Zobrazování účinků herbicidu na fotosyntézu mapováním chlorofylové fluorescence listů vyšších rostlin.
|
|
- Luboš Dominik Horáček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zobrazování účinků herbicidu na fotosyntézu mapováním chlorofylové fluorescence listů vyšších rostlin. Všechny děje spjaté s primárními reakcemi fotosyntézy se odehrávají na matrici tylakoidálních váčků, které v sobě uzavírají vodní fázi - tylakoidální lumen. Světelná energie zachycená trans-tylakoidálními proteinovými komplexy je přeměněna na energii chemickou ve formě ATP a NADPH, zároveň je oxidována voda a uvolňuje se kyslík. Bezprostřední produkty světelných reakcí fotosyntézy (ATP a NADPH) jsou využity v tylakoidálním stroma při fixaci CO, pohání kaskádu reakcí zvaných Benson-Calvinův cyklus, kam CO vstupuje ústřední reakcí s ribulózoubisfosfátem (RuBP) katalyzovanou enzymem RuBISCO. Konečným produktem Benson-Calvinova cyklu je molekula glukózy a regenerovaná molekula RuBP. Obrázek 1. Schéma světelných reakcí fotosyntézy. D. R. Ort. Vliv chemických látek na fyziologii rostlin byl studován od konce předminulého století. První pokusy s chloroformem v roce 1878 ukázaly, že je schopen reversibilně inhibovat fotosyntézu v koncentracích, které neovlivňovaly dýchání. Dalšími látkami, jejichž účinek na fyziologii
2 rostlin byl sledován byly alkaloidy (chinin, strychnin, morfin), dietyl éter, alkoholy, kyanid, hydroxylamin, dinitrofenol, různé plyny (H S, CO, SO, NO x ), azid sodný, o-fenantrolin a uretany. Inhibitory jako kyanid, hydroxylamin a H S byly považovány za katalytické jedy, interferující s atomy kovů (tvořící s nimi komplexy) v prostetických skupinách enzymů. Jiné, jako dinitrofenol měly reagovat se specifickými skupinami na katalyticky aktivních proteinech. Fyziologické efekty většiny látek byly již předtím zkoumány na živočiších, a tak byla známa celá řada obecných změn, které indukovaly. To platilo především pro dinitrofenoly a uretany. Chloroform a éter byly původně klasifikovány jako narkotika a usuzovalo se, že blokují aktivní povrchy. Dalšími látkami s anestetickými účinky byl uretan (etyl karbamát nebo etyl ester kyseliny karbamové) a fenyluretan (etyl ester N- fenylkarbamové kyseliny) a byly používány v veterinární medicíně pro své antineoplastické vlastnosti. Jako první použil uretan a fenyluretan ve výzkumu rostlinné fyziologie Otto Warburg. Nové technologie měření CO vyvinuté během. světové války umožnily měřit odpověď fyziologie celých rostlin na aplikaci herbicidů. Takto se potvrdily výsledky do té doby měřené inhibicí Hillovy reakce (HRA) na izolovaných chloroplastech. V šedesátých a sedmdesátých letech se směr bádání soustředil na studie inhibice HRA a její souvislosti se strukturálními, stérickými a fyzikálně chemickými vlastnostmi inhibitorů. Cílem bylo na základě těchto poznatků charakterizovat molekulární stavbu donorové strany PSII. Studium atrazin rezistentních mutantů přineslo informace o struktuře vazebného místa herbicidů. Rozeznání cíle účinku herbicidů v 3 kda membránovém proteinu, jehož primární sekvence byla později poznána pomohlo pochopit mechanismus vzniku atrazinové rezistence a zároveň přispělo k porozumění funkce D1 proteinu i celého reakčního centra. V osmdesátých letech byl již takzvaný herbicid vážící protein i celé reakční centrum poprvé charakterizováno a pochopeny základní principy přenosu a transformace energie světelných kvant ve volnou energii a cíle účinků mnoha typů herbicidů. V devadesátých letech bylo znovu využito vazby herbicidu na reakční centrum jako nástroje na rozpoznání detailní struktury Q B kapsy. Cílenými mutacemi v okolí aktivních míst na D1 proteinu se pozměňovala aktivita celého reakčního centra a hledaly se konzervované a variabilní sekvence. Dalším významným krokem v poznání funkce fotosystému bude jeho krystalizace a následná strukturální charakterizace, zatím se však nikomu krystaly reakčního centra fotosystému z vyšších rostlin nepodařilo připravit.
3 3-(3,4 -dichlorfenyl)-1,1-dimetylmočovina (DCMU, diuron) Mechanizmus účinku DCMU na rostliny spočívá v jeho vysoké afinitě k vazebnému místu pro plastochinon (Q B ) v proteinu D1, v takzvané Q B kapse. Sem za normálních podmínek difunduje z tylakoidní membrány oxidovaný plastochinon aby zde od primárního chinonu vázaného proteinem D (Q A ) postupně přijal dva elektrony. Po následné dvojí protonaci chinol opouští Q B kapsu a putuje ke komplexu cytochromu b 6 f kde oba elektrony postupně odevzdá. Jeho místo ihned obsadí nová molekula Q B a reakční centrum je tak připraveno na další dva foto-excitační cykly na jejichž konci dojde k rozštěpení dvou molekul vody v kyslík vyvýjejícím komplexu. Vazba DCMU v Q B kapse vede k zablokování přímého přenosu elektronů z Q A. Chinon Q A tak zůstává redukovaný a elektronu se zbavuje přenosem zpět na primární donor chlorofylového páru P680 a následnou re-emisí fluorescence. Q A Q B Q B H Q A Phe Q B Phe P 680 P 680 Obrázek. Schema otevřeného a zavřeného (zablokovaného) reakčního centra fotosystému II Fluorescence chlorofylu Světlo se často používá ke zkoumání specifických procesů uvnitř buňky - různé molekuly se tu liší svými absorpčními vlastnostmi, rozptylem, stejně jako emisí fluorescence a luminiscence. Měření fluorescence chlorofylu v rostlinách ale přináší informace nejen o tom, kde a v jaké koncentraci je chlorofyl, ale také o dynamických změnách výtěžku fotochemických reakcí. Fluorescence soutěží o energii excitovaných chlorofylů s fotochemií: čím efektivnější fotochemie, tím méně fluorescenční emise a naopak. Tento jednoduchý vztah je základem rozšířeného používání neinvazivních fluorescenčních technik ve výzkumu rostlinné fyziologie. Nejvýznamnější aplikace jsou zaměřeny na fluorescenci emitované z fotosystému II, kde je vazba mezi fotochemií a fluorescencí nejsilnější.
4 Ve fotosystému II je dosahováno rozdělení náboje s účinností až 80 %. Asi 3-8% energie absorbované anténou je znovu vyzařováno ve formě fluorescenční emise na červeném konci viditelného spektra světla. Zbytek energie je ztraceno ve formě tepla. Alternativní cesta deexcitace excitovaných stavů (luminiscence nebo mezisystémový přechod) je obvykle v intaktních rostlinách zanedbatelná. Při pokojové teplotě, je fluorescence chlorofylu fotosystému II tvořena z 80 % fotony s vlnovou délkou kratší než 700 nm a 50 % ze všech fotonů vyzařovaných nad 700 nm. Ostatní fotony pocházejí z fotosystému I a z chlorofylů vázaných anténními systémy. Více než 50 % změn kvantového výtěžku fluorescence PSII je řízeno redoxním stavem elektronového donoru Q A v mechanismu fotochemického zhášení. Otevřené reakční centrum PSII s oxidovaným akceptorem Q A je schopno stabilního rozdělení náboje a kvantový výtěžek fluorescence PSII je minimální, zatímco fotochemická účinnost PSII je maximální. Uzavřené reakční centrum s redukovaným Q A není schopno vykonávat primární rozdělení náboje, fotochemická účinnost PSII je nulová a kvantový výtěžech fluorescence PSII je maximální. Za předpokladu, že pravděpodobnost ostatních deexcitačních cest (např. tepla) je konstantní jak v otevřených tak uzavřených reakčních centrech, lze tedy předpokládat, že fluorescenční výtěžek PSII je nepřímo úměrný maximálnímu kvantovému výtěžku fotochemie. Kromě fotochemické kontroly redoxního stavu Q A může být fluorescenční výtěžek PSII ovlivněn i jinými mechanizmy, které jsou společně označovány jako nefotochemické zhášení. Mezi procesy, které zasahují do fluorescenčního výtěžku PSII nejvíce patří především reorganizace světlosběrných antén vedoucí k přednostní excitaci PSII nebo PSI, de-epoxidace xanthofylů vedoucí k přesměrování excitační energie na teplo, redoxní stav primárního donoru P680 +, primárního akceptoru Pheo - a kyslík vyvíjejícího komplexu a také množství dostupných molekul plastochinonu a jejich prostupnost tylakoidní membránou. Proto můžeme využít měření emise fluorescence ke studiu některého z těchto procesů, ale současně, díky množství procesů, které ovlivňují výtěžek fluorescence je interpretace těchto experimentů náročná. Je tedy třeba použít sofistikovaných protokolů, nástrojů a experimentálních podmínek, ve kterých je jen několik z těchto procesů účinných.
5 Fluorescence, relativní DCMU kontrola Čas, s Obrázek 3. Indukční křivka chlorofylové fluorescence listu tabáku (Nicotiana tabacum) s naneseným roztokem DCMU (šipka) Indukční křivka chlorofylové fluorescence Listy zdravých rostlin adaptované na tmu vyzařují při náhlém ozáření viditelným světlem chlorofylovou fluorescenci, která má typický průběh (obrázek 3 vlevo, modrá křivka). Na počátku je fluorescence nízká, rychle (během několika stovek milisekund) však roste, dosáhne lokálního maxima, které je často následováno mírným poklesem, po němž fluorescence dále roste až k maximální hodnotě (F P ) a pak již jen pomalu klesá. Průběh této takzvané fluorescenční indukce vypovídá o aktuálním stavu PSII, redoxním stavu plastochinolových molekul obklopující PSII i kapacitě dalších komponent fotosyntetického elektron transportního řetězce přijímat a přenášet elektrony. Lokální minima a maxima intenzity fluorescence chlorofylu vypovídají o existenci přechodných rovnovážných stavů které se ustavují ve fotosyntetickém aparátu adaptovaném na tmu během jeho přechodu do stavu adaptovaného na světlo. Fluorescenční indukční křivka tedy může sloužit jako neinvazivní způsob zjištění celkového fyziologického stavu listů, přestože neposkytuje specifické informace o průběhu jednoho konkrétního procesu. Úkol Pomocí kamerového systému FluorCam (PSI s.r.o., Brno) zobrazujícího chlorofylovou fluorescenci změřte indukční křivku chlorofylové fluorescence na listech tabáku. Porovnejte tvar křivky u zdravého listu a listu na který aplikujete herbicid DCMU. Graf okomentujte.
6 Obrázek 4. Schema zobrazovacího systému FluorCam (vlevo) a vlastní zařizení (vpravo) Časově rozlišené mapování chlorofylové fluorescence pomocí systému FluorCam Nejprve přineste rostlinu tabáku z fyronu (růstový inkubátor) do temné místosti, rozsviťte zelené stropní světlo a nasměrujte rostlinu tak, aby jeden zdravý list třetího patra zasahoval do měřící komory, ponechte rostlinu ve tmě nejméně půl hodiny. Zapněte napájecí zdroj a pak vlastní zařízení, spusťte ovládací program FluorCam v 6, v menu protocol otevřete měřící protokol fl_induction.p. Na horním panelu klikněte na červený blesk, kterým odstartujete měření. Po dokončení měření a načtení dat do PC označte horní a dolní mez rozsahu intenzity pixelů, které budou analyzovány a klikněnte na ikonu Analyze v dolním pravém rohu okna programu. Program samočinně vyhodnotí průběh měření a nakreslí graf závislosti průměrné hodnoty intenzity chlorofylové fluorescence označených segmentů listu na čase. Měření zopakujte poté, co jste nanesli na část listu malé množství herbicidu (10 l). Porovnejte průběh indukce na ošetřeném a neošetřeném místě listu.
7 APPENDIX 1: syntax měřícího protokolu fluorescenční indukce ;protocol body - generated by wizard ;version PK June 17, 005 include default.inc ;Includes standard options, do not remove it! ElectronicShutter=0 Sensitivity=75 Irradiance=100 f0duration=5s <0,1s..f0duration>=>mfmsub <0>=>avgstart <f0duration+40ms>=>m,avgstop <f0duration+80ms>=>actinlighton(10s+40ms) <f0duration+80ms,f0duration+80ms+40ms*..f0duration+10s+40ms>=>mfmsub <0s>=>checkPoint,"startFo" <f0duration+1500ms>=>checkpoint,"timevisual" <6s>=>checkPoint,"startFp" <10s>=>checkPoint,"endFp"
8 APPENDIX : nastínění fyzikálně-chemické podstaty závislosti míry inhibice fotosyntézy na koncentraci herbicidu, reakčních center a jejich zdánlivé vazebné konstanty Herbicidy inhibující fotochemické reakce v izolovaných chloroplastech byly běžně nazývány inhibitory Hillovy reakce. To proto, že původně byly jejich účinky zjišťovány za nefosforylujících podmínek, často s ferikyanidem jako elektronovým akceptorem. Později byly rozděleny do skupin podle místa účinku inhibice. Mějme herbicid H reagující s reakčním centrem RC za vzniku fotosynteticky neaktivního komplexu X k 1 H RC X k kde k 1 a k jsou rychlostní konstanty přímé a zpětné reakce. Rychlost vzniku komplexu X je a rychlost jeho disociace na reaktanty Pro reakci v rovnováze platí pak z rovnice vyplývá, že H RC v X k v X k X 1.3 v 1.4 X v X 1 k H RC kx H. RC k K X k kde K je rovnovážná disociační konstanta definující průběh reakce. Rovnovážná disociační konstanta však popisuje chování reakčních entit v ideálním roztoku a proto v reálných podmínkách počítáme se zdánlivou disociační konstantou K, která popisuje skutečné kinetiky reakcí v reálném prostředí. Herbicid DCMU použitý v této studii je hydrofobní povahy. Po jeho kontaktu s rostlinnou tkání se velmi rychle ustanoví rozdělovací rovnováha mezi vodnými a lipidickými fázemi přítomnými v systému buňky. Množství herbicidu dané rozdělovacím koeficientem P L/HO zůstane volně ve vodní fázi, zbytek je naabsorbován v lipidové fázi buněk (endomembránový systém) nebo na vnějších buněčných strukturách (buněčná stěna, inkrustace, vnější obaly). P c c H O 1.5 L Množství herbicidu [H] přítomného v systému se za předpokladu, že poměr objemu lipidové a vodní fáze je velmi malý pak rozděluje mezi dvě fáze podle vztahu V 1.6. L V H O c P L clvl ch OVH O clvl VH O H PcH OVL ch OVH O H 1.6.4
9 H V PVL c H 1 O VH H O O Tento složitý systém se liší od trojrozměrného ideálního modelu reakce v roztoku. Zdánlivá disociační konstanta odráží neideálnost chování reaktantů a je se skutečnou disociační konstantou ve vztahu K H. RC H RC H K X X X RC Dále platí, že Po dosazení těchto závislostí do rovnice je a po úpravě výrazu pak Tato rovnice má právě jedno řešení X K RC RC] X H H X [ H X RC X X 1.8 K RC H X RC H 0 X 1.9 K H RC K H RC 4H RC 1.10 Za předpokladu, že fotosyntetický výtěžek je funkcí koncentrace funkčních reakčních center, jež je za daných podmínek konstantní O f RC 1.11 pak mějme inhibici I způsobenou herbicidem X I 100. RC 1.1 z čehož po dosazení do rovnice 1.10 vyplývá, že míra inhibice fotosyntetickým herbicidem závisí na hodnotě zdánlivé vazebné konstanty, koncentraci reakčních center a koncentraci herbicidu podle rovnice 4. H. RC H RC K H RC. RC K I
aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu
Měření fotosyntézy rostlin pomocí chlorofylové fluorescence aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu Fotosyntéza: Fotosyntéza je proces, ve kterém je světelná energie zachycena světlosběrnými
VíceVyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
Více12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012
C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,
Více7 Fluorescence chlorofylu in vivo
7 Fluorescence chlorofylu in vivo Petr Ilík KBF a CRH, PřF UP Fluorescence chlorofylu in vivo fluorescence in vivo z chlorofylu a (ostatní přídavné pigmenty přenos energie na chl a) indikátor neschopnosti
VíceFOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
VíceRYCHLÁ KINETIKA FLUORESCENČNÍ INDUKCE
Teoretický úvod: FLUORESCENCE RYCHLÁ KINETIKA FLUORESCENČNÍ INDUKCE Praktikum fyziologie rostlin FLUORESCENCE 1. Co je to fluorescence? Emisi záření, ke kterému dochází při přechodu excitované molekuly
VíceFOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA soubor chemických reakcí,, probíhaj hajících ch v rostlinách a sinicích ch zachycení a využit ití sluneční energie k tvorbě složitých chemických sloučenin z CO2 a vody jediný zdroj
Více1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
VíceFOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1
FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceFotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni
Fotosyntéza Světelné reakce Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Literatura Plant Physiology (L.Taiz, E.Zeiger), kapitola 7 pdf verze na požádání www.planthys.net Fotosyntéza
VíceFotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
VíceFOTOBIOLOGICKÉ POCHODY
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY Základním zdrojem energie nutné pro život na Zemi je sluneční záření. Většina pochodů souvisí s přímým využitím zářivé energie pro metabolické pochody nebo pro orientaci organizmu
VíceFOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA - soubor chemických reakcí - probíhá v rostlinách a sinicích - zachycení a využití světelné energie - tvorba složitějších chemických sloučenin z CO 2 a vody - jediný zdroj kyslíku
VíceKaždá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké
Fotosyntéza Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké rostliny. Zelené rostliny patří mezi autotrofy
Víceení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin
Fotosyntéza mimořádně významný proces, využívající energii slunečního zářenz ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin (sacharidů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceLuminiscence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence. chemicky (chemiluminiscence)
Luminiscence Luminiscence emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence chemicky (chemiluminiscence) teplem (termoluminiscence) zvukem (sonoluminiscence)
VíceFyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014
Fyziologie rostlin 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Fotosyntéza 1. část - úvod - chloroplasty - sluneční záření -
VíceKOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII. Pavla Pekárková
KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII Pavla Pekárková Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 611 37 Brno E-mail: 78145@mail.muni.cz
VíceModerní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví. René Kizek
Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví René Kizek 12.04.2013 Fluorescence je fyzikálně chemický děj, který je typem luminiscence. Luminiscence se dále dělí
Více7. Měření fluorescence při excitaci kontinuálním světlem ( steady-state )
7. Měření fluorescence při excitaci kontinuálním světlem ( steady-state ) Steady-state měření Excitujeme kontinuálním světlem, měříme intenzitu emise (počet emitovaných fotonů) Obvykle nedetekujeme všechny
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Fotosyntéza Fotosyntéza pohlcení energie slunečního záření a její přeměna na chemickou energii rovnováha fotosyntetisujících a heterotrofních
VíceFluorescence (luminiscence)
Fluorescence (luminiscence) Patří mezi luminiscenční metody fotoluminiscence. Luminiscence efekt, kdy excitované molekuly či atomy vyzařují světlo při přechodu z excitovaného do základního stavu. Podle
VíceBarevné principy absorpce a fluorescence
Barevné principy absorpce a fluorescence Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 27.9.2007 2 1 Světlo je elektromagnetické vlnění Skládá se z elektrické složky a magnetické
VíceFluorescenční rezonanční přenos energie
Fluorescenční rezonanční přenos energie Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1 Přenos excitační energie Přenos elektronové energie se uskutečňuje mechanismy zářivými nebo
Více4 Přenos energie ve FS
4 Přenos energie ve FS Petr Ilík KF a CH, PřF UP Přenos energie (excitace) do C - 1-1 molekula chl je i při vysoké ozářenosti excitována max. 10x za sekundu neefektivní pro C - nténní systém s mnoha pigmenty
VíceLuminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)
Luminiscence Luminiscence emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence chemicky (chemiluminiscence) teplem (termoluminiscence) zvukem (sonoluminiscence)
VíceUrčení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách
Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách Teorie Stanovení celkových proteinů Celkové množství proteinů lze stanovit pomocí několika metod; například: Hartree-Lowryho
VíceMěření fluorescence chlorofylu hedery helix
Měření fluorescence chlorofylu hedery helix V rámci cvičení blokového semináře PV225 Laboratoř systémové biologie Jan Kotrs, 2010 Cíl projektu Cílem laboratorní části bylo porovnání fotosyntetických schopností
VíceFluorescence chlorofylu
Pro připomenutí Fluorescence chlorofylu Princip Fotochemické a nefotochemické zhášení fluorescence Excitace chlorofylu: plantphys.info Analýza zhášení (quenching analysis) Temnostní adaptace Kautského
VíceEnergie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
VíceFOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74 Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková proteinové komplexy thylakoidní membrány - jsou kódovány jak plastidovými tak jadernými geny 1905
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,
VíceFotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni
Fotosyntéza Ekofyziologie Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Fyziologické a ekologické aspekty fotosyntézy vliv stresů a proměnného prostředí na fotosyntézu; mechanismy
VíceODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY s názvem ZAŘÍZENÍ PRO ANALÝZU FOTOSYNTÉZY CEITEC MU vyhotovené podle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen Zákon o VZ) 1. ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
VíceEnzymy. aneb. Není umění dělat co tě baví, ale najít zalíbení v tom, co udělati musíš. Luboš Paznocht
Enzymy aneb Není umění dělat co tě baví, ale najít zalíbení v tom, co udělati musíš. Luboš Paznocht Umožňují rychlý a koordinovaný průběh chemických přeměn v organismu Kinetika biochemických reakcí řád
VíceFotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová
Fotosyntéza a Calvinův cyklus Eva Benešová Fotosyntéza světlo CO 2 + H 2 O O 2 + (CH 2 O) světlo 6CO 2 + 6H 2 O 6O 2 + C 6 H 12 O 6 Opět propojení toku elektronů se syntézou ATP. Zachycení světelné energie
VíceBarevné principy absorpce a fluorescence
Barevné principy absorpce a fluorescence Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr Světlo je elektromagnetické vlnění Skládá se z elektrické složky a magnetické složky, které
VíceFOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI
FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI Pavel Peč Katedra biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzita Palackého v Olomouci Fotosyntéza fixuje na Zemi ročně asi 1011 tun uhlíku, což reprezentuje 1018 kj energie.
VíceChemická kinetika. Chemické změny probíhající na úrovni atomárně molekulové nazýváme reakční mechanismus.
Chemická kinetika Chemická reakce: děj mezi jednotlivými atomy a molekulami, při kterých zanikají některé vazby v molekulách výchozích látek a jsou nahrazovány vazbami v molekulách nově vznikajících látek.
VíceDiskutujte, jak široký bude pás spojený s fosforescencí versus fluorescencí. Udělejte odhad v cm -1.
S použitím modelu volného elektronu (=částice v krabici) spočtěte vlnovou délku a vlnočet nejdlouhovlnějšího elektronového přechodu u molekuly dekapentaenu a oktatetraenu. Diskutujte polohu absorpčního
Více14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
VíceAutor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.
Fyziologie Fotosyntéza Celým názvem: fotosyntetická asimilace - vznikla při ohrožení, že již nebudou anorg. l. rostliny začaly dělat fotosyntézu v atmosféře vzrostl počet O 2 = 1. energetická krize - nejdůležitější
VíceSacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VíceEnergie v chemických reakcích
Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění
VíceGymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.
Vyučovací předmět - Chemie Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. ročník - seminář
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
VíceSLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU
SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU Nikola Burianová Experimentální biologie 2.ročník navazujícího studia Katedra Fyziky Ostravská univerzita v Ostravě OBSAH
VíceEva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceDýchací řetězec (Respirace)
Dýchací řetězec (Respirace) Buněčná respirace (analogie se spalovacím motorem) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 ---------> 6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Oxidativní
Více1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I
1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I Vazba bromfenolové modři na sérový albumin Princip úlohy Albumin má unikátní vlastnost vázat menší molekuly mnoha typů. Díky struktuře, tvořené
VíceEmise vyvolaná působením fotonů nebo částic
Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic PES (fotoelektronová spektroskopie) XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie), ESCA (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) UPS (ultrafialová
Více9. Chemické reakce Kinetika
Základní pojmy Kinetické rovnice pro celistvé řády Katalýza Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti reakční mechanismus elementární reakce a molekularita reakce reakční rychlost
VíceÚvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.
Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
Více12. Zhášení fluorescence
12. Zhášení fluorescence Dynamické zhášení fluorescence (collisional quenching) Jeli molekula fluoroforu v excitovaném stavu, srážka s jinou molekulou (např. I, O 2, akrylamid) může způsobit nezářivý přechod
VíceOpakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu
11. Polovodiče Polovodiče jsou krystalické nebo amorfní látky, jejichž elektrická vodivost leží mezi elektrickou vodivostí kovů a izolantů a závisí na teplotě nebo dopadajícím optickém záření. Elektrické
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceFYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN
FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN Martina Špundová Katedra biofyziky PřF UP Olomouc TRANSPORT VODY V ROSTLINÁCH 1. chemický a vodní potenciál 2. transport vody v rostlinách 3. metody a přístroje pro stanovení
VíceDýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)
Dýchací řetězec Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 -->6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Dýchací
VíceFyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VíceFluorescenční mikroskopie. -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie
Fluorescenční mikroskopie -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie Fluorescence a fluorofory Schéma konvenčního fluorescenčního mikroskopu -Na fluorescenčně značený vzorek dopadá pouze světlo
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceMožnosti využití zobrazovací fluorescence chlorofylu a
Možnosti využití zobrazovací fluorescence chlorofylu a Chlorofyl a je unikátní pigment rostlin, který oddělením náboje zahajuje přeměnu energie absorbovaných fotonů v chemicky vázanou energii ve fotosyntéze.
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceE K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO
Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Obecná chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Látkové množství, molární hmotnost VY_32_INOVACE_01.pdf
VíceVyužití a princip fluorescenční mikroskopie
Využití a princip fluorescenční mikroskopie fyzikálně chemický děj Fluorescence typem luminiscence (elektroluminiscence, fotoluminiscence, radioluminiscence a chemiluminiscenci) patří mezi fotoluminiscenční
VíceMetoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi
Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)
VíceSpektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti
Spektroskopické metody převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření je postupné vlnění elektromagnetického pole složeného z kombinace
VícePrezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový
VíceEKOTECH Fluorescence chlorofylu in vivo 1
INDUKCE FLUORESCENCE CHLOROFYLU in vivo V PRŮBĚHU PRIMÁRNÍ FOTOSYNTÉZY U VYŠŠÍCH ROSTLIN RNDr. Karel Roháček, CSc. Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Ústav molekulární biologie rostlin, Branišovská 31, 370
VíceMolekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS
Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceMěření množství dopadající energie světla. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy
Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy Měření množství dopadající energie světla Ozářenost: W.m -2 (= J.s -1.m -2 ) (osvětlenost: ln.m -2 = lux)? Fotonová (kvantová) ozářenost: mol.s -1.m
VíceVlastní fluorescence proteinů
Vlastní fluorescence proteinů Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 22.11.2007 9 1 Fluorofory kolem nás Fluorofory se dělí do dvou obecných tříd: vnitřní (vlastní, intrinsic)
VíceChemie - 5. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.
očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 5. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.2., 2.1., 2.2., 2.4., 3.3. 1. Přeměny chemických soustav chemická
VíceTabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.
VíceFotofyzikální děje během fotosyntetické přeměny zářivé energie na biochemicky využitelnou formu
Fotofyzikální děje během fotosyntetické přeměny zářivé energie na biochemicky využitelnou formu RNDr. Karel Roháček, CSc. Biologické centrum AV ČR, Ústav molekulární biologie rostlin České Budějovice,
VíceENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.
ENZYMY RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. Enzymy: katalyzátory živé buňky jednoduché nebo složené proteiny Apoenzym: proteinová část Kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně nutná pro funkci
VíceLI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů
LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů 19. dubna 2011 Úvod List fixuje ve fotosyntéze CO 2, který proudí z vnější atmosféry. Současně ale uvolňuje CO 2 při respiračních pochodech. Na
VíceOptické spektroskopie 1 LS 2014/15
Optické spektroskopie 1 LS 2014/15 Martin Kubala 585634179 mkubala@prfnw.upol.cz 1.Úvod Velikosti objektů v přírodě Dítě ~ 1 m (10 0 m) Prst ~ 2 cm (10-2 m) Vlas ~ 0.1 mm (10-4 m) Buňka ~ 20 m (10-5 m)
VíceFluorescence, fotosyntéza a stress: jak to spolu souvisí?
tun. Fluorescence, fotosyntéza a stress: jak to spolu souvisí? Mgr. Julie Soukupová, hd. Ústav systémové biologie a ekologie AVČR, Ústav fyzikální biologie JU HTTsoukupova@greentech.czTTH a RNDr. Karel
Více(Návod k praktiku) Produkty. I.typ II.typ. X 1 Σ + g. 1926 nm. 1269 nm. Kyslík
Laserová kinetická spektroskopie aneb laserová zábleská fotolýza (Návod k praktiku) Úvod Jedním ze způsobů diagnostiky a léčení rakoviny je fotodynamická terapie [1]. Využívá vlastností některých sloučenin
VíceNázev: Fotosyntéza, buněčné dýchání
Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie Ročník: 2. Tematický
VíceCo vás dnes čeká: Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury plastidy struktura, typy fotosyntetické pigmenty a jejich lokalizace Sluneční
VíceVyužití fluorescence sinic a řas při hodnocení kvality vod. RNDr. Štěpán Zezulka, PhD.
Využití fluorescence sinic a řas při hodnocení kvality vod RNDr. Štěpán Zezulka, PhD. Kvalita vod Přehrady zdroje pitné vody Umělé i přírodní nádrže pro rekreaci Řeky, potoky, rybníky Odpadní vody Kvalita
VíceEnergetický metabolismus rostlin. respirace
Energetický metabolismus rostlin Zdroje E: fotosyntéza respirace Variabilní využívání: - orgánové a pletivové rozdíly (kořen, prýt, pokožka, ) - změny při vývoji a diferenciaci - vliv dostupnosti vody,
VíceFyzikální podstata DPZ
Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný
VíceFyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013
Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,
VícePraktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno
Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak
Více