Trial záplatou na bolístku jménem rallye

Transkript

1 Trial záplatou na bolístku jménem rallye Autor: Vlastimil Resl, :46 Rallyovou kariéru Josefa Čermáka předloni v květnu přerušilo dvanáctiměsíční odebrání licence Federací automobilového sportu za účast na zbraslavském závodě do vrchu v rámci EDDA Cupu. Přestože jeho trest již dávno vypršel, dravý pilot se dosud do našich nejprestižnějších šampionátů nevrátil. O nějakém zahálení však v jeho případě rozhodně nemůže být řeč. O jeho současných aktivitách a také jeho zpětném pohledu na dvojí metr při rozdělování trestů, jsem si Pepou povídal na jeho dílně večer po skončení Pražského Rallysprintu. Tvá rallyová kariéra byla přerušena předloni v květnu dvanáctiměsíčním odebráním licence za účast na zbraslavském závodě do vrchu v rámci EDDA Cupu. Jak celou kauzu vnímáš s odstupem času? Udělal bys dnes něco jinak? Netřeba mluvit o přerušení kariéry. Jedná se spíš o malou pauzu, započatou vlastně už havárií při seznamovacích jízdách na podzimní Rally Bohemia roku V tu chvíli jsem si uvědomil, že nejsem patřičně silný a zaopatřený, a celosezónní boj o body holt musím přenechat jiným. Sám jsem hodlal usilovat pouze o dílčí úspěchy. Má představa byla odjet v rámci přípravy několik dostupných závodů a posléze absolvovat pár velkých, pro mě drahých. Jenže nastala osudová chyba. Dá se říci, že moje vlastní. O riziku trestu jsem věděl hned po odeslání přihlášky do podniku v rámci EDDA Cupu. Jasně, řády musíme dodržovat. Jen nerozumím tomu, že jezdec, jdoucí si pro licenci do stejného patra téže budovy pod stejnou vlajkou, jen o pár dvířek blíže k výtahu, má jiné možnosti než jezdec, který dojde až na konec chodby.

2 Smutné je, že u motorek, kterým se věnuji ještě déle než automobilovému sportu, se za jezdce dokážou postavit a nad celou věcí se na národní úrovni zamyslet. Možná je to i díky jinému pohledu lidí pohybujících se v motocyklovém sportu, kde pak máme daleko více talentů. Mnohem více borců na dvou kolech má chuť do toho vůbec jít a zkusit si republiku či přebor na vlastní kůži. Dnes s odstupem času vidím, že i když dva roky utekly jako voda, nic se nezměnilo. Na školení jsem obdržel aktuální řády a víceméně na baru u kávy jsem zjistil minimum změn. Tím mám jasno. Jsem amatérský snílek, který se k závodění v autě dobýval mnoho let. Právě jako amatér si teď hodně uvědomuji končící éru opravdové rallye a začátek něčeho, čemu se tak jen říká. Velkých soutěží se účastní minimum posádek, jejich tratě jsou krátké. Hloupými a zbytečnými kauzami, jako je ta moje, se navíc Federace automobilového sportu jen připravuje o jezdce, ochotné soutěžit a investovat do závodění nemalé peníze. Momentálně nedovedu odhadnout budoucnost. Čekám proto na další vývoj cele věci a snažím se připravit na později. Proto jsem si našel v návratu k motorkám pro mne schůdnou cestu. Zatímco ty a Tomáš Drásta jste byli potrestáni nepodmíněně, další účastníci vlastnící licenci Federace automobilového sportu vyvázli s podmínkou či bez trestu. Čím si vysvětluješ a jak vnímáš tento dvojí metr? Každý učinil podle svého vědomí a svědomí. Já chci mít svědomí vždy čisté. Chci žít s tím, že jsem si stál za tím, o čem jsem pevně přesvědčen, že je správné a lidské. Dvojí metr při rozhodování určitě byl. To však není ostuda má, nýbrž federace. Ta mě a Tomáše víceméně zneužila jako exemplární případ toho, co může nastat v případě porušení některého z řádů. Tím si ale zároveň také zajistila, že mnoho jezdců k ní nepůjde. Nemají totiž zapotřebí ztrácet v pracovní den čas na nějaké disciplinárce, tím spíše, že ten sport vykonávají z lásky ve svém volném čase a za své peníze. Rádi by jeli Bohemku či jiné krásné české soutěže. Třeba však jen tu konkrétní jednou za rok a jinak třeba jen dostupnější kopce. Tady je kámen úrazu. Až tohle ti nahoře pochopí, budou nám vozový park závidět:-) všichni

3 Tomáš Drásta se po odebrání licence snaží bránit soudní cestou. Neuvažoval jsi o podobném postupu? Sleduješ jeho počínání? Celou situaci samozřejmě sleduji. Tomáš má dobrou myšlenku. Je jedinečný a jako člověka si ho strašně moc vážím. Ale jak dnes vidíte, jde o běh na dlouhou trať. V prvním momentu jsem také uvažoval, že musím něco podniknout. V tu chvíli jsem si však uvědomil právě to mé slabé zázemí. Došla mi nemožnost boje s autoklubem, když nemám ani na start v několika velkých soutěžích. Přestože tvůj distanc už dávno vypršel, na tratě soutěží pod Federací automobilového sportu ses dosud nevrátil. Proč? Znám tě jako závodníka tělem i duší a vím, že nedovedeš zahálet. Představil ses letos někde s cliem? A máš stále ještě corsu, se kterou jsi kdysi absolvoval své rallyové prvopočátky? Je to tak. Distanc vypršel jako voda a já nikde. Tedy ne tak docela. Každopádně pro automobilovou licenci pro závody FASu a FIA jsem si nedošel. Absence mě trošku trápí, ale nejsem schopen zajistit finance a závodit jednu sezónu za druhou. U volného poháru jsem byl schopen potřebný obnos sehnat. Vím, s jakým rozpočtem na rok mohu počítat a tím se řídím. Pomaloučku stavíme domeček a rozvíjíme moji malou firmu. Není to prostě lehké. Ale jak říkáš jsem závodník a nevydržím nezávodit. Loni i letos jsem absolvoval Kralovice. Navíc mě Dan Krob, můj dlouholetý kamarád a člověk, jehož si ohromě vážím, pozval na IC West Historic Nostalgii ke Lnářům. Dana znám už od mých patnácti let a věřte, když vám pořadatel řekne: Pepíku, strašně rád bych tě tady viděl jet!, tak prostě jet musíte. Takže jsem vytáhl clio a vyrazil. Mimochodem je zaparkované vedle tebou zmiňované corsy. Tu stále mám a nikdy jí nikomu nedám ani neprodám. S ní si ještě určitě trošku užijeme:-) legrace

4 Vedle tvých startů připravuješ krásný Ford Escort MK I pro tvého otce. Ten s ním vedle závodů do vrchu v rámci EDDA Cupu a podniků Revival míří i do soutěží. Můžeš tátovy výkony, plány a ambice zhodnotit a přiblížit původ vozu? (Smích) Tátovy výkony a ambice? Nemyslím, že zrovna já bych měl za něj hovořit. Oba dva však víme, že on je oproti mně závodník jiného jádra. Na závody si jede odpočinout a odreagovat. Chuť vyhrát ale samozřejmě má, to je jasné. Ostatně v tomhle jsem po něm. Vždy, když letos odjížděl z dílny beze mě, moc jsem mu držel palce alespoň na dálku. Moji přítomnost často znemožnily termínové kolize s motorkami. Fordka, jíž smím vždy jednou za čas ochutnat, historický původ nemá. Její první závodní metry proběhly až letos pod hlavičkou PCD Racing. Můžeme však říct, že momentálně je, krom motoru a pár detailů, k nerozeznání od originálu. Určitě nastane čas, kdy se dočká plné verze své homologace. V poslední sezóně jsi ale především uskutečnil velký návrat ke kořenům trialu. Bylo to po několikaleté pauze hodně složité? Jak právě uplynulou sezónu hodnotíš? Můžeš porovnat rallyovou a trialovou partu? Je to tak. Absolvoval jsem celou sezónu na trialové motorce. Návrat byl strašně těžký, sezóna však úžasná! Po té motorkářské pauze se mi nakonec comeback povedl výborně a s čistým štítem jsem si vyjel první výkonnostní třídu. Na poličce mám titul přeborníka a za sebou kousek jisté práce. Zpočátku jsem byl jak vykolejený. Musel jsem na sobě zapracovat. Závěrečné podniky jsem vyhrál. Díky týmu lidiček, který mám kolem sebe, je pro mě tento sport záplatou na velkou bolístku jménem rallye. Ano, těch dvacet skvělých lidí, tvořících Trial Team Beroun ( mi takzvaně pomáhá zapomínat. Auta mě strašně táhnou. Nejhorší je, že mi jdou ještě lépe, než motorky. Jinak porovnávat přátele z obou odvětví nejde. Ti, které jsem za dobu svého živůtka nasbíral ve všech činnostech, jsou většinou jen ti nejlepší nebo dobří.

5 Nedávno jsem na tvých stránkách objevil onboard tvého slavného skoku do rybníka s corsou v Kramolíně Jak na něj vzpomínáš s odstupem let a považuješ ho za tvůj největší karambol? Na ty časy vzpomínám velice rád! Strašně rádi si o nich s Dollíkem (tehdejší spolujezdec Roman Linhart, pozn. autora) povídáme. Byla to naše krásná doba a další společný karambol. Vždy jsem se snažil jezdit rallye hlavou. Při zpětném pohledu si vedle oné koupele v rybníce vybavím asi tři lehké chybičky. Zbývající odstoupení zavinila slečna technika, hlásící se většinou v nejméně vhodné okamžiky. Karambolů v závodech má být minimum. Je potřeba jet přesně. Když to nevyjde, nemělo by jít o nic velkého. Jelikož jedu-li precizně a mám dobře napsaný rozpis, krizová situace by měla nastat jen v případě zaspání či opomenutí. Velké rány je těžké soudit. Já se snažím dívat vždy jen na sebe a moji posádku. Kdyby to dělal každý, nehod by ubylo! Je jasné, že někdo z nás je lepším a někdo horším pilotem. Proto by měl každý z nás vždy ne jen někdy věřit jen sám sobě a vozu či motorce. Motoristická sezóna 2011 je minulostí. Co ty a rok 2012? Uvidíme tě za volantem nebo za řidítky? Máš nějaký nesplněný závodnický sen? Na nadcházející sezónu už se moc těším. Clio si určitě zase otestuji a absolvuji i každoroční školení jezdců, aby mi nic neuniklo. Pokud by se zadařilo, Bohemku bych moc rád jel. Jinak za volantem plánuji pouze Kralovice. Hromádka financí, za níž jsem závodil v dobách volného poháru, se příliš nezměnila. Nyní tak nemám co řešit. Z té hromádky zakoupím na příští rok úplně nový motocykl Gas Gas 300 Racing. Hodlám s ním odjet kompletní domácí velký mistrák a všechny evropské podniky. Co příští rok prozávodím v trialu, by v soutěžích spolklo jen startovné a pneumatiky. Pokud bych tedy zůstal věrný cliu. Jsem závodník a jako krteček v pohádce potřeboval kalhotky, já potřebuji závodit. Prostě návrat na plné obrátky. Třeba se díky tomu všemu jednou naplno vrátím k autům. Ale to jsou právě ty sny. Táta mě učí stát nohama na zemi a realita je daná. Nikdo to nemáme lehké. Sedět doma bych však nevydržel a dvě svezení za rok by mě nestačily. Závody a život s nimi spojený mám rád.

6 Proto nyní trial. Závěrem moc děkuji za možnost prezentovat se na serveru ewrc a též všem, kteří mi věří a podporují mě.