Komparativní analýza participace Visegrádské skupiny zemí v misi NATO ISAF

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Mezinárodní vztahy Komparativní analýza participace Visegrádské skupiny zemí v misi NATO ISAF Bakalářská práce Petr Dosoudil Vedoucí práce: doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. UČO: Obor: MVK EVSK Imatrikulační ročník: 2009 Praha, 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Komparativní analýza participace Visegrádské skupiny zemí v misi NATO ISAF vypracoval samostatně pod vedením doc. PhDr. Zdeňka Kříže, Ph.D. s použitím uvedené literatury a pramenů. V Praze dne 10. prosince Petr Dosoudil

3 Poděkování: Rád bych zejména poděkoval vedoucímu práce doc. PhDr. Zdeňku Křížovi, Ph.D. za jeho ochotný přístup, cenné připomínky a rady týkající se problematiky této práce. Dále bych chtěl poděkovat celé své rodině za podporu, kterou mi poskytovala během celého studia.

4 Obsah 1 Úvod Mise NATO ISAF v Afghánistánu Analýza motivace zemí V4 v misi ISAF Motivace České republiky k účasti v misi ISAF Motivace Slovenské republiky k účasti v misi ISAF Motivace Polské republiky k účasti v misi ISAF Motivace Maďarské republiky k účasti v misi ISAF Komparace motivačních faktorů států V4 pro účast v misi ISAF Vojenské angažmá zemí V4 v misi NATO ISAF Vojenské angažmá České republiky v misi ISAF Vojenské angažmá Slovenské republiky v misi ISAF Vojenské angažmá Polské republiky v misi ISAF Vojenské angažmá Maďarské republiky v misi ISAF Komparace vojenské participace států V4 v misi ISAF Závěr Seznam použitých zdrojů... 31

5 1 Úvod V bezpečnostní sféře mezinárodních vztahů Evropy hraje Severoatlantická aliance jako mezinárodní organizace klíčovou roli. Formace tzv. Visegrádské skupiny (V4) je spolupracujícím uskupením čtyř východoevropských zemí (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko), které sdílejí nejen společnou geografickou polohu, ale v mnoha směrech také bezpečnostní zájmy. Všechny země Visegrádské skupiny jsou již po různou dobu členy NATO a všechny se určitým způsobem podílely, jakožto plnohodnotné členské státy, na zahraničních aktivitách Aliance, a to včetně mise ISAF (International Security Assistant Force Mezinárodní ochranné a podpůrné síly). Tato mnohonárodní mise byla uskupením působícím v Afghánistánu od roku 2001 do konce roku ISAF byla nedávno formálně ukončena a fakticky přetransformována na mnohem menší formaci Resolute Support (Rozhodná podpora) s jiným mandátem a deklarovanými cíli. Mise ISAF je dosud nejrozsáhlejší a nejnáročnější operací vedenou NATO v jeho novodobé historii. Vzhledem k tomuto faktu, a také pro svou aktuálnost, byla vybrána jako nejvhodnější k provedení komparace. Tato bakalářská práce se tedy bude zabývat komparací angažovanosti zemí V4 v misi NATO ISAF, přičemž nejprve bude představena samotná mise a její průběh. V následujícím oddílu práce bude popsána vnitřní debata, motivace a deklarovaný postoj států k účasti v misi ISAF. V rámci této části je položena první výzkumná otázka: Jaké faktory byly rozhodující motivací pro jednotlivé členské státy V4 k účasti v misi ISAF? Cílem bude srovnat deklarovanou motivaci jednotlivých států V4 a zjistit, jaké faktory sehrály největší roli pro participaci jednotlivých států a zda existují v rámci této spolupráce také společné faktory přispívající k účasti v misi ISAF. Motivace jednotlivých států bude porovnávána zejména v kontextu veřejných prohlášení vlád jednotlivých států V4 a analýzou odborných publikací na téma mise ISAF. Výsledné faktory budou zhodnoceny v dílčím závěru, kde se pokusíme zodpovědět první výzkumnou otázku. V další části práce pak provedeme analýzu vlastních faktických vojenských kapacit vyslaných k přímé účasti v misi ISAF. V rámci této části práce budeme hledat odpověď na druhou výzkumnou otázku: V jakých aspektech se liší či shoduje vojenská participace států V4 v misi ISAF? Bude porovnána zejména velikost a charakter kontingentů poskytnutých jednotlivými státy a jejich úkoly. Tento faktor bude reprezentován jednak počtem vojáků přidělených do alianční struktury mise ISAF, dále bude zkoumána povaha vyslaných kontingentů, tedy s jakými úkoly byly do mise vyslány a jaká byla oblast jejich činnosti. Tato 1

6 analýza vojenských příspěvků by nám měla umožnit porovnat velikost participace jednotlivých zemí V4 a dovolit nám odpovědět na druhou výzkumnou otázku. V závěru práce pak budou shrnuty veškeré výsledky komparace. 2 Mise NATO ISAF v Afghánistánu Počátek alianční mise ISAF se datuje od 20. prosince 2001, kdy byla schválena rezoluce OSN číslo Na základě předchozí Bonnské smlouvy bylo původním úkolem mise asistovat afghánské vládě s udržováním bezpečnosti v hlavním městě Kábulu a přilehlém okolí. Zpočátku mandát mise počítal s nasazením zhruba vojáků 2, avšak v průběhu následujících let dosahovaly prostředky ISAF v některých obdobích až vojáků. 3 Později došlo k rozšíření operační působnosti mise ISAF na celé území Afghánistánu. Zároveň bylo velení a řízení mise na žádost OSN a afghánské vlády převedeno do podřízenosti Severoatlantické aliance v srpnu roku Jednalo se o první vojenskou operaci krizového managementu vedenou Aliancí mimo teritorium Evropy. 4 Hlavními úkoly mise ISAF po jejím převzetí Aliancí bylo asistovat afghánským bezpečnostním složkám (zejména armádě a národní policii) v udržení bezpečnosti, rekonstrukci země, provádění protipovstaleckých operací a také výcvik obou výše zmiňovaných složek. Již od počátku panoval uvnitř Aliance konsenzus považovat misi ISAF především za stabilizační sílu, mající za úkol zejména pomoci centrální vládě v Kábulu upevnit a udržet legitimitu a pomoci Afghánistánu v přechodu k demokratické formě vlády. 5 Krátce po převzetí velení operace Aliancí bylo rozhodnuto rozšířit na začátku roku 2004 působení prostředků ISAF na celý Afghánistán, a to postupným rozšiřováním působnosti jejich sil do sousedních provincií, nejprve směrem na sever od hlavního města Kábulu, následně dále na západ, a postupně až na nejrizikovější jih celého Afghánistánu. Došlo zároveň k rozšíření úkolů asistenčních jednotek. Ty nyní z principu nezodpovídaly již pouze 1 United Nations, Resolution 1386 (2001)," accessed September 18, 2015, 2 Tim Bird and Alex Marshall, Afghanistan: How the west lost its way (London: Yale university press, 2011), str NATO, ISAF's mission in Afghanistan, accessed September 18, 2015, 4 Zdeněk Kříž, Adaptace Severoatlantické aliance na nové mezinárodní bezpečnostní prostředí (Brno: Masarykova univerzita, 2006), str Tim Bird and Alex Marshall, Afghanistan: How the west lost its way, str

7 za hlavní město, tedy jeho ochranu a udržování pořádku, ale aktivně se začaly podílet na obnově celé země a zároveň přešly do ofenzivy vůči teroristickým a kriminálním skupinám. 6 Důležitým prvkem plánované obnovy Afghánistánu se vedle celé řady specifických jednotek staly tzv. Provinční rekonstrukční týmy (PRT), 7 vysílané jednotlivými členskými zeměmi NATO. Tato úkolová uskupení měla za úkol doprovázet civilní experty v jednotlivých regionech Afghánistánu a poskytovat jim ochranu v případě napadení nepřátelskými silami. Náplní práce těchto civilních expertů byla koordinace a dohled nad projekty, které měly za cíl především zlepšit celkovou situaci afghánského civilního obyvatelstva (např. vybudování elektráren, škol, moderně zařízených farem atp.) a napomoci tak revitalizaci země. Rostoucí politické a koncepční neshody mezi členskými zeměmi ohledně otázky dalšího působení NATO v Afghánistánu a charakteru mise ISAF nadále nedovolily udržet takový objem prostředků v rámci mise, jakými ISAF disponoval v první polovině svého působení do roku Zejména Spojené státy americké se pak dlouhodobě snažily snížit, nebo alespoň výrazně nezvětšovat svůj příspěvek do prostředků ISAF, i když ten byl po celou dobu trvání mise zdaleka největší. Pokračovaly navíc připomínky americké administrativy, že ostatní členské země se nezapojují s dostatečným úsilím a objemem prostředků. Mnoho dalších členských států navíc nadále výrazně snižovalo počty svých vojáků v operaci ISAF (např. Francie kolem roku 2009), další se postupně pak z operace úplně stáhly (např. Nizozemsko v roce 2010 či následně Kanada roku 2011). Všechna tato omezení ztěžovala další efektivní působení ISAF. Navíc postupem času stále více rostl tlak na snížení podílu NATO na přímých bojových operacích a naopak narůstala snaha cílit další působení vojáků ISAF spíše směrem do oblasti výcviku a mentoringu ANA a ANP 9 a s tím spojené postupné předávání plánování, řízení a vlastní provádění bojových operací zcela zpět do podřízenosti afghánského velení. 10 Důsledkem těchto tlaků byl nejprve postupný útlum působení jednotek PRT, až byla jejich činnost koncem roku 2014 zcela zastavena. Jejich funkce byla postupně delegována na mezinárodní organizace, afghánské úřady a soukromý sektor. 11 V závěrečném období mise byl pak cíleně snižován podíl samostatných bojových operací vojáků NATO (postupně byly 6 tamtéž, str Zdeněk Kříž, Adaptace Severoatlantické aliance na nové mezinárodní bezpečnostní prostředí, str Tim Bird and Alex Marshall, Afghanistan: How the west lost its way, str ANA Afghan national army (Afghánská národní armáda); ANP - Afghan national police (Afghánská národní policie) 10 ISAF's mission in Afghanistan, 11 tamtéž 3

8 formovány smíšené jednotky složené z vojáků ISAF a ANA) až do jejich úplného utlumení a ukončení mise ISAF koncem roku Následovalo předání kontroly nad bezpečnostní situací v Afghánistánu plně do kompetence jeho vlastních bezpečnostních složek. Vojska Aliance se však ze země úplně nestáhla, neboť současně s ukončením mise ISAF vznikla nová operace Resolutte support 13, avšak s mnohem menším objemem prostředků a úkoly zaměřenými již výlučně na výcvik a poradenství afghánských bezpečnostních složek. 3 Analýza motivace zemí V4 v misi ISAF 3.1 Motivace České republiky k účasti v misi ISAF Rozebrat deklarované důvody přispění České republiky do mise ISAF osvětlí nejvíce analýza parlamentní debaty o vyslání prvních jednotek do této operace, neboť tam byla diskuse nejživější. Prvním kontingentem vyslaným natrvalo do mise ISAF v Afghánistánu byla 6. polní nemocnice. 14 Kontingent byl omezen počtem 269 osob, zahrnující polní chirurgický tým, personál nemocnice, četu ochrany a skupinu vojenské policie. 15 Vyslání tohoto úkolového uskupení z AČR do Afghánistánu provázela dramatická parlamentní debata v Poslanecké sněmovně ČR. Návrh byl projednáván na zasedání vlády dne 4. dubna Prezentování návrhu se ujal ministr kultury Pavel Dostál (zastupující nepřítomného ministra zahraničí Jana Kavana a prezentující jeho stanovisko) a ministr obrany Jaroslav Tvrdík, oba z vládního poslaneckého klubu ČSSD. 16 Jako hlavní přednesené důvody pro účast českých vojáků v misi ISAF bylo zmíněno naplňování spojeneckých závazků v NATO, aktivní boj proti terorismu, prosazování lidských práv a obrana demokratických principů. 17 Byla také zmíněna skutečnost, že o české specialisty požádala ČR přímo britská vláda. V závěru úvodního projevu ministra Dostála bylo pak řečeno, že ČR nesmí být v Alianci pouze pasivním konzumentem bezpečnosti 18, ale také aktivním přispěvovatelem. 12 tamtéž 13 NATO, Resolute Support Mission in Afghanistan, accessed September 18, 2015, 14 Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, 48. schůze PS ČR z roku 2002 stenozáznam, accessed September 23, 2015, 15 Armáda České Republiky, Zahraniční mise ISAF 6. a 11. Polní nemocnice, accessed September 23, 2015, 16 Česká strana sociálně-demokratická schůze PS ČR z roku 2002 stenozáznam 18 Tamtéž 4

9 V obecné rozpravě o návrhu vyslání 6. polní nemocnice do Afghánistánu pak bylo předneseno poslancem ODS Petrem Nečasem několik výhrad, zvláště k otázkám financování kontingentu a logistických možností AČR 19 (zejména k problémům s dopravou osob, materiálu a techniky na místo určení). Dále pak proběhla diskuse v otázce hranice vojenských schopností ČR účastnit se podobných misí 20 (především zmíněna vytíženost AČR v Kosovu a Kuvajtu) a úvaha nad mírou poskytnutých prostředků v poměru k velikosti ČR a příspěvků obdobně velkých států v Alianci. S dalšími připomínkami pak vystoupilo několik poslanců KSČM. 21 Konkrétně, vedle obdobné formulace předchozích výhrad, byla kritizována podpora USA. 22 Jako důvody byly uvedeny vazby USA na povstalecké hnutí v Afghánistánu během studené války a údajná snaha zmocnit se nerostných bohatství v regionu, převážně ropy. V závěrečném projevu reagoval ministr obrany Jaroslav Tvrdík na výhrady k návrhu vyslání 6. polní nemocnice. V první řadě opět zdůraznil důležitost boje proti terorismu a účasti bojových jednotek ČR v protiteroristické operaci Enduring Freedom. 23 Dále přednesl fakt, že ČR je na 12 místě z tehdejších 19 států NATO v poměru počtu vyslaných vojáků do aliančních misí k počtu obyvatel, a rovněž i v poměru vůči velikosti ozbrojených sil států Aliance. 24 V otázce logistiky deklaroval, že strategická přeprava na velké vzdálenosti je celkovým problémem NATO, nikoliv pouze ČR, a jde tedy o globální problém. V závěru své řeči pak podložil oprávněnost vyslání českých vojenských lékařů do mise ISAF průzkumem veřejného mínění, jenž deklaroval 64% kladných odpovědí respondentů v této otázce. 25 Na závěr souhlasil se stanoviskem, že vysláním tohoto kontingentu budou naplněny aktuální možnosti ČR v oblasti sil nasazených v zahraničí, vzhledem k současné účasti českých vojáků v dalších misích, především z ekonomických důvodů. 26 Návrh byl poté vládou schválen 127 poslanci z celkového počtu 147 přítomných. Několikrát zmiňovaného problému s financováním mise se ministr Tvrdík dotkl až v diskusi o následujícím návrhu zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu výdajů spojených s vysláním kontingentu 6. polní nemocnice do Afghánistánu. 27 Potřebná částka 19 Armáda České republiky schůze PS ČR z roku 2002 stenozáznam 21 Komunistická strana Čech a Moravy 22 United States of America Spojené státy americké 23 Enduring Freedom Trvalá svoboda. Byla vyslána 601. skupina speciálních sil. Blíže viz Usnesení vlády ČR ze dne 12. prosince 2001 č. 1339, accessed September 23, 2015, schůze PS ČR z roku 2002 stenozáznam 25 Tamtéž 26 Tamtéž 27 Tamtéž 5

10 byla ohodnocena na 1,251 miliardy Kč. 28 Důvodem financování mise formou státních dluhopisů byla nepředvídatelnost uvedených výdajů, a tedy nemožnost zakomponovat je do řádného rozpočtu MO 29. K tomuto stanovisku bylo uvedeno, že vláda se v časové tísni nenacházela. Zpravodaj vládního návrhu, poslanec Martin Kocourek (ODS 30 ) přednesl časovou osu, ze které vyplývá, že vláda měla mezi schválením rozpočtu na rok 2002 a prvotním návrhem na vyslání 6. polní nemocnice do Afghánistánu k dispozici jeden měsíc (dobu mezi 14. listopadem 2002 a 14. prosincem 2002) na zapracování alespoň částečného odhadu výdajů na tuto činnost do řádného rozpočtu 31. Tento časový úsek byl dle jeho soudu dostačující. V obecné rozpravě se proti návrhu dále postavil poslanecký klub KSČM a naopak byl podpořen premiérem Milošem Zemanem. Návrh nakonec nebyl přijat (proti hlasovalo 86 poslanců ze 149 přítomných). Avšak vzhledem k tomu, že nebyl nalezen jiný způsob financování působení 6. polní nemocnice, bylo nakonec o financování formou dluhopisů rozhodnuto v mírně pozměněné formě již o měsíc později, tedy 7. května Došlo však ke značnému snížení částky původní návrh počítal s 1.2 miliardy korun, konečný návrh požaduje částku 600 miliónů korun. Charakter i velikost jednotky v podstatě odráží počáteční parlamentní debatu týkající se začátku mise ISAF zapojit se do spojenecké mezinárodní mise, avšak prozatím nebojovými prostředky a v počtu odpovídajícím velikosti ČR v poměru k ostatním státům v Alianci. Největší výhrady se týkaly otázky financování působení jednotek ČR v misi ISAF prostřednictvím dluhopisového programu. Zejména poslanecký klub KSČM se pak dlouhodobě vymezoval proti působení AČR v zahraničí a nejinak tomu bylo i v případě mise ISAF. Hlavní deklarovanou motivací ČR ohledně účasti v misi ISAF je naplňování spojeneckých závazků v NATO a podpora boje proti mezinárodnímu terorismu, opírající se především o rezoluce Rady bezpečnosti OSN. 28 Tato částka však měla financovat dvě jednotky. Zmíněný návrh zákona měl zajistit prostředky mimo kontingentu 6. polní nemocnice do mise ISAF také pro 9. zesílenou rotu radiační, chemické a biologické ochrany do protiteroristické operace Trvalá svoboda. Plánované výdaje vyčleněné pro 6. polní nemocnici činily 611 milionů z celkové částky. 29 Ministerstvo Obrany 30 Občanská demokratická strana schůze PS ČR z roku 2002 stenozáznam 32 Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, 50. schůze PS ČR z roku 2002 stenozáznam, accessed September 23, 2015, 6

11 3.2 Motivace Slovenské republiky k účasti v misi ISAF První debata o vyslání příslušníků OSSR 33 proběhla v březnu 2004 na půdě Národní rady Slovenské republiky. Šlo o tři ženijní odminovací družstva v počtu 16 vojáků a jednoho důstojníka, přiděleného na mezinárodní velitelství sil ISAF. 34 Ministr obrany Juraj Liška (SDKÚ-DS 35 ) v předloženém dokumentu odůvodnil vyslání příslušníků OSSR třemi hlavními důvody: plněním závazků v NATO a OSN, bojem proti terorismu a nutností podílet se na stabilizaci krizových oblastí, které jsou zdrojem globálních bezpečnostních hrozeb. 36 Stejné argumenty pak předložil na sedmém dni dvaadvacáté schůze Národní rady, kde byl návrh projednáván. Zejména naplňování aliančních závazků bylo pro Slovensko důležité, neboť právě v tomto období vrcholila jeho snaha o plnohodnotné připojení k Alianci (Slovensko oficiálně podepsalo přístupové protokoly až po této schůzi, přesněji 29. března 2004). Navíc generální tajemník NATO sám vyzval Slovensko k účasti v misi ISAF formou osobního dopisu. 37 Slovenská republika v této době již také působila kontingentem čítajícím 40 vojenských ženistů v operaci Enduring Freedom. 38 Po ministrovi obrany se k návrhu vyjádřil pověřený člen Výboru pro obranu a bezpečnost, poslanec Lajos Ladányi (SMK 39 ), který vládě doporučil návrh odsouhlasit. Následovala rozprava, ve které se přihlásilo několik poslanců s kladnými i zápornými argumentacemi. Zejména poslanci KSS 40 Karol Ondriaš a Josef Hrdlička argumentovali silně proti návrhu 41, a to v první řadě kritikou NATO a západních zemí (zejména USA), označující misi ISAF jako invazní sílu a vyčítající USA spolupráci s některými afghánskými uskupeními. Dále bylo kritizováno finanční zabezpečení, a to argumentem, že to uškodí armádnímu rozpočtu Slovenska, kde je i tak již velmi málo prostředků. Poslední výhrada KSS směřovala na charakter mise odesílat do mise, kde se v té době pohybuje okolo šesti a půl tisíce vojáků, 42 kontingent o síle pouhých 17 vojáků, dle názoru poslance Hrdličky, výrazněji nepřispěje ke zlepšení bezpečnostní situace v Afghánistánu. Daleko lepší by dle jeho úsudku 33 Ozbrojené síly Slovenské republiky 34 Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, 22. schůze Národní rady Slovenské republiky stenozáznam, accessed September 26, 2015, 35 Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana 36 Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, Parlamentní tisk NRSR č. 588 předkládací správa, accessed September 26, 2015, schůze Národní rady Slovenské republiky stenozáznam 38 Parlamentní tisk NRSR č. 588 předkládací zpráva 39 Strana maďarské koalice 40 Komunistická strana Slovenska schůze Národní rady Slovenské republiky stenozáznam 42 Parlamentní tisk NRSR č. 588 předkládací zpráva 7

12 bylo vysílat instruktory a školící týmy pro ANA a ANP. 43 S podporou k návrhu poté vystoupila poslankyně Diana Dubovská (SOP 44 ), zdůraznila zejména nutnost zakročení vůči mezinárodně působícímu terorismu, a to i ve vzdálených zemích a regionech. 45 Návrh byl následně schválen 46 poměrně velkou většinou (pro schválení návrhu 109 poslanců ze 139 přítomných). Oproti debatě v Poslanecké sněmovně ČR nenásledovala po rozpravě odpověď na vznesené námitky, ani závěrečné slovo předkladatele. Jelikož začátkem roku 2004 vrcholily přípravy na vstup Slovenska do NATO, 47 bylo nasnadě pro SR se alespoň v minimálním měřítku zúčastnit operace ISAF, a tak dále pokračovat v plnění spojeneckých závazků, které započala již před lety svou účastí v předchozích aliančních misích (např. KFOR, SFOR, Enduring Freedom aj.). V dalších letech po vstupu do Aliance se navíc slovenský příspěvek v misi ISAF několikrát zvětšil. 48 Nejvýraznějším deklarovaným motivačním faktorem pro SR tedy jednoznačně bylo naplňování aliančních závazků, zejména vzhledem k blížícímu se vstupu země do NATO, a dále pak také potlačování mezinárodního terorismu. Naopak proti vyslání vojáků do zahraničních misí NATO se vymezují zejména komunisté, a to obdobnými argumenty jako v ČR, včetně kritiky USA a vlastního charakteru mise. Navíc také zde proběhla diskuse v otázce financování slovenského kontingentu, avšak v menší míře než v předcházejícím případě. 3.3 Motivace Polské republiky k účasti v misi ISAF Polská republika dlouhodobě rozvíjí těsné transatlantické vztahy s USA a angažuje se v mezinárodních organizacích, především pak v NATO a EU. Vedle soustředění se na zlepšení ekonomiky a vstupu do EU, bylo zajišťování bezpečnosti a stability Polska prostřednictvím NATO deklarováno jako hlavní cíl polské zahraniční politiky v roce Deklarované faktory motivace Polské republiky se v průběhu času částečně měnily, podobně jako se měnily její cíle. Zpočátku mise ISAF (podobně jako v Enduring Freedom) byla nasazena jen symbolická část polské armády. Zprvu šlo pouze o akt solidarity schůze Národní rady Slovenské republiky stenozáznam 44 Strana občanského porozumění schůze Národní rady Slovenské republiky stenozáznam 46 Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, NRSR hlasování poslanců č. 233, accessed September 26, 2015, 47 Ministerstvo obrany SR, Vstup do NATO, accessed September 26, 2015, 48 viz Tabulka 4 49 Polský Sejm, Záznam zasedání ze dne , accessed November 15, 2015, 8

13 s ostatními členy NATO a především s USA, posléze se účast polských ozbrojených sil radikálně zvýšila, zejména po roce Zpočátku vycházela z polského Sejmu především prohlášení, argumentující nutností čelit společné hrozbě, a s tím spojené přesvědčení, že je vhodnější pro polskou bezpečnost bojovat s terorismem ve vzdálených oblastech v rámci misí NATO, než přímo na území Aliance. Toto tvrzení bylo naproti tomu využíváno opozicí k poukázání na fakt, že území polského státu se dosud nestalo terčem mezinárodního terorismu, a tím pádem nemá Polsko v Afghánistánu své hlavní bezpečnostní zájmy. 51 V reakci na tyto argumenty pak zastánci účasti Polska v misi ISAF koncentrovali své hlavní důvody kolem důležitosti této mise pro transatlantické vztahy a pro vlastní bezpečnost Polska, založenou na tvrzení, že účast v expedičních operacích Aliance dlouhodobě recipročně působí na bezpečnost v Evropě udržováním konfliktu mimo území členských zemí Aliance. 52 Tedy, že je potřeba jednat předem, a nikoliv až po prokázání přímé hrozby na polském území. V Polsku mnohem více než v ostatních státech V4 existuje antagonismus mezi argumenty polské vlády (argumentující transatlantickými vztahy a zajištěním bezpečnosti Polska aktivní účastí v NATO) a veřejným míněním, které již od počátku nasazení v operacích na území Afghánistánu (EF a ISAF) vyjadřuje v průzkumech dlouhodobě nesouhlas s expedičními operacemi polské armády, dosahující stabilně 70-80%. 53 Zajímavostí je, že se tento nesouhlas veřejnosti projevuje pouze pasivně, bez výrazných rozsáhlých protiválečných demonstrací či razantního vyhranění jedné nebo více vlivných politických stran v Polsku pro stažení z Afghánistánu. Zároveň v dlouhodobých průzkumech stabilně figuruje více než 80% důvěra občanů Polska ve své ozbrojené síly. Tento paradox je možné částečně vysvětlit historickou zkušeností Polska ve dvacátém století (např. konflikt s fašistickým Německem a následné připojení k Sovětskému svazu) a s tím související tradiční hluboce zakořeněnou nedůvěrou polské společnosti v koncept pacifismu v otázkách mezinárodních vztahů. 54 Zároveň je oproti ostatním zemím V4 vedle vazeb na NATO a EU 50 viz Tabulka 4 51 Lukasz Kulesa and Beáta Górka-Winter, The Polish engagement in Afghanistan, in Statebuilding in Afghanistan: Multinational contributors to reconstruction, ed. Nik Hynek and Péter Marton (New York, Routledge, 2012), str Tamtéž 53 Beata Górka-Winter, Poland, accessed November 15, 2015, 54 Kulesa and Górka-Winter, The Polish engagement in Afghanistan, str

14 dlouhodobě deklarováno partnerství a podpora USA, které je postaveno na stejnou úroveň jako partnerství s těmito dvěma organizacemi. 55 Polská republika svou participací nejvýrazněji cílila na transatlantické vztahy, potažmo na plnění aliančních závazků. Tyto dva deklarované faktory jsou pak pro Polsko úzce spjaté, protože USA hrají jak v Alianci, tak v misi ISAF klíčovou úlohu. Dalším výrazným faktorem byla eliminace mezinárodního terorismu, stejně jako v případě ostatních zkoumaných států. Na rozdíl od ostatních států V4 však klade regionální bezpečnost na stejnou úroveň jako tu globální, respektive vnímá NATO jako garanta bezpečnosti v obou směrech. Nejvýraznějším záporným faktorem bylo veřejné mínění, vyjadřující nesouhlas s expedičními operacemi, ale zároveň podporující členství v Alianci. Vzhledem k tomu se neukazuje jako nepřekonatelný problém pro participaci Polska. 3.4 Motivace Maďarské republiky k účasti v misi ISAF Maďarská veřejnost má specifický náhled na zahraniční mise ozbrojených sil. Ve 2. světové válce se Maďarsko přidalo na stranu nacistického Německa a v tomto konfliktu byly ztraceny životy desítek tisíc maďarských vojáků. Tento fakt stále zůstává hluboce zakořeněn v maďarské společnosti. 56 Maďarsko tedy daleko více upřednostňuje vnitřní a regionální bezpečnost než ostatní země V4. Tento trend se dlouhodobě promítá do rozhodovacího procesu maďarské administrativy, zejména silnou opozicí vůči zahraničním misím, která využívá názorů veřejnosti v této otázce. V roce 2003, kdy se Maďarsko zapojilo do mise ISAF pod vedením NATO, vyslovilo svůj nesouhlas s jakoukoliv (tedy i čistě nebojovou) misí v Afghánistánu až 73% respondentů. 57 Přesto bylo Maďarsko požádáno orgány NATO, aby se podílelo na misi ISAF (dokud misi ISAF spravovalo OSN, Maďarsko se vojensky neangažovalo). V zemi tento krok nebyl populární, nicméně pro Maďarsko bylo důležité prokázat u spojeneckých partnerů v Alianci, že je schopno být platným členem 55 Ministerstvo obrany PR, Polská bezpečnostní strategie z roku 2007, str. 10, 12 (dostupné online: accessed November 15, 2015) 56 Péter Marton and Péter Wagner, The impact of Hungary s NATO membership. Intra-Aliance adaptation between soft constrains and soft subversion," in Newcomers no more? Contemporary NATO and the future of the enlargement from the perspective of Post-Cold War members, ed. by Robert Czulda, and Marek Madej (Warsaw: International Relations Research Institute in Warsaw, 2015), 146, Tamtéž,

15 NATO. Maďarsko se proto rozhodlo pro určitý kompromis, a to vyslání zdravotnických jednotek a několika důstojníků do sestavy sil ISAF v lednu Dlouhodobé cíle Maďarska v bezpečnostní sféře se postupem času poněkud mění, nicméně stále je patrná silná vazba především na zajištění bezpečnosti v sousedních regionech (zejména na Balkáně). 59 Na prvním místě v zahraničněpolitických prioritách tedy Maďarsko vždy mělo zvyšování evropské bezpečnosti. 60 S tím souvisí i jeho větší ochota angažovat se v misích EU než v misích NATO, které chápe více jako prostředek teritoriální obrany. Maďarsko však v následujících letech dále zvýšilo počet svých jednotek v Afghánistánu, ovšem vždy především na nátlak NATO. 61 Jeho největší motivací tak nebyly zahraničně-bezpečnostní cíle, ale zejména prokázání solidarity s aliančními partnery. Efektivitu maďarských jednotek navíc významně snižoval fakt, že ze všech vojáků vyslaných do mise ISAF v rámci států V4, měli tito nejvíce omezený mandát a pravidla nasazení (nesměli se přímo účastnit bojových operací, použití zbraně bylo přísně omezeno jen na několik situací bezprostřední sebeobrany atp.). 62 Ani po několika incidentech a doporučeních maďarské vládě k upravení mandátu k tomuto nebylo přistoupeno. 63 Tuto neochotu maďarské vlády k autorizaci bojových operací, či alespoň povolení patrolovací a strážní služby v rámci maďarského kontingentu, můžeme opět připsat především výše zmíněné slabé podpoře maďarské veřejnosti pro takové operace, promítající se do rozhodovacího procesu. Pro Maďarskou republiku tedy bylo nejdůležitějším deklarovaným kladným motivačním faktorem, vedle potlačování mezinárodního terorismu, rovněž naplňování koaličních závazků v Alianci, avšak z jiných důvodů než u ostatních států V4. Maďarsko se spoléhá na NATO v rámci regionální evropské bezpečnosti (příkladem může být stabilizační mise na Balkáně), provádět stabilizaci krizových oblastí globálně pro něj však není prioritou, zejména kvůli nesouhlasu maďarské veřejnosti, která proto zároveň představuje nejzásadnější 58 Péter Marton and Péter Wagner, Hungary in Afghanistan: a default narrative for a particulary prudent public" in Strategic narratives, public opinion and war, ed. by Beatrice de Graaf, George Dimitriu and Jens Ringsmose (Londýn: Routledge, 2015), Róbert Ondrejcsák, Zahraničná a bezpečnostná politika v strednej Európe: deklarácie, stratégie a praxe, accessed November 22, 2015, 60 Magyarics Tamás, From semi-periphery to semi-periphery: Hungary s foreign relations under the socialistfree democrat governments ( ), accessed November 22, 2015, periphery-to-semi-periphery-hungarys-foreign-relations-under-the-socialist-free-democrat-governments Péter Marton and Péter Wagner, Newcomers no more? Contemporary NATO and the future of the enlargement from the perspective of Post-Cold War 151, Nik Hynek, Jan Eichler and Lubomír Majerník, Konflikt a obnova v Afghánistánu: Kontext, prostředí a zájmy (Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2012), Péter Marton and Péter Wagner, Strategic narratives, public opinion and war,

16 záporný faktor pro participaci Maďarska v ISAF. Nicméně aby mohlo naplňovat regionální bezpečnost skrze NATO, musí se také aktivně podílet na jeho dalších aktivitách. Maďarsko se tedy dlouhodobě snaží dosáhnout jakéhosi kompromisu tedy přispívat do aliančních misí, ale zároveň co nejblíže vlastnímu území a čistě nebojově, pokud možno. 3.5 Komparace motivačních faktorů států V4 pro účast v misi ISAF Posouzením výše zmíněných kladných a záporných motivačních faktorů můžeme dojít k závěru, že nejzásadnější deklarovaný motivační činitel pro účast zemí V4 v misi ISAF je v různě velké míře zejména naplňování koaličních závazků v NATO. Ačkoliv mise ISAF nebyla misí kolektivní obrany podle článku 5) Severoatlantické smlouvy, pro všechny země V4 je důležité prokázat u spojenců v Alianci, že jsou jejími platnými členy. Tento faktor byl důležitý především pro SR, protože země ještě nebyla v NATO, když mise začínala. Prokázat ochotu podílet se na zajišťování společné bezpečnosti a účastnit se aliančních misí bylo pro zemi usilující o členství v Alianci prostředkem, jak prokázat svůj přínos pro tuto organizaci. Dále je tento faktor významný také pro Polsko a Maďarsko, přičemž obzvláště Polsko má v dlouhodobém výhledu obavy z případných akcí Ruska v Evropě a vnímá NATO jako garanta bezpečnosti výrazněji než ostatní země V4. Navíc má Polsko nejtěsnější vztahy s USA, které samy hrají v Alianci a potažmo i v ISAF důležitou úlohu. Všechny země V4 také deklarují jako jednu ze svých hlavních priorit boj proti mezinárodnímu terorismu. V Afghánistánu v době zahájení mise ISAF probíhala souběžně protiteroristická operace Enduring Freedom. Všechny státy tudíž shodně vnímaly ISAF jako jakýsi stabilizační prvek dlouhodobé snahy o zajištění globální bezpečnosti a boje proti mezinárodnímu terorismu. Dalším společným faktorem především pro Slovensko, Polsko a Maďarsko je pak určitým způsobem formulovaná problematika stabilizace krizových oblastí a potlačování globálních bezpečnostních hrozeb. Každá z těchto zemí k této otázce přistupuje poněkud odlišně, ale celkově je tato motivace obdobná. U Slovenska a Polska jde spíše o adaptaci bezpečnostního cíle NATO čelit globálním hrozbám ve vzdálených oblastech, Maďarsko se pak více soustředí na regionální evropskou bezpečnost. V záporných faktorech nebyla napříč všemi státy V4 nalezena výraznější shoda. Pro Českou a Slovenskou republiku však byla důležitá diskuze okolo financování nasazených kontingentů, přičemž výrazněji probíhala v ČR. Zajímavostí je v obou zemích výrazný odpor levicových stran (především komunistů) proti jakékoliv participaci v NATO. V Maďarsku, 12

17 kde je specifický pohled veřejnosti na zahraniční mise, je tato debata nejvýraznější. Zde problém narostl do takové míry, že částečně zapříčinil určité snížení efektivity maďarských jednotek v operaci ISAF. V Polsku k takovému výraznému odmítání nedochází, a to i přesto že zde v době diskuze o participaci v ISAF bylo mnoho relevantních levicových stran. 64 Důvodem je dlouhodobý konsenzus napříč politickou scénou Polska, o nutnosti angažování v Alianci. Ačkoliv je tedy veřejné mínění společným záporným faktorem pro Polsko a Maďarsko, výraznější problém představuje v Maďarsku z důvodu rozkolu mezi maďarskou vládou a opozicí, která tento fakt využívá ve svůj prospěch, což se v Polsku takto výrazně neděje. Na základě analýzy dostupných zdrojů týkajících se deklarované pozitivní a negativní motivace zkoumaných států v předchozí kapitole lze sestavit níže uvedenou přehledovou tabulku. Každému faktoru byla přidělena příslušná výše kladné nebo záporné priority v rámci konkrétní země, odpovídající míře zjištěné intenzity diskuse a zejména míry vlivu na rozhodovací proces účasti jednotlivých států v ISAF. Tabulka 1 Rozdělení kladných a záporných motivačních faktorů zemí V4 dle důležitosti Závazky v NATO Potlačování mezinárod. terorismu Financování jednotek Stabilizace krizových oblastí (globálně) Stabilizace krizových oblastí (regionálně) Transatlantické vztahy ČR SR PR Veřejné mínění MR Vysvětlivky: Kladná motivace (vysoká míra důležitosti), Kladná motivace (střední míra důležitosti) + - Kladná motivace (nízká míra důležitosti), - Záporná motivace (nízká míra důležitosti), - Záporná motivace (střední míra důležitosti), - Záporná motivace (vysoká míra důležitosti), - Faktor, jenž motivaci státu výrazně neovlivňuje Poznámka: Předložené problémy okolo strategické přepravy byly vypuštěny, neboť tato debata proběhla pouze v ČR a výrazně nezasáhla do dalšího rozhodovacího procesu. 64 Jan Parma, Relevantní politické strany v Polsku," Středoevropské politické studie číslo 2, ročník III, 2001 (dostupné online: accessed November 22, 2015) 13

18 4 Vojenské angažmá zemí V4 v misi NATO ISAF 4.1 Vojenské angažmá České republiky v misi ISAF Po vyslání dvou kontingentů 6. a 11. polní nemocnice v letech 2002 a 2003 následovalo vyslání dvou menších specializovaných jednotek odřadu EOD 65 a meteorologického týmu na mezinárodní letiště v Kábulu v rámci jednoho kontingentu. Tato kombinovaná jednotka v počtu vojáků působila v rotacích po 6 měsících až do března Od listopadu 2006 až do prosince 2007 pak ČR působila v roli tzv. Lead nation 67, kde štáb v počtu 47 vojáků převzal odpovědnost za řízení a bezpečnost mezinárodního letiště v Kábulu. 68 Zpočátku mise se Česká republika soustředila spíše na vysílání menších specializovaných týmů (včetně dvanáctičlenného polního chirurgického týmu v rámci kontingentu polní nemocnice). Tento trend se mění až v roce 2008, kdy ČR převzala zodpovědnost za vlastní PRT v provincii Lógar, kde probíhalo nasazení až 300 vojáků v rámci jednoho úkolového uskupení. 69 Zároveň jde o nejdéle působící jednotku ČR v rámci mise ISAF (téměř 5 let aktivního působení, celkem 11 rotací). 70 V této jednotce mohli vojáci AČR navíc zužitkovat své zkušenosti z působení v mnohonárodním PRT v provincii Fayzabád 71 pod německým velením, kde proběhlo 6 rotací 40 až 80 vojáků mezi březnem 2005 a prosincem Brzy po zahájení činnosti PRT byla navíc vyslána poměrně velká jednotka (100 osob v každé rotaci, začátek v prosinci 2009), zabezpečující spojeneckým silám vrtulníkovou leteckou přepravu, QRF 72 a úkoly MEDEVAC 73 do provincie Paktika. 74 S vysíláním specialistů však Česká republika neskončila od dubna 2007 se do Afghánistánu vrátila polní nemocnice spolu s meteorology a chemickou jednotkou v rotacích úkolových uskupení, čítajících vždy kolem stovky vojáků. 75 Součástí tohoto kontingentu pak 65 Explosive Ordnance Disposal Pyrotechnický tým 66 Jaroslav Pajer, Armáda České republiky (Praha: Ministerstvo Obrany, 2013), str tzv. Vedoucí národ ve struktuře velitelství sil NATO 68 Armáda ČR, Zahraniční mise ISAF Kontingent AČR LN ISAF-KAIA, accessed September 20, 2015, 69 Jaroslav Pajer, Armáda České republiky , str Armáda ČR, Zahraniční mise ISAF Kontingent AČR ISAF PRT, accessed September 20, 2015, 71 Jaroslav Pajer, Armáda České republiky , str Quick Reaction Force Síly rychlé reakce. Pohotovostní jednotky připravené reagovat na vyžádání a v krátkém čase poskytnout bojovou, materiální či jinou podporu jednotkám v terénu. 73 Medical evacuation Zdravotnická evakuace. K zabezpečení MEDEVAC v misi ISAF se prioritně používají speciálně upravené vrtulníky se zdravotnickým vybavením a zdravotnickým personálem na palubě. 74 Jaroslav Pajer, Armáda České republiky , str Tamtéž, str

19 od dubna 2008 bylo také 8 specialistů ze skupiny OMLT 76 z Přerovské vrtulníkové základny. Tento tým měl za úkol cvičit afgánské kolegy v pilotáži a údržbě bojových a dopravních vrtulníků Mi-17 a Mi Tento kombinovaný kontingent, s výjimkou polní nemocnice, působil od prosince 2008 v mírně pozměněné formě nadále, a to až do června 2010 (vrtulníkový tým OMLT změněn na AMT 78 již od dubna 2010, jedná se však primárně o změnu názvu, úkoly zůstávají stejné). Nadále pak zůstával na místě odřad chemické a biologické ochrany, k němuž se opět v únoru 2011 přidal polní chirurgický tým. 79 AMT a polní chirurgický tým působí v afghánském Kábulu až do současnosti v operaci Resolute Support. 80 V období následujícím po roce 2007 je patrný nárůst jednotek, majících za cíl zvyšovat schopnosti afghánských bezpečnostních složek. Jde o další významný příspěvek ČR do mise ISAF (tento důraz na výcvik a zkvalitňování ANA a ANP se později stává stěžejním prvkem celé mise ISAF, viz výše). Vedle zmíněné vrtulníkové jednotky OMLT na Kábulském letišti ČR vysílá také kontingent speciální jednotky vojenské policie SOG 81 do provincie Helmand v dubnu Jednotka VP měla za úkol výcvik jednotek ANP a jejich podporu v operacích. 82 V následujících letech jsou pak vyslány další OMLT týmy nebo jejich ekvivalenty do Kábulu (AMT, duben 2010 až listopad 2012) 83, provincie Lógar (MAT 84, březen 2013 až září 2013) 85 a provincie Wardak, kde působilo od září 2010 souběžně několik jednotek: OMLT 86, MAT 87 a Výcviková jednotka VP 88 zařazená do mezinárodního mentorovacího týmu. Ačkoliv mise ISAF je ze své podstaty misí asistenční a jejím primárním účelem není ofenzivní činnost, rozhodně se neobejde bez bojových jednotek. I v tomto ohledu ČR přispěla, 76 Operational Mentoring and Liaison Team Instruktážní mentorovací a styčný tým 77 Armáda ČR, Zahraniční mise ISAF Polní nemocnice a chemický odřad, accessed September 20, 2015, 78 Air mentoring team Mentorovací tým vzdušných sil 79 Jaroslav Pajer, Armáda České republiky , str Armáda ČR, Úkolové uskupení AČR v operaci Resolute Support, accessed September 20, 2015, 81 Special operations group Útvar speciálních operací vojenské policie 82 Jaroslav Pajer, Armáda České republiky , str Jaroslav Pajer, Armáda České republiky , str MAT Military advisor team Vojenský poradní tým určený pro štáb praporu (kandaku) ANA 85 Armáda ČR, Zahraniční mise ISAF Afghánistán Lógar (1. MAT ISAF), accessed September 20, 2015, 86 Armáda ČR, Zahraniční mise ISAF Afghánistán Wardak (OMLT ISAF), accessed September 20, 2015, 87 Armáda ČR, Zahraniční mise ISAF Afghánistán Wardak (1. MAT ISAF), accessed September 20, 2015, 88 Armáda ČR, Zahraniční mise ISAF Afghánistán, Wardak (Vojenská policie), accessed September 20, 2015, 15

20 avšak ze všech možných druhů kontingentů to byla právě kinetická složka, která byla vždy nejmenší. První jednotkou učenou k potencionálnímu přímému střetu byl v červenci 2007 český kontingent v provincii Uruzgán 89, mající za úkol provádět ochranu a obranu obvodu nizozemské základny Camp Hadrian. Druhou, již opravdu bojovou jednotkou byl kontingent 601.skss 90 v provincii Nangarhár. Tato jednotka, jakožto elitní útvar AČR, působila již v mnoha operacích, včetně protiteroristické Enduring Freedom 91 na půdě Afghánistánu. Příslušníci 601.skss plnili operační úkol v přímé podřízenosti velitelství speciálních sil ISAF ve dvou rotacích (červen 2011 až červen 2012) vždy v počtu 100 vojáků. 92 Česká republika se soustřeďovala v rámci mise ISAF především na poskytování speciálních odborností (lékaři, meteorologové, chemické jednotky). S výjimkou kontingentů 6. a 11. polní nemocnice, nasazené hned zpočátku mise ISAF, se v prvních letech jednalo o jednotky složené z několika málo specialistů či maximálně pár desítek vojáků. Tento trend se pozvolna mění po roce 2008, kdy je ČR svěřeno řízení vlastního PRT v provincii Lógar, kde operační úkol provádí až 300 vojáků. Navíc je následující rok nasazena vrtulníková jednotka na základně Šarana v provincii Paktika. Od roku 2007 se tedy vojenská přítomnost ČR v Afghánistánu počítá na několik stovek vojáků, přičemž jednotlivé specializované jednotky ve většině případů zůstávají dále nasazeny (viz výše). Od roku 2007 pozvolna narůstá počet mentorovacích a výcvikových jednotek. Zpočátku je nasazena jedna výcviková jednotka VP, ale od roku 2010 jejich počet rapidně vzrůstá (týmy OMLT, AMT a MAT) a dochází tak k útlumu jiných druhů kontingentů. Tento trend byl zcela v souladu s dlouhodobým plánem Aliance 93, která rozhodla o zahájení předávání zodpovědnosti za bezpečnostní situaci v Afghánistánu místním bezpečnostním složkám v roce Vojenské angažmá Slovenské republiky v misi ISAF První slovenskou jednotkou v rámci mise ISAF byla již zmíněná ženijní odminovací četa. V operaci Enduring Freedom, v době vyslání prvních jednotek do operace ISAF 89 Armáda ČR, Zahraniční mise ISAF Český kontingent v provincii Uruzgán, accessed September 20, 2015, skupina speciálních sil skupina speciálních sil, Zahraniční mise 601. skupiny speciálních sil, accessed September 21, 2015, 92 Jaroslav Pajer, Armáda České republiky , str generálmajor Aleš Opata, čeští vojáci v provincii Logar mentorují štáb afghánského kandaku, čas 2:26 3:20. Accessed September 21, 2015, 94 ISAF's mission in Afghanistan 16

21 (2004), již působilo 40 vojáků v rámci ženijní jednotky. Vláda Slovenské republiky se rozhodla přesunout své vojáky plně pod mandát mise ISAF, protože její charakter je méně bojový a více se zaměřuje na podporu a obnovu Afghánistánu. Z toho důvodu je účast ženijních jednotek více opodstatněná. Oba dva kontingenty byly tedy v lednu 2006 sloučeny do jedné multifunkční ženijní jednotky v počtu 57 vojáků. 95 V následujícím roce počet příslušníků OSSR v misi ISAF poměrně rapidně narůstal. Začátkem roku bylo odsouhlaseno vyslání několika vojáků do sestav jednotek dalších států Aliance (po 2 vojácích do maďarského a holandského PRT, 4 vojáci do holandské OMLT, osmičlenný zdravotnický tým v rámci kábulské polní nemocnice a 4 důstojníci na velitelství ISAF 96 ), navíc bylo prodlouženo působení multifunkční ženijní jednotky a vyslána strážní rota o síle 35 vojáků do provincie Uruzgán ke střežení perimetru základny Tarin Kowt v součinnosti s holandskými jednotkami. 97 Tímto se počet vojáků OSSR v misi ISAF meziročně téměř zdvojnásobil (111 vojáků oproti původním 57). Působení zdravotnického týmu na základně KAIA pak bylo ukončeno koncem následujícího roku, 98 přičemž mandáty všech vojáků v sestavách holandských a maďarských jednotek byly prodlouženy a výcvikový prvek v rámci holandské jednotky OMLT byl navíc zvýšen z původních 4 na 15 vojáků. 99 Nadto byla vyslána již druhá strážní jednotka o síle 50 vojáků do provincie Uruzgán ke střežení základy Camp Hadrian, a současně byl počet příslušníků první jednotky na základně Tarin Kowt navýšen rovněž na 50 vojáků. 100 Mandáty obou strážních rot, jakožto i dalších zmíněných jednotek pak byly Národní radou SR opakovaně prodlužovány. 101 Navíc byl v roce 2009 opět vyslán pětičlenný zdravotnický tým, tentokrát do provincie Uruzgán a ve stejném roce byla znovu vyslána strážní jednotka do provincie Kandahár na stejnojmenné základně (strážní družstvo čítající 95 Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, Parlamentní tisk NRSR č předkládací zpráva, accessed October 3, 2015, 96 Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, Parlamentní tisk NRSR č. 463 předkládací zpráva, accessed October 3, 2015, 97 Tamtéž 98 Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, Parlamentní tisk NRSR č. 678 předkládací zpráva, accessed October 3, 2015, 99 Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, Parlamentní tisk NRSR č. 678 návrh usnesení, accessed October 3, 2015, Tamtéž 101 Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, Parlamentní tisky NRSR č a 0165 předkládací zprávy, accessed October 3, 2015, a 17

22 11 vojáků). 102 Postupně pak došlo ke zdvojnásobení počtu vojáků přidělených do velících struktur Aliance v ISAF (z 6 na 12 vojáků) a vyslání čtyřčlenného týmu EOD (původně na 12 měsíců, nakonec prodlouženo až na tři roky) s mandátem působení v celém operačním prostoru JIH. 103 V souladu s plánem NATO o postupném předávání zodpovědnosti do rukou afghánských bezpečnostních složek (viz výše) lze vysledovat postupný nárůst výcvikových jednotek. Od roku 2010 je mimo předchozí OMLT týmy vysláno 20 příslušníků speciálních sil (5. pluk speciálního určení) 104, jejichž hlavním úkolem byl výcvik speciálních jednotek ANA. V období od začátku roku 2012 do konce roku 2013 pak probíhalo průběžné stahování podpůrných a strážních jednotek 105 (multifunkční ženijní jednotka, dvě strážní roty). V tomtéž období bylo naopak odsouhlaseno vyslání 4 vojenských policistů k zabezpečení výcviku ANP a šestnáctičlenného týmu MAT. 106 Mimo těchto jednotek byli vysláni také specialisté KIS 107 ze spojovací jednotky podřízené NATO, dislokované na území SR, k plnění úkolů podpory systému velení a řízení operace ISAF. 108 Touto změnou charakteru vysílaných jednotek došlo k postupnému snížení účasti OSSR v rámci mise ISAF z 329 na 234 vojáků ke konci roku 2012 a dále až na 199 vojáků ke konci roku Do konce roku 2013 pak byli staženi vojáci působící v sestavě maďarského PRT v provincii Uruzgán, tým EOD a jednotka MAT. 110 Avšak i přes snížení absolutního počtu vojáků nejprve docházelo k navyšování výcvikových kapacit. Počty kontingentu speciálních sil byly například zvýšeny z 20 na 40 vojáků na období , 111 tedy do konce operace ISAF. Na žádost spojeneckého velení zůstala navíc v Afghánistánu jedna strážní jednotka v provincii Kandahár 112, přičemž jí 102 Parlamentní tisk NRSR č předkládací zpráva 103 Parlamentní tisk NRSR č 165 předkládací zpráva 104 Tamtéž 105 Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, Parlamentní tisk NRSR č. 160 návrh na ukončení působení a vyslání příslušníků OS, accessed October 3, 2015, Tamtéž 107 Komunikační a informační systémy označuje v koncepci NATO odbornosti zabývající se výpočetní, spojovací a informační technikou (radiostanice, počítačové systémy, hardware, software atp.) 108 Parlamentní tisk NRSR č. 160 návrh na ukončení působení a vyslání příslušníků OS. Jednotka byla opětovně vyslána v roce 2014 s mandátem do ukončení operace ISAF (viz Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, Parlamentní tisk NRSR č. 893 návrh na vyslání, accessed October 3, 2015, viz Tabulka Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, Parlamentní tisk NRSR č. 694 návrh na ukončení, accessed October 3, 2015, Česko-Slovenská společná digitální parlamentní knihovna, Parlamentní tisk NRSR č. 430 vlastní materiál, accessed October 3, 2015, Tamtéž 18