Ústav českého jazyka. Postnominální druhová adjektiva v češtině

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Studijní obor: Český jazyk a literatura Iveta Šafratová Postnominální druhová adjektiva v češtině Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Pavel Caha, Ph.D. 2016

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury... Podpis autorky práce

3 Poděkování Zde bych chtěla upřímně poděkovat vedoucímu své práce Mgr. Pavlu Cahovi, Ph.D., za veškeré rady a konzultace, které mi v průběhu psaní bakalářské práce poskytl, a především za neuvěřitelně lidský a vstřícný přístup. Dále děkuji všem svým přátelům, kteří byli ochotni mi pomoci při testování přijatelnosti výroků.

4 Obsah ABSTRAKT UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY ADJEKTIV Obecná charakteristika adjektiv Klasifikace adjektiv Srovnání adjektiv v anglickém a českém jazyce Rozdíly mezi pre- a post-nominálními adjektivy Shrnutí DRUH Pojem druh Reference k druhu Od druhu k individuu SYNTAKTICKÁ STRUKTURA DRUHOVÝCH ADJEKTIV VE SPOJENÍ SE SUBSTANTIVEM Syntaktická struktura substantiva a druhového adjektiva v postnominální i prenominální pozici Příčiny způsobující posun substantiva v syntaktické struktuře Shrnutí ZÁVĚR BIBLIOGRAFIE... 44

5 ABSTRAKT Z hlediska lineárního seřazení je v češtině potřeba rozlišovat dva druhy prostých adjektiv (prenominální a postnominální), s nimiž jsou spojené interpretační vlastnosti, které mají jistý vliv na sémantickou klasifikaci adjektiv. Tato bakalářská práce si klade za cíl objasnit faktory, které ovlivňují postavení těchto adjektiv vzhledem k substantivu. Hlavní pozorování založené na empirickém testování vede k predikci, že prenominální postavení adjektiv je základní a dostupné všem sémantickým typům adjektiv, zatímco postnominální adjektiva jsou v naprosté většině případů vymezena jako druhová adjektiva. Stanovení reprezentace postnominálních druhových adjektiv v syntaktické struktuře je založeno na povaze substantiva (životná substantiva jsou častěji prenominální než substantiva neživotná). Na základě důkazů z tohoto pozorování navrhuji (dle Cinqueho), že základní pozice adjektiv je prenominální, ačkoli druhová adjektiva zaujímají k substantivu bližší pozici než adjektiva individuová (A-ind A-druh N). Postnominální pozice adjektiv je zapříčiněna posunem substantiva mezi tyto dvě třídy adjektiv (ve výsledku: A-ind N A-druh). Tento posun je v češtině v zásadě volitelný, nicméně platí, že životná substantiva k němu mají výrazně vyšší tendenci než neživotná substantiva. 5

6 1 UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY ADJEKTIV Tato kapitola je zaměřena na charakterizaci adjektiv, jejich vlastnosti a rozdělení užití adjektiv na restriktivní a nerestriktivní, které závisí na tom, zda adjektiva určitým způsobem omezují denotaci substantiva, či nikoli. Dále se budu zabývat klasifikací adjektiv na základě vyplývání dle McNallyové, která rozlišuje adjektiva na intersektivní a neintersektivní, což je relevantní vzhledem k syntakticko-sémantické povaze této práce. Rozdíl mezi prenominálními a postnominálními adjektivy bude dále vymezen prostřednictvím dalších vlastností adjektiv, a to: stage-level property a individual-level property a absolutnosti/relativnosti. Výsledkem bude srovnání postnominálních a prenominálních adjektiv v anglickém jazyce s adjektivy v českém jazyce. Rozlišení adjektiv a jejich užití bude využito při zkoumání adjektiv referující k druhu. 1.1 Obecná charakteristika adjektiv Gramatika anglického jazyka charakterizuje adjektiva jako výrazy, které typicky modifikují jméno, mají tedy schopnost pozměňovat, vyjasňovat nebo upravovat jeho význam. 1 V češtině adjektiva reprezentují plnovýznamový ohebný slovní druh. 2 Početně se jedná o velmi rozsáhlou třídu slov, které mají různé vlastnosti a plní odlišné funkce. Z toho důvodu je obtížné kategorii adjektiv komplexně uchopit a vymezit. Tímto problémem se zabývá Kennedy, který uvádí, že existuje několik testů, které odlišují adjektiva od ostatních kategorií, ale ne všechny výrazy, které jsou tradičně klasifikovány jako adjektiva, tyto testy v jednotlivých jazycích splňují. Tyto testy rovněž nelze vztahovat jednotě napříč jazyky na termíny, které jinak sdílejí sémantické vlastnosti, jež jsou tradičně asociovány s adjektivy. 3 Nicméně, v několika jazycích, včetně češtiny, některé společné znaky na obecné úrovni zaznamenat lze. 1 HUDDLESTON, Rodney a Geoffrey, K. PULLUM. The Cambridge grammar of the English language. Vyd. 1. Cambridge: Cambridge University Press, 2002, s. 525, 527. ISBN GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2., opr. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, s ISBN There are a number of distributional tests that distinguish adjectives from other categories, as we will see below, but it is not the case that all terms that are traditionally classified as adjectives in a particular language satisfy all of these tests, and it is likewise not the case that the test apply uniformly across languages to terms that otherwise share the semantic properties that are traditionally though to be associated with adjectives. KENNEDY, Chris. Adjectives. Routledge Companion to Philosophy of Language. [online]. 2013, s. 1. [cit ]. 6

7 Z pohledu sémantiky adjektiva denotují vlastnosti. Dalším společným znakem je schopnost adjektiv přímo se kombinovat se jmény rekurzivní metodou, čímž vytváří složitější komplexy konstituentů. Ty se mohou dále kombinovat s dalšími prvky, např. demonstrativy, což vede ke vzniku nominálních frází. 4 Je pozoruhodné, že v každém jazyce existuje intuice rodilých mluvčích na správnost seřazení prvků v takovýchto komplexních konstituentech. Ze syntaktického hlediska se primárně jedná o funkci atributivní a predikativní, adjektiva jsou tedy v syntaktické struktuře užita jako atribut v nominální frázi, nebo jako komplement spony (v češtině konkrétně jako jmenná část přísudku). Většina adjektiv může zastávat funkci atributivní i predikativní. Kromě toho mohou adjektiva v češtině stát také ve funkci doplňku. Atributivní adjektiva jsou strukturně umístěna uvnitř nominální fráze. Konkrétněji se prototypicky vyskytují mezi demonstrativem a substantivem, které je hlavou celé fráze. Zpravidla bývají spíše modifikátory jména než jeho komplementem. 5 Postnominální adjektiva jsou vždy v pozici atributu, z toho důvodu nebude predikativním adjektivům v další části této práce věnována pozornost a předmětem zkoumání se stanou pouze adjektiva atributivní. V českém jazyce lze rozlišit minimálně 3 typy užití atributivních adjektiv: a) v kontrastu, b) jako adjektiva prostá, c) ve vztažné větě s příčestím. A) V určitém kontextu lze adjektiva užít vůči sobě kontrastně (1). (1) Já jsem si nechtěl koupit velké auto, já jsem si chtěl koupit auto malé. Adjektivum velký a adjektivum malý stojí proti sobě v kontrastu. Adjektivum velký je užito v prenominální pozici jako bezpříznakové, zatímco adjektivum malý se nachází v postnominální pozici, čímž dochází k jeho zdůraznění. Ne vždy je však postnominální pozice adjektiva způsobena důrazem, jak lze pozorovat na příkladu (2). Dostupné z: < 4 Adjectives can directly compose recursively with nouns, forming more complex constituents, which may then combine with other elements (e.g. a determiner or possessive nominal) to form a noun phrase. KENNEDY, Chris. Adjectives. Routledge Companion to Philosophy of Language. [online]. 2013, s. 3. [cit ]. Dostupné z: < 5 HUDDLESTON, Rodney a Geoffrey, K. PULLUM. The Cambridge grammar of the English language. Vyd. 1. Cambridge: Cambridge University Press, 2002, s ISBN

8 (2) Já jsem si nechtěl koupit želvu galapážskou, já jsem si chtěl koupit želvu sloní. Přestože jsou obě adjektiva galapážský a sloní postnominální, tato jejich pozice není vyvolána jako v předchozím případě (1) důrazem, (viz kontrast mezi velké auto a želva galapážská): užití těchto adjektiv v postnominální pozici je bezpříznakové. Na základě tohoto pozorování lze usuzovat, že pozice všech postnominálních adjektiv nemusí nutně nést důraz. Adjektiva, která se v postnominální pozici vyskytují přirozeně (bez nutnosti důrazu) budu nazývat (B) adjektiva prostá. C) Posledním typem postnominálních adjektiv, který zde představím, jsou adjektiva rozvitá. Tato postnominální adjektiva typicky odpovídají vztažné větě, přičemž si ponechávají interpretaci, kterou by měly ve vztažné větě. Rozvité adjektivum v postnominální pozici, které nahrazuje vztažnou vedlejší větu (3a), lze tedy parafrázovat jako (3b). (3) a. Ta dívka tančící v sále se jmenuje Dana. b. Ta dívka, která tančí v sále, se jmenuje Dana. V této práci se budu zabývat především zkoumáním prostých adjektiv v postnominální pozici. Nejprve je však lépe odliším od postnominálních adjektiv rozvitých. 1.2 Klasifikace adjektiv Adjektiva lze od sebe odlišovat z několika hledisek. V první řadě se budu zabývat tím, jaká je pozice postnominálních adjektiv vzhledem k posesivnímu genitivu. (4) a. kočka domácí našeho souseda b. kamarádka našeho souseda tančící v sále Jak lze pozorovat, v případě (4a) je prosté postnominální adjektivum umístěno před genitivem, který označuje vlastníka kočky. V případě (4b) je ovšem rozvité adjektivum (odpovídající významem vztažné větě) umístěno až za posesivním genitivem (neshodným atributem). To jasně ukazuje, že prostá a rozvitá 8

9 postnominální adjektiva mají rozdílné gramatické chování. Toto tvrzení lze dále demonstrovat následovně. (5) a. *kočka našeho souseda domácí b. *kamarádka tančící v sále našeho souseda Příklad (5a) dokazuje, že prosté postnominální adjektivum nelze umístit na stejné místo jako adjektivum rozvité, tedy za genitiv (neshodný atribut). Příklad (5b) dokazuje, že naopak rozvité adjektivum nelze umístit před genitiv, který by se vztahoval ke slovu kamarádka (tj. ve významu kamarádka našeho souseda). V této interpretaci je věta (5b) negramatická. (Věta má irelevantní gramatické čtení, kde genitiv vyjadřuje vlastníka sálu.) Dalším rysem adjektiv je jejich schopnost určitým způsobem omezovat substantivum, které modifikují. Nicméně se nejedná o klasifikaci adjektiv, ale o jejich užití. Mohou být použita: restriktivně nebo nerestriktivně. Restriktivní adjektiva mají omezující platnost, přesněji vymezují danou skutečnost. Substantivum, které modifikují, do určité míry omezují. Naproti tomu nerestriktivní adjektiva mají platnost neomezující, daná skutečnost jimi není vymezena. Denotaci substantiva neomezují. Rozdíl v opozici restriktivnost/nerestriktivnost lze ilustrovat na příkladu (6): (6) a. Mám rád levharty. Tato krásná zvířata jsou na pokraji vyhynutí. (nerestriktivní) b. Krásná zvířata jsou na pokraji vyhynutí. (restriktivní) Nerestriktivní užití (6a) adjektiva krásný nezapříčiňuje omezení denotace substantiva zvířata. V kontextu (6a) má fráze tato krásná zvířata stejnou denotaci jako tato zvířata. Z kontextu předchozí věty je totiž patrné, že na pokraji vyhynutí jsou levharti, a přidání adjektiva pouze vyjadřuje navíc to, že levharti jsou krásní. Restriktivní užití (6b) adjektiva krásný denotaci substantiva zvířata omezuje. V tomto případě jsou na pokraji vyhynutí jen krásná zvířata, to implikuje, že škaredá zvířata na pokraji vyhynutí nejsou. 9

10 Adjektiva lze dále rozlišovat z hlediska intersektivity. V této klasifikaci adjektiv vycházím z typologie dle McNallyové 6. Úvodem je potřeba zmínit, že McNallyová nehovoří ve své stati přímo o adjektivech, ale o modifikátorech obecně. Pojem modifikátor je vyložen jako výraz, který se pojí s jiným výrazem a vytváří výsledek se stejným sémantickým typem. 7 McNallyová nabízí klasifikaci podle tří různých druhů kritérií: podle morfologických kritérií 8, podle pojmových kritérií 9, a podle kritérií založených na vyplývání 10. V tradici formální sémantiky je nejvíce rozšířená typologie na základě vyplývání, která klasifikuje adjektivní modifikátory podle toho, jaké úsudky vyplývají z jejich užití. Tato typologie je nejvíce relevantní s ohledem na syntaktickosémantické zaměření této práce. Podle vyplývání lze adjektiva diferencovat na dvě základní třídy: intersektivní a neintersektivní adjektiva. Jako intersektivní jsou definována ta adjektiva, pro které je platný úsudek (7). (7) a. Petr je krásný herec. b. Petr je herec. c. Petr je krásný. Termín intersektivní je zvolen z toho důvodu, že denotace celé nominální fráze krásný herec je výsledkem průsečíku (intersekce) množin denotovaných adjektivem a modifikovaným jménem. 11 V (7a) tedy v podstatě tvrdíme, že Petr patří do průsečíku těchto dvou množin. Z toho vyplývá, že je prvkem každé z těchto množin, a můžeme tedy z (7a) vyvodit jak (7b), tak (7c). Mezi intersektivní adjektiva dále patří adjektiva jako líný, bílý. Je zajímavé, že do této třídy lze zařadit všechna adjektiva označující barvy. 6 MCNALLY, Luise. Modification. In The Cambridge Handbook of Semantics. [online]. 2010, s [cit ]. Dostupné z: < 7 Modifier: an expression which combines with another expression to produce a result with the same semantic type. MCNALLY, Luise. Modification. In The Cambridge Handbook of Semantics. [online]. 2010, s. 20. [cit ]. Dostupné z: < 8 Morphosyntactically-based typlogies 9 Notionally-based typologies 10 Entailment-based typologies 11 WĄGIEL, Marcin. From Kinds to Objects: Prenominal and Postnominal Adjectives in Polish. In Complex Visibles Out There. [online]. 2014, s [cit ]. Dostupné z: < 10

11 Ne všechna adjektiva jsou však intersektivní. Druhou třídou jsou adjektiva neintersektivní. (8) a. Jana je zdatná malířka b. Jana je malířka. c. # 12 Jana je zdatná. U neintersektivních adjektiv nenásleduje vyplývání na rozdíl od adjektiv intersektivních. Z úsudku (8a) vyplývá (8b), ale nikoli (8c), protože Jana je zdatná pouze v oboru malování a nelze usuzovat, zda je zdatná i v jiných oblastech. Denotace celé nominální fráze, která obsahuje neintersektivní adjektivum, není výsledkem průsečíku denotace jména a adjektiva. Adjektivum spíše vymezí podmnožinu denotace jména. Při testování českých adjektiv se ovšem ukazuje, že test používaný McNallyovou není úplně spolehlivý. (9) a. Pierre je francouzský student. b. Pierre je student. c. #*Pierre je francouzský. Z úsudku (9a) vyplývá (9b), avšak (9c) je negramatické. Negramatičnost ovšem nutně nemusí znamenat, že z úsudku (9a) nevyplývá (9c). Ukazuje se, že testování dle McNallyové nelze v češtině vždy použít. Je proto nutné test reformulovat a zavést nový. Požadovaný výsledek lze získat přidáním nové informace. (10) a. Pierre je francouzský student. Pierre je také brigádník. b. Pierre je francouzský brigádník. Pomocí tohoto druhého testování byl odstraněn nedostatek v podobě negramatické výpovědi z prvního testování (9c). Negramatickou výpověď Pierre je francouzský by bylo nutné přeformulovat na výpověď: Pierre je z Francie. V druhém 12 # označuje, že daná věta nevyplývá z předchozích dvou. * označuje negramatičnost.? označuje snížení gramatické přijatelnosti, ale relativně menší než *. 11

12 testování bylo prokázáno, že z úsudku (10a) vyplývá (10b), lze tedy tvrdit, že adjektivum francouzský je intersektivní. Po zavedení druhého testování, které odstranilo negramatickou výpověď, bychom mohli doufat, že ho lze užít spolehlivě na všechny případy v českém jazyce. Nicméně se zdá, že ani toto reformulované testování není vždy spolehlivé. (11) a. Toto je želva galapážská. b. Toto je samice. c. #?Toto je samice galapážská. Úsudek (11c) se jeví jako chybný. Zaprvé jeho gramatická správnost je pochybná, a pokud bychom i tento příklad přijali jako gramatický, nezdá se, že by vyplýval z (11a). Přichází proto v úvahu, že další přeformulování výpovědi by mohlo přinést správný výsledek. Tentokrát zkusíme adjektivum galapážská nahradit synonymní přeložkovou frází z Galapág. (12) a. Toto je želva galapážská. b. Toto je samice. c. #Toto je samice z Galapág. Přestože výpověď (12c) se zdá být nyní gramaticky korektní, nezdá se, že by tvrzení (12c) vyplývalo z (12a). Je totiž nutné vzít v úvahu, že želva nemusí nutně pocházet z Galapág, může pocházet například ze zverimexu (kde se narodila v zajetí). Zdá se tedy, že v případě (10) je adjektivum francouzský intersektivní, zatímco v případě (11) je adjektivum galapážský neintersektivní. Nicméně, toto tvrzení je poněkud překvapivé, neboť adjektiva francouzský a galapážský lze zařadit do třídy adjektiv, pomocí nichž se vyjadřují vztahy k místům. Intuitivně by se dalo předpokládat, že vlastnosti a chování adjektiv jedné třídy budou totožné. Ukazuje se tedy, že ani toto druhé testování adjektiv není neproblematické. Pokud skutečně platí, že adjektivum galapážský je intersektivní, je potřeba se ptát, proč test (12) nefunguje. Domnívám se, že ho nelze uplatnit na příklad (12), protože adjektivum je v tomto případě predikátem druhu. Dalo by se tedy soudit, že na 12

13 druhová adjektiva nelze uplatnit standardní testy, a z toho důvodu je nelze testovat na rozdíl od adjektiv, která k druhu nereferují. V rozporu s tímto závěrem se však domnívám, že druhová adjektiva z hlediska intersektivity rozlišovat lze, avšak nikoli pomocí dosud představených testů. Z toho důvodu je nutná reformulace druhého testování, a to způsobem, prostřednictvím něhož bude možné testy aplikovat také na druhová adjektiva. Tato poslední reformulace, která podle mě správně diagnostikuje adjektivum galapážský jako intersektivní, spoléhá na to, že subjektem predikce je výraz druh: (13) a. Tento druh zvířete je želva galapážská. b. Tento druh zvířete je želva. c. Tento druh zvířete je z Galapág. Úsudek (13c) je nejenom gramatický, ale zároveň i vyplývá z (13a). Třetí testování tedy potvrdilo domněnku o tom, že adjektivum galapážský je intersektivní. Jedná se o průsečík množiny druhů pocházející z Galapág a množiny želv. Pokud je tato reformulace testu pro intersektivitu adekvátní, pak ukazuje, že postnominální adjektiva nejsou predikáty individuí, nýbrž druhů. Je to z toho důvodu, že všechny potíže s testy (11) a (12) byly způsobeny tím, že subjektem byla fráze odkazující k individuu. V okamžiku, kdy jsme do subjektu dali frázi referující k nějakému druhu, začal test intuitivně správně ukazovat, že adjektivum galapážský je intersektivní (tedy intersektivní vzhledem k danému druhu želvy, nikoli k danému individuu, které jak už bylo napsáno výše, z Galapág vůbec pocházet nemusí.) Pro potvrzení hypotézy, která předpokládá, že předložené třetí testování je schopné rozlišit intersektivitu u druhových adjektiv, je vhodné se pokusit uvést příklady, které by byly schopné odlišit intersektivní a neintersektivní prostá postnominální adjektiva. (14) a. Tento druh zvířete je želva galapážská. b. Tento druh zvířete je z Galapág. (15) a. Tento druh zvířete je výr velký. b. #Tento druh zvířete je velký. 13

14 Uvedené příklady potvrzují domněnku, že také druhová adjektiva mohou být intersektivní (14) i neintersektivní (15). V prvním úsudku je výpověď druh zvířete je z Galapág naprosto vyhovující, zatímco ve druhém úsudku výpověď druh zvířete je velký nemusí být nutně správná, což potvrzuje i skutečnost, že adjektivum velký patří do třídy označované jako stupňovatelná adjektiva. Jedná se o adjektiva, která vyjadřují různé stupně a mohou poskytovat mnohem komplexnější pohled na význam adjektiva. 13 Tato adjektiva jsou podtypem neintersektivních adjektiv. Na základě těchto pozorování lze dojít k závěru, že vlastnosti prostých postnominálních adjektiv lze testovat stejně jako prenominální adjektiva, ale je potřeba použít takového testu, kdy jsou tato adjektiva predikována druhu. Po této reformulaci lze konstatovat, že druhová adjektiva mají totožné dělení jako nedruhová adjektiva, pouze se musí parafrázovat jako druh. Odlišnost tedy spočívá pouze v tom, že u nedruhových adjektiv je přisuzována intersektivnost/neintersektivnost individuu, zatímco u druhových adjektiv je tato vlastnost připisována pouze druhu. Tato predikce je správná také vzhledem ke skutečnosti, že každé individuum náleží pouze do jednoho druhu. Hlavní rozdíl tedy nespočívá v intersektivitě adjektiv, nýbrž v tom, zda dané adjektivum modifikuje druh, či nikoli. Z toho důvodu se budu v další kapitole zabývat pojmem druh. 1.3 Srovnání adjektiv v anglickém a českém jazyce Jak již bylo uvedeno, adjektiva tedy mohou být za určitých podmínek interpretována restriktivně i nerestriktivně, intersektivně i neintersektivně. Cinque se zabývá tím, jak tyto různé interpretace korelují se syntaktickým chováním adjektiv. Např. v angličtině považuje za jednu z relevantních podmínek skutečnost, zda se adjektivum vyskytuje v prenominální nebo postnominální pozici. 14 Empirickým testováním dokazuje, že prenominální adjektiva mohou být v anglickém jazyce interpretována ambigně na rozdíl od postnominálních adjektiv, která jsou v naprosté většině případů neambigní. Z toho je patrné, že třídy prenominálních 13 Gradable adjectives can be handled by appealing to a more complex view of adjective meaning. KENNEDY, Chris. Adjectives. Routledge Companion to Philosophy of Language. [online]. 2013, s. 9. [cit ]. Dostupné z: < 14 CINQUE, Guglielmo. The Semantic Classification of Adjectives. A view from Syntax. In Studies in Chinese Linnguistics, Volume 35, Number 1. [online]. 2014, s [cit ]. Dostupné z: < 14

15 a postnominálních adjektiv mají odlišné vlastnosti, které jsou dány právě jejich postavením vzhledem k substantivu. Anglický jazyk 15 prenominální adjektiva (ambiguita) restriktivní nebo nerestriktivní čtení intersektivní nebo neintersektivní čtení individual nebo stage-level čtení absolutní nebo relativní čtení postnominální adjektiva (většinou neambiguita) restriktivní čtení intersektivní čtení stage-level čtení (predikováno absolutní) V tabulce dále uvádím vlastnosti, kterými se budu zabývat níže, jako např. rozdílem mezi individual- a stage-level interpretací nebo absolutním a relativním čtením superlativů. Při pokusu o podobnou predikci v českém jazyce lze dojít k pozoruhodným výsledkům. Chování českých prenominálních adjektiv koresponduje s chováním anglických prenominálních adjektiv, lze je také interpretovat restriktivně i nerestriktivně (6), intersektivně (7) i neintersektivně (8). Docházím tedy k závěru, že adjektiva v prenominální pozici lze v obou jazycích shodně interpretovat ambigně. Užití postnominálních adjektiv v češtině naopak vykazuje rozdíly. Jak jsem již výše ukázala na příkladech (14) a (15), mohou mít postnominální adjektiva jak intersektivní, tak i neintersektivní čtení. To znamená, že v češtině je postnominální pozice adjektiva vyvolána jinými faktory než v angličtině: konkrétněji tím, že modifikují druh. Co se týče (ne)restriktivity českých postnominálních adjektiv, situace není úplně jednoznačná. Jejich restriktivní užití je neproblematické, např. (16) Ve zverimexu měli různé druhy želv. a. Petr si koupil všechny želvy galapážské, které tam měli. b. Petr si koupil všechny želvy, které tam měli. 15 CINQUE, Guglielmo. The Semantic Classification of Adjectives. A view from Syntax. In Studies in Chinese Linnguistics, Volume 35, Number 1. [online]. 2014, s. 15. [cit ]. Dostupné z: < 15

16 V tomto příkladu adjektivum jasně zužuje denotaci samotného substantiva: v daném kontextu z věty (16a) vyplývá, že ve zverimexu nějaké želvy zůstaly (ty, které nepatřily do druhu želvy galapážské). Pokud bychom adjektivum vynechali, a řekli jen (16b), znamenalo by to, že ve zverimexu žádná želva nezůstala. Z tohoto kontrastu vyplývá, že adjektivum galapážský je použito restriktivně. Není úplně jasné, zda lze postnominální adjektiva užít i nerestriktivně. Příklad (17) je pokusem o takovéto použití: (17) Ve zverimexu se objevily v nabídce želvy. Patří sice všechny do jednoho druhu, ale Petr si všechny tyto želvy galapážské velmi oblíbil. Tento příklad se jeví vcelku přijatelný, přičemž adjektivum galapážský je zde užito nerestriktivně. Je to z toho důvodu, že z předchozího kontextu jasně vyplývá, že želvy patřily pouze do jednoho druhu, a adjektivum galapážský jej zde pouze explicitně pojmenovává, aniž by nějak zužovalo denotaci jména v daném kontextu. Pokud je tomu skutečně tak, pak se vlastnosti prenominálních a postnominálních adjektiv z hlediska sledovaných vlastností neliší, jak je shrnuto v následující (částečné) tabulce. Český jazyk prenominální adjektiva (ambiguita) intersektivní nebo neintersektivní čtení restriktivní nebo nerestriktivní čtení postnominální adjektiva (ambiguita) intersektivní nebo neintersektivní čtení restriktivní nebo nerestriktivní čtení 1.4 Rozdíly mezi pre- a post-nominálními adjektivy V této podkapitole se budu zabývat vlastnostmi adjektiv, které je (podle Carlsona 16 ) možné označit jako stage-level property a individual-level property. Stage-level property označuje vlastnost časově omezenou (18). Individual-level property označuje atomickou vlastnost predikovanou individuu, jedná se o vlastnost časově neomezenou, nadčasovou (19). 16 CARLSON, G. Reference to Kinds in English. [online]. 1980, s [cit ]. Dostupné z: < 16

17 (18) Karel je hladový. (19) Karel je chytrý. Jako test toho, zda se jedná o stage-level nebo individual-level adjektiva, je možné využít časové určení. V případě (20) věta modifikovaná časovým určením dává smysl, adjektivum má tedy časově omezenou platnost. Naopak věta (21) ve spojení s časovým určením je negramatická. Adjektivum v tomto případě nelze vymezit časem. (20) a. Karel je hladový. b. Karel bude hladový za 2 hodiny. (21) a. Karel je chytrý. b. *Karel bude chytrý za 2 hodiny. Vyvstává otázka, jaké vlastnosti mají česká postnominální druhová adjektiva. Je nepochybné, že ve svém prototypickém užití označují tato adjektiva definující vlastnosti druhu, tedy něco, co je stálé pro všechny zástupce tohoto druhu. V okamžiku, kdy druh ztratí tuto vlastnost, stává se jiným druhem. V příkladech jako želva galapážská, nebo panda velká se tedy jedná o individual-level adjektiva: nelze totiž smysluplně prohlásit: (22) a. Tento druh pandy je panda velká. b. *Tento druh pandy bude za tři roky panda velká. (23) a. Tento druh želvy je z Galapág / želva galapážská. b. *Tento druh želvy bude za tři roky z Galapág / želva galapážská. Dosavadní snaha o nalezení postnominálního druhového adjektiva, které by se dalo klasifikovat jako stage-level, byla zatím bezvýsledná. V tomto kontextu je zajímavé, že kromě postnominálních druhových adjektiv existují i druhová adjektiva prenominální, např. suchozemská želva, zelený čaj, nealkoholický nápoj a další. Intuitivně lze rozpoznat, že třída prenominálních druhových adjektiva a třída postnominální druhových adjektiv nejsou identické. Mají odlišné vlastnosti, které lze odvodit prostřednictvím pojmu druh. V obou případech adjektiva odkazují k druhu, 17

18 nicméně se zdá, jako by se jednalo o dvě kategorie druhu. Je nezbytné poznamenat, že název nominální fráze obsahující postnominální druhové adjektivum v národních jazycích má svůj ekvivalent v latinském jazyce, zatímco pojmenování nominální fráze obsahující prenominální druhové adjektivum tento latinský ekvivalent nemá. Dalo by se říci, že v případě nominální fráze s postnominálním druhovým adjektivem se jedná o přirozený druh, na rozdíl od nominálních frází s prenominálním druhovým adjektivem, které jsou pravděpodobně vytvořeny uměle. Toto pozorování vede k myšlence, že pokud vytvoříme pro potřeby komunikace nějaký nový druh, pak adjektivum modifikující tento nový druh stojí v prenominální pozici. Na základě těchto poznatků lze vytvořit generalizaci o druhových adjektivech: Postnominální adjektiva jsou inherentním rysem substantiva, označují tedy inherentní vlastnost, zatímco prenominální adjektiva označují nahodilou vlastnost. Strukturu nominální fráze obsahující druhové adjektivum a substantivum lze zaznamenat následující syntaktickou formou: Toto tvrzení bude následně ilustrována na příkladu. V příští kapitole se budu věnovat predikátům, které jsou tzv. kind-level, tzn. lze je smysluplně přisoudit pouze druhu. Jedním takovým predikátem je být na vyhynutí/ být ohrožený. Pokud např. řekneme Panda velká je ohrožená, nebavíme se zde o jedinci, ale o druhu. Adjektivum ohrožený však jakožto druhové adjektivum je prenominální: (24) a. ohrožená panda velká b. *panda velká ohrožená c. *panda ohrožená velká Zároveň platí, že adjektivum ohrožená je nejenom kind-level, ale zároveň i stage-level, protože lze přirozeně říci: 18

19 (25) Tento druh pandy bude do tří let ohrožený. Dospějeme tedy k závěru, že postnominální druhová adjektiva jsou pouze individual-level (představují permanentní, neměnnou a definiční vlastnost), zatímco prenominální adjektiva mohou být stage-level, protože mohou označovat přechodnou vlastnost druhu (jako ohrožený). Nyní se pokusím objasnit, jak do této klasifikace zapadají druhová adjektiva. První vlastností druhových adjektiv, kterou se budu zabývat, je intersektivita. V předchozí kapitole byla předložena hypotéza a následně pomocí testování i ověřena, že postnominální druhová adjektiva mohou mít stejně jako nedruhová adjektiva intersektivní i neintersektivní čtení. Rozdíl spočívá v tom, že vlastnost intersektivity se u druhových adjektiv vztahuje pouze na druh, zatímco u nedruhových adjektiv se vztahuje na individua. V souvislosti s tímto tvrzením lze vyslovit predikce, že také prenominální druhová adjektiva mohou mít intersektivní i neintersektivní čtení. (26) a. Tento druh zvířete je suchozemská želva. b. Tento druh zvířete je želva. c. Tento druh zvířete je suchozemský. Na základě uvedeného příkladu je zřejmé, že druhové adjektivum suchozemský má intersektivní čtení. Z úsudku (26a) vyplývá (26b) i (26c), čímž byla potvrzena domněnka, že prenominální druhová adjektiva mohou mít intersektivní i neintersektivní čtení stejně jako postnominální druhová adjektiva. Jako neintersektivní čtení lze uvést (27): (27) Želva sloní patří mezi velké (druhy) želvy. Zde adjektivum velký má neintersektivní čtení: výraz želvy označuje množinu druhů, z nichž vybereme podmnožinu těch druhů, které jsou v kontextu ostatních druhů považovány za větší, než je želví standard. Druhová prenominální adjektiva se tedy liší od postnominálních tím, že mohou být stage-level, ale jinak dovolují jak intersektivní, tak neintersektivní čtení. Tuto 19

20 asymetrii se pokusím vysvětlit ve 3. kapitole. Tabulka níže je tedy prozatímním výsledkem testování. Český jazyk prenominální adjektiva (ambiguita) intersektivní nebo neintersektivní čtení restriktivní nebo nerestriktivní čtení stage nebo individual level postnominální adjektiva intersektivní nebo neintersektivní čtení (ambiguita) restriktivní nebo nerestriktivní čtení (ambiguita) individual level (neambiguita) Dalším rozdílem mezi pre- a post-nominálními druhovými adjektivy je různé chování superlativů. Cinque ve své studii 17 uvádí, že věty jako (28) mohou mít dvě interpretace, a sice (28a) a (28b). Interpretaci (28a) budeme podle Cinqueho říkat absolutní, interpretaci (28b) budeme říkat relativní. (28) Kdo z vás vylezl na nejvyšší horu? a. Kdo z vás vylezl na Mount Everest? (absolutní čtení) b. Kdo z vás vylezl na horu, která je vyšší než hora, na kterou vylezl někdo jiný ze skupiny? (relativní čtení) Postnominální druhová adjektiva mohou mít pouze absolutní čtení, a nemají relativní čtení, jak lze demonstrovat na následujícím příkladu: (29) Kdo z vás viděl sklípkana největšího? a. Kdo z vás viděl zástupce největšího druhu sklípkanů, a sice sklípkana největšího? (absolutní čtení) b. Kdo z vás viděl druh sklípkana, který je větší, než ten druh, který viděl někdo jiný ze skupiny? (relativní čtení) 17 CINQUE, Guglielmo. The Semantic Classification of Adjectives. A view from Syntax. In Studies in Chinese Linnguistics, Volume 35, Number 1. [online]. 2014, s [cit ]. Dostupné z: < 20

21 Pokud se nyní zaměříme na prenominální druhová adjektiva, zdá se, že ta mají pouze relativní čtení: (30) Kdo z vás viděl největšího sklípkana? a. Kdo z vás viděl zástupce největšího druhu sklípkanů, a sice sklípkana největšího? (absolutní čtení) b. Kdo z vás viděl druh sklípkana, který je větší, než ten druh, který viděl někdo jiný ze skupiny? (relativní čtení) Následující tabulka tedy shrnuje všechna zjištěná fakta: Český jazyk prenominální adjektiva intersektivní nebo neintersektivní čtení (ambiguita) restriktivní nebo nerestriktivní čtení (ambiguita) stage nebo individual level (ambiguita) relativní čtení (neambiguita) postnominální adjektiva intersektivní nebo neintersektivní čtení (ambiguita) restriktivní nebo nerestriktivní čtení (ambiguita) individual level (neambiguita) absolutní čtení (neambiguita) 1.5 Shrnutí Tato kapitola byla míněna jako náhled na adjektiva obecně a na problematiku adjektiv referující k druhu. Klasifikace druhových adjektiv na prenominální a postnominální, jejich charakteristika a stanovení jejich vlastností bude využita v další části práce. Ta je zaměřena na objasnění faktorů, které ovlivňují postavení druhového adjektiva a substantiva v syntaktické struktuře. Pozice druhového adjektiva a substantiva bude znázorněna ve formě syntaktického stromu. Prostřednictvím reformulování metody testování adjektiv z hlediska intersektivity bylo v této kapitole zpozorováno, že druhová adjektiva mohou mít intersektivní i neintersektivní čtení rovněž jako nedruhová adjektiva. Rozdíl mezi pre- a postnominálními adjektivy spočívá hlavně v tom, že vlastnost intersektivity se 21

22 u druhových adjektiv vztahuje na druh, nikoli na individuum. Z toho důvodu se pokusím v následující kapitole definovat pojem druh a v souvislosti s tím i možnosti, kterými lze referovat k druhu. 22

23 2 DRUH V souladu s teorií G. Carlsona bude v této kapitole pojednáno o pojmu druh a o vztazích mezi individui a druhy. Předložím přehled prostředků, kterými lze referovat k druhu, a uvedu způsob, prostřednictvím něhož lze referovat od druhu zpět k individuu. 2.1 Pojem druh Snažit se komplexně uchopit pojem druh se zdá být značně komplikované. Vzhledem ke skutečnosti, že je možné na druh pohlížet z několika různých hledisek, existuje několik definic. V obecném aspektu lze pojem druh vymezit jako třídu jednotlivců, které mají některé společné charakteristiky a vlastnosti odlišné od jiného druhu. 18 S ohledem na zaměření této práce se nebudu zaměřovat na pojetí druhu ve všech oblastech, ale pouze na pojem druh jako sémantickou kategorii. Pokud se hovoří o druhu ze sémantického hlediska, jedná se v souladu s koncepcí Carlosona o klasifikační systém, který je založen na denotacích nominálních, nebo druhových, výrazů jazyka. 19 Nejtypičtější použití druhu je v oblasti biologie, kde se kromě zavedených latinských názvů využívají i názvy v národních jazycích. Věty, které obsahují výrazy odkazující k druhu, vyjadřují často generalizaci (31). Nevztahují se na konkrétní události nebo charakteristiky a nazývají se věty generické 20. Na druhou stranu negenerické věty přesně vymezují danou skutečnost, týkají se nezávislých entit. (32). (31) Koza je býložravec. (32) Petrova koza má bílou srst. Věta (31) se vztahuje na všechny zástupce druhu koza. Generalizace je v tomto případě (a dalších podobných) spojená s celou větou, protože vyjadřuje obecnou 18 A class of individuals having some common characteristics or qualities; distinct sort or kind. Species. [online]. [cit ]. Dostupné z: < 19 When we speak of kinds, we intend a classification system that is based on the denotations of nominal expressions, or sortals, of the language. CARLSON, Gregory. Generic Reference. In Encyclopedia of Language and Linguistics. [online]. 2006, s. 1. [cit ]. Dostupné z: < 20 PELLETIER, Francis Jeffry. Introduction. In Kinds, things, and stuff: mass terms and generics. Vyd. 1. New York: Oxford University Press, 2010, s. 12. ISBN

24 pravdu. Jedná se tedy o generické věty. Na rozdíl od toho se věta (32) týká pouze jednoho konkrétního objektu, který má zároveň vlastnosti: být kozou a patřit Petrovi. Na základě dosavadních poznatků lze předpokládat, že generické výpovědi zahrnují celé věty odkazující k druhu (generické věty), nebo alespoň části vět, které mohou referovat k druhu (generické nominální fráze). Jak bude ovšem dokázáno níže, tyto dva způsoby nejsou jediné, které umožňují referenci k druhu. 2.2 Reference k druhu Dříve než se budu zabývat otázkou reference k druhu, považuji za vhodné uvést problematiku generické reference v širším kontextu. Pojetí genericity dle koncepce Krifky 21 v sobě zahrnuje dva fenomény: a) reference k obecným vlastnostem, b) reference k druhu. Reference k obecným vlastnostem představuje pravidelnost, která shrnuje skupiny jednotlivých epizod nebo faktů. 22 Tento jev lze ilustroval na příkladech 23 : (33) Jan kouří cigaretu po večeři. (34) Brambor obsahuje vitamín C, aminokyseliny, proteiny a thiamin. V příkladu (33) se nejedná o jednotlivé epizody, nýbrž o zvyk, tedy o druh generalizace přes události. Také příklad (34) neuvádí informace o konkrétním bramboru, ale o bramborách obecně. Generalizace je zde založena na vlastnostech jednotlivých entit (brambor). 24 Z uvedeného vyplývá, že reference k obecným vlastnostem je vlastností celé věty, nikoli pouze vlastností nominální fráze. 21 KRIFKA, Manfred. Genericity: An Introduction. In The Generic Book. Vyd. 1. Chicago: The University of Chicago Press c1995, s. 2. ISBN General property, that is, report a regularity which summarizes groups of paricular episodes or facts. KRIFKA, Manfred. Genericity: An Introduction. In The Generic Book. Vyd. 1. Chicago: The University of Chicago Press c1995, s. 2. ISBN John smokes a cigar after diner., A potato contains vitamin C, amino acids, protein and thiamin. KRIFKA, Manfred. Genericity: An Introduction. In The Generic Book. Vyd. 1. Chicago: The University of Chicago Press c1995, s. 3. ISBN Here (2a) does not report a particular episode but a habit some kind of generalization over events; and (2b) does not state something about a specific potato but about potatoes in general a generalization based on properties of individual potatoes. KRIFKA, Manfred. Genericity: An Introduction. In The Generic Book. Vyd. 1. Chicago: The University of Chicago Press c1995, s. 2. ISBN

25 Druhým případem genericity je reference k druhu. Dle Carlsona je generická reference obvykle chápána jako referencování k druhu věcí. 25 Výrazy referující k druhu neoznačují jednotlivost nebo skupinu, nýbrž denotují druh samy o sobě. Existuje několik způsobů, kterými lze referovat k druhu. V prvním případě je reference k druhu způsobená kvantifikací 26 nominální fráze, jak lze vidět na příkladu (35). (35). Lvi jsou masožravá zvířata. Z příkladu (35) lze usuzovat, že všichni lvi, jakožto zástupci druhu lev, jsou masožravá zvířata, nikoli pouze někteří z nich. Trochu jiným případem reference k druhu je příklad (36). (36). Telefon slouží k přenosu zvuku. Rovněž interpretací příkladu (36) není skutečnost, že by pouze jeden telefon nebo jen některé telefony sloužily k přenosu zvuku, nýbrž že telefony jako druh mají vlastnost sloužit k přenosu zvuku. Tyto modelové příklady poskytují důkaz pro tvrzení, že substantiva v těchto případech neoznačují jednotlivost (jeden telefon) nebo část celku (několik lvů), naopak referují k druhu, protože vyjadřují obecné zákonitosti platné pro všechny exempláře druhu (nebo jejich naprostou většinu). Z toho vyplývá, že reference ke druhu je vlastností některých nominálních frází, protože tyto nominální fráze zapříčiňují tuto referenci. 27 Nominální fráze typu (35), (36) se nazývají nominální fráze referující k druhu 28 nebo generické 29. V opozici k tomu stojí nominální fráze referující k objektu, které odkazují k jednotlivci, nikoli ke všem zástupcům určitého druhu. 25 Generic reference is usually understood as making reference to kinds of things. CARLSON, Gregory. Generic Reference. In Encyclopedia of Language and Linguistics. [online]. 2006, s. 1. [cit ]. Dostupné z: < 26 Za kvantifikátor lze považovat i plurál. 27 Reference to kinds is a feature of (some) noun phrases (NP), since it is (some) NPs that can accomplish reference. PELLETIER, Francis Jeffry. Generics: A Philosophical Introduction. In Kinds, Things, and Stuff: mass terms and generics. Vyd. 1. New York: Oxford University Press c2010, s ISBN kind-referring NPs 29 generic NPs 25

26 Nejpřesvědčivější důkaz pro druhovou referenci v sémantice plyne z predikátových pozic. 30 Hlavní vlastností těchto predikátů je, že jejich subjektem nemohou být všechny nominální fráze. Je nemožné je použít ve spojení s jednotlivci, lze je užít pouze v kombinaci s druhem. Pro jejich schopnost přisoudit nějakou schopnost přímo k druhu se označují jako kind-level predikáty. Níže jsou uvedené příklady takových predikátů: (37) Pandy jsou na pokraji vyhynutí. (38) Duby jsou rozšířeny především v mírných a subtropických oblastech. (39) Žárovka byla vynalezena Edisonem. Je zřejmé, že kind-level predikáty dávají smysl, pouze pokud se vztahují k druhu, nikoli k individuu. Tyto predikáty zahrnují všechny zástupce druhu, tedy: pandy jakožto druh jsou na vyhynutí, duby jakožto druh jsou rozšířeny, žárovka jakožto druh byla vynalezena. Kind-level predikáty lze užít ve spojení se substantivem vyjadřující singulár i plurál (40). (40) a. Pandy jsou na pokraji vyhynutí. b. Panda je na pokraji vyhynutí. Je důležité si uvědomit, že plurál v (40a) vytváří referenci k druhu pomocí kvantifikace přes individua. Důvod pro toto tvrzení je, že plurál zde nemůže kvantifikovat přes druhy (jedná se pouze o jediný druh). Kvantifikovat přes druhy lze, jak bude uvedeno níže, ale v (40a) k tomu nedochází. V případě spojení kind-level predikátu a substantiva vyjadřující singulár (40b) platí předpoklad, že na pokraji vyhynutí není pouze jeden jedinec pandy, nýbrž celý druh pandy. Nominální fráze v singuláru, které referují k druhu, se mohou kombinovat s kvantifikátory. Tyto nominální fráze, které se objevují v kontextu kvantifikátorů, jsou označovány jako taxonomické nominální fráze. Jejich chování je velmi podobné chování nominálních frází označující individua, avšak zároveň si ponechávají 30 The most convincing evidence for kind reference in the semantics stems from predicate positions. CARLSON, Gregory. Generic Reference. In Encyclopedia of Language and Linguistics. [online]. 2006, s. 3. [cit ]. Dostupné z: < 26

27 schopnost označovat druhy. Z toho důvodu mohou mít ambigní čtení, z nichž jedno odpovídá taxonomickému čtení. 31 Tato ambiguita umožňuje interpretovat nominální frázi jako referující k druhu a zároveň jako referující k individuu, jednotlivci. (41) a. Každá velryba je chráněna zákonem. 32 Nominální fráze velryba je determinována kvantifikátorem každý. Tuto větu lze interpretovat: (41) b. Každý jednotlivec, který má vlastnost být velrybou, je chráněn zákonem. c. Každý druh velryby je chráněn zákonem. V případě (41b) má věta existenciální interpretaci, protože referuje k individuu, zatímco v případě (41c) má generickou interpretaci, neboť odkazuje k druhu. Podle Carlsona je ve větě s taxonomickým čtením denotace hlavy jména rozdělena na poddruhy, ačkoli toto je dáno kontextově, protože existuje několik způsobů, jak sféru druhů přirozeně rozčlenit. 33 Je tedy zřejmé, že při taxonomické interpretaci vět není vhodné opomíjet přirozené vztahy mezi druhy a jejich poddruhy. Carlson předpokládá, že reference nominální fráze k druhu je možná, protože druhové nominální fráze nejsou derivovány lexikálně, nýbrž jsou výsledkem syntaktického procesu. 34 Dochází k závěru, že struktura nominální fráze referující k druhu lze zapsat syntaktickou formou, která umožňuje vysvětlit řadu vlastností, kterými disponují tyto nominální fráze. 31 taxonomic reading CARLSON, Gregory. Generic Reference. In Encyclopedia of Language and Linguistics. [online]. 2006, s. 1. [cit ]. Dostupné z: < 32 Every whale is protected by law. KRIFKA, Manfred. Genericity: An Introduction. In The Generic Book. Vyd. 1. Chicago: The University of Chicago Press c1995, s. 74. ISBN On taxonomic reading, the denotation of the head noun is partitioned into subkinds, though this is done contextually since there are multiple ways to naturally partition any domain. CARLSON, Gregory. Generic Reference. In Encyclopedia of Language and Linguistics. [online]. 2006, s. 1. [cit ]. Dostupné z: < 34 This sort of reference is possible because kind-nps are not lexically derived, but are the result of a syntactic proces. CARLSON, Gregory. Reference to Kinds in English. [online]. 1980, s [cit ]. Dostupné z: < 27

28 Struktura nominální fráze každý druh velryby lze zaznamenat následující syntaktickou formou: V tomto stromě je reference k druhu výsledkem aplikace významu slova druh na význam slova velryba. Reference k druhu je tedy v jistém slova odvozená. Zde pouze připomínám, že v případě singuláru (Panda velká je na vyhynutí) se však zdá, že k druhu mohou referovat i samotná substantiva. Kromě singuláru a plurálu mohou k druhu referovat i nepočitatelná podstatná jména (42a). Již z jejich názvu je zřejmé, že je nejde počítat na základě stejného principu jako počitatelná podstatná jména. Lze je ovšem měřit pomocí klasifikátorů. V souvislosti s jejich referencí k druhu je pozoruhodné, že nepočitatelné substantivum modifikované na substantivum počitatelné pomocí klasifikátoru vykazuje tendenci nereferovat k druhu (42b). (42) a. Ropa je směsí tekutých uhlovodíků. b.??? Barel ropy je směsí tekutých uhlovodíků. Zdá se, že nepočitatelné jméno ropa uzavřené klasifikátorem má generickou interpretaci omezenou pouze na množství ohraničené tímto klasifikátorem (42b), nikoli na veškerý objem ropy na zemi, jako je tomu v případě (42a). Takovéto věty (42b) bývají pro rodilé mluvčí jazyka většinou nepřijatelné. 28

29 2.3 Od druhu k individuu Jak bylo uvedeno výše, v češtině je možné kvantifikovat jak přes druhy, tak přes individua. Pro mou další práci však bude důležité to, že druhová adjektiva tvoří spolu se substantivem velmi těsnou syntaktickou jednotku. Tento fakt byl zmíněn již v 1. kapitole, kde bylo ukázáno, že prosté postnominální adjektivum se ke jménu přimyká těsněji než postnominální adjektivum rozvité (viz kontrast mezi pes domácí našeho souseda a kamarádka našeho souseda tančící v sále). Z hlediska syntaxe se tedy zdá, že druhové adjektivum se k substantivu připojuje jako první, ještě před genitivem. Tato syntaktická analýza je zachycena na obrázku níže: V tomto stromě výraz kočka referuje k druhu, a adjektivum domácí tento druh (restriktivně) modifikuje. Uzel NP-1 je tedy uzlem, který denotuje daný druh kočka domácí. Zároveň je důležité poukázat na to, že genitiv (našeho souseda) zde neoznačuje vlastníka druhu: označuje vlastníka individua. Zdá se tedy, že struktura výše je neadekvátní, protože POSS-NP se připojuje k uzlu označující druh. Tento problém se dá vyřešit tak, jak navrhuje Wągiel v návaznosti na Carlsonovu práci. Wągiel podle Carlsona předpokládá, že existuje relace R, která platí mezi druhem a příslušným individuem: platí, že každé individuum je ve vztahu R(eprezentace) k druhu 35, jinými slovy, že každé individuum nějakým způsobem reprezentuje druh. Přijmu zde hypotézu, že tato sémantická relace R je přítomna v syntaktické struktuře v podobě nulového morfému. Tento funktor se připojuje k substantivu, které označuje druh. Výsledkem jeho připojení je to, že převede druh na množinu individuí, 35 WĄGIEL, Marcin. From Kinds to Objects: Prenominal and Postnominal Adjectives in Polish. In Complex Visibles Out There. [online]. 2014, s [cit ]. Dostupné z: < 29

30 které tento druh reprezentují. Posesivní fráze je do struktury přidána teprve poté, kdy R změní typ denotace: 30

31 3 SYNTAKTICKÁ STRUKTURA DRUHOVÝCH ADJEKTIV VE SPOJENÍ SE SUBSTANTIVEM Cílem této kapitoly bude nalézt příčiny, které ovlivňují postavení druhových adjektiv a substantiva v syntaktické struktuře v českém jazyce. Počátek kapitoly bude zaměřen na postavení substantiva a postnominálních a prenominálních druhových adjektiv. Výsledkem bude propojení uspořádání substantiva a prenominálního adjektiva a substantiva a postnominálního adjektiva v syntaktické struktuře. Jejich vzájemné postavení bude znázorněno v podobě syntaktického stromu. V návaznosti na tato pozorování se pokusím objasnit příčiny, které vedou k jednoznačnému slovnímu pořádku substantiva a obou tříd adjektiv. 3.1 Syntaktická struktura substantiva a druhového adjektiva v postnominální i prenominální pozici Podle Wągiela 36 může být každé adjektivum v polském jazyce prenominální i postnominální. V českém jazyce mají adjektiva podobné chování jako v polštině. Mohou také stát v prenominální i postnominální pozici (43). Typickým příkladem jsou adjektiva označující barvy. (43) a. zelená muchomůrka b. muchomůrka zelená Adjektivum stojící v prenominální pozici (43a) označuje individuovou vlastnost muchomůrky, zatímco adjektivum v posnominální pozici (43b) označuje vlastnost druhu. Na základě těchto poznatků se lze domnívat, že prostá postnominální adjektiva referují v zásadě k množinám druhů (v tomto konkrétním případě k množině zelených druhů), nikoli k množinám individuí. Z hlediska syntaxe následuje toto adjektivum až za substantivem (husa domácí, hřib smrkový, lípa srdčitá). 36 WĄGIEL, Marcin. From Kinds to Objects: Prenominal and Postnominal Adjectives in Polish. In Complex Visibles Out There, [online]. 2014, s [cit. 15. únor 2016]. Dostupné z: < 31