Zápis z pracovní schůzky v Praze č.5

Transkript

1 AKS pracovní skupina pro služby klientům s kombinovanou diagnózou Mentální handicap/psychóza Zápis z pracovní schůzky v Praze č.5 Přítomni: Šilerová Jiřina - POCHODEŇ, o.s. pro pomoc zdravotně postiženým Fojtíčková Jana - LEDOVEC, Plzeň Brzkovská Monika Ing. - MČ Praha 20 - Horní Počernice Kunstová Jitka - POCHODEŇ, Liberec Kuncová Irena - POCHODEŇ, Liberec Čok Milan - POCHODEŇ, Liberec Poluhová Andrea Mgr. - Domov Mladá, Milovice Šolaja Naďa Mgr. - DC Paprsek, Praha 9 Šefčíková Martina - DC Paprsek, Praha 9 Siváková Zuzana, DiS - POHODA, Praha 4 Šimková Stanislava - MČ Praha 18 Letňany Kajínková Marie - MČ Praha 18 Letňany host : Štrobová Alena Mgr. - Radní Úřadu Městské části Prahy 20 Horní Počernice Program: 1. Přivítání 2. Vzájemné představení účastníků schůzky 3. Informace, návrhy, plány činnosti skupiny pí. Fojtíčková 4. Diskuse 5. Plán činnosti skupiny do budoucna Po úvodním přivítání účastníků schůzky se všichni vzájemně představili a stručně popsali své působení v organizacích, které zastupují. * lidé s poruchami učení - nová terminologie pro osoby s mentálním postižením 3. Informace, návrhy činnosti skupiny přednesla pí. Fojtíčková (Ledovec) Ve svém příspěvku se pí. Fojtíčková zaměřila na představení návrhu činnosti, který byl předběžně sestaven na předchozí schůzce a který byl rozesílán spolu s pozvánkou na tuto schůzku (dokument Návrhy k práci skupiny AKS ). Je třeba se zaměřit na tato témata další diskuse (dle Návrhu ): čl. 1 = identifikace skupiny, čemu by se měla skupina věnovat, náplň její práce čl. 2 = charakterizování skupiny, jak skupinu charakterizovat pí. Fojtíčková zmínila své působení na roční stáži v Anglii, v organizaci, která se věnuje péči o psychotiky a mentálně postižené, kteří žijí v komunitě lidí s různým postižením. U nás to zákon nezakazuje, ale je mnohem složitější mít sociální službu pro dvě různé cílové skupiny. Co by se mělo změnit: Pokud se člověk s psychotickým onemocněním cítí dobře s lidmi s poruchami učení* ve službě, která pracuje s oběma cílovkami, může s nimi žít v jednom zařízení. Zamýšlet se nad tím, jak optimálně pracovat s lidmi s poruchami učení a kombinací psychotického (aj. psychiatrického) postižení, dle možností mít k dispozici stacionář.

2 Tyto hraniční typy mají problém s umístěním v sociální službě mohou být přidružené poruchy chování, tedy osoby, které by potřebovaly paradoxně největší péči, zůstávají doma čl. 3 = zvážit, kolik lidí s poruchami učení jsou v dlouhodobé péči psychiatrů čl. 5 = setkáváme se se špatnými zkušenostmi s péčí o kombinované postižení, dochází k šikaně ze strany ostatních pacientů v PL a někdy i nedorozumění ze strany personálu, dá se s tím něco dělat?? čl. 6 = byly prezentovány informace o organizaci pro lidi s poruchami učení v Holandsku 9000 klientů, kde jsou i klienti s kombinovaným psychiatrickým onemocněním a umí s nimi pracovat. U nás je velký problém s mentálně postiženými, kteří mají psychické onemocnění, což je většina případů ti se většinou posílají do PL špatné podmínky. Co by se mělo změnit: Vytvořit poradenský tým, který umí pracovat s oběma cílovými skupinami s lidmi s poruchami učení a s psychicky nemocnými, a kombinacemi těchto diagnóz. A také vyškolení personálu v PL čl. 7 = je žádoucí vytvořit sdílený prostor na internetu, informační stránky, které by se zabývaly vzděláváním, poskytovaly by informace o organizacích, dobrých kursech, rady a náměty na působení na rozjetého člověka. Cílem je snažit se o rozšiřování kompetencí pečovatelů, jak u lidí s poruchami učení, tak u lidí s psychózou, s psychickým onemocněním, využívat supervisorů. První krok sdílení zkušeností, jaké metody použít u agrese a poruch chování = rozšíření kompetencí = dál jít, činit a cítit se bezpečněji, pracovník s oběma cílovými skupinami umí pracovat. Cílem je vytvořit samostatnou skupinu odborníků, kteří pracují s lidmi s poruchami učení a psychickým onemocněním, která by byla životaschopná. Velmi užitečné pro klienty, uživatele služeb, by bylo vytvoření databáze služeb, která by poskytovala možnost vyhledávání požadovaných sociálních služeb, např. chci chodit tam a tam, kde, v jakém místě, možnosti vyhledání chráněného bydlení hlavně rychle a jednoduše --- vyloženě pro laiky. 4. Diskuse pí. Siváková Pohoda DS Denní stacionář, Služba osobní asistence, Odlehčovací služba, Služba CHB pro mentálně postižené s psychickým onemocněním nefunguje (v CHB nemůže být klient sám). Rozjetý psychotik problém na straně pracovníků jak ho zvládnout. U osobní asistence bez problémů klient žije ve svém domácím prostředí, jinak žádné mimořádné problémy s klienty nemají pí. Šefčíková Pohoda DS velké problémy s klienty nejsou díky krátkodobým pobytům pouze přes den ve stacionáři, pracovníci se cítí ohroženi školení, supervize. Nástřel nemají systematické postupy jak zvládat... pí. Šolaja DC Paprsek dětské centrum s kombinovaným postižením včetně autismu u mentálně postižených bývají spíše poruchy chování, které je znevýhodňují, jak ochránit je a ostatní u lidí kolem 18 let dochází k agresivitě vůči mladším klientům, problém dětí jak je ochránit. Spolupráce s PL Opařany S pomocí MČ se jim podařilo získat prostory pro skupiny klientů s kombinovaným postižením v Lahovicích, dům pro kombinované diagnózy mentální postižení + psychóza, autismus, spolupracují s APLA. Výměna zkušenosti a jak zařadit do praxe tuto skupinu postižených.

3 (Snížení docházky+osobní asistence, jeden na jednoho.) pí. Poluhová Domov Mladá s celoročním pobytem, pečují o OZP od 3 let, setkává se s agresivitou, autoagresivitou, klienti s autoagresivitou jsou u sociálních služeb odmítáni. Děti často PL Opařany, koho a co jim doporučit?? pí. Kajínková veřejná opatrovnice MČ Praha 18 Letňany mentálně postižení s psychickým onemocněním jsou většinou doma v rodině (většinou jde o sociálně slabší rodiny je s nimi těžká spolupráce, nebo jsou případně v PL, zmiňuje, že měli klienta v CHB BONA, CHB Baobab, který měl problémy s dodržováním pravidel v CHB, maminka umírá, hledá pro něho vhodnou službu) Dále připomíná, že na CHB nelze přímo použít příspěvek na péči, ten se musí účtovat přes služby osobní asistence, a poukazuje na to, že lidi s psychickým onemocněním velmi těžko příspěvek na péči získávají. pí. Šimková MČ Praha 18 Letňany má na MČ na starosti dávky sociální péče a tak se přímou péčí o klienty nezabývá, návaznost její práce je na p. Kajínkovou. pí. Brzkovská MČ Praha 20 - Horní Počernice mají zkušenosti, že rodina často hází problémy, starost o klienta na sociálku, většinou klient ani neví, co chce. Navrhuje udělat celostátní výzkum kolik je u nás klientů s kombinovaným mentálním postižením. Také připomíná současnou praxi, že agresivní klient s mentálním postižením je téměř vždy převážen do PL. Chybí chráněné bydlení, chráněné dílny a sociálně terapeutické dílny. pí. Fojtíčková Ledovec navrhuje vytvořit blog na internetu pro sdílení informací, různé kontakty, apod. - vymezit co tady chybí, kde nás bota tlačí formou brainstormingu pí. Šilerová Pochodeň Liberec shrnutí co bylo řečeno zajistit umístění lidí, kteří diagnózou nikam nepatří. Navrhuje zamýšlet se nad: 1. vytvořením centra pro dg. které nikam nepatří centrum by mohlo být integrační, tj. pro klienty s mentálním postižením a navíc pro klienty s kombinovaným postižením = mentální postižení + (psychické onemocnění, psychóza, autismus, LMD, aj.) 2. vytvořením krizového centra pro rodiny s pobytovou službou (zařízení služba, Holandsko) 3. Krizové centrum podle p. Fojtíčkové - - KRIZOVÉ CENTRUM pro lidi s MP a s psych. problémy Terapie, uzavřené oddělení, otevřené oddělení, psychiatrická, psychologická, terapeutická a sociální péče. - TÝM ODBORNÍKŮ, (KRIZOVÝ TÝM) kteří pracují s oběma cílovkami, kteří mají zkušenosti a patřičné vzdělání, jak zacházet se skupinami výše zmíněnými. Fungují i jako poradci, supervizoři, konzultanti, terénní pracovníci. Dojíždějí na různá místa, když jsou problémy, zaškolují, radí, řeší. Mohou fungovat v sociálních službách, léčebnách, ústavech, kdekoliv, kde si je objednají - Ideál je spojit krizové centrum a krizový tým 4. zřídit další středisko jako v Lahovicích, problémové separovat a zároveň integrovat, menší počet klientů a více personálu 5. sdílení zkušeností přítomní se dohodli, že chtějí pracovní činnost ve skupině využívat pro sdílení zkušenosti a dle jejich možností také dle bodů 1-4 tj. zřízení různých center.

4 5. Plán činnosti skupiny do budoucna Skupina se dohodla, že chce svoji činnost zaměřit na a) sdílení zkušenosti b) zmapovat o jakou skupinu jde, specifikovat cílovou skupinu (velikost, struktura Návrhy činnosti: - Do konce roku 2011 využívat pro sdílení zkušeností - Po se uvidí, co přinesou změny legislativy v sociální oblasti - Podávat návrhy na vše, co v oblasti péče o klienty s kombinovaným postižením chybí, co nefunguje - Podávat návrhy, co by se dalo hned ve skupině dělat - Při podávání návrhů tam, kde to je možné využít AKS jako zastřešující organizace - Oslovit odborníky z oboru psychiatrie k účasti na práci skupiny - Zmapovat kolik klientů s kombinovanou diagnózou u nás existuje (oslovit úřady, obce, městské části, je dobré pamatovat na to, aby se osloveným úřadům zaslala zpětná reakce, tj. výsledek průzkumu, do průzkumu je možné zapojit studenty např. v rámci diplomové práce, je důležité dotazovat se pouze jednoho odboru na úřadech - veřejní opatrovníci, oddělení příspěvků na péči, oslovit obce s rozšířenou působností - je jich kolem 1000, viz v požadavku vždy uvést termín zaslání odpovědi, mailem posílat vždy na vedoucí odborů, jinak nelze očekávat pozitivní reakci - Sestavit přesnou formulaci dotazu na úřady např. Kolik lidí je ve vaší obci s tou či onou konkrétní diagnózou?? (návrh otázek v dotazníku, pošlou všichni na diskusní fórum web AKS naší skupiny do a v papírové podobě na příští schůzku tj ) - Cíle skupiny, každá organizace za sebe - pošlou všichni na diskusní fórum web AKS naší skupiny do a v papírové podobě na příští schůzku tj ) Členství ve skupině, komunikace: - Zápisy posílat všem členům skupiny (podrobné zápisy) - Diskusní fórum na internetu vytvořit diskusní fórum do (domluvit na web AKS) - Všem, kteří se dříve schůzek zúčastnili zaslat dotaz, zda chtějí osobně chodit na schůzky a jaká forma setkávání by jim nejvíce vyhovovala osobně, neosobně = mailem, skypem, telefonicky, písemně, diskuse na internetu nebo jiná (jaká) - Bylo navrženo, aby se osobní schůzky konaly 3x za rok - Všem dřívějším členům budou zaslány přihlášky ke členství ve skupině AKS - Přihlášku posílat spolu s pozvánkou na další schůzku - Byla nabídnuta možnost konání schůzek také v DC Paprsek (Praha 9 - Hloubětín) Diskusní fórum naší skupiny na WEBu AKS bude sloužit : 1) K vytvoření dotazníku pro úřady - zmapovat kolik klientů s kombinovanou diagnózou u nás je 2) Cíle skupiny, každá organizace za sebe 3) Navazování kontaktů s organizacemi, které pracují s oběma cílovými skupinami tj. osoby s mentálním postiženými a osoby s psychózou a jejich kombinací ( event. jiné přidružené kombinace) 4) Zkušenosti a vzdělávání 5) Kontakty na odborníky, na psychiatry, psychology, psychoterapeuty aj. Praha, Liberec, , Zápis sestavili: Milan Čok, Jiřina Šilerová

5 Příloha: Pravidla činnosti skupiny Pravidla činnosti skupiny - platná od : AKS pracovní skupina pro služby klientům s kombinovanou diagnózou Mentální handicap/psychóza 1) přihlášeni do skupiny formou (tiskopis) přihlášky se souhlasem statutárního zástupce organizace nebo ředitele. 2a) sdílení a výměna zkušeností - minimální počet schůzek 3 x ročně, nutná osobní přítomnost na setkání skupiny, je žádoucí, aby se schůzek zúčastňovali vždy stejní zástupci organizace. b) další způsoby práce dle potřeby a dohody neosobní účast, mailem, skypem, telefonicky, písemně, diskuse na internetu nebo jiný způsob. 3) zápisy zasílat všem přihlášeným členům skupiny (podrobné zápisy) Informace ve skupině, slouží pouze pro potřeby skupiny, výjimka pouze výstupy, které lze zveřejnit viz bod 5 je možné použít mimo skupinu. 4) zápisy ze schůzek vyvěsit na internetové stránky AKS pod heslem 5) výstupy, které lze zveřejnit, zveřejnit na stránkách AKS veřejně bez hesla tak (pokud je to technicky možné), aby to viděli všichni návštěvníci stránek 6) ukončení členství ve skupině formou odhlášky (tiskopis).