. Jedná se o orgány územní, nikoliv jiţ ústřední, a jejich sídla a územní působnost je stanovena v příloze č. 1 výše uvedeného zákona. Zřízeno je 7 inspektorátů, a to v Brně, Českých Budějovicích, Liberci, Opavě, Pardubicích, Plzni a v Praze. V jejich čele stojí ředitelé, jmenovaní a odvolávaní předsedou Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Mimo úkoly z předmětné oblasti, kterými je můţe pověřit Český úřad zeměměřičský a katastrální, vykonávají věcnou působnost, kterou upravuje ustanovení 4 zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech. Mimo jiné tedy plní hlavně kontrolní a dohlíţecí funkci nad výkonem - stanovení podmínek ochrany nebo omezené využitelnosti geodetických bodů, - vedení dokumentací a bází dat o geodetických bodech, - poskytování informací o bodech. 136 KUBA, B. Zeměměřické a katastrální orgány. Aspi [databáze]. Verze 13 PRO WINDOWS. Copyright WOLTERS KLUWER ČR, a. s [cit ]. 137 Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. 3a. 138 KUBA, B. Zeměměřické a katastrální orgány. Aspi [databáze]. Verze 13 PRO WINDOWS. Copyright WOLTERS KLUWER ČR, a. s [cit ]. 54

55 státní správy katastrálními úřady a nad zeměměřičskými činnostmi. Rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím katastrálních úřadů a projednávají porušení pořádku na úseku zeměměřičství Katastrální úřady Posledními orgány veřejné správy v této sféře, které byly zřízeny dle 2, odst. 2 zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech, jsou katastrální úřady. Jedná se o jiné správní úřady s územní působností, vymezenou v příloze č. 2, zákona č. 359/1992 Sb., kterou je zřízeno 14 katastrálních úřadu pro jednotlivé kraje České republiky. Velkou změnou toto uspořádání prošlo na základě novely zákona č. 359/1992 Sb., provedené zákonem č. 175/2003 Sb., kdy zanikly katastrální úřady, které dříve sídlily v jednotlivých okresech. Jejich pravomoce tak přešly na katastrální úřady jednotlivých krajů, které vykonávají správu prostřednictvím katastrálních pracovišť, které vznikly v okresních městech původním působišti katastrálních úřady. Katastrální úřady, jsou oprávněny vykonávat správu katastru nemovitostí České republiky v souladu se zákonem č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem České republiky, a to jako jediné orgány z této sféry. Mimo jité zapisují vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem, změny jiných údajů katastru, rozhoduji o povolení vkladu a výmazu věcných práv k nemovitostem do katastru 140, jiný, ani jim nadřízený orgán k tomuto nemá pravomoci. 141 Tato i další pravomoci jsou vykonávány dle ustanovení 5 zákona č. 359/1992 Sb. Dále jim náleţím výkon správy zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového, projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí, schvalují změny pomístního názvosloví, schvalují změny hranic katastrálního území. 142 Dále vykonávají správu základních státních mapových děl, a tak jako ostatní orgány této oblasti plní úkoly, kterými je pověří Český úřad zeměměřický a katastrální Katastrální pracoviště Katastrální pracoviště vznikly na základě novely zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech z roku 2003 s účinností od 1. ledna 2004, kdy nahradili v místě i ve funkcích bývalé Katastrální úřady, a staly se tak vnitřními organizačními jednotkami vykonávající 139 Podrobněji se tomu věnuje JURNÍKOVÁ, J. a kol. Správní právo zvláštní část. 6. doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, s Tamtéţ. s Ústavní zákon č. 1/1993, Ústava České republiky. Čl 79, odst PEKÁREK, M. a kolektiv. Pozemkové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. 55

56 správu současných. Jsou to tedy detašovaná pracoviště katastrálních úřadů. Jsou to nejniţší sloţky ve výkonu správy na úseku katastru nemovitostí. Tyto pracoviště jsou také nejdostupnějšími pro širokou veřejnost, jsou jí také nejvíce vyuţívány. Lidé mohou na těchto pracovištích podávat mimo jiné osobně návrhy na vklad vlastnických práv k nemovitostem, ţádat o výpisy z listů vlastnických apod. Seznam katastrálních pracovišť je zveřejněn ve Sbírce zákonů, a to sdělením Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 482/2009 Sb. Katastrální pracoviště je moţné také vyhledat na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, a to: 56

57 12. DUPLICITNÍ VLASTNICTVÍ PROBLÉM SOUČASNÉHO KATASTRU V závěru své práce, bych se chtěla věnovat jednomu z hlavních problémů dnešního katastru nemovitostí, kterým dle mého názoru jsou duplicitní zápisy nemovitostí. Institut duplicitního vlastnictví vznikl na základě vyhlášky č. 179/1998 Sb., s účinností od 1. záři 1998, jeho vznik si podmínila praxe, kdy duplicitní zápis v katastru nemovitostí vzniká postupně, kdy katastr obdrţí více různých listin, které pravomocně potvrzují či osvědčují vlastnické právo k určité nemovitosti pro více osob. Jelikoţ katastrální úřad podle zákona nerozhoduje u takových listiny, která je skutečným nabývacím dokladem pro určitého vlastníka, musí tak na základě záznamu do katastru nemovitostí zapsat oba vlastníky i kdyţ, kaţdý své vlastnické právo prokazuje jinou listinou. V katastru je v takovém případě označeno toto vlastnictví jako duplicitní záznam vlastnictví. Katastrální úřad o této situaci musí informovat zapsané vlastníky, s tím, ţe v tomto vyrozumění popíše, na základě čeho duplicita vznikla a poučí je o tom, jak lze duplicitu zrušit. Zrušení duplicity je potřeba z toho důvodu, ţe je překáţkou převodu vlastnických práv k nemovitostem, aţ do doby, neţ je určeno, kdo je skutečným vlastníkem a duplicitní záznam je tak z katastru vymazán, tento problém řešil ve svém rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích Řešení duplicity de lege lata Zákon k řešení problematiky duplicitních zápisů vlastnictví nabízí několik řešení, na základě níţ můţe duplicitu z katastru nemovitostí vymazat. Prvním tímto řešení je soudní spor mezi duplicitními vlastníky. Duplicitní zápis by tak byl vymazán na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, který z účastníků je skutečným vlastníkem. Druhým řešením je mimosoudní, a to souhlasné prohlášení, které sepíší v katastru duplicitně zapsaní vlastníci, a prohlásí v něm, který z nich zůstane v katastru zapsán jako vlastník. Je to vlastně dohoda mezi těmito účastníky, v nichţ se jeden vlastnického práva vzdá a uzná vlastnictví druhého. Souhlasné prohlášení musí mít náleţitosti upravené v 40 odst. 3 katastrální vyhlášky. (Příloha č. 4) Třetím řešením je obdoba souhlasného prohlášení, a tím je jednostranné prohlášení sepsané také podle náleţitostí 40 odst. 3 katastrální vyhlášky, ve kterém se jeden z duplicitních 144 Rozhodnutí Krajského soudu ze dne , sp. zn. 10 Ca 370/

58 vlastníků vlastnického práva vzdá a prohlásí, ţe vlastnické práva druhé osoby k předmětné nemovitosti nezpochybňuje Návrh řešení duplicity Řešením této situace, alespoň v některých případech, dle mého názoru, by bylo, ţe by měl zákon, de lege ferenda, upravovat povinnost katastrálních úřadů, prošetřovat listiny a rozhodnutí, na základě nichţ zapisuje záznamem vlastnická práva do katastru nemovitost. Vzhledem k tomu, ţe katastrální úřad má k dispozici historické nabývací doklady k nemovitostem, mohl by prověřovat a porovnávat tyto doklady s listinami, kterými bývá duplicita zapisována, tak jak je tomu u nabývacích dokladů, které prověřuje při vkladu vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí. Pokud by zjistil nesrovnalosti s historickými zápisy vlastnictví, měl by listiny a rozhodnutí vrátit vyhotoviteli spolu se zjištěními informacemi, aby ten mohl znovu přehodnotit své rozhodnutí. 145 K tomu blíţe PEKÁREK, M. a kolektiv. Pozemkové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s

59 13. ZÁVĚR Ve své práci jsem se pokusila o sestavení souhrnného vývoje evidence nemovitostí na našem území. Veškeré pokusy o evidenci nemovitostí, ač uţ uskutečněné nebo neuskutečněné, byly od počátku spojeny s vlastnictvím a drţbou určitých nemovitostí a daňovými či jinými poplatky, které z vlastnických a jiných souvisejících vztahů plynuly. V začátku své práce se věnuji prvotní katastrální evidenci, která se týkala právě výběru daní, pomocí kterých panovník plnil státní pokladnu. Daň z pozemků byla v historii nejvýznamnější poloţkou daňového systému. Aby byla daň vybírána spravedlivě, a aby se jí nemohl nikdo vyhýbat, bylo potřeba evidence co nejvíce upřesňovat. A tak se od pouhých soupisů půdy přešlo k podrobnému mapování, které se s vývojem technických pomůcek postupně zdokonalovalo a modernizovalo. Původně byly daně vybírány jen z pozemků poddaného obyvatelstva, coţ neplnilo státní pokladnu, tak jak bylo potřeba. Proto byl další vývoj spojený také s pokusy o zdanění panské půdy, a tím zvýšení finančních příjmů státní pokladny. Po několika neúspěšných pokusech, které vţdy zmařila šlechta a další vrchnost, se to podařilo aţ koncem 18. století císaři Josefu II., ovšem opět s připomínkami šlechty. Aţ kodifikace 19. století dovedly i evidenci nemovitostí do stavu, který odpovídal potřebám doby, a to zavedením stabilního katastru, který vyuţíval i moderních technologii zeměměřičství. Mohl tak vzniknout katastr s mapovými základy, které pouţíváme dodnes. Dále se ve své bakalářské práci věnuji evidenci vlastnických a jiných věcných práv, která se vyvíjela v návaznosti na daňovou evidenci. Ta slouţila při převodech těchto práv, která se zapisovala nejprve do zemských desek. Bylo tak moţné při sporech o nemovitosti u soudů vyuţít těchto zápisů jako důkazu vlastnictví. Později po vzoru těchto zemských desek, byly zřízeny pozemkové knihy. Zápis vlastnických práv k nemovitostem do těchto knih byl závazný pro vnik tohoto práva. S tímto souvisí i vývoj institutu vlastnického práva, který upravovaly občanské zákoníky. V další části práce se věnuji změnám, které nastaly počátkem 20. století, kdy vznikla nová samostatná Československá republika, a byl zaloţen pozemkový katastr, který byl dle mého názoru na svou skvělým institutem. Vlastnická práva byla stále evidována v pozemkových knihách, i kdyţ byly pokusy o jejich sjednocení s katastrem. Myslím, ţe kdyby se v té době toto sjednocení podařilo, byl by pozemkový katastr dokonalým dílem prvorepublikových kodifikací. I přesto vytvořil pozemkový katastr spolu se zápisy do pozemkových knih základ pro současný katastr nemovitostí. 59

60 V další části své bakalářské práce se věnuji poválečnému období a období socialismu. Tato období jsou spojena s konfiskací majetků, vytvořením socialistického vlastnictví a změnami které v této době nastaly a zlikvidovaly veškeré snahy, které vedly k přesnosti pozemkového katastru, a to převáţně zaloţením Jednotné evidence půdy v padesátých letech, kdy se přestaly zapisovat vlastnická práva do pozemkových knih, a důleţité bylo jen to, kdo na pozemku hospodaří. S následky nepořádku v evidenci nemovitostí vzniklé tímto institutem, se setkáváme ještě v současnosti. A to přesto, ţe uţ v šedesátých letech dvacátého století byl zaveden nový katastr, tzv. evidence nemovitostí, který měl dát vše do pořádku. Evidence nemovitostí sjednotila poprvé v historii dvě linie, ve kterých se evidence vyvíjela, a to daňovou a vlastnickou. Závěr mé práce je věnován vývoji od devadesátých let aţ do současnosti. Začátky tohoto období jsou spojené s navracením zkonfiskovaného a zabíraného majetku v době socialismu. Změnami pohledu na vlastnictví, jako na základní lidské právo, které zakotvuje Listina základních práv a svobod. Od roku 1993 platily nové zákony, kterými byl zaveden katastr nemovitostí a upraveny zápisy práv k nemovitostem do katastru. Tento katastr navázal na historické tradice dřívějších katastrů, eviduje jak pozemky, tak věcná práva k nim, vychází z dřívějších map, které se ovšem dnes modernizují a upřesňují prostřednictvím digitalizace. S vývojem výpočetní techniky se i katastr nemovitostí stal informačním systémem, který je moţné si prohlédnou prostřednictvím internetu z jakéhokoliv počítače. I přes všechny tyto vymoţenosti, se ani po téměř dvaceti letech nepodařilo dát do pořádku veškerou evidenci. Při pokusech o to, dochází k různým problémům. Jedním z nich jsou i duplicitní zápisy vlastnictví. Této problematice se věnuji na konci své práce, kde navrhuji i řešení tohoto problému. Ovšem tato problematika je tak rozsáhlá, ţe dokud nebude ukončena digitalizace mapového operátu katastru nemovitostí, kterým jsou přesně zaměřeny všechny pozemky na území České republiky, nebude moţné katastr dokonale upřesnit. Změny jistě přinese i nový občanský zákoník, který bude povaţovat stavbu za součást pozemku. S tím bude nutná i novelizace katastrálních zákonů. Doufám, ţe zákonodárci se s tímto poperou rozumě, aby mohl katastr nemovitostí fungovat přesně, a ţe informace v něm uvedené budou naprosto spolehlivé. 60

61 14. RESUMÉ In my thesis I deal with historical records of real estate development in our territory. The aim of this study is to map what purposes the properties were recorded for, through which institutions it was done and in what way the development continued to the present. I focus on the fact that this records was developing in two lines. The first line related to records for tax purposes. Land tax was the most important tax in the history, so car was taken to the exact collection. So the land registries were established, that besides informations about lands also included maps with drawings of these lands. The second line related to the titles to real property. They were recorded in the state records first, then land records books were introduced.they were used in the process of properties transfers and changes in ownership and changes in other property rights regarding real estates were written in them. Large changes in land ownership which took place on the basis of land reforms in the first half of the 20th century, when possessions were occupied and confiscated, were also connected with real estate records. This resulted in bad real estate records in 50s, when it was substantial and was noted down, who uses the land and not who owns it. So Land records books stopped to be used. Remedying this imperfect record ran from the sixties of the twentieth century, when new land registry was established, where ownership relationships were recorded to, as well. This led to a unification of the original two lines of development. In the period of socialism the perfect remedy failed. The last part is devoted to the changes that occurred after the fall of communism at the end of the 20th century to the present development. This period is associated with the restitution of confiscated properties during the perriod of unfreedom. All of these was screened in the new property record, which since 1993 has been conducted in the land registry since 1993, which develops in a modern information system that contains all possible information about the lands and their owners. However, this new and modern land registry is struggling with the consequences of imperfect records of previous years. I follow this issues at the end of my work. Efforts to ensure the best accuracy of records take place via digital registry data, when all the registered properties converted into accurate digital format, which may in future contribute to its accuracy and credibility in the future. 61

62 15. PŘÍLOHY Příloha č. 1 62

63 Příloha č. 2 63

64 64

2. Historický vývoj evidence nemovitostí

2. Historický vývoj evidence nemovitostí 2. Historický vývoj evidence nemovitostí 2. 1. Veřejné knihy Evidence nemovitostí je pojem, se kterým se setkáváme v našich zemích již od středověku. S vývojem evidence nemovitostí je spojena potřeba vyměření

Více

Pozemková kniha a vývoj evidence věcných práv. Ing. Eva Sálová

Pozemková kniha a vývoj evidence věcných práv. Ing. Eva Sálová Katastr nemovitostí Pozemková kniha a vývoj evidence věcných práv Ing. Eva Sálová Zemské desky Úřední knihy u zemského soudu první historicky doložený zápis 1278 podle českého vzoru byly zavedeny i na

Více

Historický vývoj evidence nemovitostí

Historický vývoj evidence nemovitostí Historický vývoj evidence nemovitostí 2 základní vývojové linie A. linie veřejných knih zemské desky - pozemkové knihy - obecné - železniční - horní - B. linie pozemkových katastrů A. Veřejné knihy funkce

Více

URBÁŘE, GRUNTOVNÍ KNIHY, LÁNOVÉ REJSTŘÍKY. Hanka Zerzáňová Petr Lozoviuk Kateřina Svobodová

URBÁŘE, GRUNTOVNÍ KNIHY, LÁNOVÉ REJSTŘÍKY. Hanka Zerzáňová Petr Lozoviuk Kateřina Svobodová URBÁŘE, GRUNTOVNÍ KNIHY, LÁNOVÉ REJSTŘÍKY Hanka Zerzáňová Petr Lozoviuk Kateřina Svobodová URBÁŘE Převzato z německého Urbar - register Urbář historický termín pro soupis povinností poddaných vůči vrchnosti

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií IV. Josefský katastr (též Katastr josefínský) 1785-1792 (Národní archiv v Dejvicích pokračování) Josefský katastr byl zaveden patentem císaře Josefa II.

Více

Katastrální mapy ve virtuální mapové sbírce chartae-antiquae.cz

Katastrální mapy ve virtuální mapové sbírce chartae-antiquae.cz Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Katastrální mapy ve virtuální mapové sbírce chartae-antiquae.cz Milan Talich Milan.Talich@vugtk.cz 18. konference Archivy, knihovny, muzea

Více

Měřiči a první pozemkové evidence na území našeho státu

Měřiči a první pozemkové evidence na území našeho státu Měřiči a první pozemkové evidence na území našeho státu Doc. Ing. Václav Čada, CSc. cada@kma.zcu.cz ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Vznik materiálu byl

Více

Bývalý pozemkový katastr, reambulance pozemkového katastru

Bývalý pozemkový katastr, reambulance pozemkového katastru Bývalý pozemkový katastr, reambulance pozemkového katastru Doc. Ing. Václav Čada, CSc. cada@kma.zcu.cz ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Vznik materiálu byl

Více

Organizace státní zeměměřické služby

Organizace státní zeměměřické služby Organizace státní zeměměřické služby Český úřad zeměměřický a katastrální ( ČÚZK )... je ústředním orgánem státní správy zeměměřictví a katastru adresa: Pod sídlištěm 1800/9, Kobylisy, 18211 Praha 8 V

Více

KATASTR NEMOVITOSTÍ. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

KATASTR NEMOVITOSTÍ. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství KATASTR NEMOVITOSTÍ Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 19. 2. 2018 KATASTR NEMOVITOSTÍ

Více

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky.

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Zákon č. 265/1992 Sb., ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001

Více

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE Odbor rozvoje, investic a majetku města V Písku dne: 12.05.2011 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 26.05.2011 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Konečné schválení smluv NÁVRH USNESENÍ Dle návrhu v

Více

ZÁKON č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,

ZÁKON č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ZÁKON č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb, zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 120/2001

Více

5320/ POKYNY. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

5320/ POKYNY. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Změna: 1028/1995-23 Změna: 4708/1995-23 Změna: 5328/1995-23 Změna: 3478/1996-23 Změna: 4698/1996-23 Změna: 5861/1997-23 Změna: 3863/1968-23 Změna: 2643/2000-23 Změna: 462/2001-23 5320/1994-23 POKYNY Českého

Více

265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Změna: 286/2009 Sb. 265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto

Více

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence 2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence Přednáška č.10 Pozemková evidence a katatsr nemovitostí Pozemkové evidence a katastr nemovitostí Název Katastr (z latinského capitum registrum

Více

Český úřad zeměměřický a katastrální vydává podle 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, tyto pokyny:

Český úřad zeměměřický a katastrální vydává podle 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, tyto pokyny: Český úřad zeměměřický a katastrální Pokyny č. 42 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 10. ledna 2013 č.j. ČÚZK 662/2013-22 pro zápis příslušnosti Státního pozemkového úřadu hospodařit s

Více

Pojmy. Přednáška č. 4. (mapování a katastr nemovitostí) výklad pojmů. PUG 14/15 předn Karel Benda 1.

Pojmy. Přednáška č. 4. (mapování a katastr nemovitostí) výklad pojmů. PUG 14/15 předn Karel Benda 1. Pozemkové úpravy Přednáška č. 4 Pojmy (mapování a katastr nemovitostí) 11.3.2015 Karel Benda výklad pojmů oborový slovník http://www.vugtk.cz/slovnik/ Karel Benda 1 operát PK souhrn měřického a písemného

Více

1133/94-11 POKYN. ze dne

1133/94-11 POKYN. ze dne 1133/94-11 POKYN Ministerstva zemědělství ČR, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Pozemkového fondu ČR o společném postupu při uplatňování 11 odst. 1 písm. f) zákona č. 229/1991 Sb. ve znění

Více

Historie a vývoj organizace veřejné správy na území dnešní České republiky. Reforma organizace veřejné správy v České republice

Historie a vývoj organizace veřejné správy na území dnešní České republiky. Reforma organizace veřejné správy v České republice Historie a vývoj organizace veřejné správy na území dnešní České republiky. Reforma organizace veřejné správy v České republice MP313K Úvod do studia veřejné správy 4. přednáška 20. 10. 2016 JUDr. Lukáš

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

265/1992 Sb. ZÁKON. ze dne 28. dubna o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

265/1992 Sb. ZÁKON. ze dne 28. dubna o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem 265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Změna: 210/1993 Sb. Změna: 90/1996 Sb. Změna: 27/2000 Sb. Změna: 30/2000 Sb. Změna: 120/2001 Sb. Změna:

Více

STRUČNÁ HISTORIE KATASTRU NEMOVITOSTÍ

STRUČNÁ HISTORIE KATASTRU NEMOVITOSTÍ STRUČNÁ HISTORIE KATASTRU NEMOVITOSTÍ Slovo katastr je odvozeno z latiny a znamená krátce asi totéž co soupis (caput = hlava, capitastrum = soupis podle hlav, později též podle jakékoliv jednotky). Obecně

Více

(předpis o Rejstříku zástav)

(předpis o Rejstříku zástav) Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 35b odst. 8 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, k němuž udělilo souhlas Ministerstvo

Více

Zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí

Zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí Bakalářská práce Autor: Klára Eflerová Právní administrativa v podnikatelské

Více

Změny v katastru nemovitostí od 1.1.2014. Ing. Karel Švarc Katastrální úřad pro Pardubický kraj

Změny v katastru nemovitostí od 1.1.2014. Ing. Karel Švarc Katastrální úřad pro Pardubický kraj Změny v katastru nemovitostí od 1.1.2014 Ing. Karel Švarc Katastrální úřad pro Pardubický kraj Nový občanský zákoník (NOZ) zákon č. 89/2012Sb. Účinnost od 1.1.2014 Rozsah celkem 3081 paragrafů NOZ ruší

Více

SMĚNNÁ SMLOUVA uzavřená ve smyslu ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

SMĚNNÁ SMLOUVA uzavřená ve smyslu ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů MMPr/SML/../.. SMĚNNÁ SMLOUVA uzavřená ve smyslu ust. 2184 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Statutární město Přerov IČ 00301825 DIČ CZ00301825 se sídlem Bratrská

Více

(2) Rozhodnutí obce o přidělení čísla popisného nebo evidenčního obsahuje údaje o budově podle katastru nemovitostí. 3

(2) Rozhodnutí obce o přidělení čísla popisného nebo evidenčního obsahuje údaje o budově podle katastru nemovitostí. 3 Vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., ze dne 11. září 2000, o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech

Více

JEDNOTNÁ EVIDENCE PŮDY

JEDNOTNÁ EVIDENCE PŮDY Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd katedra matematiky, oddělení geomatiky Ing. Václav Čada, CSc. JEDNOTNÁ EVIDENCE PŮDY Vládní usnesení č. 192 ze dne 25.1. 1956 Evidence pozemků a

Více

Doložka Tato smlouva byla schválena Zastupitelstvem města Brna na zasedání č. Z7/22 dne likvidátor

Doložka Tato smlouva byla schválena Zastupitelstvem města Brna na zasedání č. Z7/22 dne likvidátor 5416023838 KUPNÍ SMLOUVA uzavřená v souladu s ustanovením 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi smluvními stranami: LACRUM Brno, státní podnik

Více

Veřejné knihy / Pozemkové knihy (1)

Veřejné knihy / Pozemkové knihy (1) Veřejné knihy / Pozemkové knihy (1) Veřejné knihy / Pozemkové knihy Ing. Jiří Drozda Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_06_ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA II_P1-2 Číslo projektu:

Více

Územně-správní členění ČR

Územně-správní členění ČR Územně-správní členění ČR Vývoj územně-správní členění ČR 1. etapa: počátky od poloviny 13. stol. stavovské zřízení Čechy rozděleny na 12 krajů s rozsáhlými pravomocemi správními i soudními hejtmané zpravidla

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy OBDOBÍ OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU (1740 1848) 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění

Více

OSM Název materiálu: Směna pozemků s doplatkem k.ú. Daliměřice

OSM Název materiálu: Směna pozemků s doplatkem k.ú. Daliměřice Podklady na zasedání ZM dne: 30.11.2017 OSM Název materiálu: Směna pozemků s doplatkem k.ú. Daliměřice Předkládá: Ing. Tomáš Hocke Vypracoval: Bc. Olga Bažantová Zúčastní se projednávání v ZM: Předložení

Více

Nejdůležitější změny, které přináší nový zákon o katastru nemovitostí

Nejdůležitější změny, které přináší nový zákon o katastru nemovitostí Nejdůležitější změny, které přináší nový zákon o katastru nemovitostí Michal Havelka Poděbrady 12. 6. 2014 Právní předpisy zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník zák. č. 256/2013, o katastru nemovitostí

Více

Příloha č. 04. SMLOUVA O BUDOUCÍ SMĚNNÉ SMLOUVĚ (dále jen jako Smlouva )

Příloha č. 04. SMLOUVA O BUDOUCÍ SMĚNNÉ SMLOUVĚ (dále jen jako Smlouva ) Příloha č. 04 usnesení z 16. zasedání Zastupitelstva města Stříbra dne 25. května 2016 SMLOUVA O BUDOUCÍ SMĚNNÉ SMLOUVĚ (dále jen jako Smlouva ) uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení

Více

Vymezení pojmů pro účely katastrálního zákona Pozemek Parcela

Vymezení pojmů pro účely katastrálního zákona Pozemek Parcela 1. Základní ustanovení katastrálního zákona vymezení pojmu katastr nemovitostí, předmět evidence v katastru nemovitostí, obsah katastru nemovitostí vymezení pojmů pro účely katastrálního zákona (pozemek,

Více

Znalecký posudek č /2016

Znalecký posudek č /2016 Ing. Bc. Ewa Hradil, znalec 765 02 Otrokovice, Moravní 6224 mobil: +420 603 35 45 98 Znalecký posudek č. 6075-85/2016 o obvyklé ceně podílu na nemovitých věcech pozemcích parcelní číslo 678/1, 741/31,

Více

Katastr nemovitostí Pozemková kniha

Katastr nemovitostí Pozemková kniha Geodézie přednáška 11 Katastr nemovitostí Pozemková kniha Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.: 545134015 Katastr nemovitostí (KN) vznikl ke dni 1. 1. 1993

Více

Jednací číslo: 4 C 272/ U S N E S E N Í. Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci

Jednací číslo: 4 C 272/ U S N E S E N Í. Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci Jednací číslo: 4 C 272/2015-29 U S N E S E N Í Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce (žalobkyně): Biskupství královéhradecké, Velké náměstí 35/44, 500 03, Hradec

Více

Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, s vyznačením navrhovaných změn Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, s vyznačením navrhovaných změn 4 (1) Účastníky řízení o povolení vkladu (dále jen

Více

DODATEČNÝ MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE

DODATEČNÝ MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE Odbor rozvoje, investic a majetku města V Písku dne: 03.12.2012 DODATEČNÝ MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 06.12.2012 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Konečné schválení smlouvy NÁVRH USNESENÍ Dle

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

Nová úprava věcných práv a katastr nemovitostí

Nová úprava věcných práv a katastr nemovitostí Nová úprava věcných práv a katastr nemovitostí v roce 2014 JUDr. Eva Barešová Český úřad zeměměřický a katastrální 17. května 2012 Nemovité věci (ne nemovitosti) Nemovité věci ( pozemky a 498 odst. 1)

Více

Smlouva o chráněném území / o památném stromu

Smlouva o chráněném území / o památném stromu Smlouva o chráněném území / o památném stromu uzavřená podle ustanovení 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen "zákon") a ustanovení 159

Více

Zápisy právních vztahů k nemovitostem do katastru nemovitostí

Zápisy právních vztahů k nemovitostem do katastru nemovitostí Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta Martina Chrástková Zápisy právních vztahů k nemovitostem do katastru nemovitostí Diplomová práce Olomouc 2013 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma

Více

265/1992 Sb. ZÁKON. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

265/1992 Sb. ZÁKON. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Psáno pro časopis Zeměměřič a konferenci Katastr. 265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Diferenční znění s barevně zvýrazněnými změnami vyplývajícími

Více

Občanský zákoník a katastr nemovitostí. Ostrava 24.dubna 2014 Oldřich Pašek

Občanský zákoník a katastr nemovitostí. Ostrava 24.dubna 2014 Oldřich Pašek Občanský zákoník a katastr nemovitostí Ostrava 24.dubna 2014 Oldřich Pašek 1 2 Nový katastrální zákon Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) Zrušeny byly Zákon č. 265/1992 Sb.,

Více

Souhlasné prohlášení duplicitní zápis vlastnictví k pozemkům parc. č. 656/6 a parc. č. 656/7 v k. ú. Dobešov

Souhlasné prohlášení duplicitní zápis vlastnictví k pozemkům parc. č. 656/6 a parc. č. 656/7 v k. ú. Dobešov V Odrách 20.06.2018 Návrh k projednání na 30. zasedání Zastupitelstva města Odry konaném dne 27.06.2018k Souhlasné prohlášení duplicitní zápis vlastnictví k pozemkům parc. č. 656/6 a parc. č. 656/7 v k.

Více

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY 20 (Některé důsledky převodu vlastnictví jednotky) (1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu,

Více

oznamuje vydání rozhodnutí č.j. SPU /2013 ze dne 8. listopadu 2013

oznamuje vydání rozhodnutí č.j. SPU /2013 ze dne 8. listopadu 2013 STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD Sídlo: Husinecká 1024/11a, 13000 Praha 3, IČ: 01312774, DIČ: CZ01312774 Krajský pozemkový úřad pro Pardubický kraj, Pobočka Svitavy Adresa: Milady Horákové 373/10, Předměstí, 568

Více

DODATEK Č. 1 KE ZNALECKÉMU POSUDKU

DODATEK Č. 1 KE ZNALECKÉMU POSUDKU DODATEK Č. 1 KE ZNALECKÉMU POSUDKU č. 712 104 / 2011 dle Žádosti o aktualizaci znaleckých posudků č.j. 167 EX 3227/09-687 Objednavatel: Exekutorský úřad Praha 10 JUDr. Igor Ivanko, soudní exekutor Sídlo:

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE EVIDENCE NEMOVITOSTÍ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ (VÝVOJ KATASTRU NEMOVITOSTÍ)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE EVIDENCE NEMOVITOSTÍ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ (VÝVOJ KATASTRU NEMOVITOSTÍ) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE EVIDENCE NEMOVITOSTÍ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ (VÝVOJ KATASTRU NEMOVITOSTÍ) Datum uzavření rukopisu: 25. 6. 2013 Martin Vachalovský Prohlašuji,

Více

Odhad tržní hodnoty č. 22122

Odhad tržní hodnoty č. 22122 Odhad tržní hodnoty č. 22122 Objednatel posudku: Exekutorský úřad Šumperk soudní exekutor JUDr. Jiří Petruň K. H. Máchy 647/2 787 01 Šumperk IČ: 47844582 DIČ: CZ460603459 č. obj.: USN 065 Ex 00428/04-059

Více

Český úřad zeměměřický a katastrální vydává podle 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, tyto pokyny:

Český úřad zeměměřický a katastrální vydává podle 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, tyto pokyny: Český úřad zeměměřický a katastrální Příloha k č. j. ČÚZK-12990/2013-22 Pokyny č. 43 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 2. prosince 2013 č.j. ČÚZK-12990/2013-22 pro zápis změn v katastru

Více

Název materiálu: Prodej pozemku parc.č. 2531/8 a části pozemku p.č. 2531/3 v k.ú. Turnov

Název materiálu: Prodej pozemku parc.č. 2531/8 a části pozemku p.č. 2531/3 v k.ú. Turnov Podklady na zasedání ZM dne: 13.12.2018 Název materiálu: Prodej pozemku parc.č. 2531/8 a části pozemku p.č. 2531/3 v k.ú. Turnov Předkládá: Vypracoval: Ing. Tomáš Hocke Bc. Olga Bažantová Zúčastní se projednávání

Více

NOVÝ KATASTRÁLNÍ ZÁKON. JUDr. Eva Barešová Praha 7. listopadu 2013

NOVÝ KATASTRÁLNÍ ZÁKON. JUDr. Eva Barešová Praha 7. listopadu 2013 NOVÝ KATASTRÁLNÍ ZÁKON JUDr. Eva Barešová Praha 7. listopadu 2013 Nový katastrální zákon 2 Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) Účinnost 1.1.2014 Zrušeny budou: Zákon č. 265/1992

Více

PŘEDKUPNÍ PRÁVO. Metodický pokyn k obsahu části opatření obecné povahy, zasílané katastrálnímu úřadu k vyznačení PŘEDKUPNÍHO PRÁVA

PŘEDKUPNÍ PRÁVO. Metodický pokyn k obsahu části opatření obecné povahy, zasílané katastrálnímu úřadu k vyznačení PŘEDKUPNÍHO PRÁVA PŘEDKUPNÍ PRÁVO Metodický pokyn k obsahu části opatření obecné povahy, zasílané katastrálnímu úřadu k vyznačení PŘEDKUPNÍHO PRÁVA 1) Úvod 2) Právní předpisy vztahující se k záznamu předkupního práva 3)

Více

3976/ Pokyny. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

3976/ Pokyny. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Změna: 31/1994-23 Změna: 2324/1997-23 Změna: 2186/2003-23 3976/1993-22 Pokyny Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 18. října 1993 pro zápis právních vztahů k nemovitostem a dalších údajů

Více

ZÁKON Č. 256/2013 SB., OKATASTRU NEMOVITOSTÍ (KATASTRÁLNÍ ZÁKON) KMA/TOKN

ZÁKON Č. 256/2013 SB., OKATASTRU NEMOVITOSTÍ (KATASTRÁLNÍ ZÁKON) KMA/TOKN ZÁKON Č. 256/2013 SB., OKATASTRU NEMOVITOSTÍ (KATASTRÁLNÍ ZÁKON) KMA/TOKN Zákon stanoví, že katastr nemovitostí je veřejný seznam. Vymezuje, že předmětem evidence katastru jsou pozemky v podobě parcel,

Více

Místní školní rada Žerovice (1950)

Místní školní rada Žerovice (1950) Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích Místní školní rada Žerovice 1937-1949 (1950) Inventář EL NAD č.: 473 AP č.: 400 Jana Mašková Blovice 2003 Obsah Obsah 2 Úvod 3-4 Příloha č. 1 5 Inventární

Více

4/2.1 VÝPISY, OPISY, KOPIE A INFORMACE Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ

4/2.1 VÝPISY, OPISY, KOPIE A INFORMACE Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ STAVEBNÍ ZÁKON V PRAXI Část 4, Díl 2, Kapitola 1, str. 1 4/2.1 VÝPISY, OPISY, KOPIE A INFORMACE Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pro poskytování výpisů, opisů, kopií a informací z katastru nemovitostí platí tyto

Více

Název materiálu: Směna pozemků Hruštice - Károvsko

Název materiálu: Směna pozemků Hruštice - Károvsko Podklady na zasedání ZM dne: 28.06.2018 Název materiálu: Směna pozemků Hruštice - Károvsko Předkládá: Ing. Tomáš Hocke Vypracoval: Bc. Olga Bažantová Zúčastní se projednávání v ZM: Předložení materiálu

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část A: Úvodní kapitoly Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část A: Úvodní kapitoly 2 Tento svazek Pramenů k hostivické

Více

o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem katastr nemovitostí ZÁKON č. 65/199 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 7/000 Sb., zákona č. 30/000 Sb., zákona

Více

SMĚNNÁ SMLOUVA uzavřená ve smyslu ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

SMĚNNÁ SMLOUVA uzavřená ve smyslu ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů SMĚNNÁ SMLOUVA uzavřená ve smyslu ust. 2184 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Statutární město Přerov IČ 00301825 DIČ CZ00301825 se sídlem Bratrská 709/34, Přerov

Více

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 50 č. archivní pomůcky: 8951 Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice /1935/ 1945-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a

Více

Směna pozemků v k.ú. Tišnov (přednádražní prostor)

Směna pozemků v k.ú. Tišnov (přednádražní prostor) Materiál číslo: 8 K projednání Zastupitelstvu města Tišnova 10.12.2018 Předkládá Rada města Tišnova Poznámka: Zveřejněna je pouze upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných

Více

Brno 5. 2. 2015 Pavel Šváb

Brno 5. 2. 2015 Pavel Šváb Brno 5. 2. 2015 Pavel Šváb Digitalizace SPI 1994-1998 Digitalizace SGI 2008-2017 Způsoby obnovy KO 40 zákona 256/2013 Sb. novým mapováním, přepracováním SGI, na podkladě výsledků PÚ Úkol na digitalizaci

Více

Název materiálu: Majetkové vypořádání pozemků Pod Stránkou, Turnov

Název materiálu: Majetkové vypořádání pozemků Pod Stránkou, Turnov Podklady na zasedání ZM dne: 29.11.2018 Název materiálu: Majetkové vypořádání pozemků Pod Stránkou, Turnov Předkládá: Vypracoval: Ing. Tomáš Hocke Bc. Olga Bažantová Zúčastní se projednávání v ZM: Předložení

Více

Smlouva o smlouvě budoucí kupní

Smlouva o smlouvě budoucí kupní Tato smlouva byla připravena advokáty z webu dostupnyadvokat.cz. Jedná se o obecný vzor a slouží pouze k informativním účelům. Každý právní případ je jedinečný, nedoporučujeme využívat tuto smlouvu bez

Více

2014 nová daň z nabytí nemovitých věcí

2014 nová daň z nabytí nemovitých věcí 2014 nová daň z nabytí nemovitých věcí Daň dědická a darovací se od příštího roku ruší a úprava zdanění dědictví a darování se přesouvá do zákona o daních z příjmů. Místo stávající daně z převodu nemovitostí

Více

Název materiálu: Směna pozemků s doplatkem v k.ú. Malý Rohozec

Název materiálu: Směna pozemků s doplatkem v k.ú. Malý Rohozec Podklady na zasedání ZM dne: 30.05.2019 Název materiálu: Směna pozemků s doplatkem v k.ú. Malý Rohozec Předkládá: Vypracoval: Ing. Tomáš Hocke Bc. Olga Bažantová Zúčastní se projednávání v ZM: Předložení

Více

U S N E S E N Í. t a k t o :

U S N E S E N Í. t a k t o : Jednací číslo: 4 C 276/2015-51 U S N E S E N Í Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce (žalobkyně): Biskupství královéhradecké, Velké náměstí 35/44, 500 03, Hradec

Více

Označování budov domovními čísly

Označování budov domovními čísly Město Šternberk List číslo: 1 / 10 OBSAH 1. ÚVOD A CÍL 2. DEFINICE POJMŮ A ZKRATKY 3. OBLAST A ROZSAH POUŽITÍ 4. ODPOVĚDNOST A PRAVOMOC 5. POPIS ČINNOSTI 5.1. ZPŮSOB PŘIDĚLOVÁNÍ POPISNÝCH, EVIDENČNÍCH

Více

OBSAH. Prolog (Karolina Adamová) Teorie o vzniku státu 11

OBSAH. Prolog (Karolina Adamová) Teorie o vzniku státu 11 OBSAH Prolog (Karolina Adamová) Teorie o vzniku státu 11 Hlava první (Karolina Adamová, Antonín Lojek) STÁT DO ROKU 1848 I. Doba mezi legendami a historií 15 1/1 První zprávy o Slovanech 15 1/2 Sámova

Více

Základy genealogie aneb jak sestavit rodokmen 6.

Základy genealogie aneb jak sestavit rodokmen 6. Základy genealogie aneb jak sestavit rodokmen 6. Mimomatriční prameny ( urbáře, pozemkové knihy, katastry, archivy velkostatků, sčítací operáty, domovské listy, policejní přihlášky, obecní a farní kroniky

Více

Přílohy nezbytné k podání návrhu na vklad a k ohlášení změn do katastru nemovitostí

Přílohy nezbytné k podání návrhu na vklad a k ohlášení změn do katastru nemovitostí Přílohy nezbytné k podání návrhu na vklad a k ohlášení změn do katastru nemovitostí I. Přílohy k návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí K návrhu na vklad věcného práva k nemovitosti (při jeho vzniku,

Více

Dodatek k návodu pro obnovu katastrálního operátu. Jan Kmínek ČÚZK

Dodatek k návodu pro obnovu katastrálního operátu. Jan Kmínek ČÚZK Dodatek k návodu pro obnovu katastrálního operátu Jan Kmínek ČÚZK Důvody Návod pro obnovu operátu a převod je účinný od 1.2.2015 Změna v ukládání výsledného elaborátu obnovy operátu a elaborátu pozemkových

Více

NOVÝ KATASTRÁLNÍ ZÁKON A JEHO DOPADY DO DATOVÝCH STRUKTUR ISKN. Helena Šandová 21.2.2014

NOVÝ KATASTRÁLNÍ ZÁKON A JEHO DOPADY DO DATOVÝCH STRUKTUR ISKN. Helena Šandová 21.2.2014 NOVÝ KATASTRÁLNÍ ZÁKON A JEHO DOPADY DO DATOVÝCH STRUKTUR ISKN Helena Šandová 21.2.2014 Nový občanský zákoník účinný od 1.1.2014 zákon č.89/2012 Sb. nový katastrální zákon č.256/2013 Sb. Budova součástí

Více

KUPNÍ SMLOUVA. o koupi a prodeji nemovitostí

KUPNÍ SMLOUVA. o koupi a prodeji nemovitostí KUPNÍ SMLOUVA o koupi a prodeji nemovitostí uzavřená podle příslušných ustanovení zákona č 89/2012 Sb, občanského zákoníku, v platném znění, mezi níže uvedenými účastníky: I JUDr Ing Pavel Fabian, IČ:

Více

Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích do roku 1918

Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích do roku 1918 Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích do roku 1918 1. Období středověku (10. 16. stol.) - listiny: začínají se výrazněji uplatňovat od 12. stol. (1. dochovaná 1158) - Archiv české koruny původně

Více

Znalecký posudek č. 2014/027

Znalecký posudek č. 2014/027 Znalecký posudek č. 2014/027 o ceně nemovitosti, parcely č. 7201/35 v katastrálním území Staré Město u Frýdku-Místku, obec Staré Město, okres Frýdek-Místek, kraj Moravskoslezský, zapsané na LV č. 161 pro

Více

SMĚNNÁ SMLOUVA č

SMĚNNÁ SMLOUVA č SMĚNNÁ SMLOUVA č. 2017-2412 Vojenské lesy a statky ČR, s.p. se sídlem Pod Juliskou 1621/5, Dejvice, 160 00 Praha 6 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze sp. zn. ALX 256 zastoupený

Více

Uzavření dodatků ke smlouvám o uzavření budoucích kupních smluv (budoucí prodeje částí pozemku u plánované autobusové zastávky na Trnci)

Uzavření dodatků ke smlouvám o uzavření budoucích kupních smluv (budoucí prodeje částí pozemku u plánované autobusové zastávky na Trnci) Materiál číslo: 9 K projednání Zastupitelstvu města Tišnova 10.12.2018 Předkládá Rada města Tišnova Poznámka: Zveřejněna je pouze upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných

Více

Historie české správy. Správa v letech (2. část)

Historie české správy. Správa v letech (2. část) Historie české správy Správa v letech 1436 1620 (2. část) Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

OTEVŘENÉ INFORMAČNÍ ZDROJE

OTEVŘENÉ INFORMAČNÍ ZDROJE OTEVŘENÉ INFORMAČNÍ ZDROJE KATASTR NEMOVITOSTÍ JUDr. Štěpán Kalamár, Ph.D. Anotace: Foto: Ilustrační, Zdroj 1 Příspěvek Otevřené informační zdroje katastr nemovitostí je třetím pokračováním seriálu příspěvků,

Více

KUPNÍ SMLOUVA uzavřená ve smyslu ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

KUPNÍ SMLOUVA uzavřená ve smyslu ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů KUPNÍ SMLOUVA uzavřená ve smyslu ust. 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Statutární město Přerov IČ 00301825 DIČ CZ00301825 se sídlem Bratrská 709/34, Přerov

Více

Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Pardubický kraj, Pobočka Svitavy

Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Pardubický kraj, Pobočka Svitavy Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Pardubický kraj, Pobočka Svitavy Milady Horákové 373/10, Předměstí, 568 02 Svitavy Spisová značka.: 2RP56083/2012-130750 Č.j.: SPU 591236/2016 Vyřizuje:

Více

Katastr nemovitostí. Pavel Maneta man065

Katastr nemovitostí. Pavel Maneta man065 Katastr nemovitostí Pavel Maneta man065 Obsah prezentace Historie katastru nemovitostí Problémy, které nastaly po roce 1945 CZEPOS On-line služby nabízené katastrálním úřadem Výměnný formát ISKN ZABAGED

Více

č. Z ze dne

č. Z ze dne MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 12 ZASTUPITELSTVO MĚSTSKÉ ČÁSTI USNESENÍ č. Z-08-015-15 ze dne 13.10.2015 Souhlasné prohlášení k pozemku parc. č. 3942/10 v k. ú. Modřany při ulici U Čekárny 8. z a s e d á n í Z a s

Více

Pozemkový úřad Český Krumlov Plešivec 287, 381 01 Český Krumlov tel. 380 301 531 R O Z H O D N U T Í

Pozemkový úřad Český Krumlov Plešivec 287, 381 01 Český Krumlov tel. 380 301 531 R O Z H O D N U T Í Ministerstvo zemědělství Pozemkový úřad Český Krumlov Plešivec 287, 381 01 Český Krumlov tel. 380 301 531 Spisová zn. S 3302/54603/06-202.2 Čj. 3302/55919/06-54603/06-2/cib/0-RI Vyřizuje: Ing. Hana Cibulková

Více

Pozemková evidence Katastr nemovitostí. Geodézie Přednáška

Pozemková evidence Katastr nemovitostí. Geodézie Přednáška Katastr nemovitostí Geodézie Přednáška strana 2 Úvod slovo katastr je odvozeno z latiny a znamená totéž co soupis caput hlava, a odtud capitastrum, tj. soupis podle hlav obecně byl tímto názvem označován

Více

VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ prokazující stav evidovaný k datu :15:02

VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ prokazující stav evidovaný k datu :15:02 A B B1 C Nemovitosti Pozemky Parcela Vlastník, jiný oprávněný Vlastnické právo GOLD REAL s.r.o., náměstí Svobody 86/17, Brno-město, 602 00 Brno 2 Jiná práva Výměra[m2] Omezení vlastnického práva 3448/15

Více

XI. ročník odborné mezinárodní konference Real EstateMarket Čtvrtek 18. 10. 2012, ClarionCongressHotel Praha

XI. ročník odborné mezinárodní konference Real EstateMarket Čtvrtek 18. 10. 2012, ClarionCongressHotel Praha Nový katastrální zákon? Nový katastrální zákon: - navazuje na nový občanský zákoník (veřejný seznam s důsledky dle NOZ materiální publicita, obrana proti zapsání/nezapsání do seznamu) - účinnost od 1.

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Podniková ekonomika NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Kupní smlouva, zejména z pohledu převodu nemovitosti TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Červen / 2012 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ

Více

CS04 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 5. Katastr nemovitostí a katastrální zákon P. Doležal, D. Marton

CS04 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 5. Katastr nemovitostí a katastrální zákon P. Doležal, D. Marton CS04 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 5. Katastr nemovitostí a katastrální zákon P. Doležal, D. Marton 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) Co je katastr nemovitostí? Obecná

Více

ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ

ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ Příloha č. 3 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad: Správní a stavební Ulice:Masarykovo náměstí 6 PSČ, obec:789 01 Zábřeh na Moravě V Olomouci dne 30. 11. 2011 Věc: x ŽÁDOST O VYDÁNÍ

Více

Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva D I PLOMOVÁ PRÁCE KATASTR NEMOVITOSTÍ Marcel Pobořil 2007/2008 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma:

Více