ROČNÍK IX ČÍSLO 6/2005 ZDARMA

Transkript

1 Sponzorem čísla je Komerční banka ROČNÍK IX ČÍSLO 6/2005 ZDARMA Zvolen nový rektor str. 4 Premiér: VŠB-TU jde správným směrem. str. 5 Miloš Zeman na EkF VŠB-TUO str Světový rok fyziky str. 8 Mezinárodní festival jazyků v Bruselu str. 9 Svátek strojařů mezinárodní strojírenský veletrh v Brně str. 10 Komerční banka, držitel ocenění Banka roku 2004 a Banka roku 2005 v České republice, připravila speciální nabídku bankovních produktů a služeb za zvýhodněných podmínek také pro studenty a zaměstnance VŠB -TU Ostrava.

2

3 úvodní slovo AKADEMIK»ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. öèfredaktorka MilÌ pedagogovè, milì studenti, KomerËnÌ banka vyzn v stejnè hodnoty, kterè jsou vlastnì vöem modernìm a fungujìcìm spoleënostem, tj. T MOV DUCH, INOVACE a PROFESIONALITA. Naöe t my jsou vûdy otev eny a p Ìstupny V m, mlad m a dynamick m lidem, kter m jsou naöe hodnoty blìzkè. Tyto hodnoty mohou p edstavovat z klad Vaöeho spïchu, vytv et Vaöi neopakovatelnou identitu a promìtat se do vöech oblastì a rovnì Vaöeho osobnìho i pracovnìho ûivota. KomerËnÌ banka byla univerzitnìmi studenty opakovanï pasov na za nejû danïjöìho zamïstnavatele v»r. Tato pozice je pro KB velk m ocenïnìm, jednak proto, ûe zìskala vav Ìny v konkurenci velmi siln ch spoleënostì, ale takè proto, ûe absolvent m vysok ch ökol vïnuje velkou pozornost pr vï i z pohledu zamïstnavatele. Moûn nevìte, ûe velk Ë st zamïstnanc KomerËnÌ banky v naöem regionu je tvo ena absolventy VäB ñ TechnickÈ univerzity Ostrava a t m vedenì Region lnì poboëky Ostrava nenì v tomto ohledu û dnou v jimkou. NenÌ tedy n hodou, ûe se KB kaûdoroënï ËastnÌ veletrhu pracovnìch p ÌleûitostÌ SymbiÛza, kde student m prezentuje moûnosti, proë a takè jak se p ipojit k t mu 7 tisìc zamïstnanc KB, kter obsluhuje vìce neû klient. Pro absolventy vysok ch ökol vytvo ila banka specializovan tzv. Young graduate program. RoËnÏ do tohoto programu KB p ijìm cca 40 absolvent vysok ch ökol, kte Ì naleznou uplatnïnì v r zn ch tvarech banky. Smyslem Young graduate programu je usnadnit tïmto nov m talent m start jejich profesion lnì karièry, sezn mit je hned na zaë tku s Ëinnostmi jednotliv ch sek, s tìm, jak funguje cel organismus banky. SouË stì YGP je takè semin v Pa Ìûi, v centr le SociÈtÈ GÈnÈrale. Tato v znamn bankovnì skupina, kter pat Ì k nejvïtöìm v EvropÏ, se stala v roce 2001 majoritnìm vlastnìkem KomerËnÌ banky. ProË se KB v bec zajìm o absolventy vysok ch ökol, de facto o lidi bez dlouhodobè praxe? To na kaûdè SymbiÛze vysvïtluje vedoucì n boru KB: ÑMajÌ spoustu energie, nov ch n pad, p in öejì novè pohledy, a jsou tak pro banku i jejì klienty z rukou dynamickèho v voje.ì KomerËnÌ banka ovöem myslì takè na to, ûe i studenti dnes pot ebujì Ëty, p ÌmÈ bankovnictvì, vïryö Student m nabìzìme konto Gaudeamus 2. Tento Ëet zahrnuje nap Ìklad mezin rodnì platebnì kartu s pojiötïnìm, 2 v bïry z bankomatu KB mïsìënï zdarma, telefonnì, internetovè Ëi java bankovnictvì, povolen debet aû do KË, slevovou kartu Euro<26 a zajìmavè slevy u ady partner. Student m nabìzìme takè vïr Gaudeamus, nap Ìklad na hradu ökolnèho, aù uû v»eskè republice, nebo v zahraniëì, p ÌpadnÏ na krytì dalöìch v loh, kterè ke studentskèmu ûivotu pat Ì. DÌky tomuto vïru m ûete zìskat finanënì pomoc od do korun, a to za velmi v hodn ch podmìnek, jako je nìzk rokov sazba a vyhodnocenì vïru zdarma. Se sv mi poûadavky se obracejte na n s a naöe kolegy v celè sìti poboëek KB, p ÌpadnÏ m ûete navötìvit naöe str nky kde zìsk te vìce informacì. KomerËnÌ banka, drûitel ocenïnì Banka roku 2004 a Banka roku 2005 v»eskè republice, p ipravila speci lnì nabìdku bankovnìch produkt a sluûeb za zv hodnïn ch podmìnek takè pro zamïstnance VäB ñ TU Ostrava. DÌky tèto nabìdce bude moûnè zìskat individu lnì slevy na produkty platebnìho styku a na vïrovè produkty. Zv hodnïnè produkty: Ëty ñ finanënì balìëek Perfekt konto, finanënì balìëek Expreskonto, finanënì balìëek A-konto (po dobu 1 roku zdarma) Moûnosti financov nì ñ PerfektnÌ p jëka, OsobnÌ vïr, kreditnì karta VISA Electron, kreditnì karta MasterCard TelefonnÌ bankovnictvì ExpresnÌ linka, internetovè bankovnictvì Mojebanka Ëty pro Vaöe dïti ñ DÏtskÈ konto, konto Gaudeamus 2 V ûenì studenti, v ûenì pedagogovè a zamïstnanci, p ejeme V m mnoho spïch ve VaöÌ pr ci, p i studiu a student m öùastnou volbu budoucìho povol nì. TÏöÌme se na V s jako naöe klienty, p ÌpadnÈ budoucì kolegy a dïkujeme za projevenou d vïru. T m vedenì region lnì poboëky Ostrava Doc. Ing. Ji Ì Loö k, CSc. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. ñ FS Ren ta Most nov ñ FEI Doc. Ing. Petr é rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov ñ ñ Katedra spoleëensk ch vïd Mgr. NadÏûda Pe inov ñ ñ Katedra jazyk Doc. RNDr. Irena Durdov, Ph.D. ñ ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov ñ ñ st ednì knihovna foto: Josef Pol k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk 1770 (E320) Ostrava-Poruba tel./fax: icentrum@centrum.cz Vyd v : INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentsk 1770/C Ostrava-Poruba tel.: Distribuce: vlastnì N klad: kus Uz vïrka p ÌötÌho ËÌsla: Toto ËÌslo vyölo: ZmÏna program je vyhrazena po adatel m Platnost kaûdè akce doporuëujeme ovï it telefonicky Za obsah reklamy odpovìd zadavatel Obsah p ÌspÏvk se nemusì shodovat s n zorem redakce ISSN AKADEMIK 6/2005 3

4 Akademický senát VŠB-TUO měl na svém zasedání dne 25. října 2005 velmi náročný úkol zvolit kandidáta na rektora školy pro období Návrhy na kandidáty z fakult byly dva: na současného rektora školy prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. a na prorektora pro vnější vztahy prof. Ing. Václava Roubíčka, CSc. Oba kandidáti prezentovali své volební programy na předvolebním shromáždění akademické obce, které se konalo dne 18. října. Samotn akt volby Ìdila volebnì komise, kter ozn mila v sledky tajnèho hlasov nì: prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. zìskal 29 hlas z celkovèho poëtu 38 hlasujìcìch a byl tak zvolen do funkce rektora pro dalöì volebnì obdobì. VolebnÌ program kandid ta na rektora VäB-TUO prof. Ing. Tom öe»erm ka, CSc. KrÈdo: ÑQuis quid agis, prudenter agas et respice finemì neboli ÑCokoliv dïl ö, dïlej prozìravï a mysli na konec!ì Strategick cìl Rozvoj VäB-TUO jako univerzity, kter je souë stì evropskèho vzdïl vacìho a v zkumnèho prostoru a souëasnï jako univerzity, na jejìû kvalitï bude z viset obnova a rozvoj regionu a jeho p emïna z regionu uhlì a ûeleza na region s uhlìm, ûelezem a modernìmi technologiemi. V tomto procesu nav zat na vöe pozitivnì, co se dosud vybudovalo, odstraúovat existujìcì problèmy, hledat a nalèzat eöenì zajiöùujìcì konkurenceschopnost VäB-TUO p i udrûenì konsensu zainteresovan ch subjekt, tj. akademickè obce, podnikovè a pr myslovè sfèry a st tu (MäMT, kraj a mïsto). KlÌËovÈ oblasti k plnïnì strategickèho cìle ñ vzdïl vacì Ëinnost ñ vïdeck a v zkumn Ëinnost ñ inovaënì aktivity pro pr mysl a podnikovou sfèru ñ ÌzenÌ a hospoda enì ökoly ñ investiënì rozvoj ökoly ñ vnïjöì vztahy ökoly ñ kvalita akademickèho ûivota a oblast ubytovacìch a stravovacìch sluûeb Zvolen nový rektor Strategick pl n jako prost edek k dosaûenì cìl V uveden ch oblastech musì b t analyzov n souëasn stav, jeho silnè a slabè str nky, vyt Ëeny cìle, kter ch chceme dos hnout a uveden zp sob jak jich dos hnout. VzdÏl vacì Ëinnost KlÌËov m pracoviötïm ökoly je katedra nebo institut, tam se rozhoduje o kvalitï tèto Ëinnosti, tam se vytv Ì vztah mezi uëitelem a studentem. Iniciativa a kreativita uëitele katedry je motorem inovacì a pozitivnìch zmïn, na jejichû konci je spïön absolvent. Role rektora je integrujìcì, spoëìvajìcì v dosaûenì konsensu s dïkany tak, aby silnè fakulty vytv ely v synergii silnou VäB-TUO. äkola musì mìt jednotn vnit nì systèm zabezpeëenì kvality, kter odpovìd poûadavk m vnïjöìho hodnocenì. SpoleËnÈ prvky reformy eöenè na celoökolskè rovni: ñ modularizace a prostupnost studijnìch program v souladu s ECTS, ñ nabìdka studijnìch program na z kladï spoleëenskè pot eby ñ eöenì studijnì ne spïönosti ñ internacionalizace ñ monitorov nì trhu pr ce a zamïstnatelnost absolvent ñ dostupnost informaënìch zdroj a jejich rozvoj ñ nabìdka mezifakultnìch studijnìch program ñ nabìdka studijnìch program v cizìm jazyku a motivace k nì ñ nabìdka celoûivotnìho vzdïl nì, technologie e-learningu ñ profesnì a jazykov r st nastupujìcìch pedagog ñrozvoj komunikaënìch a prezentaënìch dovednostì VÏda a v zkum I zde platì, ûe iniciativa a schopnosti tv rëì pr ce jsou individu lnì hodnoty a kolem univerzity je vytv et materi lnì a prostorovè podmìnky k realizaci tv rëìch ËinnostÌ a v dan ch podmìnk ch usilovat o motivujìcì systèm. Jakkoliv m m pochybnosti o procesu v bïru V zkumn ch z mïr v r a nesmi uji se s podcenïnìm institucion lnì podpory VäB-TUO, nem ûeme se nechat odradit a musìme usilovat o vytvo enì podmìnek pro: ñ kvalitnì projekty v r mci GA»R, GA AV, MéP ñ kvalitnì projekty v r mci NPV II, V zkumn centra II, V zkumnè z mïry 2007 na b zi t m vytvo en ch mezifakultnï, p Ìp. s jin mi subjekty ñ zapojenì doktorand a talentovan ch student magistersk ch program do projekt VV ñ orientaci VV Ëinnosti doktorand na pr myslovè doktor ty ñ partnerstvì s pr myslovou sfèrou a zahraniëìm k zìsk nì projekt v r mci MPO, Eureka, 6. a 7. r mcov program EU a vyuûitì partnersk ch kontakt mimoevropsk ch k posìlenì zahraniënì spolupr ce ve VaV. InovaËnÌ aktivity pro pr mysl a podnikovou sfèru Odborn Ëinnost pro tyto partnery s efekty do inovacì a vzniku mal ch firem na z kladï v sledk VaV, stejnï jako komercionalizace v sledk VaV by nemïly b t ÑdoplÚkovou ËinnostÌì jak je st le definuje z kon, n brû t etìm pilì em, na kterèm stojì modernì a konkurenceschopn vysok ökola, neboù vytv Ì dalöì zdroje, pom h zkvalitnit vzdïl nì i v zkumnou Ëinnost. Budu podporovat iniciativu v r mci hospod skè Ëinnosti kateder a stav a usilovat o budov nì Centra pokroëil ch a inovaënìch technologiì jako pilotnìho projektu pro inovaënì partnerstvì s pr myslem. ÿìzenì a hospoda enì ökoly Budu usilovat o dalöì zkvalitnïnì ÌzenÌ a profesionalizace ÌdÌcÌch ËinnostÌ s vyuûitìm manaûerskèho informaënìho systèmu, o dokon- ËenÌ certifikace SystÈmu ÌzenÌ jakosti dle ISO 9001 na celè VäB-TUO a p ijetì standard a postup pro zajiötïnì kvality ve smyslu dokument p ijat ch ministry Ëlensk ch zemì EU v Bergenu v letoönìm roce (ENQA Report). Vnit nì dïlenì vzdïl vacì dotace i dotace na specifick v zkum mezi fakulty chci odvodit od vyhodnocenì st vajìcìho systèmu v konnostnìch ukazatel s pravami, kterè naplnì poûadavky spravedlivèho, transparentnìho a motivujìcìho finanënìho ÌzenÌ. Hospoda enì ökoly musì b t vedeno odpovïdnostì kaûdèho pracoviötï ökoly na jednotliv ch rovnìch ÌzenÌ za prost edky ökoly. K z Ëtovatelnosti finanënìch prost edk bude vyuûìv n vnit nì a vnïjöì audit. Budu dnï peëovat o majetek ökoly a odstraúovat zbyteënou byrokracii. DobrÈ hospoda enì umoûnì v raznï zv öit platovè podmìnky. InvestiËnÌ rozvoj ökoly Budu pokraëovat ve sniûov nì vnit nìho dluhu, kdy rozvoj ökoly v poslednìch letech byl v p edstihu p ed vybudov nìm prostorov ch kapacit. Priority dalöì v stavby FBI, FAST, FEI, CPIT by mïly b t i politick mi prioritami kraje. VnÏjöÌ vztahy ökoly Chci pokraëovat v budov nì dobrèho jmèna VäB-TUO na b zi dobr ch v sledk vzdïl vacì, v zkumnè Ëinnosti a inovaënìch aktivit v odbïratelskè sfè e. DobrÈ jmèno ökoly musì mìt i adekv tnì medi lnì obraz, kter vytv Ì nejenom vedenì, ale absolventi, zamïstnanci a studenti. PÈËe o nïj v dom cìm i zahraniënìm mï Ìtku musì b t naöì spoleënou prioritou. spïch transformace regionu je podmìnïn dobr mi vztahy ökoly, ve ejnè spr vy a pr myslovè sfèry. Kvalita akademickèho ûivota Chci zv öit roveú komunikace mezi managementem, uëiteli a studenty s vyuûitìm on-line diskuze a hodnocenìm spokojenosti student i zamïstnanc s rovnì sluûeb poskytovan ch z rovnï ökoly. Budu podporovat sport a tïlov chovu, z jmovou Ëinnost student a kulturnì akce. Oblast ubytovacìch a stravovacìch sluûeb Budu usilovat o konkurenceschopnost tïchto sluûeb v nov ch podmìnk ch financov nì ke spokojenosti student a zamïstnanc. 4 AKADEMIK 6/2005

5 Premiér: VŠB-TU jde správným směrem Významnou návštěvu zažila naše VŠB-Technická univerzita Ostrava ve čtvrtek 6. října 2005, kdy k nám zavítal premiér České republiky Ing. Jiří Paroubek s doprovodem. Setkání se konalo u příležitosti oficiální návštěvy předsedy vlády v Moravskoslezském kraji, která zahrnovala mimo jiné i prohlídku haly Těžké mechaniky společnosti Vítkovice nebo sfárání do Dolu Lazy na důlním závodě Dukla. Na setk nì s vedenìm ökoly prezentoval rektor prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. panu premièrovi p edpokl danè cesty dalöìho rozvoje univerzity vë. novè formy spolupr ce univerzity s pr myslem v r mci projektu Centra pokroëil ch inovaënìch technologiì (CPIT) a v stavby novè Fakulty elektrotechniky a informatiky. Tyto modernì trendy podpo il svou prezentacì i dïkan Fakulty elektrotechniky a informatiky prof. Ing. Ivo Vondr k, CSc., kter p iblìûil vznik a fungov nì ICT clusteru a vysokou mìru spoleëenskè popt vky po absolventech fakulty. N slednï se pan premièr zajìmal o problèmy budov nì strategick ch pr myslov ch zûn v HrabovÈ, DolnÌ Lutyni v souvislosti s p edpokl dan m p Ìchodem investice spoleënosti Hyundai. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. Tajemnice rektora V z vïru setk nì pan premièr shrnul sv j dojem z n vötïvy naöi univerzity tìmto z pisem do kroniky ökoly: AKADEMIK 6/2005 5

6 MŠMT a OKD podpoří další rozvoj VŠB-TU Ostrava Uplynulé období bylo na naší univerzitě ve znamení vzácných návštěv. V pondělí 7. listopadu 2005 navštívila již podruhé naši školu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petra Buzková v doprovodu předsedy představenstva akciové společnosti Karbon Invest Zdeňka Bakaly. PanÌ ministrynï i pan p edseda se na setk nì s rektorem prof. Ing. Tom öem»erm kem, CSc. a prorektorem prof. Ing. V clavem RoubÌËkem, CSc. zajìmali o pot eby a budoucì rozvoj ökoly. Jedn nì se t kalo zejmèna investiënìho rozvoje, konkrètnï za azenì novè budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky do investiënìho pl nu MäMT, financov nì mlad ch vïdc a v stavby Centra pokroëil ch inovaënìch technologiì. Ministryně informatiky navštívila VŠB-TUO Dne 1. listopadu 2005 poctila svou návštěvou Ekonomickou fakultu VŠB-TU Ostrava ministryně informatiky České republiky Ing. Dana Bérová. V doprovodu poslance Parlamentu ČR a člena hospodářského výboru Zdeňka Kořistky přednesla studentům fakulty odbornou přednášku s názvem Rozvoj informačních technologií a jejich využití v moderní společnosti. Poté odpovídala na zvídavé dotazy více než stovky posluchačů. Pan p edseda ZdenÏk Bakala p islìbil Ëast OKD v konsorciu firem podporujìcìch vznik a rozvoj Centra pokroëil ch inovaënìch technologiì, p iëemû OKD m nejen garantovat odbornou Ë st rozvoje CPIT, ale takè se m st t v znamn m finanënìm partnerem celèho projektu. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. Tajemnice rektora ËastnÌci mïli moûnost se dozvïdït, co je to ekonomika zaloûen na znalostech a jak funguje informaënì spoleënost. MinistrynÏ podala informace o v znamnosti informaënìho sektoru, jehoû souë stì je tzv. ICT sektor, kter je definov n jako kombinace odvïtvì produkce v robk a sluûeb, jejichû smysl obecnï souvisì s elektronick m zachycov nìm, ukl d nìm, p en öenìm a poskytov nìm dat a informacì. ZmÌnila d leûitost odstranïnì poëìtaëovè negramotnosti a v znam port lu ve ejnè spr vy. KromÏ dalöìch informacì p edstavila ministrynï takè hlavnì cìle vl dy v oblasti informaënìch technologiì a n stroje, prost ednictvìm kter ch je vl da hodl realizovat. PotÈ jiû odpovìdala na dotazy z ËastnÏn ch, kterè se t kaly nap. sdìlenì dat registr ve ejnè spr vy, dostupnosti a zpoplatnïnì sluûeb spojen ch s vyhled v nìm informacì, moûnostì spolupr ce s vysok mi ökolami nebo takè elektronickèho podpisu. CelkovÏ pozitivnì dojem z p edn öky shrnul jeden z ËastnÌk, kter doslova ekl: ÑKoneËnÏ ministr, kter vì, o Ëem mluvì!ì 6 AKADEMIK 6/2005

7 N slednï se panì ministrynï p emìstila na rektor t, kde se konalo setk nì s vedenìm univerzity. Po kr tkèm p ivìt nì prezentovali rektor prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. a dïkan FEI prof. Ing. Ivo Vondr k, CSc. z mïry univerzity v oblasti rozvoje informaënìch technologiì, p iëemû zd raznili nutnost v stavby novè Fakulty elektrotechniky a informatiky, vybudov nì CPIT, vznik ICT klastru a dalöì aktivity ökoly zamï enè na rozvoj a vyuûìv nì modernìch technologiì ve vïdï a v zkumu i p i v ukovèm procesu. PanÌ ministryni se prezentovanè cìle ökoly natolik lìbily, ûe p islìbila spolupr ci hned v nïkolika projektech ministerstva, nap. p i tvorbï profilu absolventa oboru Informatiky nebo v projektu ministerstva s izraelsk mi IT firmami. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Miloš Zeman na Ekonomické fakultě VŠB-TUO Dne 18. října 2005 proběhlo v rámci turné spojeného s prezentací knihy Jak jsem se mýlil v politice setkání nejznámějšího českého důchodce z Vysočiny se studenty Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava. Po přivítání děkanem fakulty doc. Ing. Josefem Fialou, CSc. přednesl Ing. Miloš Zeman, CSc. v přednáškové aule situované v prostorách bývalého kina Vesmír přednášku na téma Alternativní scénář ekonomické reformy. V p edn öce zvl ötï zd raznil, ûe levicov (solid rnì) a pravicov (individu lnì) ekonomick p Ìstup se nemusì vûdy vyluëovat, a nab dal ËastnÌky, aby se nestali slep mi zast nci pouze jednè alternativy, ale naopak hledali pr nik, resp. komplement rnì Ëinky r zn ch p Ìstup. Je totiû zapot ebì poslouchat n zory a argumenty opaën ch stran, p em ölet o nich a hledat kompromis, pouze tak je dosaûeno svobodnè volby. PotÈ dal moder tor akce Bo ek Slez Ëek moûnost ËastnÌk m pokl dat svè dotazy. KromÏ student byli v plnèm s le s kapacitou 500 mìst takè z stupci ve ejnosti, a proto padaly dotazy z r zn ch oblastì, aù se jednalo o region lnì Ëi glob lnì tèmata, nebo tèmata zajìmajìcì mladou Ëi staröì generaci. ExpremiÈr se snaûil v odpovïdìch vystihnout nejen politick, ale takè ekonomick nebo soci lnì v znam danè vïci. Samoz ejmï neopomnïl zpest it diskusi sv mi bonmoty a trefn mi post ehy. ËastnÌci se ptali Miloöe Zemana na jeho n zory nap. na CzechTeck, zvolenì, p sobenì nebo odvol nì konkrètnìch politik, na stavbu d lnice D 47 nebo na st tnì investiënì pobìdky p edevöìm pro velkè nadn rodnì firmy. Pr vï poslednï zmiúovan tèmata spoleënï s podporou ve ejnï prospïön ch pracì vidì expremièr jako v znamnè n stroje pro snìûenì nezamïstnanosti, kter v moravskoslezskèm regionu dlouhodobï p evyöuje celon rodnì pr mïr. Z glob lnìch tèmat Miloö Zeman odpovìdal nap. na d sledky vstupu»eskè republiky do EU, kter podporuje, a na sv j vztah k euro stavï, s nìû sice souhlasì, ale z sadnï je proti zmïn m ÑdegresivnÌ proporcionalityì, tedy proti zmïn m v znamu hlasovacìch pr v, kterè p istupujìcìm Ëlensk m zemìm zaruëuje smlouva z Nice. Miloö Zeman se takè vyznal k obdivu ke t em politik m minulèho stoletì, k Masarykovi, Kennedymu a Churchillovi. S m sebe prohl sil za sklerotika, neboù: ÑJsou nejöùastnïjöìmi lidmi na svïtï, protoûe majì vöe, na co si vzpomenou.ì Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Foto: Kamila Wysoudilov AKADEMIK 6/2005 7

8 2005 Světový rok fyziky Před sto lety, v roce 1905, do té doby neznámý šestadvacetiletý Albert Einstein publikoval tři na svou dobu převratné práce, které nastartovaly novou epochu v dějinách přírodních věd: ï StatistickÈ vysvïtlenì Brownova pohybu molekul ï KvantovÏ mechanickè zd vodnïnì fotoelektrickèho jevu ï Formulace speci lnì teorie relativity Rok 1905 historici vïdy Ëasto naz vajì ÑAnnus mirabilisì ñ z zraën rok, protoûe tehdy zaz il Einstein v genius a vynesl fyziku na v slunì z jmu ve ejnosti. Einsteinovo jmèno se stalo synonymem vïdce a fyzika se tïöila zaslouûenè ctï a v ûnosti. V dneönì dobï sledujeme absolutnì disproporci mezi vztahem k p ÌrodnÌm vïd m a vyuûìv nìm technick ch aplikacì. ObecnÈ vnìm nì fyziky a jejìho v znamu v kaûdodennìm ûivotï paradoxnï kles, aëkoliv jsme jejìmi technick mi aplikacemi doslovnï zavaleni. I proto vyhl sila Organizace spojen ch n rod letoönì rok SvÏtov mi rokem fyziky. Jeho hlavnìm smyslem a cìlem je pomoci vr tit ztracenou pozici fyziky do povïdomì ve ejnosti. K tomuto silì se p ihl sil takè Institut fyziky naöì univerzity. V obdobì z Ì 2004 aû Ëerven 2005 p ipravili jeho pracovnìci cyklus popul rnìch p edn öek. V öirokèm spektru z historie a souëasnosti fyzik lnìch problèm se mohli studenti a pracovnìci naöì univerzity sezn mit Ñs fyzikou jako dobrodruûstvìm pozn nìì. Ohlas p edn öek byl mimo dn a svïdëì o z jmu o fyziku, pokud nenì p edmïtem zkouöky. ËastnÌci p edn öek se p esvïdëili, ûe pro pracovnìky Institutu fyziky (kter se postupnï vyvìjel na naöì univerzitï od roku 1895) to nejpodstatnïjöì platì st le: Odkr vat pro novè a novè generace student z konitosti p Ìrody a cesty jak jich vyuûìvat k uûitku n s vöech. Prof. RNDr. Petr Wyslych, CSc. Doc. Dr. RNDr. Ji Ì LuÚ Ëek Institut fyziky HGF Fyzika na naší univerzitě ( ) V roce 60. v roëì p emìstïnì VäB z P Ìbrami do Ostravy, v roce ÑSvÏtovÈho roku fyzikyì, si fyzik lnì pracoviötï naöì univerzity p ipomìn dvï jubilea: 110. v roëì vzniku ÑStolice matematiky a fysikyì na B ÚskÈ akademii v P Ìbrami v roce 1895 (souë stì ÑStoliceì byl ÑFysik lnì stavì) 50. v roëì samostatnè ÑKatedry fyzikyì na VäB v OstravÏ v roce ï Vernis û v stavy se konala v p tek 23. z Ì 2005 za Ëasti souëasn ch i d ÌvÏjöÌch pracovnìk fyzik lnìho pracoviötï, host ze spolupracujìcìch vysok ch ökol a spolupracovnìk fyzik na fakult ch naöì univerzity a vedenì HornickogeologickÈ fakulty. ï T û den se uskuteënil semin vïnovan historii fyzik lnìho pracoviötï (dopoledne) a souëasnèmu odbornèmu zamï enì K obïma v roëìm p ipravil Institut fyziky: ï V stavu v galerii budovy rektor tu trvajìcì do 7. Ìjna Institutu fyziky (odpoledne). Semin e se spoleënï se z stupci vedenì VäB-TUO a vedenì HGF z Ëastnilo 56 pracovnìk VäB-TU a host. Ti mïli moûnost se v devìti vystoupenìch sezn mit s historick m v vojem pracoviötï a souëasn mi koly eöen mi na Institutu fyziky. ï ÑJubilejnÌ almanachì p ipraven k obïma v roëìm pracovnìky Institutu fyziky, kter bylo moûnè realizovat takè dìky podpo e rektora VäB-TUO. Almanach obdrûeli vöichni n vötïvnìci v stavy a semin e. SlavnostnÌ atmosfèru zah jenì v stavy a semin e neovlivnila ani skuteënost, ûe kromï osobnìch p tel fyzik z ostatnìch fakult naöì univerzity bylo zastoupenì pozvan ch host z vedenì fakult minim lnì. HostÈ si toho nevöimli, ale pracovnìky Institutu fyziky tento fakt zamrzel. P es tento mal z drhel lze z vïrem konstatovat, ûe akce p ipravenè Institutem fyziky v jubilejnìm roce 2005 byly spïönè, protoûe zviditelnily naöe pracoviötï hlavnï mezi studenty a pracovnìky univerzity. ÑFyzikaì tady byla, je a bude i nad le slouûit v p ÌpravÏ student naöì univerzity p i technick ch aplikacìch v odbornèm studiu. Prof. RNDr. Petr Wyslych, CSc. Institut fyziky HGF 8 AKADEMIK 6/2005

9 Mezinárodní festival jazyků v Bruselu Symbolicky, v době oslav Evropského dne jazyků, jehož oslavy vyhlásila Rada Evropy na 26. září, se v Bruselu konal Mezinárodní festival jazyků FEEL. CÌlem festivalu, kter probìhal ve dnech 24.ñ v St. Gere Halle, bylo p edevöìm p edstavenì jednotliv ch jazyk ä rky VilamovÈ, Ph.D. a kulturnì vystoupenì Mgr. Libora FolvarËnÈho a Mgr. Anny FolvarËnÈ. Festivalu se rovnïû z Ëastnili z stupci VelvyslanectvÌ»eskÈ republiky,»eskè reprezentace p i EU v Bruselu, Ministerstva kultury»eskè republiky a»tk. novï p istoupivöìch 15 zemì st ednì a v chodnì Evropy do EvropskÈ unie. A neölo p itom jen o pouhè lingvistickè setk nì, ale o pestrè p iblìûenì jednotliv ch jazyk pomocì vöech smysl, a tak se ËastnÌci mïli moûnost sezn mit takè s kulturnìmi tradicemi a lidov mi zvyky, mohli vyzkouöet odliönè chuti n rodnìch jìdel a n poj a p i lidov ch pìsnìch ze vöech kout Ñnov Ëk ì v EU si mohli takè zazpìvat a zatanëit. A jelikoû byl festival urëen vöem vïkov m skupin m, tedy i dïtem a student m, mohli si rovnïû u jednotliv ch expozic zasoutïûit nap. ve znalostech geografie na mapï Evropy, v ËetbÏ b snì v r zn ch jazycìch, v rozpozn nì funkcì nïkter ch zajìmav ch p edmït Ëi v pozn v nì r zn ch druh n rodnìho ko- enì Ëichem. Festival se po oba dny tïöil velkè pozornosti mìstnìch i zahraniënìch n vötïvnìk, kte Ì zìskali adu zajìmav ch informacì o v öe zmìnïn ch zemìch a vyhr li ËetnÈ ceny, nap. v ukov kurz zvolenèho jazyka. Festival sv m spïön m pr bïhem p ispïl nejen k p iblìûenì jazyka a kultury nov ch zemì EU, ale rovnïû k nav zanì nov ch kontakt a v neposlednì adï k vzornè reprezentaci naöì Alma Mater VäB ñ TechnickÈ univerzity Ostrava. Tento festival organizovan v r mci projektu FEEL Socrates Lingua 1 ( probïhl pod z ötitou LitevskÈ reprezentace p i EU a VelvyslanectvÌ Litvy. Za»eskou republiku byla spoluorganiz torem a takè jedin m z stupcem Katedra jazyk VäB-Technick univerzita Ostrava, kterou v projektu jako partnera zastupujì vedoucì anglickè sekce PaedDr. Marcela Ad mkov a vedoucì katedry PhDr. Julie äv bov. Jejich cìlem na festivalu i v celèm projektu bylo a je propagace»eskè republiky, MoravskoslezskÈho kraje,väb-technickè univerzity Ostrava a Katedry jazyk VäB- TUO. Vöichni po adatelè vysoce ocenili spolupr ci s Ëeskou partnerskou univerzitou a k spïchu rovnïû p ispïla obïtav pomoc Ing. U p Ìleûitosti festivalu v Bruselu jsme takè navötìvili partnerskou univerzitu Polytechnique de Mons a prorektora prof. Christiana Bouquegneau. CÌlem n vötïvy bylo obnovenì partnersk ch vztah a nav z nì nov ch kontakt. ZajÌmavÈ moûnosti spolupr ce s touto univerzitou smï ujì do oblasti vïdy a v zkumu a mobilit doktorand a pedagog. Prorektor prof. Bouquegneau p islìbil svou Ëast na slavnostnì inauguraci na ja e p ÌötÌho roku. Katedra jazyk Foto: archìv ËastnÌk AKADEMIK 6/2005 9

10 Svátek strojařů mezinárodní strojírenský veletrh v Brně 47. mezinárodní strojírenský veletrh MSV a 3. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky Transport a Logistika proběhl na brněnském výstavišti v termínu 3. až 7. října TradiËnÏ v p edch zejìcìch letech, v dobï oëek v nì zah jenì zimnìho semestru novèho akademickèho roku na VäB-TU Ostrava, probìhal koncem mïsìce z Ì na brnïnskèm v staviöti mezin rodnì strojìrensk veletrh. LetoönÌ rok je vöak nïëìm v jimeën, strojìrensk veletrh byl netradiënï po - d n aû poë tkem Ìjna. D vodem tohoto posunu bylo respektov nì termìnu letoönìho nejvïtöìho svïtovèho veletrhu obr bïnì a mont ûe EMO Hannover ze strany po adatele BVV, jehoû kon nì bylo uskuteënïno v tradiënìm termìnu MSV z Ì NetradiËnÌ termìn MSV se niëìm neodrazil v poëtu vystavovatel, z jmu o letoönì Ëast nestaëilo ani vöech öestn ct veletrûnìch pavilon, proto na volnè ploöe A p ibyla oproti loúskèmu roku nov montovan hala U. V»eskÈ republice, ani jinde ve st ednì a v chodnì EvropÏ, nem me moûnost nalèzt jin veletrh, kter mìv pravidelnè zastoupenì vìce jak 2200 firem. LetoönÌ MSV byl port lem pro devït specializovan ch oborov ch celk pokr vajìcìch klìëovè oblasti pr myslovè v roby. P ipoëteme-li k nim i samostatn projekt Transport a Logistika, zjistìme, ûe se v BrnÏ uskuteënilo vlastnï deset v znamn ch pr myslov ch veletrh. Bien lnì veletrh dopravy a logistiky m za sebou mimo dnï spïönou premièru na p dï EU. T etì roënìk p ekonal oba p edchozì poëtem vystavovatel, zahraniënì ËastÌ i kvalitou doprovodnèho programu. P ihl öeno bylo p es 220 firem, mezi nimi 60 zahraniënìch, a poëet zastoupen ch zemì se zv öil ze 14 na 18. HlavnÌm oborov m tèmatem Ëty ic tèho sedmèho roënìku MSV byly vyhl öeny dynamicky se rozvìjejìcì obory ñ plasty, gum - renstvì a chemie. DalöÌch osm oborov ch celk (D lnì, hutnì, slèv rensk, keramick a skl sk technika; Materi ly a komponenty pro strojìrenstvì; Pohony, hydraulika a pneumatika, chladìcì technika klimatizace; Obr bïnì, tv enì a povrchovè pravy; Energetika a silnoproud elektrotechnika; Elektronika, automatizaënì a mï ÌcÌ technika, Ekotechnika) vëetnï nosnèho celku Plasty, gum renstvì a chemie zahrnujì v souëasnè dobï vöechny zn mè oblasti strojìrenskè v roby. Kdo z v s dosud dob e poëìtal, jistï dospïl k z vïru, ûe z desìti avizovan ch a v öe citovan ch oborov ch tèmat jedno chybì. Tento nedostatek v Ëtu oborov ch celk nenì zp soben jejich neznalostì, ale bylo zde myslem jej Ë steënï od ostatnìch oddïlit. Nem m v myslu v s d le napìnat, jen chci zd raznit (a snad sdìlìte i vy m j n zor), ûe des t celek V zkum, sluûby prolìn vöemi devìti celky a bez nïj by za p r let nebylo moûno uspo dat dalöì MSV. Z nep ebernèho poëtu po dan ch v stav a veletrh v BrnÏ je strojìrensk st le jednìm z nejvïtöìch l kadel vystavovatel a n vötïvnìk, neboù to byly pr vï stroje, kdo zapoëal sl vu brnïnskèho v staviötï. Samoz ejmï se za tu dobu zmïnilo jak samo v staviötï a charakter veletrh, tak i stroje. Ty jsou mnohem dokonalejöì, v konnïjöì, ÌdÌ je vïtöinou poëìtaëe, ale strojìrenstvì je v nich st le obsaûeno a kdo z v s m ke stroj m blìzko, jistï pociùuje tu nepopsatelnou vnit nì rozkoö a ctu p i vz jemnèm setk nì. Mottem letoönìho MSV byly Ñstroje a myölenkyì. V duchu tèto ideje byl veletrh zastoupen i adou st ednìch a vysok ch ökol. Fakulta strojnì VäB-TUO prezentovala svou pedagogickou, vïdeckou a v zkumnou Ëinnost jednotliv ch kateder v prvnìm podlaûì pavilonu A1 ve st nku Ë. 2. VeletrûnÌ st nek FS VäB-TUO byl v pr bïhu pïtidennìho kon nì MSV navötìven adou pedagog a student st ednìch ökol, souëasn ch student a Ëeho si obzvl öù cenìme i b val ch absolvent, pracujìcìch v souëasnosti jako z stupci vystavujìcìch firem, Ëi pouze n vötïvnìk MSV. Dojemn m z ûitkem je jak vlastnì spoleënè setk nì, tak i diskuze nad souëasnou rovnì strojìrenstvì v»r, jakoû i skuteën z jem b val ch absolvent o dïnì, stav a souëasnost v uky na FS VäB-TUO. Dovolte mi tìmto podïkovat dïkanu prof. Ing. Petru Horylovi, CSc. a prodïkance Ing. SylvÏ Dr bkovè, CSc. za p Ìpravu organizace a finanënì podporu na realizaci veletrûnìho st nku, jakoû i vedoucìm kateder a institut za zap jëenè veletrûnì expon ty. Text a foto: Doc. Ing. Leopold Hrabovsk, Ph.D. Institut dopravy FS 10 AKADEMIK 6/2005

11 Hospodářská politika nových členských zemí EU Ekonomická fakulta VŠB-TUO přivítala ve dnech 22. a 23. září 2005 účastníky V. ročníku mezinárodní vědecké konference s názvem Hospodářská politika nových členských zemí EU. Pořadatelem konference byla Katedra národohospodářská EkF a záštitu nad ní převzal děkan EkF VŠB-TUO doc. Ing. Josef Fiala, CSc. Konference nav zala na dobrou tradici, zaloûenou v p edchozìch letech v podobï spïönè realizace Ëty p edchozìch roënìk mezin rodnìho vïdeckèho semin e vïnovanèho hospod skè politice tranzitivnìch zemì. CÌlem konference bylo vytvo it pracovnì prost edì, ve kterèm mohly b t diskutov ny a prezentov ny v sledky eöenì v zkumn ch pracì a projekt z oblasti ekonomick ch a spoleëenskovïdnìch jev a proces nab vajìcìch po vstupu nov ch zemì do evropskèho prostoru na aktu lnosti. Konference byla tedy urëena p edevöìm z jemc m z vysok ch ökol, v zkumn ch stav, bankovnìch dom a dalöìch institucì. JejÌ nedìlnou souë stì byla rovnïû prezentace v sledk student doktorskèho studia. Konferenci slavnostnï zah jila jejì odborn garantka doc. Ing. Christiana Klikov, CSc. a ESF rovné příležitosti pro všechny Ostravská univerzita v Ostravě (jako žadatel a příjemce) ve spolupráci s Vysokou školou báňskou Technickou univerzitou Ostrava (jako partnerem) a Slezskou univerzitou v Opavě (jako partnerem) byla úspěšná ve veřejné soutěži v rámci Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů, opatření Podpora terciálního vzdělávání, výzkumu a vývoje, program podpory 15.D Rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje, a projekt: Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v Moravskoslezském kraji a jeho realizace byl schválen k realizaci. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. HlavnÌ kontaktnì osobou, zodpovïdnou za odbornou roveú projektu je doc. Ing. Cyril Klimeö, CSc. vedoucì Katedry informatiky a poëìtaë OstravskÈ univerzity. V r mci projektu byl ustanoven ÌdicÌ t m, jehoû Ëleny jsou za VäB-TUO prorektor pro vïdu a v zkum doc. Dr. Ing. VladimÌr Kebo, pracovnìci Centra transferu technologiì Ing. Alice éelaskov, Ing. Silvie äevëìkov a manaûer projektu CPIT Ing. V clav Lukeö. CÌlem projektu je vytvo enì systèmu dalöìho vzdïl v nì pracovnìk v zkumu a v voje vysok ch ökol a institucì v MoravskoslezskÈm kraji a jeho realizace. V projektu bude podporov no vzdïl v nì zejmèna dospïl ch lidì v regionu vëetnï jejich nutn ch rekvalifikacì v svojì zdravicì p ispïl i dïkan EkonomickÈ fakulty doc. Ing. Josef Fiala, CSc. N sledovalo plen rnì zased nì, na nïmû se sv mi p ÌpÏvky vystoupili prof. Ing. Milan é k, CSc. (VäEM Praha), Ing. VÌt Ruprich (n mïstek prim tora SMO) a Ing. Luboö Kom rek, Ph.D. (»NB Praha). Prezentace v zkumnè Ëinnosti ËastnÌk pak probìhaly v jednotliv ch sekcìch zamï en ch na konkrètnì ekonomickè problèmy. Nejen hostè, ale takè studenti, tak mohli navötìvit sekci VybranÈ problèmy hospod skè politiky EU, Trh pr ce zemì EU, VnÏjöÌ hospod sk politika zemì EU, MÏnov politika zemì EU, Fisk lnì a daúov politika zemì EU nebo P ÌmÈ zahraniënì investice v zemìch EU. Organiz to i p ipravili pro ËastnÌky rovnïû mal kulturnì program, a to proch zku po centru mïsta, prohlìdku SlezskoostravskÈho hradu, n vötïvu RadniËnÌ vïûe s odborn m v kladem apod. V z vïru prvnìho dne jedn nì samoz ejmï nechybïl neform lnì raut v prostor ch menzy na Re lnì ulici a n slednè sezn menì se s proslul m ostravsk m noënìm ûivotem. KromÏ celè ady propagaënìch p edmït o VäB-TUO, N rodohospod skè kated e EkF a Statut rnìm mïstï OstravÏ zìskali ËastnÌci konference rovnïû tiötïn sbornìk abstrakt s p iloûen m CD obsahujìcìm plnè verze p ednesen ch p ÌspÏvk, jehoû vyd nì finanënï podpo ilo Statut rnì mïsto Ostrava. VÏ Ìme, ûe i p ÌötÌ roënìk konference, kter chce N rodohospod sk katedra po - dat p i p Ìleûitosti 30. v roëì vzniku EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava v roce 2007, bude stejnï hodnotn a spïön. Ing. Zuzana KuËerov, Ph.D. Ing. Ji Ì Balcar Katedra n rodohospod sk EkF Foto: Ing. Ji Ì Balcar souladu se strategiì rozvoje regionu a pot ebou nov ch kvalifikacì lidì a jejich budoucì adaptability na novï vznikajìcì poûadavky trhu pr ce. D raz bude kladen na udrûenì vzdïlan ch lidì v regionu a jejich vzdïl v nì smïrem k moûnosti jejich pracovnìho uplatnïnì v regionu. VzdÏl vacì systèm se bude zab vat dalöìm vzdïl v nìm v oblasti ÌzenÌ (managementu) projekt v zkumu a v voje, ÌzenÌ kvality dosahovan ch v sledk v zkumu a v voje, ÌzenÌ ochrany duöevnìho vlastnictvì a transferu technologiì, inovaënìm podnik nìm a podnik nìm ve v zkumu. CÌlov mi skupinami budou manaûe i, akademiëtì pracovnìci vysok ch ökol, studenti magistersk ch a doktorsk ch studijnìch program a zamïstnanci institucì v zkumu a v voje MoravskoslezskÈho kraje. Takto kvalifikovanì pracovnìci jsou d leûit m p edpokladem pro dalöì rozvoj a hospod sk r st MoravskoslezskÈho kraje. Doc. Dr. Ing. VladimÌr Kebo Prorektor pro vïdu a v zkum AKADEMIK 6/

12 Sbírka historických měřických přístrojů akademika F. Čechury na Institutu geodézie a důlního měřictví VŠB-TUO K nejstarším oborům vyučovaným na Vysoké škole báňské Technické univerzitě Ostrava patří studijní obor Důlního měřictví. Již 7. prosince 1907 byla Výnosem Ministerstva orby na Vysoké škole báňské v Příbrami úředně ustavena Stolice geodézie a důlního měřictví, později Katedra důlního měřictví a dnes Institut geodézie a důlního měřictví na Hornicko-geologické fakultě VŠB-TUO. Právě na tomto institutu existuje velmi vzácná a poměrně málo známá sbírka historických měřických a geodetických přístrojů a pomůcek. SbÌrka vznikla na zaë tku dvac tèho stoletì z sluhou v znamnè osobnosti d lnìho mï- ictvì akademika Frantiöka»echury ( ).»echura v roce 1920 nastoupil na Stolici d lnìho mï ictvì a geodèzie VysokÈ ökoly b ÚskÈ v P Ìbrami jako jejì p ednosta a mimo dn a pozdïji dn profesor. V letech se stal rektorem VysokÈ ökoly b ÚskÈ, tehdy jiû se sìdlem v OstravÏ. Jeho z sluhou byla v roce 1951 z Ìzena samostatn specializace - d lnì mï ictvì. Na VäB pracoval aû do roku 1957, kdy odeöel do d chodu a sbìrku vïnoval kated e. Katedra d lnìho mï ictvì tuto sbìrku d le spravovala, provozovala, doplúovala a naöla jì d stojnè prostory v are lu VäB-TUO. U p Ìleûitosti 100. v roëì narozenì akademika Frantiöka»echury v roce 1987 byla sbìrka pojmenov na po svèm zakladateli. PrvnÌ expon ty byly po Ìzeny jiû v roce Jedn se o v robky firmy Tesdorpf, Stuttgart jako nap. repetiënì teodolit, etïzec, stolnì libela a dalöì. Svou v robou nejstaröìm p Ìstrojem je zrcadlov goniograf z roku 1877 firmy M ller v Terstu. PoËetnÏ nejvïtöì zastoupenì m firma Josef a Jan FriË, Praha ñ 43 expon t. SbÌrka obsahuje celkem 398 poloûek, z toho 108 r zn ch typ teodolit, 15 tachymetr a tachografometr, 52 nivelaënìch p Ìstroj, 11 star ch poëìtacìch stroj, hornickè kompasy, p sma, topografickè soupravy, vyn öecì soupravy a dalöì geodetickè pom cky r znèho st Ì. Je zde moûno na malè ploöe shlèdnout technick v voj d lnï mï ick ch a geodetick ch p Ìstroj celkem 73 jemnomechanick ch dìlen z celèho svïta.» st sbìrek tvo Ì expon ty dom cì v roby - p edevöìm v robky firem Josef a Jan FriË Praha, Srb a ätys Praha, R. M. Brandeis Praha, O. Spitra Praha. Nelze takè opomenout p Ìstroje vyr bïnè n. p. Meopta Praha. ZahraniËnÌ v roba je zde zastoupena firmami z Rakouska, NÏmecka, äv carska, b valèho SSSR, MaÔarska, Francie, Anglie atd. V letech 2004 a 2005 probìhala p estavba celè sbìrky a jejì archivace vëetnï novèho vybavenì v stavnìho prostoru. Dne byly tyto rekonstruovanè prostory opït otev eny. SlavnostnÌho aktu se ujal dïkan Hornicko-geologickÈ fakulty prof. Ing. Jaroslav Dvo Ëek, CSc. spolu s vedoucìm Institutu geodèzie a d lnìho mï ictvì prof. Ing. Janem Schenkem, CSc. Vznikl tak opravdu d stojn st nek pro tuto sbìrku, kter je zp ÌstupnÏna jak pro studentskou, odbornou, ale i laickou ve ejnost. PodÏkov nì pat Ì p edevöìm vedenì Hornicko-geologickÈ fakulty VäB-TU Ostrava a drobn m sponzor m z ad technickè praxe za jejich finanënì p ÌspÏvky, kterè umoûnily sbìrku zrekonstruovat a rozöì it, stejnï tak jako pracovnìk m Institutu geodèzie a d lnìho mï ictvì, za jejich dob e odvedenou pr ci. Ing. Hana ätïp nkov Institut geodèzie a d lnìho mï ictvì HGF Workshop doktorandů WOFEX 2005 Ve dnech 21.ñ se konal t etì roënìk workshopu WOFEX. WO- FEX je workshop doktorand Fakulty elektrotechniky a informatiky VäB- TechnickÈ univerzity Ostrava. Z Ëastnilo se 135 doktorand se 105 odborn mi pracemi v 9 sekcìch. Studenti zde mohou porovn vat svè teoretickè i praktickè znalosti a prezentovat je jak p ed odbornìky fakulty, tak i p ed dalöìmi studenty a z - stupci firem, kte Ì sledujì kvalitu v zkumn ch pracì student doktorskèho studia. MladÈ talenty podporujì i v znamnì hr Ëi svïtovèho elektrotechnickèho trhu: spoleënosti Schneider Electric a divize Automatizace a pohony spoleënosti Siemens. Studenti, kte Ì dos hli nejlepöìch v sledk byli ocenïni cenou dïkana FEI VäB- TUO. SpoleËnost Schneider Elektric zaujala pr ce na dokumentografickèm systèmu AmphorA, kterou ocenila elektronick m di em pro jejìho autora Ing. Pavla Moravce z po dajìcì fakulty. Ing. Jana MlateËkov FEI VäB-TUO Foto: Ing. Pavel Moravec 12 AKADEMIK 6/2005

13 Podzim ve znamení konferencí Ekonomické fakulty V podzimních měsících letošního roku proběhla na Ekonomické fakultě VŠB-TUO řada odborných konferencí kateder, které byly předzvěstí blížící se celofakultní konference v roce 2007, kdy si fakulta připomene 30 let své existence. Ve dnech 7. a 8. z Ì se konal v hotelu Harmony Club v OstravÏ p i p Ìleûitosti 20. v roëì zaloûenì Katedry financì EkF VäB-TUO 5. roënìk mezin rodnì konference s n zvem ÑFinanËnÌ ÌzenÌ podnik a finanënìch institucìì. V vodu vystoupila vedoucì Katedry financì doc. Dr. Ing. Dana Dluhoöov, kter shrnula a popsala historii a Ëinnost katedry vëetnï moûnèho v voje do budoucna. V panelovè Ë sti vystoupili prof. Dr. Ing. Jan Frait, Ëlen bankovnì rady»nb, Ing. Viktor Kotl n, Ph.D., hlavnì ekonom»eskè spo itelny a Ing. Ond ej Schneider, Ph.D. z Institutu ekonomick ch studiì UK Praha. Jedn nì v n sledujìcìch dìlëìch odborn ch sekcìch bylo vïnov no problematice finanënìho ÌzenÌ podnik, oceúov nì podnik, finanënì anal ze, ÌzenÌ a modelov nì finanënìch rizik, oceúov nì finanënìch deriv t, pojiöùovnictvì, bankovnictvì, kapit lov ch trh a obecnè ekonomickè teorii. V podobnèm termìnu (7. aû 9. z Ì) se v hotelu Prosper na»eladnè uskuteënil 6. roënìk mezin rodnì konference ÑStrategic Management and its Support by Information Systemsì po danè Katedrou informatiky v ekonomice EkF VäB-TUO. Po vystoupenì odbornèho garanta prof. Ing. Jind icha Kaluûi, CSc. zah jil jedn nì dïkan fakulty doc. Ing. Josef Fiala, CSc. Z mnoha mimofakultnìch p ÌspÏvk lze vyzdvihnout nap. refer t prof. Maurice Yollese z Liverpool John Moores University, prof. Sebastiana Greena z University College Cork, doc. Ing. Petra Doucka, CSc. z VäE Praha a prof. Ing. ZdeÚka Moln ra, CSc. z UTB ve ZlÌnÏ. TÈmata p ÌspÏvk reagovala na aktu lnì problèmy strategickèho managementu, efektivity a transformace podnikatelsk ch proces, bezpeënosti informaënìch systèm a implementace informaënìch technologiì. V termìnu 13. aû 15. z Ì probïhl na fakultï 6. roënìk mezin rodnì vïdeckè konference ÑVe ejn ekonomika a spr va 2005ì po danè Katedrou ve ejnè ekonomiky EkF VäB-TUO. Konference byla zamï ena na problematiku reformy ve ejnè spr vy, reformy ve ejn ch financì a zvyöov nì efektivnosti a kvality ve ve ejnèm sektoru. NejbliûöÌ koly centr lnìch org n p edstavili z stupci Ministerstva vnitra editel odboru modernizace ve- ejnè spr vy Ji Ì Marek a editel odboru rozvoje zemnì ve ejnè spr vy Jaroslav MaröÌk. Jako aktu lnì problèmy se v r mci tematick ch blok konference diskutovala zejmèna problematika d chodovè reformy, organizaënì formy existence nemocnic, financov nì a spolupr ce obcì, problematika financov nì ve ejnèho sektoru v oblasti tïlov chovn ch za ÌzenÌ, financov nì resortu obrany, prognûzov nì, koncipov nì a pl nov nì ve ve ejnèm sektoru, ot zky ve ejnèho sektoru a spr vy v kontextu ËlenstvÌ v EU. Sou- Ë stì konference bylo jedn nì Asociace ve- ejnè ekonomie. Ve dnech 22. a 23. z Ì se uskuteënil na fakultï 5. roënìk mezin rodnì vïdeckè konference s n zvem ÑHospod sk politika nov ch Ëlensk ch zemì EUì po danè Katedrou n rodohospod skou EkF VäB- TUO, o tèto konferenci p in öìme samostatn Ël nek na str. 7. BÏhem 3. a 4. listopadu se konala mezin - rodnì konference Katedry pr va EkF VäB- TUO ÑV uka pr va pro ekonomyì. LetoönÌ konference se konala v RoûnovÏ pod RadhoötÏm, v p ÌjemnÈm prost edì hotelu Relax. Odborn mi garanty konference byli prof. JUDr. Josef BejËek, CSc. z MU Brno a JUDr. Bohuslav Halfar z EkF VäB-TUO, kter konferenci slavnostnï zah jil. KromÏ nich vystoupili takè nap. prof. Dr. Mgr. Ing. Alexander BÏlohl vek, Dr.h.c. z EkF VäB-TUO, Dr. Taras Finikov, Ph.D., Dr. Victor Alkema, Ph.D z Economics and Law University Kiev, doc. JUDr. Mikul ö Sabo, CSc. z EkonomickÈ univerzity v BratislavÏ a doc. Radim ValenËÌk, CSc. (Vysok ökola finanënì a spr vnì Praha). Konference sv m zamï enìm a n slednou rozpravou p ispïla k souëasnè akademickè diskusi o zkvalitnïnì v uky pr va na nepr vnìch fakult ch. P Ìnosem je takè dohodnutì dlouhodobè spolupr ce mezi EkF VäB- TUO a Ukrajinskou univerzitou ÑKROKì Economics and Law University Kiev. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF V ûenì kolegovè a p telè studenti, po roce si V m dovoluji p edstavit Studentskou komoru AkademickÈho sen tu (SK AS), kter v jarnìch mïsìcìch proöla rozs hlou person lnì obmïnou. Pro naöe kolegy, kte Ì usedli do lavic a posluch - ren poprvè, dod v m, ûe SK je vrcholn org n, zastupujìcì studenty VäBñTUO. P edseda SK je Ëlenem Kolegia rektora, kde m ûe prosazovat z jmy student.»lenovè SK jsou Ëleny poradnìch org n a komisì, z izovan ch AS a jsou tedy jako dnì ËlenovÈ akademickè obce spoluodpovïdnì za veökerè dïnì na naöì ökole. V minulèm roce jsme, a dovolìm si tvrdit, ûe spïönï, zvl dli rozs hlou reformu ubytov nì student. Zav dïnì tzv. ÑubytovacÌho stipendiaì probïhlo na naöì univerzitï z sluhou zodpovïdn ch pracovnìk, ale i dìky studentsk m z stupc m, mimo dnï hladce a s optimismem sledujeme fungov nì tèto z sadnì zmïny v praxi. SK se aktivnï zapojila do dïnì na celost tnì rovni, zav dïnì z kona o zamïstnanosti, debat o zav dïnì ökolnèho Ëi snahu o zlepöenì souëasnè situace handicapovan ch student. Na p dï naöì univerzity se aktivnï snaûìme zapojit do debaty o hodnocenì systèmu v uky, kter nenì na vöech fakult ch na stejnè kvalitativnì rovni a st le nalèz me i mnoho jin ch ÑcivilnÏjöÌchì tèmat. VeökerÈ tyto aktivity by nebyly moûnè bez p ipomìnek v s ñ student, kterè jsou pro n s zdrojem nejcennïjöìm. Proto v s û - d m, pokud m te jakoukoliv p ipomìnku Ëi n pad, jak zlepöit a zdokonalit pobyt na VäBñTUO, nev hejte a obraùte se na nïkterèho z vaöich studentsk ch z stupc. VeökerÈ novinky, z pisy i diskusnì fûrum naleznete na internetov ch str nk ch Z vïrem mi dovolte pop t n m vöem, abychom moûnosti k velmi cenïnèmu vzdïl nì na naöì univerzitï maxim lnï vyuûili a p i tomto procesu takè proûili v naöem vysokoökolskèm are lu co nejvìce z ûitk odborn ch, studijnìch, spoleëensk ch i osobnìch. Ing. Petr Mikel PÿEDSEDNICTVO AS VäBñTUO P edsedkynï: doc. RNDr. Hana Kulveitov, Ph.D. MÌstop edseda: prof. Ing. Ji Ì Kern, CSc. MÌstop edseda (p edseda SK AS): Ing. Petr Mikel STUDENTSK KOMORA AS VäBñTUO Fakulta bezpeënostnìho inûen rstvì: Tereza»eselsk, David StanÏk Ekonomick fakulta: Petr Leder, Radim Lauko Fakulta stavebnì: Martina JanulÌkov, Michal Kov Fakulta strojnì: Ing. Jana Nov kov, Ing. Lenka Pet kovsk Fakulta elektrotechniky a informatiky: Josef MyslÌn, Petr PetroviË Hornicko-geologick fakulta: Ing. Gabriela TyËkov, Kate ina PolÌnkov Fakulta metalurgie a materi lovèho inûen rstvì: Ing. Pavla Grmolensk, Ing. Petr Mikel AKADEMIK 6/

14 STAVEBNICTVÍ SE DAŘÍ ANEB DALŠÍ ROZVOJ A EXPANZE SPOLEČNOSTI TCHAS Studenti především Stavební fakulty VŠB TUO registrovali na březnové Symbióze stánek společnosti TCHAS. Proto mi dovolte, abych všem čtenářům tuto společnost nyní představil a přiblížil aktivity, jimž se věnuje. Společnost TCHAS se sídlem v Ostravě působí na českém stavebním trhu již patnáctým rokem a během této doby se nejen rozšířilo pole jejího zaměření, ale také se zvýšil počet firem, které k mateřské společnosti patří. Skupina TCHAS se postupně vyprofilovala v největší ryze českou stavební společnost, která podle žebříčku CZECH TOP 100 patří mezi sto nejvýznamnějších firem podle tržeb a dostala také ocenění Obdivovaná firma ČR roku Od začátku roku k mateřské společnosti patřilo i 12 dceřiných firem s působností jak v České republice, tak i na Slovensku a v Polsku. Vzhledem k tomuto vývoji a úspěchům v zahraničí se vedení rozhodlo dále posílit stavební aktivity, které jsou hlavní podnikatelskou činností skupiny TCHAS. Na podzim letošního roku se přistoupilo k dlouho plánované změně, a to k fúzi dceřiných firem do mateřské společnosti, přičemž cílem bylo posílit stavební aktivity. Konkrétně došlo ke sloučení dceřiných společností Ingstav Ostrava, a.s., UNIPS Ostrava, akciová společnost, INGSTAV Brno, a.s. a DAL- FIN s.r.o. do mateřské společnosti TCHAS, spol. s r. o. Takto vznikla mnohem větší a silnější stavební firma s obratem 5,5 mld. Kč. Pro letošní rok se očekává, že celá skupina firem dosáhne obratu téměř 7 mld. Kč a zaměstná 1600 lidí. Cílem celého záměru fúze je stát se na první pohled solidně vybaveným partnerem pro investora, působit jednolitě a nabízet větší záruku a jistotu, neboť společnost TCHAS se účastní největších zakázek ať už státních, municipálních nebo pro soukromé investory. Sloučením stavebních firem do jedné se sleduje racionalizace činnosti a lepší efektivnost práce. Tímto vývojem prošly největší firmy tohoto státu a stejně tak společnost TCHAS hodlá daným krokem podpořit svou důvěryhodnost a stabilitu. V nejbližším období se chce společnost TCHAS zaměřit především na polský a slovenský trh, kde může nabídnout své reference a zkušenosti například z koridorových nebo ekologických staveb. Už několik měsíců zde navíc probíhají také akviziční kroky, jejichž prvním výsledkem je koupě polské stavební firmy PEBEK a ve výhledu jsou další oborově profilované akvizice. Těmito kroky dojde k dalšímu rozvoji skupiny TCHAS jak v oborové, tak teritoriální oblasti. Kolektor centrum Nyní bych rád představil některé z našich staveb. Pokud jde o podzemní stavby, zde bych upozornil na Kolektor centrum, kterou provádí náš závod Ingstav Ostrava ve sdružení. Jedná se o největší stavbu na území města Ostravy o finančním objemu cca 700 mil. Kč, která je spolufinancovaná z fondů Evropské unie a Ministerstva životního prostředí ČR. Kolektor dosahuje délky téměř dva kilometry a práce na něm finišují právě v těchto dnech. Ražba probíhala ve velmi složitých geologických podmínkách (pod hladinou spodních vod v původním řečišti Ostravice) ve dvou lávkách horní lávka cca 315 cm a spodní lávka cm. Výztuž tvořil svařenec z armovací oceli, kari sítí a stříkané betonové vrstvy o tloušťce 300 mm. Vzhledem ke geologickým podmínkám zvodnělé štěrkopísky bylo použito zajišťování předpolí ražby chemickou a tryskovou injektáží. Razilo se převážně pod vozovkou za plného provozu v hloubce 2,5 5 m pod povrchem, kdy si otřesy projíždějících vozidel vynutily další technická opatření, zejména ve velkoprostorových komorách v křížení ulic. Jednou z nejnáročnějších etap z hlediska projekčně-technického řešení a precizně provedené odborné práce byla výstavba komory K1 pod jednou z nejfrekventovanějších ostravských křižovatek Českobratrská a Sokolská, výstavba bezmála 10 m vysoké komory o objemu přes 500 m 3, kdy se použila několikerá kotevní a injektáží technika řada 12 m pilot o průměru 112 mm vrtaných do podloží, strop a boky zajištěny tryskovou a chemickou injektáží, do boků vrtané 3m titanové kotvy a další opatření.

15 plošným prosklením. Prostor schodiště případně také umožní panoramatický výhled na východní stranu Poodří. Architektonický výraz původního objektu zůstane zachován. Výtvarné řešení rekonstruované vodárenské věže je v souladu s barevným provedením sousedního Aquacentra. Vodárenská věž v Bohumíně Raritou je kanalizační potrubí o průměru 1400 až 600 mm, které je umístěno na nosnících v horní části profilu díla. Dle dostupných informací se toto potrubí v České republice při podobných pracích dosud nepoužilo. Každá sebemenší netěsnost by se velmi nepříjemně projevila. Zvedání a usazování potrubí o váze až 950 kg do výšky 2,4 m bez možnosti použití dostupně vyráběné techniky si vyžádalo výrobu a otypování speciální plošiny. Další velice zajímavou stavbou, kterou realizuje závod UNIPS Ostrava, je rekonstrukce vodárenské věže v Bohumíně, která se upravuje na penzion s vyhlídkovou věží. Jde o stávající 9podlažní objekt kruhového půdorysu, který byl dříve využíván jako městský vodojem, a jeho výška činí 39 m měřeno od terénu po vrchol lucerny. Cílem rekonstrukce je využití původní technické dominanty města, která se nachází v lokalitě s řadou sportovišť. Obyvatele nejen Bohumína určitě přiláká prostor osmého a devátého poschodí, z nichž se mohou kochat okolní krajinou jak z vyhlídkové věže, tak rovněž z vyhlídkové kavárny. Novým architektonickým prvkem je zde přístavné požární schodiště z východní strany, které je navrženo z litého betonu v kombinaci s celoprosklenou hliníkovou konstrukcí. Půdorysné rozměry schodiště vycházejí z daného prostoru volného území kolem věže a jako takové vytváří štíhlý vertikální prvek odlehčený z čela a po bocích celo- Viadukt ve Strakonicích Na dopravní stavitelství se ve společnosti TCHAS soustředí závod ISO. Stavba, jež se v současné době také nachází před svým ukončením, je Optimalizace železničního uzlu Bohumín. Kromě úprav dvoukolejných tratí, které se navíc v jednom úseku mění na dvě jednokolejné, je součástí také úprava trakčního vedení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení, silnoproudých rozvodů. V rámci optimalizace železničního uzlu se provedla rekonstrukce a vybudování nových nástupišť včetně podchodů. S danými procesy je spojena realizace nových pozemních objektů, a to především v areálu technicko-hygienické údržby osobních vozů, fekální koleje a čistírny odpadních vod. Dokončila se také vlastní hala údržby a výstavba celého areálu. Tato stavba začala v létě 2003, slavnostně se předá zpočátku roku 2006 a stojí 2,4 mld. Kč. Železniční uzel v Bohumíně Studenti stavební fakulty se při svém studiu setkávají rovněž s tematikou speciálních bezvýkopových technologií. Tu bych mohl uvést na příkladu odvodnění viaduktu ve Strakonicích, které realizoval náš odštěpný závod INGSTAV Brno. Technicky se jedná o kompletně raženou kanalizační štolu v délce přes 1100 m. Vnitřní profil kanalizačního sběrače má průměr 2 m. Ražený úsek sběrače je ukončen odlehčovací komorou s odlehčením průtoků do řeky Otavy. Vzhledem k hydrogeologickým poměrům v trase stávajícího sběrače se razicí práce prováděly pomocí dvou zcela odlišných technologií. První úsek, který je charakteristický zvodnělými štěrkopísky, byl realizován ražbou plně mechanizovaným štítem TAUBER DN 2000 mm v celkové délce 663 m ve čtyřech úsecích o průměrné délce 165 m. Druhý úsek, jenž prochází skalním masivem z navětralých rul, byl realizován pomocí klasicky ražené štoly za použití trhacích prací malého rozsahu v délce 454 m. Do vyražené štoly se následně zatahuje plastové potrubí. Možná vás zaujaly činnosti naší společnosti a po skončení studia budete chtít patřit k našemu kolektivu. Nabízíme uplatnění jazykově vybaveným odborníkům ve všech stavebních oborech včetně podpovrchového stavitelství. Ing. Jaroslav Paclt ředitel pro stavební činnost TCHAS, spol. s r. o. a současně externí člen Vědecké rady VŠB TUO

16

17

18 29. listopadu 2005 AKCE JE URČENA STUDENTŮM ROČNÍKŮ, KTEŘÍ SE CHTĚJÍ DOZVĚDĚT VÍCE O TĚCHTO SPOLEČNOSTECH PROGRAM: 9.00 hod. společná prezentace firem na aule A 325 pro studenty 3. ročníků hod. společná prezentace firem na aule A 325 pro studenty 4. a 5. ročníků hod. osobní setkání se zástupci firem v přilehlých učebnách BLIŽŠÍ INFORMACE: INFOCENTRUM VŠB-TUO, koleje E 320, tel.: icentrum@centrum.cz,

19

20

21

22

23

24 Úspěšná sezóna veslařů VŠB-TU Ostrava Univerzitní veslařský oddíl VSK VŠB-TU Ostrava absolvoval svou 15. samostatnou sezónu vcelku úspěšně. Veslaři trénovali pod vedením Mgr. Jiřího Žídka a zúčastnili se regat na vodě i na trenažérech Concept2. Nej spïönïjöì vesla VäB-TUO v letoönì sezonï Dalibor Stejskal, EKF 3. roë. (SPMG) V zimnìm obdobì probìhal trènink na trenaûèrech ve Fitness centru KTVS, vesla i absolvovali dva z vody»eskèho poh ru a na dom cì p dï uspo dali tradiënì Otev en p ebor VäB-TU Ostrava. Tam se nejvìce da ilo Martinu Pol kovi (FEI, 2.), kter v osobnìm rekordu porazil svèho nejvïtöìho rivala Dalibora Stejskala (EKF, 2.). Na vodï hluëìnskèho jezera zah jili sezûnu regatou ÑOkolo ostrovaì v r mci SportovnÌho dne VäB-TUO a v cvik nov Ëk pak pokraëoval p i letnìm kurzu, zamï enèm na z klady vodnìch sport. Velk spïch zaznamenali na OblastnÌm p eboru Morava Dalibor Stejskal a Peter Job ve dvojskifu muû, kdyû se jim poda ilo obh jit mistrovsk titul z loúska. Tento v sledek znamenal postup na MistrovstvÌ»R do T ebonï, tam si vedle skifa e Stejskala (4. mìsto) vedl zdatnï i skifa Ji Ì éìdek, kter v kategorii Masters ÑCì (nad 43 let) zvìtïzil a zìskal titul mistra»r. Z vïr sezûny pat il Ëasti na ostravskè regatï o ÑPerun v poh rì, kter se letos jela na ece Od e. DÌky v sledk m Stejskala, Endela, Joba a éìdka se vesla i VäB- TUO radovali ze t Ì vìtïzstvì ñ 2x skifa Stejskal (1500 m a 500 m) a p rov Ëty ka. V bodov nì oddìl o poh r obsadili 5. mìsto a nechali za sebou vesla e z VK P erov a VK HodonÌn. TrenÈr éìdek sledoval kromï sv ch svï- enc takè cel akademick t m, neboù od roku 1991 je p edsedou komise veslov nì»eskè asociace univerzitnìho sportu Mist i Moravy ve dvojskifu muû zl. Peter Job a Dalibor Stejskal s trenèrem Mgr. Ji Ìm éìdkem po dekorov nì u b eh brnïnskè p ehrady ReprezentaËnÌ kouë akademik Mgr. Ji Ì éìdek s dvojn sobnou akademickou mistrynì svïta a spïönou olympioniëkou Mirkou Knapkovou po jejìm triumfu na AMS ve Francii 2004 (»AUS) a koordin torem univerzitnìho veslov nì v r mci»eskèho vesla skèho svazu (»VS). KromÏ skvïl ch vystoupenì studentky UK Praha Mirky KnapkovÈ na MS v Japonsku (2. mìsto) a vìtïzstvì dvojskifu LV brat Ì VeteönÌkov ch na MS do 22 let ho potïöily takè v kony p rovè Ëty ky ûen na regatï v Nantes (dvakr t 1. mìsto) a vìtïzstvì osmy»vut Praha na I. MistrovstvÌ Evropy univerzit ve veslov nì v Cardiffu. Tyto v sledky jsou p Ìslibem pro p ÌötÌ rok, kdy se v LitvÏ kon 9. AkademickÈ mistrovstvì svïta, a kde by se ada tïchto spïön ch akademik mïla objevit. P Ìprava zaëne jiû v zimï na trenaûèrech, v BrnÏ se uskuteënilo AkademickÈ MistrovstvÌ»R a se budou moci vöichni z jemci z Ëastnit 13. Otev enèho p eboru VäB-TU Ostrava v s le KTVS. P ihl öky je moûno zaslat elektronicky do na adresu: jiri.zidek@vsb.cz. Mgr. Ji Ì éìdek P edseda odd. veslov nì VSK VäB-TUO Katedra tïlesnè v chovy a sportu Foto: ArchÌv odd. veslov nì VSK VäB-TUO Otevřený Přebor VŠB-TU Ostrava 2005 ve veslování na trenažéru Po d : VSK VäB-TU Ostrava-vesla sk oddìl TermÌn a mìsto: st eda , s l KTVS VäB-TUO (are l kolejì O.-Poruba) P ihl öky: elektronicky do ( ter ) Adresa: Mgr. Ji Ì éìdek, HorymÌrova Ostrava 30 jiri.zidek@vsb.cz Mobil: Prezentace: na mìstï v 15,00-15,30 hod. Program z vod : 1. é zamïstnankynï VäB-TUO start v 16:00 hod. 2. é LV (do 61 kg) 3. é 4. M zamïstnanci VäB-TUO 5. M LV (do 75 kg) 6. M Pozn mky: Do z vodu se mohou p ihl sit i z vodnìci neregistrovanì v»vs. Z vodnìci startujì na vlastnì riziko a se znalostì svèho zdravotnìho stavu. Do z vod 1. a 4. se mohou p ihl sit pouze zamïstnanci VäB- TU Ostrava. Z vodì se dle propozic»vs pro z vody»p.»asov po ad bude up esnïn po uz vïrce p ihl öek. DÈlka tratï m, z vodnìci si mohou zvolit libovoln stupeú odporu. StartovnÈ 30,ñ KË. Mgr. Ji Ì éìdek ÿeditel z vodu Foto: ArchÌv oddìlu veslov nì VSK VäB-TUO 24 AKADEMIK 6/2005

25 Zpráva o vydání publikací Sodomka, L., Fiala, J.: Fyzika a chemie kondenzovan ch l tek s aplikacemi 1 (TeoretickÈ z klady materi lovè technologie), Adhesiv Liberec 2003, 517 s. (2003) Sodomka, L., Fiala, J.: Fyzika a chemie kondenzovan ch l tek s aplikacemi 2 (TeoretickÈ z klady materi lovè technologie), Adhesiv Liberec 2004, 678 s. (2004) PrvnÌ dìl, vydan v roce 2003, obsahuje 15 kapitol a 517 stran textu, druh dìl, vydan v roce 2004 obsahuje 17 kapitol a 678 stran textu vëetnï ady ilustraënìch obr zk a tabulek s fyzik lnï-mechanick mi parametry materi - l. Vedle kapitol obvykl ch v publikacìch tohoto typu najde Ëten i kapitoly s nestandardnìm obsahem, jako nap. kapitolu Luminiscence. V nïkter ch kapitol ch je vïtöì d raz kladen na aplikace v technickè praxi vyuûìvajìcì fyziku a chemii materi l. Kapitola 14 je zajìmav m zp sobem vïnov na kapaln m krystal m. Z magnetick ch vlastnostì je propracovan Ë st o magnetick ch bublin ch (magnetickè buúky), kterè se vyuûìvajì ve v poëetnì technice jako dvojkov pamïùov prvek. NekonvenËnÌ je i kapitola 3, kde jsou uvedeny souëasnè metody hodnocenì struktury materi l a poruch struktury, kterè jsou velmi d leûitè v souëasnè metrologii jakosti, diagnostice a defektoskopii. Jde o rentgenovou topografii, rentgenovou a neutronovou interferenci a rentgenovou holografii. ZatÌmco prvnì dìl je vïnov n tèmat m se vöeobecn m zamï enìm, druh dìl zahrnuje speci- lnì ot zky fyziky kondenzovan ch l tek. Najdeme v nich takov tèmata jako jsou dif ze v kondenzovan ch l tk ch, amorfnì l tky a skla, polymery, kompozity, fyziku uhlìku, kapalin, Boseovy-Einsteinovy kondenz ty, adheze pevn ch l tek, biomateri ly, textilie, keramika, vysokoteplotnì samoöì ÌcÌ se syntèza, fyzika vysok ch tlak a kondenzovan ch l tek v jadernè fyzice a inteligentnì materi ly. V dodatku je uvedeno matematickè zobecnïnì tenzorovèho popisu vlastnostì pevn ch l tek, kter m se ve struënè ale v stiûnè formï pod v ucelen pohled na vyuûitì tenzorovèho poëtu k pops nì materi lov ch vlastnostì pro aplikace fyziky v uûitè pruûnosti a pevnosti pro technickè obory, elekt inu, magnetizmus, tribologii, textilnì pr mysl a dalöì aplikace. Publikace lze doporuëit zejmèna doktorand m v oborech obecnèho materi lovèho inûen rstvì, materi lov ch technologiì a k v uce fyziky a chemie kondenzovan ch l tek na vysok ch ökol ch a v nïkter ch specializovan ch oborech na ökol ch st ednìch. PosuzovanÈ publikace bezesporu v razn m zp sobem obohatì oblast studijnì literatury zab vajìcì se touto problematikou. AplikaËnÌ koncepce tïchto nov ch publikacì rozhodnï z Ë sti zaplnì velk nedostatek v literatu e s moûnostmi aplikacì v öirokèm okruhu obor a m ûe proto zaujmout i Ëten e tohoto Ëasopisu. V souvislosti s tèmatem a rozsahem publikacì bych velmi r d doporuëil tyto publikace vedenì vöech fakult VäB-TU Ostrava. Ing. Jan ValÌËek, Ph.D. Institut fyziky HGF TOP 10 nejúspěšnější sportovci VŠB-TU Ostrava, školní rok 2004/05 Bouöka Ji Ì, cyklistika, HGF 5. ME 05 3x 1. mìsto, 3. mìsto, MS mìsto, 2x 2. mìsto, 2x 3. mìsto Frydrych V clav, stolnì tenis, EKF 3. AM»R 05 2x 1. mìsto, 3. mìsto Hostinsk Petra, ploutvovè plav nì, FAST 3.»AH 05 2x 1. mìsto, 3x 2. mìsto, reprezentantka»r Kaöick Duöan, futsal, EKF 5.»AH mìsto, reprezentant SR, 1. mìsto turnaj univerzit EU Praha KoneËn Alena, cyklistika, FAST 2. reprezentantka»r, Ëastnice SP, 19. v ûeb- ÌËku»R Kmec Ond ej, judo, FMMI 2.»AH mìsto kat. do 73 kg Kresta Josef, basketbal, FBI 2. nejuûiteënïjöì hr Ë VäB-TUO 2. liga, hostuje v 1. lize,»ah mìsto Kresta Martin, plav nì, EKF 2.»AH 05 2x 1. mìsto, 2. a 3. mìsto, reprezentoval»r na MS 05 Raimrov Veronika, tenis, EKF 3. Ëastnice LSU 05 v Izmiru, 600. na svïtovèm ûeb ÌËku WTA Stoûek Libor, atletika, EKF 3.»AH mìsto 1500 m, M»R do 23 let 3. mìsto 800 m Ocenění organizátorů nejúspěšnější sportovní akce na půdě VŠB-TUO: Ing.»eslÌk Pavel, badminton, p edseda oddìlu a öèf org.v boru MM»R 05, 220 ËastnÌk ve VÌce ËelovÈ sportovnì hale INZERCE AKADEMIK 6/

26 PREMIÉRY Zná jí jako svý boty Mrtvá nevěsta Tima Burtona Lovci dinosaurů Moje léto lásky (ČB) Harry Potter a Ohnivý pohár Sklapni a zastřel mě Elizabethtown King Kong Restart Základ rodiny A co když je to pravda? Zná jí jako svý boty Sestry Maggie (Cameron Diaz) a Rose (Toni Collette) Fellerovy nemajì kromï velikosti bot 8 Ω zd nlivï v bec nic spoleënèho. Jsou sice nejlepöì kamar dky, ale z roveú absolutnì protipûly, kdyû p ijde na hodnoty, cìle a ûivotnì styl. Do jejich ûivotnìch osud zas hne vz jemn h dka, kter vyvrcholì rozchodem obou sester. Od tèto chvìle absolvujì obï trnitou cestu, na jejìmû konci si vöak zaënou samy sebe navz jem v ûit. Na tom m podìl i jejich kouzeln babiëka (Shirley MacLaine), kter se objevì zniëehonic a kterou d vno povaûovaly za mrtvou. Pr vï dìky nì najdou Maggie a Rose zp sob, jak se smì it nejen navz jem, ale takè samy se sebou. King Kong Peter Jackson, drûitel Oscara za reûii P na prsten p iv dì zpït na filmovè pl tno King Konga. NejslavnÏjöÌ monstrum filmovè his- torie tak proûìv ûasn n vrat s pomocì reûisèra, kter dok ûe skloubit nejmodernïjöì trikovè efekty s velkolepou v pravou, zajìmav mi postavami a strhujìcìm p ÌbÏhem. To vöechno m i King Kong, kr l divoëiny, kter se vinou svè v jimeënosti ocitne v New Yorku, kde se naplnì jeho tragick osud. Sklapni a zastřel mě Komedie o gangsterovï psu, knedlìcìch, bot ch, neposednè soöe a sebevraûdï. Pavel Zeman (Karel Roden) cel ûivot str d. M nevdïënou ûenu (AÚa Geislerov ) a öest zamïstn nì, aby si jeho ûena mohla dovolit ûivot na vysokè noze. Colin Frampton je AngliËan pohlcen ve svèm svïtï plnèm obav. Ty ho nep ech zì ani na svè svatebnì cestï v Praze. Kdyû se na Colinovu ûenu p i prohlìdce StarÈho MÏsta z nebe snese (doslova ûuchne) n hl a neöùastn smrt, rozhodne se Colin svoji choù co nejd Ìve n sledovat. S m k Ëinu nem odvahu a tak poû d Pavla, aby ho za finanënì odmïnu nïjak öetrnï a rychle sprovodil ze svïta. Ze setk nì vzejde neobvyklè p telstvì potè, co se Pavlovy smrtìcì pl ny naprosto vymknou kontrole. Jak dopadne tahle dalöì Pavlova fuöka? Pom ûou Pavlovi jeho ûena a balk nsk gangster? ÿìk se, ûe pes, kter ötïk, nekouöe. (ofici lnì text a foto distributora) Soutěž o ceny Rekapitulace ot zek a odpovïdì z minulèho ËÌsla: 1. Realizace v stavby novèho objektu AULY a Centra informaënìch technologiì pro naöì univerzitu se zhostila stavebnì spoleënost és Brno a.s. 2. Fakulta strojnì slavì v letoönìm roce jiû 55. v roëì svè existence na VäB-TUO. 3. LetoönÌ konference o inûen rskèm vzdïl v nì ICEE 2005 probïhla na p dï polskè univerzity Politechnika ålaska v GliwicÌch. A kdo vyhr l? 1. cena: od spoleënosti és Brno Kate ina Matuökov 2. cena: lìstky do multikina Cinestar Stanislav KrÚ k 3. cena: od spoleënosti GTS international Eva HamöÌkov 4. cena: od spoleënosti Copy Radek KozubÌk 5. cena: lìstky do kina Pr van Andrea Hrabcov V hry si vyzvednïte do , jinak propadnou, coû by byla jistï ökoda. Pokud i vy chcete mìt öanci p ÌötÏ vyhr t, odpovïzte na naöe dneönì soutïûnì ot zky: 1. JakÈmu poëtu Ëerstv ch absolvent d v KomerËnÌ banka kaûdoroënï p Ìleûitost, dìky svèmu Young graduate programu, k zaëlenïnì do sv ch ad? 2. V tomto obdobì probïhla volba novèho rektora naöì univerzity, kter z kandid t byl Akademick m sen - tem VäB-TU Ostrava zvolen na tento post? 3. Kte Ì 3 vl dnì p edstavitelè navötìvili v poslednìm obdobì naöì univerzitu? SvÈ spr vnè odpovïdi poölete em, noste na INFOCENTRUM VäB-TUO, resp. do obchod SUS nebo je vhazujte do schr nek, kterè jsou umìstïny na kolejìch s oznaëenìm: AKADEMIK INFOCENTRUM nejpozdïji vöak do JmÈna v herc se dozvìte v p ÌötÌm ËÌsle. Kdo vïnuje ceny do soutïûe tentokr t? Kino Pr van promìt v s le KTVS (budova Katedry tïlesnè v chovy a sportu v are- lu kolejì). VstupnÈ 60,ñ KË. Informace takè na Moje léto lásky Mony a exotick Tasmin se potkaly n hodou a bïhem jednoho parnèho lèta se z nich staly p ÌtelkynÏ. P estoûe kaûd z nich je prav m opakem tè druhè a p es prvotnì obavy z rozdìln ch povah, p erostl jejich vztah do vz jemnè fascinace. Kaûd od svèho ûivota hodnï oëek v. DoufajÌ v nïco jedineënèho a velkolepèho. PostupnÏ p ich zejì na to, ûe jedna druhè dok ûe poskytnout nïco ze sebe... Film je opojnou romancì dvou ûen, jejich vz jemnou zniëujìcì posedlostì, bojem o l sku a vìrou v nì. Bezprost ednì, neobyëejn a tajemn p ÌbÏh obohacuje p vabnè obsazenì hlavnìch rolì. -jaz- 26 AKADEMIK 6/2005

27 FUTSAL: Mistři evropských univerzit!!! Praha se stala v období největší studentskou destinací. Pod záštitou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petry Buzkové a primátora hl. města Prahy Pavla Béma se zde konalo Setkání studentů evropských univerzit. VŠB- TU Ostrava byla mezi 26 zúčastněnými univerzitami. Studenti reprezentovali naši Alma Mater na turnaji ve futsalu. T m veden V clavem Svobodou, posìlen o zkuöenosti z turnaje v Eidhovenu, odcestoval do Prahy s devìti hr Ëi. V z - kladnì skupinï p edvedla VäB-TUO sèrii vìtïzn ch utk nì a remizovala pouze s Aalborg University z D nska 4:4. Do dalöìch boj tak postoupila z 1. mìsta. Semifin lov m soupe em naöich futsalist se stala University of Debrecen z MaÔarska. Cel z pas se odehr l zcela v reûii t mu VäB-TUO a po zaslouûenèm vìtïzstvì 3:0 postoupili naöi hr Ëi do fin le. Tam je Ëekala bratislavsk Slovak University of Technology, kter byla naöìm soupe em jiû v z - kladnì skupinï. Fin le nabìdlo vöem div - k m velmi kvalitnì a dramatickou podìvanou. FutsalistÈ VäB-TUO zvìtïzili 3:2 a mohli oslavovat titul Mistr evropsk ch univerzit! VäB-TU Ostrava reprezentovali tito hr Ëi: Richard Fasan, Petr Gelnar, Martin Kapsa, Duöan Kaöick, Ji Ì Lal k, Miroslav Nejezchleba, Luk ö éoch (vöichni EKF), Roman NÏmec (FEI), Jaroslav Pol Ëek (HGF). Mgr. V clav Svoboda, Jaroslav Pol Ëek KTVS Foto: UNI INZERCE

28