VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Porodní bolest z pohledu žen

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Porodní bolest z pohledu žen Bakalářská práce Autor: Martina Kebrlová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava

2 2

3 Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na nefarmakologické metody tlumení bolesti. Práce je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a praktickou. Teoretická část představuje co je to porod, bolest a nefarmakologické metody, které jsou jednotlivě představeny. Praktická část, je zaměřena na zpracování výsledků. Výzkumné šetření bylo prováděno pomocí anonymního dotazníku. Konečné výsledky výzkumu byly zaznamenány do grafů a tabulek. Klíčová slova Porod, bolest, nefarmakologické metody tlumení bolesti, přirozený porod Annotation My bachelor thesis is concentrated on non-farmacological methods of the pain control. This work is divided into two parts, theoretical and practical part. The theoretical part presents labor, pain and non-farmacological methods, which are performed individually. Practical part is concentrated on processing of the results. The research was conducted by a method of anonymous questionnaire. The final results are showed with graphs and tablets. Key words : Labor, pain, non-farmacological methods, natural childbirth 3

4 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD, za odborné vedení mojí bakalářské práce, za cenné rady a připomínky. Také děkuji všem respondentkám, které mi věnovaly svůj čas a zapojily se do mého výzkumu. V neposlední řadě bych chtěla také poděkovat své rodině za pomoc a pochopení. 4

5 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis 5

6 Obsah 1 Úvod Cíle a hypotézy Cíle Hypotézy Teoretická část Porod Definice Přirozený porod Bolest Definice bolesti Obecná charakteristika bolesti Porodní bolest Definice porodní bolesti Příčiny porodní bolesti Charakteristika porodní bolesti Porodní bolest v první době porodní (otevírací) Porodní bolest ve druhé době porodní (vypuzovací) Porodní bolest ve třetí době porodní (doba k lůžku) Stupnice měření bolesti Vliv porodní bolesti na matku a plod Faktory ovlivňující bolest při porodu Role hormonů a jejich vliv na porod Porodnická analgezie Nefarmakologické metody pro tlumení porodní bolesti Předporodní příprava

7 2.9 Doprovod u porodu Role partnera u porodu Dula u porodu Dýchání Úlevové polohy Masáže Hydroterapie Koupel a sprcha Porod do vody Kožní obstřiky vodou Aromaterapie Muzikoterapie Akupunktura a akupresura Farmakologické tlumení bolesti Celková anestezie Lokální anestezie Epidurální analgezie Praktická část Metodika výzkumné práce Charakteristika výzkumného vzorku a výzkumného prostředí Charakteristika a průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Analýza a interpretace hypotéz Diskuze Doporučení pro praxi Závěr

8 Seznam literatury

9 1 Úvod Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila Porodní bolest z pohledu žen. Toto téma jsem si zvolila protože, prakticky neexistuje bezbolestný porod. V první části teoretické práce jsem popsala porod, porodní bolesti, ve druhé části jsem se zaměřila na nefarmakologické metody pro tlumení porodní bolesti. Bolest je neodmyslitelná součást porodu a je na každé ženě jak se s ní vyrovná. Možností jak snížit porodní bolesti je v dnešní době spousta, farmakologické i nefarmakologické. Jako budoucí porodní asistentka, zastávám přírodní léčbu. Už od nepaměti se naši předkové zabývali vývojem primitivních technik, se kterými si vystačili. Pokud to není nezbytně nutné, měli bychom se snažit o zcela přirozený porod bez použití farmak. Ráda bych při své práci porodní asistentky seznámila ženy s použitím nefarmakologických metod, kterých je v dnešní době celá řada. Vysvětlit ženám výhody těchto metod, které nemají negativní vliv na matku a plod. Praktická část se zabývá výzkumný šetřením, které zjišťuje informovanost žen o nefarmakologických metodách a jejich využití v praxi. Tato bakalářská práce, by mohla nastávajícím maminkám přiblížit možnosti nefarmakologických metod a různých pomůcek, které mohou porod usnadnit a zpříjemnit. Porod není zážitek na pár hodin, ale na celý život. Michel Odent 9

10 1.1 Cíle a hypotézy Cíle - Cíl č. 1: Zjistit informovanost žen o metodách tišení bolesti během porodu. - Cíl č. 2: Zjistit jakou z metod tišení bolesti rodičky nejvíce využívají. - Cíl č. 3: zjistit jakou intenzitu bolesti nejčastěji udávají ženy během porodu Hypotézy - Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více jak 70 % žen navštěvovalo předporodní kurz. - Hypotéza č. 2: Předpokládám, že více jak polovinu žen doprovázela u porodu osoba blízká - Hypotéza č. 3: Myslím, že porodní bolesti u většiny žen, netrvaly déle jak 12 hodin. - Hypotéza č. 4: Domnívám se, že většina žen bude hodnotit porodní bolest číslem 8. - Hypotéza č. 5: Předpokládám, že více jak 30 % pociťovalo porodní bolesti v podbřišku. 10

11 - Hypotéza č. 6: Předpokládám, že alespoň pro jednu třetinu žen byla nejlépe snesitelná bolest vpolosedě. - Hypotéza č. 7: Předpokládám, že více jak 75 % žen vědělo před porodem o metodách tlumení bolesti. - Hypotéza č. 8: Myslím, že alespoň 55 % žen, využilo pro tlumení porodní bolesti metodu hydroanalgezie. 11

12 2 Teoretická část 2.1 Porod Definice Porod je děj, kdy dochází k vypuzení plodového vejce porozením z organismu matky. Plodové vejce se skládá z plodu, placenty, pupečníku, plodové vody a plodových obalů. Porozeným plodem rozumíme novorozence se známkami života nebo, bez známek života s porodní hmotností 1000g a více. Za známky života považujeme akci srdeční, dýchací pohyby, aktivní pohyb svalstva a pulzaci pupečníku. Pokud má plod porodní hmotnost menší než 500g, je klasifikován jako novorozenec jestliže, projevuje alespoň jednu známku života déle jak 24 hodin. Z uvedeného vyplývá, že pro definici porodu živě narozených plodů jsou důležitější jeho životní projevy než ukončený týden těhotenství nebo hmotnost plodu (Roztočil a kolektiv, 2008). Průběh porodu: Období přípravné, je provázeno příznaky blížícího se porodu, prvorodička je zaznamenává poslední měsíc těhotenství a u vícerodiček se tak děje pár dní před porodem. Během týdne, kdy se začínají objevovat první děložní kontrakce, může žena pociťovat tak zvané braxton hicksovy kontrakce neboli poslíčky. Žena pociťuje velmi silné bolesti v podbřišku a křížové oblasti zad. Tyto bolesti jsou nekoordinované, nepravidelné a nemají otevírací efekt na dolní segment děložní. Po určité době dochází k ústupu těchto předzvěstných stahů. Pokud se tak nestane, tyto bolesti se změní v pravidelné kontrakce a rodička vstupuje do první doby porodní. V posledním měsíci těhotenství žena nepřibírá na váze a může se stát, že zhubne. Plodová voda ubývá a tím se může zmenšit objem břicha. Dále se zvyšuje tlak na močový měchýř s pocitem nucení na močení. Pár dní před porodem dochází k odchodu cervikální hlenové zátky, to signalizuje otevírání dolního děložního segmentu. 12

13 První doba porodní, doba otevírací- začíná pravidelnými kontrakcemi, díky, kterým se postupně otevírá děložní hrdlo a končí zánikem porodní branky. První doba porodní je rozdělena do tří fází: V latentní fázi dochází ke stabilizování kontrakcí, zvyšuje se jejich frekvence, trvání a intenzita. Průměr porodnické branky na konci latentní fáze je 2 2,5 cm. Aktivní fáze je charakterizována zrychlením děložní aktivity. Tato fáze je období mezi koncem latentní fáze až do dilatace porodnické branky do 8 cm. Tranzitorní fáze označuje období mezi 8 cm na porodnické brance až do úplného zániku branky. Plod sestupuje do nižších rovin pánve a zvyšuje se frekvence a síla děložních kontrakcí. Druhá doba porodní, doba vypuzovací- začíná zánikem porodní branky a končí úplným porodem plodu. Hlavička plodu sestupuje směrem k pánevnímu východu a k tomu jí pomáhá koordinované dýchání, břišní lis a děložní kontrakce. Kontrakce se objevují každé 2 3 minuty a jejich doba trvání je torrů. V průběhu druhé doby porodní plod prochází přes dolní segment děložní, zašlou branku, pochvu a pánevní dno až k poševnímu introitu. Ve chvíli kdy se hlavička plodu objeví v poševním introitu, můžeme provést indikovanou mediální nebo mediolaterální episiotomii. Nejčastěji nástřih hráze provádíme z důvodu chránění hráze rodičky před poraněním, k urychlení porodu, tím se sníží tlak na hlavičku a zamezíme vzniku hypoxie plodu. Druhá doba porodní by neměla přesáhnout jednu hodinu. Třetí doba porodní, doba k lůžku- začíná porodem plodu a končí vypuzením placenty, pupečníku a plodových obalu. Obvykle tato doba trvá minut. Třetí doba porodní je rozdělena do tří fází: První fáze, fáze odlučovací vede k odloučení placenty od děložní stěny. K tomuto odloučení postačí jen několik kontrakcí, které rodička nemusí cítit. Ve fázi vypuzovací pociťuje rodička opět pocit na tlačení a žena za pomoci porodní asistentky placentu i blány porodí. 13

14 Fáze hemostatická je období po odloučení placenty kdy v místě její inzerce ke stěně děložní otevřeně ústí uteroplacentární cévy, které krvácejí. Zástavu krvácení má na starosti výrazná hemokoagulační aktivita a následuje trombóza cév a fyziologická spojení cév stlačením jejich stěn kontrakcí hladkého svalstva myometria. Poporodní období někteří ji nazývají čtvrtá doba porodní. Jedná se o tři hodiny po porodu placenty, kdy je žena nejvíce ohrožena časným poporodním krvácením (Roztočil a kolektiv, 2008). 2.2 Přirozený porod Za přirozený porod považujeme porod, který se rozbíhá a probíhá samovolně bez medikace a vnějších zásahů. Rodička dle svých instinktů, sama určuje, jak bude porod probíhat ( Anglický název natural childbirth volně přeloženo jako přirozený porod, ukrývá způsob vedení porodu bez aplikace léků tlumící porodní bolesti. Základem je minimalizovat farmakologické ovlivnění plodu. V roce 1942 proběhly první protesty žen, které směřovali k podpoře přirozeného porodu. Ženy požadovaly zohlednění psychologických a fyzických potřeb těhotné ženy během porodu a jejich aktivní účasti na tomto nejvýše fyziologickém procesu. Nejčastěji se jednalo o nerušený klid, intimita, teplo a pocit bezpečí (Pařízek, 2002). V dnešní době u nás není přirozený porod, tak častý z důvodu strachu o matku a plod. Spousta porodnic má snahu o co nejpřirozenější porod pod dohledem odborného personálu. Porodní sály se snaží o prostředí podobné tomu domácímu, protože prostředí ovlivňuje psychickou vyrovnanost rodičky, vyvarování se farmakologickým metodám tlumení bolesti a tím zlepšit nabídku nefarmakologických metod pro tlumení bolesti při porodu. Rodička si vytvořit tak zvaný porodní plán a přinést si ho sebou k porodu. Porodní plán se skládá z individuálních potřeb rodičky během porodu. Rodička seznámí s porodním plánem porodní asistentku, sdělí jí, jaké nefarmakologické metody preferuje a zda bude požadovat farmakologické metody a urychlovače porodu. Dále uvádí, zda požaduje přípravu k porodu (klystýr, holení). Rodička si sama určí polohu pro první dobu porodní a déle polohu, ve které bude chtít tlačit a porodit plod. Porodnice jsou v dnešní době vstřícné a preferují právo ženy. Nefarmakologických metod je široká 14

15 nabídka, a pokud žena vyžaduje odborníka na jistou metodu, porodní asistentka zajistí klientce kontakt, například na odborníka, který se zabývá akupunkturou (Čermáková, 2008, Pařízek, 2002, Simočková, 2011). 2.3 Bolest Definice bolesti Kompromisní definicí bolesti, na které se shodli zástupci mezinárodní Asociace pro studium bolesti (IASP) a také Světová zdravotnická organizace (WHO) zní: Bolest je definována jako nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost spojená s akutním nebo potenciálním poškozováním tkání. Tato definice ovšem obsahuje neméně důležitý dodatek a to, že bolest je vždy subjektivní a to přesto, že se vnímání bolesti liší podle věku, pohlaví, rasy a etnika (Rokyta, Kršiak, Kozák, 2006) Obecná charakteristika bolesti Bolest je velmi důležitým příznakem nefyziologických, patologických procesů, které probíhají v organismu. Obecně lze bolest dělit dle délky trvání a to na akutní a chronickou. Akutní bolest je intenzivní a trvá maximálně šest měsíců, bývá dobře lokalizována, vede k podráždění sympatiku a vyvolává úzkost a neklid. Jestliže je odstraněna příčina nebo zdroj bolesti rychle vymizí. Naopak chronická bolest je difúzní, trvá déle než šest měsíců, vede k podráždění parasympatiku. Klient bývá uzavřený, až depresivní není schopen plnit své sociální role a snižuje se mu kvalita života. Vyžaduje stálé lékařské konzultace a zákroky. Dále dělíme bolest dle charakteru na povrchovou která je pociťována jako ostrá, pichlavá, bodavá je přesně lokalizována a ohraničená. Bolest viscerální, která vychází z útrobních orgánů uložených v břišní nebo hrudní dutině, se nejvíce podobá bolesti při otevírání porodních cest, je hůře tolerovatelná a šíří se po celém těle. 15

16 Fantomova bolest je bolest, části těla a to zejména končetiny, kterou klient cítí po její amputaci. Vzniká drážděním nervových drah, které vedou vjemy z končetiny do mozku (Novotná, Uhrová, Jirásková, 2006). 2.4 Porodní bolest Definice porodní bolesti Porodní bolest je jedinou bolestivou reakcí člověka, která nevzniká z důvodu nemoci nebo úrazu. Jde o účelnou reakci, která připravuje rodičku na dlouho očekávaný porod. Jiný důvod porodní bolesti se doposud nepodařilo prokázat. Bolest je většinou přijímána rodičkami jako nutnost, i když porodní bolest patří mezi bolesti nejsilnější (Roztočil a kolektiv, 2008; Pařízek, 2006). Prožitky porodních bolestí jsou velmi individuální. Téměř všechny ženy prožívají při porodu bolesti, ale reakce jednotlivých žen na porodní bolesti jsou velmi odlišné. Závisí, na fyzické dispozici a psychické pohodě rodičky, význam mají také sociální a kulturní vlivy (Pařízek, 2002). Organismus rodičky reaguje na porodní bolesti tak, že vylučuje adrenalin (dodává sílu) a endorfiny, které utlumují bolest a to i s několika násobně silnějším účinkem než má morphin. Neméně důležitý je i přirozený oxytocin, který způsobuje zlepšení nálady, přispívá k tlumení paměťových center a zvyšuje práh bolesti. Ovšem oxytocin, který je podávám intravenózně nebo jako infuse tyto účinky nemá. Lokalizace porodních bolestí je nejčastěji do kříže, podbřišku nebo do obou míst zároveň (Ratislavová, 2008). 16

17 2.4.2 Příčiny porodní bolesti Příčiny porodních bolestí nejsou stále zcela objasněny, jsou však známy faktory, které bolesti předcházejí: Připravenost porodních cest, prostornost pánve Napínání děložního hrdla během jeho otevírání Nedostatek kyslíku v děložní svalovině z důvodu děložních kontrakcí Naléhání plodu do pánve Roztažení pánevního dna a hráze Tlak na močovou trubici, močový měchýř a konečník Síla kontrakcí, vyčerpanost ( Charakteristika porodní bolesti Děložní kontrakce jsou mimovolné stahy svaloviny myometria v aktivní, horní části dělohy. Jejich úkolem je přetáhnout dolní segment děložní přes plod a vypudit jej mimo rodidla ženy. Přesný mechanizmus děložních kontrakcí není zcela znám. Předpokládá se vliv prostaglandinů, u kterých dochází před nástupem kontrakcí výraznému nárůstu. Neméně důležitý vliv zde hraje i oxytocin (ať původu mateřského, či fetálního) který určuje sílu a délku trvání děložní kontrakce, pokud je již děložní činnost vyvolána. Před porodem, není hladina oxytocinu u rodičky zvýšena, k výraznému nárůstu dochází až v průběhu porodu. 17

18 Děložní kontrakce mají určité znaky, které musíme při porodu sledovat: Délka kontrakce se uvádí v sekundách, kontrakce pod 20 sekund hodnotíme jako krátké, nad 45 sekund jako dlouhé Intenzitu děložních kontrakcí hodnotíme v torrech či kilopascalech, 20 torrů a méně hodnotíme jakou slabou kontrakci, pokud přesáhne 60 torru, jde o velmi silnou kontrakci Pravidelnost děložních kontrakcí značí, že se rozvíjejí podle pravidelného schématu od nižší frekvence, délky a intenzity k vyšším hodnotám Děložní kontrakce se skládá ze stadium incrementi, kdy dochází k nárůstu intenzity stahu a akmé neboli vrchol kdy kontrakce graduálně ustupuje (Roztočil a kolektiv, 2008) Porodní bolest v první době porodní (otevírací) První porodní bolesti se nazývají otevírací. Vznikají, v receptorech dolní části dělohy, kde se kontrakcemi otevírají porodní cesty a tlakem působí na nervy probíhající mezi svalovými vlákni. Převládají bolesti viscerální, které se dají nejlépe přirovnat ke kolikovitým bolestem dutých orgánů. Kontrakce mají ze začátku mírnou intenzitu, jejich frekvence je 1-2 za 10 minut postupně se jejich frekvence zvyšuje a objevují se po 1-2 minutách a jejich intenzita je průměrně torrů. Bolestivost kontrakcí sídlí hlavně v podbřišku nebo oblasti kříže (sakralgie), odtud se táhnou do třísel a do nohou. Na konci první doby porodní se zvyšuje intenzita sakralgií, zánikem branky končí první doba porodní (Roztočil a kolektiv, 2008) Porodní bolest ve druhé době porodní (vypuzovací) Při vypuzovací fázi porodu se přidávají bolesti porodních cest. Bolest je somatická (ostrá). V tuto chvíli pociťuje rodička potřebu zapojit břišní lis a to proto, že hlavička sestupuje a tlačí na nervové pleteně malé pánve. Dráždění nocireceptorů je v tuto dobu výrazně intenzivnější, zvyšují se kontrakce dělohy, které můžeme přirovnat k silným kolikovitým bolestem. Plod prochází přes dolní segment děložní, zašlou branku, pochvu a pánevní dno směrem k introitu. Tím dochází ke ztenčení a napnutí svalů pánevního dna. Kontrakce se objevují každé 2-3 minuty trvají sekund a jejich intenzita je 70-18

19 80 torrů. Tato bolest je rodičkami popisována jako velice silná, ostrá a palčivá. Druhá doba porodní by neměla přesáhnout jednu hodinu (Roztočil a kolektiv, 2008) Porodní bolest ve třetí době porodní (doba k lůžku) Většina rodiček kontrakce ve třetí době porodní ani nepociťuje. Jsou to kontrakce k lůžku. Svalová vlákna myometria se zkracují, děložní stěna se stahuje a děložní plocha se zmenšuje. Děloha se po vypuzení placenty začne zavinovat (Roztočil a kolektiv, 2008) Stupnice měření bolesti Nejčastější prostředek pro měření bolesti je vizuální analogová škála (VAS), kterou můžeme zjistit, jakou bolest rodička prožívá. Jedná, se o desetibodovou úsečku, u které, jeden krajní bod představuje stav bez bolesti a druhý kraj představuje nejhorší možnou bolest, než si lze představit. Rodička udává intenzitu bolesti číslem od Tato metoda je jednoduchá, časově nenáročná a lze s ní objektivně určit bolest. Dále můžeme popisovat kvalitu, lokalizaci bolesti a časová komponenta. Kvalita- popis kvalitativní složky bolesti je již časově náročnější, umožní nám však sledovat dynamický vývoj jednotlivých komponent komplexního bolestivého prožitku. Lokalizace- zde většinou stačí verbální popis místa bolesti, Časová komponenta- popis časového průběhu bolesti (provokace pohybem) Dalším způsobem jak můžeme určit bolest rodičky je pozorování jejího chování, jako jsou: nářky, výraz, hlazení míst bolesti nejčastěji v podbřišku a bederní oblasti. Porod prožívá každá rodička různě, ale bezbolestný porod je zcela výjimečný. Primipara udává větší intenzitu bolesti než, žena která už má tuto zkušenost za sebou (Roztočil, 2011). 19

20 2.4.8 Vliv porodní bolesti na matku a plod Porodní činnost je pro ženu psychická a fyzická zátěž, která v organizmu vyvolává řadu změn. Porodní zátěž je pro organismus velice stresová. Stresová odpověď matky na porodní děj, je pro samotný porodní proces výhodná. Stresová reakce rodičky může být bledost, pocení, strach, zvracení zvýšený krevní tlak, úzkost, únava. Ale i stresová odpověď plodu může hrát důležitou roli pro jeho postnatální adaptaci. Stresová odpověď ale nesmí překročit hraniční hodnoty, tím by se vyčerpaly kompenzační mechanizmy organizmu, tak by mohlo dojít k negativnímu působení této hormonální odpovědi. Bolest vyvolává segmentální a suprasegmentální reflexní odpovědi. Zvyšování ventilace a stimulování sympatického nervového systému má za příčinu zvýšení minutového srdečního výdeje a spotřeby kyslíku. Snižují se také gastrointestinální a urogenitální funkce. Zároveň dochází ke zvýšení stresového hormonu kortizolu v krvi. Příčinou jsou obranné mechanizmy, kterými se organizmus matky snaží přizpůsobit zátěži. Výše uvedené změny mohou ohrozit zejména nezralý plod hypoxemií a metabolickou acidózou ale také mohou mít negativní dopad na matku (Roztoči, 2008). Jediným řešení v dané situaci je odstranit bolest a tím přerušit tzv. bludný kruh strachnapětí-bolest. Samozřejmě i emoční poruchy matky či negativní vztah matky k dítěti může mít negativní důsledek bolesti (Roztočil a kolektiv, 2008) Faktory ovlivňující bolest při porodu Mezi hlavní faktory, které ovlivňují porodní bolesti, nejčastěji řadíme: práh a tolerance bolesti, faktory centrálního nervového systému, zdroje bolesti během porodu, zdravotní stav rodičky, naléhání a pozice plodu, zdravotnické zákroky a neposlední řadě psychosociální faktory (Leifer, 2004). Práh a tolerance bolesti- práh bolesti je nejmenší intenzita vnímaného podnětu, který rodička pociťuje jako bolest. Při změně podmínek se mění pouze minimálně, je konstantní. Tolerance bolesti, znamená stupeň bolesti, který je rodička snést, lze ji ovlivnit a je proměnlivá. Faktory centrálního nervového systému- k těmto faktorům patří vrátková teorie a endorfiny. Vrátková teorie, nám vysvětluje, jak bolestiví podněty přicházejí do 20

21 mozku a jak jsou interpretovány. Na této teorii staví několik nefarmakologických metod. Dle této teorie je bolest přenášena pomocí tenkých nervových vláken. Stimulační nervová vlákna se dočasně kříží s podněty vedených v tenkých nervových vláknech. Techniky, které stimulují silná vlákna, a tak zvaně zavírají vrátka bolestivým podnětům řadíme masáže, stlačování bodů dlaněmi, aplikace tepla a chladu. Endorfiny jsou přirozené látky vytvářeny tělem podobné morfinu. Hladina endorfinů při porodu dosahuje nejvyšších hodnot a to vysvětluje, menší potřebuju analgetik nebo anestetik, než by se v podobně bolestivé situaci očekávalo. Zdravotní stav rodičky- Jeden z nejdůležitějších faktorů je velikost dítěte a pánve. Právě velikost a tvar pánve ovlivňují sestup plodu. Dalším faktorem je připravenost děložního hrdla. Před porodem prochází děložní hrdlo proměnou, která usnadňuje jeho spotřebování a dilataci. Jestliže děložní hrdlo nedozraje, je potřeba více kontrakcí. Naléhání a pozice plodu- Pokud plod naléhá svou vedoucí částí v abnormální nebo v atypické pozici, dochází ke zhoršení otevírání porodních cest a sestupu plodu do jejich nižších částí. Tím dojde k prodloužení porodu, zvýšení únavy rodičky a zhorší se tolerance bolesti (Čermáková, 2008). Zdravotnické zákroky- Zde můžeme řadit například monitoring plodu, při kterém je rodička z části nebo úplně omezena v pohybu. Dále jde především o vaginální vyšetření, amniotomie (dirupce vaku blan), intravenózní infuzi, zavedení žilní kanyly, nástřih hráze a tak dále. Psychosociální faktory- k psychosociálním faktorům řadíme, kulturu, která ovlivňuje názor na porod a jeho průběh. Dále obavy a strach z porodu, které můžeme snížit díky předporodní přípravě, kde se žena může naučit techniky vedoucí k relaxaci svalstva a nácvik správného dýchání během porodu. Předchozí zkušenost s porodem může hrát velmi výraznou roli u dalšího porodu. Pokud první porod probíhal normálně, je menší pravděpodobnost, že žena porodní bolesti nezvládne. V opačném případě žena, která prožila dlouhý porodu, bude mít u druhého porodu více obav. V neposlední řadě hraje roli doprovod někoho blízkého partnera, matky, kamarádky, soukromé porodní asistentky či duly (Leifer, 2004). 21

22 2.5 Role hormonů a jejich vliv na porod Hormony mají velmi významný vliv na vnímání bolesti během porodu a celkově na celý porodní proces. Jako první se o souvislosti mezi porodem a hormony zmínili francouzští porodníci Michel Odent a Frédérick Leboyer. Tito porodníci se hlavně zaměřili na důležitost prostředí, ve kterém žena rodila. Zejména na prostředí kde se rodička cítí bezpečně, klidně a uvolněně. Pokud, se rodička cítí při porodu příjemně a v bezpečí, bude mít v těle dostatečnou hladinu hormonů, které přispějí ke správnému průběhu porod (Čermáková, 2008). Oxytocin, takzvaný hormon lásky vyvolává děložní kontrakce, určuje její sílu a trvání, uvolňuje mateřské mléko z prsou a po porodu podporuje involuci dělohy. Někteří autoři udávají, že oxytocin má vliv na mazání porodních bolestí z paměti. Oxytocin podávaný nitrožilně ovšem takovou schopnost nemá. Estrogen a progesteron jsou jedny z hormonů, které se podílejí na přípravě scény na porod. Zahrnují aktivaci, inhibici a reorganizaci jiných hormonů. Oba tyto hormony hrají důležitou roli při začátku porodu. Estrogen má prokázaný účinek, který zvyšuje počet děložních oxytocinových receptorů a buněčných spojů v pozdním těhotenství, tím se děloha připravuje na kontrakce. Například, placenta produkuje estriol před porodem 1000x více a produkce progesteronu se zvýší 10 18x. Endorfin je hormon, který při porodu funguje jako přírodní opiát. Snižuje vnímání bolesti, vyvolává pocit blaha a úlevy. Také má za příčinu láskyplné a pečovatelské schopnosti mezi matkou a dítětem. Někdy ho nazýváme jako hormonem radosti. Prolaktin je mateřský hormon, který je uvolňován hypofýzou během těhotenství a laktace. Stimuluje tvorbu mateřského mléka v prsní žláze a tím připravuje prsa těhotné ženy na kojení. Při kojení je hladina prolaktinu ovlivňována intenzitou sání, délkou a frekvencí. Znalci tvrdí, že prolaktin (s oxytocinem) má vliv na zlepšení nálady a pocitu klidu po kojení. Tomuto hormonu se také říká hormon podřízenosti a odevzdanosti, který může v matce vyvolat pocity k upřednostnění potřeby dítěte před svými. Adrenalinové hormony mají v organizmu opačný účinek a to, že se vyskytují, když se cítíme v ohrožení. Během první doby porodní mají adrenalinové hormony negativní účinky, tlumí účinky dvou prvních hormonů a to oxytocinu a endorfinu. Naopak ve 22

23 druhé době porodní jsou nezbytnou součástí pro získání síly k vypuzení plodu. Nadále hrají důležitou roli v poporodní adaptaci dítěte. Neokortex (rozumový mozek) tento hormon má dle Michela Odenta brzdící účinek při tvorbě žádoucích hormonů. Žena se díky neortexu mnohdy příliš soustředí na sebe samu nebo na to jak ji vnímá prostředí (zda není příliš hlasitá a podobně). Tím pádem potlačuje své instinkty a vnímá porodní bolesti mnohem bolestivěji (Čermáková, 2008; Porodnická analgezie Porod je fyziologický děj, do kterého zasahujeme co nejméně. Porodní bolesti k porodu bezprostředně patří a rodičkami jsou přijímány jako nutnost. Jedním z cílů moderního porodnictví je snižování porodních bolestí a vytváření optimálních podmínek pro narození dítěte. V současné moderní době je na výběr mnoho možností na tlumení porodních bolestí. Je nám známo hodně metod a zlepšených technik porodnické analgezie, které se od sebe odlišují podle svého účinku délky působení a technické náročnosti. Rodička, která si vybrala správnou metodu porodnické analgezie a ta se ve správný okamžik aplikuje, pak může tlumení porodních bolestí přispět ke snížení porodnických komplikací jak u rodičky tak plodu. Dnes platí tyto základní podmínky: žádná metoda nesmí ovlivnit zdraví matky ani plodu, neměla by ovlivnit činnost dělohy a přitom by měla být dostatečně účinná (Pařízek, 2006; Roztočil a kolektiv, 2008). Rozdělení analgetických metod: Nefarmakologické metody Farmakologické metody 23

24 2.7 Nefarmakologické metody pro tlumení porodní bolesti Nefarmakologické metody jsou v dnešní době velmi často využívány a to zejména proto, že pomáhají rodičkám zvládat porodní bolesti bez využití medikace. Většina léků při porodu bolest úplně neodstraní a tak rodička využívá nefarmakologické metody alespoň pro lepší zvládání bolesti. Největší výhodou nefarmakologických metod je, že neškodí matce ani plodu, nehrozí riziko alergické reakce ani žádné škodlivé účinky jako některé léky. Nefarmakologické metody by měly být pro rodičku první volbou k tlumení porodní bolestí. Medikace by se měla podávat až ve chvíli, kdy vše ostatní selhalo. 2.8 Předporodní příprava Základem předporodní přípravy je připravit budoucí matku na psychické a fyzické změny, které k období těhotenství a pozdějšímu mateřství zaručeně patří. Hlavním úkol, je zmírnit či úplně odstranit negativní pocity spojené s porodem, snížit strach z porodních bolestí a péče o dítě. V neposlední řadě pozitivní vliv také má na získání a posílení důvěry s personálem porodnice. Předporodní přípravu rozdělujeme na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je vedena zkušenými a vstřícnými porodními asistentkami. Rozděluje se na několik lekcí, ve kterých se budoucí matka dozví o výživě v těhotenství a v šestinedělí. Dále vám budou poskytnuty praktické rady, jako je výbavička pro miminko, seznam věcí do porodnice, co musíte zařídit během těhotenství, příprava partnera k porodu a kdy máte jet do porodnice. Bude vám vysvětlen průběh porodu, metody pro tišení porodních bolestí, dále také kojení a základy péče o novorozence. Praktická část je zaměřena na cvičení, které je pro budoucí matku velice důležité. Aktivita je v těhotenství vítána ale je nutné vždy jakoukoliv aktivitu konzultovat s ošetřujícím lékařem. Intenzitu si těhotná žena určuje sama podle toho, zda již před těhotenstvím cvičila či nikoliv. Pokud ano, tak je možné v aktivitách pokračovat. Pokud ne, pak v těhotenství není vhodná doba na to, začínat s něčím novým a vše dohonit. Doporučuje se cvičení pro těhotné. Aktivita v těhotenství má hned několik výhod. Pokud je žena v těhotenství aktivní, je pravděpodobné, že bude fyzickou námahu během porodu lépe snášet. Další důležitý bod předporodní přípravy je nácvik správného 24

25 dýchání během porodu, účinné používání břišního lisu a pánevního dna, masáže, ukázky porodních a také úlevových poloh a samozřejmě relaxace. Dá se říct, že předporodní příprava má jen pozitivní vliv na budoucí matky, které se cítí na porodním sále příjemněji, lépe spolupracují a tím si samotný porod ulehčují (Pařízek, 2006). 2.9 Doprovod u porodu Přítomnost blízké osoby při porodu může usnadnit nejen průběh porodu ale také zmírnit porodní bolesti, strach a nejistotu rodičky. Doprovod o rodičku pečuje zejména v první době porodní, kdy jí poskytuje všestrannou oporu. Doprovodem může být milující partner, ale také dula Role partnera u porodu V současné době, je zcela přirozené, aby partner doprovázel rodičku na porodní sál. Malé i velké porodnice přítomnost otců u porodu zcela zvládají, co se týče organizace i po stránce medicínské. Zda partner bude doprovázet rodičku na porodní sál je volbou každého páru. Pokud není partner připraven, tak není vhodné ho něčeho nutit. To platí i pro rodičky, některé ženy udávaly pozitivní pocity, které jim otec u porodu přinesl, ale naproti tomu některým ženám přítomnost partnera u porodu vadila. Pokud se rodička rozhodne, že chce partnera u porodu, tak je ideální aby se muž zúčastnil kurzů, které jsou součástí předporodní přípravy. Předporodní kurzy budoucím otcům poskytnou informace, aby se na porodním sále cítili lépe. Díky těmto kurzům, budou partneři více aktivní a tím i větší oporou pro své partnerky v nově vzniklé a neobvyklé situaci. Aktivní účast otce vede ke soustě výhodám pro rodičku. Partner při porodu rodičku povzbuzuje a chválí ji, jak porod dobře zvládá. Díky přítomnosti otce se rodička cítí v bezpečí a lépe zvládá porodní bolesti. Při polohování slouží partner jako opora, může budoucí maminku hladit a masírovat. Napomáhá správnému dýchání, tím že dýchá s rodičkou. Jeho účast vede k intenzivnějšímu vztahu otec-novorozenec. 25

26 Předpokládaná rizika přítomnosti otce u porodu se nepotvrdila. Otcové neomdlévají, nejsou arogantní a nemají po porodu ženy sexuální dysfunkce (Roztočil a kolektiv, 2008; Pařízek, 2006) Dula u porodu Dula je název pro speciálně vyškolenou ženu, která poskytuje především psychickou ale někdy i fyzickou oporu rodičky a přispívá k dobrému začátku života celé rodiny. Dula neposkytuje zdravotnické služby ani nenahrazuje práci porodních asistentek a lékařů ale spolupracuje s nimi, stejně tak i s otcem a ostatními členy rodiny. Dula je oporou pro rodičku během těhotenství, poradí těhotné ženě s životosprávou a podílí se na přípravě porodního plánu. Během porodu provádí masáže, pomáhá při výběru polohy a poradí rodičce s výběrem nefarmakologických metod pro tišení porodní boleti. Po porodu pomáhá matce se správnou technikou kojení, předává zkušenosti s péčí o novorozence a také může zajistit pomoc v domácnosti. Práce duly, není hrazena pojišťovnou, proto si musí tuto službu rodina platit sama (Pařízek, 2006) Dýchání Dechové techniky jsou velice účinným prostředkem, který pomáhá zmírnit porodní bolesti. Hlavním významem správného dýchání je dostatečné svalové prokrvení matky i plodu. Dále může napomáhat rodičce nesoustředit se na porodní bolest díky zaměření pozornosti na jinou činnost. Rodička má silnější pocit, že pomáhá dítěti, aby porod lépe snášelo. Dá se říct, že každá doba porodní má své specifické dýchání (Čermáková, 2008). V první době porodní nabádáme rodičku, aby dýchala tak zvaným dýcháním pomalé frekvence. Jde o záměrné vydechování ústy, ve chvíli kdy se dostaví kontrakce, následuje nádech nosem. Takto rodička kombinuje nádech a výdech v pravidelném rytmu celé kontrakce. Když děložní kontrakce zesílí a doba mezi nimi se zkrátí, přichází na řadu povrchové dýchání se zapojení horní části těla (Stoppardová, 2007). 26

27 2.13 Úlevové polohy V průběhu porodu je velice důležité, aby si rodička mohla vybrat polohu, ve které se cítí příjemně a která je také efektivní pro vypuzování plodu. Poloha v první době porodní Ženy mají dnes v první době porodní možnost velkého výběru úlevových poloh. Důležité je aby nebylo narušené prokrvení placenty a svalstva porodních cest, k čemuž může přispívat poloha na zádech, kdy těžká děloha stlačuje velké cévy a snižuje průtok krve do dělohy. Proto je chůze, sed nebo ležení na boku výhodnější. Rodičkám se doporučuje volný pohyb. Mohou volně chodit, sprchovat se na míči, nebo se uvolnit v relaxační vaně. Polohy mohou střídat podle toho, jak jim to zrovna vyhovuje. Ve druhé době porodní se také klade důraz na pohodlí rodičky. V dnešní době jsou porodní sály vybaveny různými pomůckami pro různé druhy porodních poloh. Například: žíněnky, porodní vaky, gymnastické míče, žebřiny nebo závěsná lana. Také moderní porodnická lůžka dnes nabízení několik možností porodních poloh. Rodičky si nejčastěji vybírají polohy, vleže, vpolosedě, vsedě, na boku, vkleče, ve dřepu nebo na porodní stoličce. O poloze ve druhé době porodní by mělo být rozhodnuto, mezi matkou a porodní asistentkou či porodníkem. Také záleží na jejich zkušenostech, aby porod probíhal bez zbytečných komplikací, bez ohrožení plodu a s minimálním porodním rizikem poranění rodičky (Pařízek, 2006) Masáže Masáže může rodičce provádět kdokoliv partner, dula či porodní asistentka. Není nutné, aby osoba, která masáž provádí, musela být speciálně vyškolena. Rodička si sama určuje co jí je příjemné a co ne. Nejefektivnější je masírování sakralní oblasti páteře a podbřišku. Při masáži můžeme využít například éterické oleje. Některým rodičkám postačí jen letmé doteky Hydroterapie Tato skupina je tvořena relaxací ve sprše, ve vaně, vlastní porod do vody, tak intradermálními obstřiky vodou, ty už ale tvoří specifickou analgetickou metodu. Pobyt ve vodě má na rodičku pozitivní účinek, a to zejména na cévní a svalový systém, snižuje 27

28 odpor dolního děložního segmentu a porodního kanálu, může zvyšovat práh bolesti a snižovat psychické vypětí rodičky Koupel a sprcha Teplá sprcha je nejpoužívanější hydroterapií na porodních sálech. Rodička provádí sprchování zad a břicha, přitom může využít gymnastického míče, který povoluje pánevní dno a pomáhá sestupovat hlavičce plodu. Je to velmi jednoduchá a finančně nenáročná metoda ale má nízkou analgetickou efektivitu. Koupel se doporučuje v první době porodní. Tato metoda je vhodná pouze pro fyziologicky probíhající porod. Teplota vody nesmí přesáhnout 38 C jinak, dochází k přehřátí organismu matky i plodu, rodička může pociťovat nevolnost a dochází ke zvyšování pulsu. Relaxační koupele jsou využívány poměrně často a rodičky si je chválí. K samotnému porodu ale dochází mimo vodní prostředí (Pařízek, 2006; Čermáková, 2008) Porod do vody Porod do vody se dnes stává trendem, je to velmi kontroverzní porodnické metoda, kterou může využít pouze zcela zdravá rodička. Jsou dány podmínky k vedení porodu do vody. Rodička musí splňovat tyto kritéria: zdravá rodička, fyziologické těhotenství, porod v termínu. Kontraindikace pro porod do vody jsou následující: patologické těhotenství, vícečetná gravidita, jiná poloha než podélná hlavičkou, hypoxie plodu, infekce rodičky a podání analgetik včetně epidurální analgezie. Samozřejmě také porodní sál musí splňovat důležité podmínky a ty jsou, hygienikem schválena vodní lázeň s protiskluzovým povrchem, přístup ze tří stran a lze ji rychle opustit. Podmínkou je stálá přítomnost alespoň dvou proškolených osob, neonatologa, porodní asistentky a neonatologické sestry. Před vstupem do vodní lázně se musí rodičce podat očistné klyzma, které je podmínkou. Odchod stolice do lázně je indikací k ukončení porodu do vody. Teplota vody nesmí přesahovat 38 C. rodička zaujímá takovou polohu, která jí přináší největší úlevu. Srdeční ozvy plodu monitorujeme speciálně pravenými sondami a použití pod vodou. I dirupce vaku blan se dá provést pod vodou, stejně jako vaginální vyšetření rodičky. 28

29 Rodička může zaujmout jakoukoliv polohu, která je pro ni nejpohodlnější a která umožňuje přístup k rodidlům. Episiotomie, se při porodu do vody provádí jen zcela výjimečně. Po porodu je novorozenec ihned vyzvednut nad hladinu a třetí doba porodní se již vede mimo lázeň (Roztočil a kolektiv, 2008) Kožní obstřiky vodou Tato metoda je založena na aplikaci sterilní vody do oblasti kosti křížové. Nástup úlevy je přibližně do 30 vteřin. Jde zejména o snížení sakrálních bolestí. Tato metoda se pro velkou bolestivost při aplikaci obstřiku neprovádí (Pařízek, 2002) Aromaterapie Aromaterapie je metoda, při které se využívá působení rostlinných silic na živý organismus, díky své biologické aktivitě. Využívá se rostlinných preparátu, které mají ve svém základě rostlinné silice. Dalším významným prvkem v aromaterapii jsou rostlinné oleje, které ale v porovnání silicemi působí na jiné chemické úrovni. Rostlinné silice jsou nestálé, těkavé, barevné nebo také nebarevné s odlišnou viskozitou. Nejsou mísitelné s vodou, ale mají rozpustitelnost v rostlinných olejích, mléce nebo smetaně. Základními nositeli vonných a chuťových vlastností jsou uhlovodíky a kyslíkaté látky. Rostlinné oleje řadíme mezi tuky, jsou to lipidové směsi. Éterické oleje, které užíváme v aromaterapii, jsou vyráběny z různých rostlinných částí jako například z kořene, kůry, semen, květů, stonku nebo listů. Tyto oleje mají stimulační nebo relaxační účinek. Jedny nejpoužívanější oleje ke zmírnění bolesti jsou oleje z levandule, jasmínu, eukalyptu, heřmánku a rozmarýnu. Oleje napomáhají kontrakcím, prohlubují dýchání a tiší bolest. Také pomáhají snížit napětí a stres, dodat odvahu a sílu nebo uvolnit a regenerovat se. Při porodu je nejvhodnějším způsobem aplikace masáž, inhalace či koupel. Základní a nejjednodušší způsob jakým lze aplikovat aromaterapii, je vtírání olejů do kůže na břiše nebo v sakrální oblasti. Oleje můžeme používat i několik dní před porodem, ne však dříve než, týden před termínem porodu. Tím bychom mohli vyvolat 29

30 nástup děložní činnosti. Aplikaci aromaterapie může provádět kdokoliv, partner, kamarádka, dula či porodní asistentka. Je dobré před porodem vědět, kdo bude rodičce asistovat. Není nutné speciální školení, stačí krátké poučení o aplikaci olejů dlouhými hladkými pohyby, které by měly být provázeny pevným tlakem. Rodička si sama určuje intenzitu a druhy pohybů. Nejefektivněji působí krouživé pohyby v křížové oblasti zad. Pár dní před porodem je dobré, si namíchat oleje, které chce žena při porodu použít. Dbáme na to, aby oleje byly dobře namíchané. Velmi silná vůně může vyvolat nevolnost. Na začátku porodních bolestí, je vhodná levandulová či jasmínová koupel, která pomáhá uvolnit svaly dělohy a tím je připravit na silnou děložní činnost. Levandule má spoustu účinků a při porodu ji můžeme používat v různých fázích porodu. Dalšími hlavními účinky jsou: účinky analgetické, antidepresivní, sedativní, antiseptické ale také zklidňuje. Účinky jasmínu jsou zmírnění menstruačních bolestí a křečí, zmírňuje strach, úzkost, je účinný proti prsním účinkům a také funguje jako afrodiziakum ( Zrubecká, Ašenbrenerová, 2008; Davisová 2005) Muzikoterapie Muzikoterapie zmírňuje pocit porodní bolesti změnou aktivity v mozkové kůře. Základem této metody je dráždění sluchového centra během kontrakcí za pomoci sluchátek. Je to směsice všech slyšitelných frekvencí, které mají stejnou intenzitu. Při muzikoterapii je potřebné přístrojové vybavení porodního sálu. Po celou dobu porodu si rodička muziku sama ovládá, podle svých potřeb si reguluje intenzitu zvuku. Jedna z největších výhod muzikoterapie spočívá v tom, že je pro matku i plod naprosto neškodná. Také může rodička použít relaxační hudbu, kterou si žena obstarává ještě před porodem. Hudba rodičce pomáhá k celkovému zklidnění, uvolnění, snižuje krevní tlak a upravuje dechovou frekvenci. Ženám se doporučuje vzít si sebou do porodnice, svou oblíbenou hudbu. Relaxační hudba může sloužit jako vhodný doplněk, k některým již používaným druhům porodnické analgezie (Pařízek, 2002; Pařízek 2006; Čermáková, 2008). 30

31 2.18 Akupunktura a akupresura Akupunktura se využívá v Číně a v zemích jihovýchodní Asie již po staletí. Princip se nachází v ovlivňování energie Chi, která protéká dvanácti kanály nebo drahami spojenými s orgány. Jde o uvolňování vlastních endorfinů a enkefalinů v organismu, tak i přímým ovlivnění porodní bolesti. Někteří odborníci tvrdí, že akupunktura je u žen bílé rasy neúčinná. Při této metodě porodní asistentka nemusí používat ke stlačení akupunkturních bodů jehly. Všechny akupunkturní body lze stimulovat stlačením prsty. Body lze dráždit jen při zřejmém nálezu. V této fázi použijeme body s analgetickým a sedativním účinkem. Také se můžeme pokusit o vyvolání kontrakcí. Když rodička leží na boku, zaměříme se na body v křížové oblasti zad. Můžeme ji v této oblasti masírovat éterickými oleji. V ušních boltcích jsou nejčastěji body s analgetickými účinky. Akupunkturista ponechává jehlu až do vypuzovací fáze. Na dobře poučené a spolupracující rodičky má akupunktura velmi efektivní účinek. S touto metodou musí rodička i porodník vždy souhlasit. Samozřejmě existují kontraindikace, které je nutno respektovat jsou to kožní infekce, nekompenzovaný diabetes mellitus, poruchy krevní srážlivosti, kardiovaskulární onemocnění a nesouhlas rodičky nebo lékaře. Tato metoda tišení porodní bolesti není často v našich porodnicích využívána ( Pařízek, 2006) Farmakologické tlumení bolesti Celková anestezie Celková anestezie se provádí na porodním sále pro ukončení porodu císařským řezem, k manuálnímu vybavení placenty a také při rozsáhlém poranění perinea a čípku. Výhody celkové anestezie jsou: rychlost, selhání účinku je malé, jsou dobře zajištěny dýchací cesty s dostatečnou ventilací a zajišťuje rychlé zvládání křečí. Samozřejmě má celková anestezie i své nevýhody: existuje riziko selhání pokusů o intubaci, zanesení kyselého obsahu žaludku do dýchacích cest, deprese plodu, alergie na použité léky či děložní hypotonie. 31

32 Indikace celkové anestezie je na přání pacientky, hypovolemie, větší krevní ztráta, eklamptické křeče, bezvědomí nebo časově naléhavá indikace k operaci. Mezi kontraindikace celkové anestezie řadíme nesnadná či nemožná intubace, komplikující onemocnění nebo abnormální reakce na předchozí anestezii (Roztočil a kolektiv, 2008) Lokální anestezie Lokální anestezie představuje řadu způsobů, kdy se podáním místně účinných látek modifikuje vnímání bolesti. Do oblasti lokální anestezie spadají tyto metody: Epidurální anestezie Subarachoidální analgezie Kombinace epidurální a subarachnoidální analgezie Paracervikální blok Pudendální blok Místní infiltrace perinea Epidurální analgezie Tuto metodu řadíme mezi jednu z neúčinnějších. Účinek může být tak vysoký, že některé ženy začaly říkat porod s epidurální analgezií je bezbolestný. Ale ani s epidurální analgezií není porod zcela bezbolestný. Jsou tu samozřejmě podmínky pro podání epidurální analgezie. Rodička musí být řádně informována metodě epidurální analgezie a tu musí provádět zkušeně proškolený personál, anesteziolog, porodník a porodní asistentka. Správná chvíle pro aplikaci je, když porodní branka je rozšířena na 3 až 4 centimetry a vedoucí část plodu, je vstouplá v pánevním vchodu. Rodička by neměla ležen v poloze na zádech, v dnešní době jsou vítány všechny polohy, s výjimkou porodu do vody, tam je riziko zanesení infekce do páteřního kanálu rodičky. Rodička i plod musí být neustále monitorováni. V blízkosti musí být připravený lékař anesteziolog. Kontraindikace jsou infekce v místě vpichu, porucha hemokoagulace, alergie na místní anestetika, onemocnění CNS, odmítání rodičky nebo porodník, který není dostatečně proškolený (Pařízek, 2006; Roztočil a kolektiv, 2008). 32

33 3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce V praktické části bakalářské práce jsem použila kvantitativní metodu výzkumu dotazník. Dotazník byl složen ze čtrnácti otázek, které byly vypracovány dle předem připravených cílů bakalářské práce. Otázky byly uzavřené i otevřené. Tři první otázky se zaměřily na anamnézu ženy, věk, vzdělání a paritu ženy. Dále se otázky týkaly porodní bolesti. Zjišťovaly, délku, intenzitu a oblast porodní bolesti. V posledním okruhu otázek, jsem se dotazovala na nefarmakologické metody, informovanost žen a jejich použití během porodu. Dotazník byl anonymní a možnost jeho vyplnění byla zcela dobrovolná. 3.2 Charakteristika výzkumného vzorku a výzkumného prostředí Výzkumné šetření probíhalo prostřednictvím internetu. Dotazník byl určen pro ženy po vaginálním porodu nejdéle půl roku po porodu. Autorka oslovila ženy na různých portálech pro nastávající a současné maminky. Dotazníkové šetření se zúčastnilo celkem 100 žen s návratností 100 %, všechny respondentky dotazník ochotně vyplnily. 3.3 Charakteristika a průběh výzkumu Dotazník (viz. Příloha č. 1) byl vytvořen za odborné pomoci a rad vedoucí bakalářské práce. Výzkum probíhal v období leden březen Cílem dotazníku bylo zjistit, snášení porodní bolesti, a zda jsou ženy informovány o nefarmakologických metodách tlumení porodní bolesti. Všechny informace které byly získané během výzkumu, byly použity pouze pro zpracování této bakalářské práce. 3.4 Zpracování získaných dat Praktická část bakalářské práce byla zpracovaná pomocí aplikace Microsoft Word a Microsoft Excel. Výsledky výzkumného šetření jsou znázorněny pomocí tabulek a grafů. 33

34 Počet odpovědí 3.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1 Kolik je Vám let? Věk méně než a více Věk respondentek Graf č. 1: Věk První otázka se zaměřila na věk respondentek. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek bylo největší zastoupení ve věkové kategorii od 20 do 25 let. Tento počet odpovídá 68 (68 %) četnosti odpovědí. Další věková skupina je od 26 do 30 let, této skupině odpovídá 28 (28 %) žen. Jen u 4 (4 %) dotázaných žen byl věk nad 31 let a žádá z respondentek, nebyla mladší 20 let. 34

35 Otázka č. 2 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vzdělání 4% 6% 20% poprvé podruhé potřetí počtvrté a více 70% Graf č. 2: Vzdělání Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek mělo 40 (40 %) žen vzdělání středoškolské s maturitou, 25 (25 %) žen mělo vysokoškolské vzdělání, 21 (21 %) žen mělo vzdělání bez maturity vyučena, 8 (8 %) žen mělo základní vzdělání a 6 (6 %) žen vystudovalo vyšší odbornou školu. 35

36 Otázka č. 3 Po kolikáté jste rodila? Po kolikáté rodíte 4% 6% 20% 70% poprvé podruhé potřetí počtvrté a více Graf č. 3: Po kolikáté rodíte V tomto grafu vidíme, kolik porodů již žena prožila. U 100 (100 %) dotazovaných respondentek rodilo 70 (70 %) poprvé, 20 (20 %) žen rodilo podruhé, 6 (6 %) žen rodilo po čtvrté a více a 4 (4 %) žen rodilo po třetí. 36

37 Otázka č. 4 Navštěvovala jste předporodní kurz? Předporodní příprava 50% 50% ano ne Graf č. 4: Předporodní příprava Z tohoto grafu jasně vyplívá, že z dotazovaných 100 (100 %) respondentek, 50 (50 %) žen navštěvovalo předporodní kurz a 50 (50 %) žen porodní přípravu nenavštěvovalo. 37

38 Otázka č. 5 Doprovázela Vás u porodu osoba blízká? Osoba blízká 19% ano ne 81% Graf č. 5: Osoba blízká Otázka č. 5 se ptá dotazovaných žen, zda měly u porodu osobu blízkou. Ze 100 (100 %) respondentek mělo 81 (81 %) u porodu doprovod a 19 (19 %) žen u porodu nikdo blízký nedoprovázel. 38

39 Otázka č. 6 Jak dlouho porodní bolesti trvaly? Trvání porodních bolestí 40% 31% < 6 hodin 7-11 hodin > 12 hodin 29% Graf č. 6: Trvání porodních bolestí V tomto grafu je vidět jak dlouho trvaly porodní bolesti. Výsledky jsou téměř vyrovnané. Ze 100 (100 %) dotazovaných žen, u 40 (40 %) trvaly porodní bolesti více jak dvanáct hodin, 31 (31 %) respondentek uvedly, že jejich porodní bolesti trvaly méně jak 6 hodin a 29 (29 %) žen pociťovalo porodní bolesti v rozmezí 7 11 hodin. 39

40 Počet odpovědí Otázka č. 7 Jak silné byly bolesti? Síla bolestí Škála bolesti Graf č. 7 Síla bolestí V otázce číslo sedm, hodnotili ženy intenzitu porodní bolesti. Za pomoci škály bolesti, od 0 do 10, kdy 0 je žádná bolest a 10 nejhorší snesitelná bolest. Velmi překvapivé bylo, že dvě ženy uvedly, že nepociťovaly žádnou bolest. Dále 2 (2 %) dotazovaných žen uvedly 2. stupeň bolesti, 8 (8 %) žen uvedlo 3. stupeň, 6 (6 %) žen uvedlo 4. stupeň, 4 (4 %) 5. stupeň, 12 (12 %) 6. stupeň, 6 (6 %) 7. stupeň. Nejvíce dotazovaných žen uvedlo, 8. stupeň bolesti a to 32 (32 %). Devátý stupeň bolesti označilo 16 (16 %) žen, stejný počet žen označilo desátý stupeň jako nejhorší snesitelnou bolest. 40

41 Otázka č. 8 Kde jste pociťovala bolest? Oblast bolesti 14% 40% 5% 41% podbřišek křížová oblast zad celé bříško Ostatní Graf č. 8: Oblast bolesti V tomto grafu je vidět, kde ženy pociťovaly bolest během porodu. Ze 100 (100 %) dotazovaných respondentek odpovědělo 41 (41 %) že během porodu se bolesti vyskytovaly v oblasti podbřišku. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že porodní bolest byla pociťována v křížové oblasti zad. A to uvedlo 40 (40 %) dotazovaných žen. Dále 14 (14 %) žen pociťovaly bolesti v oblasti celého bříška a 5 (5 %) uvedlo ostatní oblasti. 41

42 Otázka č. 9 V jaké poloze byla bolest nejvíce snesitelná? Pokud jste si mohla vybrat. Úlevové polohy 20% 13% 17% 18% poloha na zádech poloha v polosedě poloha na boku poloha ve dřepu poloha na všech čtyřech 32% Graf č. 9 Úlevové polohy Ze 100 (100 %) dotazovaných žen, odpovědělo 32 (32 %), že nejlépe snášeli bolest v poloze na boku. Dále jsou výsledky téměř stejné. 20 (20 %) žen uvedlo jako úlevovou polohu, polohu ve dřepu, pro 18 (18 %) respondentek byla nejvhodnější poloha v polosedě, 17 (17 %) žen se nejlépe cítilo v poloze na zádech a nejméně příjemná poloha pro rodičky byla na všech čtyřech končetinách, to uvedlo 13 (13 %) žen. 42

43 Otázka č. 10 Jak jste bolest snášela? Snášení bolesti 7% 8% dobře, byla jsem na ně připravená špatně 29% 56% velice špatně odmítala jsem spolupracovat Graf č. 10: Snášení bolesti V této otázce jsme zjišťovala, jak rodičky snášely porodní bolesti. Největší procentuální zastoupení má odpověď porodní bolesti jsem snášela dobře, byla jsem na ně připravená. Takto odpovědělo ze 100 (100 %) respondentek, 56 (56 %) žen. Druhou nejčastější odpovědí, kterou uvedlo 29 (29 %) žen, bylo špatné snášení bolesti, 8 (8 %) žen odmítalo během porodu spolupracovat a 7 (7 %) snášelo porodní bolesti velice špatně. 43

44 Otázka č. 11 Jaké bylo Vaše očekávání bolesti? Očekávání bolesti 15% 35% 50% silnější, bolestivější téměř stejné slabší Graf č. 11: Očekávání bolesti Z celkového počtu respondentek, 50 (50 %) žen zaznamenalo, že jejich očekávání bolesti bylo silnější a bolestivější, 35 (35 %) žen uvedlo téměř stejné očekávání porodní bolesti a nejméně procent odpovědí a to 13 (13 %) žen očekávalo bolest slabší. 44

45 Otázka č. 12 Věděla jste před porodem a možnosti tlumení bolesti? Informace o možnostech tlumení bolesti 12% ano ne 88% Graf č. 12: Informace o možnostech tlumení bolesti Z tohoto grafu jasně vyplývá, že z celkového počtu 100 (100 %) dotazovaných žen, 88 (88 %) vědělo o možnostech tlumení porodních bolestí. Pouze 12 (12 %) žen nevědělo o metodách, která pomáhají tišit porodní bolest. 45

46 Otázka č. 13 Využila jste některou z metod pro tlumení bolesti? Metody pro tlumení bolesti epidurální analgezie 7% 5% relaxace na míči 14% teplá vana, sprcha 25% porod do vody aromaterapie hudba 10% 25% masáže úlevové polohy 5% 4% 4% 1% osoba blízká u porodu Ostatní Graf č. 13: Metody pro tlumení bolesti V této otázce jsem se dotazovala, zda ženy během porodu využili některou z metod pro tlumení porodní bolesti. Dvě nejčastější metody, které rodičky udávaly, byly teplá vana či sprcha a přítomnost osoby blízké u porodu. Obě tyto metody měly zastoupení v 25 (25 %) odpovědí. Další nejvíce používaná metoda byla relaxace na gymnastickém míči, to použilo 14 (14 %) rodiček. Možnost úlevové polohy označilo 10 (10 %) žen a 7 (7 %) využilo ostatních technik. Epidurální analgezie byla použita v 5 (5%) případech, stejných odpovědí bylo zaškrtnuto i pro masážní techniky, 4 ( 4 %) žen využilo hudby a dalších 4 (4 %) využilo účinků aromaterapie a zbylá 1 (1 %) žena si zvolila porod do vody. 46

47 Počet odpovědí Otázka č. 14 Které z metod pro tlumení bolesti Vám přinesla největší úlevu? Nejefektivnější metoda epidurální analgezie úlevové polohy spcha či vana ralexace na míči osoba blízká masáže žádná Metody Graf č. 14: Nejefektivnější metoda V poslední otázce jsem zjišťovala, jaká z metod pro tlumení porodních bolestí byla nejúčinnější. Ze 100 (100 %) respondentek byly první dvě nejčastější odpovědi sprcha či vana a relaxace na míči. Tato metoda byla nejefektivnější u 30 (30 %) žen. Podobně na tom byla účast osoby blízké u porodu, partnera, kamarádky či duly. To uvedlo 28 (28 %) žen. Dále to byly masáže, tak uvedlo 5 (5 %) žen, pro 4 (4 %) žen byla nejúčinnější epidurální analgezie, u 2 (2 %) dotázaných žen neměla žádná z metod význam a pro 1 (1 %) ženu bylo nejefektivnější polohování. 47

48 3.6 Analýza a interpretace hypotéz Hypotéza č. 1 Předpokládám, že více jak 70 % žen navštěvovalo předporodní kurz. Tabulka 1 Předporodní kurz Navštěvovala jste Absolutní četnost Relativní četnost (%) předporodní kurz? Ano % Ne % Celkem % Tabulka znázorňuje, návštěvnost předporodních kurzů. Na tuto otázku měly dotazované ženy na výběr pouze dvě možnosti. V tomto případě nastala shoda v počtu odpovědí. Z celkového počtu respondentek, 50 (50 %) žen předporodní kurz navštěvovalo a dalších 50 (50 %) kurz nenavštěvovalo. Moje hypotéza byla, že více jak 70 % žen navštěvovalo předporodní kurz. V dotazníkovém šetření se ukázalo, že předporodní kurz navštěvovalo pouze 50 % žen. Moje hypotéza se nepotvrdila. 48

49 Hypotéza č. 2 Předpokládám, že více jak polovinu žen doprovázela u porodu osoba blízká Tabulka 2 Osoba blízká u porodu Doprovázela Vás u porodu osoba blízká? Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano % Ne % Celkem % Podle očekávání nadpočetná skupina žen, měla u porodu doprovod osoby blízké. A to celých 81 žen tedy 81 %. Rodiček, které u porodu nedoprovázela osoba blízká, bylo 19%. Moje hypotéza byla, že více jak polovinu že doprovázela u porodu osoba blízká. Z dotazníkového šetření vyplývá, že takových žen bylo 81 %. V tomto případě se mi moje hypotéza potvrdila. 49

50 Hypotéza č. 3 Myslím, že porodní bolesti u většiny žen, netrvaly déle jak 12 hodin. Tabulka 3 Délka trvání porodních bolestí Jak dlouho porodní Absolutní četnost Relativní četnost (%) bolesti trvaly? Méně než 6 hodin % 7 11 hodin % Více než 12 hodin % Celkem % Tato tabulka znázorňuje délku porodních bolestí. Odpovědi jsou téměř vyrovnané. Avšak nejvíce žen uvedlo, že porodní bolesti trvaly déle jak dvanáct hodin. Takových žen bylo 40 % z celkového počtu dotázaných. Dále 31 % respondentek odpovědělo, že porodní bolesti pociťovali méně jak šest hodin. Moje hypotéza byla, že u většiny žen, netrvaly porodní bolesti déle jak 12 hodin. Žen, u kterých porodní bolesti trvaly méně než dvanáct hodin, bylo 60 %. Tato hypotéza se mi potvrdila. 50

51 Hypotéza č. 4 Domnívám se, že většina žen bude hodnotit porodní bolest číslem 8. Tabulka 4 Síla porodní bolesti Jak silné byly bolesti? Absolutní četnost Relativní četnost (%) % % % % % % % % % % % Celkem % Tato tabulka znázorňuje sílu porodní bolesti, kterou ženy při porodu pociťovali. K měření jsem využila škálu bolesti od 0 do 10, kdy 0 je žádná bolest a 10 je největší možná bolest. Je zajímavé, že 2 (2 %) ženy uvedly, že nepociťovali žádnou porodní bolest. Žádná žena neuvedla sílu bolesti 1. stupně. Porodní bolest 2. stupně uvedly 2 ženy, 3. stupeň 8 (8 %) žen, 4. stupeň 6 (6 %) a 5. stupeň bolesti uvedly 4 (4 %) ženy. Dále u 12 (12 %) žen byla porodní bolest na 6. stupni škály bolestivosti. Stupeň číslo sedm označilo 6 (6 %) žen. Největší procentuální zastoupení získal stupeň 8, ten označilo 32 (32 %) žen. Dva poslední stupně, stupeň 9 a 10, získaly stejný počet odpovědí. Oba případy označilo 16 (16 %) žen Moje hypotéza zněla, domnívám se, že většina žen bude hodnotit porodní bolest číslem 8. Proto se tato hypotéza potvrdila. 51

52 Hypotéza č. 5 Předpokládám, že více jak 30 % pociťovalo porodní bolesti v podbřišku. Tabulka 5 Oblast bolesti Kde jste pociťovala Absolutní četnost Relativní četnost (%) bolest? Podbřišek % Křížová oblast zad % Celé bříško % Ostatní 5 5 % Celkem % Z tabulky vyplývá, že nejvíce žen pociťovalo porodní bolest v oblasti podbřišku. Takto odpovědělo 41 (41 %) rodiček. Dále 40 (40 %) respondentek uvedlo, že cítili bolest v křížové oblasti zad. Možnost celé bříško, označilo 14 (14 %) žen a 5 (5 %) žen cítilo bolest v jiné oblasti než je uvedena. Má domněnka byla, že více jak 30 % rodiček, pociťovalo porodní bolesti v oblasti podbřišku. Takto odpovědělo 41 %. Má hypotéza se potvrdila. 52

53 Hypotéza č. 6 Předpokládám, že alespoň pro jednu třetinu žen byla nejlépe snesitelná bolest vpolosedě. Tabulka 6 Nejlepší poloha pro snášení bolesti V jaké poloze byla bolest nejvíce snesitelná? Pokud jste si mohla vybrat. Absolutní četnost Relativní četnost (%) Poloha na zádech % Poloha vpolosedě % Poloha na boku % Poloha ve dřepu % Poloha na všech čtyřech % Celkem % Nejefektivnější úlevová poloha podle počtu odpovědí byla poloha na boku. Takto odpovědělo 32 (32 %) žen. Poloha ve dřepu byla označena 20 (20 %) ženami, 18 (18 %) žen uvedlo polohu vpolosedě. Pro 17 (17 %) dotazovaných žen, byla nejsnesitelnější poloha na zádech a 13 (13 %) žen označilo polohu na všech čtyřech. Celkem pro 18 % žen byla poloha v polosedě nejvíce snesitelná. V tomto případě se má hypotéza nepotvrdila. 53

54 Hypotéza č. 7 Předpokládám, že více jak 75 % žen vědělo před porodem o metodách tlumení bolesti. Tabulka 7 Informovanost o metodách tlumení bolesti Věděla jste před porodem Absolutní četnost Relativní četnost o možnosti tlumení bolesti? Ano % Ne % Celkem % V této tabulce jsou znázorněny odpovědi na otázku, zda ženy před porodem věděly o možnostech tlumení porodní bolesti. Jak jsem předpokládala, tak 88 (88 %) žen o metodách tišící bolest vědělo. Pouhých 12 (12 %) žen o těchto metodách nevědělo. Celkově 88 % žen bylo o metodách tlumící bolest informováno. Tato hypotéza se mi potvrdila. 54

55 Hypotéza č. 8 Myslím, že alespoň 55 % žen, využilo pro tlumení porodní bolesti metodu hydroanalgezie. Tabulka 8 Nejpoužívanější metoda pro tlumení porodní bolesti Která z metod pro Absolutní četnost tlumení bolesti Vám přinesla největší úlevu? Relativní četnost Sprcha či vana % Relaxace na míči % Doprovod u porodu % Masáže 5 5 % Epidurální analgezie 5 5 % Úlevová poloha % Ostatní 7 7 % Muzikoterapie 4 4 % Aromaterapie 4 4 % Porod do vody 1 1 % Celkem % Největší zastoupení v počtu odpovědí získaly dvě možnosti. Možnosti sprcha či vana a doprovod osoby blízké označilo 25 (25 %) žen. Další nejčastější odpovědí byla relaxace na gymnastickém míči. Tuto možnost označilo 14 (14 %) rodiček. Úlevovou polohu použilo celkem 10 (10 %) rodiček a 7 (7 %) žen využilo ostatní metody. Masáž byla využita u 5 (5 %) žen a stejně tak u 5 (5 %) žen to byla epidurální analgezie. Muzikoterapii označily 4 (4%) ženy a stejně tak aromaterapii. Pouze jedna (1 %) žena porodila do vody. Domnívala jsem se, že alespoň u 55 % žen, byla nejčastěji využitá metoda pro tlumení porodní bolesti hydroanalgezie. Ta byla nejúčinnější jen pro 25 % žen. Moje hypotéza se nepotvrdila. 55

56 3.7 Diskuze K tématu mé bakalářské práce jsem zvolila tři cíle. Byl vytvořen dotazník a návaznosti na otázky v dotazníku bylo stanoveno osm hypotéz. Dotazovány byly ženy všech věkových kategorií, nejdéle půl roku po vaginálním porodu. Otázky v mém dotazníku se týkaly hlavně snášenlivosti porodní bolesti a využití některých nefarmakologických metod. Má snaha byla zjistit prožívání porodní bolesti, její délku, intenzitu a oblast. Domnívám se, že v dnešní době jsou ženy informovány o možnostech nefarmakologických metod tišení bolesti i díky předporodním kurzům. První cíl byl zjistit informovanost žen o metodách tišení bolesti během porodu. K tomuto cíli se vztahovala otázka č. 12 Věděla jste před porodem o možnosti tlumení bolesti? Celkem 88 % žen odpovědělo, že o metodách tlumení bolesti vědělo. Pouhých 12 % žen o možnostech tišení porodní bolesti nevědělo. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza č. 7 - Předpokládám, že více jak 75 % žen vědělo před porodem o metodách tlumení bolesti. Tato hypotéza se potvrdila. Druhým cílem bylo zjistit, jakou z metod tišení bolesti rodičky nejvíce využívají. K tomuto cíli jsem zařadila otázku č. 13 využila jste některou z metod pro tlumení bolesti? Dvě nejčastější odpovědi, které ženy uvedly, byly hydroanalgezie (teplá vana či sprcha) a doprovod u porodu. Tyto možnosti označilo 24 % rodiček. Dále to byla relaxace na míči (14 %), polohování (10 %), epidurální analgezie (5 %), masážní techniky (5 %), muzikoterapie (4 %), aromaterapie (4 %) a jedna žena si vybrala porod do vody. K tomuto cíli byla vázána hypotéza č. 8: Myslím, že alespoň 55 % žen, využilo pro tlumení porodní bolesti metodu hydroanalgezie. Tišení bolesti pomocí teplé vany či sprchy, nakonec využilo jen 24 rodiček. Z toho vyplývá, že se má hypotéza nepotvrdila. Třetí cíl byl zjistit, jakou intenzitu bolesti nejčastěji ženy během porodu udávají. K tomuto cíli se vztahoval otázka č. 7 - Jak silné byly bolesti? Pro hodnocení intenzity bolesti jsem použila škálu bolesti od 0 do 10. Kdy 0 byla hodnocena jako žádná bolest a 10 největší snesitelná bolest. V odpovědích bylo zajímavé, že dvě žen označily, že nepociťovaly žádnou během porodu žádnou bolest. 2. stupeň bolesti označilo 2 % žen, 3. stupeň 8 % žen, 4. stupeň uvedlo 6 % žen a 5 stupeň 4 % žen. Dále 6. stupeň bolesti uvedlo 12 % rodiček a 7. stupeň 6 % žen. Nejvíce respondentek označilo odpověď osm, 56

57 tedy 8. stupeň bolesti (32 %). Devátý a desátý stupeň označilo v obou případech 16 % žen. K tomuto cíli jsem si stanovila hypotézu č. 4 - Domnívám se, že většina žen bude hodnotit porodní bolest číslem 8. Stupeň č. 8 označilo 32 žen. Tato hypotéza se mi potvrdila. 3.8 Doporučení pro praxi Z provedeného výzkumu vyplynulo, že současné rodičky jsou o nefarmakologických metodách dobře informovány. Ale z praxe vyplývá, že nejčastěji používanou metodou je hydroanalgezie a relaxace na gymnastickém míči. Do budoucna bych více prosazovala různorodé nefarmakologické metody. Bylo by vhodné vytvořit edukační brožuru, ve které by ženy měly možnost poznat více nefarmakologických metod, které by pro ně mohly být efektivnější. Blízká osoba, je pro rodičky u porodu velkým pozitivem. Z mého výzkumu vyplynulo, že blízká osoba neslouží pouze jako psychická podpora ale zejména také má vliv na lepší snášení porodní bolesti. V dnešní době je přítomnost osoby blízké u porodu zpoplatněna ale některé porodnice mají tyto poplatky zrušené, což by bylo do budoucna vhodné ve všech porodnicích. Překvapením pro mne bylo, že 50 % žen porodní kurzy nenavštěvuje. Ve skutečnosti můj odhad byl o něco více. Velkou roli při porodu hraje porodní asistentka, která by měla být vstřícná a umět spolupracovat s osobou blízkou a brát ji jako jednu z nejdůležitějších součástí porodního procesu. 57

58 4 Závěr Tato bakalářská práce byla zaměřena na téma Porodní bolest. V teoretické části se autorka zaměřila na pojmy související s porodem, porodní bolesti a s nefarmakologickými metodami pro tlumení porodní bolesti. Bezbolestný porod téměř neexistuje a tato práce se zabývá možností, jak porodní bolest zmírnit a tím zpříjemnit prožitek z porodu. Výsledky výzkumné části byly znázorněny v grafech a kontingenčních tabulkách. Následně byly v tabulkách potvrzeny nebo vyvráceny vytvořené hypotézy. Použitá literatura a informace, které jsem zde uvedla, jsou v seznamu použité literatury. Myslím si, že jsem dosáhla všech vytvořených cílů, a podařila se mi potvrdit většina stanovených hypotéz. Jako první cíl jsem si zvolila informovanost žen o nefarmakologických metodách. Bylo zjištěno, že nadpoloviční většina žen, je o nefarmakologických metodách dobře informována. Tento výsledek jsem očekávala. V dnešní době internetu se nejvíce žen informuje právě tam, různé internetové diskuze umožňují předávání rad a zkušeností. Druhým cílem bylo zjistit, kterou z metod pro tišení bolesti ženy využívají nejvíce. Z výsledku vyplynulo, že nejvíce žen využívá pro tišení bolesti hydroanalgezii a osobu blízkou u porodu. Čekala jsem že hydroanalgezie bude mít v počtu odpovědí větší zastoupení. Doprovod osoby blízké během porodu, je zcela běžný až v 90 %. Třetí cíl byl zjistit, největší pociťovanou bolest při porodu. Zde bylo zajímavé, že dvě ženy označili stupeň 0, tedy žádnou bolest. Nejvíce žen označilo stupeň osm jako největší pociťovanou bolest. Závěrem bych chtěla dodat, že jsem spokojená s výběrem toho tématu. Bolest je neodmyslitelnou součástí porodu, ale dnešní doba nabízí spoustu nefarmakologických možností, které negativně neovlivňují matku ani plod. Výzkum byl pro mě velmi zajímavý a jsem ráda, že jsem se na něm mohla podílet a díky tomu zpracovat bakalářskou práci. 58

59 Seznam literatury Aromaterapie a porodní bolest. Přirozený porod [online]. [cit ]. Dostupné z: ČERMÁKOVÁ, Blanka. K porodu bez obav. 1. vydání, Brno: Era, s. ISBN: DAVISOVÁ, Patricia. Aromaterapie: od A do Z., vydání první. Praha: Alternativa, s. ISBN LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN NOVOTNÁ, Jaromíra, UHROVÁ, Jana a JIRÁSKOVÁ, Jaroslava. Klinická propedeutika pro střední zdravotnické školy: obor zdravotnický asistent. 1. vyd. Praha: Fortuna, s. ISBN PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o porodu. 2. vydání, Praha: Galén, s. ISBN PAŘÍZEK, Antonín. Porodnická analgezie a anestézie. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, s. ISBN PAŘÍZEK, Antonín, et al. Porodnice [online]. c [cit ]. Dostupný z WWW: < Porodní bolest [online]. [cit ]. Dostupné z: PORODNICE.CZ, Akupunktura [on line] In Porodnice.cz, [cit ]. C , < Přirozený porod [online]. [cit ]. Dostupné z: RATISLAVOVÁ, Kateřina. Aplikovaná psychologie porodnictví. vydání první. Praha : Area, s. ISBN

60 ROKYTA, Richard a kolektiv. Bolest a jak s ní zacházet. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN ROKYTA, Richard. KRŠIAK, Miloslav. KOZÁK, Jiří. Bolest. 1. vydání, Praha: Tigis s.r.o., s. ISBN Role hormonů a jejich vliv na porod. Přirozený porod [online]. [cit ]. Dostupné z: ROZTOČIL, A. a kol. Moderní porodnictví. Praha: Grada Publishing, a. s., ISBN ROZTOČIL, Aleš a kol. Moderní gynekologie. 1. vyd. Praha: Grada, xviii, 508 s. ISBN SIKOROVÁ, L. Porodní bolest jako fenomén doprovázející porod (ovlivnění porodní bolesti pomocí nefarmakologických metod). Zlín, Bakalářská práce. SIMOČKOVÁ, V. Gynekologicko-pôrodnícke ošetrovatel stvo (učebnica pre fakulty ošetrovatel stva). Martin: Vydavatel stvo Osveta, spol. s r. o., ISBN STOPPARD, Miriam. Těhotenství: od početí k porodu. 1. vyd. Praha: Fragment, s. Velký průvodce. ISBN ŠTROMEROVÁ, Zuzana, ŠTROMER, Ivan, BALÁŽ, Ondřej. Porodní dům U čápa [online] , [cit ]. Dostupný z WWW: < ZRUBECKÁ, Adéla a AŠENBRENEROVÁ, Ivana. Aromaterapie v životě ženy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, s. Maminka. ISBN

61 Seznam grafů Graf č. 1: Věk Graf č. 2: Vzdělání Graf č. 3: Po kolikáté rodíte Graf č. 4: Předporodní příprava Graf č. 5: Osoba blízká Graf č. 6: Trvání porodních bolestí Graf č. 7 Síla bolestí Graf č. 8: Oblast bolesti Graf č. 9 Úlevové polohy Graf č. 10: Snášení bolesti Graf č. 11: Očekávání bolesti Graf č. 12: Informace o možnostech tlumení bolesti Graf č. 13: Metody pro tlumení bolesti Graf č. 14: Nejefektivnější metoda Seznam tabulek Tabulka 1 Předporodní kurz Tabulka 2 Osoba blízká u porodu Tabulka 3 Délka trvání porodních bolestí Tabulka 4 Síla porodní bolesti Tabulka 5 Oblast bolesti Tabulka 6 Nejlepší poloha pro snášení bolesti Tabulka 7 Informovanost o metodách tlumení bolesti Tabulka 8 Nejpoužívanější metoda pro tlumení porodní bolesti

62 Přehled příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Alternativní polohy při porodu 62

63 Příloha č. 1 Dotazník Dobrý den, jmenuji se Martina Kebrlová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, oboru Porodní asistentka. V rámci své bakalářské práce s názvem "Porodní bolest" provádím výzkumné šetření. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, týkajícího se tohoto tématu. Dotazník je určen pro ženy, které jsou nejdéle půl roku po vaginálním porodu. Tento dotazník je anonymní, získané informace budou použity pouze ve výše uvedené práci. Předem Vám moc děkuji za ochotu a spolupráci. 1. Kolik je Vám let? 2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučena c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 3. Po kolikáté jste rodila? a) poprvé b) podruhé c) potřetí d) počtvrté a více 4. Navštěvovala jste předporodní kurz? a) ano b) ne 5. Doprovázela Vás u porodu osoba blízká? a) ano b) ne 6. Jak dlouho porodní bolesti trvaly? a) < 6 hodin b) 7-11 hodin c) > 12 hodin 63

64 7. Jak silné byly bolesti? žádné bolesti nejhorší možná bolest 8. Kde jste pociťovala bolest? a) podbřišek b) křížová oblast zad c) celé bříško d) jiné 9. V jaké poloze byla bolest nejvíce snesitelná? Pokud jste si mohla vybrat. a) poloha na zádech b) poloha vpolosedě c) poloha na boku d) poloha ve dřepu e) poloha na všech čtyřech 10. Jak jste bolest snášela? a) dobře, byla jsem na ni připravená b) špatně c) velice špatně d) odmítala jsem spolupracovat 11. Jaké bylo Vaše očekávání bolesti? a) silnější b) téměř stejné c) slabší 12. Věděla jste před porodem o možnosti tlumení bolesti? a) ano b) ne 13. Využila jste některou z metod pro tlumení bolesti? a) epidurální analgezie b) relaxace na míči c) teplá vana, sprcha d) porod do vody 64

65 e) aromaterapie f) hudba g) masáže h) úlevové polohy ch) osoba blízká u porodu i) Jiná 14. Které z metod pro tlumení bolesti Vám přinesla největší úlevu? a) epidurální analgezie b) relaxace na míči c) teplá vana, sprcha d) porod do vody e) aromaterapie f) hudba g) masáže h) úlevové polohy ch) osoba blízká u porodu i) jiná 65

66 Zdroj. 66