Podnikatelská informatika obor šitý na míru

Transkript

1 Podnikatelská informatika obor šitý na míru Doc. Ing. Jan Skrbek, Dr., Ing. Klára Antlová, Ph.D. Katedra informatiky Hospodářská fakulta Technické univerzity v Liberci Voroněžská Liberec 1. Úvod Vliv informačních a komunikačních technologií na konkurenceschopnost ekonomických subjektů a států sílí. Aby ekonomika země zůstala konkurenceschopnou, musí být schopna oslovit, získat, vzdělat a zaměstnat nejlepší talenty v této oblasti. Kvalitní a pružná vzdělávací strategie státu je východiskem k úspěchu. V tomto směru nejvyspělejšími státy. [3] ČR bohužel zaostává za V období adaptace České republiky do ekonomických struktur Evropské unie se stále více dostává do popředí otázka přípravy a výchovy kvalitních řídících pracovníků, a to nejen pro řízení středních a velkých, ale i malých podniků. Ty musí obstát v konkurenci firem půlmiliardové sjednocené Evropy. Již nedlouho po založení Hospodářské fakulty Technické univerzity v Liberci (1992) jsme se pokusili hledat cestu, jak se co nejefektivněji přiblížit potřebám a požadavkům - ale i možnostem a zájmům - všech participujících subjektů vzdělávacího procesu budoucích zaměstnavatelů, (t.j. podniků a organizací), studentů i univerzity. Šlo o to ušít studijní obor integrující informatiku s ekonomikou, jenž by naplňoval naše představy. Obor na míru se všemi pozitivy i negativy z této vize vyplývajícími. Fenomén oboru šitého na míru nese s sebou - kromě apriorních pozitiv i řadu negativ pro jeho realizátory, jejichž dosah je možné si uvědomit teprve s určitým časovým odstupem. Paralela obleku na míru se poté jeví ještě případnější. Požadavky kladené na novou fazónu módními trendy i společenským prostředím podléhají sezónním vlivům. To samé lze konstatovat o vývoji požadavků ze strany firem, ovlivněných technologickými i ekonomickými aspekty. Postava, pro kterou je oblek navrhován, se rovněž vyvíjí (kolik z nás si dokáže trvale udržet štíhlou linii) má být při šití na míru prioritou hubnutí či přidávání látky? Rovněž materiál, jenž máme pro naše potřeby k dispozici (zde se nabízí paralela pedagogického sboru), je limitovaný ať cenově či dostupností. Přes naznačené aspekty (kladoucí často extrémní nároky jak na módní návrháře a krejčí či švadleny v oblasti módy,

2 tak na garanty a pedagogy příslušných studijních oborů ve vzdělávací procesu) - jiná cesta, než úzká spolupráce zákazníka, designéra a krejčího (resp. studenta, zaměstnavatele a pedagoga) z dlouhodobější perspektivy není možná. Obdobně jako v oblasti módy i ve sféře koncipování studijních oborů nachází stále výrazněji své místo fenomén kreativity. Formou realizace této vize bylo vytvoření a akreditace studijního oboru Podnikatelská informatika. Studijní obor Podnikatelská informatika od svého zahájení v roce 1993 zaznamenal za dobu své existence celou řadu změn, z nichž nejvýznamnější se týkaly především délky studia, další pak změny v zařazení jednotlivých předmětů a přirozeně v obsahu předmětů. Důvodem je, že se stále snažíme reagovat na vyvíjející se potřeby podnikatelské praxe. Proto potřebujeme znát poměrně aktuální požadavky organizací na znalosti dovednosti našich absolventů. 2. Průzkum požadavků na absolventy ekonomicko-informatických studijních oborů Na Hospodářské fakultě TUL proto proběhlo již v devadesátých letech opakovaně šetření, které hledalo odpověď na otázky: jaké jsou potřeby podniků a organizací a jejich. Účelem těchto výzkumů bylo rovněž navázání prvních kontaktů s potencionálními partnery při koncipování tehdy nového bakalářského studijního oboru Podnikatelská informatika. Stěžejní otázku - "Jak vzdělané odborníky potřebuje management našich podniků?" - rozpracovanou ve formě dotazníku, jsme rozeslali managementu řady českých podniků. Přestože se nejednalo o reprezentativní průzkum, získané informace byly podkladem pro koncepci nejenom celého oboru, ale i náplně jednotlivých předmětů. Studijní obor s velmi netradiční strukturou získal postupně své pevné místo v rámci výuky Hospodářské fakulty TUL. Studijní obor Podnikatelská informatika je založen na integraci tří základních stavebních kamenů: ekonomiky, ICT a managementu informatiky a sociálních dovedností. Jednotícím prvkem těchto tří disciplín je dvousemestrová odborná řízená praxe. V návaznosti na výsledky šetření požadavků na absolventy oboru jsme v loňském roce opět oslovili celkem 50 respondentů. Z větší části jimi byli manažeři z menších a středních firem, se kterými dlouhodobě spolupracujeme při zajišťování studentských praxích, nově však i naši absolventi, úspěšně se etablující na pracovním trhu. Cílem průzkumu bylo opětovně zmapovat požadavky podnikatelského sektoru na znalosti a dovednosti absolventů ekonomicko-informatického studijního oboru. Při koncipování otázek jsme vycházeli jak z vlastní zkušenosti, tak i z výzkumu prováděného společností ČSSI, SPIS, CACIO a Vysoké školy ekonomické [1]. Výsledkem je pořadí důležitostí znalostí a dovedností. Z následující tabulky (kde každou znalost a dovednost hodnotili respondenti pomocí bodové škály od 1 do

3 10) vyplývá, že většina odborníků považuje za nejdůležitější komunikační a prezentační schopnosti, umět pracovat v týmu a znalosti cizího jazyka. Výsledky tohoto šetření se příliš neliší od rozsáhlé studie prováděné VŠE v Praze. Tento výzkum ukázal, že firmy hledají absolventy se širokým spektrem znalostí IT, ale také kladou důraz na schopnosti komunikace, týmové práce, prezentace a orientaci v ekonomice a podnikání. Výzkumná zpráva dále uvádí, že v roce 2006 poptávaly firmy vysokoškolsky vzdělaných pracovníků s IT kvalifikací, ale do praxe v tomto roce nastoupilo pouze 2200 (z celkem 3900 absolventů IT oborů VOŠ a VŠ). ČR se může stát zemí, kde budou ve velkém rozsahu produkovány IT služby s vysokou přidanou hodnotou říká vedoucí katedry IT na VŠE prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Abychom tuto příležitost nepromarnili, musí vysoké školy vzdělávat dostatečný počet IT odborníků, kteří budou mít znalosti odpovídající požadavkům trhu. To vyžaduje změnu přístupu vysokých škol k výuce. Tabulka 1 Požadavky na znalosti a dovednosti absolvenů Podnikatelské informatiky 1. komunikační a presentační schopnosti 8,9 2. schopnosti vedení týmu 7,6 3. znalost angličtiny 7,3 4. znalosti trhu ICT 6,8 5.znalosti z oblasti projektové řízení 6,1 6. datové inženýrství - metody a nástroje pro analýzu dat a návrh databází, DW, BI 5,9 7. znalost dalšího cizího jazyka 5,7 8. analýza a návrh IS architektury, formy komunikace mezi aplikacemi IS podniku i mezi aplikacemi různých organizací (EDI, XML, ) 5,5 9. modelování a optimalizace podnikových procesů 5,3 10. provozní excelence (výkonnost, efektivnost, spolehlivost a bezpečnost při provozu aplikací) 5,1 11. definice ICT služeb a výběr variant provozu ICT služeb 4,9 12. funkcionalita, customizace a nasazování aplikací na podporu podnikových procesů 4,7 13. softwarové inženýrství - metody a nástroje pro vývoj, testování, distribuci, údržbu a integraci SW aplikací 4,6 14. znalost financí a ekonomiky podniku 4,2 15. metody řízení a organizace podniků a institucí 3, znalosti informačních a komunikačních technologií ICT infrastruktury (HW, 3,2 OS, sítě, ) 17. znalost obchodu a marketingu 3,1 18. znalost statistiky 2,5 19. znalost práva (autorský zákon, zákon na ochranu osobních údajů, obchodní zákoník, ) Výše uvedená studie dále uvádí, že počet IT odborníků v ČR v roce 2006 je odhadován na cca 233 tisíc, přitom nejvíce IT odborníků pracuje v odvětvích se střední náročností IT a ve 1,9

4 firmách s velikostí do 50 zaměstnanců jejich počet představuje až 85 % pracovních sil v oblasti IT (viz tab. 2). Tento vysoký podíl IT odborníků ve firmách kategorie malých a středních podniků kopíruje strukturu firem v ČR, kde je v těchto sektorech nejvíce ekonomických subjektů. Tyto výsledky jen potvrdily opodstatněnost orientace oboru PI na segment MSP, a proto se při rozšiřování naší spolupracující sítě zaměřujeme především na tyto organizace. Tabulka 2 Počet IT zaměstnanců v organizacích (zdroj [1]) Počet zaměstnanců Organizace s IT zaměstnanci Rok Rok Okruh spolupracujících firem se snažíme rozšiřovat. I z tohoto důvodu každoročně pořádáme jak se stabilními, tak i s novými potenciálními partnery seminář Informatické praxe. Zde mají jednotlivé organizace možnost prezentovat své aktuální projekty a zájem o spolupráci v oblasti organizování dvousemestrových řízených praxí, zadávání a konzultací diplomových a bakalářských prací či uplatnění absolventů informatického studia HF TUL. Studenti na těchto seminářích prezentují výsledky první poloviny řízených praxí, což je velmi přínosné a podnětné jak pro ostatní studenty informatických oborů, tak i pro zúčastnění firmy. V loňském roce aktivity Katedry informatiky HF TUL získaly v oblasti rozvoje dvousemestrových řízených praxí významné ocenění - podporu projektu Zvýšení efektivity vzdělávacího procesu v kontextu spolupráce univerzity a podnikatelského prostředí (CZ / /0211), jenž je spolufinancován Evropským sociálním fondem Rozvojem lidských zdrojů a státním rozpočtem České republiky. Katedra informatiky Hospodářské fakulty ve spolupráci s Českou společností pro systémovou integraci pořádají pravidelná mezinárodní setkání odborníků z oblasti informatiky. Liberecké informatické fórum, pořádané ve dvouletých intervalech počátkem listopadu, se tak stává platformou setkání špičkových odborníků s pedagogy a studenty a našlo si své pevné místo jako součást výuka. V přesvědčení, že námi zvolená cesta není cestou bludnou, jsou stále sílící snahy o co nejtěsnější propojení vysokoškolského prostředí s podnikatelskou sférou. Nosným představitelem těchto trendů je Fórum průmyslu a vysokých škol (FPVŠ). Toto sdružení si klade za hlavní cíl zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků prostřednictvím trvalého

5 přenosu inovací a přizpůsobování odborného profilu absolventů vysokých škol potřebám firem, které jsou jejich potenciálními zaměstnavateli. Za jednou z nejefektivnějších cest k dosažení tohoto cíle FPVŠ považuje studentské praxe k tomuto účelu zřídilo i speciální portál ( Mezi aktivity, kterými se FPVŠ prezentuje, patří i lobování za změny legislativního rámce v zájmových oblastech. Dle vyjádření jednoho z čelných představitelů Svazu průmyslu a dopravy ČR směřuje úsilí této instituce k prosazení novely vysokoškolského zákona, jež by v sobě zahrnovala pro všechny technicky orientované studijní obory dlouhodobou odbornou praxi v délce minimálně jednoho semestru. 3. Závěr Obor Podnikatelská informatika včetně navazujícího magisterského studijního oboru Manažerská informatika a doktorského studijního oboru Ekonomická informatika vychází z nutnosti trvalého a co nejtěsnějšího kontaktu s praxí a jejími potřebami. Koncepce oboru šitého na míru s sebou nese potřebu aktivního přístupu všech zúčastněných subjektů včetně zvýšených nároků na čas i pracovní aktivitu. Toto pojetí však v sobě skrývá pro kreativní osobnosti jednu obrovskou a atraktivní výzvu jedná se o nikdy nekončící proces. Literatura: 1. VOŘÍŠEK, J., DOUCEK, P., NOVOTNÝ, O.: Hlavní výsledky projektu : Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR, ISSN SKRBEK, J., ANTLOVÁ, K.: Studijní obor Manažerská informatika na Hospodářské fakultě Technické univerzity v Liberci, in: MOTYČKA, A. (ed): Informatika XVI/2005, Sborník příspěvků z mezinárodní pedagogicky zaměřené konference ve Svratce , str , Konvoj Brno, 2005, ISBN [3] DOUCEK, P., NOVOTNÝ, O., PECÁKOVÁ, I., VOŘÍŠEK, J.: Lidské zdroje v ICT, Professional Publishing, Praha 2007