Poznámky k výskytu a rozšíření některých druhů savců na území. CHKO Kokořínsko

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 10 : , 1980 Poznámky k výskytu a rozšíření některých druhů savců na území CHKO Kokořínsko Einige Bemerkungen über das Vorkommen und Verbreitung einiger Arten von Säugetiere im LSG Kokořín ZDENKA HODKOVÁ MATERIÁL A METODIKA Základem této práce jsou výsledky z odchytů drobných savců, které prováděli pracovníci Parazitologického ústavu ČSAV v Kokořínském dole. Lokality byly vybrány v typických biotopech této oblasti. V dubnu 1959 zde byly položeny 4 linie po 150 kusech klapacích pastiček standardního typu (návnada -knot napuštěný tukem). Dvě linie sledovaly údolní nivu říčky Pšovky a další dvě byly položeny výše ve svahu v lese a zabíhaly i do postranních údolí. Tímto způsobem bylo během 5 dnů (4 noci) položeno celkem 2250 kusů pastí a uloveno celkem 125 jedinců drobných savců (leg. ROSICKÝ, DANIEL, HEYBERGER). V září 1974 byly tyto úlovky doplněny odchytem v horních partiích svahů, a to v listnatém lese pod horními plošinami, kde bylo během 2 dnů položeno 200 klapacích pastí a odchyceno 24 jedinců drobných savců (leg. ZEMAN). POPIS LOKALIT V údolní nivě Pšovky se pasti kladly podél zvýšených okrajů podmáčených luk a podél hrází rybníčků a tůní. Porost tvořily většinou křoviny, a to vrba (Salix sp.), olše (Alnus sp.), topol (Populus sp.), jasan (Fraxinus sp a bez (Sambucus sp.). Výše ve svahu údolí se pasti kladly většinou ve smrkovém lese s přimíšeným bukem, ojediněle dubem, břízou nebo borovicí. Trasy všech linií pastí zhruba sledovaly silnici střídavě po obou stranách od koupaliště až k osadě Vojtěchov. 93

2 V září 1974 byly pasti položeny v převážně bukovém lese na horním svahu postranního údolí v jižní části Kokořínského dolu. Sledovaly horní hranici lesa nad Černínovem a Mlčením, východně od železniční stanice Kanina. Výsledky z těchto odchytů byly doplněny údaji o výskytu dalších druhů savců, které poskytly dotazníkové akce, pořádané katedrou systematické zoologie PF UK v Praze v letech Dotazníky byly zaslány na všechna polesí Státních lesů a většinu mysliveckých sdružení ČMS, Část údajů z těchto dotazníků byla již publikována (králík divoký - ANDĚRA, VOHRALÍK, 1976, křeček polní - VOHRALÍK, ANDĚRA, 1976, jezevec lesní - ANDĚRA, 1979). Další informace z dotazníků, týkající se výskytu sysla, veverky, ondatry, plchů a obou druhů kun, jsou dostupné na katedře systematické zoologie PF UK v Praze, kde se průběžně zpracovávají. Z těchto, pochopitelně neověřených údajů z dotazníků byly získány všechny informace, týkající se výskytu uvedených druhů v celé CHKO Kokořínsko. Informace o stavu lovné zvěře (srnec, muflon, prase divoké), lišek a tchoře tmavého na Kokořínsku podal Borovička, vedoucí polesí Šemanovice, okres Mělník (ústní sdělení). VÝSLEDKY Celkem bylo v Kokořínském dole odchyceno 142 kusů drobných zemních savců, náležejících k 9 druhům (tab. 2). Rejsek obecný (Sorex araneus L.) - vyskytuje se téměř ve všech biotopech v naši republice. Jeho početnost na jednotlivých stanovištích je ovlivněna množstvím vhodné potravy. Preferuje vlhčí místa s hojností bylinného podrostu nebo mechu s dostatkem vhodných úkrytů. V dubnu 1959 byl druhým nejhojněji loveným drobným savcem (17,6 % z celkového počtu). V září 1974 byl uloven pouze 1 jedinec. Svahy bukového lesa se slabým bylinným podrostem mu neposkytují tolik trofických možnosti jako vlhčí a členitější biotop v nižších partiích údolí. Rejsek malý (Sorex minutus L.) - o jeho výskytu platí totéž, co o výskytu rejska obecného. Je však celkově méně hojný a hlavně jeho záchytnost do používaného typu pastí je menší. Při průměrné tělesné hmotnosti rejska malého 3-5 g by musely být pasti velmi citlivě nalíčené, aby reagovaly na jeho případný kontakt s pastí. Jeho výskyt je tedy na sledovaných stanovištích v Kokořínském dole patrně častější, než je uvedeno v tabulce (0,8 % z celkového úlovku). 94

3 Tabulka 2 Přehled odchycených savců Druh 3.IV. 4.IV. 5.IV. 6.IV. % P +/ Počet pastí Počet pastí % Rejsek obecný (Sorex araneus) ,6 0,98 1 4,0 Rejsek malý (Sorex minutu) 1 _ 1 0,8 0,04 1 4,0 Rejsec vodni (Neomys fodiene) 1 _ 1 0,8 0,04 Krtek obecný (Talpa europaea) ,6 0,09 Hraboš polní (Microtus arvalis) ,2 0,63 Norník rudý (Clethrionomys glareoluss) Myšice lesní (Apodemus flavicollis) Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) ,4 3, ,0 1 _ 1 0,8 0, ,0 _ 1 1 0,8 0,04 Plch velký (Glis glis) _ 1 4,0 Celkem ,0 5, ,0 +/P = počet úlovků přepočítaný na 100 pastí za 1 noc. Rejsec vodní (Neomys fodiens (SCHREBER.) ) - nachází se ve vhodných biotopech na území celé naší republiky.můžeme se s ním setkat prakticky v blízkosti všech typů vodních toků a nádrží. Údolí Pšovky je rovněž vhodným biotopem pro jeho výskyt a rejsec vodní bude pravděpodobně v okolí břehů zdejších vod běžný. Vzhledem k jeho vazbě na specifický biotop je však početní zastoupeni rejsce vodního v celém společenstvu drobných savců Kokořínského údolí relativně nízké. 95

4 Krtek obecný (Talpa europaea L.) - vyskytuje se hojně prakticky ve všech oblastech CHKO Kokořínsko, pokud tam nejsou biotopy, které by mu zabraňovaly v jeho rycí činnosti (trvale podmáčené plochy nebo kamenité srázy a skály). Vzhledem k jeho způsobu života je záchytnost krtka obecného do používaných sklapovacích pastí čistě náhodné. Počet úlovků (2 kusy, 1,6 % z celkového počtu) v tabulce tedy neodpovídá jeho celkovému početnímu zastoupení v celém společenstvu drobných savců na Kokořínsku. Hraboš polní (Microtus arvalis (PALL.)) - je typický obyvatel odlesněných, zatravnělých, kulturních a ruderálních ploch. Proto byl zastižen v dubnu 1959 v údolní nivě Pšovky jako třetí nejhojněji lovený druh (11,2 % z celkového úlovku). Na horních svazích údolí, v bukovém lese, nebyl v září 1974 zjištěn vůbec. Jeho procentuální zastoupení v úlovku v dubnu 1959 odpovídá poměrné části z celkového počtu pastí, které byly podle záznamů vedených při kladení pastí položeny v nelesních biotopech v okolí Pšovky. Norník rudý (Clethrionomys glareolus (SCHREBER)) - jeho výskyt je vázán na stromové komplexy a křoviny od souvislých lesních porostů až po menší křovinaté a stromové enklávy. Krajina v Kokořínském dole i v celé CHKO Kokořínsko zcela vyhovuje jeho ekologickým nárokům, a proto zde patří mezi dominantní druhy drobných savců. V dubnu 1959 byl norník rudý výrazně nejčastěji loveným druhem (66,4 % z celkového úlovku) a v září 1974 byl početností v úlovku na druhém místě. Členitější a hlavně vegetačně bohatší dolní partie svahů jsou pro norníka rudého do jisté míry troficky přitažlivější. Myšice lesní (Apodemus flavicollis (MELCHIOR)) - vyskytuje se, podobně jako norník rudý, ve velkých i menších stromových komplexech. V dubnu 1959 byl zaznamenán pouze ojedinělý odchyt. V září 1974 byla myšice lesní nejčastěji loveným drobným savcem. Nehledě na obvyklé podzimní populační maximum a migrace byly na toto stanoviště semenožravé myšice(na rozdíl od více býložravých norníků) přitahovány asi tohoroční úrodou bukvic. Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus (L.)) - ve sledované oblasti by se měla vyskytovat prakticky všude tam, kde myšice lesní. Navíc se může nacházet i v malých křovinatých enklávách, zahradách, ruderélech a v okolí lidských sídlišť. V našich úlovcích je zastoupena pouze jedním exemplářem, ale její výskyt zcela jistě není na Kokořínsku tak vzácný. Odchyty se pravděpodobně prováděly v biotopech, kde se myšice křovinná pravidelně nevyskytuje. V časném jarním období, kdy probíhaly odchyty v roce 1959, by asi byla ještě zastižena ve větší blízkosti lidských sídlišť, než probíhaly linie pastí. 96

5 Plch velký (Glis glis (L.)) - jediný exemplář byl uloven 14. září 1974 do velké, krysí sklapovací pasti. Byl to dospělý samec, který vážil 125 g; délka jeho těla byla 152 mm, délka ocasu 115 mm, délka chodidla zadní nohy 26 mm a délka ucha 17 mm. Byl chycen u staré švestky, která rostla v porostu stromů a keřů lemujících horní plošiny nad svahy roklí, východně od železniční zastávky Kanina. Jeho pravidelný výskyt na Kokořínsku byl potvrzen i údaji v dotaznících. Z dalších drobných savců, kteří nejsou v našich úlovcích zastoupeni, ale mohli nebo měli by se na Kokořínsku vyskytovat, připadají v úvahu ještě dále uvedené druhy: Rejsec černý (Neomys anomalus (CABRERA)) - vyskytuje se v podstatě ve stejných biotopech jako rejsec vodní (Neomys fodiens), ale není tak běžný. Jeho nález na Kokořínsku by byl pravděpodobně otázkou dlouhodobého a opakovaného odchytu. Bělozubka šedá (Crocidura suaveolens (PALL.) ) - její výskyt se v posledních letech udává ze všech částí republiky, a to hlavně v souvislosti s trvale obývanou zástavbou. Ve většině případů je tedy vázána na blízkost lidských příbytků. Hrabošík podzemní (Pitymys subterraneus (de SÉL.LONG.) ) - jeho nálezy jsou hlášeny z celé republiky, ale mají mozaikovitý charakter. Na Kokořínsku nebyl, pokud je mi známo, zatím zjištěn, ale nebyly zde provedeny ani pravidelné odchyty v biotopech typických pro jeho výskyt. Hraboš mokřadní (Microtus agrestis (L.) ) - biotop Kokořínského dolu a údolí Liběchovky nevylučuje jeho nález, i když zde zatím nebyl hraboš mokřadní odchycen do pasti; byl zde však zjištěn v potravě výra velkého, hnízdícího v CHKO Kokořinsko ( HONCŮ, KNOBLOCH, VONDRÁČEK, 1974). Hnízdiště výra velkého se nachází v centrální části CHKO, takže je poměrně malá pravděpodobnost, že by výr hraboše mokřadního ulovil mimo hranice této oblasti. Hryzec vodní (Arvicola terrestris (L.) ) - v Kokořínském dole i v celé CHKO se zcela jistě vyskytuje a uvádí se také v dotaznících (např. Korce, Plešivec, údolí Liběchovky aj.). V našich úlovcích není zastoupen, protože pastičky, které se používají k běžným odchytům, jsou pro odchyt hryzců příliš malé. Myška drobná (Micromys minutus (PALL.) ) - její výskyt na Kokořínsku nebyl zatím rovněž publikován, i když se zde s největší pravděpodobností také vyskytuje. Její zjištění bude opět otázkou častěji opakovaných odchytů nebo náhodného nálezu jejího typického hnízda, zavěšeného ve vysoké trávě nebo v křoví. Rovněž ji lze často zastihnout na podzim ve stozích slámy. 97

6 Plšík lískový (Muscardinus avellanarius (L.)) - jeho výskyt na Kokořínsku je potvrzen v dotaznících. Vyskytuje se pravděpodobně na více lokalitách, než je uvedeno na základě dotazníků, protože svým způsobem života není příliš nápadný. ÚDAJE PODLE DOTAZNÍKŮ Údaje o místech výskytu jednotlivých živočichů jsou řazeny podle okresů a v nich abecedně, tak jak to již začali ve svých publikacích dělat sami autoři této dotazníkové akce (ANDĚRA, VOHRALÍK, 1976, VOHRALÍK, ANDĚRA, 1976,ANDĚRA, 1979). Králík divoký (Oryctolagus cuniculus (L.) ) Okres Mělník: Chudolazy, Ješovice, Kanina, Medonosy, Mšeno, Nebužely, Nosálov Dřívější výskyt: Vidim Okres Česká Lípa: Beškov, Deštná, Dubá, Vojetín, Zakšína Dřívější výskyt: Blíževedly, Domašice, Dřevčice, Korce, Ždírec Veverka obecná (Sciurus vulgaris (L.)) Okres Mělník: Chudolazy, Ješovice, Jestřebice, Kanina, Medonosy, Mšeno, Nebužely, Tupadly, Vidim Okres Česká Lípa: Blatce, Blíževedly, Dražejov, Dřevčice, polesí Dubá, polesí Holany, Kokořínsko, Korce, polesí Obrok, Plešivec, Tuháň, Tubož, Zakšín, Žďár, polesí Ždírec Sysel obecný (Citellus citellus (L.)) Okres Mělník: Dobřeň (jen místy v okolí, Ješovice (v malém množství u lesa), Nebužely, Olešno, Osinalice (jen místy), Střemy, Tupadly, pozorován u silnice z Vidimi do Tupadel, Veselí (2 lokality) Okres České Lípa: Blatce, Dražejov (ojediněle), Dřevčice, Korce, v okolí obce Lhota, Plešivec, Tubož, na katastru obce Zakšín a v polesí Zakšín (ojediněle), Žďár (ojediněle) Křeček polní (Cricetue cricetue ( L.) ) Okres Mělník: Chudolazy, Kanina, Mšeno, Nebužely, Střemy, Vidim Okres České Lípa: Deštné, Dřevčice, Dubá, Holany, Korce, Lhota, Tachov, v okolí Tachovského vrchu, Zakšín (sporadický výskyt), Žďár (ojediněle) 98

7 Ondatra (Ondatra zibethica (L.)) Okres Mělník: na potoce Liběchovka - Chudolazy, Jestřebice, Ješovice (v katastru obce podél Liběchovky), Tupadly, v rezervaci Kokořinsko na Pěovce, zvláště hojně mezi osadami Konrádov a Ráj, na rybníku Stříbrník ve Vojtěchově Okres České Lípa: horní tok Liběchovky mezi obcemi Deštná a Zakšín; horní tok Pšovky v okolí Housky, zabíhá až k Vojetínu, déle v katastru obce Blatce a Tubož, hojná v polesí Ždírec, v celém Kokořínském dole, v polesí Obrok na potoce Obrtka; na severu CHKO je hojné (Stvolínky) - zasahuje tam z oblasti rybníků u Blíževedel na Litickém potoce Plch velký (Glis glis (L.) ) Okres Mělník: Kanina, u Mšenské lesovny Okres České Lípa: mezi obcemi Deštné a Zakšín (buď plch velký, nebo plch zahradní), Žďár (buď plch velký, nebo plch zahradní), Vojetín (buď plch velký, nebo plch zahradní) Plšík lískový (Muscardinus avellanarius (L.)) Okres Mělník: Jestřebice, Kanina, Nebužely Okres České Lípa: Dražejov, Dřevčice, Kokořínsko, Lhota, Zátyní, Žďár Kuna lesní a kuna skalní (Martes martes (L.) a Martes foina (ERXLEB.) Okres Mělník: polesí Šemanovice - oba druhy Okres Česká Lípa: Blíževedly - oba druhy kun, Dražejov - oba druhy, Dřevčice - kuna skalní, Kokořínsko - oba druhy, Žďár - ojediněle oba druhy Vydra říční (Lutra lutra (L.)) Okres Mělník: recentní záznamy nejsou, byle viděna pouze v roce 1975 na Pěovce; v roce 1962 na podzim vydra prošla Kokořínským údolím, kde "škodila mezi kapry" a pak zmizela Okres České Lípa: recentní záznamy nejsou; poslední pozorování za 2. světové války u Dražejova Jezevec lesní (Meles meles (L.)) Okres Mělník: Bylochov, Chudolazy, Jestřebice, Ješovice, Medonosy, Mšeno, Nosálov, Vidim, Veselí Přechodný výskyt: Kenina, Nebužely, polesí Šemanovice Okres Česká Lípa: Blatce, Blíževedly, Beškov, Domašice, Dražejov, Dřevčice, Dubá, Korce, Obrok, Plešivec, Vlhošť, Vojetín, Zakšín, Žďár, Ždírec 99

8 ÚDAJE O LOVNÉ ZVĚŘI Tyto údaje zaznamenali zaměstnanci lesní správy v Šemanovicích, okres Mělník. Zajíc polní (Lepus europaeus (PALL.)) - v odpovídajících biotopech CHKO Kokořínsko byl donedávna běžný. V posledních dvou letech jeho početní stavy prudce poklesly. Sestupné tendence trvá i nadále. Prase divoké (Sus scrofa (L.) ) - v oblasti CHKO Kokořínsko se vyskytuje trvale. Mimoto jsou zaznamenávány další přechodné pobyty různě početných skupin černé zvěře. Srnec (Capreolus capreolus (L.)) - žije na celém území CHKO Kokořínsko. Muflon (Ovis musimon (PALL.) ) - byl úspěšně vysazen na několika místech v CHKO Kokořínsko (např. v roce 1973 v polesí Šemanovice nebo v přibližně stejné době na Sedlecku). Na Housecku byl dokonce zaznamenán případ, že se stádečko muflonů, které samostatně přišlo (pravděpodobně ze severu), trvale usadilo v lesích v okolí Housky. Ze šelem se mimo již dříve uvedené druhy v celé oblasti ještě vyskytuje liška - Vulpes vulpes (L.) - a tchoř tmavý - Putorius putorius (L.). DISKUSE A ZÁVĚR V dubnu 1959 bylo v Kokořínském dole do odchytů zahrnuto více typů biotopů. Populace drobných savců, kteří přežili zimu, byly na začátku pohlavní aktivity, takže zde byl prakticky zjištěn základní stav populací před obdobím rozmnožování. Na podzim 1974 byl výsledek velmi ovlivněn krátkodobým odchytem v jednom typu biotopu a v podzimním období maximální hustoty populací. Průměrná hodnota celkového úlovku z dubna 1959, tj. počet odchycených jedinců přepočítaný na počet pastí, je 5,5 jedince na 100 pasti za 1 noc. V záři 1974 by tato hodnota dosáhla 12 jedinců na 100 pesti za 1 noc. Hodnoty kolem 5 bývají dlouholetým průměrem při odchytech drobných savců v přirozené volné krajině (mimo větší zástavbu a trvalé devastační vlivy) v rámci naší republiky (HODKOVÁ, 1979). Jsou tedy i průměrem z hustoty početnosti populací drobných ševců v různých typech biotopů v děné krajině jako celku a průměrem z různých sezónních období populační dynamiky. Ze dvou poměrně krátkodobých odchytů drobných savců nelze tvořit kategorické zóvěry. Přesto výskyt a početnost jednotlivých druhů drobných savců v roce

9 v Kokořínském dole naznačuje, že jde o přírodně vyváženou krajinu e přirozenými, příliš nedevastovanými biotopy. Protože již tenkrát byl Kokořínský důl rezervací, je reálný předpoklad, že se tento stav zachoval. Z výskytu dalších živočichů v rámci celé CHKO Kokořínsko vyplývá, že i celé toto území je zatím faunisticky vyvážené, s poměrně pestrým druhovým zastoupením jednotlivých druhů savců. Napomáhá tomu velká členitost reliéfu terénu, který i při poměrně značné hustotě osídlení a vysokém turistickém ruchu ještě stále dovoluje zvířatům nalézt poměrně klidné útočiště. Civilizační tlak by se však již neměl dále zvyšovat, protože hlavně pro okres Mělník je Kokořínsko z hlediska savců jedním z mála nebo snad téměř jediným větším faunisticky cenným prvkem v krajině. Příkladem může být zaznamenaný výskyt jezevce. Z 20 lokalit hlášených s trvalým výskytem jezevce z okresu Mělník je jich 9 v CHKO Kokořínsko a 1 lokalita je v takové blízkosti (Liběchov), že lze předpokládat návaznost jezevců z této lokality na CHKO Kokořínsko. Rozloha okresu Mělník je 712 km a rozloha CHKO Kokořínsko, která na území okresu Mělník zasahuje asi polovinou své celkové velikosti, je tedy 135 km 2. To znamená, že zhruba na 19 % z celkové plochy okresu je polovina registrovaných lokalit s trvalým výskytem jezevce. Celkově lze spočítat, že okres Mělník a Česká Lípa dohromady zaujímají rozlohu 1862 km 2. Z toho na CHKO Kokořínsko připadá 270 km 2, což je 14,5 % plochy obou okresů. Z obou okresů byly hlášeny celkem 73 lokality s trvalým výskytem jezevců. Na CHKO Kokořínsko z toho připadají 24 lokality uvnitř území a 6 lokalit v těsné blízkosti hranic (okres České Lípa: Horky, Chlum, Kravaře, Obora, Pavlovice, Stvolínky), což je dohromady více než 40 % všech lokalit z obou okresů. Četné a členité rokle CHKO Kokořínsko jsou zřejmě pro výskyt jezevců mimořádně příznivé. Protože statistiky úlovků v ČSR i na Slovensku za posledních 10 let zaznamenávají prudký pokles, který do jisté míry odráží i vlastní snížení početních stavů této šelmy (ANDĚRA, 1979), je již jen z tohoto úzkého pohledu území CHKO Kokořínsko cenné pro udržení početních stavů tohoto zajímavého člena naší fauny. Na závěr bych ráda poděkovala akademikovi B. Rosickému a RNDr. M. Danielovi za poskytnutí pracovních protokolů a dalších informací o průběhu a organizaci odchytů drobných savců v Kokořínském dole v dubnu 1959 a RNDr. P.Zemanovi za protokoly a materiál z odchytů v září Déle děkuji RNDr. M.Anděrovi a RNDr. V. Vohralíkovi za zpřístupnění údajů z dotazníkové akce, kterou pořádala katedra systematické zoologie PF UK v Praze, a pracovníkům lesní správy v Šemanovicích za sdělené údaje o lovné zvěři. 101

10 SOUHRN V dubnu 1959 a v září 1974 prováděli pracovníci Parazitologického ústavu ČSAV odchyt drobných savců v Kokořínském dole. Odchytili celkem 149 jedinců drobných terrestrických savců, náležejících k 9 druhům (Sorex araneus, Sorex minutus, Neomys fodiens, Talpa europaea, Microtus arvalis, Clethrionomys glareolus, Apodemus flavicollis, Apodemus sylvaticus a Glis glis). Tři druhy drobných savců, které nebyly v úlovku zastoupeny (Microtus agrestis, Arvicola terrestris a Muscardinus avellanarius (v CHKO Kokořinsko se také vyskytují, o čemž svědčí informace z literatury a z dotazníkové akce, pořádané katedrou systematické zoologie PF UK. Pro výskyt dalších 4 druhů drobných savců (Neomys anomalus, Crocidura suaveolens, Pitymys subterraneus a Micromys minutus) jsou v CHKO Kokořínsko vhodné podmínky a ověření jejich výskytu bude pravděpodobně otázkou dlouhodobých nebo opakovaných odchytů v této oblasti. Na základě zmíněné dotazníkové akce byly v CHKO Kokořinsko zjištěny lokality výskytu některých dalších větších druhů savců (Oryctolagus cuniculus, Sciurus vulgaris, Citellus citellus, Cricetus cricetus, Ondatra zibethica, Martes martes, M. foina, Lutra lutra a Meles meles), a na základě sdělení pracovníků polesí Šemanovice obecné údaje o výskytu dalších druhů zvěře (Lepus europaeus, Sus scrofa, Capreolus capreolus, Ovis musimon, Vulpes vulpes a Putorius putorius). Zusammenfassung Im April 1959 und im September 1974 haben die Mitarbeiter des Parasitologischen Institute der Tschechoslowakischen Akademie der Wissenschaften einen Fang von Kleinsäugetieren im Tale von Kokořín durchgeführt. In ganzem haben sie 149 Exemplare gefangen, die 9 Tierarten angehörten (Sorex araneus, Sorex minutus, Neomys fodiens, Talpe europaea, Microtus arvalis, Clethrionomys glareolus, Apodemus flavicollis, Apodemus sylvaticus und Glis glis). Drei weitere Arten der Kleinsäugetiere, die bei dieser Aktion nicht gefangen wurden (Microtus agrestis, Arvicola terrestris und Muscardinus avellenarius) sollen aber gemäss der Information aus der Literatur in dem Schutzgebiet Kokořín auch noch vertreten werden. Auch die Fragebogenektion, die der Lehrstuhl der systematischen Zoologie der naturwissenschaftlichen Fakultät der Karls Universität zu Prag in diesem Gebiet durchgeführt hat, hatte das Vorkommen von diesen 3 Arten bestätigt. Ebenfalls für das Vorkommen von 4 weiteren Arten der Kleinsäugetiere (Neomys anomalus, Crocidura suaveolens, Pitymys subterraneus und Micromys minutus)sind in dem angeführten Gebiete entsprechende Lebensbedingungen vorhanden. Die Erscheinung dieser Arten kann nur durch wiederholte Fange in diesem Gebiete bestätigt werden. Der im April 1959 durchgeführte Fang kleiner Säugetiere brachte nur 5 Exemplare; diese Zahl entspricht dem langjährigen Durchschnitt der Fänge kleiner Säugetiere in verschiedenen Biotopen der ČSSR. Auf Grund der erwähnten Fragebogenaktion wurden auch die Lokalitäten des Vorkommens von einigen grösseren Arten der Säugetiere in dem 102

11 Schutzgebiete Kokořín (Oryctolagus cuniculus, Sciurus vulgaris, Citellus citellus, Cricetus cricetus, Ondatra zibethica, Martes martes, M. foina, Lutra lutra und Meles meles) festgestellt. Aus diesem Gebiet und aus seiner unmittelbaren Nähe wurden viele Lokalitäten gemeldet, wo der Dachs vorkommt. Alle diese Meldungen zeugen von günstigen Lebensbedingungen für das Vorkommen dieses interessanten Raustieres. Literatura ANDĚRA,M. (1979): Současný stav rozšíření jezevce lesního (Meles meles) v českých zemích (Mammalia: Mustelidae). - Acta sci nat. Mus Bohem.merid. České Budějovice 19.: ANDĚRA,M.; VOHRALÍK,V. (1976): Rozšíření králíka divokého, Oryctolagua cuniculus (Linnaeus, 1758) v Československu. - Lynx (Praha), n.s., 18 : HODKOVÁ.Z. (1979): Přehled drobných savců odchycených pracovníky Parazitologického ústavu ČSAV na území ČSSR v letech Lynx (Praha), n.s., 20 : HONCŮ.M. ; KNOBLOCH,H, ; VONDRÁČEK, J. (1974): K potravě výra velkého Bubo bubo L. na severočeských hnízdištích. - Sborník okresního muzea v Mostě, přírodovědné řada 1 : VOHRALÍK,V.; ANDĚRA,M. (1976): Rozšíření křečka polního Cricetus cricetus (L.) v Československu. - Lynx (Praha), n.s., 18 : Adresa autorky: Zdenka Hodková, prom. biol., Parazitologický ústav ČSAV, Flemingovo nám. 2, Praha 6 - Dejvice 103

12 104