Mamaliologický průzkum na území PR Skalka

Transkript

1 Mamaliologický průzkum na území PR Skalka 1. Cíl průzkumu Provedení Inventarizačního průzkumu drobných zemních savců a netopýrů na území PR Skalka. 2. Specifikace rozsahu průzkumu Aktuální inventarizace výskytu fauny drobných zemních savců a netopýrů na území PR Skalka; vytvoření nálezové databáze dat s doplňkovými údaji; srovnání aktuálního stavu s daty z předchozích mapování a inventarizačních průzkumů na území PR; doporučení vhodných managementových opatření ochrany přírody. 3. Použitá metodika Metodika průzkumu byla stanovena dle Metodiky inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území, kap. III, podkap. 11. (AOPK ČR 2005) a novějšího přepracovaného vydání kap. III, podkap. 15. (AOPK ČR 2009). Průzkum netopýrů byl prováděn metodou detektoringu, tzn. detekce ultrazvukových signálů vydávaných netopýry. Touto metodou lze zjistit druhové složení, početnost nikoli. Pro tuto metodu byl použit heterodynovací typ detektoru Pettersson D 230. Pokud to bylo možno, byl netopýr pozorován i vizuálně, tzn. způsob letu a lovu. Hlasové signály byly dále nahrávány na diktafon Olympus DS-65 pro kontrolní analýzu druhu. Nahrávky byly konzultovány s chiropterologem Mgr. Martinem Gajdošíkem, Ph.D. Detektoring probíhal na předem vytyčených transektech, resp. bodech, které byly stanoveny tak, aby byly podchyceny všechny typy stanovišť (tab. č. 1, mapa č. 2). V místech, kde liniovou metodu nebylo vhodné použít (nevhodný povrch s rušícími prvky pro poslech signálů jako jsou větve, vysoká tráva), byl proveden bodový průzkum. Detektoring začínal půl hodiny po západu slunce, končil po polovině noci. Za jednu noc byly projity všechny linie a body. Intenzita letové aktivity byla vypočtena jako podíl počtu pozitivních minut (tzn. minut, ve kterých byl zaznamenán hlas netopýra) a celkové doby průzkumu zaznamenávání hlasů. Průzkum netopýrů byl proveden ve dvou návštěvách: a Při druhé návštěvě začínala detekce v opačném pořadí transektů. Tab. č. 1: Popis prostředí jednotlivých transektů a bodů zvolených pro průzkum netopýrů transekt / popis prostředí bod nejstarší část rezervace s pralesovitým charakterem s větším počtem stromů 1 s dutinami 2 buková kmenovina bez podrostu 3 buková kmenovina bez podrostu 4 hustý smrkový porost 5 buková kmenovina s porostem bylin 1

2 6 buková kmenovina s nízkým zakmeněním a občasným podrostem bylin volný prostor paraglidingové rozběhové dráhy s neudržovaným travním 7 porostem Pro průzkum drobných zemních savců byla zvolena metoda odchytů pomocí živolovných sklapovacích pastí v liniích. Linie byly vybrány tak, aby postihly všechny typy stanovišť lesního komplexu vyskytující se ve zkoumaném území (mapa č. 3). Popis jednotlivých stanovišť je uveden v tab. č. 2. Celkově za jednu odchytovou návštěvu bylo položeno 90 pastí ve sponu cca 5 metrů v celkové délce 450 m. Vzhledem k relativně malé rozloze rezervace byl počet položených pastí v jednotlivých stanovištích ovlivněn jejich velikostí. V případě nedostatečného výsledku (např. nechycení žádného druhu) v daném stanovišti v první návštěvě, bylo ve stejném stanovišti pokračováno s odchyty i u příští návštěvy. Použitá metoda je vhodná pro krátkodobý průzkum, kdy je potřeba podchytit co nejvíce druhů. Průzkum byl proveden v podzimních měsících, kdy je populační hustota drobných zemních savců obecně nejvyšší, je tedy větší šance podchytit i vzácnější druhy. Pro zjištění početnosti jedinců a poměru pohlaví v populacích jednotlivých druhů tato metoda není vhodná. Ideální je použít metodu CMR-odchyty (capture-mark-recapture), která je časově a finančně náročnější. Při použité metodě v tomto průzkumu jsou tyto údaje jen orientační, kdy je velká pravděpodobnost, že bude několikrát chycen stejný jedinec, kterého neodlišíme od ostatních jedinců. I poměr pohlaví je ovlivněn stejnou chybou a navíc je potřeba pro správný údaj získat dostatečně velký vzorek populace. Samotný průzkum byl proveden dvěmi odchyty: a , pasti byly exponovány vždy jednu noc. Kontrola pastí probíhala od soumraku do svítání v časovém rozpětí cca 2 hodin. Jako návnada byly použity ovesné vločky promíchané s tuňákem v rostlinném oleji. Tab. č. 2: Charakteristika stanovišť v PR Skalka, ve kterých probíhal odchyt drobných zemních savců Číslo stanovišť Charakteristika stanovišť 1 nejstarší část rezervace s pralesovitým charakterem a prameništěm 2 buková kmenovina s porostem bylin rozběhová vzletová plocha pro paragliding s neudržovaným travním 3 porostem, obklopená jehličnatou monokulturou 4 mladý bukový porost s příměsí jedlí silně prorostlý třtinou 5 buková kmenovina s nízkým zakmeněním a občasným podrostem bylin Nomenklatura živočichů byla použita podle mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů BioLib ( Stupeň ohrožení podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., podle červeného seznamu ohrožených druhů České republiky a podle přílohy II a IV Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je uveden v komentářích u jednotlivých druhů (pokud existuje) a v závěru v tab. č. 6. Místa pořízení fotografií uvedených ve zprávě jsou zakresleny v mapě č. 1. 2

3 4. Výsledky 4.1. Netopýři Během průzkumu v roce 2010 byly v PR Skalka byly zjištěny pouze 3 druhy netopýrů (mapa č. 2), z nichž jeden nebyl spolehlivě určen Jejich přehled s relativním počtem pozitivních minut je uveden v tab. č. 3. Tab. č. 3: Relativní aktivita netopýrů v PR Skalka Druh / Návštěva relativní počet pozitivních min. (%) relativní počet pozitivních min. (%) Celkově za obě návštěvy relativní počet pozitivních min. (%) Nyctalus noctula 50,0 83,3 70,0 Pipistrellus pipistrellus 50,0 0 20,0 Pipistrellus pygmaeus? 0 16,7 10,0 celkem relativní počet pozitivních min. (%) 3,3 3,3 3,3 Z tab. č. 3 vyplývá, že aktivita netopýrů ve zkoumaném území byla velice nízká. Ač byla prochozena velká část území, během pochůzky bylo zaznamenáno minimum jedinců např. i u takového druhu, který má silné, daleko slyšitelné signály (netopýr rezavý). Na transektech 1 a 6 nebyli zaznamenáni žádní jedinci. Prostředí rezervace na transektech 2 a 3 je typické pro netopýra velkého, který byl předpokládán, ale nebyl zjištěn. Netopýr velký potřebuje pro lov listnatou kmenovinu bez podrostu, kde loví střevlíkovité brouky. Při návštěvách nebyla tato kořist zjištěna. Netopýři byli zaznamenáni na transektech 2 a 5, tzn. buková kmenovina bez i s podrostem. Hustý smrkový porost na transektu 4 byl špatně prostupný, nebyla zde zaznamenána žádná kořist ani netopýři. Na bodu č. 5, tzn. paraglidingová travnatá plocha obklopená smrkovým porostem, byl zaznamenán jen jeden exemplář na přeletu. Toto místo k lovu není nejvhodnější, neboť svah je vystaven jihozápadním větrům a prostor je obklopen hustým smrkovým porostem, který nenabízí mnoho potravy. Na lokalitě se nachází stromy s dutinami, tzn. typické úkryty netopýrů, především v severní části, v ostatních částech roztroušeně. Během průzkumu nebyl nalezen žádný úkryt ani místa sociálních kontaktů. Komentář k jednotlivým druhům Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) stromový druh, lovící z kraje večera nad otevřenými plochami, později nad korunami stromů. V PR využíval k lovu především volný vzdušný prostor mezi kmeny buků na transektech 2, 5 a 6. Podle vyhlášky silně ohrožený druh. Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) štěrbinový druh. Potravu loví nad vodní hladinou nebo v těsné blízkosti stromové vegetace. V PR byl zaznamenán v lesním porostu na transektu 5. Podle vyhlášky silně ohrožený druh. 3

4 ?Netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus) stromový druh vázáný na lesní komplexy a příbřežní stromové porosty. Potravu loví na lesních průsecích a jiných otevřených plochách. Na bodu č. 7, tj. paraglidingová rozběhová vzletová plocha, byl zachycen krátký signál přeletujícího netopýra, který odpovídal netopýru nejmenšímu. Protože záznam byl velice krátký a již se netopýr znovu neozval, nelze tento druh bezpečně dourčit. Prostředí, ve kterém se ozval, odpovídá jeho nárokům. Podle vyhlášky silně ohrožený druh, podle červeného seznamu taxon, o němž jsou nedostatečné údaje Drobní zemní savci V PR Skalka v roce 2010 byly odchyceno 5 druhů drobných zemních savců (mapa č. 3). Tab. č. 4 uvádí absolutní počet odchycených jedinců v jednotlivých stanovištích za obě odchytové noci. Tab. č. 4: Přehled zjištěných druhů drobných zemních savců a jejich početnost v jednotlivých stanovištích PR Skalka druh/stanoviště č Celkem Sorex araneus Sorex minutus Clethrionomys glareolus Microtus arvalis 2 2 Apodemus flavicollis Celkem Orientační poměr pohlaví byl stanoven jen u početnějších druhů (tab. č. 5). Tab. č. 5: Orientační poměr pohlaví u norníka rudého a myšice lesní (do uvedeného počtu odchycených samců a samic nebyli započítáni jedinci, u kterých se nepodařilo zjistit pohlaví z důvodu jejich útěku dřív než došlo k určení) druh samci/samice poměr pohlaví Clethrionomys glareolus 11/12 0,92 Apodemus flavicollis 9/16 0,56 Komentář k jednotlivým druhům Rejsek obecný (Sorex araneus) jeden z našich nejběžnějších drobných savců. Nejhojnější je v lužních lesích, vlhkých loukách a podél potoků. Na lokalitě chycen na třech stanovištích v počtu šesti exemplářů. Na stanovišti 3, tj. paraglidingová rozběhová vzletová plocha, byl odchycen na ekotonu louky se smrkovým porostem, v jehož okrajích byl dostatek úkrytů z nahromaděných suchých smrkových větví. Vzhledem k tomu, že se obecně jedná o hojný druh a letošní rok byl charakteristický gradací drobných zemních savců, je předpoklad, že jeho výskyt ve zkoumaném území nebude vzácný. 4

5 Rejsek malý (Sorex minutus) nejvíce mu vyhovují vlhčí podmáčené louky, žije ale také v jehličnatých lesích, na pasekách a podél potoků. V rezervaci byl zastižen ve dvou exemplářích na stanovišti 3, tj. paraglidingová rozběhová vzletová plocha, na ekotonu louky se smrkovým porostem a na stanovišti 5, tj. buková kmenovina s občasným porostem bylin. Norník rudý (Clethrionomys glareolus) běžný hlodavec, upřednostňující především listnaté lesy s bohatým podrostem, využívající ale i další typy prostředí. V území byl nalezen v celkovém počtu 26 exemplářů na třech stanovištích: travní porost bez dřevin, travní porost s mladými dřevinami a kmenovina s občasným bylinným porostem (stanoviště č. 3, 4 a 5). Orientační poměr pohlaví byl lehce vychýlen na stranu samic. Hraboš polní (Microtus arvalis) jeden z našich nejběžnějších drobných savců charakteristický svým výskytem na suchých stanovištích otevřené krajiny. V území byl nalezen v počtu dvou exemplářů v travním porostu na paraglidingové rozběhové ploše. I když toto lesní prostředí s průsekem není jeho typické prostředí, může jej osidlovat i trvale. Z počtu odchycených exemplářů nelze říci, o jak velkou a stabilní populaci se jedná. Myšice lesní (Apodemus flavicollis) obývá především listnaté lesy, často se vyskytuje podél vodních toků. Ve sledovaném území se jednalo o nejhojnější druh v počtu 38 odchycených exemplářů. Poměr pohlaví u odchycených jedinců byl silně vychýlen na stranu samic. Tento údaj není v tam malém vzorku (27 exemplářů) směrodatný. Druh se vyskytoval ve všech typech stanovišť, ale je zde zřejmá preference prostředí s bylinným podrostem (stanoviště 2 a 4). Nepotvrzené druhy z předchozích průzkumů V plánu péče je bez bližších informací záznam o nálezu silně ohrožených druhů rejska horského (Sorex alpinus) a myšivky horské (Sicista betulina). Ač byl letošní průzkum zaměřen na potvrzení těchto zvláště chráněných druhů, kdy byly zahrnuty jimi preferující stanoviště, nebyly druhy odchyceny. Výsledky průzkumu byly vloženy do Nálezové databáze ochrany přírody ČR (pod správou AOPK ČR), export z databáze je přiložen na konci zprávy (tab. č. 7). 5. Definice ohrožujících faktorů druhů a jejich biotopů na lokalitě Sledované území je přírodní rezervací jejímž předmětem ochrany je zachování přirozených starých jedlobučin. V současné době při stávajícím hospodaření nedochází k žádnému nežádoucímu vlivu ohrožující místní populace netopýrů a drobných zemních savců. Pro zlepšení kvality obývaných biotopů a tím i navýšení populace druhů je vhodné dodržovat pokyny uvedené v následující kapitole. 6. Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů nebo hospodářského využívání 5

6 Během průzkumů v PR Skalka v roce 2010 byly nalezeny 3 druhy netopýrů, z nichž jeden nebyl spolehlivě určen. Jedná se o typické lesní druhy. Ač byla zaznamenána nízká letová aktivita, je toto území významné z hlediska netopýrů, neboť představuje prostředí přirozených listnatých porostů poskytující vhodné úkryty ve stromových dutinách. Průzkumem drobných zemních savců bylo zjištěno 5 druhů charakteristických pro dané území. Výskyt ZCHD drobných zemních savců (rejska horského a myšivky horské) zjištěných předchozím průzkumem nebyl potvrzen, ač výběr lokalit byl proveden s ohledem na potvrzení zmiňovaných ZCHD. Přehled všech zjištěných druhů savců je uveden v tab. č. 6. Tab. č. 6: Seznam všech zjištěných druhů v PR Skalka s uvedením stupně ohrožení podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., podle červeného seznamu ohrožených druhů České republiky a podle přílohy II a IV Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin druh/stupeň ohrožení vyhláška č. 395/1992 Sb. červený seznam ohrožených druhů ČR netopýr rezavý (Nyctalus noctula) SO směrnice č. 92/43/EEC netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) SO?netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus) SO DD rejsek obecný (Sorex araneus) rejsek malý (Sorex minutus) norník rudý (Clethrionomys glareolus) hraboš polní (Microtus arvalis) myšice lesní (Apodemus flavicollis) Vysvětlivky zkratek: SO silně ohrožený druh, DD taxon, o němž jsou nedostatečné údaje Pro zachování vhodného prostředí a jeho zlepšení z hlediska netopýrů a drobných zemních savců je důležité řídit se následujícími doporučeními: Pro posílení populací netopýrů je vhodné vytvořit dostatečný počet úkrytů. A to ve formě ponechání všech stromů s dutinami, které poskytnou jak letní, tak zimní úkryty a místa sociálních kontaktů. Ponechat stromy s uvolněnou kůrou, vznikají tak úkryty pro štěrbinovité druhy. Vzhledem k tomu, že netopýři často své úkryty během sezóny střídají, je potřeba velký počet úkrytů, tzn. zachovat všechny vhodné stromy. Toto doporučení je významné i pro další živočišné druhy (hlavně ptáky). Část rezervace ponechat bez bylinného a keřového patra jako loviště pro netopýra rezavého a předpokládaného netopýra velkého. Obnovit přirozenou druhovou skladbu dřevin s rostlinnými druhy bylinného a keřového patra. Zvýší se tak prostorová diverzita s rozšířením potravních zdrojů pro všechny druhy savců. Nepoužívat pesticidy, zvláště ne insekticidy. Ponechat na lokalitě mrtvé dřevo, které poskytuje úkryty a potravu (vyšší koncentrace hmyzu) drobným zemním savcům a také dalším skupinám živočichů. 6

7 7. Bibliografie daného území: V roce 2002 byl v přírodní rezervaci Skalka proveden zoologický průzkum zaměřený na obratlovce. Průzkum je součástí plánu péče ve formě přílohy (Kolektiv 2002). Při něm byl zjištěn jen 1 druh drobných zemních savců a žádný druh netopýra (je pravděpodobné, že na tuto skupinu nebyl průzkum zaměřen). V plánu péče jsou dále uvedeny ještě dva výskyty drobných zemních savců, a to silně ohrožených druhů rejska horského a myšivky horské (bez bližších informací). V Nálezové databázi ochrany přírody ČR neexistuje žádný další záznam výskytu savců ze studovaného území. Literatura: AOPK ČR. 2005: Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ, kap. III, podkap. 11. Inventarizace savců. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. AOPK ČR 2009: Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ, kap. III., podkap. 15. Metodika provádění mammaliologického inventarizačního průzkumu EVL a MZCHÚ. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Kolektiv. 2002: Plán péče pro Přírodní rezervaci Palkovické hůrky na období Depon. in AOPK ČR, Středisko Ostrava. Nálezová databáze ochrany přírody ČR. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit ]. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] 2003: Červený seznam druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: Seznam fotografií: Foto č. 1: Buková kmenovina bez podrostu v severní části rezervace. Příklad stromu s dutinou, jako možného úkrytu pro netopýry ( , J. Kristianová). Foto č. 2: Buková kmenovina bez podrostu s ležícím mrtvým dřevem v severní části rezervace ( , J. Kristianová). Foto č. 3: Buková kmenovina s porostem bylin ve střední části rezervace ( , J. Kristianová) Foto č. 4: Buková kmenovina s porostem bylin ve střední části rezervace. Příklad stromu s dutinou, jako možného úkrytu pro netopýry ( , J. Kristianová). Foto č. 5: Buková kmenovina s podrostem bylin v jihovýchodní části ( , J. Kristianová) Foto č. 6: Buková kmenovina bez podrostu v severovýchodní části ( , J. Kristianová) Foto č. 7: Volný prostor paraglidingové rozběhové dráhy s neudržovaným travním porostem ( , J. Kristianová) Foto č. 8: Ekoton mezi paraglidingovou rozběhovou dráhou a hustým smrkovým porostem s nahromaděnými větvěmi ( , J. Kristianová) Foto č. 10: Živolovná sklapovací past s návnadou uvnitř ( , J. Kristianová) 7

8 Foto č. 1: Buková kmenovina bez podrostu v severní části rezervace. Příklad stromu s dutinou, jako možného úkrytu pro netopýry ( , J. Kristianová). 8

9 Foto č. 2: Buková kmenovina bez podrostu s ležícím mrtvým dřevem v severní části rezervace ( , J. Kristianová). Foto č. 3: Buková kmenovina s porostem bylin ve střední části rezervace ( , J. Kristianová) 9

10 Foto č. 4: Buková kmenovina s porostem bylin ve střední části rezervace. Příklad stromu s dutinou, jako možného úkrytu pro netopýry ( , J. Kristianová). 10

11 Foto č. 5: Buková kmenovina s podrostem bylin v jihovýchodní části ( , J. Kristianová) Foto č. 6: Buková kmenovina bez podrostu v severovýchodní části ( , J. Kristianová) 11

12 Foto č. 7: Volný prostor paraglidingové rozběhové dráhy s neudržovaným travním porostem ( , J. Kristianová) Foto č. 8: Ekoton mezi paraglidingovou rozběhovou dráhou a hustým smrkovým porostem s nahromaděnými větvěmi ( , J. Kristianová) 12

13 Foto č. 9: Mladý bukový porost s příměsí jedlí silně prorostlý třtinou pod vrcholem Skalka ( , J. Kristianová) Foto č. 10: Živolovná sklapovací past s návnadou uvnitř ( , J. Kristianová) 13

14 Mapa č. 1: Ortofotomapa se zákresem pořízených fotografií. Stanoviště fotografa je vyznačeno kolečkem a směrovu šipkou s uvedením pořadového čísla fotografie. 14

15 Mapa č. 2: Ortofotomapa PR Skalka s vyznačením transektů a bodů, na kterých probíhal detektoring netopýrů s vyznačením výskytu zjištěných zvláště chráněných druhů netopýrů 15

16 Mapa č. 3: Ortofotomapa PR Skalka s transekty, na kterých probíhaly odchyty drobných zemních savců se značením, na kterých stanovištích byly druhy chyceny. 16

17 Tab. č. 7: Export výsledků zapsaných v Nálezové databázi ochrany přírody ČR P O R A DI ID_NAL EZ DRUH AUTOR Apodemus flavicollis Microtus arvalis Clethrionomys glareolus Kristianová Jana Kristianová Jana Kristianová Jana Sorex minutus Kristianová Jana Sorex araneus Kristianová Jana Pipistrellus pipistrellus Nyctalus noctula Kristianová Jana Kristianová Jana DATUM_O D DATUM_D O NAZ_LOKAL X Y ZDROJ PROJEKT PR Skalka 388 PR Skalka 388 PR Skalka 388 PR Skalka 388 PR Skalka 388 PR Skalka 388 PR Skalka Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Skalka Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Skalka Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Skalka Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Skalka Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Skalka Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Skalka Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační průzkum drobných zemních savců a netopýrů na území PR Skalka MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_