KONVERZE AREÁLU RADIMSKÉHO MLÝNA V KOLÍNĚ. diplomová práce

Transkript

1

2 KONVERZE AREÁLU RADIMSKÉHO MLÝNA V KOLÍNĚ diplomová práce MICHAELA RUDOLFOVÁ Vedoucí: Doc. Ing, arch. Miroslav Cikán Fakulta architektury ČVUT ZS 2016/2017

3

4

5 OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO CÍL PRÁCE ANALYTICKÁ ČÁST RADIMSKÉHO MLÝN PŮVODNÍ FOTOGRAFIE SOUČASNÝ STAV ZAMĚŘENÍ ŠIRŠÍ VZTAHY LOKALITA STAVEBNÍ PROGRAM KONCEPT NÁVRH FUNKČNÍ SCHÉMA AXONOMETRIE 1:500 SITUACE 1:1500 PŮDORYS 1. NP 1:250 PŮDORYS 2. NP 1:250 PŮDORYS 3. NP 1:250 PŮDORYS 4. NP 1:250 PŮDORYS 5. NP 1:250 ŘEZ PODÉLNÝ 1:250 ŘEZ PŘÍČNÝ 1:250 POHLED SEVERNÍ 1:250 POHLED JIŽNÍ 1:250 VIZUALIZACE EXTERIÉRU VIZUALIZACE EXTERIÉRU VIZUALIZACE INTERIÉRU VIZUALIZACE INTERIÉRU VIZUALIZACE SCHODIŠTĚ VIZUALIZACE INTERIÉRU ZÁVĚR

6 ÚVODNÍ SLOVO Mlýny představují jedinečné objekty výrobní povahy zosobňují jedinečný ráz české krajiny. Souvisí, jak s řemeslem, tak rozvojem průmyslu. Být mlynářem nikdy neznamenalo ovládat jen samotné řemeslo. Mlynář musel rozumět procesu mletí, stavbě mlýna, vodotechnickým a klimatickým poměrům a v neposlední řadě ekonomice provozu mlýna. Zajímávé je, že v minulosti bývaly často ženy mlynářky. Mlýn byl často místem setkání pokrokově smýšlejících lidí. Z tohoto prostředí vychází řada politických a kulturních osobností, jako byl Mánes, Mácha, Heyduk. S rozvojem průmyslu fungujících mlýnů ubývalo. Konečnou ránu mlýnům zasadil komunistický režim. Nastává zde proto otázka, co s těmito často hodnotnými budovami, které jsou většinou opuštěné a chátrají. Cílem práce je nabídnout jedno z možných řešení, jak s těmito objekty pracovat.

7 CÍL PRÁCE Mlýn je opuštěný a ve špatném stavu. Aktuálně je na prodej. Podobný osud má většina mlýnů v České Republice. Hodně z nich vykazuje určité hodnoty, které si zaslouží chránit. Je proto škoda nechat je chátrat. Měli bychom více využívat chátrajících hodnotných budov místo stavění nových. Cílem je vdechnout areálu nový život a zapojit ho do dění města, posíli tak atraktivitu městské části Zálabí a přenést energii z levého břehu na pravý. Chtěla bych zde vytvořit aktivní a živé prostředí odpovídající energii výrobního procesu mlýna, tak aby byla zajištěna efektivita vložených investic. Dalším z cílu je celkové zvýšení prostupnosti územím, návaznost na okolní krajinu a práce s veřejným prostorem.

8 ANALYTICKÁ ČÁST

9 RADIMSKÉHO MLÝN Radimského mlýn se nachází v Kolíně, v části města Zálábí, rozkládající se na pravém břehu Labe. Mlýn leží mezi Zálabskou skálou a řekou. Budova je unikátním příkladem industriální architektury z poloviny 19. století, přesto není nikterak památkově chráněna. Na protějším břehu s ním vede dialog taktéž chátrající mlýn Formánkovský. Jako Podskalský mlýn je připomínán již ve 13. století. Mezi lety 1576 a 1778 patřil mlýn městu. Od poloviny 19. století je budova ve vlastnictví rodiny Radimských. Roku 1864 objekt vyhořel. V roce 1870 dostali Radimští povolení ke stavbě nového mlýna podle projektu Josefa Blechy. V roce 1901 postihla mlýn velká voda. V roce 1926 budova opět vyhořela, což je dodnes patrné na západní straně mlýna. V roce 1948 byla stavba zestátněna. V roce 1989 byl mlýn navrácen původním majitelům Ing. Mendelíkovi a Hermíně Domácí. V 90. letech byl na krátkou dobu obnoven jeho provoz. Výroba však nestačila konkurenci a tak se mlýn uzavřel a chátrá. Mlýn je rodištěm několika významných českých osobností. V tomto jedinečném prostředí vyrůstal československý diplomat JUDR. Vladimír Radimskéhý, spisovatel Ladislav Radimský a také malíř Václav Radimský. Zdi bydovy jsou zděné s prvky historizujícího romantismu. Zdi jsou v exteriéru upraveny plastickou omítku typickou pro mlýny amerikánského složení, každá budova má jemný dekor a různé typy oken. Mlýn byl vystavěn podle uměleckého či amerikánského složení typické pro polovinu 19. století. Technologické vybavení bylo z větší části odvezeno. Ve velké budově (mlýnici) jsou dodnes dochovány části technologického vybavení. Mlýn byl poháněn vodou z jezu, po výstavbě Masarykova mostu došlo k přesunutí jezu a vznikla elektrická elektrárna, technické zařízení bylo poté poháněno elektrickou energií.

10 původní fotograie

11 současný stav

12 ODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI VYTVOŘENO AUTODESK VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK ODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKT VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI VYTVOŘENO AUTODESK VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SP VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK Pohled severní Pohled jižní VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK Zaměření pozemku Pohled východní Pohled západní VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK 2.np 3.np VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI VYTVOŘENO AUTODESK VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK současné zaměření

13 GSEducationalVersion GSEducationalVersion Hamburg (5,5 h) Berlin (5,5 h) ŠIRŠÍ VZTAHY Děčín Dresden (3,0 h) Ústí n. L. Norimberg Cheb Děčín Ústí n. L. Praha Mělník Rumburk Česká Lípa Mladá Boleslav Nymburk Poděbrady Hradec Králové Mělník Praha Nymburk Poděbrady Hradec Králové Chvaletice Kolín Pardubice Kolín 34, 97 km ( ) 220 m. n. m Plzeň Pardubice Kutná Hora Česká Třebová Havlíčkův Brod Brno Vídeň (3,5 h) Břeclav Olomouc Přerov Zlín Bratislava (3,5 h) Budapešť (6 h) Ostrava Žilina (4,5 h) Katowice Krakow (4,5 h) Praha Mladá Boleslav Nymburk Hradec Králové Poděbrady D11 Chlumec n. C Kolín Pardubice Kutná Hora 30 km 60 km Havlíčkův Brod Břeclav Kolín je město ve Středočeském kraji nacházející se 50 km východně od Prahy. Pro město je typická jeho morfologie. Jeho středem Labe prožezává Labskou skálu a dělí tak město na dvě části. Historické centrum s předměstími a Zálabí. Kolín byl založen v polovině 13. století tzv. relokací původní osady, dnes označované jako Starý Kolín, z místa ohrožovaného povodněmi ba výhodnější místo na skále za řekou. Mětso bylo vytyčeno na pravidelném půdorysu ulice, který se částečně dochoval dodnes. Kolín se rozkládá na obou březích Labe. Element řeky je ve městě velmi důležitý a výrazný. Severně a východně od města se rozprostírá polabská nížina. V okolí se také nachází lužní lesy chráněné státem a úrodná pole Polabí. Od jihu a západu vstupuje do města Českomoravská vrchovina. Krajina se do města vlévá podél Labe. Důležitou vnitřní krajiou je lesopark Borky. Na Labi se nachází dva ostrovy, Kmochův, který je dnes revitalizován a propojen s měste lávkou pro pěší, Na Horním ostrově se nachází hydroelektrárna a není přístupný ro věřejnost. Mladá Boleslav Nymburk Poděbrady Hradec Králové Kolín Chlumec n. C Pardubice Kutná Hora 30 km 60 km Havlíčkův Brod Rozvoj města nastává ve 2. polovině 18. století. Zrušení nevolnictví podnítilo příliv venkovského obyvatelstva do měst. Zároveň byly vytvořeny podmínky pro rozvoj řemesel a živností. Rozvojji pomohlo také vybudování císařské silnice do Prahy. V roce 1796 vypukl největší požár v historii města, shořela většina domů uvnitř hradeb. Poškozen byl i chrám sv. Bartoloměje. Největší rozvoj Kolína nastal za průmyslové revoluce. Rozvoj průmyslu a tím i společenského a kulturního života ve měste umožnilo především vybudování železnice v roce V roce 1879 byla vybudována tzv Severovýchodní dráha, Kolín se tak stal důležitou železniční křižovatkou. Kolem roku 1927 vzniká ve městě několik důležitých staveb, jako je Fragnerova elektrárna ESSO nebo Betonový Masarykův most. Doprava v Kolíně funguje v několika rovinách. Pěší, cyklistická, automobilová, železniční a v neposlední řadě lodní. Kolín je významným železničním uzlem nejen Středočeského kraje, prochází jím 1. a 3. koridor. Vlaky odsud odjíždějí do Německa, Rakouska, Polska a Slovenska. Silničně je Kolín napojen na dálnici D11 Praha-Hradec Králové. V roce 2012 byl zprovozněn obchvat města. Spojení obou částí města zajišťují Masarykův a Nový most. Celý úsek středního Labe z Chvaletic do Mělníka je splavný pro plavidla 1200 t těžké, délky 83 m, šířky 11,5 m s ponorem 180 cm. Po válkách pokračuje rozvoj kolínského průmyslu. Vyvrcholením je stavba automobilky TPCA, která dnes zaměstnává přibližně 3000 lidí.

14 LOKALITA Václav Radimský, krajina z polabí lesopark Borky Zálabská skála a Práchovna lužní lesy u Kolína Mezi městem Kolín a jeho částí Zálabí se nacházejí dvě výrazné bariéry. Řeka Labe, kde se ovšem naskýtá vysoký potenciál propojení města a železnice, která je mnohem větší, těžko překročitelnou bariérou. Zálabí se rozkáldá na pravém břehu řeky Labe. S levým břehem je tato část spojena lávkou pro pěší vedoucí přes Kmochův ostrov, Masarykovým mostem, železničním mostem a Novým mostem. Pro Zálabí je typické vějířovité rozložení ulic, Zálabská skála s výraznou dominantou Práchovnou. V blízkosti Práchovny se nachází areál Radimského mlýna. Tajuplná a krásná krajina se vkliňuje do města podél Labe a dostává se až k budově mlýna. V blízkosti areálu se nachází rybník, sloužící k chlazení zimního stadionu. Do tohoto prostředí výrazně vstupuje panelové sídliště z 60. let. Další nepřehlídnutelnou dominantou pravého břehu je Fragnerova elektrárna. lávka pro pěší Masarykův most železniční most Nový most

15 zimní stadion rybník lávka pro pěší Kmochův ostrov divoká příroda kruhový objezd cyklostezka panelové domy kruhový objezd Radimského mlýn na skále železnice Labe chráněný platan Práchovna Jiráskovo náměstí skála Formánkovský mlýn Masarykův most Horní ostrov Analýza místa

16 STAVEBNÍ PROGRAM VELIKOST AREÁLU zastavěná plocha nezastavěná plocha COWORKING GALERIE DÍLNY m m m m m m 2 RESTAURACE KAVÁRNA ZÁZEMÍ UBYTOVÁNÍ 3 x 4-lůžko 1 x 6-lůžko 4 x 2+kk 1 x 1+kk 1 x m m m 2 50 m 2 96 m 2 50 m 2 38 m 2 70 m 2

17 KONCEPT

18 PROSTUPNOST Jedním z havních cílů projektu je otevření areálu a jeho propojení s okolní krajinou. Prvním krokem je tedy odstranění plotů a otevření areálu. Dalším krokem je zbourání objektu v západní části areálu, tím je docíleno kontaktu s navazující krásnou zdivočelou přírodou. Dalším bouraným objektem je vila nacházející se pod skálou ve východní části areálu. Zde jde především o vizuální kontakt Zálabské skály s Práchovnou, jak s areálem mlýna a upraveným nábřežím, tak se zbytkem města. Tento kontakt je umocněn vyhlídkou nad skálou. Öd Masarykova mostu až k budově mlýna navrhuji dlážděnou městskou náplavku s pobytovými schody směrem k vodě. Směrem od mlýna do krajiny vede důležitá přírodní cyklostezka.v místě přechodu krajiny do města navrhuji dřevěné molo s dřevěnými pobytovými schody, jak obránu do města a jako připomínku, že na tomto místě dříve stála další část mlýna, později poničená povodní. Doplňuji urbanismus Zálabské skály pomocí vesnické zástavby. Ve středu se nachází náves. Okolní krajině zanechávám její přirozenou divokost a diverzitu. Počítám s prokácením nevhodných či nemocných stromů. Krajina pomocí zelených zálivů vstupuje do samotného areálu mlýna DOPRAVA Pro pěší a cyklisty je mlýn dostupný především po náplavce podél řeky. Vytvářím zde nové pěší propojení severně od areálu, kde se také nachází nejbližší autobusová zastávka. Po náplavce je možné zásobování objektů. Pro automobilovou dopravu je areál dostupný ze severní strany od ulice Brankovická. Ulici za Baštou navrhuji celou dlážděnou, navádí tak obyvatele k areálu mlýna a k významné dominantě města Práchovně. V ulici je zajištěno parkování. Obnovuji kolínský přívoz, kterému navrhuji několik zastavení na řece v podobě mola. Propojení s levým břehem zajišťuje lávka pro pěší vedoucí přes Kmochův ostrov, tak nově navrhovaný přívoz společne s lávkou přes železnici v místě Formánkovského mlýna. Podporuji tak rytmus propojení obou částí města. SEVERNÍ OBJEKT Tento objekt shledávám hodnotným především v jeho zachovalých klenbách v přízemí. Jednalo se o vysoce utilitární objekt. Proto se zde objevují zvláštní stavební úpravy jako je překrývání dvou fasád směrem do dvora. Tuto skutečnost jsem se rozhodla využít a prokreslit do návrhu obě fasády. PAVILONKY Divoká krajina silně vstupuje do tohoto prostředí. Chtěla bych vytvořit propojení areálu s okolní krajinou. Jením z nástrojů je již zmiňované otevření areálu a zbourání některých objektů. Dalším prostředkem tohoto propojení je vytváření drobných objektů rozesetých v krajině, vztahujících se k budově mlýna. Do krajiny vstupuji i na straně Zálabské skály, kde doplňuji drobné venkovské osídlení. ZACHOVÁNÍ HODNOT Cílem je co nejvíce chránit hodnotnou dřevěnou vnitřní konstrukci stropů, sloupů a krovu. Vysouváním vertikálních komunikačních jader a technologié nedojde k poškození konstrukce. Pro zachování velkorysého a co nejkvalitnějšího dojmu z interiéru nedělím objekt příčkami, ale vkládám dovnitř mobilní buňky.

19 NÁVRH

20 COWORKING DÍLNY V hlavní nejhodnotnější části areálu navrhuji ekonomicky aktivní, kreativní prostředí v podobě coworkingového centra samostatných a společných pracovišť. Tato budova má zachovalou plastickou omítku typickou pro amerikánské složení mlýna. Především je zde zachovalá vnitřní dřevěná konstrukce stropů, sloupů a krovu. Při řešení provozu proto vyccházím především z této krásné vnitřní konstrukce a snažím se do ní, co nejméně zasahovat. Vnirřní prostor propojuje atrium po celé výšce budovy, které je tvořeno vynecháváním konstrukce, tam kde je to konstrukčně možné, Toto vynechávání se po patrech mění a tvoří se tak různé pruhledy budovou. V místě, kde se atria překrývají navrhuji vnitřní kovové schodiště zavěšené na dřevěné konstrukci. Pro zachování, co nejlepšího dojmu z prostoru nedělím prostor příčkami, ale vkládám do interiéru buňky. V těchto buňkách se objevují především obslužné prostory jako jsou sociální zařízení, kuchyňky, serverovny, odpočívárny, ale také do nich vkládám samostatné pracoviště nebo zasedací místnosti. Rozhodla jsem se zachovat krásný dochovaný interiérový prvek mlýna a tím je skluzavka určená ke shazování pytlů s moukou vedoucí přes tři patra. Do západní části mlýna vkládám prostory dílen, ketré mají podpořit produktivní aktivní prostředí. Odkazují tak na původní řemeslo, které mlýn provázelo. V přízemí se nachází veřejný průchod propojující dvůr mlýna a nábřeží. Vertikální komunikace je umístěná mimo objekt do zahrady. S budovou pracuji stejně jako s Coworkingovým centrem. Zachovávám konstrukci stropů, slupů a krovu a snažím se ji co nejméně narušit. Obslužné prostory jako jsou sociální zařízení, kuchyňky a sklady vkládám do buněk. Do buněk také umísťuji jednotlivé dílny. V prostoru mezi buňkami se nachází další pracovní prostor. V podkroví se nachází malý přednáškový sál, doplněný šatnou, sociálním zařízením, kanceláří a technickým zázemím, které tvoří záda přednáškovému prostoru. Tvořím zde vizuální kontakt s vedlejší budovou galerie, do ní je možné náhlednout okýnkami jak z průchodu, tak z jednotlivých pater. Celý prostor přisvětluji pomocí střešního světlíku. Z 5, NP je možné vyjít na střechu galerie a vnímat výhled do okolí. GALERIE Jako kulturní vložku do areálu vkládám menší galerii. Pro tuto funkci jsem zvolila prostřední část budovy, která je z části vyhořelá. Nabízí se zde této skutečnosti využít. Proto ve vyhořelé části bez zachovalých stropů zachovávám velkorysý prostor. Ten je určený především pro větší instalace. Prostor je zastřešen světlíkem a doplněn konstrukcí určenou pro zavěšování instalací pomocí kladek. Do velkého prostoru je možné náhlížet z různých pater a to, jak z galerie, tak z vedlejší části dílen. Druhou část využívám jako patrovou menší galerii ori vystavování především obrazů a fotograií na panelech. V buňkách je umístěno zázemí galerie v podobě sociálního zařízemí, skladu, kanceláře, recepce a šatny. Galeri má pochozí střechu přístupnou z vnějšího komunikačního tubusu společného s Coworkingovým centrem. Lze si tak vychutnat výhled, jak do okolní krajiny, tak na zbytek areálu. KAVÁRNA, RESTAURACE A UBYTOVÁNÍ Podélný objekt v severní části areálu se vyznačuje dochovanými klenbamiv přízemí. Za viditelnou fasádou se skrývají ve skutečnosti dva domy. Toto prolnutí dvou fasád, se snažím v návrhu odrazit. Do přízemí umísťuji dva gastronomické provozy v podobě kavárny a restaurace se společným provozem. Kavárna v západní části objektu je interiérovými schody navázána na exteriérové pobytové schody. Rozšiˇřuje se tak do veřejného prostoru stejně jako ve dvoře. Restauraci umisˇuji do původní konstrukce domu s dochovanými klenbami. Dělí se na část s barem a na jednotlivé salonky. Ve 2.NP vytvářím krátkodobé ubytování určené návštěvníkům workshopu a dalších akcí. Navrhuji zde nástavbu třetího patra, ketré je přístupné z vyšší úrovně ulice Za Baštou. Umisťuji zde malé byty. Byty jsou z jižní strany zakryté pavlačí. Dvě různé výškové úrovně dvora a ulice za Baštou propojuji jak exteriérovým pobytovým schodištěm, tak vnitřním schodiště domu, které zanechávám na jeho původním místě.

21 KOMUNIKACE Pro podtržení velkorysého prostoru a azachování dřevěné konstrukce vysouvám komunikační jádro ven z budovy. Tyto tubusy jsem pojala, jako dvě výrazné sochy, které mají odkazovat na historii a technologii mlynářství. První socha obsluhuje Coworkingové centrum a galerii a zajišťuje tak bezbariérový přístup do obou budov. U této sochy mi byly inspirací mlýnské kameny, které jsou zde naskládáné na sebe. Úzké mezery mezi kameny vyplňuji nosnými skleněnými cihlami. Druhá socha obsluhuje budovu dílen. Zde byl inspirací významný interiérový prvek mlýna a to skluzavka na shazování pytlů s moukou a její šroubovicový tvar. Schodiště je otevřené a zakryté kovovými šprušlemi. TECHNOLOGIE Technologie, stejně jako vertikální komunikační tubusy vysouvám mimo budovu v podobě utilitárních krabic. Je zde schovaná strojovna vzduchotechniky, kotelna a další potřebné zařízení. Drobnější technologie jako jsou serverovny, technické zázemí sálu a další vkládám do buněk umístěných v interiéru.

22 nové propojení pobytovými schody nástavba - bydlení pavilonky řízené funkce dílny vyhlídka do okolí kavárna a restaurace městská dlážděná náplavka dvůr galerie nové cesty v krajině zahrada mlýnu přírodní cyklostezka dřevěné molo coworkingové centrum Zálabská skála pobytové schody

23 Situace

24 Coworking zádveří vertikální komunikace vstuoní hala receoce šatna bar wc invalidé wc pracoviště zasedací místnost technické zázemí Galerie vstupní prostor sklad šatna recepce wc invalidé výstavní prostor Dílny orůchod vertikální komunikace dílna šatna wc invalidé wc sklad Gastro kavárna vstup restaurace - bar restaurace - salonky kancelář wc zaměstnanci sklad sklad kuchyně wc wc invalidé sklad sklad průchod půdorys 1. NP

25 2.22 Coworking zádveří vertikální komunikace vstuoní prostor společné pracoviště atrium soukromé pracoviště soukromé pracoviště odpočinková místnost kancelář servrovna kancelář technické zázemí Galerie výstavní prostor wc kancelář Dílny vertikální komunikace pracovní prostor dílna wc kuchyňka kavárna Krátkodobé ubytování chodba obytná hala koupelna dvoulůžkový pokoj trojlůžkový pokoj půdorys 2. NP

26 Coworking zádveří vertikální komunikace vstuoní prostor atrium společné pracoviště odpočívárna serverovna kuchyňka wc kancelář technické zázemí Galerie 3.12 výstavní prostor Dílny vertikální komunikace pracovní prostor dílna Bydlení kk 2+kk 3+kk půdorys 3. NP

27 Coworking zádveří vertikální komunikace vstuoní prostor společné pracoviště atrium soukromé pracoviště kancelář odpočívárna serverovna Galerie 4.10 výstavní prostor Dílny vertikální komunikace šatna kuchyňka kancelář wc posezení technické zázemí přednáškový sál půdorys 4. NP

28 Coworking zádveří vertikální komunikace vstuoní prostor atrium společné pracoviště odpočívárna serverovna kuchyňka wc soukromé pracoviště Galerie 5.11 pochozí střecha půdorys 5. NP

29 Řez podélný

30 Řez příčný

31 Pohled severní

32 Pohled jižní

33

34

35

36

37

38

39 ZÁVĚR ZHODNOCENÍ Myslím, že se povedlo nabídnout řešení, jak citlivě pracovat s industriální památkou. Nové využití splňuje dostatečnou ekonomickou aktivitu a energii, kterou shledávám velmi důležitou. Domnívám se, že by podobný projekt mohl do Zálabí vnést více života a pomohl tak vyrovnávat energii na obou březích řeky Labe. Jako důležitou součást vnímám navrácení řemesla do areálu v podobě dílen a pavilonků v krajině. Dále by se dalo v projektu pokračovat dostáním se do většího detailu, jak v interiéru, tak ve veřejném prostoru. ZDROJE vlatní fotograie oblastní archiv v Kolíně google.maps.com

40 PODĚKOVÁNÍ Rodíně a přátelům za jejich upřímnou podporu. Miroslavu Cikánovi za velice odborné a inspirativní vedení.

41