UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. PRÁVNICKÁ FAKULTA Katedra obchodního práva

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA Katedra obchodního práva Jana Zellerová SMĚNKA A JEJÍ VYUŽITÍ V SOUČASNÉ PODNIKATELSKÉ PRAXI Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Marie Zahradníčková, CSc. 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně za použití zdrojů a literatury v ní uvedených. V Semilech dne 4. února 2010 Jana Zellerová

3 Obsah ÚVOD OBECNĚ O SMĚNCE Směnka jako cenný papír Právní úprava a pojem směnky Charakteristika směnky SMĚNKA Z POHLEDU HMOTNÉHO PRÁVA Druhy směnek Náležitosti směnky Blankosměnka Charakteristika Vyplňovací právo Vyplnění blankosměnky Řádné vyplnění Podvyplnění Excesivní vyplnění Námitka excesivního vyplnění Proti remitentovi Proti nabyvateli blankosměnky Proti nabyvateli směnky Ochranná opatření dlužníka proti excesivnímu vyplnění Převod blankosměnky Použitelnost blankosměnky v praxi SMĚNKA Z POHLEDU PROCESNÍHO PRÁVA Vymáhání zaplacení směnky Mimosoudní způsoby řešení Soudní řízení Subjekty Návrh na vydání směnečného platebního rozkazu Směnečný platební rozkaz Námitky Rozsudek o námitkách Umoření směnky Umořovací řízení Subjekty řízení Průběh umořovacího řízení Důsledky umoření směnky Otázka přípustnosti umoření blankosměnky

4 3.3 Řízení o vydání směnky VYUŽITÍ SMĚNKY V PODNIKATELSKÉ PRAXI Použitelnost směnky Kauza směnky Funkce směnky Platební směnka Směnka pro soluto (platba směnkou) Směnka pro solvendo (platba prostřednictvím směnky) Zajišťovací směnka Obvyklé použití zajišťovací směnky Méně obvyklá použití zajišťovací směnky Opakované použití Zajištění jiné než původně předpokládané pohledávky Zajištění několika pohledávek Zajištění další pohledávky Zajištění za jiným dlužníkem nebo pohledávky jiného věřitele Směnka jako zdroj financování Finanční směnka Prodej směnky Eskont Forfaiting Směnečné úvěry Akceptační úvěr Avalový úvěr Směnka v mezinárodním obchodě Dokumentární inkaso Dokumentární akreditiv Akreditiv použitelný zaplacením směnky splatné na viděnou Akreditiv použitelný akceptací směnky Akreditiv použitelný negociací směnky Směnečné depo Depozitní směnka...64 ZÁVĚR...66 RESUMÉ...68 LITERATURA...71 PŘÍLOHA

5 Úvod Česká republika jako součást tehdejšího Československa začala na počátku devadesátých let 20. století zavádět principy tržního hospodářství namísto dosavadního centrálního plánování. Zatímco v dobách komunismu byla směnka využívána zpravidla pro účely zahraničního obchodu řízeného státem, po roce 1989 se tento cenný papír začal objevovat v různých závazkových vztazích právnických a fyzických osob, podnikatelů i nepodnikatelů. Po dvaceti letech svobodného podnikání v České republice je pojem směnky všeobecně známý, přesto její problematice zevrubně rozumí jen specialisté. V nedávné době jistě mnozí podepsali směnku, aniž by si ji důkladně prostudovali a uvědomili si všechny rizika s ní spojená. V současnosti je naštěstí již vydáno několik publikací se zaměřením na směnku, a proto každý potencionální směnečný dlužník má možnost se s výhodami a nevýhodami směnky seznámit sám, nebo prostřednictvím právních odborníků. Dnes snad můžu již říci, že si směnka v naší podnikatelské praxi našla své místo, což dokládá její časté používání v podnikatelských aktivitách i ve vztazích s fyzickými osobami, například v souvislosti se spotřebitelskými úvěry, nebo finančním leasingem. Cílem mé diplomové práce je charakterizovat směnku jako právního institutu vyskytujícího v podnikání a dále zjistit, jakými způsoby a v jakých případech mohou současní podnikatelé směnku využít. Nejprve přiblížím problematiku směnky se zaměřením na blankosměnku z čistě právního pohledu. V následující části se pokusím nalézt a popsat možné využití směnky v podnikatelské praxi. První kapitola je věnována výkladu o směnce jako cenného papíru, jejím právním pramenům a v závěru kapitoly stručně směnku charakterizuji. Hmotněprávní část výkladu o směnce se nalézá v druhé kapitole, jejíž obsahovou náplní bude z převážné části blankosměnka, tj. čistá, neúplná směnka, a to z důvodu, že se s ní podnikatel může často setkat při obchodování se svými partnery. Třetí kapitola se zabývá procesněprávní stránkou směnky. Tuto část není možné opominout, neboť způsob a rychlost vymožení práv ze směnky velmi ovlivňuje rozhodování podnikatelů o využití tohoto právního instrumentu. Tato kapitola proto popisuje směnečné řízení, tj. uplatnění práv ze směnky u soudu. Dále je směnka předmětem soudního řízení při jejím umořování, nebo v řízení o jejím vydání, která jsou 5

6 také obsahem této kapitoly. Čtvrtá kapitola je zaměřena na využití směnky v podnikání. Nejprve je nutné vysvětlit, co je kauza směnky s ohledem na její základní funkce platební a zajišťovací. V práci proto budu charakterizovat platební a zajišťovací směnku, ze kterých vycházejí další způsoby jejího využití v rozličných obchodních kauzách. Směnka může hrát roli při získávání zdrojů financování podnikatelské činnosti, dále v exportním financování, nebo může plnit úložnou funkci jako směnka depozitní. Při zpracovávání diplomové práce jsem čerpala z informací, které jsem získala z odborných monografií, právních předpisů a internetu, a z vlastních poznatků. Převážná část obsahu vychází z odborných publikací, hlavně z monografií JUDr. Zdeňka Kovaříka a JUDr. Radima Chalupy, Ph.D., kteří v současnosti patří mezi hlavní odborníky směnečné práva. V textu průběžně cituji většinu použité literatury, citace jsou odděleny uvozovkami a zvýrazněny kurzívou, aby byly jasně odlišeny od ostatního textu. Ke každé citaci je v poznámkách pod čarou uveden její zdroj. 6

7 1 Obecně o směnce 1.1 Směnka jako cenný papír Listina s obdobnými znaky jako cenný papír se používala už v dobách před našim letopočtem. Víme jistě, že již ve 4. století př. n. l. za vlády Alexandra Velikého dlužníci vystavovali věřitelům jakési dlužní listy jako potvrzení o závazku. K vývoji cenného papíru v dnešním pojetí přispěl středověk v dobách křižáckých válek (12. a 13. století), kdy se objevil i zřejmě první cenný papír v pravém slova smyslu, a to směnka. Směnku jako cenný papír vyjmenovává v ustanovení 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (dále jen ZoCP ), aniž by se v něm objevila jakákoliv definice. ZoCP se pouze omezil na demonstrativní výčet třinácti druhů 1 cenných papírů, a proto není vyloučena aplikace ZoCP na případné nově vzniklé cenné papíry. Různorodost jednotlivých druhů cenných papírů má za následek, že definovat cenný papír není vůbec jednoduché. Právní teorie nabízí několik možných definic. Jindřich Vítek definuje 2 cenný papír jako listinu, která ztělesňuje určitý nárok majitele proti vystavovateli této listiny. Jinou definici nabízí Dědič 3, který říká, že cenné papíry jsou zvláštním druhem majetkové hodnoty, jejíž podstatou jsou listiny nebo je nahrazující zápisy do zákonem stanovené evidence, s nimiž je spojeno subjektivní právo takovým způsobem, že bez této listiny nebo bez toho zápisu nemůže být právo ani uplatněno ani převedeno na jinou osobu. Výše uvedené definice cenného papíru lze shrnout do těchto čtyř znaků 4 : cenný papír je listina 5, cenný papír je listina o právu, právo z listiny musí patřit do oboru soukromého práva majetkového, právo musí být s listinou těsně spjato. 1 Těmi jsou akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy. 2 Kotásek J., Pokorná J., Raban P. a kol.: Kurs obchodního práva: právo cenných papírů, 4. vyd., Praha, C.H.Beck, 2005, s. 4 3 Dědič, J. a kol.: Právo cenných papírů a kapitálového trhu, Praha, PROSPEKTUM spol. s r.o., 2000, s Přibyl, Z.: Základy práva cenných papírů, Díl I., Praha, Nakladatelství V. Kvasnička, 1995, s Tato podmínka není bezvýjimečná, některé cenné papíry jako akcie nebo dluhopisy mohou nabývat nehmotné, tzv. zaknihované podoby. Takový cenný papír existuje jen jako zápis v centrální či samostatné evidenci cenných papírů. 7

8 V běžném životě se setkáváme s dalšími listinami, které jsou pro nás také cenné, a proto je nutno je rozlišit od cenného papíru jakožto právního pojmu. Navážu na výše stanovenou pozitivní definici tím, že ji doplním negativním vymezením cenného papíru, o které se pokouší i ustanovení 185i odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ ). Ustanovení tohoto paragrafu se vztahuje na řízení o umoření listin (především cenných papírů), ze kterého vylučuje mimo jiné listiny jako peníze, sázenky či kupóny 6. O cenné papírech nelze tedy hovořit, pokud se jedná se o listiny 7 : deklaratorní (či průvodní) tyto listiny pouze dokládají určité právo, které je ale možno prokázat i jinými způsoby, a nejsou potřeba k uplatnění práva (např. písemná smlouva, u níž není písemná forma nutná); legitimační (nebo kontrolní) jedná se zpravidla o známky či lístky, které slouží k průkazu nároku obsaženém v listině a k rychlé identifikaci oprávněného (především lístky do šatny, vstupenky nebo jízdenky), samotné subjektivní právo ale vzniklo mimo listinu na základě smlouvy; konstitutivní (či dispozitivní) jedná se o listiny, které určité právo zřizují, ale další existence práva není závislá na dané listině. K těmto se řadí písemná závěť, zakladatelské listiny obchodních společností nebo smlouvy, u kterých vyžaduje zákon písemnou formu. Dědič 8 nazývá tyto listiny jako nedokonalé cenné papíry, protože v případě jejich zničení nebo ztráty je možné práva dále vykonávat. Z toho vyplývá, že osud práv není spojen s listinou. Cenný papír také patří mezi výše uvedené konstitutivní listiny 9, protože subjektivní právo vzniká vystavením cenného papíru, ale na rozdíl od ostatních konstitutivních listin existence subjektivního práva inkorporovaného do cenného papíru je spojena s existencí listiny. Po tomto krátkém přiblížení problematiky cenných papírů se v dalších částech práce budou věnovat již pouze směnce a směnečnému právu. 6 Dále lístky a známky denního oběhu (vstupenky, jízdenky apod.), talóny cenných papírů, listiny, s nimiž je spojeno právo uhrazovat určité právnické osobě v tuzemsku cenu zboží a služeb, jakož i listiny, na jejichž podkladě lze uplatnit jen nárok na vedlejší plnění. 7 Kotásek J., Pokorná J., Raban P. a kol.: Kurs obchodního práva: právo cenných papírů, 4. vyd., Praha, C.H.Beck, 2005, s Dědič, J. a kol.: Právo cenných papírů a kapitálového trhu, Praha, PROSPEKTUM spol. s r.o., 2000, s Jedinou výjimkou jsou akcie, které mají deklaratorní charakter, protože akcionář může vykonávat svá práva i před vystavením akcie. 8

9 1.2 Právní úprava a pojem směnky Současná právní úprava směnky je výsledkem staletého vývoje. První listiny s povahou směnky se začaly objevovat ve 12. století v severoitalských městských státech v době jejich rozmachu v souvislosti s křižáckými výpravami. Nejprve sloužily směnky pro zhmotnění pohledávek obchodníků, brzy se ale začaly používat i jako bezpečný prostředek pro transport peněz mezi vzdálenými místy. Vývoj směnky postupoval a završil se v 17. století, když mezi směnečné instituty přibyl indosament. Do dnešních dnů směnka patří k využívaným cenným papírům, čemuž velmi dopomohla také kvalitní právní úprava založená na přísném formalismu, která vyhovuje obchodním transakcím. Český zákon směnečný a šekový je překladem Jednotného směnečného zákona schváleného jako příloha k první úmluvě na Ženevské konferenci v roce 1930 (Úmluva o jednotném směnečném zákoně) 10. Ač jsme na této konferenci byli za Československo zastoupeni, ženevské úmluvy jsme neratifikovali. Přesto náš zákon fakticky provedl unifikaci směnečného práva a zařadil se mezi další státy ženevského směnečného okruhu 11. Mimo tento okruh pak existují státy, které se řídí právní úpravou anglo americkou. Dosud ke sjednocení těchto dvou okruhů nedošlo, a proto při využívání směnky v zahraničním obchodě 12 je nezbytně nutné zjistit, zda se obchodní partner v cizí zemi řídí Ženevskou konvencí či zda aplikuje anglo americkou úpravu. Základním pramenem práva směnečného v České republice je zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový (dále jen ZSŠ ), jenž po řadu desetiletí platnosti prokázal, že patří mezi nejlépe napsané zákony u nás. Dosud byl totiž novelizován pouze dvakrát, a to jen v minimální míře. Zvláštností tohoto zákona je na první pohled jeho struktura. Je členěn nejprve na články a až poté na části, oddíly a paragrafy, přitom číslování paragrafů v každém článku jde od počátku. Takové členění se shoduje se strukturou Jednotného směnečného zákona, a je proto důsledkem jeho inkorporace do naší právní úpravy. Článek první obsahuje 10 Ženevská konference navázala na Haagskou konferenci konanou v rocích 1910 a 1912, jež nakonec kvůli vypuknutí první světové války nedosáhla unifikace právních úprav směnky v jednotlivých státech. V Ženevě byly kromě Úmluvy o jednotném směnečném zákoně podepsány ještě další dvě úmluvy, a to Úmluva o střetech zákonů a Úmluva o směnečných poplatcích. 11 Ženevské úmluvy podepsaly nebo se k nim oficiálně připojily mimo jiné tyto státy: Belgie, Brazílie, Československo, Dánsko, Ekvádor, Finsko, Francie, Island, Itálie, Japonsko, Jugoslávie, Kolumbie, Lucembursko, Maďarsko, Monako, Německo, Nizozemí, Norsko, Peru, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Svaz sovětských socialistických republik, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Turecko. 12 viz. podkapitola 4.5 Směnka v mezinárodním obchodě s. 58 9

10 celou úpravu směnek v 98 paragrafech. Po nich následuje druhý článek se 75 paragrafy o šeku a zákon zakončuje článek třetí pojednávající o společných ustanoveních. Celý ZSŠ je zaměřen jen na hmotněprávní úpravu směnky a směnečných vztahů (potažmo i šeku), která je zcela kogentní a formální. V rámci ustanoveních o směnce je nejvíce prostoru dáno úpravě směnky cizí. Nalezneme zde její náležitosti a podmínky její platnosti, směnečné osoby, způsob převodu, pravidla uplatnění práv ze směnky či promlčení. Ustanovení pro směnku vlastní naopak nejsou nijak rozsáhlá, neboť pro ni platí většina ustanovení pro cizí směnku, jak vyplývá z ustanovení Čl. I. 77 ZSŠ. Veškerou právní úpravu související se směnkou ale v ZSŠ nenalezneme, ať už se jedná například o právní způsobilost směnečných osob nebo o smlouvy týkající se směnky. Tuto problematiku najdeme v dalších zákonech. Obecným předpisem k ZSŠ je občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., dále jen OZ ), který se uplatní při neexistující úpravě v ZSŠ, především při posuzování právní subjektivity a způsobilosti účastníků směnečných vztahů. V této otázce přichází v úvahu i použití obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., dále jen ObZ ) jako základního předpisu obchodních společností a družstev. Dalším obecným zákonem je zákon o cenných papírech. Převážná část úpravy je věnována smlouvám o cenných papírech v části druhé jsou konkretizované jednotlivé smluvní typy od kupní či obstaravatelské smlouvy po smlouvu o zástavě cenného papíru. Vzhledem k téměř vyčerpávající speciální úpravě směnky v ZSŠ, je aplikace tohoto zákona minimální. Od striktně směnečných právních úkonů, na které se aplikují výše zmíněné právní předpisy, je nutné odlišovat právní vztahy a smlouvy vztahující se ke směnce. Důvodem je skutečnost, že tyto smlouvy podléhají nějaké kauzální transakci, která udává i jejich občanskoprávní nebo obchodněprávní povahu. Na smluvní vztahy jednotlivých směnečných účastníků se proto použijí obecné právní předpisy, tedy zákon o cenných papírech, občanský, popřípadě obchodní zákoník (například na smlouvu o úplatném převodu směnky se podpůrně použije ustanovení kupní smlouvy v ObZ, ovšem na její bezúplatný převod se aplikuje úprava smlouvy darovací v OZ). V oblasti procesního práva směnka podlého úpravě občanského soudního řádu, konkrétně ustanovení 175 OSŘ stanovující speciální úpravu pro směnku a šek. Toto 10

11 směnečné řízení navazuje na právní závaznost a přísný formalismus hmotněprávní úpravy ZSŠ. Směnečnému věřiteli stačí soudu předložit prvopis formálně správné směnky, aby soud vydal směnečný platební rozkaz. Pokud bychom ve výše uvedených pramenech směnečného práva chtěli nalézt nějakou legální definici směnky, nebudeme úspěšní. Stejně jako u cenných papírů, legální definice u nás neexistuje, a proto je nutné nahlédnout do právní teorie. Kovařík 13 obecně definuje směnku jako cenný papír vydaný v zákonem stanovené formě, kterým se určité osoby (směneční dlužníci) zavazují majiteli směnky zaplatit v místě a čase vyplývajícím z listiny částku směnkou určenou s tím, že jde o závazky přímé, bezpodmínečné, nesporné a abstraktní. Méně podrobné vymezení, ale s rozlišením dvou základních druhů směnek nabízí Kotásek 14 : Směnku můžeme definovat jako listinný cenný papír se zákonem předepsaným obsahem, ve kterém jeho výstavce buď sám slibuje, že zaplatí jiné osobě určitou peněžitou částku (pak jde o tzv. vlastní směnku), anebo platit určité osobě přikazuje (v tomto případě jde o tzv. cizí směnku, neboť její text směřuje k závazku jiné směnkou oslovené osoby). 1.3 Charakteristika směnky Směnka jako každý jiný cenný papír má svá specifika, které je navzájem odlišují. Existují kritéria třídění cenných papírů, podle nichž se pokusím v následující tabulce o základní charakteristiku směnky. Tabulka č. 1: Charakteristika směnky Jaký druh práva do sebe směnka inkorporuje? Jaká je její podoba? obligační listinná Směnka představuje subjektivní závazkové právo na peněžité plnění, ze které pro jejího majitele vyplývá právo na zaplacení. Pro směnku je příznačné, že její obsah musí být zaznamenán na listině 15, nelze tedy směnku zaknihovat, tj. vést pouze v příslušné evidenci. 13 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s Kotásek J., Pokorná J., Raban P. a kol.: Kurs obchodního práva: právo cenných papírů, 4. vyd., Praha, C.H.Beck, 2005, s Listinou je zde míněna nejen listina papíru ale jakýkoliv hmotný podklad, na který lze zaznamenat směnečný text a ze kterého je zřejmé, co je lícem a rubem směnky. Ačkoli zákon nepřikazuje používání směnečných formulářů, v praxi se s nimi setkáme nejčastěji. 11

12 V jaké formě ji lze vystavit? Jak je mobilní? Je konstitutivní, nebo deklaratorní cenný papír? Je kauzální, nebo abstraktní cenný papír? Jedná se o umořitelný či neumořitelný cenný papír? na řad na jméno obchodovatelná nezastupitelná individuální konstitutivní abstraktní umořitelný Obecně je směnka cenným papírem na řad (ordre směnka), ale v případě uvedení na směnce doložky nikoli na řad, tzv. rektadoložky, se mění její forma na jméno (rekta směnka). Ordre směnka je převoditelná rubopisem, kdežto rekta směnka je převoditelná klasickou cessí. Vzhledem k tomu, že u směnky nelze vyloučit převoditelnost, lze s ní obchodovat. Směnku nelze zastoupit jiným cenným papírem, nebo namísto ní vydat hromadnou listinu. Vystavení směnky je předpokladem pro vznik práv z ní vyplývájící. Ve směnce není uveden hospodářský důvod, tj. kauza jejího vzniku. Zákon umožňuje, aby byla směnka při zničení nebo ztracení umořena 16. Zdroj: Kotásek J., Pokorná J., Raban P. a kol.: Kurs obchodního práva: právo cenných papírů, 4. vyd., Praha, C.H.Beck, 2005, s , 480 Abstraktnost směnečného vztahu se projevuje tím, že kauza směnky existuje mimo směnečný vztah a ve směnečném vztahu není nijak vyjádřena. 17 Kdyby směnka obsahovala vyznačení kauzy svého vzniku, nemá to žádný vliv na směnečný závazek, protože právní úprava směnky od kauzy abstrahuje. Abstraktnost směnky je důvodem, proč má směnka v podnikatelské praxi široké uplatnění, může ho totiž najít ve všech hospodářských kauzách na peněžité plnění. Směnečný závazek je závazkem nesporným. Podstata je v tom, že vlastník směnky nemusí při předkládání směnky k placení ani později při jejím případném vymáhání prokazovat nic jiného než to, že je vlastníkem platné směnky. 18 Abstraktnost a nespornost směnky dávají základ tzv. směnečné přísnosti, která se promítá do kogentní hmotněprávní i procesněprávní úpravy směnky. Směnka proto představuje striktně formalizovaný kvalifikovaný závazkový vztah. 16 více viz. 3.2 Umoření směnky s Chalupa, R.: Základy směnečného práva, 2. vyd., Linde Praha a.s., 2008, s Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s

13 2 Směnka z pohledu hmotného práva 2.1 Druhy směnek Již z výkladu o pojmu směnky a pramenech směnečného práva je zřejmé, že existují dva základní druhy směnek, a to směnka cizí a směnka vlastní. Hlavním rozdílem mezi těmito směnkami je především počet směnečních účastníků. U cizí směnky se zpravidla jedná o třístranný vztah 19 (výstavce, věřitel a směnečník), kdežto u vlastní směnky jde o vztah dvoustranný (pouze výstavce a věřitel). Směnka vlastní je v podstatě varianta dlužnického úpisu. To se ale nedá říci o směnce cizí neboli tratě, kde směnečné vztahy jsou komplikovanější. Schéma č. 1 Směnka vlastní věřitel = majitel 1.majitel (remitent) 2.majitel 1. vystavení směnky 2. předložení k placení dlužník = výstavce 3.majitel zaplacení Zdroj: Vlastní konstrukce Toto schéma znázorňuje ideální průběh směnečných transakcí u směnky vlastní. Nejprve výstavce emituje směnku, ve které slibuje zaplacení peněžité sumy v určitý den majiteli směnky, a předá ji remitentovi, tj. osobě, na jehož řad směnka zní. Remitent ale může směnku dále převádět na další osoby, pozdější majitele směnky. V den splatnosti poslední majitel předloží směnku výstavci k placení, který následně směnečnou částku věřiteli zaplatí. Směnka zaniká zaplacení celé směnečné sumy. Složitější povahy je směnka cizí, jak uvidíme dále. 19 Směnku cizí lze vystavit i při účasti menšího počtu osob, přesto bude platná. V takovém případě splyne postavení dvou směnečních účastníků v jednoho. Existují dvě platné varianty takových směnek s atypickým počtem účastníků, a to směnka cizí na vlastní řad výstavce (tj. směnka cizí, ve které určil výstavce sám sebe za oprávněného) a zastřená směnka vlastní (tj. směnka cizí, kde výstavce přikazuje sám sobě zaplatit remitentovi). Více viz. Kotásek J., Pokorná J., Raban P. a kol.: Kurs obchodního práva: právo cenných papírů, 4. vyd., Praha, C.H.Beck, 2005, s. 484 a násl. 13

14 Schéma č. 2 Směnka cizí (trata) a standardní průběh směnečných transakcí 1. vystavení směnky výstavce = trasant (nepřímý dlužník) věřitel 1.majitel (remitent) 2. předložení k akceptaci 3. akceptace směnečník (trasát) 2.majitel 3.majitel... Zdroj: Vlastní konstrukce 4. předložení k placení 5. zaplacení přímý dlužník (akceptant) Výše uvedené schéma ukazuje standardní průběh směnečných transakcí u směnky cizí. Tu sice také emituje výstavce, který zde ale nemá postavení přímého dlužníka jako u vlastní směnky, nýbrž je v postavení nepřímého dlužníka a věřitel se na něj obrací jen v případě, že trasát směnku neakceptoval nebo nezaplatil 20. V textu směnky výstavce přikazuje směnečníkovi, aby zaplatil v den splatnosti směnečný peníz majiteli směnky. Vystavenou směnku výstavce předá remitentovi 21, který v tuto chvíli ale nemá jistotu, zda směnečník příkaz výstavce provede. Proto existuje institut akceptace, jenž spočívá v předložení směnky majitelem do doby splatnosti směnečníkovi, který na směnku vyznačí akcept. Tímto směnečněprávním úkonem se stává ze směnečníka akceptant neboli příjemce, a tedy přímý dlužník ze směnky, který je zavázaný směnku zaplatit. Následují obdobné transakce jako u směnky vlastní poslední majitel směnky předloží v den splatnosti směnku přímému dlužníkovi k zaplacení a ten ji následně proplatí, čímž směnka zaniká. Krátce se ještě zmíním o vztazích mezi účastníky cizí směnky. Povaha vztahu mezi výstavcem a směnečníkem nemá na platnost směnky žádný vliv. Dokonce ani žádný 20 Věřitel jako majitel směnky pak musí provést protest (tj. osvědčovací úkon, kterým protestní orgán zjišťuje zákonem předepsané skutečnosti), aby si zachoval postihová práva (tj. práva na zaplacení směnečné sumy s úroky a dalšími výdaji) vůči nepřímým dlužníkům jako výstavci či předchozím majitelům směnky. Více o postihu a protestu lze nalézt například v publikaci Kovaříka, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s. 204 až Obdobně jako u směnky vlastní může remitent stejně jako další majitelé směnku dále převádět. Převoditelnost směnky nelze vyloučit. 14

15 vztah mezi nimi existovat nemusí, přesto taková směnka bude platná. Ve většině případů je ale cizí směnka následkem hospodářských vztahů mezi směnečníkem, výstavcem a remitentem, kdy výstavce má pohledávku za směnečníkem a naopak dluh vůči remitentovi. Zaplacením cizí směnky zaniknou oba tyto dlužnicko-věřitelské vztahy. 2.2 Náležitosti směnky Zákon směnečný a šekový ve svých ustanoveních taxativně vyjmenovává náležitosti směnky cizí (čl. I. 1 ZSŠ) i vlastní (čl. I. 75 ZSŠ). Jestliže by listina neobsahovala některý z podstatných náležitostí, nemohla by se taková listina vůbec považovat za směnku, jednalo by se o nicotnou směnku. Výjimkou je pouze blankosměnka, které se budu podrobněji věnovat samostatně v následující podkapitole 22. K podstatným náležitostem směnky patří: 1. označení směnky pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána, 2. bezpodmínečný příkaz /slib 23 zaplatit určitou peněžní částku, 3. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (remitent), 4. datum vystavení směnky, 5. podpis výstavce. Pouze u směnky cizí je nutné také vyplnit na listině: 6. jméno toho, kdo má platit (směnečníka). Výslovně se ve směnce nemusí vždy vyskytnout některé podstatné náležitosti, a to za předpokladu, že je lze vyčíst z podpůrných údajů. K takovým náležitostem patří: 7. místo, kde má být placeno a 8. místo vystavení směnky. K nepodstatným náležitostem lze zařadit: 9. údaj splatnosti. Absence tří posledně zmíněných náležitostí v textu směnky není na škodu platnosti směnky, neboť zákon v takových případech stanovuje v ust. čl. I. 2 a 76 ZSŠ 22 viz. 2.3 Blankosměnka s U směnky cizí je náležitostí bezpodmínečný příkaz směnečníkovi jako primárního dlužníka zaplatit majiteli směnky určitou peněžní sumu. Naproti tomu u směnky vlastní je přímým dlužníkem sám její výstavce, a proto ve směnce zhmotňuje svůj slib zaplatit směnečnou sumu majiteli směnky. 15

16 nevyvratitelné domněnky, ze kterých je daný údaj zřejmý. Podpůrné platební místo 24 je u cizí směnky místo uvedené u jména směnečníka, resp. u vlastní směnky místo vystavení směnky. Není li na směnce uvedeno místo vystavení, považuje se za něj místo napsané u jména výstavce. Pokud není na směnce žádná informace o její splatnosti, platí podle ust. čl. I. 2 odst. 2 ZSŠ, že je splatná na viděnou. Příklad č. 1 Směnka vlastní V Praze dne Za tuto směnku zaplatím společnosti Obelisk s.r.o. částku ,- Kč. První česká, a.s. Sídelní 564, Praha 6 IČ: Fejfar (podpis) jednatel Příklad č. 2 Směnka cizí V Praze dne Za tuto směnku zaplaťte dne společnosti Obelisk s.r.o. částku ,- Kč. Směnečník: První česká, a.s. Sídelní 564, Praha 6 IČ: Stavebniny s.r.o. U Zahrádek 13, Praha 3 IČ: Kmoníček (podpis) jednatel Výše uvedené příklady směnek obsahují všechny potřebné náležitosti. Ani v jedné z nich není zmíněno platební místo. Proto je nutné použít podpůrné místo podle uvedených pravidel. V obou případech svědčí platebnímu místu sídlo společnosti První česká, a.s. Text směnky obsahuje údaj o splatnosti, a proto nejde o směnku na viděnou. Splatnost směnek dle ust. čl. I. 33 ZSŠ může být určena pouze těmito čtyřmi 24 a podpůrné místo směnečníkova bydliště (u cizí směnky) a podpůrné místo výstavcova bydliště (u vlastní směnky 16

17 způsoby 25 : 1) na viděnou (tzv. vistasměnka) splatnost nastává okamžikem předložení směnky přímému dlužníkovi 26. Jde o směnky, které buď neobsahují žádný údaj splatnosti, nebo v textu obsahují výslovně doložku, např. na viděnou nebo a vista. Zákon 27 pro tuto směnku stanovuje, že musí být dlužníkovi předložena do jednoho roku od vystavení směnky. Avšak doložkou na směnce může být tato lhůta zkrácena i prodloužena, případně je možno odložit počátek běhu lhůty (např. doložkou k placení nepředkládat před ); 2) na určitý čas po viděné (tzv. lhůtní vistasměnka) směnka se stává splatnou posledním dnem lhůty uvedené na směnce, jejíž běh začíná následujícím dnem po viděné, tj. po předložením směnky k akceptu dlužníkovi (směnečníkovi, resp. výstavci) nebo po datu protestu. Příkladem formulace takové splatnosti je prohlášení splatno 3 měsíce po viděné ; 3) na určitý čas po datu vystavení (tzv. datosměnka) jde o lhůtní směnku, přičemž počátek lhůty je den vystavení směnky, a proto je den splatnosti předem znám (např. splatno za 30 dní ); 4) na určitý den (tzv. fixní směnka) tato směnka určuje den splatnosti přímo, konkrétním dnem, ať ve formě kalendářního dne jako u výše uvedených příkladů směnek nebo ve formě jiné dostatečně určité identifikace (např. třetí středu v červnu 2010 ). Vzhledem ke kogentnosti ustanovení ZSŠ nepřichází jiné způsoby stanovení splatnosti v úvahu a směnky s jinou dobou splatnosti budou tudíž neplatné. Kromě podstatných náležitostí se na směnku zapisují různá nepodstatná prohlášení, jejichž uvedení je pro platnost směnky irelevantní, nicméně nevhodné uvedení takové náležitosti může učinit směnku neplatnou. 28 Zpravidla pozměňují obsah směnečného závazku. K těmto fakultativním a vedlejším doložkám patří zejména doložky jako aval či jako rukojmí, bez postihu, bez protestu, rektadoložka či domicilační 29 doložka. 25 Chalupa, R.: Zákon směnečný a šekový komentář, I. díl směnky, Praha, Linde Praha a.s., 1996, s. 303 a násl. 26 U směnky vlastní půjde o výstavce a směnky cizí směnečníka. 27 ust. čl. I. 34 ZSŠ 28 Hubáčková-Svobodová V.: Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uživatele směnky po deseti letech, Brno, ECON publishing s.r.o., 2005, s Směnka s domicilační doložkou je umístěna u třetí osoby, obvykle banky (domicilát). U této osoby musí být směnka předložena oprávněným majitelem k zaplacení a zde má směnečný dlužník povinnost směnku uhradit. 17

18 2.3 Blankosměnka O směnce jako takové v současné době existuje mnoho odborných prací a monografií 30, proto se více zaměřím na jednu ze zajímavostí směnečného práva, na blankosměnku (jinak biankosměnku). Bližší poznání problematiky blankosměnky je v kontextu této práce nezbytností, protože v České republice je blankosměnka hojně využívána především jako zajišťovací instrument. Již sám název blankosměnky 31 napovídá, že se vlastně jedná o směnku neúplnou, tzn. že není v celém rozsahu vyplněna 32. Nevyplněnost takové směnky je také důvod, proč je v obchodní praxi tak oblíbená. Blankosměnka dává věřiteli do rukou účinný nástroj k vymožení dlužné částky při neplnění závazků ze strany dlužníka. Využívá se v případech, kdy nejsou v době vystavení blankosměnky známy veškeré skutečnosti kauzy směnky (jako cena dodávky, v zahraničním obchodě kurzy měn v době prodeje zboží, výše dlužné částky u splátkových kalendářů či leasingových smluv). Věřitel má pak možnost pružně a efektivně reagovat na právně relevantní skutečnosti kauzálního vztahu, například na prodlení dlužníka s placením Charakteristika O pojmu blankosměnka se ZSŠ vlastně vůbec nezmiňuje, pouze ve svém ustanovení čl. I. 10 pojednává o důsledcích excesivního vyplnění 33 neúplné směnky. Veškeré zdroje úpravy vycházejí z doktríny a rozhodovací praxe soudů. Z takto vytvořeného právního režimu vyplývají následující definující znaky blankosměnky: objektivní znaky pro listinu: o označení za směnku, o podpis dlužníka, o absence podstatné náležitosti, nebo jiného prohlášení, které se má stát součástí směnky, subjektivní znak záměr vydat neúplnou směnku, udělení vyplňovacího práva a uvedení listiny do oběhu. 30 viz. Literatura s Slova blank a bianco v překladu znamenají bílý. Jedná se tedy o listinu s bílými místy. 32 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s viz Excesivní vyplnění s

19 Objektivně blankosměnku charakterizuje listina označená za směnku, která je samotnými účastníky vnímána jako pouhý text budoucí směnky. Tato listina musí obsahovat alespoň jeden podpis dlužníka. Zpravidla tímto podepisujícím dlužníkem bude výstavce, ale připouští se i podpis přímo směnečníka u směnky cizí (tzv. blankoakcept), nebo dokonce podpis rukojmího (tzv. blankoaval). Zda v textu blankosměnky budou nějaké další směnečné náležitosti než podpis a slovo směnka, záleží na dohodě účastníků. Vždy ale musí existovat minimálně jedna náležitost či doložka, jejíž obsah není na směnce zaznamenán a bude na tuto listinu v budoucnu teprve doplněn. Subjektivně vydavatel blankosměnky musí mít úmysl vydat neúplnou směnku a jako takovou ji uvést do oběhu nejčastěji předat remitentovi. Nejpozději s předáním blankosměnky musí být prvnímu nabyvateli uděleno vyplňovací právo, jenž ho opravňuje vyplnit chybějící náležitosti v souladu s dohodou účastníků. Není li takové právo uděleno, nemůže být vydaná listina považována za blankosměnku a ani se jí nikdy stát nemůže. V takovém případě se jedná o zdánlivou blankosměnku 34. Schéma č. 3 Srovnání blankosměnky a směnky BLANKOSMĚNKA 1. PLATNÁ SMĚNKA Vysvětlivky: množina č.1 (označená svislými proužky) - neúplná a neplatná směnka množina č. 2 (označená čtverečky) - neúplná, ale platná směnka množina č. 3 (označená vodorovnými proužky) - úplná a platná směnka Zdroj: Vlastní konstrukce Příkladem blankosměnky jako neúplné a neplatné směnky s minimem údajů je listina pouze s názvem směnka a s jedním podpisem. Neobsahuje li blankosměnka nejméně jednu podstatnou směnečnou náležitost, je zárodkem směnky 35. Naproti tomu se může o blankosměnku jednat i v případě, kdy listina obsahuje všechny podstatné náležitosti a šlo by tak o platnou, ale přesto neúplnou směnku vzhledem k ujednání účastníků. Jedná se o případ 36, kdy podle dohody o vyplňovacím právu má být doplněna 34 Chalupa, R.: Excesivní vyplnění blankosměnky a změna textu blankosměnky, Právní rádce, obchodní právo, tamtéž 36 Taková situace například může nastat, jestliže jediným chybějícím údajem na směnce je datum 19

20 nějaká směnečná doložka, která pouze modifikuje podmínky směnečného závazku. Blankosměnku je nutno odlišit od nicotné směnky. Společným oběma směnkám je absence podstatných náležitostí v textu směnky. Rozdíl je pouze v tom, s jakým úmyslem byla směnka vystavena. Jestliže výstavce měl v úmyslu vytvořit plnohodnotnou směnku, pak nepřítomnost podstatných náležitostí směnky bude mít za následek nicotnost směnky. Pokud ale výstavce emitoval směnku záměrně neúplnou, bude se jednat o blankosměnku Vyplňovací právo Z výše uvedeného vyplývá, že vznik vyplňovacího práva je spojen s vydáním blankosměnky do oběhu. Toto právo ale není ani vlastnické ani obligační, ale speciální neodvolatelné majetkové právo 37, jenž je vydavatelem blankosměnky zvlášť uděleno jejímu nabyvateli. Nevzniká automaticky vydáním a předáním blankosměnky jejímu majiteli, ale dvoustranným právním úkonem (smlouvou) vydavatele a nabyvatele blankosměnky. Vyplňovací právo není právem směnečným, protože ho ZSŠ nijak neupravuje, pouze se v ustanovení čl. I. 10 zákona na ujednání této dohody odvolává. Právním důvodem existence vyplňovacího práva je nepojmenovaná smlouva, která se řídí obecnými právními předpisy. Právní režim dohody proto záleží na povaze jednotlivých účastníků této smlouvy, půjde tedy o relativní obchody 38. Podstata tohoto práva leží v oprávnění majitele blankosměnky svým úkonem, to je doplněním chybějících částí, a to jak náležitostí podstatných, tak i doložek fakultativních, přeměnit nehotový zárodek směnky na skutečný cenný papír, to je úplnou směnku. 39 Samotný výkon vyplňovacího práva spočívá v jednostranném úkonu majitele blankosměnky. Toto právo má akcesorickou povahu k blankosměnce a nelze ho samostatně převádět. Bude vždy náležet aktuálnímu majiteli blankosměnky, protože přechází automaticky spolu s listinou zachycující blankosměnku na další osoby. Hlavním rizikem blankosměnky je vyplnění listiny v rozporu s dohodou o vyplňovacím právu, a proto by se měla při jednání mezi směnečnými účastníky této dohodě věnovat náležitá péče. Ač rozsudek Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 5 Cmo 556/2000 říká, že splatnosti. Listina by pak mohla být chybně pokládaná za vistasměnku. 37 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s Kovařík, Z.: Směnka jako zajištění, Praha, C.H.Beck, 2002, s Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s

21 dohoda o vyplnění blankosměnky podle čl. I 10 ZSŠ nemá stanovenou žádnou formu a nedostatek takové dohody musí prokázat ten, kdo je na směnce podepsán., lze jen doporučit, aby dohoda byla sepsána písemně a případně na směnce i označena. Příklad dohody o způsobu vyplnění blankosměnky je uveden v příloze č. 1 této práce. Forma dohody o vyplnění blankosměnky může tedy vzniknout písemně, ústně, nebo dokonce i konkludentním jednání účastníků blankosměnky spočívající ve vědomém a svobodném podepsání blankosměnky a jejím předáním budoucímu směnečnému věřiteli. Rozsah vyplňovacího práva je dán především mírou neúplnosti směnky a dále dohodou mezi vydavatelem a nabyvatelem blankosměnky. Jestliže nedošlo k výslovnému uzavření dohody o vyplňovacím právu a je zřejmé, že směnka byla předána záměrně neúplná, majitel ji vyplní v rozsahu, který odpovídá obvyklým poměrům a zvyklostem konkrétního příčinného závazkového vztahu. K vůbec nejčastějším chybějícím náležitostem patří údaj o splatnosti a směnečná suma. Změna rozsahu vyplňovacího práva je možná, ale jako u vzniku práva pouze dohodou stran. Zánik vyplňovacího práva nastane: jeho konzumací, tj. vyplněním blankosměnky, kterému je věnována následující část práce; vzdáním se vyplňovacího práva. Rezignace je fakticky vykonána vrácením blankosměnky dlužníkovi. Tento případ nesmíme zaměnit s převodem směnky na dlužníka, který takto nabytou blankosměnku může dále převádět. splynutím dlužníka a majitele. Převodem blankosměnky na dlužníka se stane dlužník jejím majitelem a vzhledem k akcesoritě přešlo na něj i vyplňovací právo. Přestože Chalupa 40 výslovně uvádí, že splynutím toto právo nezaniká, já se ztotožňuji s Kovaříkem 41, jenž dospěl k závěru, že splynutí je nutné považovat za způsob zániku vyplňovacího oprávnění. Vychází z myšlenky, že vyplňovací právo není právem směnečným a tudíž se na něj uplatní obecná úprava o splynutí práv a povinností podle ust. 584 OZ. I přesto může dlužník dále převést nabytou blankosměnku s tím rozdílem, že tak dojde k uzavření nové dohody o vyplňovacím právu, byť by měla stejný obsah s předchozím ujednáním; následnou nemožností výkonu především za situace, kdy dojde ke ztrátě, případně 40 Chalupa, R.: Základy směnečného práva, 2. vyd., Linde Praha a.s., 2008, s Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s

22 zničení 42 blankosměnky; nenaplněním sjednaných podmínek pro vyplnění - obsahem většiny dohod je podmíněné vyplňovací právo, tzn. že majitel je oprávněn vyplnit blankosměnku až po splnění sjednaných podmínek. Jestliže ujednané podmínky vůbec nenastaly, vyplňovací právo zaniká 43 ; uplynutím času ovšem pouze za podmínky, že v dohodě o vyplňovacím právu byla stanovena lhůta pro vyplnění. Blankosměnka, která existuje i po zániku vyplňovacího práva, nemůže být už nikdy vyplněna. Půjde sice pořád o blankosměnku, ale již nenaplní svůj účel, a proto se nazývá mrtvá či spící 44. K zániku vyplňovacího práva avšak nedochází 45 : - splatností vyplnění po splatnosti blankosměnky nemá na platnost vzniknuvší směnky žádný vliv, ale s ohledem na námitku promlčení směnečného závazku má vliv na vymahatelnost práva před soudem; - promlčením blankosměnky; - odvoláním již výše bylo řečeno, že toto právo je neodvolatelné; - úmrtím nebo zánikem dlužníka či majitele blankosměnky dochází k přechodu na dědice a právního nástupce u právnické osoby, v případě zániku právnické osoby s likvidací je nutné nevyplněné blankosměnky vypořádat (například prodat); - insolvencí rozhodnutím o úpadku majitele přechází možnost vyplnit blankosměnku na insolvenčního správce. V případě insolvence dlužníka dojde k uplatnění řádně vyplněné směnky proti majetkové podstatě Vyplnění blankosměnky Vyplnění blankosměnky je samotnou podstatou vyplňovacího práva a jeho úplnou konzumací také fakticky toto právo zaniká. Záleží na vlastním úsilí majitele listiny, zda, kdy a jak přemění neúplnou směnku na dokonalou. Chalupa 46 definuje vyplnění blankosměnky jako takové vepsání chybějícího textu do blankosměnky, které je 42 V takovém případě je otázkou, zda lze blankosměnku umořit podle ust. 185i OSŘ. viz Otázka přípustnosti umoření blankosměnky, s Chalupa, R.: Excesivní vyplnění blankosměnky a změna textu blankosměnky, Právní rádce, obchodní právo, tamtéž 45 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s Chalupa, R.: Excesivní vyplnění blankosměnky a změna textu blankosměnky, Právní rádce, obchodní právo,

23 uskutečněno v rámci realizace vyplňovacího oprávnění. Za řádnou realizaci tohoto oprávnění lze považovat tudíž jen takový právní úkon spočívající ve vyplnění blankosměnky,: k němuž bylo platně uděleno vyplňovací právo, k němuž vyplňovací právo nezaniklo, které není vázáno na odkládací podmínku, která nebyla splněna, které není vázáno na rozvazovací podmínku, která byla splněna, uskutečněné nositelem vyplňovacího práva nebo jeho zmocněncem, v ujednaném rozsahu. Pokud není splněna alespoň jediná z výše uvedených podmínek 47, nelze takovou změnu textu blankosměnky považovat za vyplnění blankosměnky (tj. za realizaci vyplňovacího oprávnění). Toto neoprávněné doplnění údajů do blankosměnky je kvalifikováno jako změna textu směnky, na které je nutné aplikovat ust. čl. I 69 ZSŠ 48. Následkem změny textu směnky je, že osoby podepsané na směnce až po této neoprávněné změně jsou zavázáni podle změněného textu, kdežto ti, kteří se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního. Vyplněním, tj. oprávněným vepsáním údajů na blankosměnku vzniká směnečný závazek. Tímto právním úkonem se zabývá rozsudek Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 5 Cmo 556/2000: Dlužníci, kteří se podepsali na blankosměnku před jejím doplněním, stávají se vyplněním směnky směnečnými dlužníky s účinky ex tunc od vydání listiny. Blankosměnka jako zárodek budoucí směnky se vyplněním proměňuje na plnohodnotnou směnkou, na kterou se nahlíží, jako by takto existovala již od data vydání blankosměnky. Vyplnění blankosměnky je nutností pro uplatnění směnečné pohledávky věřitelem, stejně tak i pro protest a jiné zachovávací úkony 49. Výkon vyplňovacího práva je spojen s určitým rizikem, a to s rizikem nesprávného či nedostatečného vyplnění směnky. Proto se dále budu zabývat třemi možnými variantami vyplnění blankosměnky. Prvním z nich je řádné vyplnění, tj. vyplnění v souladu s dohodou o vyplňovacím právu. Problematičtější jsou další dvě varianty, a to 47 Například jestliže chybějící údaje doplní osoba odlišná od majitele nebo jeho zmocnitele. 48 Ztotožňují se s názorem Chalupy, jenž tvrdí, že rozhodovací praxe soudů je mylná, když uvedené ustanovení zákona soudy nechtějí na změnu textu blankosměnky aplikovat s odůvodněním, že se nejedná o směnku, jak je stanoveno v předmětném ustanovení. Více viz. článek Chalupy, R.: Excesivní vyplnění blankosměnky a změna textu blankosměnky, Právní rádce, obchodní právo, r Kotásek J., Pokorná J., Raban P. a kol.: Kurs obchodního práva: právo cenných papírů, 4. vyd., Praha, C.H.Beck, 2005, s

24 nedostatečné vyplnění (tzv. podvyplnění) a excesivní vyplnění blankosměnky, jimž je společné, že k vyplnění došlo odlišně od dohody. Vyplňovací právo lze konzumovat najednou, ale přípustné je i postupné vyplnění blankosměnky. Pokud majitel vyplnil blankosměnku jen částečně, neznamená to, že by se výkonu ve zbylé části vyplňovacího práva vzdal. V takovém případě dochází ke změně obsahu práva a nevyplněné části může dopsat buď tentýž majitel, nebo kterýkoli z následujících majitelů blankosměnky. Vždy ale platí, že jednou vyplněné údaje nelze později změnit bez ohledu na to, zda byly uvedené zápisy provedeny v souladu či v rozporu s ujednáním o vyplnění Řádné vyplnění Pro úplnost zde shrnu všechny podmínky řádného vyplnění blankosměnky, o kterým jsem se již zmínila výše. Připomenu, že vznikne li vyplněním blankosměnky platná směnka, mění se latentní směnečné závazky blankopodpisatele a dalších případných podpisatelů blankosměnky ve skutečné směnečné závazky 50. Podmínky řádného vyplnění musí být splněny zároveň a jsou jimi: - udělení vyplňovacího oprávnění, které nezaniklo, - vyplnění chybějících náležitostí, k jejichž doplnění bylo vyplňovaní právo uděleno (nepřekročení rozsahu oprávnění ani podvyplnění), - vyplnění náležitostí v souladu s dohodou o vyplňovacím právu a - realizace vyplňovacího práva jeho nositelem, tj. majitelem listiny. Pouze řádné vyplnění blankosměnky zakládá libovolnému věřiteli směnky výkon směnečných práv, která nebude možno ohrozit uplatněním námitky pro excesivní vyplnění blankosměnky Podvyplnění Společným znakem podvyplnění a částečným vyplněním blankosměnky je skutečnost, že nositel vyplňovacího oprávnění nevyužije svého práva zcela. Podvyplnění ale neznamená, že zůstanou na směnce bílá místa. Majitel je vyplní, a to ve prospěch dlužníka, ale odlišně od dohody o vyplňovacím právu. Jediným příkladem podvyplnění, podle teoretiků nesporným, je uvedení nižší směnečné 50 Chalupa, R.: Zákon směnečný a šekový komentář, I. díl směnky, Praha, Linde Praha a.s., 1996, s Chalupa, R.: Základy směnečného práva, 2. vyd., Linde Praha a.s., 2008, s

25 sumy, než která by mohla být uplatněna podle dohody. Podle Kovaříka 52 nejde nijak o vyplnění vadné ( ), ovšem i tímto nedokonalým využitím práva je toto právo na vyplnění směnečné sumy zcela a definitivně konzumováno. Mohlo by se zdát, že o podvyplnění jde rovněž u doplnění pozdějšího data splatnosti oproti dohodě. Pro dlužníka je přeci výhodnější, když splatnost závazku nastane později. Musíme ale brát v úvahu všechny důsledky uvedení tohoto údaje do směnky, a to především skutečnost, že promlčení směnečných práv pak také nastane později, což je pro dlužníka naopak nevýhodné. Odpověď na otázku, zda vyplnění pozdější splatnosti je případ podvyplnění, není zcela jednoznačná. Dnes převládá názor 53, že je nutné vždy individuálně zkoumat u každého případu, zda jde skutečně o podvyplnění (podmínkou je prospěch dlužníka), nebo o porušení dohody o vyplnění směnky. Za situace, kdy by k promlčení směnky v době uplatňování práva věřitelem nedošlo ani při uvedení správného dřívějšího data splatnosti, lze hovořit o podvyplnění Excesivní vyplnění Excesivní vyplnění je vyplnění blankosměnky odlišně od dohody o vyplňovacím právu stejně jako u podvyplnění, ale zásadně v neprospěch dlužníka. Jak bylo již výše uvedeno, úplná směnka se tím nestává neplatnou, ale dlužníkovi za určitých podmínek nevzniká povinnost takovou směnku plnit. I vadným výkonem vyplňovacího práva se právo konzumuje, zaniká, u částečného nesprávného vyplnění se toto právo modifikuje. Jelikož ze samotné směnky nelze zjistit, zda obsah vyplněných údajů je nesprávný, jedinou obranou podpisatele blankosměnky (dlužníka) je uplatnění námitky excesivního (nesprávného) vyplnění proti některým 54 směnečným věřitelům. Toto vadné vyplnění blankosměnky může spočívat v: nesprávném vyplnění chybějícího údaje v rámci rozsahu vyplňovacího oprávnění jako vepsání vyšší směnečné částky, jiné měny, jiné platební místo apod. nebo v nevyplnění údaje o splatnosti platí pouze v případě, že nemá podle vyplňovací dohody vzniknout vistasměnka. Nevyplnění této náležitosti u směnky má za následek, že je splatná na viděnou. Pokud ji věřitel prezentuje u dlužníka k zaplacení, je nutno považovat i nevyplnění tohoto údaje za vadné vyplnění 52 Kovařík, Z.: Směnka jako zajištění, Praha, C.H.Beck, 2002, s Dříve Kovařík vůbec nepřipouštěl, že při nesprávném vyplnění údaje splatnosti, může jít o podvyplnění směnky (viz. dílo: Směnka jako zajištění, Praha, C.H.Beck, 2002, s. 66). V pátem vydání knihy Směnka a šek v České republice z roku 2006 již tuto variantu připouští (s. 116) stejně jako Kotásek. 54 ZSŠ ve svém ust. č. I 10 chrání poctivé věřitele, kteří nabyli vadně vyplněnou směnku v dobré víře a ani se při nabývání směnky nedopustili hrubé nedbalosti. Proti těmto nelze tuto námitku uplatnit. 25

26 blankosměnky, protože údaj o splatnosti je v rozporu s dohodou o vyplňovacím právu. K otázce, jaký následek je spojen s nesprávným vyplněním blankosměnky, se vyjadřuje Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku, sp. zn. 5 Cmo 125/98: Vyplní li majitel směnku, která byla vydána jako neúplná (blankosměnka), odlišně od ujednání o jejím vyplnění, není z toho důvodu směnka neplatná. Nesprávné vyplnění zakládá jen námitku dlužníka ve smyslu čl I. 10 zákona směnečného a šekového. Ačkoli je blankosměnka vyplněna v rozporu s dohodou, vznikne platná směnka, pokud obsahuje všechny podstatné náležitosti. Jedinou možnou obranou dlužníka je podání námitky excesivního vyplnění blankosměnky. Pro ni je důležité, v jaké formě bylo ujednání o vyplnění provedeno. Výše jsem doporučila, aby tato dohoda byla písemná, nyní je jistě zřejmé proč. Existence písemné dohody o vyplňovacím právu sice neznamená, že riziko nesprávného vyplnění blankosměnky je eliminováno, jak vyplývá z výše řečeného, ale zaručuje jednodušší dokazování takové nesprávnosti. Velkou důležitost proto hraje při prokazování oprávněnosti námitky proti majiteli směnky Námitka excesivního vyplnění Námitka excesivního vyplnění je vlastně obsahem ust. čl. I 10 ZSŠ, který zní takto: Nebyla li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí. Ustanovení chrání především poctivého majitele směnky, ale i dlužníka, protože je pouze na něm, aby namítl a následně prokázal, že směnka byla vyplněna v rozporu s ujednáním a že byly naplněny skutečnosti předvídané ustanovením zákona. Obecnou úpravu námitek nalezneme v ust. čl. I 17 ZSŠ 55. Tato námitka 56 má povahu mimosměnečnou, hmotněprávní a relativní. Námitka vychází z vyplňovacího oprávnění, které nemá původ v ustanovení ZSŠ. Dlužník ji může vzhledem k hmotněprávní povaze použít i při mimosoudní obraně, ale jen vůči některým věřitelům (relativní námitka), jak se dozvíme dále. Výsledkem úspěšného 55 Kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka. 56 Námitku Chalupa definuje jako každý právní nástroj obrany směnečného dlužníka proti směnečnému věřiteli, který žádá zaplacení směnečného dluhu. 26

27 namítání nesprávného vyplnění směnky je zproštění závazku dlužníka poskytnout směnečné plnění. Výjimkou je jen situace, kdy je na směnku doplněna vyšší částka, než bylo ujednáno. Majitel vadným vyplněním směnečné částky nezmařil zcela výkon práv proti dlužníkovi, i nadále je totiž směnka uplatnitelná, ale pouze do výše správné částky. Důvodem je to, že ve vyšší nesprávné částce je obsažena i nižší správná směnečná suma, tedy že o nesprávném vyplnění lze uvažovat jen v tom rozsahu, ve kterém směnečný peníz převyšuje oprávněnou částku. Aktivně legitimovaný k uplatnění námitky je dlužník, který je podepsaný na blankosměnce před jejím vyplněním. Na každém individuálním případě záleží, zda se bude jednat o výstavce, akceptanta či rukojmího. Pasivně legitimovaný je vždy aktuální majitel směnky, tj. věřitel, jež požaduje po dlužníkovi směnečné plnění. Může jím být první majitel (remitent), osoba, na níž byla blankosměnka převedena před vyplněním (nabyvatel blankosměnky), nebo osoba, která získala již vyplněnou směnku (nabyvatel směnky). Vzhledem k relativní povaze námitky, má toto rozdělení věřitelů významný vliv na její uplatnitelnost i prokazatelnost. Proti kterým z výše vyjmenovaných majitelů směnky lze namítat nesprávné vyplnění směnky a za jakých podmínek, se dozvíme dále Proti remitentovi Jestliže byla blankosměnka vyplněna excesivně je proti remitentovi tato námitka uplatnitelná vždy, neboť účastníci směnky zůstali stejní. Pro úspěch námitky je proto rozhodný obsah dohody o vyplňovacím oprávnění a prokázání vadného postupu remitenta dlužníkem. K prokázání oprávněnosti námitky lze využít písemnou smlouvu o vyplňovacím právu a kopii blankosměnky Proti nabyvateli blankosměnky V tomto případě byla směnka převedena aktuálnímu majiteli před jejím vyplněním. Pro úspěšnost námitky, kromě nesprávného vyplnění blankosměnky tímto majitelem, musí být splněna ještě jedna podmínka, a to zlá víra nebo hrubá nedbalost majitele při nabývání blankosměnky. Zde nastává problém, protože dlužník musí prokázat zavinění majitele směnky, tj. jeho psychický vztah k blankosměnce, který se těžko dokazuje. Pokud by majitel nabýval blankosměnku ve zlé víře, musel by tak jednat s úmyslem blankosměnku zneužít (vyplnit v rozporu s dohodou). Za hrubou nedbalost je nutné 27

28 považovat nedostatečné úsilí majitele v okamžiku nabývání blankosměnky při zjišťování poměrů listiny a způsobu jejího vyplňování 57. Kovařík k tomuto konstatuje, že úsilí musí odpovídat tomu, co je vůbec při běžném obchodním styku rozumně možné ( ), zdrojem poznání bude pro něj (nabyvatele blankosměnky) vedle obsahu nabízené listiny hlavně dosavadní majitel. 58 Dlužník bude tedy povinen ze směnky plnit, i když bude prokázané, že majitel směnku vyplnil v rozporu s dohodou, ale neprokáže se skutečnost, že majitel nabýval směnku ve zlé víře, nebo že se provinil hrubou nedbalostí. Ke zjednodušení prokazování odůvodněnosti námitky je vhodné na směnku umístit vedlejší informační doložku o tom, že jde o listinu s existujícím vyplňovacím právem, a případně ji doplnit o zdroj, kde lze obsah práva zjistit (lze uvést také výňatek z dohody o vyplňovacím oprávnění). Pokud je taková doložka na převáděné blankosměnce uvedena a přesto nabyvatel nebude vyplňovací oprávnění respektovat, bude zpravidla jednat minimálně v hrubé nedbalosti. Při tomto postupu je ale nutné se vyvarovat přílišné sdílnosti v textu směnečné listiny, aby vedlejší informační doložku nebylo možno chápat jako podmínku platebního příkazu či slibu, což by pro rozpor se směnečnou podstatou vedlo k neplatnosti směnky Proti nabyvateli směnky Věřitelem ze směnky může být ale také majitel, který se jím stal až po vyplnění blankosměnky. Vzhledem ke skutečnosti, že převáděna byla již skutečná směnka a ne blankosměnka, nelze na tento případ aplikovat ust. čl. I 10 ZSŠ. Nabyvatelé úplné směnky totiž zpravidla ani nebudou vědět, že získávají směnku, která byla zprvu vydaná jen jako blankosměnka a následně vyplněna, natož, aby věděli, že byla vyplněna nesprávně. Přesto námitka kvůli excesivnímu vyplnění je proti nabyvateli směnky možná, ale jen za podmínky, že dlužník prokáže u 60 : ordre směnky skutečnost, že majitel při nabývání směnky jednal ke škodě dlužníka ve smyslu ust. čl. I 17 ZSŠ, tj. že věděl 61 o nesprávném vyplnění směnky; 57 Hrubá nedbalost je dána především tehdy, když se nabyvatel vůbec nebo dostatečně pečlivě nezajímá, jakým způsobem má být blankosměnka vyplněna, ač je zřejmé, že převáděná listina je blankosměnkou. 58 Kovařík, Z.: Směnka jako zajištění, Praha, C.H.Beck, 2002, s Mecová, L.: Směnka vlastní jako zajištění, rigorózní práce, s Kovařík, Z.: Směnka jako zajištění, Praha, C.H.Beck, 2002, s Nestačí tedy pouhá nedbalost. 28

29 rekta směnky skutečnost, že námitka byla možná proti předchozímu majiteli směnky, který blankosměnku vyplnil Ochranná opatření dlužníka proti excesivnímu vyplnění Dlužník při vydání blankosměnky má možnost určitými ochrannými opatřeními výrazně snížit riziko nesprávného vyplnění blankosměnky. Pokud přes tyto ochranná opatření dojde k vyplnění v rozporu s ujednáním směnečných účastníků, usnadní si jimi dlužník ve většině případů prokazování a následný úspěch námitky proti excesivnímu vyplnění. K jednotlivým ochranným opatřením dlužníka náleží: vymezení užšího rozsahu vyplňovacího oprávnění čím méně je bílých míst na blankosměnce, tím je menší pravděpodobnost jejího protismluvního vyplnění; vymezení přesného obsahu dohody o vyplňovacím právu je v zájmu dlužníka i věřitele, aby výsledkem jejich jednání byla dohoda s co nejpřesnějším vymezením chybějících údajů (konkrétní podmínky vyplnění, jasný mechanismus stanovení nevyplněných náležitostí); písemná smlouva o vyplňovacím právu ta je velmi účinným důkazním prostředkem nejen proti remitentovi. Lze jen doporučit, aby blankosměnka obsahovala evidenční číslo, které ji přesně identifikuje i ve smlouvě; kopie blankosměnky připojení kopie blankosměnky jako přílohy ke smlouvě o vyplňovacím právu je vhodným důkazem stavu blankosměnky v okamžiku vydání, tj. vyplněných a chybějících náležitostí směnky; vedlejší směnečná doložka o vyplňovacím oprávnění 63 umožňuje snadnější prokázání hrubé nedbalosti aktuálnímu majiteli směnky tím, že si přes doložku neověřil obsah vyplňovacího oprávnění; rektadoložka nikoli na řad tato doložka mění zákonnou směnku na řad (ordre směnku) na směnku na jméno. Výhodou pro dlužníka je skutečnost, že nabyvatel směnky vstupuje do právního postavení svého předchůdce, tedy dlužník může uplatnit všechny námitky, které byly možné vůči předcházejícímu majiteli; smluvní zákaz převodu blankosměnky na třetí osobu zákaz je vhodné sjednat přímo do dohody o vyplňovacím právu. Jeho účinky jsou rozdílné u rekta a ordre 62 Rekta směnky mají oproti ordre směnky jednu velkou výhodu pro dlužníka převádějí se postoupením pohledávky. To znamená, že majitel směnku nabyl derivativně. Kdežto ordre směnky se převádějí na nového majitele rubopisem, tedy originárně. Více viz. následující část Převod blakosměnky s viz Námitka proti nabyvateli blankosměnky s

30 směnky. Jde li o rekta směnku, nelze ji cedovat. Pokud jde o směnku na řad, lze ji při existenci zákazu indosace ve vyplňovacím prohlášení indosovat, ale ten, kdo tak činí, jedná v rozporu se zákazem a vystavuje se nebezpečí náhrady škody, resp. indosatář se vystavuje nebezpečí námitek 64. S tímto způsobem ochrany dlužníka před excesem se lze setkat zejména u zajišťovací (blanko)směnek Převod blankosměnky Z předcházejícího výkladu (například o námitce excesivního vyplnění proti nabyvateli směnky, nebo o ochranných opatřeních dlužníka proti vadnému vyplnění) vyplývá, že převádět blankosměnku na řad i na jméno lze. Jestliže blankosměnka je už platnou směnkou, je situace o trochu jasnější. Na převody blankosměnky již platné jako směnky je nutné aplikovat stejná ustanovení ZSŠ jako pro jakoukoli jinou směnku. Zároveň ale musíme dbát toho, že se stále jedná o blankosměnku, a proto dlužník může využít ust. čl. I 10 ZSŠ, tedy námitky vůči nepoctivému nabyvateli blankosměnky po jejím nesprávném vyplnění. K převodům zbylých blankosměnek, tj. neúplných a neplatných směnek, se vyjadřuje Kovařík 66 takto: Převody blankosměnky, jež byly doposud v podstatě jen převodem doslova kusu papíru, stávají se zpětně převodem směnky se všemi účinky v závislosti na tom, zda výsledná směnka je cenným papírem na řad anebo rektasměnkou. Proto, aby převod blankosměnky byl účinným i po jejím vyplnění, je nutné dodržet všechny podmínky kladené na převody plnohodnotných směnek. V opačném případě by takový převod nemohl být právem uznaný a věřitelem směnky by byl původní majitel. Všechny blankosměnky lze tedy převádět pouze dovolenými způsoby, tj. způsoby použitelnými pro platnou směnku, aby byl převod účinný i po vzniku směnky. Způsoby převodů jsou odlišné u ordre směnky a rekta směnky. Pro převod práv z ordre směnky lze použít pouze: - rubopis (indosament) anebo - blankotradici. Pro převod práv z rekta směnky je nutné aplikovat jedině: - postup (cessi). 64 Hubáčková-Svobodová V.: Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uživatele směnky po deseti letech, Brno, ECON publishing, 2005, s.r.o., s podkapitola 4.3 Zajišťovací směnka s Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s

31 Rubopis (indosament) je speciální směnečněprávní prostředek převádění práv ze směnky upraveným v ust. čl. I 11 až 20 ZSŠ. Účastníci této smlouvy o převodu, která nemá stanovenou žádnou formu, se nazývají indosant a indosatář. Indosant je označení původního majitele, který směnečná práva převádí. Proti němu stojí indosatář jako osoba, na níž jsou práva ze směnky převáděna. Samotný rubopis nepostačí k převedení směnky, musí dojít k tradici směnky nabyvateli. Rubopis se umísťuje na rub směnky a musí obsahovat tzv. převodní doložku (např.: za mě na řad + označení indosatáře ) a podpis indosanta. Rubopis má následující účinky 67 : převodní účinek indosamentem se převádějí veškerá směnečná práva na nabyvatele originárně, tzn. že postavení indosatáře není odvozeno od práv indosanta, a proto ani nabyvatel směnky není právním nástupce dosavadního majitele; záruční (garanční) účinek indosanti mají po převedení směnky postavení nepřímého (regresního) dlužníka, odpovídají tedy za přijetí a zaplacení směnky. Tento účinek lze výslovným prohlášení (např. bez postihu ) na směnce vyloučit; legitimační účinek připojením indosamentu legitimuje dosavadní majitel indosatáře a označuje ho tímto za právoplatného nového nabyvatele směnky. Převzetím indosované směnky od jejího držitele, kterému svědčí nepřetržitá řada rubopisů (indosant), přebírá indosatář veškerá směnečná práva a povinnosti. Zvláštním typem rubopisu je tzv. blankoindosament, který je pro převod směnečných práv běžně používán a který může spočívat v pouhém podpisu dosavadního majitele na rubu směnky 68. V indosamentu se tedy vůbec neobjevuje označení indosatáře. Platným majitelem se stane osoba, se kterou dosavadní majitel uzavřel smlouvu o převodu směnky a které předal směnku opatřenou blankoindosamentem. Blankotradice je druhým specifickým směnečněprávním způsobem převodu práv ze směnky a umožňuje ho čl. I 14 odst. 2 ZSŠ. Zakládá se na prostým předání (tradici) směnky z ruky do ruky, aniž by se cokoli na směnce zaznamenalo. Předpokladem pro takto jednoduchý převod směnky je vyznačený blankoindosament, tj. podpis indosanta na rubu směnky. Oběh směnky tímto způsobem je vlastně obdobný s oběhem cenného 67 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s. 135 a násl. 68 Hubáčková-Svobodová V.: Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uživatele směnky po deseti letech, Brno, ECON publishing, 2005, s.r.o., s

32 papíru na majitele, i když vůbec nejde o směnku na majitele. Podle ustanovení čl. I 16 odst. 1 ZSŠ je totiž indosatář každý držitel směnky, který prokáže své právo nepřetržitou řadou indosamentů a to i tehdy, je li poslední z nich blankoindosament. Stejně jako u rubopisu je nabytí směnky blankotradicí originární a má i převodní a legitimační účinky. Postrádá ale účinek záruční s ohledem na zřejmou skutečnost, že není zpravidla vůbec možné se dozvědět, kdo všechno nabyl směnku po vyznačení blankoindosamentu na její rub, protože zde nejsou podepsáni. Postup (cesse) směnečné pohledávky je použitelný jen u rekta směnek a zároveň jde o jediný způsob jejich převodu. Právní úpravu bychom v ZSŠ hledali marně 69, nejedná se o směnečněprávní převod, ale o způsob převodu řídící se obecnou právní úpravou. Postoupení pohledávky je upraveno v ust. 524 až 530 OZ a pro postup cenných papírů platí dále ust. 19 odst. 1 ZoCP, které stanovuje písemnou formu smlouvě o převodu listinného cenného papíru na jméno, tedy i rekta směnky. Prvním rozdílem cesse od rubopisu je okamžik převodu směnky. U rekta směnky se nabyvatel (postupník) stává věřitelem ze směnky již uzavřením této dohody bez ohledu na to, zda mu byla směnka fakticky předána. Ale až předáním nabývá nový věřitel vlastnictví ke směnce jako movité věci. I u rektasměnek je nutné, aby byla směnka předložena k zaplacení, nelze proto požadovat směnečné plnění jen na základě smlouvy o cessi směnky. Druhý rozdíl oproti indosamentu spočívá v povaze nabývání, postoupení pohledávky je ryze derivativní způsob převodu práv, což znamená, že postupník vstupuje do práv předchozího majitele (postupitele). Významný vliv to má pro dlužníka při uplatňování námitek, protože mu zůstávají i po postoupení práv ze směnky zachovány všechny námitky, které měl v okamžiku postupu proti postupiteli a k tomu mu mohou přistoupit další námitky proti postupníkovi 70. Třetím rozdílem vůči převodu rubopisem je otázka odpovědnosti dosavadního majitele, tj. postupitele, vůči postupníkovi. Z obecné úpravy vyplývá, že postupitel může být odpovědný jen do výše přijaté úplaty, jeho odpovědnost je proto úplně vyloučena u bezúplatných cessí. Zda bude postupitel skutečně odpovědný za dobytnost pohledávky, závisí na splnění dvou podmínek, a to na objektivní nedobytnosti pohledávky a na tom, zda se k tomu postupitel písemně zavázal Pouze ust. čl. I 11 odst. 2 ZSŠ se zmiňuje o převodu směnky nikoli na řad tak, že ji lze převést jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cesse). 70 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s více o převodech směnek viz. Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 32

33 2.3.7 Použitelnost blankosměnky v praxi Blankosměnka je v současné obchodní praxi využívána spíše jako zajišťovací prostředek než jako platební instrument, jak bylo již uvedeno. Jako zajištění 72 je vlastně blankosměnka pro věřitele téměř ideálním prostředkem; dlužník ji vydá jako neúplnou a věřitel si ji vyplní podle aktuální potřeby kauzálního vztahu. Prostor pro zneužití blankosměnky je z hlediska dlužníka veliký. Největší riziko spočívá především v nesprávném (excesivním) vyplnění blankosměnky a následném převodu již úplné a platné směnky na nového majitele, který s ohledem na všechny objektivní okolnosti převodu nemohl vědět o jejím vadném vyplnění. Půjde tedy o poctivého nabyvatele směnky. Pokud se dlužník nijak nezabezpečil proti tomuto riziku (rektadoložkou nebo vedlejší směnečnou doložka o vyplňovacím oprávnění), bude bohužel muset plnit i z takto excesivně vyplněné směnky. Bez rizika u blankosměnky není ani směnečný věřitel, který musí blankosměnku řádně vyplnit, jestliže ji chce dlužníkovi předložit k zaplacení. Nesprávným vyplnění byť jediné chybějící položky 73 může věřitel zmařit úplně možnost vymoci si směnečnou pohledávku, pokud dlužník uplatní námitku excesivního vyplnění. Ohledně použití blankosměnky je proto nutno souhlasit s Chalupou 74, když nabádá k maximální opatrnosti: Má li být mezi smluvními partnery vydána neúplná směnka, je nezbytné, aby tito k sobě navzájem chovali značnou důvěru. Zpravidla se také použití blankosměnky nejčastěji objevuje mezi dlouholetými obchodními partnery, nebo tam, kde věřitelem je podnik s dobrou pověstí, především banka, která si nedovolí zneužití blankosměnky. 2006, s Více se o zajišťovací funkci směnky dovíte v podkapitole 4.3 Zajišťovací směnka s S výjimkou směnečné sumy, jak jsem uváděla výše. 74 Chalupa, R.: Zákon směnečný a šekový komentář, I. díl směnky, Praha, Linde Praha a.s., 1996, s

34 3 Směnka z pohledu procesního práva Se směnkou se v procesním právu lze setkat hlavně ve dvou situacích. Za prvé, když se směnečný věřitel domáhá žalobou zaplacení směnečné částky na směnečném dlužníkovi, a za druhé, když se směnka ztratí nebo zničí a její majitel zahájí řízení o umoření směnky. Třetím případem, kdy se směnka stává předmětem soudního řízení, je řízení zahájené na základě žaloby o vydání směnky. Všechna tato soudní řízení jsou obsahem následujících podkapitol. 3.1 Vymáhání zaplacení směnky Mimosoudní způsoby řešení Majitel směnky se může svobodně rozhodnout, jak naloží s nezaplacenou protestovanou směnkou. Na výběr má kromě podání žaloby u soudu z těchto možností 75 : dohodne se s dlužníkem na odkladu placení, původní směnku nahradí směnkou novou, případně s odloženou splatností, přijme návrh dlužníka na postupné splácení směnky po částkách, které může dlužník postrádat, dojde k započtení pohledávek a závazků, dohodne se dlužníkem na nějaké kompenzaci nebo směnku prodá dalšímu nabyvateli. Pokud se směnečný věřitel s dlužníkem nijak nedohodl a ani směnku neprodal, zbývá mu poslední možnost, jak se domoci svého práva, a to podat u soudu proti dlužníkovi žalobu o zaplacení směnečného sumy Soudní řízení K vymáhání směnečných nároků se tradičně využívá urychleného rozhodnutí, tj. směnečného platebního rozkazu upraveného v ustanovení 175 OSŘ. Stejně jako v hmotněprávní úpravě se i v tomto procesním nástroji odráží abstraktnost, nespornost, přímost a přísnost směnečného závazku. Směnečný věřitel nemusí využít tohoto specifického postupu, může žalovat o zaplacení směnečné částky standardním postupem 75 Hubáčková-Svobodová V.: Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uživatele směnky po deseti letech, Brno, ECON publishing, 2005, s.r.o., s

35 podle obecných pravidel. V takovém případě ale ztrácí veškeré výhody rozkazního směnečného řízení, zejména jednoduchost a rychlost získání pravomocného rozhodnutí. Podle Chalupy 76 může být podáním žaloby u soudu nahrazeno předložení směnky k placení. Jak ale sám dále uvádí, je sporné, zda tento způsob předložení směnky nahrazuje standardní postup plnohodnotně. Chalupa zastává názor, že podání žaloby má uplatňovací i zachovávací aspekt a představuje plnohodnotnou náhradu předložení směnky k zaplacení. Proti tomu stojí názor, že podáním žaloby se sice uplatní směnečný nárok, ale nelze tím předejít zániku postihových práv obmeškáním Subjekty Základním předpokladem úspěchu ve věci je podaní žaloby u příslušného soudu. Příslušný soud směnečného rozkazního řízení i soudního procesu podle obecné úpravy bude vycházet ze stejných pravidel OSŘ. Věcně příslušným soudem pro všechny spory ze směnek je podle ust. 9 odst. 3 písm. p) OSŘ krajský soud jako soud pověřený obchodněprávní agendou. Místní příslušnost soudu se určuje buď podle obecné úpravy stanovené v ust. 84 OSŘ, tj. obecný soud žalovaného, nebo podle ust. 87 písm. e) OSŘ jím může být soud, v jehož obvodu je platební místo směnky. Aktivně legitimován k podání žaloby, resp. návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu je aktuální majitel směnky. Může jím být remitent, pokud směnku nepřeváděl, poslední indosatář u ordre směnky, postupník u rekta směnky, nebo jiná osoba, na níž přešla směnka 78. Žalobce jako směnečný věřitel může žádat uspokojení po všech osobách, kteří jsou ze směnky v postavení dlužníka. Pasivně legitimován je tedy kterýkoli ze směnečných dlužníků, tj. výstavce, příjemce, indosant nebo rukojmí. Je pouze na majiteli směnky, zda práva ze směnky uplatní vůči jednomu z postižních dlužníků, nebo vůči několika, popřípadě vůči všem dlužníkům, proti kterým má právo postihu 79 Pokud je na straně žalovaného více osob, půjde o solidární dlužníky, ale s postavením samostatného účastníka řízení. Jestliže některý nepřímý směnečný dlužník věřiteli zaplatí, stává se řádným majitelem směnky a může proti zbylým dlužníkům vymáhat svůj postižní nárok. 76 Chalupa, R.: Základy směnečného práva, 2. vyd., Linde Praha a.s., 2008, s Obmeškání je zánik postihových směnečných závazků způsobený neuskutečněním některého ze zachovávacích úkonů (např. protestace). 78 například právní nástupce původního majitele jako dědic či osoba, na níž přešla směnečná práva po zániku obchodní společnosti bez likvidace, insolvenční správce dlužníka v konkurzu 79 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s

36 Návrh na vydání směnečného platebního rozkazu Návrhem na zahájení směnečného řízení je žaloba, jejíž součástí je i návrh žalobce, aby soud rozhodl formou směnečného platebního rozkazu. Obsah žaloby se nijak neliší od jiných žalobních návrhů a musí obsahovat obecné náležitosti stanovené v ust. 41, 42 a 79 OSŘ. Návrh podléhá poplatkové povinnosti a její výše se také neliší od ostatní žalob o zaplacení určité částky. Celé soudní řízení vychází z abstraktní povahy směnečné pohledávky, která tedy není existenčně ani obsahově závislá na jiných právních vztazích. K prokázání závazku směnečného dlužníka stačí proto předložit soudu jen prvopis směnky 80, který nelze ale nahradit žádnými opisy. Tato podmínka má zcela jasné důvody. Prvním důvodem je, že bez originálu směnky by nešlo legitimovat navrhovatele jako majitele směnky. Druhý důvod spočívá v tom, že nelze připustit, aby se během soudního řízení měnil majitel směnky, tedy aktivně legitimovaná osoba sporu. Po dobu řízení je tedy směnka vzata z oběhu a je žalobci vydána až po skončení řízení. Vedle prvopisu směnky se k návrhu přikládají další listiny nutné k uplatnění práva. Mohou to být kromě jiných protestní listiny nebo listiny prokazující převod či přechod práv ze směnky. K žalobě je třeba nutné připojit protestní listiny v případě, že žalovanou stranou je nepřímý dlužník. Protestní listiny ovšem nebudou nutné, pokud je na směnce doložka bez útrat či bez protestu. Mezi listiny prokazující změnu majitele směnky patří například u rekta směnek smlouva o postupu směnky nebo smlouva o prodeji podniku. Soud zahájí řízení i na základě samotného návrhu bez výše uvedených listin. Nepředložení těchto listin současně s návrhem má jen důsledek v tom, že soud nebude postupovat formou zkráceného řízení, tedy bez nařízení jednání, ale věc projedná a rozhodne za účasti stran Směnečný platební rozkaz Ustanovení 175 OSŘ stanoví všechny podmínky, jejichž splnění je nutné k vydání směnečného platebního rozkazu. Tyto podmínky nalezneme v první části ustanovení: Předloží li žalobce v prvopisu směnku, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a 80 Prvopis směnky představuje i každý její duplikát a může být předložen kterýkoli z nich. Nevýhodou duplikátu ale je, že jednotlivý duplikát legitimuje majitele směnky jen vůči tomu směnečnému dlužníkovi, který je na něm skutečně podepsán. Dále je nutné za prvopis směnky považovat i rozhodnutí o umoření směnky, protože je listinou, ve které je zhmotněn směnečný nárok, tj. je směnkou samotnou. 36

37 další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný platební rozkaz. Návrhu žalobce, prvopisu směnky i dalším listinám jsem věnovala předcházející část práce. Nyní se zaměřím na pravost směnky a obsah směnečného platebního rozkazu. Pravost směnky zjišťuje soud v této fázi soudního řízení pouze po formální stránce. Zprvu se zkoumá, zda předloženou listinu lze vůbec považovat za směnku, tzn. zda na ní nechybí žádná podstatná náležitost. Jestliže se listina jeví jako skutečná směnka, soud zváží, zda existuje nějaký důvod, proč pochybovat o její pravosti. Soud v rámci rozkazního řízení nezkoumá nic jiného, co by nemělo původ přímo ve směnce. Pokud by soud došel k závěru, že existuje důvod k pochybám o pravosti směnky, nařídí jednání ve věci 81. Nedojde tedy vůbec k vydání směnečného platebního rozkazu, ale proces bude probíhat podle obecných ustanovení OSŘ. Směnečný platební rozkaz soud vydá bez jakéhokoli uvážení, pokud jsou pro to splněny podmínky. V jeho výroku žalovanému uloží, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal námitky 82. Kromě výroku obsahuje jako každé jiné soudní rozhodnutí záhlaví a poučení o odvolání. Součástí směnečného platebního rozkazu není odůvodnění. Z poučení o odvolání vyplývá, že proti výroku rozkazu nelze podat odvolání, ale jen v třídenní lhůtě od doručení námitky. Naproti tomu lze podat odvolání proti výroku o nákladech řízení v obecné lhůtě patnácti dnů. Směnečný platební rozkaz je nutné doručit do vlastní rukou žalovaného, ale s možností náhradního doručení, jak vyplývá z ust. 175 odst. 1 a 49 odst. 4 OSŘ, čímž se podstatně liší od platebního rozkazu, u něhož náhradní doručení je vyloučeno Námitky Námitku Chalupa 83 definuje jako každý právní nástroj obrany osoby podepsané na směnce proti postupu směnečného věřitele, který žádá zaplacení směnečného dluhu. Námitkou je proto i procesní obrana žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu. Oproti odporu v klasickém rozkazní řízení nikdy podání námitek nevede ke zrušení vydaného směnečného rozhodnutí. Všechny včasně podané a odůvodněné námitky mají ten účinek, že brání nabytí platebnímu rozkazu právní moci bez ohledu na jejich 81 Stejný následek budou mít i jiné překážky vydání směnečného platebního rozkazu. 82 ustanovení 175 odst. 1 OSŘ 83 Chalupa, R.: Základy směnečného práva, 2. vyd., Linde Praha a.s., 2008, s

38 důvodnost. Odpůrce musí v třídenní lhůtě od doručení směnečného platebního rozkazu sepsat, věcně odůvodnit a podat všechny námitky, které chce ve sporu uplatnit. Tato zásada koncentrace řízení zcela odpovídá přísnosti a nespornosti směnečných závazků. Dlužník nemůže okruh jednou podaných námitek nebo jejich odůvodnění měnit ani rozšiřovat, což ovšem neznamená, že by nemohl při jejich prokazování navrhovat v řízení další důkazy na podporu svých tvrzení. Shrnu li výše řečené, žalovaný nese v řízení břemeno tvrzení i důkazní, tedy musí námitky vznést a také jejich oprávněnost jednoznačně prokázat. Proti žalovaným dlužníkům, kteří nepodali námitky nebo je vzali zpět 84, nabývá směnečný platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku, je tedy již bezprostředně vykonatelný 85. Opožděné či neodůvodněné námitky a námitky podané neoprávněnou osobou soud usnesením odmítne 86. Námitky členíme podle jejich povahy do těchto druhů: směnečné vychází ze ZSŠ, jsou tedy hmotněprávní a zároveň absolutní; a mimosměnečné vycházejí z norem jiného než směnečného práva. absolutní použitelné vůči všem věřitelům směnky. Jsou svázány přímo se směnkou; relativní uplatnitelné pouze proti některým směnečným věřitelům. Jedná se o námitky, jejichž podstata stojí mimo směnku a mimo směnečný vztah 87 Vycházejí především z tzv. příčinného vztahu mezi směnečným dlužníkem a věřitelem. - hmotněprávní opírají se o normy hmotného práva (směnečného i mimosměnečného), lze je použít i při mimosoudní obraně; a - procesněprávní opírají se o normy procesního práva a může je využít jen dlužník v soudním řízení. Soud ale musí k některým procesním námitkám přihlédnout kdykoli za řízení, a to i bez návrhu stran. Následuje tabulka, v níž jsou přehledně vyjmenovány příklady námitek, které může odpůrce ve sporu využít. Zdrojem obsahu je Komentář k ZSŠ od Chalupy Pokud žalovaný vezme námitky zpět, soud usnesením řízení zastaví. 85 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s Proti tomuto usnesení soudu je možné podat odvolání. 87 Chalupa, R.: Základy směnečného práva, 2. vyd., Linde Praha a.s., 2008, s Chalupa,R.:Zákon směnečný a šekový komentář, I. díl směnky, Praha, Linde Praha a.s., 1996, s

39 Tabulka č. 2: NÁMITKY SMĚNEČNÉ MIMOSMĚNEČNÉ absolutní absolutní relativní hmotněprávní hmotněprávní procesněprávní námitka neplatnosti směnky pro námitka nesplnění podmínek řízení neurčitost obsahu směnky - nepříslušnosti soudu námitka kvitovaného zaplacení - procesní nezpůsobilosti účastníka směnečného dluhu přímo zavázaným - překážky zahájené věci směnečným rukojmím nebo - překážky rozsouzené věci postihovým dlužníkem proti vzniku směnečného závazku, tj. námitka: - nicotnosti základní směnky - neplatnosti základní směnky - neplatnosti dalšího směnečného prohlášení - nezávaznosti směnečného prohlášení - nezpůsobilosti podpisatele směnky směnečně se zavazovat - nedostatku zastupovacího oprávnění - nepravosti podpisu - nedostatku skutečného podpisu z obsahu směnečného prohlášení: - námitka pozdější neoprávněné změny textu směnky - námitka odlišného obsahu směnečného závazku kvůli zániku směnečného závazku: - námitka obmeškání - námitka směnečné depozice - námitka odstranění podstatného obsahu směnky - námitka kvitovaného zaplacení směnečné sumy hlavním směnečním dlužníkem kvůli neuplatnitelnosti směnečného oprávnění: - námitka promlčení 39 proti vzniku směnečného závazku: - námitka nedostatku vydání směnky - námitka neplatnosti směnečněprávního úkonu - námitka fiduciární povahy převodu - námitka podpisu směnky z ochoty - námitka rezignace majitele směnky na uplatnění směnky vůči dlužníkovi - námitka nesplnění odkládací podmínky - námitka neoprávněného vyplnění blankosměnky z obsahu směnečného závazku: - námitka subsidiarity směnečného závazku - námitka postupné splatnosti - námitka prolongace - námitka neobdržení valuty kvůli zániku směnečného závazku: - námitka zaplacení směnečného dluhu - námitka započtení - námitka disoluce - námitka privativní novace - námitka vzdání se práva - námitka narovnání - námitka splnění rozvazovací podmínky kvůli zániku příčinného závazku: - námitka odstoupení od smlouvy

40 Rozsudek o námitkách Včasně podané a odůvodněné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu jsou předmětem jednání před soudem. Podle toho, zda soud uzná či neuzná oprávněnost námitek žalovaného, vydá rozsudek, kterým buď 89 : ponechá platební rozkaz v platnosti v případě, že jednalo o nedůvodné námitky, nebo zruší platební rozkaz, jestliže odpůrce prokázal odůvodněnost námitek. Je li více žalovaných dlužníků, může nastat situace, že vůči jednomu bude platební rozkaz zrušen a vůči druhému ponechán v platnosti a nabude tak účinek pravomocného rozsudku. Proti rozsudku o námitkách je samozřejmě možné odvolání jako u každého jiného rozsudku soudu prvního stupně v obecné patnáctidenní lhůtě. 3.2 Umoření směnky Směnka jako formalizovaný závazek je vázána na listinu, bez které nelze fakticky vykonávat směnečná práva jako předložení směnky k akceptaci, k zaplacení nebo vymáhání směnečnou částku. V případě ztráty 90, zničení 91 nebo odcizení 92 směnky zákon 93 připouští její nahrazení jinou listinou, která dává majiteli možnost úspěšně i nadále uplatňovat práva ze směnky. Směnka je umořitelným cenným papírem, tj. papírem, který nemá absolutní vazbu na určitou listinu Umořovací řízení Podstatou umoření je zbavit ztracenou nebo zničenou listinu její účinnosti, která může být buď jen důkazní, ale také zcela hmotněprávní, a přenést tyto schopnosti na listinu jinou 94. Proces umoření má vzhledem k významnému zásahu do práv a povinností účastníků směnečného vztahu formalizovanou podobu, a to soudní řízení o umoření listin podle ust. 185i a násl. OSŘ. Řízení se zahajuje na návrh osoby, která má na umoření směnky právní zájem (navrhovatel). 89 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s Za ztracenou směnku se považuje směnka, o které její původní držitel neví, kdo ji má ve své moci. 91 Za zničenou se považuje směnka, která už neexistuje, nebo která jako listina nezanikla, ale přestala být směnkou v důsledku eliminace nějaké podstatné náležitosti směnky. 92 Ukradená směnka se považuje za ztracenou a lze ji umořit, pokud původní držitel nezná stávajícího držitele. 93 konkrétně ustanovení čl ZSŠ 94 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s

41 Subjekty řízení Příslušnost soudu pro projednání umoření směnky se stanovuje podle obecných pravidel. Věcně příslušným je soud okresní, jak vyplývá z ust. 9 OSŘ 95. Místní příslušnost soudu je výslovně určena v ust. 88 odst. 1 písm. k) OSŘ a k řízení je příslušný soud, v jehož obvodu má navrhovatel obecný soud 96. Jestliže nemá navrhovatel v České republice obecný soud, je rozhodný obvod, ve kterém je platební místo směnky. Účastníky řízení jsou navrhovatel, směneční dlužníci přímý i nepřímý, držitel směnky a všechny osoby, které podaly námitky proti umoření směnky, jak vyplývá z ust. 185k OSŘ. Někteří z nich nebudou v době podání návrhu známi. Navrhovatelem, tedy osobou, která má zájem na umoření směnky, bude především ten, kdo se považuje za majitele směnky Průběh umořovacího řízení Podáním umořovacího návrhu se zahajuje řízení o umoření směnky. Kromě obecných náležitostí je nutné v návrhu dle ust. 185l OSŘ dostatečně určitě popsat směnku. V návrhu nesmí proto chybět: 97 označení účastníků směnečného vztahu, směnečnou sumu, datum a místo vystavení, údaj doby o splatnosti. Navrhovatel může místo této identifikace směnky přiložit k návrhu opis směnky. Okamžik zahájení řízení má významný vliv na směnečný vztah, během umořovacího řízení totiž neběží ani promlčecí ani obmeškací lhůta. Po zahájení řízení soud vydá edikt, pokud dospěje k závěru, že předmětná směnka byla vystavena a později zničena, nebo ztracena. Tento edikt je rozhodnutí soudu obsahující výzvu, aby se osoba, která má směnku, přihlásila do dvou měsíců (umořovací lhůta) u soudu. V témže rozhodnutí soud zakáže, aby směneční dlužníci na základě předložení umořovací směnky k placení zaplatili svůj dluh 98. Edikt se vyvěsí na úřední desce soudu. Jestliže nebudou splněny podmínky umořovacího řízení (směnky nebyla vůbec 95 Řízení o umoření směnky nelze považovat za sporné řízení ze směnky a nelze tedy aplikovat ust. 9 odst. 3 písm. p) OSŘ určující věcnou příslušnost krajskému soudu. 96 Jde li o směnku vystavenou tuzemskou bankou, je příslušný soud, ve kterém má banka své sídlo. 97 Chalupa, R.: Základy směnečného práva, 2. vyd., Linde Praha a.s., 2008, s tamtéž, s

42 vystavena, směnka není zničená ani ztracená), soud návrh zamítne. Vydání ediktu má zásadní vliv na směnečný vztah, protože omezuje směnečné účastníky v jejich směnečněprávních úkonech. Edikt způsobí, že směnečný věřitel nesmí disponovat se směnkou a měnit její obsah, že dlužník je velmi přísně omezen v možnosti za směnku zaplatit a že navrhovatel má právo domoci se složení směnečné sumy do soudní úschovy. 99 V další fázi umořovacího řízení soud vydá jedno z těchto rozhodnutí, v němž: - návrh zamítne v případě, že držitel směnky během umořovací lhůty podá přihlášku s předložením směnky nebo podá důvodné námitky, které soud přesvědčí o tom, že směnka není ztracená ani zničená; - směnku prohlásí za umořenou po uplynutí umořovací lhůty, pokud se nikdo nepřihlásil nebo soud uznal návrh za důvodný, má navrhovatel právo podat další návrh k umoření směnky. Podá li navrhovatel do jednoho měsíce tento návrh, soud vydá usnesení o umoření směnky; - řízení zastaví za podmínky, že navrhovatel po uplynutí umořovací lhůty nepodá do jednoho měsíce další návrh na umoření směnky dle ust. 185r odst. 2 OSŘ. Usnesení o umoření směnky se doručí do vlastních rukou všem účastníkům, kteří mohou proti němu podat odvolání Důsledky umoření směnky Důsledky pravomocného usnesení o umoření směnky jsou následující: samo usnesení se stává nositelem práv ze směnky a navrhovatel se jím legitimuje jako majitel směnky 100, umořená směnka pozbývá svoje právní účinky, pohledávka vtělená do zničené směnky se obnovuje, pohledávka vtělená do ztracené směnky zaniká a vzniká nová směnečná pohledávka spjatá s usnesením soudu Chalupa, R.: Základy směnečného práva, 2. vyd., Linde Praha a.s., 2008, s Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s Chalupa, R.: Základy směnečného práva, 2. vyd., Linde Praha a.s., 2008, s

43 3.2.2 Otázka přípustnosti umoření blankosměnky Ohledně umořování blankosměnek se lze setkat v odborné literatuře se dvěma zcela odlišnými názory. Prvním z nich je názor Kovaříka 102, jenž vůbec nepřipouští možnost umoření blankosměnky, proti němu stojí Chalupa 103 s přesně opačným názorem. Kovařík dochází k závěru o neumořitelnosti blankosměnky z toho, že blankosměnka není listinou určenou k uplatnění práva, nýbrž objektem výkonu práva. Vyplňovací právo se realizuje na listině zachycující blankosměnku, ale k jejímu vyplnění vůbec dojít nemusí. Na místě je podle něj vyjít z přesného výkladu ust. 185i OSŘ tedy, že blankosměnku k výkonu práva vůbec předložit nelze, protože s ní žádné právo spojeno není, a tedy učinit závěr, že blankosměnka vůbec umořitelná není. Zcela odlišný pohled na věc má Chalupa, jenž umoření blankosměnky připouští, ač nevyvrací, že ji není možno považovat za směnku. Přípustnost umoření blankosměnky spatřuje v tom, že je listinou, na jejímž základě lze uplatnit určité právo, konkrétně právo vyplňovací. Bude ji tedy možné umořit ne jako směnku, ale jako prostou listinu. Z výše uvedeného vyplývá, že Chalupa svůj závěr podporuje rozšiřovacím výkladem ust. 185i OSŘ. Rozhodovací praxe soudů vyšší instance nám v nalezení odpovědi nebude příliš nápomocna, neboť soudy s umořením směnky, natož blankosměnky nemají dosud mnoho zkušeností. Bude proto zajímavé sledovat, jak se k tomuto problému judikatura v budoucnu postaví. Osobně si myslím, že by blankosměnka umořitelná být měla, a ztotožňuji se proto s názorem Chalupy. 3.3 Řízení o vydání směnky 104 Nárok na vydání směnečné listiny vyplývá z ust. čl. I 39 odst. 1 a 50 odst. 1 ZSŠ, podle kterých má dlužník právo na vydání směnky při jejím placení nebo při zaplacení postihové částky. Povinnost směnku vydat může být dána i smluvně, například ve smlouvě o prodeji směnky nebo ve smlouvě o zajištění směnkou. Věřiteli po zániku zajištěné pohledávky již nenáleží právo držet i nadále zajišťovací směnku. Soudní řízení zahájené na základě žaloby o vydání směnky nelze považovat za 102 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s Chalupa, R.: Zákon směnečný a šekový komentář, I. díl směnky, Praha, Linde Praha a.s., 1996, s Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s

44 směnečné řízení ve vlastním slova smyslu, ač předmětem řízení je směnka. Jde o běžné žaloby o vydání věci, v tomto konkrétním případě o vydání cenného papíru. Z tohoto důvodu platí pro soudní řízení stejné zásady jako u ostatních žalob o vydání věci. Jelikož se jedná o spor týkající se směnky, je nutné pro věcnou příslušnost soudu aplikovat ust. 9 odst. 3 písm. p) OSŘ, podle kterého je příslušným soudem pro řízení krajský soud žalovaného. 44

45 4 Využití směnky v podnikatelské praxi 4.1 Použitelnost směnky Směnka jako abstraktní závazek má rozličné množství způsobů, jak ji lze v podnikatelské praxi využít. V České republice se po pádu komunismu leckomu mohlo zdát, že směnka je vhodná jen pro účely zajištění, neboť v devadesátých letech 20. století byla tato funkce bez přehánění jediným způsobem využití směnky u nás. Situace do dnešních dnů se ale podstatně změnila, protože v současné době je směnka nepostradatelným médiem v řadě různých hospodářských transakcích. Nutno dodat, že zejména platební směnka v odběratelsko dodavatelských vztazích si získává stále více příznivců Kauza směnky Pojem směnky, jak jsem již výše připomněla, je spojen s výrazem abstraktní závazek, tedy že směnečný závazek není ovlivněn kauzou směnky. Ovšem bez této kauzy, tj. bez nějaké příčiny, určitému hospodářskému či společenskému důvodu by se směnka zřejmě nevystavila a ani neakceptovala. Především je to kauza směnky, ze které vyplývá obsah směnečných náležitostí (směnečnou sumu, účastníky, splatnost apod.), ať už podstatných nebo fakultativních. Kauza směnečného vztahu má zpravidla povahu právního vztahu, který je označován jako příčinný vztah. Jedná se o nesměnečný právní vztah, jehož existence a obsah představují skutečnou příčinu emise směnky 105. Ač tento příčinný vztah má pouze nepřímý vliv na obsah směnečného závazku, může zcela zásadně ovlivnit průběh a výsledek uplatnění směnky. Příkladnou ukázkou vlivu příčinného vztahu na směnečnou pohledávku je uplatnění námitek ve směnečném řízení. Jedná se o nesměnečné a relativní námitky, které nazýváme kauzální 106. Příčinný vztah má naopak přímý vliv směnečný vztah, a to tak, že v důsledku vystavení, převodu nebo zaplacení směnky příčinný závazek zaniká. 105 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s Ke kauzálním námitkách patří třeba námitka neexistence příčinného dluhu, námitka nesplatnosti příčinného dluhu nebo námitka podmíněnosti příčinného dluhu. 45

46 4.1.2 Funkce směnky Kauzální vztah většinou určuje účastníky směnečného vztahu, kteří se na emisi směnky dohodnou. Této nepojmenované dohodě říkáme směnečná smlouva. Obsahem směnečné smlouvy je ujednání o tom, že 107 : - jeden z účastníků provede smluvený směnečně právní úkon, nejčastěji vystaví směnku určitého obsahu, a - směnka bude vystavena k určitému účelu, za kterým se tak činí, tedy ujednání o funkci směnky ve vztahu ke kauzální pohledávce. Obecně se hovoří o dvojí funkci směnky jako abstrakci vztahů, jak vznikají v životě 108, kterým jsou věnovány následující první dvě podkapitoly práce. Jedná se o funkci směnky jako: 1) platebního instrumentu, a) směnka pro soluto, b) směnka pro solvendo, 2) zajišťovacího instrumentu. Kromě zajišťovací směnky se v současném podnikatelském životě v České republice setkáme i se směnkou platební, která má své uplatnění v různých hospodářských operacích, ať už se jedná o platební styk, nebo o úvěrové a úložné nástroje. Vznikem směnky je založen samostatný právní vztah, který se vyvíjí zcela nezávisle na příčinném právním vztahu a může se proto odloučit od původní kauzy. Protože je směnka obchodovatelným cenným papírem, může být do svého zániku mnohokrát převedena a měnit majitele. S tím, jak směnka obíhá, se pochopitelně může funkce konkrétní směnky měnit. 109 Tato obchodovatelnost směnky je v podnikatelské praxi hojně využívána a pro majitele představuje prodej směnky možnost, jak získat peněžní prostředky ještě před splatností směnky. Tento prodej směnky může nabývat více podob, jak si ukážeme dále u směnky jako zdroje financování 110. Směnky jako nesporného, samostatného a platebního závazku je využíváno nejen mezi podnikateli v tuzemsku, ale i v rámci mezinárodních obchodních transakcí. Směnka má 107 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s tamtéž Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s Kotásek J., Pokorná J., Raban P. a kol.: Kurs obchodního práva: právo cenných papírů, 4. vyd., Praha, C.H.Beck, 2005, s viz. 4.4 Směnka jako zdroj financování s

47 své místo v mezinárodním platebním styku, především v exportním financování dodávek zboží a služeb, což je tématem páté podkapitoly této části práce. Závěr kapitoly je zaměřen na méně využívanou kauzu směnky, a to na směnku jako depozitní (úložný) produkt. 4.2 Platební směnka Platební funkce směnky je jednou ze dvou základních účelů emise směnky, které lze využít v mnoha hospodářských situacích. Účelem této směnky je, aby byla při splatnosti zaplacena. Z hospodářského pohledu, především v dodavatelsko odběratelských vztazích, může placení pomocí směnek představovat jistou formu úvěru, neboť dlužník obvykle získává určitý větší či menší odklad placení až do splatnosti směnky. 111 Těmto směnkám se často říká směnky obchodní, protože vznikly v důsledku prodeje zboží nebo služeb, a mohou obsahovat hodnotovou doložku obvykle v podobě hodnota ve zboží. Směnku je možno k placení využít ve dvou podobách, buď je placeno směnkou (tzv. směnkou pro soluto), anebo platba proběhne prostřednictvím směnky (tzv. směnky pro solvendo). Obě tyto platební směnky jsou vysvětleny níže Směnka pro soluto (platba směnkou) Podstatou směnky pro soluto je, že při placení dochází ke skutečné směně směnky oproti plnění ze smlouvy (např. dodáním zboží). Směnka v této hospodářské kauze plní obdobnou funkci jako peníze. Předáním 112 směnky věřiteli kauzální závazek zaniká a dále existuje už jen směnečněprávní vztah, jedná se tedy z právního hlediska o privativní novaci. Pro věřitele není výhodné využívat tohoto instrumentu, neboť se tím vzdává obecněprávní pohledávky, a proto podnikatelé v těchto případech používají raději směnku pro solvendo. 111 Kotásek J., Pokorná J., Raban P. a kol.: Kurs obchodního práva: právo cenných papírů, 4. vyd., Praha, C.H.Beck, 2005, s Předání směnky znamená, že směnka byla vystavena (u směnky vlastní), přijata (u směnky cizí), nebo převedena (indosována, postoupena) ve prospěch věřitele. 47

48 4.2.2 Směnka pro solvendo (platba prostřednictvím směnky) Směnka pro solvendo 113 je směnka, která je vystavena a předána věřiteli kauzální pohledávky za účelem jejího splnění v budoucnu, tzn. je platebním nástrojem, jehož prostřednictvím má být uspokojena věřitelova pohledávka 114. Rozdíl oproti platbě směnkou spočívá v tom, že příčinný vztah směnky nezaniká, ale existuje dále vedle založeného směnečného vztahu. K zániku kauzálního vztahu dojde až v okamžiku zaplacení směnky. Z pohledu právního budou tedy existovat dva samostatné tituly k vymáhání pohledávky (smluvní závazek a směnka), přestože jejich základem je pouze jedna hospodářská transakce, což naplňuje znaky kumulativní novace. Existence těchto dvou titulů se zdá velmi rizikovou pro dlužníka, protože za určitých okolností může dojít k dvojímu placení za jeden případ. Ochranu dlužníka podnikatele proti tomuto riziku nalezneme v ust. 334 ObZ, které je ovšem dispozitivní. Dle tohoto ustanovení pro obchodní závazkové vztahy platí, že pokud bylo dohodnuto placení prostřednictvím směnky, je věřitel oprávněn požadovat na dlužníkovi splnění závazku ze smlouvy jen za podmínky, že nemůže jeho splnění dosáhnout ze směnky. Proto okolnosti, které mají za důsledek dvojí placení, budou mít spíše původ v neznalosti a nedbalosti samotného dlužníka. Pokud by se stalo, že dlužník zaplatí za smluvní závazek, směnečná pohledávka tím samozřejmě nezanikne. Pak jedinou obranou dlužníka je podat proti následnému uplatnění směnky kauzální námitku neexistence příčinného vztahu, avšak kterou musí také jednoznačně dokázat. Výhoda tohoto platebního instrumentu spočívá v tom, že se směnka jeví jako vhodnější nástroj placení v budoucnu zejména s ohledem na její oběžnou funkci. Ta dává věřiteli možnost i před splatností obecného dluhu a před splatností směnky jejím prostřednictvím získat úvěr (kupříkladu formou tzv. eskontního úvěru, nebo i jinak) 115. Tato platební směnka se v současném podnikatelském prostředí již vyskytuje často, a to především u dodávek za zboží či služby na tzv. obchodní úvěr (na fakturu), a věřitelé díky ní stejně často využijí výše popsanou výhodu. 113 V některých publikacích se tato směnka považuje spíše za úvěrový instrument. viz. Hubáčková- Svobodová V.: Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uživatele směnky po deseti letech, Brno, ECON publishing, 2005, s.r.o., s Chalupa, R.: Základy směnečného práva, 2. vyd., Linde Praha a.s., 2008, s Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s

49 Výklad o platební směnce zakončím doporučením pro dlužníky 116, kteří tuto směnku podepsali, aby platili pouze a jedině proti předložené směnce a také si řádně ověřili, zda ten, kdo se domáhá zaplacení směnky, je jejím řádným majitelem. 4.3 Zajišťovací směnka V každé době podnikatel musí počítat s platebním rizikem či s obdobným rizikem nesplnění závazku svého partnera. Pro zajištění kauzální pohledávky v rámci podnikatelské činnosti se směnka dnes v době leasingu, obchodních a spotřebitelských úvěrů využívá hojně. V České republice se směnka objevuje vlastně nejčastěji jako zajišťovací nástroj Obvyklé použití zajišťovací směnky Podstatou zajišťovací směnky 117 je, že na základě smlouvy účastníků je směnka vydána, akceptována, avalována nebo výjimečně zastavena proto, aby představovala jistotu, že plnění směnkou zajištěné bude poskytnuto. Účelem této smlouvy o zajištění směnkou tedy není, aby směnka byla v den splatnosti zaplacena. Zajišťovací směnku často využívají bankovní ústavy, které ji zpravidla nazývají směnkou depotní, protože nebývají uváděny do oběhu, ale zůstávají deponovány u banky 118. Oba právní vztahy, kauzální i směnečný, existují vedle sebe, což ale neznamená, že věřitel má možnost směnku kdykoli uplatnit. Platí totiž, že k výkonu práv ze zajišťovací směnky má věřitel přistoupit jen tehdy, když není řádně a včas splněn závazek z kauzálního vztahu. 119 Z hlediska povahy zajišťovacího nástroje je pro tyto účely nejvhodnější použít blankosměnku, čemuž odpovídá i praxe největších a nejvýznamnějších poskytovatelů půjček a úvěrů, tj. bank. Obliba užívání zajišťovací směnky věřiteli k zajištění své pohledávky je dána zejména tím, že věřitel získává mnohem výhodnější hmotněprávní i procesněprávní postavení 120, protože vymáhání práv ze směnky probíhá výrazně rychleji a snadněji než u příčinné pohledávky. Na druhou stranu účinnost zajišťovací směnky je přímo 116 Hubáčková-Svobodová V.: Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uživatele směnky po deseti letech, Brno, ECON publishing, 2005, s.r.o., s V podnikatelské praxi se lze setkat i s dalšími názvy této směnka jako depotní, krycí či kauční směnka. 118 Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha, Linde Praha, a.s., 2005, s Kotásek J., Pokorná J., Raban P. a kol.: Kurs obchodního práva: právo cenných papírů, 4. vyd., Praha, C.H.Beck, 2005, s Chalupa, R.: Zajišťovací směnka, Praha, Linde Praha, a.s., 2009, s

50 úměrná bonitě dlužníka. Proto není li dlužník vůbec schopen zaplatit dlužnou částku, zajišťovací směnka nenaplní záměr věřitele a jeho kauzální pohledávky nebude uspokojena. Směnečná smlouva, v tomto případě smlouva o zajištění směnkou obsahuje: dohodu kauzálního věřitele a dlužníka, ze které je zjevné, že účelem vystavované směnky je zajištění kauzálního závazku; označení zajišťovacího závazku tímto vymezením vzniká smluvní vazba mezi kauzálním závazkem a směnkou. Je li tento kauzální závazek splněn, nemá podle smlouvy již věřitel právo směnku použít 121 ; ujednání o druhu a textu směnky, případně blankosměnky; povinnost věřitele vrátit směnku jejímu vydavateli, pokud zajišťovací pohledávka zanikne splnění nebo jiným způsobem v opačném případě by směnka zůstala v oběhu a pro směnečného dlužníka by se stala nebezpečnou, protože by ji mohl nabýt poctivý majitel, vůči kterému by se dlužník nemusel námitkami při jejím vymáhání ubránit. Přes výše uvedené představuje zajišťovací směnka stále abstraktní, nesporný a samostatný závazek. Při tomto druhu zajištění není mezi zajišťovacím instrumentem (směnkou) a zajišťovanou pohledávkou žádný akcesorický vztah, jak jsme tomu zvyklý u jiných způsobů zajištění (např. u zástavního práva). Dojde li proto k zániku kauzálního vztahu, nemá to na platnost směnky žádný vliv. Obranou dlužníka proti dvojímu placení za jednu kauzu spočívá opět pouze v podání a následném prokázání námitky zániku příčinného vztahu, která je ale relativní, tj. uplatnitelná jen vůči některým směnečným věřitelům. S ohledem na samostatnost směnečného závazku nelze vyloučit, že zajišťovací směnka se oddělí od zajišťované pohledávky a jejím majitelem se stane osoba odlišná od účastníků kauzálního vztahu. Toto oddělení směnky v sobě skrývá pro dlužníka vysoké riziko, že se uplatněním relativní námitky neubrání proti vymáhání směnečné pohledávky. Kromě výše zmíněné námitky zániku příčinného vztahu (splněním, započtením, dohodou apod.) patří mezi tyto relativní námitky i námitka předčasného uplatnění zajišťovací směnky nebo námitka zdánlivé kauzální pohledávky nebo důvodu směnky. 121 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s

51 Budoucí směnečný dlužník by proto měl ve vlastním zájmu myslet na svou ochranu již při uzavírání zajišťovací smlouvy a při vystavování zajišťovací směnky. Riziko zneužití zajišťovací směnky může dlužník snížit tak, že využije některé z ochranných prostředků, za které lze považovat: - rektadoložku díky ní jsou další majitelé směnky ve stejném postavení jako remitent, směnku nabývají derivativně. - písemnou smlouvu o zajištění směnkou její výhoda je zřejmá, lze ji použít jako důkaz při prokazování excesu od ujednání stran. - deklaraci zajištění na směnce (hodnotovou doložku) tato doložka sice nemá vliv na povahu směnky, ale může usnadnit dlužníkovi prokazování námitky proti excesivnímu uplatnění zajišťovací směnky 122. Jako příklad uvádím toto znění doložky Tato směnka zajišťuje splacení úvěru reg. č..... Formulaci doložky je nutné věnovat pozornost, aby nevyzněla jako podmínka, což by kvůli podmíněnému směnečnému prohlášení vedlo k absolutní neplatnosti směnky. - smluvní zákaz převodu směnky přestože směnečně právně nelze oběhu směnky nijak zabránit, je možné zákaz převodu směnky stanovit mezi dlužníkem a věřitelem smluvně. Porušení smluvního závazku má pak za následek důsledky, které právo anebo smlouva s tímto porušením spojuje. Ze zákona nesporně plyne právo na náhradu tím vzniklé škody. Z hlediska smluvního může jít ku příkladu o povinnost hradit smluvenou pokutu a podobně Méně obvyklá použití zajišťovací směnky 124 Vzhledem k tomu, že zajišťovací směnka nemá akcesorický vztah v pravém slova smyslu ke kauzálnímu závazku jako jiné formy zajišťovacích nástrojů, neexistuje žádná překážka, aby se směneční účastníci nedohodli na použití zajišťovací směnky v jiném než výše popsaném obvyklém případu (jednorázové zajištění směnkou jedné pohledávky se stejnými subjekty). Všechna použití zajišťovací směnky až na jednu výjimku mají společný znak dohodu mezi směnečným dlužníkem a věřitelem. Odchylek od obvyklého použití zajišťovací směnky existuje řada, některé z nich jsou popsány níže. 122 Doložka může zjednodušit dokazování zajišťovací povahy směnky, identity zajištěné pohledávky, povahy a rozsahu excesu nebo vědomého jednání věřitele na škodu dlužníka při nabývání směnky. 123 Kovařík, Z.: Směnka jako zajištění, Praha, C.H.Beck, 2002, s Chalupa, R.: Zajišťovací směnka, Praha, Linde Praha, a.s., 2009, s

52 Opakované použití Po zániku zajišťované pohledávky má být zajišťovací směnka obvykle vrácena zpět dlužníkovi. Pouhá existence další nesměnečné pohledávky za směnečným dlužníkem, která by mohla být dalším způsobilým předmětem zajištění, neodůvodňuje uplatnění zajišťovací směnky, jejíž zajištěná pohledávka již zanikla. 125 V případě opakovaného použití se ale zajišťovací směnka nevrací zpět dlužníkovi, protože věřitel na základě dohody s dlužníkem směnku použije k zajištění další kauzální pohledávky, která mezi směnečnými účastníky existuje. Tato dohoda může být uzavřena až po zániku původní zajišťovací pohledávky, lze ji ale uzavřít i před vystavením zajišťovací směnky. V případě, že opakované použití směnky k zajištění pohledávky bylo směnečnými účastníky předem ujednáno již při emisi směnky, půjde o tzv. revolvingovou zajišťovací směnku Zajištění jiné než původně předpokládané pohledávky Předpokladem pro použití zajišťovací směnky k zajištění jiné než původně předpokládané pohledávky je skutečnost, že předpokládaná pohledávka vůbec nevznikla a již existující zajišťovací směnka se tedy na základě dohody použije k zajištění naprosto odlišné pohledávky. Rozdíl oproti předcházejícímu opakovanému použití směnky spočívá v tom, že využití směnky k zajištění jiné než původně předpokládané pohledávky je využitím prvním Zajištění několika pohledávek Počet pohledávek, které mohou být zajištěny jednou zajišťovací směnkou, není omezen 126, přitom není rozhodné, zda kauzální pohledávky vzniknou všechny najednou, nebo postupně. Dokonce jedna zajišťovací směnka může sloužit pro zajištění pohledávek za více dlužníky. Záměr využít směnku k zajištění několika pohledávek musí být dohodnut předem ve smlouvě o zajištění směnkou. Počet nebo výši zajišťovaných pohledávek je rozumné ve smlouvě přiměřeně limitovat. Jestliže nastane situace, že směnečný věřitel má právo zajišťovací směnku uplatnit, může tak učinit pouze jednou a jen do výše směnečné částky navýšenou případně o směnečné příslušenství. V příloze č. 2 nalezneme ukázku smlouvy o vyplňovacím právu, která se vztahuje k blankosměnce zajišťující právě několik pohledávek majitele listiny. 125 Chalupa, R.: Zajišťovací směnka, Praha, Linde Praha, a.s., 2009, s tamtéž, s

53 Zajištění další pohledávky Použití zajišťovací směnky k zajištění další pohledávky se vyskytuje ve dvou podobách. Podstatou první z nich je, že směnečný věřitel se za existence původního zajištění směnkou dohodne s dlužníkem na rozšíření předmětu zajištění o další pohledávku. Druhá varianta je komplikovanější, protože směnkou bude zajištěn kauzální vztah, ve kterém směnečný dlužník vůbec nefiguruje. Každá ze zajištěných pohledávek bude mít jiného věřitele i dlužníka. Chalupa 127 tuto variantu vysvětluje následovně: Zajištění další pohledávky se uskutečňuje tak, že nejdříve směnečný věřitel A získá k zajištění nesměnečné pohledávky A směnku. Věřitel A se stane dlužníkem nesměnečné pohledávky B, k zajištění nesměnečné pohledávky B směnku převede nebo zastaví na nového směnečného věřitele B. Je li směnka na věřitele B indosována, může se výše popsané rozšíření předmětu zajištění o další pohledávku uskutečnit bez dohody se směnečnými dlužníky. Směnka tímto způsobem může být využita postupně i několikrát za sebou Zajištění za jiným dlužníkem nebo pohledávky jiného věřitele Obvyklou situací je, že účastníci zajišťovací směnky jsou shodní s účastníky zajišťovacího vztahu. S ohledem na samostatnost směnečných závazků není ovšem vyloučeno, aby se směnečný dlužník lišil od dlužníka z kauzální pohledávky nebo aby směnečným věřitelem nebyla stejná osoba jako věřitel z nesměnečné pohledávky. Případ zajištění směnkou pohledávky jiného než směnečného věřitele není příliš prakticky použitelný. Situace, kdy dlužník zajištěné pohledávky není směnečným dlužníkem, sice také není příliš běžná, ale není ani zcela neobvyklá. 4.4 Směnka jako zdroj financování Finanční směnka Finanční směnku je třeba odlišovat od obchodní směnky 128, protože není podložena pohybem zboží či služeb, je výrazem pouze určité finanční transakce, při níž dlužník získává proti vystavení (akceptaci) směnky od věřitele finanční prostředky ve formě 127 Chalupa, R.: Zajišťovací směnka, Praha, Linde Praha, a.s., 2009, s viz. 4.2 Platební směnka s.47 53

54 úvěru 129. Směnku lze tedy využít i jako úvěrový prostředek, prostřednictvím níž bude úvěr v době splatnosti dlužníkem uhrazen. Podnikatel může tímto způsobem získat zdroje k financování podniku od jiného podnikatele, s kterým se individuálně dohodne na směnečných náležitostech podle podmínek úvěru/půjčky. Zpravidla se bude jednat o krátkodobé financování, ale obsah konkrétní směnky je závislý na ujednání směnečných osob. Jinou variantu finanční směnky nabízejí bankovní ústavy. Ty nabízejí klientům zprostředkování obchodu mezi emitentem směnky (dlužníkem) a investorem (věřitelem). Produkt spočívá v tom, že banka nalezne pro klienta, jenž má zájem na krátkodobém získání finančních prostředků, protistranu na trhu, která je ochotna tyto prostředky půjčit. Médiem obchodu je vlastní směnka vystavená bankou jménem emitenta na řad investora. Objem jednoho obchodu je bankou stanoven v řádech milionů korun českých, a proto ji mohou využít pouze podnikatelé, kteří mají buď dostatek volných peněžních prostředků (investor), nebo jde o podnikatele v postavení emitenta 130 s dobrou pověstí a vysokou bonitou. Výhodou tohoto bankovního produktu je pro emitenta fixní úrok po celou dobu půjčky a možnost směnku odkoupit zpět, tj. uhradit závazek před datem splatnosti bez sankcí. Pro investora představuje zase tato finanční směnka vhodný nástroj k uložení volných peněžních prostředků do relativně bezpečného aktiva a fixní úrokovou odměnu, která je vyšší než u depozitních produktů. Investor jako majitel směnky navíc může se směnkou obchodovat Prodej směnky Má li podnikatel ve svých aktivech směnku, nic mu nebrání 131, aby prodejem směnky získal potřebné peněžní prostředky. Toto refinancování prostřednictvím směnky je možné díky snadné převoditelnosti směnky a dále abstraktností a nesporností směnečného závazku. Prodej směnky je úplatný převod cenného papíru a je nutné na tuto smlouvu aplikovat 129 Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha, Linde Praha, a.s., 2005, s Například emitentem finanční směnky, kterou zprostředkovává Komerční banka a.s., je společnost ČEZ a.s. nebo společnost STE a.s. více viz. stránky Komerční banky: Směnka je vždy obchodovatelný cenný papír, převodu nebrání ani případná smluvní omezení, jež jsou ujednány mezi směnečným věřitelem a dlužníkem. V případě uplatnění směnky v rozporu se směnečnou smlouvou se může dlužník bránit námitkami nebo následně vymáhat na směnečném věřiteli náhradu škody a dalších dohodnutých sankčních nároků. 54

55 ust. 13 odst. 1 ZoCP, z něhož vyplývá, že se na ní vztahuje ustanovení o kupní smlouvě v ObZ, tj. ust. 409 a násl. Smlouva o prodeji v případě ordre směnky nemá stanovenou žádnou formu, může být proto uzavřena ústně i konkludentně, tj. vyplněním rubopisu a předáním. Rekta směnky je možné převádět podle ust. 19 ZoCP pouze písemnou smlouvou a jejím předáním nabyvateli. ZoCP vyžaduje, aby obsahem smlouvy bylo minimálně určení převáděné směnky a její kupní ceny. Majitel směnky může obecně směnku prodat jakékoli osobě, jestliže se shodnou na všech podmínkách a uzavřou smlouvu. V podnikatelské praxi se osvědčil postup pro odkup směnek specializovanými společnostmi. Tento odkup směnek se může realizovat ve dvou variantách jako eskont nebo forfaiting. Předmětem obchodu u eskontu je vždy směnka a kupujícím je banka, naproti tomu forfaiting je obecné označení pro odkup pohledávek bankou nebo forfaitingovou společností. Uvedené způsoby prodeje směnky jsou obsahem této části práce Eskont Obecně je eskont definován jako odkup směnky před splatností bankou s postihem pro prodávajícího 132, přičemž si banka sráží úrok za dobu od eskontu do dne splatnosti směnky 133. V bankovní terminologii se setkáme s označením eskontní úvěr, pro který má každá banka vytvořeny vlastní obchodní podmínky. K eskontu jsou přijímány směnky splňující obchodní podmínky banky, často proto přijímají jen obchodní směnky, které jsou méně rizikové než finanční směnky. Ty totiž mohou vznikat čistě ze spekulativních důvodů, kdežto směnky obchodní jsou podloženy hodnotou zboží či služby, jež by měla vytvářet předpoklady pro tvorbu peněz na zaplacení směnky 134. Mezi dalšími podmínkami většinou bývá, že lze eskontovat jen fixní směnky od klientů banky znějící na určitou minimální částku (např ,- Kč) se zbytkovou splatností do jednoho roku a opatřené doložkou bez protestu. Při standardním průběhu není úvěr zaplacen úvěrovým dlužníkem (prodávajícím), ale přímým dlužníkem ze směnky (třetí osobou). Pokud ovšem směnečný dlužník směnku v platební den nezaplatí, je povinen poskytnutý úvěr splatit sám původní majitel směnky (úvěrový dlužník, prodávající). Vzhledem k tomu, že prodávající zpravidla je klient 132 Hubáčková-Svobodová V.: Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uživatele směnky po deseti letech, Brno, ECON publishing, 2005, s.r.o., s Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha, Linde Praha, a.s., 2005, s tamtéž, s

56 banky, banka může dle smlouvy o nezaplacenou směnku zatížit jeho účet Forfaiting Forfaiting je obecně odkup středně a dlouhodobých pohledávek vzniklých při vývozu, event. dovozu na úvěr, přičemž subjekt odkupující pohledávky forfaitér nemá možnost uplatnit zpětný postih vývozce, jestliže pohledávka není dovozcem řádně zaplacena 135. Jelikož směnka je také pro směnečného věřitele pohledávka, lze nabídnout forfaitérovi (většinou banky nebo specializované forfaitingové společnosti) k odkupu směnku. Nemožnost zpětného postihu vůči prodávajícímu je hlavní rozdíl mezi eskontem a forfaitingem. Protože je prodávající zproštěn odpovědnosti za zaplacení směnky, bude tomu odpovídat i nižší kupní cena směnky než v případě eskontu. Je pouze na forfaitingové společnosti, jak se vypořádá s případným neplnění ze směnky směnečným dlužníkem. Forfaitér stanovuje obchodní podmínky pro odkupující směnku, musí jít o zajištěnou, tedy avalovanou směnku se splatností zpravidla 90 až 180 dnů od forfaitingu, která zní alespoň na částku ve volně směnitelných měnách odpovídající 150 až 200 tisíc USD. Zvláštní variantou forfaitingu je finanční forfaiting, který ve své podstatě představuje devizový směnečný úvěr. Provádí se tak, že tuzemský podnik (...) vystaví vlastní směnku a opatří ji avalem přijatelné tuzemské banky. Avalovanou směnku poté prodá forfaitérovi, který ji na diskontní bázi okamžitě proplácí Směnečné úvěry Směnečné úvěry jsou produkty komerčních bank, které nabízejí svým klientům a jejichž společným znakem je, že při úvěrové transakci využívají směnky. Směnečné úvěry bank se člení podle toho, k jakému plnění se směnka zavazuje, na peněžní a závazkové. 135 Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha, Linde Praha, a.s., 2005, s tamtéž, s

57 Směnečné úvěry tedy dělíme na: peněžní úvěr, - eskotní úvěr tento úvěr je objasněn v předcházejícím textu v souvislosti s prodejem směnky, - negociační úvěr je modifikací eskontního úvěru pro potřeby zahraničního obchodu 137, závazkový úvěr, - akceptační úvěr, - remboursní úvěr obdobně jako negociační úvěr, je remboursní úvěr modifikací akceptačního úvěru v rámci mezinárodního obchodu, - avalový úvěr. Peněžní směnečný úvěr ve formě eskontního úvěru byl obsahem přecházející části práce, a proto se níže pokusím vysvětlit použití směnky pouze u závazkový úvěrů. Závazkové úvěry se odlišují od peněžních úvěrů v tom, že banka neposkytuje klientovi peněžní prostředky, ale v určité formě se zaručuje za klienta, že za splnění předem sjednaných podmínek provede určité plnění Akceptační úvěr Prostřednictvím akceptačního úvěru, jak z názvu vyplývá, se banka zavazuje přijmout (akceptovat) cizí směnku od svého klienta příjemce akceptačního úvěru. Podmínkou úvěrové smlouvy je, že příjemce akceptačního úvěru musí složit směnečnou sumu u banky dříve, než nastane splatnost směnky. Bez ohledu na splnění této podmínky banka musí v den splatnosti směnku zaplatit, neboť je přímým směnečným dlužníkem. Příjemce akceptačního úvěru tak získá směnku, kterou může použít na úhradu závazku svému věřiteli (dodavateli) 138. Z ekonomického hlediska banka akceptem směnky přebírá na sebe riziko platební neschopnosti nebo nevůle klienta včas složit peněžní prostředky u banky, a proto je akceptace chápána jako záruka za bonitu klienta. Pokud příjemce akceptačního úvěru včas nesplní podmínku složení směnečné částku u banky, fakticky se tím přeměňuje závazkový úvěr na úvěr peněžní. 137 Podstatou je odkup (negociace) cizích exportérem vystavených směnek určitou bankou negociační bankou, která tak činí na základě příslibu zaplacení od banky importéra. Více viz. Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha, Linde Praha, a.s., 2005, s. 526 a násl. 138 Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha, Linde Praha, a.s., 2005, s

58 Avalový úvěr Avalový úvěr, jindy označován jako úvěr ručitelský je v bankovní terminologii pojmem nejen pro směnečný aval, ale též pro avalový úvěr ve formě ručení. Vzhledem k tématu této práce se zaměřím jen druhou variantu úvěru. Ručitelský úvěr ve formě směnečného avala banka poskytuje tím, že se směnečnou doložkou per aval či jinou stejného významu zaručuje za některého ze směnečných dlužníků 139. Tohoto bankovního produktu se často využívá při forfaitingu. Po vyznačení avalizační doložky na směnce je banka zavázána stejně jako ten, za koho se zaručí 140. Pokud je tedy klient banky přímým směnečným dlužníkem, stává se jím i banka. Směnečné rukojemství zakládá oproti běžnému ručení bezprostřední závazek banky, což znamená, že se stává solidárním dlužníkem. 4.5 Směnka v mezinárodním obchodě Mezinárodní obchod na rozdíl od tuzemských dodávek zboží a služeb přináší pro obchodní partnery více rizik, k nimž patří zejména platební, měnové či teritoriální 141 riziko. Dalším významným rozdílem mezi domácími a mezinárodními dodávkami je skutečnost, že mezinárodní dodávka mívá zpravidla výrazně vyšší hodnotu než dodávka po tuzemsku. Exportér i importér pak raději zvolí takový platební instrument, který jim tato rizika eliminují, případně alespoň sníží na přijatelnou hranici. Při využívání směnky se zahraničními partnery je nutné se zabývat rozhodným právem, tedy otázkou, právo jakého státu se bude aplikovat na směnku a příslušné směnečné úkony. V úvodní části práce 142 jsme se dozvěděli, že na světě existují dvě hlavní oblasti směnečného práva, tj. oblast ženevská, kam patří i Česká republika, a oblast anglo americká. Vzhledem k nezanedbatelným rozdílům mezi těmito dvěma oblastmi je nezbytné se seznámit s příslušnou úpravou rozhodného směnečného práva. Náležitosti směnky se řídí směnečným právem země výstavce směnky, směnečné úkony související s placením se řídí směnečným právem platebního místa. 143 Se směnkou se v zahraničním obchodě lze setkat často, a to v ujednání o platebních 139 Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha, Linde Praha, a.s., 2005, s Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, s Teritoriální riziko neboli riziko země představuje riziko, že subjekt v této zemi nebude moci splnit své závazky s ohledem na politickou nebo ekonomickou situaci země (např. z důvodu devizových omezení, politických nepokojů apod.). 142 viz. 1.2 Právní úprava a pojem směnky s Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi, 4. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2008, s

59 podmínkách. Bývají používány buď samostatně, anebo v souvislosti s určitými bankovními instrumenty. Mezinárodní platba směnkou za zboží či služby nepatří ani k nejbezpečnějším ani k nejvyužívanějším platebním instrumentů, ale jedná se o jistou variantu mezinárodního platebního styku. Naopak k využívaným platebním instrumentům v zahraničním obchodě patří dokumentární platby jako dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv, na které se v této podkapitole zaměřím. Oba instrumenty lze využít i v případě tuzemských odběratelsko dodavatelských vztazích, ale valná většina těchto instrumentů je realizována právě v zahraničním obchodním styku. Dokumentární akreditiv je považován vůbec za nejbezpečnější platební prostředek, kdy dodavatel/exportér i odběratel/importér eliminují většinu rizik spojených s neplněním protistrany. Díky vysoké bezpečnosti platby je ale také tento instrument prostředkem nejdražším. Jakou roli v těchto dokumentárních platbách hraje směnka, se dozvíme dále Dokumentární inkaso V případě, že riziko platební neschopnosti nebo riziko země je relativně nízké, je vhodným a také rozšířeným platebním nástrojem v zahraničním obchodě dokumentární inkaso 144. Dvořák 145 ho definuje jako platební instrument, v rámci kterého příkazce (prodávající, dodavatel, exportér), dává příkaz své bance (vysílající banka), aby pro něj sama, či prostřednictvím své korespondenční banky (inkasní banka) inkasovala od kupujícího ( odběratel, importér, trasát) určitou peněžní částku nebo jiné plnění proti předání dokumentů. Úprava tohoto bankovního instrumentu je uvedena v ust. 692 a násl. ObZ a pro účely mezinárodního obchodního styku jsou vydány Mezinárodní obchodní komorou v Paříži Jednotná pravidla pro inkasa, jichž je v praxi využíváno. Z výše uvedené definice je zřejmé, že dokumentárního inkaso má zpravidla čtyři zúčastněné strany - příkazce, vysílající banku, inkasní banku a kupujícího, jež jsou popsáni v následující tabulce. 144 Od dokumentárního inkasa je nutné odlišit směnečné inkaso, které spočívá ve zprostředkování inkasa směnky bankou. Směnečné inkaso patří v mezinárodním obchodě mezi běžně využívaný způsob předložení směnky k zaplacení. 145 Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha, Linde Praha, a.s., 2005, s

60 Tabulka č. 3 Zúčastněné strany dokumentárního inkasa Strana Dodavatel exportér Odběratel importér Banka exportéra V inkasní operaci je označena jako: Příkazce inkasa předkládá bance dokumenty k inkasu včetně inkasních instrukcí, za které je zodpovědný. Kupující ten, komu mají být inkasní dokumenty předloženy a předány až po provedení inkasa (zaplacení, přijetí směnky). Vysílající banka banka příkazce, která přebírá od příkazce dokumenty k zajištění inkasa. Banka importéra Inkasní banka banka kupujícího, která má zajistit inkaso a která předkládá kupujícímu inkasní dokumenty; odpovídá pouze za správnost provedení inkasních úkonů, ale ne za jejich provedení. Zdroj: Schlossberger, O., Soldánová, M.: Platební styk, 3. vydání, Praha, Bankovní institut a.s., 2005, s. 130 a Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha, Linde Praha, a.s., 2005, s. 403 Dokumentární inkaso lze realizovat dvěma způsoby s různými inkasními podmínkami, a to formou dokumenty proti placení, nebo dokumenty proti přijetí. U dokumentárního inkasa dokumenty proti placení, tzn. že kupující platí v době převzetí dokumentů, se lze se směnkou setkat, protože v některých zemích je obvyklé předkládat spolu s doklady vistasměnku 146. Významnější funkci směnka ale zastává u druhého typu dokumentárního inkasa, tj. dokumenty proti přijetí. Tento typ představuje ve své podstatě inkasní podmínku, kdy inkasní banka vydává kupujícímu dokumenty pouze proti akceptaci přiložené směnky, případně proti vystavení vlastní směnky kupujícím nebo proti avalu směnky bankou kupujícího. Dokumentární inkaso s touto podmínkou představuje určitou formu dodavatelského úvěru Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv je jedním z nejstarších bankovních instrumentů, který představuje určitý kompromis mezi zájmy vývozce i dovozce, a může proto poskytnout vyvážené výhody pro oba partnery. Dokumentární akreditiv je charakterizován jako závazek banky poskytnout pověřenému (beneficientovi exportérovi) plnění stanovené v akreditivu, pokud beneficient předloží včas požadované dokumenty a splní veškeré akreditivní podmínky 148. Akreditiv je vystaven bankou na pokyn příkazce importéra a 146 Machková, H., Černohlávková, E., Sato, A., a kol.: Mezinárodní obchodní operace, 4. vydání, Praha, Grada Publishing a.s., 2007, s Schlossberger, O., Soldánová, M.: Platební styk, 3. vydání, Praha, Bankovní institut a.s., 2005, s Machková, H., Černohlávková, E., Sato, A., a kol.: Mezinárodní obchodní operace, 4. vydání, Praha, 60

61 podle jeho instrukcí. Vztahy z akreditivu jsou velmi formalizované, což vyplývá z toho, že tyto vztahy jsou nezávislé na smlouvě, ze které akreditiv vzešel, a že zúčastněné strany se nadále zabývají pouze dokumenty a nikoliv zbožím. Na akreditiv je nutné aplikovat ust. 682 a násl. ObZ definující písemnou smlouvu o otevření akreditivu, ale jeho použití se zpravidla dále řídí mezinárodně uznanými pravidly, tj. Jednotnými zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy 149. Pro přehlednost a pro snazší pochopení problematiky níže uvádím strany zúčastňující se akreditivní operace. Tabulka č. 4 - Strany zúčastňující se akreditivní operace Strana Kupující importér Prodávající exportér Banka importéra Banka exportéra V akreditivní operaci je označena jako: Příkazce akreditivu žadatel o dokumentární akreditiv Beneficient oprávněný z akreditivu Banka vystavující (otevírající akreditiv) banka vystavuje svůj závazek na žádost příkazce ve prospěch beneficienta akreditivu Banka avizující (oznamující akreditiv) banka beneficienta akreditivu; může být i jmenovanou bankou (akreditiv bude u ní použitelný) a/nebo navíc i potvrzující bankou, tj. pokud se sama zaváže poskytnout plnění podle akreditivu, budou li jeho podmínky splněny (tato banka má pak obdobný závazek jako vystavující banka) Zdroj: Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi, 4. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 23 V podmínkách dokumentárního akreditivu se lze se směnkou setkat ve třech možných případech, a to za prvé jestliže je použitelný zaplacením směnky splatné na viděnou, za druhé pokud je použitelný akceptací směnky, anebo za třetí pokud je použitelný negociací směnky. Všechny tři případy mají společné to, že směnka plní v akreditivních operacích platební funkci a že díky ní beneficient čerpá akreditiv a získá peněžní prostředky podle akreditivních podmínek. Použitelnost akreditivu je důležitou náležitostí akreditivní smlouvy, která stanovuje, jakým způsobem bude vypořádán nárok beneficienta po předložení příslušných dokumentů u své banky, tzn. jaký bude zvolen způsob placení po splnění podmínek akreditivu ze strany exportéra. Shrnu li výše uvedené, potom směnka slouží jako požadavek na zaplacení beneficienta akreditivu bance, u které je Grada Publishing a.s., 2007, s Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy (Uniform Cystome and Praktice for Documentary Credits) vytváří Mezinárodní obchodní komora v Paříži (ICC). V současnosti platí revize z roku 2007 jako publikace č. 600 UPC

62 akreditiv použitelný nebo která je zavázána z akreditivu poskytnout plnění. 150 V náležitostech ujednání o akreditivu jsou kromě jiného obsaženy při použití směnky i náležitosti směnky, především specifikace doby splatnosti (např. devadesát dní po datu konosamentu ), směnečná suma a jméno směnečníka. Směnka bude vystavena vždy beneficientem, a to na vlastní řad, případně na řad banky beneficienta. Na směnce bude jako směnečník uvedena banka zavázaná plnit z akreditivu, tj. buď jmenovaná a potvrzující banka, nebo vystavující banka podle podmínek akreditivu. Směnečná suma vychází z hodnoty čerpání akreditivu, tj. částky na faktuře za zboží či služby. Mezi náležitostmi směnky požadovaných akreditivem bývá uvedena i tzv. akreditivní doložka spočívající ve vyznačení čísla a data vystavení akreditivu na směnku. Všechny případy použitelnosti směnky, ve kterých se vždy mluví o tratě, tedy o cizí směnce, přibližuji v následujícím textu Akreditiv použitelný zaplacením směnky splatné na viděnou Akreditiv použitelný zaplacením směnky splatné na viděnou je v podstatě akreditiv použitelný platbou na viděnou s tím rozdílem, že kromě ostatních dokumentů musí beneficient bance navíc předložit vistasměnku vystavenou na ni jako na směnečníka, tedy na banku, která je zavázána z akreditivu plnit. Směnečníkem tedy bude buď vystavující, nebo potvrzující banka. Přestože směnka v transakci nehraje žádnou nenahraditelnou roli, beneficientem musí být předložena vždy, jestliže akreditiv takovou směnku předepisuje. Banka zavázaná z akreditivu je povinna bez prodlení zaplatit beneficientovi akreditivu poté, co shledá dokumenty v souladu s podmínkami akreditivu, a po předložení směnky k placení. Tento způsob použitelnosti akreditivu nelze zaměňovat s negociací směnky Akreditiv použitelný akceptací směnky Akceptace směnky je vyjma platby na viděnou a odložené platby další možnou variantou použitelnosti akreditivu. Většinou tato akreditivní operace probíhá následujícím způsobem: banka zavázaná z akreditivu (vystavující či potvrzující, je li akreditiv potvrzen) musí poté, co shledala, že jsou dokumenty v souladu s podmínkami akreditivu, akceptovat směnku vystavenou na tuto banku a zaplatit ji při splatnosti (po akceptaci směnky má tedy závazek jak ze směnky, tak stále i z titulu akreditivu) Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi, 4. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2008, s tamtéž, s

63 Pokud směnku akceptuje jmenovaná banka 152, bude se tak dít většinou jen na základě dohody o financování s vystavující bankou nebo s beneficientem. V ostatních případech jmenovaná banka zřejmě akceptovat směnku nebude, neboť by se tím stala směnečným dlužníkem, ač tuto povinnost z titulu akreditivu nemá, tj. nepotvrdila jej Akreditiv použitelný negociací směnky Čtvrtým způsobem použitelnosti akreditivu 153 je negociace směnky. Jedná se o poměrně složitý postup obvyklý spíše pro anglosaské prostředí a v oblastech obchodující s touto částí světa (Asie, USA, Tichomoří). Samotný pojem negociace je používán v bankovní terminologii a pochází z anglo amerického směnečného práva, ve kterém je obecně za negociaci směnky považován jakýkoliv převod směnky 154, v bankovním prostředí však jde jen o úplatný převod směnky často se zpětným postihem proti indosantovi 155. Podstata negociace směnky u akreditivu spočívá v tom, že jmenovaná, případně potvrzující banka negociuje (odkoupí) směnku a/nebo dokumenty, odpovídají li podmínkám akreditivu. Touto negociací se stává banka majitelem směnky i příslušných dokumentů namísto beneficienta, a má proto směnečnou pohledávku vůči bance povinné z akreditivu. Negociační (odkupující) banka má pak právo vymáhat svůj nárok, pokud je to třeba, soudní cestou. Za negociaci směnky dostane beneficient od negociační banky směnečnou částku s tím, že si později banka z účtu beneficienta strhne negociační úrok za období od úhrady beneficientovi (provedení negociace) do obdržení hojení 156 od vystavující banky. Jmenovaná banka není povinna negociaci provést, ale může směnku odkoupit, je li k tomu zmocněna vystavující bankou. Naproti tomu potvrzující banka negociovat směnku musí vždy, pokud jsou splněny podmínky akreditivu. Negociační bankou nemůže být nikdy banka vystavující akreditiv. Směnka, která je předmětem odkupu, je vystavena beneficientem na vlastní řad a směnečníkem je banka zavázaná k plnění z akreditivu, tj. především vystavující, popřípadě jím může být i potvrzující banka (pak 152 Jmenovaná banka je totiž sice vystavující bankou zmocněna k akceptaci směnky, nikoli však k tomu zavázaná. 153 Akreditiv je použitelný, jak lze zjistit z předcházejícího textu, platbou na viděnou (případně vistasměnkou), dále odloženou platbou, akceptací směnky a čtvrtou možností je právě negociace směnky. 154 Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi, 4. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2008, s Mezi negociací a eskontem směnky existuje dle bankovní praxe jeden podstatný rozdíl, a to že negociovat je možné ještě neakceptovanou lhůtní směnku, kdežto eskontovat lze pouze akceptovanou lhůtní směnku. 156 Hojení lze charakterizovat jako úhradu částky, kterou banka vyplatila beneficientovi na základě oprávnění jí daného vystavující bankou v akreditivu, z účtu vystavující banky. 63

64 je ale směnku možné negociovat jen u jmenované banky). Jistý rozdíl u negociace směnky nalezneme u odkupu jmenovanou bankou a potvrzující bankou. Má li být odkup proveden jmenovanou bankou, musí si beneficient podat žádost, a pak záleží na jednání stran, zda se převod směnky realizuje. Negociace směnky se často v takovém případě provede se zpětným postihem vůči beneficientovi pro případ storna a za poplatek. Pokud je odkupující bankou potvrzující banka, má povinnost směnku negociovat, jestliže předložené dokumenty odpovídají podmínkám akreditivu. Navíc nemá potvrzující banka zpětný postih vůči beneficientovi. V celosvětovém měřítku se jedná o vcelku často využívaný způsob použitelnosti akreditivu, ale v České republice není tato forma zatím rozšířena. Podle Andrleho 157 tím tuzemské zúčastněné strany akreditivu ztrácejí velkou výhodu, protože tato forma financování má velký význam pro beneficienty (mají prostředky k dispozici dříve) i pro banky (z důvodu dalších významných příjmů) Směnečné depo Směnečné depo lze považovat za zvláštní druh bankovního instrumentu, který se užívá poměrně krátce, ale svou povahou je řazen mezi dokumentární akreditivy. Stejně jako akreditiv se na něj vztahují Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy. Podstatou směnečného depa je buď cizí směnka akceptovaná odběratelem, nebo vlastní směnka odběratele, která je ve většině případů ještě avalovaná bankou odběratele. Poté je směnka zaslána bankou odběratele do směnečného depa bance dodavatele, kde slouží jako jistota pro dodavatele ještě před dodávkou zboží. Po splnění ujednaných podmínek a po předložení příslušných dokumentů, je směnka vydána dodavateli, jenž může počkat na zaplacení směnky do dne splatnosti, nebo může přistoupit k refinancování podnikání u své banky nebo na sekundárním trhu jejím prodejem. 4.6 Depozitní směnka S depozitní směnkou se nejčastěji setkáme jako s bankovním produktem. Obecně je jejím účelem uložit a zhodnotit volné peněžní prostředky, a proto směnečný vztah nemusí být nutně jen mezi bankou a klientem, ovšem ve většině případů tomu tak bude. Podstata spočívá v tom, že proti složení směnečné částky nebo její diskontované výše banka vystavuje ve prospěch klienta vlastní směnku a zavazuje se tak vyplatit 157 Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi, 4. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2008, s

65 oprávněnému majiteli směnky v době její splatnosti směnečnou částku 158. Splatnost bankovní směnky bývá v rozmezí od sedmi dnů do jednoho roku od emise směnky. Depozitní směnka je fakticky rubem směnky jako úvěrového nástroje 159. Od sebe je rozlišuje jenom to, jak se na směnku díváme, zda se strany věřitele nebo dlužníka. Jiné rozlišení může být provedeno podle toho, kdo ze směnečných účastníků přímo vyvolá vznik kauzy i směnečného vtahu. Pokud se směnky užije zejména pro potřeby směnečného dlužníka, jenž sháněl zdroje financování, půjde o finanční (úvěrovou) směnku. Jestliže směnka bude vystavena, protože primárně chtěl směnečný věřitel efektivně uložit peníze, hovoříme o depozitní směnce. Účelem depozitní směnky, jak z názvu vyplývá, je získat výnos z uložených prostředků věřitele. Tento výnos je možné stanovit ve dvou formách v závislosti na druhu směnky podle splatnosti, a to ve formě: úrokového výnosu vyplývajícího z úrokové doložky na směnce u směnek na viděnou 160. Úroková doložka na směnce (např % p.a. ) stanovuje pevnou úrokovou sazbu, která se použije pro výpočet úroků ze směnečné částky ode dne vystavení směnky do dne její předložení bance/dlužníkovi k proplacení, tj. do dne splatnosti. Klient/věřitel ze směnky získá směnečnou sumu navýšenou o úroky. Jestliže je na směnce uveden nejzazší termín pro její předložení k placení, pak se úrok vypočítá pouze do tohoto dne; diskontu u směnek s pevnou lhůtou splatnosti. Směnka je v době vystavení klientovi/věřiteli vydána za peněžní prostředky ve výši diskontované směnečné sumy. Výnosem klienta/věřitele je pak rozdíl mezi směnečnou sumou, jež získá v den splatnosti proti směnce, a její diskontovanou nižší částkou. Mezi výhody depozitní směnky patří to, že může mít vyšší výnos oproti jiným depozitní produktům s obdobnou délkou splatnosti. Další výhoda této směnky tkví v tom, že s ní majitel může před splatností disponovat, může jí použít jako platebního instrumentu, může ji prodat nebo třeba zastavit. Jedinou větší nevýhodou depozitní směnky emitované bankou je skutečnost, že se na ní nevztahuje zákonné pojištění vkladů. 158 Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha, Linde Praha, a.s., 2005, s viz Finanční směnka s Lze využít i pro lhůtní vistasměnky. 65

66 Závěr Hlavním cílem mé diplomové práce byla problematika směnky a její využití v současné podnikatelské praxi. Směnka je v České republice již dvacet let součástí podnikatelského života a stala se mezi tím běžně využívaným nástrojem. Zprvu byla přijímána nejistě a používala se pouze jako zajištění pro bankovní úvěr nebo u leasingových smluv, v současnosti ji ale čeští podnikatelé začínají využívat i v dalších hospodářských kauzách. Směnka patří k nejstarším cenným papírům a s obchodem je spojena od svého vzniku v dobách křižáckých válek. Její obliba u podnikatelů vychází ze skutečnosti, že ve směnce je zhmotněn abstraktní, nesporný a samostatný závazek na peněžité plnění, který je právně oddělen od hospodářského důvodu vzniku směnky. Pro hmotněprávní i procesněprávní úpravu směnky je typická směnečná přísnost, tedy že právní úprava je přísně závazná a formální. Směnka z pohledu hmotného práva je upravena v zákoně směnečném a šekovém, který rozlišuje dva druhy směnek, a to směnku cizí a směnku vlastní. Tento zákon upravuje téměř celou oblast směnky i směnečných právních vztahů. Obsahuje všechny podstatné náležitosti směnky, bez nichž nemůže směnka platně vzniknout, a pravidla pro směnečněprávní úkony, která musí být dodržena pod sankcí neplatnosti (materiální směnečná přísnost). Pokud směnka neobsahuje všechny náležitosti a s tímto záměrem byla listina vydána, jedná se o blankosměnku. Minimálně obsahuje alespoň označení směnky a podpis dlužníka. Blankosměnku není možné považovat za směnku, tou se ale může stát po vyplnění chybějících náležitostí. Velkou část diplomové práce jsem věnovala právě problematice blankosměnky, neboť pro účely hospodářského styku je pro svou nevyplněnost výhodná. Při uvedení blankosměnky do oběhu je nezbytné, aby bylo dlužníkem majiteli blankosměnky uděleno vyplňovací právo, které spočívá v jednostranném úkonu majitele, tj. ve vyplnění listiny. Řádným vyplněním vzniká směnka s účinky ex tunc od vydání listiny. Jestliže by majitel blankosměnky uplatnil vyplňovací právo excesivně, může se proti tomu dlužník bránit námitkou excesivního vyplnění. V případě, že je dlužník se svou námitkou úspěšný, je směnečného závazku zproštěn. Blankosměnku lze převádět stejně jako směnku, tzn. zákonnou směnku na řad rubopisem a blankotradicí, směnku obsahující rektadoložku nikoli na řad pouze postoupením (cessí). 66

67 Směnka z pohledu procesního práva je upravena v občanském soudním řádu, ve kterém nalezneme speciální úpravu pro směnečné řízení a úpravu pro řízení o umoření směnky. Směnečné řízení má díky abstraktnosti, nespornosti a samostatnosti směnky velmi rychlý průběh, uplatňuje se v něm koncentrace řízení. Směnečnému věřiteli stačí soudu předložit prvopis formálně správné směnky, aby byl vydán směnečný platební rozkaz. Proti němu se může dlužník bránit pouze námitkami do tří dnů od jeho doručení (formální směnečná přísnost). Řízení o umoření směnky má za cíl zbavit účinnosti ztracené nebo zničené směnky a přenést směnečný závazek do usnesení soudu. Využití směnky v podnikatelské praxi je obsahem poslední kapitoly práce, ve které jsem se zabývala jednotlivými kauzami směnky, tedy příčinnými vztahy, jež představují skutečný důvod existence směnky. Ve vztahu ke kauze směnka plní dvě základní funkce, platební a zajišťovací. Vzhledem k převoditelnosti směnky se může i její funkce za dobu její existence měnit. Platební směnka je vystavena za účelem jejího zaplacení při splatnosti, kdežto zajišťovací směnka se uplatní pouze v případě, že není řádně a včas splněn kauzální závazek. Směnku lze využít jako prostředek k získání finančních prostředků formou vystavení směnky proti peněžním prostředkům (finanční směnka), prodejem již existující směnky se zpětným postihem (eskont) nebo bez zpětného postihu (forfaiting) či formou bankovního závazkového úvěru (akceptační nebo avalový úvěr). Se směnkou je možné se setkat i v zahraničním obchodě především v dokumentárních platbách jako dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv, ve kterých plní platební funkci. Alternativou pro uložení volných peněžních prostředků je použití směnky jako depozitního nástroje. Závěrem lze říci, že většina způsobů využití směnky v podnikatelské praxi je úzce propojena nebo úplně splývá s bankovními produkty. Vzhledem k tomu, že směnka patří mezi abstraktní cenné papíry a podnikatelské prostředí a způsoby obchodního styku se neustále mění, nelze vyloučit, že v budoucnu bude směnka využita i v dalších hospodářských kauzách. 67

68 Resumé The main goal of my diploma thesis was the problematic of a bill of exchange and its utilization in nowadays business practice. A bill of exchange is a part of Czech business life for more than twenty years during which it became a commonly used means of trade. At the beginning it was usually accepted with hesitation, and it was used only as a funding for bank loans or for leases; nowadays Czech businessmen utilize it for more business cases. Bill of exchange belongs to the oldest securities and it has been bound to the trade since its birth in the era of The Crusades. Its popularity among businessmen comes out from the fact that in the bill of exchange there is an abstract, undisputable and independent obligation to a cash refund, which is legally separated from the economic motive of the bill of exchange. A typical attribute for the legal regulation of the bill of exchange from the point of view of material and formal law is the strictness, which means that the legal regulation is strictly formal and obligatory. From the point of view of the material law the bill of exchange is modified in the Bill of exchange and Cheque Act, which differentiates two kinds of bill bill of exchange and promissory note. This act modifies almost the whole area of the bill of exchange and its legal relationships. It covers all important appurtenances of the bill of exchange necessary for its legitimate formation, and the rules for bill of exchange legal acts, which have to be observed under the sanction of invalidity. If the bill of exchange does not contain all appuretances and if the document was published with such intention, we talk about blank bill. It contains at least the mark of the bill of exchange and the signature of the debtor. The blank bill cannot be considered to be an bill of exchange, however it can become one after filling in the missing data. A great part of my diploma thesis is focused on the problematic of the blank bill since it is (for its incompleteness) very advantageous for the purposes of the economic intercourse. While launching the blank bill to the market it is necessary for the debtor to grant the blank bill owner a right to fill in, which is based on an unilateral act of the owner filling in the document. By a legitimate fill up an bill of exchange is formed with an effect ex tunc from the publication of the document. If the owner of the blank bill asserts the right to fill in excessively, the debtor may withstand to it by an objection to and excessive fill up. If the debtor succeeds with the objection, he is absolved from 68

69 the bill payable. Blank bill is possible to be transferred as well as the bill of exchange, which means that any order bill of exchange may be transferred by means of endorsement or blank tradition, while a bill of exchange drawn with the expression "not to order" may be only transferred by an ordinary assignment (cession). The bill of exchange from the point of view of the formal law is modified in the Civil Procedure Act, where one can find a special regulation for the bill of exchange procedure and a regulation for the redemption of bill of exchange. Bill of exchange procedure is, thanks to abstractness, indisputability and independence of the exchange bill, a very quick process and a concentration of the proceeding is applied in it. The bill holder has only to present the court the formally correct bill of exchange to achieve the publication of an bill of exchange payment order. The debtor can protest against it only by raising an objection in three days since its delivery (formal bill of exchange strictness). The goal of the procedure of redemption of bill of exchange is to nullify lost or destroyed bills of exchange and to transfer the exchange bond to the court ruling. Use of the bill of exchange in the business practice is comprised in the last chapter, in which I focused on particular cases of the bill of exchange; it means the causal relations, which represent the real reason of the bill of exchange existence. In the relation to the case the bill of exchange fulfills two basic functions: payment and security function. In order to transferability of the bill of exchange the function of it can vary during the period of its existence. Payment bill of exchange is issued for the purpose of its back pay within its maturity, while the security bill of exchange can be claimed only when the causal obligation is not fulfilled properly or in time. The bill of exchange can be used as a means to acquire financial resources by these forms: issuing an bill of exchange in exchange to pecuniary means (financial bill of exchange), sale of already existing bill of exchange with a reverse sanction (discount) or without a reverse sanction (forfating) or as commitment bank loan (acceptance or aval credit). The bill of exchange can be found also in the foreign trade mostly in documentary payments such as documentary collection or documentary credit letter, where it fulfills a payment function. An alternative for free financial resources storage is a use of an bill of exchange as a depository instrument. As a conclusion we might say that most of the ways to utilize exchange bills in business practice is very closely connected to or fully merges in bank products. Regarding to the fact, that the bill of exchange belongs among abstract securities and that the corporate 69

70 environment and the ways of commercial relations always change, it is impossible to foreclose that the bill of exchange will be used in further economic cases. 70

71 Literatura Monografie: Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi, 4. vydání, Praha, GRADA Publishing, a.s., 2008, ISBN Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha, Linde Praha, a.s., 2005, ISBN X Hubáčková-Svobodová V.: Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uživatele směnky po deseti letech, Brno, ECON publishing s.r.o., 2005, ISBN Chalupa, R.: Zajišťovací směnka, Praha, Linde Praha, a.s., 2009, ISBN Chalupa, R.: Základy směnečného práva, 2. vyd., Linde Praha a.s., 2008, ISBN Chalupa, R.: Zákon směnečný a šekový komentář, I. díl směnky, Praha, Linde Praha a.s., 1996, ISBN Kotásek J., Pokorná J., Raban P. a kol.: Kurs obchodního práva: právo cenných papírů, 4. vyd., Praha, C.H.Beck, 2005, ISBN X Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice, 5. vyd., Praha, C.H.Beck, 2006, ISBN Kovařík, Z.: Směnka jako zajištění, Praha, C.H.Beck, 2002, ISBN Machková, H., Černohlávková, E., Sato, A., a kol.: Mezinárodní obchodní operace, 4. vydání, Praha, Grada Publishing a.s., 2007, ISBN Přibyl, Z.: Základy práva cenných papírů, Díl I., Praha, Nakladatelství V. Kvasnička, 1995, ISBN Schlossberger, O., Soldánová, M.: Platební styk, 3. vydání, Praha, Bankovní institut a.s., 2005, ISBN Internetové zdroje: Chalupa, R.: Excesivní vyplnění blankosměnky a změna textu blankosměnky, Právní rádce, obchodní právo, Mecová, L.: Směnka vlastní jako zajištění, rigorózní práce, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, akademický rok 2007/

72 Právní předpisy a judikatura: zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 556/2000 rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 125/98 72

73 Příloha Příloha č. 1 Dohoda o vyplňovacím právu blankosměnky Příloha č. 2 Smlouva o směnečném právu vyplňovacím 73

74 Příloha č. 1 74

75 75

76 Příloha č. 2 76

77 77