ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST

Transkript

1 HOŘEPNÍK k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku, k.ú. Mašovice u Hořepníku ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Pelhřimov Letohradská 3/369 Odbor výstavby Praha 7 Pražská Pelhřimov

2 SEZNAM DOKUMENTACE strana IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 4 ZÁKLADNÍ ÚDAJE 5 Hlavní cíle územního plánu Vymezení řešeného území ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část 1. Postup pořízení územního plánu 6 2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje 7 a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2.1 Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje 2.2 Soulad návrhu územního plánu se Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina 3. Soulad s cíly a úkoly územního plánování, 11 zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 4. Soulad s požadavky stavebního zákona 13 a jeho prováděcích předpisů 5. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů Ochrana zdraví 5.2 Ochrana kulturních hodnot 5.3 Ochrana přírodních hodnot 5.4 Technické limity 6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 19 obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí 7. Stanovisko krajského úřadu 19 ( podle 50 odst. 5 stavebního zákona ) 2

3 8. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu zohledněno 19 Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo připomínky zohledněny nebyly. 9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Vyhodnocení účelného využití zastavěného území 25 a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska 26 širších vztahů v území 12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání Výčet záležitostí nadmístního významu Vyhodnocení vlivu řešení na pozemky určené k plnění 28 funkce lesa a vlivu na zemědělský půdní fond 14.1 Pozemky určené k plnění funkce lesa 14.2 Zemědělský půdní fond 15. Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění Vyhodnocení připomínek 45 Grafická část Výkresy odůvodnění územního plánu : D KOORDINAČNÍ VÝKRES 1 : E VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1 : F VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU 1 :

4 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ÚPD : ( ÚPD - územně plánovací dokumentace ) HOŘEPNÍK - ÚZEMNÍ PLÁN Druh ÚPD : Územní plán ( ÚP ) Stupeň ÚPD : Návrh Řešené správní území : k.ú. Hořepník k.ú. Březina u Hořepníku k.ú. Mašovice u Hořepníku Pořizovatel : Městský úřad Pelhřimov ( úřad územního plánování ) Odbor výstavby Pražská Pelhřimov Objednavatel : Obec Hořepník ( obec, která ÚP schvaluje a vydává ) IČ : Náměstí Prof. Bechyně Hořepník Zpracovatel ÚP : Ing. arch. Milič Maryška IČ : Číslo autorizace : Letohradská 3 / Praha 7 Číslo zakázky : Datum : 2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Obec Hořepník má pro vlastní hlavní sídlo Hořepník a místní část Vítovice, ležící na protilehlém břehu řeky Trnavy zpracovaný Územní plán sídelního útvaru ( dále ÚPnSÚ ). Územní plán sídelního útvaru Hořepník byl zpracovaný v roce 1999 a zastupitelstvem obce byl schválený dne 8. listopadu Od té doby byly pořízeny dvě změny ÚPnSÚ, z toho poslední Změna č. 2 ÚPnSÚ byla vydána zastupitelstvem obce Hořepník dne Pro místní části obce Březinu ( k.ú. Březina u Hořepníku ) a Mašovice ( k.ú. Mašovice u Hořepníku ), t.j. pro celé správní území obce Hořepník nebyla dosud zpracována žádná územně plánovací dokumentace ( územní plán obce, urbanistická studie apod. ). O pořízení Územního plánu Hořepník rozhodlo zastupitelstvo obce dne 24. listopadu Územní plán Hořepník je zpracován podle zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) a v souladu s prováděcími předpisy, t.j. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. 4

5 Hlavní cíle územního plánu Územní plán Hořepník stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci sídla, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Územní plán Hořepník je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého správního území obce Hořepník ( k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku ) v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit případným nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje. Územní plán Hořepník vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel kromě zabezpečení rozvoje sídla je přitom brán na péči o životní prostředí, ochranu přírody a vodních zdrojů. Vymezení řešeného území Územní plán Hořepník je zpracován pro správní území obce Hořepník, které zahrnuje tři katastrální území ( dále k.ú. ), t.j. k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku. V grafické části ÚP Hořepník ( výkresy A, B, C ) je přehledně vyznačena a) Hranice řešeného území ( hranice území obce Hořepník - správního území Hořepník) b) Hranice katastrálních území ( mezi k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku ) Celková výměra správního území obce Hořepník je 1 363, 1305 ha. Z toho výměra pro jednotlivá katastrální území činí : k.ú. Hořepník k.ú. Březina u Hořepníku k.ú. Mašovice u Hořepníku - 824, 4812 ha - 324, 3749 ha - 214, 2744 ha ( údaje o výměrách k.ú. byly převzaty z katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu v Pelhřimově dne ). Ve správním území obce Hořepník leží čtyři hlavní sídla ( vyjma samot v krajině ). V k.ú. Hořepník je situováno hlavní sídlo Hořepník a přímo navazující místní část Vítovice na protilehlém břehu řeky Trnavy. Severozápadně od Hořepníku je situováno kulturní zařízení Parket Hořepník a ve volné krajině samota U Nerudy v severozápadní části k.ú. Hořepník několik rekreačních chat, převážně v jižní části k.ú. Hořepník. V k.ú. Březina u Hořepníku je situováno sídlo Březina, západně od něj u silnice odlehlá usedlost Ovčín, na Kejtovském potoce Dolní Mlýn, směrem na Lesnou areál zemědělské výroby Horní Dvůr a východně od sídla Březina jsou pozůstatky původní cihelny. V k.ú. Mašovice u Hořepníku je situováno sídlo Mašovice. 5

6 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ( vyhodnocení souladu se stavebním zákonem a správním řádem) Zpracuje pořizovatel 6

7 2. SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM dle 53 odst. 4, písmene a) stavebního zákona 2.1 SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Územní plán Hořepník je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 ( dále PÚR ČR 2008 ), schválenou usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. července Politika územního rozvoje České republiky 2008 je nástroj územního plánování, který na celostátní úrovni koordinuje územně plánovací činnost krajů a obcí a poskytuje rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování uvedených ve stavebním zákoně. Politika územního rozvoje stanovuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Politika územního rozvoje vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje ( rozvojové oblasti a rozvojové osy ). Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území Pro území obce Hořepník dále vyplývají z PÚR ČR 2008 republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažené v kapitole 2.2, a to zejména v odstavcích : (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Územní plán Hořepník respektuje v PÚR České republiky 2008 stanovené priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, tj. vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. V návrhu řešení Územního plánu Hořepník byla prověřena dodávka pitné vody, vytvářeny předpoklady pro likvidaci odpadních vod v centrální ČOV ( čistírně odpadních vod ). Územní plán je koncipován tak, aby i do budoucna splňoval požadavky na vysokou kvalitu života. Území obce Hořepník se nachází mimo v PÚR ČR 2008 stanovené rozvojové oblasti a rozvojové osy, nepatří mezi specifické oblasti a není dotčeno vymezenými koridory a plochami dopravní infrastruktury a koridory a plochami technické infrastruktury. Na ÚP Hořepník se nevztahují požadavky vyplývající z vymezených oblastí, ploch a koridorů. Na řešení Územního plánu Hořepník se nevztahují žádné další požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje 2008 České republiky. 7

8 2.2 SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU SE ZÁSADAMI ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE VYSOČINA ( územně plánovací dokumentace vydaná krajem ) Dne byly Krajem Vysočina vydány Zásady územního rozvoje ( dále ZÚR ) Kraje Vysočina. Aktualizace č. 1 ZÚR Kraje Vysočina byly vydány dne a účinné ke dni Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina stanovují zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání kraje, vymezují plochy a koridory nadmístního významu a stanovuje požadavky na jejich využití, zejména veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanovují kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Územní plán Hořepník je zpracován v souladu se zásadami ZÚR v kapitole 1. Stanovení priorit územního plánování Kraje Vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území : (01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj kraje Vysočina založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů obcí, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území Návrh ÚP Hořepník je proveden s citlivým přístupem k vyváženému všestrannému rozvoji obce, všech sídel na jeho území, za účelem zajištění příznivého životního prostředí, stabilního hospodářského rozvoje a udržení sociální soudržnosti. V Územním plánu Hořepník jsou navrženy všechny potřebné sídlotvorné prvky, odpovídající velikosti a významu obce Hořepník. (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahů do pozemků určených k plnění funkcí lesa; c) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; f) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit fragmentaci krajiny. Územní plán Hořepník vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel je přitom kromě zabezpečení stavebního rozvoje sídla brán na ochranu kulturního dědictví, na péči o životní prostředí a na ochranu přírody a krajiny. Cílem řešení ÚP Hořepník je zejména ochrana stávajících přírodních a kulturních hodnot, harmonické zapojení rozvojových zastavitelných ploch do krajinného rázu. Obec Hořepník je součástí venkovského osídlení této části Českomoravské vrchoviny, oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Územní plán Hořepník se zasazuje především o zachování, obnovu a rozvoj současné urbanistické struktury, kompozičních, krajinářských a estetických hodnot. Zvláštní důraz je v ÚP Hořepník kladen na zachování kompaktních sídel v krajině tvořených charakteristickou venkovskou zástavbou. Rozvojové zastavitelné plochy jsou navrženy v přímé návaznosti na zastavěné území, aby co nejméně vybíhaly do okolní krajiny. 8

9 Z kapitoly 2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os, vymezených v PÚR 2008 a vymezení rozvojových oblastí a rozvojových center krajského významu a kapitoly 3. Vymezení specifické oblasti krajského významu pro území obce Hořepník nevyplývají žádné specifické požadavky. Území obce Hořepník ( k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku ) se nachází podle ZÚR Kraje Vysočina mimo vymezené rozvojové oblasti ( OBk ) a rozvojové osy ( OSk ) krajského významu, nepatří mezi specifické oblasti ( SOBk ) a není dotčeno vymezenými koridory a plochami technické infrastruktury. Z kapitoly 4. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu pro území obce Hořepník vyplývají skutečnosti uvedené v následujících bodech : 4.1 Dopravní infrastruktura III. Vybrané silnice II. a III. třídy (78) ZÚR vymezují koridory silnic II. třídy číslo,129, v šířce 80 m pro homogenizaci stávajících tahů. Přes území obce Hořepník je v ZÚR Kraje Vysočina ( podle 1. aktualizace ZÚR Kraje Vysočina ) v trase silnice II / 129 ( v úseku Křelovice - Pacov ) vymezen koridor dopravní infrastruktury krajského významu DK07a o šíři 80 m pro homogenizaci stávajícího tahu. Silnice II / 129 je v ZÚR Kraje Vysočina zařazena do dopravní silniční páteřní sítě Kraje Vysočina. Koridor dopravní infrastruktury DK07a je do Územního plánu Hořepník zapracován, upraven do měřítka územního plánu a zpřesněn s ohledem na stávající konfiguraci terénu a prostorové uspořádání zástavby v zastavěném území sídel Hořepník a Březina u Hořepníku. Územní plán Hořepník je zpracován v souladu se zásadami, uvedenými v kapitole 5. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území Kraje Vysočina : Na území obce Hořepník je vyhlášená část evropsky významné lokality v soustavě Natura 2000 CZ Trnava. Územní plán Hořepník vylučuje se umísťování záměrů, které by samostatně či ve spojení s jinými mohly významně ovlivnit evropsky významnou lokalitu v soustavě Natura Územní plán nemá nepříznivý vliv na stav předmětu ochrany ani celistvost EVL CZ Trnava. V řešeném správním území obce Hořepník je vyhlášeno záplavové území vodního toku Trnava - záplavové území Q 5, Q 20, Q 100 a aktivní zóna záplavového území vodního toku Trnava. V záplavových území vodního toku Trnava není navržena nová zástavba, záplavové území vodního toku je v Územním plánu Hořepník respektováno. Celé území obce Hořepník ( k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku ) se nachází v pásmu III. stupně hygienické ochrany ( PHO ) zdroje pitné vody vodní nádrže Švihov, Vodní dílo Želivka, která je zásobárnou pitné vody celostátního významu. V ÚP Hořepník je předepsáno, že hospodaření a výstavba v PHO VN Švihov musí být v souladu se Zásadami pro zajištění hygienické ochrany vodárenské nádrže a povodí Vodního díla Želivka. V Územním plánu Hořepník je respektována ochrana vodárenské nádrže Švihov a všechna omezení z í vyplývající. 9

10 Z kapitoly 6. Vymezení cílových charakteristik krajiny na území Kraje Vysočina pro území obce Hořepník vyplývají skutečnosti uvedené v následujících bodech : (125) ZÚR vymezují na území kraje tyto typy krajin charakterizované převažujícím nebo určujícím cílovým využitím : c) krajina lesozemědělská harmonická Celé území obce Hořepník ( k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku ) je v ZÚR Kraje Vysočina zařazena do typu krajiny lesozemědělské harmonické. Krajina lesozemědělská harmonická Územní plán Hořepník respektuje a navazuje v ZÚR stanovené hlavní cílové využití krajiny lesozemědělské harmonické, s využitím zejména pro zemědělství a lesní hospodářství, bydlení, základní veřejnou vybavenost a místní ekonomické aktivity, cestovní ruch a rekreaci a vytváří předpoklady pro jeho ochranu a další rozvoj. Územní plán Hořepník vytváří v souladu se ZÚR Kraje Vysočina předpoklady zachovat v nejvyšší možné míře stávající typ využívání lesních a zemědělských pozemků, respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami, zachovat harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména podíl zahrad a trvalých travních porostů, rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit a chránit luční porosty. 125a) ZÚR dále vymezují na území kraje tyto oblasti krajinného rázu jako unikátní územní jednotky jedinečností a neopakovatelností krajiny. e) CZ0610-OB005 Pelhřimovsko p) CZ0610-OB016 Střední Posázaví Převážná část území obce Hořepník ( vyjma severovýchodního cípu k.ú. Hořepník ) patří do oblasti krajinného rázu CZ0610-OB005 Pelhřimovsko. Severovýchodní část k.ú. Hořepník patří pak do oblasti krajinného rázu CZ0610-OB016 Střední Posázaví. (146f) ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB005 Pelhřimovsko specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území : a) věnovat pozornost ochraně krajinného rázu při umísťování staveb a technických zařízení s výškou přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu do exponovaných průhledu b) zachovat prvky historického členění krajiny (146q) ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB016 Střední Posázaví tyto specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) neumisťovat výškové stavby v prostorech, ze kterých se budou vizuálně uplatňovat v území přírodního parku Melechov a ve vyvýšených prostorech, odkud se budou uplatňovat jako dominanta mnoha dalších oblastí, nebo budou v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží nebo budou vizuálně potlačovat přírodní charakter území b) chránit typickou dominantu krajiny Melechov Územní plán Hořepník respektuje v ZÚR Kraje Vysočina stanovené oblasti krajinného rázu jako unikátní územní jednotky jedinečností a neopakovatelností krajiny. 10

11 Základem urbanistické koncepce ÚP Hořepník je zejména zachování a podpoření charakteru a struktury venkovského osídlení, jeho kompozičních, krajinářských a estetických hodnot. V severovýchodní části je v ÚP předepsána zejména ochrana typického charakteru údolí toku Trnavy, jeho morfologie a historické využití toku. Na řešení Územního plánu Hořepník se nevztahují žádné další zvláštní požadavky vyplývající ze ZÚR Kraje Vysočina a ani žádné požadavky vyplývající ze širších vztahů v území. Územní plán Hořepník respektuje záměry ZÚR Kraje Vysočina, t.j. nejsou v něm vytvořeny překážky, které by záměry ZÚR Kraje Vysočina znemožňovaly. 3. SOULAD S CÍLY A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území dle 53 odst. 4, písmene b) stavebního zákona Posouzení souladu s cíly územního plánování Územní plán Hořepník je řešen v souladu s cíly územního plánování. Vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Územní plán Hořepník stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci sídla, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Územní plán je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého správního území, v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje obce. Územní plán Hořepník vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Územní plán Hořepník vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán Hořepník koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Konkrétně jsou v územním plánu vymezeny veřejně prospěšné stavby a opatření. V Územním plánu Hořepník jsou přiměřeně vymezeny plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury, veřejných prostranství, veřejné zeleně a ploch dopravní a technické infrastruktury. Zároveň strukturou navržených ploch vytváří územní plán Hořepník prostor pro plné uplatnění soukromých záměrů v oblasti bydlení, rekreace a podnikatelských aktivit. Rozsah nově navržených rozvojových veřejných prostranství ( veřejná prostranství mimo místní komunikace, veřejná zeleň ) je vymezen přiměřeně a s ohledem na rozsah nových zastavitelných ploch pro bydlení a občanské vybavení. 11

12 V Územním plánu Hořepník je navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, rekreace, občanského vybavení, podnikatelských aktivit ve výrobě, dopravní a technické infrastruktury, veřejných prostranství a rozšíření ploch sídelní zeleně. Návrh zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému a komplexnímu rozvoji všech sídel ve správním území obce Hořepník. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu jednotlivých sídel na území obce a také významu v širším okolí. Územní plán Hořepník vytváří předpoklady k ochraně krajiny. V území budou vytvářeny předpoklady zejména k posílení ekologické stability prostřednictvím konkrétního vymezení územního systému ekologické stability. Cílem bude zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. Posouzení souladu s úkoly územního plánování Územní plán Hořepník je řešen v souladu s úkoly územního plánování. Návrh územního plánu je zpracován na základě zjištění a posouzení stavu území, jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Na území obce Hořepník se jedná o mimořádné přírodní hodnoty, zejména pak o evropsky významnou lokalitu CZ Trnava v soustavě Natura 2000 a dále pak evidovaná lokalita přírodních biotypů s nadmístním významem Pod Medvědím. Mezi kulturní a civilizační hodnoty pak patří zejména kulturní památky, dochované urbanistické struktury jednotlivých sídel a archeologické nálezy. V územní plánu Hořepník byly prověřeny a posouzeny potřeby změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. Navržené přípustné změny způsobu využití ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji všech sídel na území obce Hořepník. V územní plánu Hořepník jsou stanoveny podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. V územní plánu Hořepník byla posouzena potřeba změny využití ploch v zastavěném území. Zatím účelem jsou navrženy plochy přestavby ( P01 až P05, P08 až P13 ). Jsou situovány buď v prolukách současné zástavby nebo v místech, kde původní využití ploch je z hlediska celkového uspořádání funkčních složek sídla nevhodné nebo kde již u těchto ploch pozbyla účelnost stanovení jejich původního využití i v budoucnosti. V územní plánu Hořepník byly stanoveny požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, pro nové zastavitelné plochy zejména pak s ohledem na stávající urbanistickou strukturu a na stávající vhodné využití ploch v zastavěném území. V územní plánu jsou vytvořeny podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem. Navržená trvalá zatravnění a navržené pásy polyfunkční zeleně na svažitých pozemcích mají na území obce Hořepník plnit zejména biologickou, krajinářskou i protierozní funkci. V územní plánu Hořepník jsou vytvořeny podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Koncepce dopravní a technické veřejné infrastruktury odpovídá oprávněným požadavkům na rozvoj území obce. 12

13 4. SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ dle 53 odst. 4, písmene c) stavebního zákona Územní plán Hořepník je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy, t.j. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění. Vymezení ploch sídelní zeleně V Územním plánu Hořepník jsou vymezeny v zastavěném území a na zastavitelných plochách tři druhy ploch sídelní zeleně : PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ zeleň na veřejných prostranstvích ZS PLOCHY ZELENĚ zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO PLOCHY ZELENĚ zeleň ochranná a izolační Vymezením výše uvedených ploch sídelní zeleně ZS a ZO byly doplněny plochy rozdílným způsobem využití stanovené ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ( Hlava II - Plochy rozdílným způsobem využití ). Doplnění těchto druhů ploch zeleně bylo nezbytné mimo jiné pro vymezení systému sídelní zeleně podle přílohy č. 7, část I., odstavec 1, písmeno c) vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. 13

14 5. SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ dle 53 odst. 4, písmene d) stavebního zákona V územním plánu Hořepník jsou respektovány všechny limity využití území stanovené podle zvláštních předpisů. Graficky zobrazitelné limity využití území jsou graficky vyznačeny na výkresu : D KOORDINAČNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : ). Na koordinačním výkresu D nejsou vyznačeny ( s ohledem na měřítko a přehlednost výkresu ) některé technické limity, například inženýrské sítě a ochranná pásma těchto sítí ( vodovody, kanalizace, elektrická NN vedení, sdělovací kabely, apod. ), které jsou vedeny v plochách veřejných prostranství ( hlavní funkce ) v zastavěném území. 5.1 OCHRANA ZDRAVÍ Urbanistická koncepce, navržená v Územním plánu Hořepník vytváří předpoklady k tomu, aby u nových obytných objektů bylo i v budoucnu zajištěno bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel. V Územním plánu Hořepník je v Podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití předepsáno podmíněně přípustné využití ploch určených pro výrobu a skladování ( VD drobná a řemeslná výroba ). Na zastavitelných plochách Z16 a Z17 musí být před započetím výstavby na těchto plochách prokázáno, že hluk z výroby a obslužné dopravy nebude překračovat hygienické limity v nejbližším chráněném venkovním prostoru a v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb v denní a noční době. V Územním plánu Hořepník je v Podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití předepsáno podmíněně přípustné využití ploch určených pro plochy občanského vybavení ( OM - komerční zařízení malá). Pokud budou na ploše Z15 realizovány přípustné specifické stavby ( např. taneční parket, apod. ) musí být před započetím výstavby prokázáno, že hluk z běžného provozu těchto staveb nebude překračovat hygienické limity v nejbližším chráněném venkovním prostoru a v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb v denní a noční době. 5.2 OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT V Územním plánu Hořepník je předepsáno, že na území obce Hořepník ( k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku ) musí být respektována ochrana kulturního dědictví. Doklad kulturního dědictví představují nejenom kulturní památky ale také dochované urbanistické struktury sídel a archeologické nálezy. V územním plánu je v koncepci prostorového uspořádání předepsáno, že stávající dochovaná historická urbanistická podoba všech sídel na území obce Hořepník ( Hořepník, Vítovice, Březina, Mašovice ) musí být zachována. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz některých staveb. Charakter zástavby sídel musí být dle těchto zásad zachován, nové stavby musí kontext původní okolní zástavby respektovat. Pro centrální část sídla Hořepník je předepsáno, že na náměstí a jeho okolí musí případné přestavby respektovat hranu okolní zástavby v původní půdorysné stopě, výškovou hladinu a archetyp této kompaktní urbanisticky cenné zástavby vymezující prostor náměstí. 14

15 Kulturní památky - KP Na území obce Hořepník ( k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku ) jsou evidovány státem chráněné nemovité kulturní památky ( chráněné ve smyslu zákona č. 20/1987 ), t.j. památky zanesené v ÚSKP ( Ústřední seznam kulturních památek ) a označené KP : Katastrální území Hořepník : kostel Nejsvětější Trojice rejstříkové číslo 46776/ (náměstí Hořepník) židovský hřbitov rejstříkové číslo 22847/ (jižní břeh říčky Trnava) výklenková kaplička - rejstříkové číslo 29042/ (při ZD) fara čp.36 - rejstříkové číslo 33655/ (náměstí) sousoší Nejsvětější Trojice - rejstříkové číslo 14251/ (náměstí Prof. Bechyně) silniční most - rejstříkové číslo 44659/ (silniční most) měšťanský dům Kravzák čp rejstříkové číslo 39391/ zemědělský dvůr čp rejstříkové číslo 46577/ boží muka - rejstříkové číslo 26451/ (směr Vítovice) boží muka - rejstříkové číslo 29490/ (vrch Donát) boží muka - rejstříkové číslo 45229/ (směr Radějov) Katastrální území Březina u Hořepníku: tvrz tvrziště Konipasy, zřícenina rejstříkové číslo 27660/ zámek Březina, z toho jen: zámecká kaple čp.1 rejstříkové číslo 29972/ Katastrální území Mašovice u Hořepníku: kaplička - rejstříkové číslo 14196/ (na návsi) Památky místního významu - MP Ve správním území obce Hořepník jsou evidovány památky místního významu, památky venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenné stavby a soubory staveb. V odůvodnění ÚP Hořepník bude v textové části uveden seznam památek místního významu a místní památky graficky budou vyznačeny na koordinačním výkresu a označeny MP. Seznam místních památek bude upřesněn, mohou mezi ně patřit například : Katastrální území Hořepník : čp. 66 rodinný dům budova základní školy budova obecního úřadu čp. 1 zámek Katastrální území Březina u Hořepníku: čp. 33 v obci čp. 13 rodinný dům čp. 11 rodinný dům Katastrální území Mašovice u Hořepníku čp. 1 - objekt k bydlení čp. 7 - objekt k bydlení kaplička vpravo při vjezdu do obce 15

16 V Územním plánu Hořepník je předepsáno, že ochrana nemovitých kulturních památek, kulturních památek místního významu, památek venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenných staveb a souborů staveb jako doklad kulturního dědictví bude dodržována. Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí a také kulturních památek místního významu a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. Ochrana dochované urbanistické struktury sídel V Územním plánu Hořepník je předepsáno, že mezi kulturní dědictví je třeba zahrnout i původní urbanistickou strukturu všech sídel na území obce Hořepník ( Hořepník, Vítovice, Březina, Mašovice, stavby ve volné krajině ), kde ve větší či menší míře původní historická urbanistická struktura dochovala. Ochrana musí být soustředěna zejména na dochovanou a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. V hlavní sídle Hořepník se jedná zejména o kompaktní zástavbu v historickém jádru okolo náměstí, kterému dominuje kostel Nejsvětější Trojice, dále o původní dochovanou převážně venkovskou zástavbu podél cest sbíhajících se k náměstí. V místních částech ( Vítovice, Březina a Mašovice ), kde zástavba sídel zahrnuje většinou původní zemědělské statky orientované okolo centrálních prostorů návsí, musí být zachován především venkovský charakter, tj. veškeré nové stavby v území musí kontext původní venkovské zástavby respektovat. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu a výškovou hladinu zástavby, ochranu staveb s dochovaným architektonickým výrazem a ochranu památek lidové architektury. Ochrana archeologických nálezů Celé správní území obce Hořepník ( k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku ) je v Územním plánu Hořepník posuzováno jako území s archeologickými nálezy. U všech zásahů do terénu je třeba provést archeologický průzkum a stavbu ohlásit příslušnému orgánu památkové péče. 5.3 OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Územní plán Hořepník vytváří předpoklady k ochraně přírody a krajiny. V území jsou vytvářeny předpoklady zejména k posílení ekologické stability prostřednictvím návrhu konkrétního vymezení ÚSES ( územního systému ekologické stability ). Cílem je zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. 16

17 Ochrana přírody a krajiny Evropsky významná lokalita - EVL v soustavě NATURA 2000 Podél vodního toku Trnava, protékajícího územím obce, se nachází vyhlášená evropsky významná lokalita CZ Trnava v soustavě Natura Vyskytují se zde chráněné druhy živočichů - vydra říční, ( Lutra lutra ). V Územním plánu Hořepník se vylučuje se umísťování záměrů, které by samostatně či ve spojení s jinými mohly významně ovlivnit evropsky významnou lokalitu v soustavě Natura Územní plán nemá nepříznivý vliv na stav předmětu ochrany ani celistvost EVL CZ Trnava. Evidovaná lokalita přírodních biotypů s nadmístním významem Západně od sídla Mašovice, v katastrálním území Mašovice u Hořepníku, se nachází evidovaná lokalita přírodních biotypů s nadmístním významem Pod Medvědím. V Územním plánu Hořepník se z důvodů ochrany vylučuje umísťování záměrů, které by samostatně či ve spojení s jinými mohly významně ovlivnit evidovanou lokalitu přírodních biotypů s nadmístním významem v k.ú. Mašovice u Hořepníku. Ochrana lesa Vzdálenosti 50 m od okraje lesa ( PUPFL - pozemky určené k plnění funkce lesa ). ( 14 zákona 289/1995 Sb., zákon o lesích ) Ochrana vod Na území obce Hořepník je vyhlášeno záplavové území vodního toku Trnava, záplavové území Q 5, Q 20, Q 100 a aktivní zóna záplavového území vodního toku Trnava ( rozhodnutí o stanovení záplavového území Trnavy - Čj. KUJI 19583/2010 ze dne ). V záplavových území vodního toku Trnava není navržena nová zástavba, záplavové území vodního toku je v Územním plánu Hořepník respektováno. Podél vodních toků je v Územním plánu Hořepník je respektováno nezastavěné volné pásmo ( manipulační pruh ) z důvodů jejich správy a údržby, u významných vodních toků o šíři 10 m u ostatních drobných vodních toků v řešeném území o šíři 6 m ( podle 49 a 67zákona č. 254/2001 Sb. vodní zákon ). Celé správní území obce Hořepník ( k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku ) patří do zranitelných oblastí dle NV č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Vodní tok Trnava je zařazen do kategorie lososových vod podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb.. PHO vodárenské nádrže a povodí Vodního díla Želivka. Celé území Hořepník ( k.ú. Hořepník ) se nachází v pásmu III. stupně hygienické ochrany ( PHO ) zdroje pitné vody vodní nádrže Švihov, Vodní dílo Želivka. V Územním plánu Hořepník je respektována ochrana vodárenské nádrže Švihov a všechna omezení z ní vyplývající. PHO I. a II. stupně vodních zdrojů pro místní vodovody jsou v ÚP respektována. 17

18 5.4 TECHNICKÉ LIMITY V Územním plánu Hořepník jsou respektovány limity technické infrastruktury, limity dopravní infrastruktury a ochranná pásma výroby. Dopravní infrastruktura Silnice II třídy ( II/129 ) ochranné pásmo 15 m od osy vozovky k Silnice III třídy ( III/12914, III/12915, III/12916, III/12917, III/12918, III/11236 ) ochranné pásmo 15 m od osy vozovky Koridor dopravní infrastruktury DK07a ( zpřesněný ze ZÚR Kraje Vysočina ) Technická infrastruktura VN 22 kv vzdušná elektrická vedení - stav ochranné pásmo 7 (10) m od krajního vodiče Vodovod - stav ochranná pásma 2 m od osy potrubí Vodovod - návrh ochranná pásma 2 m od osy potrubí Kanalizace ochranná pásma 2 m od osy potrubí Sdělovací dálkové kabely - DK ochranná pásma 1 m od osy kabelu Radioreléové spoje - stav ochranná pásma Ochranná pásma zemědělské výroby Na území obce Hořepník je vyhlášeno ochranné pásmo stávající zemědělské výroby v sídle Hořepník. Ochranná pásma jsou v návrhu ÚP Hořepník respektována. Uvnitř ochranných pásem výroby není navržena žádná nová chráněná zástavba. 18

19 6. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí ( podle 53 odst. 5, písmene b) stavebního zákona ) V souladu se zadáním ÚP Hořepník a v souladu se stanoviskem Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru životního prostředí ( ŽP ) k návrhu zadání ÚP Hořepník není posuzován návrh Územního plánu Hořepník z hlediska vlivů na životní prostředí ( SEA ) a z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, neboť se v řešeném území ( k.ú Hořepník ) nejedná o záměry, které by mohly závazně ovlivnit životní prostředí. 7. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU ( podle 50 odst. 5 stavebního zákona ) Stanovisko Krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona není obsaženo v odůvodnění ÚP Hořepník, neboť k návrhu územního plánu nebylo v souladu se zadáním ÚP Hořepník zpracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. 8. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU ZOHLEDNĚNO Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo připomínky zohledněny nebyly. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno není obsaženo v odůvodnění ÚP Hořepník, neboť stanovisko nebylo vydáno. 19

20 9. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ( dle 53 odst. 5, písmene e) stavebního zákona ) Územní plán Hořepník vymezuje zastavěné území, stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, urbanistickou koncepci, koncepci veřejné infrastruktury, koncepci uspořádání krajiny, podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření. Vymezení zastavěného území V Územním plánu Hořepník se vymezuje zastavěné území Od té doby mohlo v průběhu zpracování a projednání nového ÚP Hořepník dojít k naplnění (zastavění) některých zastavitelných ploch, které jsou vymezeny ve stávajícím platném ÚPnSÚ Hořepník shodně s návrhem nového Územního plánu Hořepník. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot V Územním plánu Hořepník se stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot. Územní plán Hořepník je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého správního území, v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje obce. Na území obce Hořepník se jedná o mimořádné přírodní hodnoty, zejména pak o evropsky významnou lokalitu CZ Trnava v soustavě Natura 2000 a dále pak evidovaná lokalita přírodních biotypů s nadmístním významem Pod Medvědím. Mezi kulturní a civilizační hodnoty pak patří zejména kulturní památky, dochované urbanistické struktury jednotlivých sídel a archeologické nálezy. Urbanistická koncepce V Územním plánu Hořepník je navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, rekreace, občanského vybavení, podnikatelských aktivit ve výrobě, dopravní a technické infrastruktury, veřejných prostranství a rozšíření ploch sídelní zeleně. Návrh zastavitelných ploch tak vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji obce, rozsah zastavitelných ploch odpovídá velikosti a významu sídla v řešeném území a v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Hořepník. Rozložení zastavitelných ploch určených pro bydlení do několika lokalit vytváří v sídle Hořepník předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktního sídla v krajině se zástavbou soustředěnou rovnoměrně od středu historického jádra, jasně vymezeného náměstí. Návrh situování zastavitelných ploch je nejvýhodnější zejména z hlediska prostorového urbanistického uspořádání tohoto sídla, komunikačního přístupu a z hlediska možnosti napojení na inženýrské sítě. Zastavitelné plochy navržené pro bydlení jsou navrženy tak, aby umožnily rovnoměrný rozvoj severní části sídla Hořepník (situované na levém břehu Trnavy ) a jižní části sídla Hořepník ( situované na pravém břehu Trnavy ). Těžiště stávající zástavby ( včetně náměstí ) a tím i těžiště rozvojových zastavitelných ploch je situováno právě v severní části sídla Hořepník, jižní část je limitována konfigurací terénu. 20

21 Území obce Hořepník disponuje značným rekreačním potenciálem. Malebná krajina vysočinného charakteru poskytuje předpoklady zejména pro nenáročnou rekreaci spojenou v letním období s turistikou a cykloturistikou a v zimě lyžováním. Územní plán vytváří předpoklady pro obnovu a rozvoj vybavení obce v oblasti rekreace. Rekreace je přípustná i v rámci ploch venkovského bydlení, kde část původních stavení převzala funkci rekreace. Koncepce veřejné infrastruktury V Územním plánu Hořepník je navržena koncepce veřejné dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, veřejných prostranství a koncepce občanského vybavení. Dopravní infrastruktura Koncepce veřejné dopravní infrastruktury zahrnuje zejména pozemní komunikace, tj. silniční síť, síť obslužných komunikací ( místních a účelových ), dopravu v klidu a pěší a cyklistický provoz na území obce Hořepník. V grafické části Územního plánu Hořepník jsou vyznačena čísla silnic. V místech, kde prochází silnice zastavěným územím plní funkci sběrné komunikace. Silnice II / 129 v úseku Křelovice - Pacov, která prochází rovněž řešeným územím obce Hořepník ( k.ú. Hořepník a k.ú. Březina u Hořepníku ) je v ZÚR Kraje Vysočina zařazena do dopravní silniční páteřní sítě Kraje Vysočina. Koridor dopravní infrastruktury DK07a je v Územním plánu Hořepník upraven do měřítka územního plánu a zpřesněn s ohledem na stávající konfiguraci zástavby v zastavěném území sídel Hořepník a Březina u Hořepníku a zanesen do seznamu veřejně prospěšných staveb a opatření. Územní plán Hořepník nemá zásadní vliv na silniční síť, ponechává silnice ve stávajících trasách. Na celém území obce Hořepník ( k.ú. Hořepník ) jsou dle ÚP přípustné postupné úpravy silnic spojené především s odstraňováním dopravních závad a postupná rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové uspořádání stávající zástavby. Technická infrastruktura V Územním plánu Hořepník je navržena koncepce veřejné technické infrastruktury, která zahrnuje vodní hospodářství ( vodovod a kanalizace ), zásobování elektrickou energií a odpadové hospodářství. Kapacita stávající veřejné technické infrastruktury byla prověřena, zejména s ohledem na předpokládaný rozvoj obce. Sídlo Hořepník a místní části Vítovice a Březina jsou zásobeny pitnou vodou ze skupinového vodojemu HU-PE-PA, vedoucího z VN Švihov, Vodního díla ( VD ) Želivka. Sídlo Mašovice a samoty ve volné krajině nemají vybudovaný veřejný vodovod a jsou zásobeny pitnou vodou z domovních studní. Zásobování pitnou vodou Hořepník kapacitně vyhovuje pro současný stav a bude mít i dostatečnou kapacitní rezervu pro napojení zástavby na v ÚP Hořepník vymezených rozvojových zastavitelných plochách. V sídle Hořepník a části Vítovice je vybudována jednotná kanalizační síť se stokami zaústěnými do mechanicko biologické ČOV ( čistírna odpadních vod ) situované na jihovýchodní okraji sídla Hořepník. V sídle Březina je vybudována jednotná kanalizační síť, zaústěná do řeky Trnavy. Kanalizační stoky tvoří jedno povodí, na kterou jsou napojeny objekty přes domovní septiky. Sídlo Mašovice nemá vybudovanou veřejnou kanalizační síť, odpadní vody jsou zachycovány do odpadních jímek, odkud jsou vyváženy na ČOV Hořepník, nebo jsou zaústěny přes domovní septiky přímo do místní bezejmenné vodoteče. V Územním plánu Hořepník se předpokládá koncepce likvidace odpadních vod v rozšíření kanalizační sítě a stávajících zařízení pro čistění vod, a to v souladu s platným PRVK Kraje Vysočina. 21

22 Elektrické vedení 22 kv a trafostanice ( TS ) jsou kapacitně vyhovující pro současné požadavky na odběr. Pro pokrytí nárůstu elektrické energie v zastavěném území a na vymezených zastavitelných plochách lze využít jednak výkonovou rezervu stávajících trafostanic a jednak výkon z nově vybudovaných trafostanic. Veřejná prostranství a občanské vybavení Plochy veřejných prostranství jsou v ÚP vymezeny nejen v rámci zastavěného území, ale i v nezastavěném území ve volné krajině. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v potřebných parametrech zejména tak, aby bylo zde možné obslužné komunikace a umístit veřejné technické sítě. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou v ÚP Hořepník vymezeny na větších plochách stávajících veřejných prostranství, zejména v centrech sídel. Mezi občanské vybavení veřejné infrastruktury patří zejména veřejná správa, vzdělávání a výchova, kultura, zdravotní a sociální služby. Občanské vybavení veřejné infrastruktury je vymezeno na stávajících plochách v zastavěném území v centrální části sídla Hořepník. Rozvoj občanské vybavení veřejné infrastruktury je zajištěn, zejména na ploše Z14, situované východně od sídla Hořepník v návaznosti na zastavitelné plochy určené pro bydlení. Koncepce uspořádání krajiny V ÚP Hořepník je navržena koncepce uspořádání krajiny, která tvoří spolu s návrhem urbanistického řešení součást celku s cílem plnit a zajistit požadavky udržitelného a vyváženého rozvoje celého území Hořepník. Koncepce zahrnuje zejména stanovení cílové charakteristiky krajiny, uspořádání krajiny s vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, vymezení územního systému ekologické stability a vymezení ploch změn v krajině. Územní systém ekologické stability (dále též ÚSES ) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální územní systém ekologické stability; souhrnně se tedy hovoří o územních systémech ekologické stability. Místní územní systém ekologické stability zahrnuje i celý rozsah systémů regionálních a nadregionálních; jeho pozitivní působení na krajinu se uplatňuje nejvýrazněji na místní úrovni, která se stává praktickým vyústěním celého procesu územního zabezpečování ekologické stability. Tvorba a ochrana skladebných součástí ekologické sítě neřeší celou problematiku zajišťování ekologické stability krajiny. Rozhodující význam pro ekologickou stabilitu krajiny má celkové snižování destabilizujících antropogenních vlivů. Celé správní území Hořepník ( k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku ) spadá do povodí řeky Vltavy, Sázavy a Želivky do které se vlévá Trnava. Územím obce Hořepník protéká několik vodních toků. Nejvýznamnější vodotečí na území obce Hořepník je potok Trnava protékající v jižních a jihovýchodních částech katastrálních území ( k.ú. ) Březina u Hořepníku a Hořepník, a která se dále na území nedaleké obce Želiv vlévá do řeky Želivky. Trnava má na území obce několik významných přítoků, z toho dva pravostranné ( Kejtovský potok a Bořetický potok ) a dva levostranné ( Přední žlab nebo též Vyklantický potok a Zadní žlab ) a několik dalších bezejmenných ( levostranný přítok do Trnavy od Radějova, pravostranný přítok Kejtovského potoka v k.ú. Mašovice u Hořepníku ). Podél vodních toků je v Územním plánu Hořepník je respektováno nezastavěné volné pásmo ( manipulační pruh ) z důvodů jejich správy a údržby, u významných vodních toků o šíři 10 m u ostatních drobných vodních toků v řešeném území o šíři 6 m ( podle 49 a 67zákona č. 254/2001 Sb. vodní zákon ). V Územním plánu Hořepník je respektována ochrana vodárenské nádrže Švihov a všechna omezení z ní vyplývající. 22

23 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Pro jednotlivé plochy jsou stanoveny podmínky pro rozdílný způsob využití a podmínky prostorového uspořádání. Podmínky pro využití ploch obsahují stanovený rozdílný způsob využití s určením převažujícího účelu využití ( hlavní využití ), přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch. Stavby a jiná zařízení, která stanovenému způsobu využití ploch neodpovídají, nelze umístit nebo povolit a rovněž nelze umístit nebo povolit změny staveb nebo změny v užívání staveb v rozporu se stanoveným způsobem využití ploch. Podmínky pro prostorového uspořádání obsahují stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ( například výškové regulace zástavby, struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití ) V urbanizovaném území v zastavěném území a na zastavitelných plochách platí pro jednotlivé plochy rovněž podmínky a požadavky na prostorové uspořádání uvedené v kapitole c) Urbanistická koncepce ; subkapitola 3. Koncepce prostorového uspořádání - podmínky a požadavky na prostorové uspořádání. Na plochách v krajině v nezastavěném území je přípustné umísťovat stavby a technická opatření a povolovat změny způsobu využití ploch podle zásad uvedených v kapitole e) Koncepce uspořádání krajiny ; subkapitola 3. Koncepce uspořádání ploch v krajině, společné zásady v nezastavěném území. Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření V Územním plánu Hořepník jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby ( VPS ). Zahrnují zejména stavby pro veřejnou dopravní infrastrukturu zahrnující zejména místní obslužné komunikace a pro veřejnou technickou infrastrukturu zahrnující čistírnu odpadních vod. Veřejně prospěšné stavby VVD1 až VVD4 vytváří předpoklady k zprůjezdnění a propojení uliční sítě ( obslužné komunikace na plochách veřejných prostranství - PV ), což je jednoznačně přínosem pro dopravní obsluhu v zastavěném území a na zastavitelných plochách. Vytvoří se tím předpoklad pro komplexní dopravní obsluhu zástavby, zajišťující bezproblémový přístup jednotek HZS, svoz odpadu, údržba komunikací, apod. Do veřejně prospěšných staveb je zapracován koridor dopravní infrastruktury DK07a, vymezený pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II / 129 v úseku Křelovice - Pacov v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina. Koridor dopravní infrastruktury DK07a je v Územním plánu Hořepník upraven do měřítka územního plánu a zpřesněn s ohledem na stávající konfiguraci zástavby v zastavěném území sídel Hořepník a Březina u Hořepníku. V Územním plánu Hořepník jsou dále vymezeny veřejně prospěšná opatření ( VPO ). Zahrnují zejména opatření nestavební povahy sloužící k založení zeleně na veřejných prostranstvích, zvýšení retenční schopnosti krajiny a založení prvků ÚSES ( územního systému ekologické stability ). ÚPRAVY NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ Návrh ÚP Hořepník byl po společném jednání upraven na základě požadavků a připomínek : Obec Hořepník : 1/ BV Plochy bydlení ( úprava v zastavěném území ) Zařazení stávajících pozemků rodinných domů p.č. 530/25, 530/26, 530/27, 530/28, 530/29, 530/30, 530/25, 530/25, 530/25, 530/25, do ploch bydlení venkovského BV s možností podnikání namísto zařazení do ploch BI bydlení čistého v rodinných domech. 23

24 2/ PV Plochy veřejných prostranství ( úprava rozsahu zastavitelné plochy Z32) Zařazení celého pozemku p.č. 123/1 do ploch veřejných prostranství PV za účelem zřízení parkoviště u hřbitova, znamenající úpravu plochy Z32. 3/ BV Plochy bydlení ( úprava v zastavěném území ) Zařazení pozemku p.č. 110/4 do ploch bydlení venkovského BV namísto zařazení do ploch PV veřejných prostranství. 4/ VD Plochy výroby a skladování ( úprava v zastavěném území ) Zařazení pozemků p.č. 879/15, 879/16 a st.157 do ploch drobné a řemeslné výroby VD namísto zařazení do ploch zeleně. 5/ ZS Plochy zeleně ( úprava v zastavěném území ) Zařazení pozemku p.č. 287 ( zbývající vedle vodní plochy ) do ploch zeleně soukromé a vyhrazené - sadů a zahrad ZS s možností výstavby účelové hospodářské stavby související s obsluhou rybníka namísto zařazení do ploch zeleně ochranné a izolační ZO. 6/ ZS Plochy zeleně ( vymezení nové plochy Z33 ) Zařazení pozemků p.č. 1042/2 a 1053/11 ( část ) do ploch zeleně soukromé a vyhrazené - sadů a zahrad ZS s možností výstavby účelové hospodářské stavby související s obsluhou rybníka namísto zařazení do ploch zeleně ochranné a izolační ZO a ploch zemědělských NZt. 7/ BV Plochy bydlení + Plochy rekreace RI ( úprava v zastavěném území sídla Mašovice ) V severní části sídla Mašovice zařazení stávajících celých pozemků rodinných domů a rekreačního objektu do ploch bydlení venkovského BV a ploch rekreace RI namísto zařazení části pozemků do ploch zeleně soukromé a vyhrazené - sadů a zahrad ZS. 8/ U ploch NZ - Plochy zemědělské, které jsou vyznačeny návrhu ÚP Hořepník ve dvou různých kulturách ( barvách ) byly doplněny i značky příslušné vymezené kultury ZPF, NZt - trvalý travní porost. NZo - orná půda, Plochy zemědělské - NZ jsou v ÚP vyznačené ve dvou různých kulturách ( trvalý travní porost - NZt, orná půda - NZo ), zejména s ohledem na jejich krajinotvornou funkci, na ekologickou stabilitu, na stávající retenční schopnost krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny a ochranu sídel před přívalovými dešťovými srážkami a s ohledem ochranu zdroje pitné vody ( VN Švihov - VD Želivka ). Do podmínek přípustného způsobu využití ploch v krajině byl u ploch NZ - Plochy zemědělské v kapitole f) Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, v podkapitole 4. Podmínky využití ploch v krajině - v nezastavěném území doplněn u ploch zemědělských regulativ pro přípustnou změnu kultury ZPF ( NZt a NZo ). Koncepce ÚP Hořepník se tímto nezměnila. Úprava návrhu ÚP v souladu se zákonem 183/2006Sb.; ve znění pozdějších předpisů V souladu s novelou zákona č.183/2006sb.; ve znění pozdějších předpisů byla struktura členění textové části návrhu ÚP Hořepník dána do souladu se zákonem č.183/2006sb.; a struktura členění textové části Odůvodnění ÚP Hořepník byla dána do souladu se zákonem č.183/2006sb.; a části II. přílohy č.7. Koncepce ÚP Hořepník se nezměnila. 24

25 10. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ( dle 53 odst. 5, písmene f) stavebního zákona ) Využití zastavěného území Zastavěné území obce je využíváno, rozvoj bytové zástavby lze uskutečňovat na vnitřních rezervách pouze v omezené míře na zadních částech zahrad přiléhajících současné zástavbě. V obci nebyly nalezeny žádné další nevyužívané areály vhodné pro výstavbu rodinných domů a ani objekty vhodné pro rekonstrukci na objekty bydlení. Vymezení zastavitelných ploch Požadavek na rozvoj obytné zástavby na zastavitelných plochách je proto zcela opodstatněný. Návrh zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému a komplexnímu rozvoji všech sídel ve správním území obce Hořepník. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu jednotlivých sídel na území obce a také významu v širším okolí. V zadání ÚP Hořepník se předpokládá nárůst obyvatel cca o 30 % na počet 800 až 850 obyvatel v dlouhodobém časového horizontu. Obec Hořepník měla v době schválení zadání ÚP Hořepník celkem cca 630 trvale bydlících obyvatel. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje a míru využití zastavěného území jednotlivých sídel. Naplněním všech rozvojových zastavitelných ploch, ploch přestavby se v souladu se zadáním ÚP Hořepník v územním plánu předpokládá počet cca 850 obyvatel v dlouhodobém časového horizontu ( obě etapy rozvoje obce Hořepník ). Přímo v obci Hořepník je dostatek pracovních příležitostí. Stávající občanské vybavení ( veřejná infrastruktura, sportovní vyžití a pro společenské vyžití ) je i pro předpokládaný výhledový počet obyvatel vyhovující. V obci žije mnoho mladých lidí a je potřeba v územním plánu vytvořit předpoklady, aby jejich dorůstající děti z obce Hořepník neodcházely. Převážná část zastavitelných ploch je již vymezena ve stávajícím původním ÚPnSÚ Hořepník a byla do ÚP Hořepník přenesena ( vyplývá z 102 stavebního zákona ). Jedná téměř o všechny rozlohou větší plochy ( Z02, Z04, Z05, Z06, Z07, Z14, Z15 a další ). V Územním plánu Hořepník se pro vybrané plochy bydlení stanovuje pořadí změn v území, rozdělení do dvou etap rozvoje, což znamená, že plochy zařazené do II. etapy zástavby mohou být realizovány až po vyčerpání rozlohy sousedních ploch zařazených do I. etapy. Touto etapizací se předpokládá zajištění účelného postupného odnětí ZPF a zároveň splnění požadavku zadání územního plánu, které předpokládá v dlouhodobém časovém horizontu nárůst obyvatelstva obce. Návrh situování zastavitelných ploch je nejvýhodnější zejména z hlediska prostorového urbanistického uspořádání tohoto sídla, komunikačního přístupu a z hlediska možnosti napojení na inženýrské sítě. Zastavitelné plochy navržené pro bydlení jsou navrženy tak, aby umožnily rovnoměrný rozvoj severní části sídla Hořepník (situované na levém břehu Trnavy ) a jižní části sídla Hořepník ( situované na pravém břehu Trnavy ). Těžiště stávající zástavby ( včetně náměstí ) a tím i těžiště rozvojových zastavitelných ploch je situováno právě v severní části sídla Hořepník, jižní část je limitována konfigurací terénu. 25

26 11. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ( dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha č.7 část II odst.1 a) ) Koordinace dopravní a technické infrastruktury ) Koordinace prvků dopravní a technické infrastruktury při hranicích řešeného území obce Hořepník se sousedními obcemi je zajištěna prostřednictvím stávajících zařízení. Koordinace vymezení územního systému ekologické stability ( ÚSES ) Koordinace vymezení místního územního systému ekologické stability ( ÚSES ) je v návrhu ÚP Hořepník zajištěna. Vymezení prvků ÚSES respektuje dříve zpracované územní plány ( a převážně navazuje na vymezení v nich - v původním ÚPnSÚ Hořepník ap. ) a doplňuje je tak, aby byla zajištěna návaznost na vymezení prvků ÚSES v okolních obcích, a to v těch, kde jsou již územní plány s vymezením ÚSES schváleny ( a tím je i značně determinováno vymezení pro řešené území ). Biokoridory kontrastní (dříve kontaktní) spojují biocentra s výrazně odlišnými společenstvy. Tento typ biokoridoru zprostředkovává kontakty a migraci pouze některých druhů organismů, umožňuje však jejich vzájemné vývojové interakce. Rozdílnost spojovaných biocenter je dána rozdílností ekotopů i rozdílností současných biocenóz. Kromě osy biokoridoru vymezeného podél nivy vodního toku Trnava a biokoridorů navazujících podél přítoků Trnavy je z hlediska významu rovněž prvořadá osa kontrastních biokoridorů na severozápadním okraji řešeného území ( po hranicích mezi obcemi Hořepník a Lesná + Buřenice). Osa vychází z biocentra v nivě toku Trnavy ( BC Pod Boroví, na trojmezí Hořepník Mezná - Samšín) a směřuje severovýchodním směrem, po hranici řešeného území, přes Buřenice a Košetice až k regionálnímu biokoridoru RBK 741 Borek). Na této ose je většina vymezených biokoridorů nebo jejich částí na orné půdě a bude zapotřebí založit (zejména vysázet dřevinné vegetační prvky). Nezbytnou součástí této významné osy je v Územním plánu Hořepník navržený lokální biokoridor LK15 vedený podél severovýchodní hranice k.ú. Hořepník. Tento biokoridor LK15 je navržen částečně přes cíp území sousední obce Buřenice, v krajině podél stávající polní cesty. Toto řešení je navrženo jako nejvýhodnější zejména s ohledem na minimalizaci zásahu do organizace obdělávání sousedních zemědělských pozemků a na fragmentaci krajiny. Tento úsek biokoridoru LK15 není zanesen ve stávajícím územním plánu sousední obce Buřenice a jeho nové založení na zemědělské půdě (výsadba dřevinných vegetačních prvků) je tudíž podmíněno následným doplněním části biokoridoru do územního plánu Buřenice. Variantou by bylo z hlediska záboru ZPF nevýhodné a značně problematické vedení biokoridoru delší trasou podél hranice k.ú. Hořepník. 12. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ( dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha č.7 část II odst.1 b) ) Územní plán Hořepník je zpracován v souladu s upraveným zadáním Územního plánu Hořepník a splňuje jeho požadavky. Územní plán Hořepník splňuje kromě požadavků na soulad s PÚR ČR, ZÚR, ÚAP ORP Pelhřimov a ochrany všech stávajících hodnot území zejména požadavky na rozvoj území. 26

27 Rozsah zastavitelných ploch odpovídá velikosti a významu sídla Hořepník v širším okolí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje a míru využití zastavěného území jednotlivých sídel. Naplněním všech rozvojových zastavitelných ploch, ploch přestavby se v územním plánu předpokládá nárůst zhruba o 200 až 250 obyvatel. Územní plán Hořepník v konečné podobě realizace předpokládá v souladu se zadáním ÚP počet cca 850 obyvatel. Potenciál obyvatelstva je odvozen z rozlohy navrhovaných zastavitelných obytných ploch. Územní plán Hořepník řeší přednostně možnosti zkapacitnění zástavby v současně zastavěném území v prolukách a v zadních částech pozemků ( plochy přestavby ) a vymezuje nabídku nových zastavitelných rozvojových ploch mimo zastavěné území. Důraz je v návrhu ÚP Hořepník kladen zejména na zachování dochovaného charakteru venkovské zástavby, vytvoření předpokladů pro harmonický rozvoj sídla Hořepník a jeho obohacení o nové urbanistické hodnoty na rozhraní stávajícího urbanizovaného území a volné krajiny. Oproti zadání ÚP nejsou v návrhu ÚP Hořepník v místních částech Březina a Mašovice vymezeny alternativně rezervní plochy pro centrální ČOV, likvidace V obou sídlech Březina a Mašovice je v ÚP likvidace odpadních splaškových vod řešena jako likvidace individuální ( domovní čistírny, jímky na vyvážení ). Kromě toho je možné využít i ekvivalentních technologií čištění odpadních splaškových vod, které jsou v souladu s příslušnou legislativou. Koncepce likvidace odpadních vod je navržena v souladu s platným PRVK Kraje Vysočina. V sídle Březina nebyla nalezena vhodná lokalita pro umístění centrální ČOV, která by nevyžadovala náročná technická a finančně nákladná opatření. Sídlo Březina sousedí přímo s vyhlášenou evropsky významnou lokalitou CZ Trnava v soustavě Natura 2000 a umístění potenciálního zdroje znečištění v její blízkosti bylo vyhodnoceno jako nežádoucí. V sídle Mašovice není navržena rezervní plocha pro centrální ČOV na základě analýzy předpokládaného demografického rozvoje sídla Mašovice, provedené v průběhu zpracování návrhu ÚP Hořepník. V sídle je navržena pouze jedna rozvojová plocha. V návrhu Územního plánu Hořepník byly ze zadání Územního plánu Hořepník prověřeny a zapracovány záměry změn využití území v lokalitách : 1. Zastavitelné plochy pro bydlení v severozápadní části sídla Hořepník. - v ÚP navrženy zastavitelné plochy Z01 a Z11, Z12, Z13 2. Zastavitelné plochy pro bydlení a vybavenost v severní části sídla Hořepník. - v ÚP navrženy zastavitelné plochy Z04, Z05, Z06, Z07 a Z14. ( zastavitelné plochy Z04, Z05 byly zařazeny do II. etapy výstavby ) 3. Zastavitelné plochy pro bydlení a vybavenost v jihozápadní části sídla Vítovice. - v ÚP navrženy zastavitelné plochy Z02 a Z03. ( zastavitelná plocha Z03 byla zařazena do II. etapy výstavby ) 4. Zastavitelné plochy pro bydlení v jihovýchodní části sídla Vítovice. - v ÚP navrženy zastavitelné plochy Z09 a Z Zastavitelná plocha občanského vybavení západně od sídla Hořepník. - v ÚP navržena zastavitelná plocha Z Plochy pro drobnou výrobu a živnosti v sídle Hořepník. - v ÚP navrženy zastavitelné plochy Z16 a Z Zastavitelné plochy pro rozvoj bydlení a podnikání v sídle Březina. - v ÚP navrženy zastavitelné plochy Z34 a Z35, Z Zastavitelné plochy pro rozvoj bydlení a podnikání v sídle Mašovice. - v ÚP navržena zastavitelná plocha Z Zastavitelné plochy pro technické vybavení - ČOV v sídlech Březina a Mašovice. - na základě prověření účelnosti nebyly plochy pro ČOV vymezeny - zůstává stav. 27

28 13. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU ( dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha č.7 část II odst.1 c) ) Územní plán Hořepník vymezuje záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje ( ZÚR ) Kraje Vysočina ( 43 odst. 1 stavebního zákona ). Vymezení územního systému ekologické stability ( ÚSES ) - část biokoridoru LK15 Část navrženého biokoridoru LK15 je nezbytnou součástí vymezené významné kontrastní osy navrženého ÚSES. V Územním plánu Hořepník je lokální biokoridor LK15 vedený podél severovýchodní hranice k.ú. Hořepník a je navržen částečně přes cíp území sousední obce Buřenice, v krajině podél stávající polní cesty. Toto řešení je navrženo jako nejvýhodnější zejména s ohledem na minimalizaci zásahu do organizace obdělávání sousedních zemědělských pozemků a na fragmentaci krajiny. Tento úsek biokoridoru LK15 není zanesen ve stávajícím územním plánu sousední obce Buřenice a jeho nové založení na zemědělské půdě (výsadba dřevinných vegetačních prvků) je tudíž podmíněno následným doplněním části biokoridoru do územního plánu Buřenice. Variantou by bylo z hlediska záboru ZPF nevýhodné a problematické vedení biokoridoru delší trasou podél hranice k.ú. Hořepník. 14. VYHODNOCENÍ VLIVU ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA A VLIVU NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ( dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha č.7 část II odst.1 d) ) 14.1 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Územního plánu Hořepník na pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL Lesy ( pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL ) pokrývající část správního území obce Hořepník ( k.ú. Hořepník, k.ú. Březina u Hořepníku a k.ú. Mašovice u Hořepníku ). Celková rozloha lesních pozemků je 196, 7402 ha. Z toho k.ú. Hořepník 88, 6334 ha, k.ú. Březina u Hořepníku 48, 7124 ha a k.ú. Mašovice u Hořepníku 59, 3944 ha ( Údaje o výměrách byly převzaty z Katastrálního úřadu pro Vysočinu dne ) Pozemky určené k plnění funkce lesa ( PUPFL ) jsou graficky znázorněny na výkresu : F VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU ( v měřítku 1 : ) V Územním plánu Hořepník nejsou vymezeny žádné předpokládané zábory stávajících lesních pozemků, t. j. pozemků určených k plnění funkce lesa. Na koordinačním výkresu odůvodnění Územního plánu Hořepník je vyznačeno 50 m ochranné pásmo ( OP ) lesa - PUPFL ( 50 m od hranice stávajících lesních pozemků ). V Územním plánu Hořepník je respektována vzdálenosti 50 m od okraje lesa ( pozemků určených k plnění funkce lesa - PUPFL ). S jakoukoliv stavbou v50-ti metrové vzdálenosti od okraje lesa musí být udělen souhlas ( výjimka ) dle 14 lesního zákona č. 289/1995 Sb., v platném znění. 50-ti metrová vzdálenost je vyznačena na koordinačním výkresu. 28

29 14.2 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Územního plánu Hořepník na zemědělský půdní fond - ZPF Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělské půdy je provedeno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ( ZPF ) ve znění pozdějších platných předpisů a podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb.. Vyhodnocení kvality zemědělské půdy ( dle bonitovaných půdně ekologických jednotek - BPEJ ) Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanou půdně ekologickou jednotkou BPEJ, ze které vychází zařazení zemědělské půdy do pěti tříd ochrany. Vyhodnocení kvality zemědělské půdy a její zařazení do tříd ochrany odpovídá Metodickému pokynu MŽP České republiky č.j. OOLP / 1097 / 96, ze dne , k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, dle zákona č. 334 / 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10 / 1993 Sb. Kód BPEJ, bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje soubor agronomicky významných činitelů, které jsou charakteristické pro jednotlivé typy zemědělské půdy. První číslice kódu BPEJ značí klimatický region. Druhá a třetí číslice vyjadřuje hlavní půdní jednotku ( dále HPJ ), čtvrtá je kód kombinace sklonitosti a expozice. Pátá číslice označuje kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdního profilu. Podíl zemědělského půdního fondu v území katastrální území celková výměra výměra ZPF % ZPF k.ú. Hořepník 824, 4812 ha 654, 9006 ha 79, 43 % k.ú. Březina u Hořepníku 324, 3749 ha 244, 1621 ha 75, 27 % k.ú. Mašovice u Hořepníku 214, 2744 ha 141, 4338 ha 66, 01 % Celkem 1 363, 1305 ha 1 040, 4965 ha 76, 33 % Vliv řešení návrhu ÚP Hořepník na zábory zemědělské půdy Celková výměra předpokládaných záborů zemědělské půdy vyvolaná vlivem řešení Územního plánu Hořepník na celém území obce o celkové rozloze 1 363, 1305 ha činí celkem na celém území : v I. etapě rozvoje ve II. etapě rozvoje , 0300 ha 7, 6500 ha Na části zemědělské půdy je navržena změna kultury z orné půdy na trvalé zatravnění. Protože zemědělská půda bude nadále sloužit zemědělským účelům, nejsou uvedené plochy zahrnuty do bilance záborů. 29

30 I. ETAPA ROZVOJE Struktura záborem dotčené zemědělské půdy ( ha ) : katastrální území orná půda travní porost sady, zahrady Celkem k.ú. Hořepník 19, , , , 3100 k.ú. Březina u Hořepníku 3, , , 5100 k.ú. Mašovice u Hořepníku 0, , , 2100 Celkem 23, , , , 0300 PODÍL ROZVOJOVÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ PLOCHY ZÁSTAVBY A PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ BI Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech 3, 5100 ha BV Plochy bydlení - bydlení venkovské 4, 2900 ha SK Plochy smíšené obytné - smíšené komerční 3, 0300 ha OV Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura 0, 4200 ha OM Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá 1, 6700 ha VD Plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba 1, 4900 ha VL Plochy výroby a skladování - lehká průmyslová výroba 2, 2000 ha PV Plochy veřejných prostranství - komunikace, veřejné prostory 1, 5500 ha ZV Plochy veřejných prostranství - zeleň na veřejných prostranstvích 1, 0400 ha ZS Plochy zeleně - zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady 1, 0000 ha ZO Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační 0, 5600 ha PLOCHY V KRAJINĚ NS Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň 4, 2200 ha VV Plochy vodní a vodohospodářské - vodní toky a vodní nádrže 0, 0500 ha CELKEM 25, 0300 ha Struktura záborem dotčené zemědělské půdy podle ochrany ZPF ( ha ) : k.ú. I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída CELKEM Hořepník 11, ,1800 0, ,4400 5, , 3100 Březina u Hořepníku k.ú. Mašovice u Hořepníku 1, , , , , , , 2100 Celkem 13, , , , , ,

31 II. ETAPA ROZVOJE V Územním plánu Hořepník jsou předpokládané zábory zemědělského půdního fondu pro plochy bydlení ( čisté v rodinných domech ) a pro plochy smíšené obytné ( komerční ) rozděleny do dvou etap. S těmito plochami souvisí ještě plochy veřejných prostranství. Do druhé etapy rozvoje je zařazena : a) Plocha Z03 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z03 může být realizována až po vyčerpání ( 100 % odnětí ZPF ) rozlohy sousední plochy Z02 zařazené do I. etapy rozvoje. Plocha Z26 - ZV - Plochy veřejných prostranství - zeleň na veřejných prostranstvích Plocha Z26 může být čerpána nejdříve současně s plochou Z03, se kterou souvisí. b) Plocha Z04 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z04 může být realizována až po vyčerpání ( 100 % odnětí ZPF ) rozlohy sousední plochy Z06 zařazené do I. etapy rozvoje BV ( bydlení venkovské ). b) Plocha Z05 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z05 může být realizována až po vyčerpání ( 100 % odnětí ZPF ) rozlohy sousední plochy Z07 zařazené do I. etapy rozvoje BV ( bydlení venkovské ). Plocha Z23 - PV - Plochy veřejných prostranství - komunikace, veřejné prostory Plocha Z23 může být čerpána nejdříve současně s plochou Z05, se kterou souvisí. d) Plocha Z13 - SK - Plochy smíšené obytné - smíšené komerční Zastavitelná plocha Z13 může být realizována až po vyčerpání ( 100 % odnětí ZPF ) rozlohy plochy Z12 zařazené do I. etapy rozvoje. Touto etapizací se předpokládá zajištění účelného postupného odnětí ZPF bez narušení jeho organizace a zároveň splnění požadavku zadání územního plánu, které předpokládá v dlouhodobém časovém horizontu nárůst obyvatelstva obce a s tím spojený požadavek na sféru komerčních zařízení. Struktura záborem dotčené zemědělské půdy (ha) : katastrální území orná půda travní porost sady, zahrady Celkem k.ú. Hořepník 7, , 6500 Celkem 7, , 6500 PODÍL ROZVOJOVÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ PLOCHY ZÁSTAVBY A PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ BI Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech 6, 2100 ha PV Plochy veřejných prostranství - komunikace, veřejné prostory 1, 0500 ha ZV Plochy veřejných prostranství - zeleň na veřejných prostranstvích 0, 1300 ha CELKEM 7, 6500 ha 31

32 Struktura záborem dotčené zemědělské půdy podle ochrany ZPF (ha) : k.ú. I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída CELKEM Hořepník 5, , , 6500 Celkem 5, , , 6500 ha Zdůvodnění navrhovaného řešení Rozsah navržených zastavitelných ploch odpovídá stávající velikosti obce Hořepník, jejímu významu a předpokládanému demografickému vývoji. Geografická poloha obce Hořepník v malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména přírodní, kulturní a estetické hodnoty v současné době vyvolávají a budou pravděpodobně vyvolávat i nadále trvalý zájem o bydlení a rozvoj obslužné sféry v této obci a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. Územní plán Hořepník vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území a etapizací zástavby s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje obce. V Územním plánu Hořepník je navržen rozvoj všech potřebných sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, smíšených obytných ploch, občanského vybavení, drobné výroby, dopravní a technické infrastruktury a sídelní zeleně. Návrh zastavitelných ploch tak vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji obce, rozsah zastavitelných ploch odpovídá velikosti a významu sídla v řešeném území a v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Hořepník. Rozložení zastavitelných ploch určených pro bydlení do několika lokalit vytváří v sídle Hořepník předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktního sídla v krajině se zástavbou soustředěnou rovnoměrně od středu historického jádra, jasně vymezeného náměstí. Převážná část zastavitelných ploch je již vymezena ve stávajícím původním ÚPnSÚ Hořepník a byla do ÚP Hořepník přenesena ( vyplývá z 102 stavebního zákona ). Jedná téměř o všechny rozlohou větší plochy ( Z02, Z04, Z05, Z06, Z07, Z14, Z15 a další ). Největší podíl na předpokládaných záborech ZPF mají zastavitelné plochy navržené plochy pro bydlení ( BI - bydlení čisté v rodinných domech 3, 5100 ha a BV - bydlení venkovské 4, 2900 ha ). Navržené zábory jsou situovány buď v prolukách zastavěného území nebo přímo na zastavěné území navazují. Rozvojové zastavitelné plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě zvýšeného zájmu o bydlení v obci, návrh je nutno je chápat zejména také jako nabídku možností k výstavbě. Návrh situování zastavitelných ploch je nejvýhodnější zejména z hlediska prostorového urbanistického uspořádání tohoto sídla, komunikačního přístupu a z hlediska možnosti napojení na inženýrské sítě. Zastavitelné plochy navržené pro bydlení jsou navrženy tak, aby umožnily rovnoměrný rozvoj severní části sídla Hořepník (situované na levém břehu Trnavy ) a jižní části sídla Hořepník ( situované na pravém břehu Trnavy ). Těžiště stávající zástavby ( včetně náměstí ) a tím i těžiště rozvojových zastavitelných ploch je situováno právě v severní části sídla Hořepník, jižní část je limitována konfigurací terénu. 32

33 Velká část navržených zastavitelných ploch se dotýká zemědělské půdy s velmi dobrými produkčními schopnostmi, zařazená do I. třídy ochrany, neboť sídlo Hořepník ( současně zastavěné území ) obklopuje na severní straně zemědělská půda zařazená do I. třídy ochrany ZPF. Na jižní, západní a východní straně je rozvoj sídla ( severní části ) limitován údolími vodotečí. Nižší třída ochrany ZPF ( V. třída ) se v návaznosti na zastavěné území jižní části sídla Hořepník, kde je navrženo těžiště ( plochy Z02 a Z03 ) zastavitelných ploch pro bydlení vymezených pro rozvoj jižní části sídla. Do ploch pro bydlení ( BI - bydlení čisté a BV - bydlení venkovské ) jsou v návrhu předpokládaných záborů zemědělské půdy v ÚP Hořepník zahrnuty převážně i místní obslužné komunikace, které nejsou samostatně vyčleněny, protože jejich přesné vymezení bude předmětem řešení v dalších stupních. Plocha veřejných prostranství pro umístění místních komunikací může činit zhruba 15% celkové plochy vymezené pro toto bydlení. Podíl na předpokládaných záborech ZPF zahrnují také plochy určené pro výrobu Z18 a Z19, neboť je nezbytné v obci vytvořit předpoklady i pro umístění podnikatelských aktivit a tím i předpoklady vytvoření pracovních příležitostí přímo v obci. Návrh jejich situování je nejvýhodnější zejména z hlediska organizace území, neboť přímo navazují na stávající areál zemědělské výroby a jsou dopravně vhodně přístupné ze silnice procházející obcí. V Územním plánu Hořepník je předepsáno ( kapitola podmínek využití nezastavěného území ), že nově založené prvky ÚSES musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. Pro zastavitelné plochy a plochy zeleně a krajiny, kde je provedeno odvodnění ( meliorace ) zemědělské půdy je v ÚP Hořepník předepsáno ( kapitola podmínek využití nezastavěného území ), že mohou být tyto plochy realizovány za předpokladu zachování funkčnosti meliorační soustavy na navazujících pozemcích. Navrženými předpokládanými zábory zemědělské půdy nedochází k narušení organizace obdělávání zemědělské půdy a k porušení zemědělských účelových komunikací. Předpokládané zábory pozemků ZPF, hranice BPEJ s příslušnými kódy BPEJ, třídou ochrany zemědělské půdy a provedeným odvodněním jsou znázorněny na výkresu : F VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU ( v měřítku 1 : ) Následující tabulky uvádějí jednotlivé lokality záboru zemědělské půdy : 33

34 34

35 35

36 36

37 37

38 38

39 39

40 40

41 41

42 42

43 43

44 44