ve dne měsíčník EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR

Transkript

1 ve dne měsíčník S T U D E N T S K É N E K R I T I C K É N O V I N Y 3 03 ZDARMA noviny@mesicvedne.cz LISTOPAD 2003 EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR S TAJUPLNOU ÉFREDAKTORKOU VEDNEMùSÍâNÍKU! ÉFREDAKTORKA POPULÁRNÍHO ÎURNÁLU VEDNEMùSÍâNÍK PAM FLET ODPOVÍDALA NA Í REPORTÉRCE PAM FLET. Tímto ãlánkem reagujeme na naléhavé dotazy ãtenáfiû dozvûdût se nûco bliï ího o Pamele Flet. Nebylo bohuïel moïné s Pamelou navázat osobní kontakt (dûvody vyplynou z rozhovoru), Pamela ale poté, co pochopila, Ïe by jinak k Ïádnému rozhovoru nedo lo, neváhala a udûlala rozhovor sama se sebou. (jb) Pam Flet: Pamelo, Jsi na ãeské kulturní scénû pomûrnû nedocenûnou postavou. Vadí mi to nûjak? Pam Flet: Nijak zvlá È. Mínûní ostatních mû pfiíli nezajímá, vadí mi to asi tak jako tobû. Pam Flet: Tvé nejznámûj í dílo Schizofrenní kolka je revoluãní v tvém geniálním nahrazení vnitfiního monologu vnitfiním dialogem, jak jsi na takovou vûc pfii la? Pam Flet: No na ty jsi asi pfii la ty, nebo ne? Pam Flet: No právû, dûkuji Pfii ãetbû tv ch textû mû mrazí v zádech. Jsi tak poetická. Zasahuje ãlovûka hluboko do du e. V ãem vidí ty sama svou hlavní umûleckou hodnotu. Jak je tvûj pfiínos literatufie? Pam Flet: Tak to jsi si poloïila opravdu tûïkou otázku, není lehké takhle otevfienû mluvit o sv ch pfiínosech a kvalitách. Ale mezi tûmi hlavními plusy bych zmínila vytfiíbenost literárního stylu, hloubku se kterou zpracovávám svá témata, aktualitu poselství, vypracovanost postav, nároãnost ale zároveà dobrou ãitelnost, nesm Pam Flet: Prosím mohla bys odpovídat krat ími vûtami? Bolí mû z toho ãelistní kloub Teì mám otázku trochu z jiné strany: Jsi spokojená se sv m vzhledem? Jaké jsou tvoje rozmûry? Pam Flet: Dva. Pam Flet: Eh? Má asi trochu dlouhé vedení, ale vûbec to nechápu. Nemohla bys to trochu upfiesnit? Pam Flet: Mám dva rozmûry. Jsem zkrátka jenom dvojrozmûrná, neexistuji v prostoru. Pam Flet: Aha. A to má nûjaké praktické dûsledky? Pam Flet: Tak pro tebe jsou to, myslím, dûsledky dost zásadní Pam Flet: Hmm. Pojìme od toho. Moje dal í otázka: Kolik je mi let? Pam Flet: CoÏe? To je nûjaká otázka na ãtvrt rozmûr, ne? Zbláznila ses? Pam Flet: Vûfií v Boha? Pam Flet: Asi jo ale spí bych to nazvala stvofiitel. Neberu ten vztah moc váïnû, pfiesahuje mû minimálnû o jeden rozmûr, je nejspí trojrozmûrn, takïe si ho vûbec nedokáïu pfiedstavit. A kdo by se zab val nûãím, co vûbec nechápe? No, on se o mû nezajímá, já se o nûj nezajímám. Pam Flet: Tfieba se o tebe zajímá a ty to jenom nevidí nebo nechápe. MoÏná do tvého Ïivota zasahuje víc, neï si dokáïe pfiedstavit. Klidnû by mohl i urãovat, co fiíka. Pam Flet: To sotva, já fiíkám vïdycky jenom to, co chci fiíct já. Nikdo mû nemûïe donutit nic fiíct. Jsem svobodná. Pam Flet: Musí minimálnû fiíkat to, co chci fiíkat já. Tím spí to, co chce on. Mohl by celkem snadno i urãovat, co si myslí. TakÏe bys o tom ani nevûdûla! Pam Flet: A byla bych to potom vûbec já? Sakra, ty nás chce dostat do Àák schízy, nebo co? Pam Flet: Otázky tady kladu jenom já! Pam Flet: Uauvajf!!! Koufla fi náf do jafyka. EDITORIAL Moji milí, Na tomto místû obvykle zaznívají moudré vûty éfredaktorky Pamely Flet. I tentokrát si pro vás Pamela pfiipravila svûj úvodník, ale bohuïel témûfi tfii ãtvrtiny celého úvodníku tvofiila neskr vaná reklama na její rozhovor, v dûsledku ãehoï jsme se rozhodli její úvodník nahradit m m. Pokud hledíte na dal í ãíslo Vednemûsíãníku s údivem a pfiekvapením, Ïe vy lo zase dal í ãíslo, hleìte na nûj bez údivu a pfiekvapení. Vednemûsíãník zaãal po prázdninové odmlce znovu vycházet a mûl by vycházet aï do dal ích prázdnin zhruba mûsíãnû (pfiedev ím díky kakofonii slova Vednedvoumûsíãník). Nûktefií optimisté z na ich fiad tomu pevnû vûfiím. Mezi pravidelné mûsíãní dopisovatele pfiibyli novû studenti z Biskupského gymnázia, i kdyï jejich pfiíspûvky do nového ãísla jsou zatím velmi ojedinûlé!!! Vykfiiãníky jsou urãeny pfiedev ím jim. S jejich pfiíspûvky bych totiï nemusel pracnû vym - let, ãím prodlouïím tento úvodník, abych zaplnil stránku. JelikoÏ se vydání Vednemûsíãníku proti pûvodnímu plánu pomûrnû opozdilo, omluvte, prosím, nûkteré pro lé ãlánky napfiíklad o babím létû, myslím, Ïe na poïitku z ãetby to nic nemûní, i kdyï je to pfii souãasn ch teplotách trochu utopistick pfiíspûvek. Pfieji pfiíjemné chvilky s Vednemûsíãníkem. Jirka Boudal P.S.: Nehledejte marnû budete tfietí díl trilogie Tetris, byla dvojdílná. Umûlecké znázornûní Pamely Flet z profilu (uprostfied). Toto zobrazení ale není realistické. Pfii realistickém zobrazení by nebyla vidût mimo jiné linka uprostfied.

2 vedneměsíčník/2 Festival poezie 2003 Hana âerváková, Eva Sobolíková 24. fiíjna se v kavárnû Mûsíc ve dne rozjela neobvyklá tfiídenní akce - Festival poezie V kavárnû dostupn prográmek na fiíjen mnoho neprozradí, proto jsme pro vás vyzpovídaly jeho pofiadatele, herce a produkãního divadla KVELB, Pavla Lukase. Asi nejdûleïitûj í otázka hned úvodem.. co vlastnû skr vá název Festival poezie? Festival poezie je multikulturní exhibice umûlcû pfiedev ím z oblasti literatury, ale také divadla, hudby a v tvarného umûní. Má pevnû dan program, ve kterém zûstává místo i pro autorská ãtení náhodnû pfiíchozích amatérsk ch tvûrcû. Ti se mohli kdykoli v prûbûhu Festivalu pfiihlásit nûkterému z pofiadatelû. Letos Festival probûhl jiï potfietí. Jaké byly pfiedchozí dva roãníky?! Jeden z rozdílû je, Ïe nebyly v fiíjnu, ale v kvûtnu, kdy míváme nabit program s divadlem, proto jsme se rozhodli termín pfiesunout, abychom se mohli více vûnovat pfiípravám. Minulé festivaly se konaly také na více místech v Budûjovicích, ale kavárna Mûsíc ve dne nám poskytuje jedineãné podmínky, proto se tento roãník nebude nikam pfiesouvat. Dal í zmûna se t ká samotného prûbûhu Festivalu: souãástí b valo noãní non-stop ãtení, které se bohu- Ïel neosvûdãilo. Tentokrát byly oba veãery zakonãeny Ïivou hudbou. Mûl Festival nûjaké specifické zahájení? V e zaãínalo v pátek kolem páté hodiny happeningem v centru mûsta a následnou poutí pfiilehl mi ulicemi smûrem ke kavárnû. Málem bych zapomnûl - souãástí happeningu byla také instalace Plovoucí básnû II., poblíï soutoku Mal e a Vltavy. Oficiálnû byl Festival zahájen v v Mûsíci ve dne prologem a ukonãen v nedûli ve epilogem. Jednotlivé veãery pak konãily- Ïivou hudbou, nûjaké improvizace do toho, jen tak aby se uvolnily my lenky, nahodil relax. Prozraìte nám nûco o autorech, se kter mi jsme se zde mohli setkat. AutorÛ bylo opravdu hodnû, tak na desítky. Zúãastnili se tvûrci z celé republiky. Myslím si, Ïe tady v Jihoãeském kraji je tolik lidí, ktefií nûco pí ou, Ïe kdyby v ichni pfiijeli, staãí to na deset let. Ale protoïe jezdíme s divadlem po âechách a Moravû, ífiím nákazu v ude kde se vyskytnu a kdyï se setkám s nûk m zajímav m, hned ho zadrápnu pro ná Festival. Nûkdo se také o této akci mûïe dovûdût prostfiednictvím almanachu, kter se objevuje na pultech pfiibliïnû mûsíc po Festivalu a obsahuje básnû autorû, ktefií nejvíc zaujali. Pfiem leli jste o roz ífiení Festivalu? Nerad bych, aby se z nûj stala komerãní záleïitost, pokud máte na mysli poãet divákû. Pfieci jen k poezii by mûla patfiit spí e komornûj í rodinná atmosféra, k tomu je literární kavárna jako stvofiená. Ale co se t ãe doby trvání, urãitû by bylo zajímavé mít k dispozici více dnû, program by byl stále volnûj í, pohodovûj í, ale také by se do nûj ve lo více tvûrcû. Co pro Vás samotného znamená slovo poezie a jak byl Vá první kontakt s ní? Poezie pro mû znamená hroznû moc.. Je to styl Ïivota. Poezie mûïe znamenat cokoli co dûláte nûjak m zvlá tním zpûsobem. Tfieba teì mícháte poeticky lïiãkou ten koktejl. Poezie nejsou jen slova na papífie... A první kontakt?... Hmm (úsmûv), ve kole jsem jednou mûl nakreslit obrázek krtka, ke kterému jsem musel napsat básniãku. Jinak jsem ale ze slohû dostával pûtky, protoïe jsem je psal jak jsem to cítil a ne tak jak to mûlo b t. Pfiesto byly mé slohy ze strany uãitelû pokládány za pozoruhodné tvûrãí poãiny. Na stfiední jsme to s kamarádem uï brali váïnûji a dohánûli si známky z literatury dramatizací ãi recitací rûzn ch autorû. Foto David Boukal r Jaké básnû máte rád? Já mám rád DOBRÉ básnû. (úsmûv) Takové, Ïe kdyï si je ãlovûk pfieãte, je aï pfiekvapen, co se dûlo v tu chvíli uvnitfi autora. Ty, které jsou upfiímné, drsné, opravdové.. Nutno dodat, Ïe Festival poezie 2003 vzniká za podpory Jihoãeského kraje a mûsta âeské Budûjovice. Dal í informace mûïete nalézt na webové stránce SdruÏení jihoãesk ch básníkû KRB: Autorsk veãer v galerii Mûsíc ve dne Ve ãtvrtek devátého fiíjna probûhl v galerii veãer Ïivotních partnerû, ktefií pfiedstavovali svá díla. Jednalo se o Nicol Matéffy a Jifiího Hájíãka. lo o módní pfiehlídku a autorské ãtení, kterého se úãastnilo okolo ãtyfi desítek divákû. Program byl rozdûlen do tfií ãástí. V první ãásti pfiedstavilo pût pûvabn ch a energick ch modelek zimní kolekci kabátû od v e zmínûné Nicol Matéffy. Druhá ãást bylo autorské ãtení z knihy Jifiího Hájíãka : Dobrodruzi hlavního proudu, byl to jeho druh román, ten první bude v blízké dobû vycházet v maìar tinû v Budape ti. Tento fakt svûdãí o kvalitû jeho dûl, taktéï J. Hájíãek publikuje ve dvou prestiïních nejmenovan ch ãasopisech (vydávají se v Brnû). Poslední ãást veãera se vûnovala pfiehlídce veãerních atû, taktéï od Nicol. Také zde byla moïnost vyzkou ení pfiedvádûného obleãení. Na konec dodávám nûco o doplàcích. Dívky uãesala Petra Lep ová, nalíãila je Mgr. Gabriela Holej ovská a obuv poskytla Ivona Prá ilová. K vidûní zde byly i perky z ruãnû taïeného skla od Evy Svobodné. Krist na Vopelková SETKÁNÍ DĚTÍ A ABSTRAKCE VernisáÏ v stavy dûtsk ch abstraktních dûl probûhla v úter 14. fiíjna v galerii Mûsíc ve dne. Hlavními aktéry se zde stali Ïáci a studenti Základní církevní koly pfii Biskupském gymnáziu a âeského reálného gymnázia. Akce je souãástí projektu Setkání dûtí s v tvarn m umûním, kter si za hlavní cíl urãuje seznámit mlad í generaci s umûleckou tvorbou jako celkem. Chce, aby dûti mûly moïnost proïít a pochopit umûní, pfietvofiit ho a samostatnû interpretovat své názory a pocity. Dûti totiï nelze povaïovat za ménûcenné, právû naopak. Je nutné pochopit, Ïe jsou rovnoprávní náv tûvníci galerií. Zvefiejnûné práce jsou inspirované tvorbou akademické malífiky Evy Prokopcové, která se zahájení v stavy rovnûï zúãastnila a pfii té pfiíleïitosti ne etfiila slovy chvály: Jsem nad ená, pfiekvapená. V stava se mi moc líbí. O abstrakcích paní Prokopcová tvrdí, Ïe ãlovûku umoïàují vyjádfiit sama sebe, a i kdyï jimi autor nemusí chtít nic povûdût, jeho osobnost je v díle vïdy patrná. Není podstatné, jak m stylem dûti malují, nûkomu abstrakce sedí, jinému ne, ale z tûchto obrazû vyzafiuje obrovská radost. Z velkého mnoïství dûl sr í nápaditost a nad ené zaujetí mlad ch autorû. Smysl jednoho z obrazû vysvûtluje jeho tvûrce, Jan Dvofiák takto: Je to âasoprostor. Z dal ího v kladu lze pochopit, Ïe obraz zachycuje minulost, souãasnost i budoucnost ãasu a prostoru. Nejen âasoprostor, ale i nûkolik desítek dal ích dûtsk ch kreseb a maleb si mûïete prohlédnout do 31. fiíjna Tereza álková Ve stfiedu u nás vystoupil JI Í DùDEâEK. Kromû milého publika velmi ocenil prostory. Mají totiï pouze jeden v chod a tak pfii prodeji sv ch CD nemûl Ïádné problémy. Na strategickém místû u v chodu kolem nûho museli v ichni projít. Trapnou v mluvu nûkter ch náv tûvníkû, Ïe na jednu rodinu jedno CD staãí, odmítl pfiedem.

3 vedneměsíčník/3 Bylo! Je? A bude!? SAMHAIN, HALLOVEEN A DUŠIČKY Samhain b val v keltském svûtû povaïován za nejv znamnûj í den celého roku. V noci z 31. fiíjna na 1. listopadu konãil star rok a zároveà zaãínal nov, ná svût spl val s fií í mrtv ch a duchové se vraceli zpátky na zem. Îiví zapalovali v obydlích posvátné ohnû, aby mohly du e pfiedkû nav tívit klidné místo u rodinného krbu. MoÏnost návratu na tento svût uplatàovaly nejen kladné bytosti, ale i rûzní démoni, pfiízraky a stra idla, pfied kter mi se bylo nutno chránit. Podle povûstí z posvátn ch vrchû vyjíïdûla obrovská vojska bojovníkû, ktefií zahynuli pfii obranû zemû. V naprosté tichosti se vzná ela nad zemí a pomalu proplouvala okolo kopce, ve kterém po krátké chvíli opût zmizela. Tato mlãenlivá armáda nejvût ích keltsk ch hrdinû je pr neustále pfiipravena uchopit opût meãe a vydat se na pomoc zemi, která bude v situaci, ve které si jiï sama nebude schopna pomoci. (Podobné povûsti se netradují jen o Blaníku, ale o i o nûkolika desítkách hor, kopcû a pahorkû nejen v âechách.) Ve ker ch strastí, bolestí a smutku se lidé rituálnû zbavovali tak, Ïe ze star ch hadrû vycpan ch slámou vyrobili figurínu, která znázoràovala v e negativní uplynulého roku a na hranici ji o samhainské noci upálili. Do nového roku tak vstupovali oãi - tûní od v ech patn ch vlivû. DÛleÏité byly rovnûï dary bohûm, které stafií Keltové pokládali na oltáfi jako obûè. I kdyï byly druh den nalezeny v neporu eném stavu, vûfiili, Ïe jejich nehmotná podstata pfie la do svûta bohû. Co se t ká Halloweenu, jedná se v podstatû jen o jin název téhoï svátku. Dnes se slaví pfiedev ím v severní Americe, do které se dostal spoleãnû s vlnou irsk ch emigrantû. Ameriãané jiï upustili od v emoïn ch rituálû a star ch tradic a Samhain-Halloween pfiizpûsobili trendûm moderní spoleãnosti. Dûti se pfievlékají za ãarodûjnice, Drákuly, Frankensteiny a jim podobné figurky a postaviãky (pûvodní skotsk zvyk trick or track ). Takto vystrojené klepou na dvefie domû, jejichï obyvatelé je musí obdarovat cukrátky, bonbony a ãokoládami, a pfiedstírat pfiitom strach a pfiekvapení. S pfiíchodem kfiesèanství se nejprve doufalo, Ïe tento nejv znamnûj í pohansk svátek pûjde jednodu e zru it, ale pfies ve keré snahy církve se to nepodafiilo. Proto kfiesèan tí pfiedstavitelé provedli, dle mého názoru, naprosto geniální tah. Samhain- alias Halloween pfiejmenovali na Den v ech svat ch a problém byl vyfie en. Pro nás z toho plyne jedno: mûïeme si vybrat, kter z názvû je nám nejsympatiãtûj í a dan svátek oslavit. Pokud byste si snad nemohli vybrat, nezb vá neï si noc na pfielomu fiíjna a listopadu rozloïit do del- ího ãasového období a slavit- a slavit. Útûchou vám budiï to, Ïe i na i pohan tí pfiedkové údajnû oslavy protahovali aï na pût dnû. Tereza álková poesie ekni mi, co chce, fiekni mi svou leï. ekni mi sv fantazie, moje srdce je tû bije. Snad díky tv existenci. Víc opravdu vûdût nechci. I kdyï mi vadí tahle situace, já Èastnej jsem. Mám se kam vracet. Není to domov s televizí a zralej jsem na sociálku. Nic mi nechybí a váïnû nechci víc. Po niãem netouïím a nemá to logiku. Vím, Ïe mi nepatfií a nepatfií nikomu, jsi ãlovûk a pfiítel a nic není víc. LIDÉ Lidé jako umûlci, jako vrazi, jako andûlé, jako dûti na peci, jsou nazí, jen v negliïé, a jindy se obleãou a jindy zas uteãou, spí, milují a líbají, Ïít vlídnû brouãka nechají, nûkdy, a napfií tû ho roz lápnou, toho brouãka, ale ne vïdy, jen nûkdy, a jejich br lí obrouãka, se jim schová v b lí, za prohfie ek té staré vûdmy, jeï zrakem syslí v kulách bíl ch, ãili ostfie hledí v budoucnost, a neostfie se jí suma pfiehoupne pfies tisícikorunu, pfiinejmen ím Ïádná ctnost, co ãlovûk v echno korunu- a ãlovûk, a zase ãlovûk, a jenom ten, nic mu není podoben TONDA 6. ZÁ Í 2003, DAVID ZABILKA ILUSTRACE TAMARA VANâUROVÁ JAKO Jako prvàáãek s rûïovou aktovkou Plnou vodovek, pastelek, TuÏek a písmenek. Jako rûïe, která bodá a hladí, Jako dûlník brodící se horkou ocelí. Jako Ïena kojící své dûti, Jako louka plná rozkvetlého kvítí, Jako bomba, která zanechá Jen radost, Jako granát, Co vypou tí jen lásku, Jako válka, co jenom hraje achy A zanechává mír. Jako sekretáfika pí ící na stroji, Jako káva, co ob vákem voní, Jako tvaroh bíl, Jako mravenec v trávû na stráni, Jako láska, Kde neplatí se za vstup Jako nástûnka, Do kter se zakud Napínáãek. Jako prostá vûc prost ch lidí Jako pistole, co umí jenom hladit, Jako hrnec, co jenom pivo vafií, Jako hospoda, Ze kter chodí jenom stfiízliví. Jako ãesnek a cibule, Ktefií nepálí, Jako zmrzlina a jogurt, Kter jsou slan Jako to v echno B vají slzy Zbyteãnû tekoucí Po lidské tváfii. LUCIE SAKASTROVÁ

4 vedneměsíčník/4 PROLOG Prostû se asi nejdfiív musí vyspat s tou naprosto pitomou povrchní kráskou abys uï druh den ráno hned na schodech na el neuvûfiitelnû krásnou básnífiku DEN A NOC Zase mi kdekdo pravdomluví a nûkdo fiíká leï Otázky páchnou po pfiímûfií po bitvách odpovûì Zase nic nevím Nerozumím Do pfiítmí navlékaje nit Odmotám je tû kousek ticha za mrtv okamïik Bez tváfií Stíny uondané Bez-hlasnû V obojaké tmû Budeme vûbec nûkdy spolu? Kur r a svûdkynû? ODCIZENÍ Kdo jsem já? Kdo jsi ty? V zrcadle proti mnû Jiná tváfi oãi cizí i rty se jinak chvûjí Kdybys mi promluvil byl by to cizí hlas Kdybys mû po vlasech byl by to cizí tep Kdybys mi do rukou byly by studené Jak poznám Ïe my dva jsme jedna odpovûì Obraz a zrcadlo a v nûm zas obrazy Jak poznám Ïe mû zná? Îe jsi mûj TAKNùJAK? Jak mohu uvûfiit Ïe vidím sám sebe? Svûtlo se láme tmou Drnãí strach od nohou Zrcadlo pokfiivené a slepé PROTEST Beru si svou drogu Je smutná Sv holce bych dal v echno jenom ne tuhle vûc! Projdu to cizí mûsto Je bílé âas toãí hodinami Toulám se ulicemi A ty se náhle rozestupují jak odemãená klec Beru si svou drogu Je tichá S nik m uï téhle noci nepromluvím Já vím Ïe kaïdou prohru mám brát jen jako cestu po kter jdou kurvy! MALÁ NOČNÍ Po stfiechách bûhá kocour tmy Zlehounka na lapuje V tlamû mrtvou my svûdomí Po nebi mûsíc pluje Na rohu chrápe opilec Z okna five televize Lidi si fiíkaj rûzn lïi a mají z toho vize Po stfiechách bûhá kocour tmy Je ãernej K nepoznání SeÏral uï svoje svûdomí A co my? A co my? A co my? A co kdyï nás to zraní? Okouzlený muž jedl jablko Okouzlen muï jedl jablko Nejprve vnímal tvar a rozbíjel se o nûj Opustil hranice geometrie Jak v dlani svíral to jablko Jak v dlani hladil to jablko Myslel na ruku co mu ho podala Svíãka na stole vrhala ospalé stíny a barvila jablko doïluta MuÏ jím krouïil kolem ní a myslel na tûlo Ïeny A kdyï zaãal ukusovat nespatfiil jediného jadérka jen oãi Ïeny v nich vidûl jen její chuè vnímal ve sladké Èávû a z kaïdého chfioupnutí se ti e prodírala slova jako by ona hovofiila a otevfiela své srdce EPILOG Dopadá voda na tebe z nejjasnûj ího nebe Bez jedin ho stenu BÛh smrknul po prstenu? To Àáká hvûzda asi svou pravdu uplivla si na tenhle svût A nebo tû kfití... pár kapek pro tûstí do nov ch let..... jazz proznûl tu a sved... Petr Pojar, 31 let Vetřelci mezi námi kavárenskými povaleči/kavárníky Byl to jeden z tûch pfiíjemn ch veãerû v kavárnû. Posezení u stolu s pfiáteli, dobrá zábava, dobré pití. NeÏ ov em pfii li oni. âtyfii mladíci, nejspí e stfiedo koláci (ãi uãàové), rozhodnû ve vûku pod dvacet let (jeden z nich v ak vypadal mlad í neï jeho kumpáni). Naz vejme je v na em vyprávûní Klouãek, Usmûvav, Rozumn a Blbeãek. Byli nalití, rozefivaní, hlasití, obtíïní, náckovského vzezfiení. Dali si pivo a zaãali provokovat. Pokfiikovali na hosty. Hej, ty buzíku, v ãervené bundû, houkl napfiíklad Usmûvav (ten byl nejhlasitûj í a také vypadal na nejvût ího grázla) na kamaráda, kter se zastavil u na eho stolu. Zaãal také pfiisedat k vytipovan m stolûm a vytipovan m lidem, podporován chvílemi Blbeãkem a Klouãkem (kter se cítil náramnû drsnû, Ïe má tak husté kamarády). H fiil pfii tom pfiiopil mi úsmûvy, poplácával kaïdého po ramenou, rádoby pfiátelsky Èouchal do lidí - ve ker jeho fyzick kontakt s ostatními se v ak odehrával tak, aby byl nepfiíjemn. Prostû to zkou el a oãividnû oãekával, Ïe se nûkdo ohradí, oïene, fiekne nûco hrubého a on po nûm bude moci vystartovat kvûli uráïce svého (ubohého) ega. JelikoÏ do kavárny chodí inteligentní lidé, kaïd ho ignoroval, stfiet se mu vyvolat nepodafiilo. âásteãn dík za to patfiil i Rozumnému, kter jedin z nich se byl schopen chovat slu nû, své spoleãníky umravàovat a je tû se za nû omlouvat. Obecnû v ak bylo jejich chování nesnesitelné, takïe jim Petr a Lucka odmítli nalít dal í pivo a vykázali je ven. DÛvod - chci vûdût dûvod, proã uï nedostaneme dal í pivo, pokou el se o komunikaci (a konflikt) Blbeãek. ( ProtoÏe tady se nalívá jenom negrûm, poznamenal na jejich adresu mûj kamarád Míra.) Nakonec si dali fiíci a ode li. Blbeãek je tû uãinil jeden marn pokus o stfiet, kdyï procházel kolem na eho stolu. Heil Hitler, oznámil nám. Klouãek nás po této hlá ce sjel nabubfiel m samolib m pohledem ãlovûka, kter se opravdu cejtí, a pokusil se nahodit svá útlá ramínka tak, aby vypadala pokud moïno hranatû. Vyprovodili jsme je shovívav mi úsmûvy pln mi soucitu, jenï vût inou vûnujeme osobám nesvéprávn m. Veãer v ak je tû neskonãil. Vzhledem k vysokému stupni své mentální retardace pánové nepochopili, Ïe nejsou vítáni a po hodinû se vrátili. Odmítli akceptovat skuteãnost, Ïe se jiï zavírá a my, ktefií jsme tam zûstali, dopíjíme poslední pivo. Nechcete nás tam pustit, protoïe jsme jiní neï ti uvnitfi? ptali se. Ne jiní, chlapci, ale hovada to je ten dûvod. Drali se do kavárny, pfiispûchal Petr a tamgast Stoupa (v ichni jsme v tu chvíli byli nesmírnû rádi, Ïe kavárnu vede Petr a Ïe Stoupa tam tak ãasto prolévá hrdlem lacinou kofialku ) - vytlaãili je ven. Nikdo se nebude cpát do mé oblíbené hospody - zvedl jsem se i já (byè mé drobné pûstiãky nemohly b t pro Petra a Stoupu v pfiípadû nutnosti velk m pfiínosem), zvedli se i ostatní tamgasti a vytvofiili zálohu, dívky volaly policii. Jako fúrie pfiilétla Lucka, obdivuhodn m zpûsobem se vedrala mezi obû strany a sv m huben m tûlem mezi nimi vytvofiila hráz a zaïehnala konflikt. Podiskutovala si také s Blbeãkem: Já Ïe jsem fiekla, Ïe jsi debil? Samozfiejmû to nefiekla, ov em opakovala otázku tak dlouho, aï to Blbeãkovu kulihrá ku, co se mu povaluje mezi lebeãními stûnami, pfii lo pravdûpodobné a oznámil: Jo. (S nûkter mi lidmi se holt nedá mluvit.) Relativnû pozitivní dojem, kter v nás zanechal Rozumn, se rozplynul, kdyï na Stoupu pofivával: Ty si o mym kamarádovi fiek, Ïe je ãu...! VÏdyÈ je. Poì ven! Proã bych se pral? Ty mi za to nestojí. Fascinující bylo, Ïe se také kromû primitivních v hruïek a nadávek snaïili pûsobit i argumentaãnû - nikdy jsem nezaïil nûco tak legraãního, jako byly v plody jejich mozeãkû. Pak pfiijela policie, drsné chlapce vykázala ven, kde je tû notnou chvíli postávali a provokovali pfies okno (musím uznat, Ïe jsem obdivoval jejich vytrvalost - b t nûkolik hodin za idiota a je tû toho nemít dost ), ale nakonec to vzdali. Veãer v kavárnû skonãil. A já doufám, Ïe se uï podobn nebude nikdy opakovat. Na dobytek se mûïeme chodit dívat na pastvu, v kavárnû o nûj nikdo nestojí. Milan Brabec Bylo! Je? A bude!? TŘI SUDIČKY Vítr si pohrává s prvními barevn mi listy. Ve vzduchu se vzná ejí drobné smítky prachu a pavuãin. Nastává období, které b vá ãasto v lidové tradici oznaãované jako babí léto. Název posledních tepl ch dnû ale nevznikl tak, Ïe by snad mûl vyjadfiovat pomysln vysok vûk léta, ale zpûsobem, kter je dle mého názoru mnohem zajímavûj í. Jistû jste jiï nûkdy zaslechli pohádku, v níï vystupovaly tfii báby sudiãky - staré pfiadleny, které po narození dítûte pfiicházejí ke kolíbce a novorozenûti urãují jeho Ïivotní cesty. Sedí u kolovratû a pilnû pfiedou nit osudu. âásti vláken ãasto odpadávají na zem, na které se usazují. Koncem léta sudiãky vymetají svûj pfiíbytek, a tak se ve ker prach, nitû a pavuãiny dostávají do ovzdu í. Na i pfiedci v tomto vyprávûní kdysi nevidûli jen smy lené povídání pro pobavení dûtí, ale pova- Ïovali ho pravdûpodobnû za bûïnou a zcela racionální souãást Ïivota. S posilováním vlivu kfiesèanství se tfii sudiãky z lidové tradice pomalu vytrácejí. Nahrazuje je svatá Markéta, která ale paradoxnû pfiejímá tradice se sudiãkami spojené. Markéta je ãasto propojována s obilím, ze kterého se vyrábí chleba, kter byl ov em zase neodmyslitelnû vázán na sudiãky. (Bochník se solí zanechávali lidé jako díky za pozitivní vû tbu pro dítû.) Souãasnû je patronkou rolníkû a ochránkyní tûhotn ch Ïen. Trojúhelník zrní, chleba a svatá Markéta tedy symbolizuje jakési úsilí o nov Ïivot. Rozporuplnost kfiesèanské spoleãnosti b vala v období po Ïních patrná i jinde. Lidé vûfiili nejen v sudiãky, ale i v ostatní pohádkové bytosti jako tfieba ve víly, polní skfiítky a duchy. Na okrajích polí pro nû rolníci, jako symbolické podûkování, zanechávali nûkolik klasû obilí, které byly dokonce v nûkter ch oblastech splétány do nejrûznûj ích tvarû. Poslední snop obilí je tû v nedávné dobû odvezli z pole zvlá È a samostatnû ho rovnûï vymlátili. Získané zrno nechávali v zimû, na svatého tûpána, posvûtit v kostele. Obilí pak tedy mûlo sílu boïí i moc pfiírodních bytostí. Poté, co ho sedláci pfiidali do jarního osevu, nebylo jiï nic, co by mohlo zabránit dobré úrodû a tím pádem i co nejkvalitnûj ímu Ïivotu v dal ím roce. V dne ní dobû uï pravdûpodobnû nebude mnoho lidí, ktefií by vzdávali ãest lesním skfiítkûm a vûfiili na báby sudiãky, ale kaïdopádnû jedno se dávn m obyvatelûm na ich krajû upfiít nedá: Rozhodnû byli nápaditûj í neï my - moderní lidé. Tereza álková

5 vedneměsíčník/5 z hlavy meloun...aneb sonda do duše médií Když české publikum šílí aneb Komu buší hrana? Byla jednou jedna chudá dívka, co kaïd den na vr íãku na mezi pásávala stádo koz. Jednoho dne kolem na statném ofii projíïdûl varn jinoch, uï na první pohled pocházející z velmi bohaté rodiny. Byl okouzlen uï jen samotn m zjevem oné pasaãky koz, proto hledal nûjakou záminku (tfieba, Ïe se mu porouchal ofi), aby s ní mohl prohodit alespoà pár slov (tfieba se jí zeptat, kde je tady nejbliï í civilizace). Do roka byla svatba. Fsufka: Telenovela = jednoduch pfiíbûh zaloïen na sloïitosti rozdûlen do stovek epizod, pfiiãemï podstatné a nezbytné k pochopení dûje jsou pouze epizoda první a poslední (seznámení a svatba), meziudálosti jako nenávist, utajení, rozchody, nedûvûra, nevûra plní funkci pouhého doplnûní, ãi volného zpomalení, hlavní dûjové linie. Kofieny Betty. V echno zaãalo Esmeraldou, uvedenou do ãesk ch médií teprve nedávno. Slepá dívka si vybojovávala své místo na slunci, hledajíce lásku a tûstí. UÏ kdyï se na obrazovce objevila její tváfi a zaznûlo prvních pár tónû úvodní znûlky, publikum doslova ílelo-esmeralda i dnes nav tívila jejich ob vák. Úspûch, kter tato telenovela v âechách sklidila, televizní stanice inspiroval k zakoupení dal ích seriálû tohoto typu. Následovaly napfi. Kassandra, VypÛjãené Ïivoty, Divok Andûl, Labyrinty vá nû, Jago, syn dïungle Stále oblíbenûj í a úspû nûj í pfiíbûhy se k nám od té doby zaãaly valit, a pofiád je tû valí, doslova masovû. Nûkteré se u divákû stávají oblíben mi více, nûkteré ménû, jiné vyvolávají aï nekontrolovatelnû se ífiící euforii a zdánlivû nevinnou závislost rostoucí s kaïd m dal ím zhlédnut m dílem. Betty. A právû k tûm poslednû jmenovan m nepohybnû patfií i, nejen u nás, ale i ve svûtû velmi oblíbená O klivka Betty, která je tû donedávna bûïela kaïdé v ední odpoledne na televizi Nova a od záfií se na obrazovce objevuje i její estadvacetidílné pokraãování s názvem Ecomoda ( a pfiiznejme si to zcela otevfienû: UÏ to není, co to b valo. Ubyly populární postavy jako Marsééé, Patty, a vzhledem k tomu, Ïe uï je po svatbû Betty s panem Armandem, uï zkrátka není co víc fie it, a tak se fie í v podstatû jenom to staré známé NIC-takÏe je to vlastnû jako zastara, ale stejnû není to ono a není ) O klivka Betty je pfiíbûhem dívky, která se dokáïe vypofiádat se v emi ne vary, které ji osud pfiichystal, aï se nakonec stává úspû nou, Ïádanou, oblíbenou a krásnou moderní Ïenou (kdyï to malilinko, ale opravdu jen malilinko, zlehãíme, Betty je spolu s ostatními hrdiny nucena fie it v ední problémy jako je napfiíklad jízda v tahem, ãi autobusem, ãi práce, jejíï náplà spoãívá v tom, co nejpodrobnûji s kamarádkami probrat v e, co se stalo, fieklo, udûlalo v Ecomodû, ve v tahu, na parkovi ti, v restauraci, hotelu, na ulici, v autû, ãi doma u jednotliv ch postav). Fanclub Betty. Diváci kaïd díl O klivky Betty doslova hltali, nejednou se ke sledování tohoto pfiíbûhu pfiiznali i mnozí muïi. Betty se tak na nûjakou dobu u ãeského publika zapsala jako symbol kaïdého v edního odpoledne a kaïd díl, troufám si tvrdit, u v ech vzbuzoval je tû mnohem silnûj í záïitek neï jako tomu kdysi bylo u Esmeraldy. První vûta po pfiíchodu do práce, koly, ke znám m, tak místo pozdravu, byla: Tak co bylo v Betty? Na ulicích i v rûzn ch budovách a bytech tak kaïd den probíhaly diskuze na toto téma, uzavíraly se sázky, jak dopadne ta a ta zápletka, debatovalo se, kdy uï koneãnû vyjde najevo, Ïe pan Armando celou dobu Betty lïe. Ano, bohuïel i já se musím pfiiznat, Ïe se Betty pro mû stala neodmysliteln m symbolem v edního dne, i já se znovu a znovu tû ím na kaïd nov díl. Obvykle sice musím ãekat aï nûkolik epizod, neï se v Betty koneãnû stane také nûco nového, ale jsem ráda uï jenom za to, Ïe si pfii sledování tohoto pofiadu den co den mohu na hodinku odpoãinout, zdfiímnout, v klidu se najíst a napít a obãas se i pobavit a pûknû od plic zasmát, zkrátka totálnû vypnout-a rozdíl v pochopení dûje není vûbec znát ( pokud se tam tedy jednou za ãas nûjak ten dûj objeví). Betty-mánie. Pro zapfiísáhlé odpûrce v ech telenovel pod sluncem, ktefií kdyï obãas nahlédnou jedním okem do televizního programu a pfiitom se pfiinejmen ím chytají za hlavu, nebo jí aspoà kroutí, nezb vá neï dodat, Ïe máme u nás v âechách hned nûkolik televizních stanic a asi tak milión rûzn ch jin ch ãinností neï je odpolední sledování televize, takïe, aè tu hlavu klidnû pustí, nebo jí pfiestanou kroutit a jdou se tfieba probûhnout do parku, zajezdit si na kole, nebo se jen tak projít, a kdyï budou mít tûstí, tfieba tak v blízkém budoucnu cestou na ulici potkají i bilboard Betty, pfied kinem se stfietnou s plakátem animované Betty ( tvûrci o tom jiï nûjakou dobu uvaïují), v papírnictvím se se item Betty, v hraãkáfiství s panenkou Betty, v kadefinictví s úãesem Betty, v knihkupectví s knihou O klivka Betty, ve v loze s kosmetikou Betty, v masáïním stfiedisku s masáïí Betty, s Betty jako znaãkou nové dámské konfekce Betty forever. Betty je uï holt u nás v âechách jeden velk pojem, kter z na ich srdcí ( aè uï v kladném ãi záporném slova smyslu) nevyprchá ani dlouho poté, co budeme mít moïnost sledovat poslední díl tohoto srdcervoucího pfiíbûhu, obsahujícího v e, ãehoï si dne ní divák Ïádá-lásku i nenávist, pfiátelství i nepfiátelství, peníze i chudobu, moc i bezmoc, vliv i pokoru, pfietváfiku i upfiímnost, krásu i o klivost, smích i slzy, inteligenci i blbost, smysl pro nûkdy aï pfiíli ostré vyhrocení konfliktu (hlavnû u pana Armanda) a v neposlední fiadû i pár hororov ch prvkû. TAKÎE: AË ÎIJE BETTY (A MY S NÍ), ANEB S BETTY NA VùâNÉ âasy ( NEBO DO VùâN CH LOVI Ë )!!!??? Lucka Sakastrová Katedra a Cítíte se ve své tfiídû odstrãení od centra ve kerého dûní a absolutnû netu íte proã? Nikdo se s vámi nechce dûlit o svaãiny? Jste naprosto zoufalí? Máte jedineãnou pfiíleïitost tento stav zmûnit. Po peãlivém prostudováni nûkolika dívãích ãasopisû (dále jen D. â.) jsem vytvofiila pfiehlednou tabulku, která vám dozajista pomûïe nalézt pfiíãinu v ech zdánlivû nefie iteln ch problémû. Pomocí místa, které zaujímá v Ústavním zafiízení ( kole), hravû urãím povahu kaïdého jednotlivce a tím pádemlogicky i celku - tedy jedné kolní tfiídy. (Je vám tedy jasné, Ïe zasedací pofiádek je naprosto nutné dodrïovat, a to nejen kvûli látefiícím profesorûm, profesorkám, uãitelûm a uãitelkám, ale pfiedev ím kvûli tomu, abych mohla vydedukovat ve keré va e skryté vlastnosti a úchylky- patné pochopitelnû- o dobr ch D.â. aï na v jimky nehovofií.) Budu pfiedpokládat, Ïe prûmûrná ãeská stfiedo kolská tfiída obsahuje 30 studentek (nebo moïná i studentû, ale s tím D.â. nepoãítají, a tak si s tím nevím rady ani já). Osazenstvo sedí v lavicích vïdy po dvou. Z toho se tedy (samozfiejmû pomocí kalkulaãky) dá odvodit poãet tûchto lavic - tedy 15. Postupn mi matematick mi úpravami (za pfiedpokladu tfiech fiad) zji Èuji, Ïe v kaïdé fiadû by (rozumí se prûmûrnû) mûlo b t pût lavic. Hodnotné (leã teoretické) postfiehy a údaje D.â. se pokusím zavést do praxe. Pokud tedy sedíte v fiadû u dvefií (v na em pfiípadû c1 - c5) jste tradiãní vyru ovaãi a prudiãi, není tedy divu, Ïe se s vámi nikdo nebaví. prtové a podobní exoti mají za své pûsobi tû první pûlku bc fiady u okna (a1 a a2). Pokud je to vá pfiípad a nejste úplnû blbí, ostatní vás jistû povaïují za prta. JestliÏe máte v hlavû vymeteno, budete tedy zfiejmû exot. V obou pfiípadech jste ale zaruãenû OUT, a tak není divu, Ïe komunikovat s vámi nebudou (a nesmí) ani dvefie od vefiejn ch záchodkû. V zadních lavicích u okna (a4 a a5) tráví svûj ãas sportovci. Tito lidé mají dle D.â. pfiibliïnû stejnou spoleãenskou hodnotu jako pfiedchozí dvû skupiny. Neutrální pohodáfii mají svûj vymezen prostor v prostfiední fiadû uprostfied (b3), ale s trochou dobré vûle, stejné vlastnosti by mohlo mít i osazenstvo lavice za nimi (tedy b4). Zbytek tfiídy pochopitelnû zaplní ostatní spoluïáci bez specifického zafiazení (jedním slovem: PÓVL). (a3 a b2) Nutno je tû poznamenat, Ïe absolutnû TABU jsou v echny první a poslední lavice (a1, b1, c1, a5, b5, c5). JestliÏe je tedy va e místo tady, nezb vá opravdu nic jiného, neï spáchat sebevraïdu. Jak závûr plyne tedy pro nás? Hodnotní lidé jsou pouze ti, jenï se zdrïují v lavicích b3 a b4 (únosná je je tû pfiítomnost neutrálního zbytku- a3 a b2) tedy celkem 8 osob. Ostatní zûstanou trapní, aè uï se snaïí sebevíc. Dovolím si pfiipojit jeden mal vlastní postfieh: Pokud se vám nelíbí charakteristika, která odpovídá va í lavici, sednûte si za katedru, na topení, do umyvadla a nebo tfieba na lustr- o tûch D. â. nepraví vûbec nic, takïe by rozhodnû nemûly po kodit niãí spoleãenskou prestiï. Tereza álková AÏ nám koãka s psem zatleskaj My v ichni, co Ïijeme tady na t hle planetû, co sami sobû fiíkáme lidi a tûm ostatním zvífiata, rostliny a vûci, zatímco oni sami sobû prostû jenom my, vy a oni. Tak ty my v ichni, co fiíkáme si lidi, snad ani neïijeme, jenom hrajeme a jsme tu, abychom tu svojí roli odehráli co nejlépe. Hrajeme od narození aï po smrt, hrajeme a hrajeme si cel Ïivot - jen tak nebo i tak, nebo prostû tak, s nûãím nebo s nûk m, na nûco nebo nûkoho. Hrajeme si i na to, Ïe Ïijeme. A vûfite tomu nebo ne, jsme velmi dobr mi herci, moïná i vynikajícími komiky, moïná i bezvadn mi tragédy, moïná nûkdy tûmi v emi dohromady-podle toho, jak se to zrovna hodí. Kdo o sobû tvrdí, Ïe si nikdy na nic nehrál, prostû a jednodu e lïe a nic neï lïe. Kdo si o sobû myslí, Ïe nikdy nelhal, si o sobû myslí aï moc. A kdo o sobû ví, Ïe myslí, neví vûbec nic. ProtoÏe jenom ten, kdo hraje, Ïije. Kdo se je tû nikdy nepfietvafioval, asi nemá tváfi. Kdo má tváfi, se tváfií tak, aby to pro ostatní i nûj byl z hlediska pfiesvûdãivosti ten nejlep í hereck v kon, jak je schopen do hry, kterou hraje, sám dát. A ten, kdo hraje nejpfiesvûdãivûji, vás klidnû i pfiesvûdãí, Ïe vlastnû vûbec nehraje. A kdyï tomu na chvíli uvûfiíte, pfiestali jste v ten moment zase hrát vy, a kdyï tomu neuvûfiíte, pfiestává b t pro vás zase na chvíli hercem on. Kdo si o sobû myslí, Ïe není zvûdav, má o sobû vysoké mínûní. Kdo má o sobû vysoké mínûní, ten má moïná del í vedení. A ten, kdo má moïná del í vedení, si nikdy nekoupí nûïky, aby si ho ten kousek, co pfieb vá, ustfiihl, ale pagát, aby ho je tû nastavil, aby bylo je tû del í, aï nejdel í na celém svûtû. Nejnezvedenûj í vedení toho, kdo na chvilku zapomnûl hrát svoji roli. MoÏná trochu roli jakési pfietváfiky o skromnosti, moïná pfietváfiky o pravdû místo lïi, o sledování osobního projevu bez ohledu na herecké v kony tûch, co s ním právû sdílejí jedno a to samé jevi tû. Kdo o sobû tvrdí, Ïe nikdy jen tak, tak, nebo tfieba tak nemûl na krajíãku, Ïe nikdy nikomu nedal pofiádnou ránu pûstí, nebo tfieba facku, ãi kopanec, na nikoho nikdy bezdûvodnû nefival psst! Ti e!, aè ho nevzbudíte Pfiikryjte ho pefiinou, odcupitejte zpátky ke dvefiím a pak opatrnû zvenku zavfiete a nechte ho sv m snûm A teì mû prosím omluvte, i já, ostatnû jako vy, my i oni, musím jít dohrát svou roli, kterou jsem tu kdysi zaãala hrát, a asi bych si mûla pfiichvátnout, abych nepfii la pozdû, abych tfieba nezapomnûla, Ïe je to JENOM ta role a pfiitom je JENOM jedna, jiná uï nikdy nebude, protoïe náklady na tovární v robu produktû tohoto typu jsou fiádovû k nezaplacení A aï nám v em za ty herecké v kony jednou pes s koãkou v hledi ti zatleskaj, kvûtiny po nás budou házet ply áky a vûci nám nutit k podepsání své památníky, tak teprve pak budeme my, co sami sobû fiíkáme lidi, mít moïná jistotu, Ïe si tu vûbec nikdo na vûbec nic nehrajem. Lucka Sakastrová

6 vedneměsíčník/6 nevšední všednosti ZA HRANICE! KONKURENCE VŠUDE, KAM SE PODÍVÁŠ Poãátkem fiíjna jsem zaïil událost, které jsem se s klidem mohl vyvarovat, ale z jak chsi pohnutek vlastního poctivého svûdomí jsem zabfiedl do tak paradoxních situací, které mûly základ v naprosté prkotinû. Pokud vám tento neurãit zaãátek nic nefiíká, nezoufejte. Hned vám v e objasním. Poãátkem fiíjna vrcholily pfiípravy na natáãení nového snímku, pracovnû naz vaného Fronta. V sledkem je desetiminutov film, kter bude odeslán k pfijímacím zkou kám na FAMU katedru reïie. Právû kvûli tomu jsem od samotného zaãátku vkládal do tohoto díla znaãné úsilí, jelikoï jsem si chtûl b t 100% jist, Ïe v e probûhne v naprostém pofiádku, a Ïe se film povede. NejdÛleÏitûj í bylo sehnat herce a lokace. Bál jsem se toho prvního, ale pozdûji vy lo najevo, Ïe vût í problém bude s místem. V sobotu (t den pfiedtím) probíhaly kamerové zkou ky projeli jsme celé mûsto a hledali dvû lokality pro na e natáãení první jsme na li celkem bez problémû (toãna devítky za Vltavou), v pfiípadû té druhé bylo zapotfiebí sehnat supermarket, u kterého by aktéfii snímku mohli vytvofiit na cca 2 hodiny frontu statisû. Nechtûli jsme Ïádná jména nebo loga v podstatû jenom kus chodníku a zeì. Ideální se jevil jeden nejmenovan supermarket, a tak na místû probûhly kamerové zkou ky a v e vypadalo dobfie. Dva dny nato mi ale zaãal vrtat hlavou ãervík pochybnosti na natáãení tûch scén je zapotfiebí nûkolik desítek lidí, nebude to nûkomu z toho supermarketu vadit? Co kdyï budou nûjaké problémy s ochrankou a podobnû? Natáãení se zru it nedalo, tak jsem se rozhodl neponechat nic náhodû a je tû v pondûlí promluvit pfiímo se samotn m fiiditelem onoho nejmenovaného supermarketu (dále jen jako supermarketu). Nikdy mne nenapadlo, Ïe fiiditel takovéhoto podniku mûïe b t v hierarchii na úrovni starofieck ch archontû nebo tureck ch pa Û. Hned na informacích jsem se doïadoval nûkoho z vedení, rovnou jsem nastínil, Ïe jsem zde ohlednû jakéhosi natáãení. Paní od informacích mne pfiepojila telefonicky na jakousi sekretáfiku, která mne po tfiech minutách monologu utla a fiekla, Ïe na tohle nemá pravomoce, aè poãkám na fieditele, kter má jednání. Setrval jsem tedy pûl hodiny a zkusil od informací zavolat znovu. Tentokrát telefon zvedl zástupce fiiditele. I on si vyslechl mûj nûkolikaminutov monolog a poté prohlásil, Ïe na tohle nemá pravomoce, a Ïe dá vûdût fiiditeli. UÏ teì jsem si pro sebe fiíkal fiiditel je v tomto podniku asi v emocn doslova. A tak jsem byl pozván zamûstnaneck m vchodem zezadu do útrob tohoto byrokratického kolosu. Hned u vchodu uï vûdûli, Ïe jsem od tûch filmafiû a po kontrole obãanského prûkazu jsem dostal V.I.P. prûkazku a povolení jít nahoru. Po krátkém bloudûní jsem na el kanceláfi fieditele, ve el dovnitfi a dychtiv oãekávání spatfiil jakéhosi muïe. Potfiásl jsem si s ním rukou a neï jsem spustil svûj jiï rutinní monolog, vypadlo z nûj, Ïe on je pouze zástupce fieditele, a Ïe musím je tû do jednûch, posledních dvefií. Neváhal jsem a ve el. Pan fieditel byl v podstatû tich ãlovûk, kter si jako jedin vyslechl cel mûj monolog ohlednû toho, Ïe potfiebujeme na dvû hodiny kus zdi a chodník, Ïe jde o studentsk film, a Ïe jim v pfiípadû zájmu udûláme reklamu, Ïe ten kus zdi a chodník jsou zboku supermarketu a nikoho sv m poãínáním nebudeme ru it, pohor ovat ani omezovat. Prostû, Ïe hrajeme fair-play a chceme toto poãínání oznámit pfiedem, aby nevznikly Ïádné komplikace. Do této chvíle jsem pana fieditel zajímal, moïná i zaujal, ale pak se zeptal na scénáfi. Jakmile poprvé usly el slovo fronta a úsmûvn film, zváïnûl a rozhodl se vyjádfiit své stanovisko: V Ïádném pfiípadû. Îádné natáãení, Ïe si to pr pohlídá, pr urãitû ne. Nedalo mi to, proto jsem se zeptal: Proã? Odpovûdûl mi, Ïe pr kvûli konkurenci. Îe by pr mohl poznat nûkdo jejich zeì ( edá plocha 4x10 m bez jak chkoliv identifikaãních prvkû) a mohl si jí dát do souvislosti s frontou, komedií a jejich sítí obchodû. VÏdyÈ oni proti frontám bojují, jejich podnik se toho dûsí jako ãert kfiíïe! Následnû mne doslova zavalil lavinou propagandistick ch frází,které jakoby vypadly z jejich televizních reklam. Také fiekl, Ïe státní vedení (!) by moïná takovou vûc povolilo, ale on urãitû ne. Mûl prostû strach. A tak jsem kráãel z fieditelny pln negativních pocitû,ale zároveà zocelen a posílen my lenkou, Ïe ná nevinn studentsk filmík vystra il korporaci, Ïe slon se vlastnû lekl blechy. Pr negativní pûsobení na potenciální zákazníky asi si nás chvílemi pletl s filmafii z vefiejnoprávní televize, ale co, alespoà jsem si vûdomil, Ïe si musíte pfii natáãení dávat pozor na jakoukoliv plochu, která se v zábûru objeví. MÛÏe vám pak pfiijít stíïnost a pfiedvolání k soudu od sousedky odvedle, Ïe jste zesmû nil její karafiáty, a Ïe okamïitû poïaduje staïení va eho snímku z distribuãní sítû, která vlastnû neexistuje.. (natáãení nakonec probûhlo naãerno pfied jedním z konkurenãních supermarketûj) Jakub Hussar TO JE NESKUTEČNÝ! Povím Vám krátkou povídku o jednom zpívajícím profesorovi, kter chtûl paralenem uzdravit svût. Stalo se to nedávno, je tû kdyï má spoluïaãka nevûdûla, Ïe se v jejím tûle shlukují buàky k v buchu alergické reakce. Ráno se probudila a zaãalo jí svûdit celé tûlo. Nedávala tomu Ïádn v znam a plahoãivû se vloudila pfied zrcadlo do koupelny (má to ale holka poránu odvahy). Samozfiejmû, Ïe svûdûní stále neustávalo a proto vy la asi tak po pûl hodinû a zamífiila si to chodbou rovnou do jídelny.po snídani mûla tak oteklé nohy, Ïe zûstala leïet na posteli a odmítala se úãastnit dopoledního programu. Soucitné spoluïaãky to v e oznámily profesorovi a ten se s rychlostí vûtru (ne v ak soucitného, ale pobufiujícího, jak si nûkdo dokáïe dovolit neuposlechnout nafiízení shora a nedostavit se na program dopoledne) pfiifiítil do pokoje dotyãné trpící bytosti a zaãal halekat, o tom, co si vlastnû myslí, kde je. SpoluÏaãka se pfiiznala ke svûdûní po celém tûle a on, po vysypání lékárniãky typu 5 v 1-né ta ce z Prioru (abyste porozumûli, co má vyjadfiovat ãíslo 5 jedna náplast, obinadlo, paralen, ibuprofen a endiaron) dostala v elék. Platíãko se tfiemi paraleny, jeden si má vzít hned a ty dva mûla, kdyby se svûdûní NÁHODOU ozvalo je tû jednou CoÏ byla nejvût í absurdnost celého rána. Zkou eli jsme dotyãnou namazat zklidàující mastí proti po krábání, ale fivala jak tur. Tak po del í chvíli se profesor zamyslel a poslal mlad ího kolegu, aby se spoluïaãkou do li na místní pohotovost. K údivu na eho zdravotníka v e zmínûná dostala dvû injekce, ditiaden a celodenní klid na lûïku. Tak takto skonãil ãtvrt den na eho slavného turistického kurzu se tfiemi profesory. Ponauãení do pfií tû : Nejen paralenem (doporuãují ho dva ze tfií profesorû) je svût léãen. Krist na Vopelková MoÏná uï jste nûkdy pfiem leli, jaké by to bylo, kdybyste Ïili v nûjaké cizí zemi. MoÏná se dokonce nûktefií opravdu chystáte k takovému kroku nûkdy v budoucnosti. Co ãlovûka pfiimûje k tak váïnému rozhodnutí a jak Ïivot ho v nové zemi ãeká, se urãitû v kaïdém individuálním pfiípadû li í. ProtoÏe mi toto téma zdá moc zajímavé, ráda bych se právû na takové vûci zeptala tûch, ktefií o nich ví nejvíc. CizincÛ, ktefií Ïijí kolem nás. Mám pocit, Ïe o nich a jejich Ïivotních pfiíbûzích, moïná k vlastní velké kodû, víme pfiíli málo. Dnes tedy zahájím svûj seriál rozhovorem se sympatick m Rustamem Kadyrovem, kter uï stûhování do jiné zemû zaïil dokonce dvakrát. Pochází z malé stfiedoasijské zemû, z TádÏikistánu. Rustam, jeho krásná paní Marsuta a jejich malé dcerky Suma a DÏanat Ïijí v âesku právû rok. Suma je ve druhé tfiídû základní koly, DÏanat chodí do kolky a Rustam s Majou, aãkoliv jsou vystudovaní lékafii, si otevfieli malé obãerstvení v Panské ulici. Proã je to tak, mûïete zjistit z rozhovoru. Jak je vlastnû TádÏikistán? Je to zemû s hork m klimatem a s vysok mi horami, Pamírem, nejvy í je Pik Kommunizma. Dá se fiíct, Ïe je to zemûdûlská zemû. Pûstuje se tam bavlník, velké cukrové melouny. Velk v znam má v roba nejãist ího hliníku. No, v ichni Ïijí moc dobfie, i doktofii (protoïe moje Ïena a já jsme doktofii, zab váme se akupunkturou), jenom nûjak chybí peníze... :-) Spoãítali jsme, Ïe tádïick doktor za mûsíc vydûlá míà neï americk za hodinu. Tedy Ïivotní úroveà je tam dost nízká. Lidi jsou velice pohostinní. Jsou nejradûji, kdyï mohou nûkoho doma hostit a jsou schopní hostu dát to poslední, co mají, aby bylo vidût, jak si ho váïí a jak jsou tûdfií. Jak se v TádÏikistánu Ïilo VÁM? Îilo se nám tam opravdu moc dobfie, protoïe jsme to tak vnímali. To závisí na ãlovûku. I kdyï podmínky pro Ïivot jsou tûïké, Ïije dobfie, kdyï se na nû dívá optimisticky. NejdÛleÏitûj í je pro ãlovûka rodina. Pokud ta je pohromadû, je v ní láska, dûti, v echno je v ní v pofiádku, to ostatní není dûleïité, aè jsou podmínky dobré nebo patné. KdyÏ je moje rodina, kterou miluju, se mnou, je to, jako by i teì byla se mnou celá moje zemû. My jsme se v TádÏikistánu vzali, narodila se nám dcerka, mûli jsme práci, zab val jsem se taekwon-dem a trénoval jsem v nûm dûti. ZároveÀ jsme s pfiítelem podnikali ve firmû s arabskou úãastí, takïe jsme nevydûlávali tak patnû. JenÏe jak uï to b vá, v echno dobré jednou skonãí. Firma se zavfiela, protoïe se zvedly danû, ztratili jsme dûleïit pfiíjem. Lékafisk plat ve srovnání s jin mi tak dobr nebyl, a tak jsme si jednou fiekli co vlastnû ztratíme, kdyï se nûkam pfiestûhujeme? Proã neodjet nûkam jinam a nezkusit tam zaãít úplnû od nuly? MoÏná je v echno pfied námi a nûãeho dosáhneme právû v Rusku. Proã jste se pfiestûhovali zrovna do Ruska? Bylo nejpfiístupnûj í pro obãany b val ch sovûtsk ch republik. Navíc tam uï Ïije manïelãina sestra, takïe jsme nejeli do neznáma, mûli jsme podporu. Pfiijeli jsme tam jenom s penûzi na zpáteãní lístek. To bylo v roce Jak se vám tam potom Ïilo? V bornû. Prostû skvûle. Zaãínalo se nám moc tûïce, ale postupnû jsme si na li pfiátele a v bornou práci v oboru. V TádÏikistánu i v Rusku jsme mûli úspû nou soukromou praxi. Zab vali jsme se i pfiípady, které uï oficiální medicína odmítala léãit. Prostû jsme si brali pacienty a nelitovali jsme ãasu na to, abychom je opravdu vyléãili. V sledky jsme proto mûli dobré. Stali jsme se finanãnû nezávisl mi. V echno bylo vynikající. Proã, jak a kdy jste se tedy rozhodli Ïít v âesku? Na v echno dobré si ãlovûk zvykne a pak se zase zaãne ptát, co bude dál. To byl zlomov moment. Uvûdomili jsme si, Ïe chceme klid, aby na e rodina mohla spokojenû a bezpeãnû Ïít. Mysleli jsme, Ïe takov klid by nám mohla poskytnout Evropa. âesko jsme si vybrali proto, Ïe je to centrum Evropy a zemû slovanského národa, snad nûãím blízkého RusÛm. Umíme dobfie rusky a trochu rozumíme ruské du i. Mysleli jsme, Ïe díky tomu pochopíme i tu ãeskou, takïe se nám tady bude Ïít snáze neï tfieba v Americe. Tak jsme sem pfiesnû pfied rokem pfiijeli. Proã jste ale nechtûli dál Ïít v Rusku? Ten klid jste tam nemûli? Pokud zná ty správné lidi, mûïe v klidu Ïít i tam. Nebo aspoà beze strachu o svûj Ïivot. Ale pofiád zûstává malá nejistota, Ïe ti nûkdo mûïe zkazit Ïivot, zmûnit ti ho tak, jak si nepfieje, nebo tû o nûj pfiipravit. V Rusku to tak je, v TádÏikistánu taky. kola pfieïití. V âesku to tak nepocièujeme. Tady jsou lidi klidnûj- í, neukazují svojí agresivitu. âlovûk je tu víc chránûn obecn m pofiádkem a mentalitou ostatních, ktefií nemají ve zvyku jen tak mu vzít v echno, co má, tfieba vãetnû Ïivota. To byl hlavní dûvod, proã jsme sem pfiijeli. Pfiedtím jsme tu taky jednou byli t den jako turisté. Ohromnû se nám tu líbilo. Vidûli jsme zámky, byli jsme u vytrïení z Prahy, Karlov ch VarÛ, v echno tu bylo nádherné, vypadalo to jako v pohádce. SnaÏili jste se pfiedem zjistit nûco o budoucí práci v âesku? Ne. Mysleli jsme si, Ïe není tfieba mít moc penûz, jenom tolik, aby to staãilo na spokojen obyãejn Ïivot. Je hezké takhle uvaïovat, kdyï jsou peníze. Ale kdyï docházejí, ãlovûk si uvûdomí, Ïe pfiece jen hrají v Ïivotû docela dûleïitou roli :-), a zaãne pfiem let, jak to tedy bude s prací. Pro cizince je tady moc tûïké zaãlenit se do místního kolektivu, pfiekonat v echny bariéry, potvrdit své diplomy... Jaké byly va e první dojmy? Naprosté nad ení. A ãásteãnû to vlastnû pofiád trvá. Tady v Budûjovicích, kde Ïijeme, si pofiád pfiipadáme jako na rekreaci. Lidi tady z na eho pohledu v echno dûlají tak pomalu, uvolnûnû, klidnû, nikdo se nijak nepfiepíná. JenÏe se jim taky líbí, kdyï se tak chová i ty, a vypadá to, Ïe je rozãiluje, kdyï se snaïí nûco sám uskuteãnit. Tfieba právû zaregistrovat svou firmu nebo zaãít podnikat. V tomhle systému se v echno dûlá pomalu a to mi trochu vadí. KaÏdé plus má svoje mínus. Bylo hodnû vûcí, které vás po tom prvním nad ení hodnû zklamaly nebo nepfiíjemnû pfiekvapily? Jaké tady máte problémy? Îádné totální rozãarování jsme nezaïili. Ale jsou samozfiejmû vûci, které se nám nelíbí. Jak uï jsem fiekl, cizinec se pofiád cítí b t vylouãen z kolektivu neustál m prodluïováním víz, kontrolami, cestami na cizineckou policii, kde ãeká ve frontû. Myslím, Ïe tohle by lo fie it jednodu eji. Taky doba, jakou se ãeká na udûlení trvalého pobytu, je tady z nûjakého dûvodu stra nû dlouhá. Deset let. Co je tû? Jazykové problémy fie íme, myslím, pomûrnû dobfie. Zaãali jsme mluvit uï po dvou nebo tfiech mûsících, hlavnû asi proto, Ïe umíme rusky. To nám pomáhá. Pofiád se samozfiejmû uãíme, dûláme chyby. íkají nám, Ïe mluvíme dobfie, ale tomu moc nevûfiíme. âe - tina je dost sloïit jazyk s tûïkou gramatikou. Na e dcery pr mluví bez jakéhokoliv pfiízvuku, pro nû to bylo lehké. Problém je spí to, Ïe uï vûbec nemluví rodnou tádïiãtinou a ãím dál ménû mluví rusky, i kdyï se snaïíme, aby tyto jazyky nezapomnûly. Co se t ká va í práce, jak jste teì na tom a jak to vypadá do budoucnosti? Nepodafiilo se nám hned nostrifikovat své diplomy, z jednoho ministerstva nás poslali na jiné, teì jsme je právû poslali na ministerstvo kolství. Co bude dál, uvidíme. Prozatím jsme si otevfieli obãerstvení a dûláme jídlo, jaké nikdo jin v âesku nedûlá. Myslíte, Ïe v âesku uï zûstanete, Ïe uï nikam jinam nepojedete? Doufám, Ïe v âesku zûstaneme. UÏ by se mi nechtûlo nikam jinam jet. Vyhovuje nám ten klid a pohoda, kterou tu máme. Je tu tûïké vydûlat na dûstojn Ïivot. Mnoho práce a málo penûz. Upfiímnû fieãeno, v Rusku se dá vydûlat mnohem víc. Ale jsou tady jiné v hody. Pro Ïivot bych si zvolil tuto zemi. Chtûli bychom znovu pracovat ve svém oboru, neboli, dá se fiíct, naplàovat své poslání. Kdyby to lo, nechtûl bych se uï nikam stûhovat. Ani do Ameriky, ani do panûlska, kam nás stále zvou pfiátelé. Tady se nám líbí, i kdyï teì je to pro nás hodnû tûïké. Katefiina Brodská, BIGY

7 vedneměsíčník/7 kulturní revijů Divadlo Na vûtvi panoptikum Poznáte je na první pohled, ale pro jistotu ÚVOD: Nedávno se v li ovském kulturním domû konalo pro hrstku lidí vystoupení témûfi neznámého studentského divadelního souboru Na vûtvi. Na tûstí jsem byl pfiítomen, a tak jsem nepfii el o tu skvûlou zábavu, kterou jejich netradiãní a velmi vtipnû napsané scénky nabízely. Aã s pfiimûfienou dávkou amatérismu, úroveà srazila ve keré televizní estrády hluboko do bahna podprûmûru (lépe fieãeno, nechala je tam, kde byly). Divák se necítil b t vzdálen m pozorovatelem, ale díky spolupráci s publikem (ten chlapeãek snad musel b t placen herec ) a neuniformnosti si kaïd pfiipadal jako souãást programu. PfiestoÏe pfiedstavení netrvalo dlouho, sklidilo zaslouïené ovace a mnozí si je tû cestou domû masírovali nataïené bránice. Jedna z hereãek, Krist nka BroÏková, souhlasila s poskytnutím rozhovoru. Sestava va eho souboru se pomûrnû ãasto obmûàuje. Jak vykrystalizovala ta souãasná? V souãasnosti máme pût stál ch ãlenû, pfiiãemï takto fungujeme uï asi rok a pûl, ale v prûbûhu na í pûtileté existence se sestava obmûàovala skuteãnû pestfie, bylo nás i dvanáct. Pouze dvû ãlenky jsou v divadle od poãátku, nûktefií lidé vydrïí tfieba rok. Zaujalo mne, Ïe sklízíte úspûch u lidí nejrûznûj ího vûku i vkusu, dokáïe si to nûjak vysvûtlit? No, to mne taky zaujalo (smích). Nevím, fiekla bych, Ïe kdyï se lidé berou moc váïnû, tak pak berou váïnû i tu na í srandu, a kdyï bych mûla brát to, co pfiedvádíme na jevi ti, váïnû, asi bych se z toho zbláznila. Zfiejmû prostû pfii lo dobré publikum. Máte nûjak klíã, podle kterého vybíráte místa, kde budete hrát? Klíã Ïádn nemáme, protoïe jsme zatím úãinkovali pouze v divadle Pod ãepicí a toto byl ná první divadelní zájezd. Jeden z na ich hercû pracuje na Li ovském úfiadû, takïe proto jsme byli tam. Ale pokud by mûl nûkdo zájem, klidnû pfiijedem (smích). Jak vznikají va e hry? Jde o kolektivní práci, nebo za tím v ím stojí jedna osoba? PÛvodní nápad vût inou pochází od Lucky Uhlífiové, coï je v podstatû umûleck éf na eho divadla, následují stylistické úpravy a nejrûznûj í vtípky dodáváme aï pfii hfie. Poãátek tedy pochází od Lucky a zbytek je kolektivní, mûní se pfii kaïdé hfie. Role si vybíráte, nebo jsou vám pfiidûlovány? Hry uï jsou vût inou, alespoà podvûdomû, psány pro urãité lidi. VÏdy si je nûjak rozdûlíme. Neperete se? Ne, nepereme. Vydûláte si nûkdy hraním, nebo jde o srdeãní záleïitost? Je to spí srdeãní záleïitost. Naposledy jsme si kaïd vydûlali nûco pfies stopadesát korun, coï byl docela úspûch. Nûkdy je mi spí trapné vybírat vstupné, volila bych radûji vstupné dobrovolné komu se to nelíbí, nemusí dávat nic a nebude se alespoà cítit tolik ochuzen. Jak ãasto hrajete? Pfiedchozí pfiedstavení bylo nûkdy v lednu, takïe asi tak dvakrát do roka. Problém je v tom se sejít. KdyÏ nám zavfieli divadlo, kde jsme mûli trvalou scénu, musíme se scházet po hospodách, kde se toho moc nenazkou í. Máte nûjak vzor, ke kterému vzhlíïíte, nebo se mu snaïíte pfiiblíïit? Ani ne. Máme samozfiejmû oblíbená divadla, tfieba Sklep, kter je v born, nebo scénky Ha-divadla, ale pfiímo vzor asi ne. Spí bychom rádi aby se na e vûci líbily stejnû, jako se nám líbí scénky jin ch divadel. Jak vidí budoucnost divadla Na vûtvi? Budoucnost? No, já myslím, Ïe uï mnoh m pro lo, takïe rozhodnû vydrïí, i kdyï sejít se bude stále tûï í. Ale jsou to pfiátelé, ktefií by se se li tak jako tak, a nûjaká blbost je vïdycky napadne. Pokud se najde vïdy alespoà jeden ãlovûk tak aktivní, jako je tfieba Dave, tak myslím, Ïe mûïeme b t bez obav. SESTAVA: Lucka Uhlífiová a Zuzka Svobodová pûvodní ãlenky, dále vystupují David Dave Matûjíãek, Marek Mára Men ík a samozfiejmû Krist nka BroÏková. Vydatnû je podporují Honzík Uhlífi a Zdeniãka AmbrÛÏková. Na hfie Rychle ípy se nesmazatelnû podepsal Václav Hru ka, alias Naháãek. Vojtûch Bednáfi Co v tom pudlu mûïe b ti? Zevnitfi pudla nûco svítí. A já nevím co to je, to se mi to r muje. Posadím si toho pudla, v ruce stkví se ostrá kudla. Kudla jezdí po bfiichu, v chundelatém koïichu. V rozpáraném pudlov moje ruka zaloví. Co to cítí ruka levá? Odhazuji jenom stfieva. Plíce ãerné, celé tvrdé, kde jsou jejich ãasy hrdé! Vidíme ho, syãáka, toho psího kufiáka! Jádro pudla nena el jsem, krvav mám nábytek, skvrny pustí jistû ãasem tak to nebyl patn záïitek! PRKNA I Pfii pohledu na jejich v kony na rampách vás chytá houser a to stojíte nohama pevnû na zemi. A stûjte. Nacviãit takovéto prvky není jednoduché. Tito lidé tomu obûtují nejen ve ker svûj voln ãas, ale i finance. Ov em nenechte se mást, ne kaïd s drsn m v razem, rozkrokem u kolen a voln m obleãením, se tomuto sportu vûnuje. Mezi základní poznávací znaky patfií: - drahé znaãkové obleãení pfiizpûsobené jeïdûní (znaãka, která vût inû lidí nic nefiíká, zaujímá velkou ãást plochy napfi. mikiny) v pestr ch barvách - k iltovka v rûzn ch polohách (ale vïdy na hlavû) - houpavá chûze vypadající zvlá tnû a vyvolávající u nûkter ch lidí úsmûv (ale zkuste si to, kdyï mûïete udûlat krok dlouh maximálnû 15 cm) - iroká obuv s plochou podráïkou (zavázaná - nezavázaná) - obleãení ve vût ích velikostech (minimálnû pro dva) - prknafii se také pfii chûzi zvládnou k vat do rytmu hudby, kterou mají pomocí sluchátek k dispozici cel den (jedná se o hip hop) PRKNA KY Celkovû se dá fiíct, Ïe zastoupení dívek-prknafiek ve spoleãnosti není pfiíli vysoké (musím opût podotknout, Ïe rozdíl mezi dívkou rádoby skejèaãkou navleãenou do stánkového obleãení a prknafikou je obrovsk ) Od opaãného pohlaví je odli uje pouze pár drobností, které laik snadno pfiehlédne, o to víc je ale spojuje to uï nûkolikrát zmiàované prkno Pfiíbûh ze Ïivota prknafie Ne tûstí ve tûstí Není tomu ani rok, co jsme podnikli dvoudenní v let do lesû. Urãitû to znáte. Parta lidí se rozhodne na pár dní sbalit a vyrazit pryã od civilizace a denního stereotypu. Jedním za ãlenû této akce byl i Michael (na jeho pfiání ãten Majkl). Podle charakteristick ch znakû prknafi. Trochu jsme se jeho úãasti obávali, neboè je aï chorobnû závisl na svém obleãení. Pfieci jenom boty za trojku ãi kalhoty za ãtyfiku se nehodí na prozkoumávání neznám ch konãin. Do poslední chvíle jsme doufali, Ïe odloïí toto super obleãení za alespoà trochu ménû super tepláky a triko. Marnû. Na nádraïí, kde jsme mûli sraz se objevil ve svém typickém úboru (riflové skate kalhoty s rozkrokem u kolen a svítivû Ïlutou mikinou). Pouze svûj skateboard nechal doma. Celou cestu vlakem aï k cílovému místu- srub v lesejsme museli poslouchat, jak drahé bylo obleãení a jak se nesmí po kodit. Ke srubu jsme dorazili aï naveãer, neboè hledání schûdnûj í a nebahnité cesty k chajdû byla zacházka minimálnû tfií kilometrû. Díky své ne ikovnosti jsem se Michaelov ch fieãí o jeho etnies botách zbavila na dvû hodiny. Omylem jsem mu totiï pfii lápla botu a jeho odmítání se se mnou bavit mi ani nijak nevadilo. Srub byl bájeãn. BohuÏel díky pozdní veãerní hodinû jsme nemohli prozkoumat okolí. Udûlali jsme tedy oheà a jako správní zálesáci jsme doma neponechali ani pár lahvinek vodky a kytaru. Zaãali jsme tedy popíjet, zpívat a hrát nejrûznûj í bláznivé hry. Nad ení z tajemného opu tûného místa s námi neproïíval pouze Michael. Nelíbilo se mu, Ïe srub nemá postele a Ïe bude muset uloïit své pozadí na zem, do spacákû. SvÛj Ïal zapíjel ze v ech nejvíc. KdyÏ padla ãtvrtá láhev vodky, byli jsme tak trochu spoleãensky unavení. Atmosféra u ohnû byla v ak nezapomenutelná. Skákání pfies oheà v ak nebyl problém. Jedinû Michael byl tak tro ku v jiné náladû. Po tfietím pozvracení nejbliï ích kefiíkû se odvalil zpût k ohni. Mûlo to v hodu, nestûïoval si na zvratky zneãi tûné kalhoty a mikinu. Bûhem zhruba dal í hodiny jsme se zaãali postupnû pfiemisèovat do srubu. Jedin, kdo zûstal u ohnû byl Michael. KdyÏ jsme ho opou tûli, zvracel. Jediné, co si vyïádal, bylo nechat ho b t a také baèoh s náhradním obleãením, protoïe mu pr byla zima. Nechali jsme ho tam tedy v domnûní, Ïe ãasem pfiijde. Ráno jsme se probudili. S mal mi ok nky nám do lo, Ïe Michael zûstal u ohnû. Ve srubu nebyl a tak jsme li k ohni. Michael tam leïel, neskuteãnû pinav. Do li jsme k nûmu, abychom ho vzbudili. Spokojenû odchrupoval. KdyÏ jsme se k nûmu pfiiblíïili, spatfiili jsme, Ïe v místû, kde vãera hofiel oheà, leïí na uhlíkách zbytek baèohu s obleãením. Zdû enû jsme Michaela probudili. AÏ po zhruba pûl hodinû mu do lo, co se ve skuteãnosti stalo s jeho baèohem. Doteì nepochopíme, jak se to mohlo stát. Pfiece by (i nejvíc na ka i) nevhodil baèoh do ohnû. A kdyby mu tam spadl, pfiece by ho vytáhl. KaÏdopádnû zbytek v letu se nás stranil. S nik m nemluvil. Celková koda se odhadovala na nûco kolem osmi tisíc. V jednom to v e mûlo v hodu. Nikdy, opravdu nikdy se uï nezmínil o svém obleãení a jeho cenû. Zato jeho pozornost ke sv m vûcemi je je tû chorobnûj í. Eva Sobolíková

8 vedneměsíčník/8 kulturní revijů FILMOVÉ POKLADY Z POPELNICE âasu 3. KOMEDIE Zdravím v echny pfiíznivce filmu! Jsem moc rád, Ïe se opût setkáváme po nekoneãn ch tfiech mûsících na stránkách VeDnemûsíãníku, kde jsme jiï nadvakráte lovili v popelnici âasu pokaïdé úspû nû, jelikoï lo o úlovky nápadité a kvalitní...jak se nám to povede dnes? Co popelnice vyvrhne tentokrát? Nezoufejte - budou to komedie! V literatufie je komedie jako doma po mnoho staletí. Lidé se z knih dokázali bavit uï ve stfiedovûku a s filmem to bylo více neï podobné. Jedny z prvních filmû vûbec byly právû nûmé komedie, zvané grotesky. Dûj byl vût inou jednoduch (mnohdy ve ker Ïádn ) a ve kerá legrace plynula ze zábavn ch scén, kde po sobû dvû nebo více postav házely dorty, Ïidle, padaly, nebo se prostû jenom tak mlátily v ím, co jim pfii lo pod ruku. Pro tehdej í diváky to bylo k popukání, ale dnes tyto nûmé snímky vyzní spí e smû - nû (ale zoufale). Komedie zaïila velik obrat s pfiíchodem zvuku. Mluvené slovo pfiece skr vá tolik zábavy a ukecan ch komikû se po svûtû na lo dost. Gagy a zábavné hlá ky zaplavily svût a komedií pfiirûstalo jako hub po de ti. Asi nejvût í popularita filmové zábavy pfii la spoleãnû s televizí. Diváci se koneãnû mohli pobavit doma u pohovky a srandiãky nyní mohli sledovat i ménû kulturnû zainteresovaní lidé neï ti, ktefií chodili do té doby do bijáku. S tím je ale také spojen znaãn úpadek televizní zábavy, obzvlá tû v Americe. Odtud se zaãal lavinovitû ífiit po celém svûtû (kromû v chodního bloku, my jsme excelovali s jin mi perliãkami jako napfiíklad Babiãky, dobíjejte pfiesnû nebo neuvûfiitelnû stupidní historky z normalizaãních BakaláfiÛ, v ãet by byl dlouh ). Talk show, One-man show, situaãní komedie, bláznivé seriály, crazy komedie to v e se stalo doslova symbolem mnoha svûtov ch televizních kanálû. BohuÏel co si budeme namlouvat vût ina televizní zábavy jsou zvratky uboh ch rádobyvtipálkû (v poslední dobû doporuãuji pacientûm s frontální lobotomií obzvlá tû novácké estrády). Ale dost televize, my se radûji budeme bavit o filmu, kter je v tomto spektru mnohem barvitûj í a nápaditûj í. Jak jsme si nastínili, komedie má mnoho druhû a forem od ãerné, satirické, bláznivé po situaãní, melancholickou, teenagerovskou nebo tfieba psychedelickou. Ale kde zaãít? Je jich pfiece tolik tisíc! A tûch protagonistû! No... bude tfieba aplikovat nûkolik zásadních filtrû, abychom se k nûãemu dobrali vynecháme hollywoodské i jiné teenagerovské komedie (pfiiblblé ukací srágory jako napfiíklad Prci,prci, prciãky, Klub sráãû, Kalhoty v pozoru a tak...), nûmecké komedie (ubozí Dva nosáãi tankují super...), totálnû profláklé komedie (S tebou mû baví svût, âetník ze St. - Tropez...), nevtipné ãeské komedie (KameÀák, Waterloo po ãesku) a Monty Pythony (pfiedpokládám, Ïe jste v ichni v echno vidûli!) a co nám zbylo? Odbourali jsme tisíce filmû, vesmûs blb ch anebo dobfie znám ch. A to je vlastnû dobfie, protoïe popelnice âasu ráda hledá zapomenuté nebo nedocenûné tituly alespoà vás navnadí, kudy vane vítr, kde se mûïete dobfie pobavit. TakÏe? Jste pfiipraveni? CELEBRITY (Celebrity) USA 1998, reïie: Woody Allen hrají: Kenneth Branagh, Judy Davis, Winona Rider, Melanie Griffith a dal í... Leckter bystr ãtenáfi zaregistroval, Ïe nám sítem propadl jist velice znám a populární reïisér, kterého bych nemohl nezmínit Woody Allen. Namátkou jsem vybral jeho relativnû novou záleïitost, která vtipn mi situacemi doslova sr í. Ale co si budeme namlouvat, ne zcela kaïdému se woodyallanovské kreace humoru líbí! Pokud jste od ale od nûj nic nevidûli, hned po filmech jako Celebrity nebo Darebáãci skoãte! Tfieba vám pfiirostou k srdci jako mnû. Pfiíbûh tohoto filmu se dá jenom tûïko pfievyprávût. Hlavním hrdinou snímku je novináfi Lee Simon (v pfiesvûdãivém podání Kennetha Branagha), kter proplouvá svûtem znám ch a populárních osobností (nûkteré z nich ztvárnili napfiíklad herci jako Winona Rider nebo tehdy mladiãk a zdaleka ne tolik populární Leonardo DiCaprio) a zji Èuje, Ïe cel showbyznys je jak si bizarní svût, kde v echno neznamenají ani tak peníze jako mediální známost a popularita. Humor je velice jemn, chvílemi aï melancholick, ale dûj je rûznorod a chvíli co chvíli pfiichází nárazové vlny inteligentního humoru o takové síle, Ïe budete jenom kroutit hlavou, co si na nás Allen zase vymyslel. Prostû a jednodu e nejste-li zastánci jednoznaãného a pfiímoãarého humoru, nezb vá neï doporuãit. filmová hodnocení *** STRACH A HNUS V LAS VEGAS (Fear and Loathing in Las Vegas) USA 1998, reïie: Terry Gilliam hrají: Johny Depp, Benicio Del Toro, Christina Ricci, Tobby McGuire a dal í Dal í americk je film shodou okolností ze stejného roku jako v e zmiàované Celebrity. Jestli ale ãekáte podobn kalibr humoru, erednû se m líte. ReÏie tohoto znaãnû kontroverzního snímku se ujal vynikající reïisér Terry Gilliam (Brazil, Monty Python s Flying Circus), hlavní herecké posty obsadila nesourodá dvojice Johnyho Deppa (podle mne jedna z jeho nejlep ích rolí) e Benicia Del Tora (jeho nejlep í role). Chcete vûdût, o ãem bláznivá, ulítlá a psychedelická komedie Strach a hnus v Las Vegas je? O drogách. Ano, po celou dobu trvání tohoto filmu dva t pci jedoucí za reportáïí o závodech aut (o které nakonec stejnû vûbec nejde) berou drogy a zase jenom drogy a to úplnû v echny. O to zvlá tnûj í je, Ïe jeden je novináfi a druh právník. Jejich cesta napfiíã Las Vegas se mûní v cosi jako feèáckou oddyseu, kde nechybí neuvûfiitelná dobrodruïství (nezapomenutelné scény v hotelech, kdy pokaïdé proïité psychonoci kompletnû rozsekají svûj pokoj na hadry). Terry Gilliam si ve v bûru hercû poãínal geniálnû, protoïe oba aktéfii vypadali po celou dobu trvání filmu opravdu totálnû sjetû. Snímek nahlíïí sice na drogy znaãnû odlehãenû (ve filmu se objevuje marihuana, ha i, opium, mescalin, éter, kokain, heroin, LSD, androchron, atd.), ale sami cítíte, Ïe tíha proïit ch událostí ke konci oba hrdiny znaãnû pozmûnila a hlavnû dokonale psychicky rozsekala. Pfies to vám zaruãuji, Ïe se budete celou dobu královsky bavit, situace jsou natolik absurdní, Ïe se budete svíjet smíchy (namátkou Johny Depp, probouzející se ráno po flámu pod americkou vlajkou s umûl m je tûrãím ocasem a pfiivázan m magneèákem s vysílaãkou k tûlu ve zdecimované místnosti s propálenou postelí a cca 50 cm vysokou vrstvou neidentifikovatelné tekutiny na podlaze). Pokud jste schopni podívat se na pfiíbûh odlehãenû (je natoãen podle skuteãné zpovûdi hlavního hrdiny, která vy la kniïnû), je to ideální volba, jak se pofiádnû úchylácky pobavit a zároveà nesledovat puberèáky, jak strkají své pfiirození do jableãného koláãe! hodnocení **** âerná KOâKA, BÍL KOCOUR (Crna maãka, beli maãor) JUG/FRA/NDR 1998, reïie: Emir Kusturica hrají: Bajran SeverdÏan, Florian Adjini a dal í I tento koprodukãní film byl natoãen v roce 1998 (musel to b t mimofiádnû plodn rok na komedie J) a opût nám nabízí diametrálnû odli n styl humoru neï pfiedchozí dva snímky. Dûj filmu se odehrává v cikánském prostfiedí a slouïí jako jakási hloubková sonda do jejich spoleãnosti, plné neuvûfiiteln ch konstrastû od naprosto chud ch uboïákû po neuvûfiitelnû majetné cikány vozící si zadek v mercedesech a Àupajících kokain. Film obsahuje notnou dávku ãerného humoru (jak uï tomu v cikánsk ch filmech b vá) a brilantní reïisér Emir Kusturica zde rozvíjí hned nûkolik dûjov ch linií, které se prûbûïne stfietávají a slévají ve velice zábavn ch situacích. Název âerná koãka, bíl kocour je jakousi alegorií, snad naráïkou na propastné rozdíly vládnoucí v jednotliv ch cikánské famíliích. Cel film je v podstatû od zaãátku aï do konce pro pikovan vynikajícími nápady a také se zde projevila dobfie odvedená práce na scénáfii, protoïe dialogy jsou napsané skuteãnû na míru Kusturicov m hercûm. Cel snímek doplàuje vynikající hudba, která sama o sobû sdûluje náladu a pocity onoho fascinujícího v chodního svûta, kter se od nás ve stfiední Evropû zaãíná mílov mi kroky vzdalovat. Nechte se proto zlákat svérázn m cikánsk m humorem, kter je ostr jako bfiitva, ale zároveà umí znaãnû polechtat bránici... hodnocení **** Jakub Hussar NEVER MORE Omlouvám se, Ïe sem zase tahám Coelha, ale pfieãetl jsem si jeho poslední kníïku Jedenáct minut, která mû popudila tolik, Ïe bych vám svoje rozãarování rád svûfiil. Coelho v kníïce rozebírá téma posvátného sexu na Ïivotû jedné sympatické prostitutky. Maria si chce vydûlat prostitucí na farmu v Brazílii a hodlá s prostitucí skonãit, jakmile na farmu bude mít dost penûz. Díky záïitkûm z mládí se není schopná do nikoho zamilovat, ale potká Ralfa a zamiluje se, pozná pravou lásku a jestli je tû neumfieli, Ïijí spolu Èastnû aï do smrti. Závûreãn happyend je opravdu aï pfiíli kfieãovit. (Coelho dobfie ví, proã nechce prodat filmová práva na svoje knihy, protoïe film Jedenáct minut by byl klasická Harlequine.) Sv m posvátn m sexem se samozfiejmû od klasick ch Harlek nek li í, ale ne moc, coï mû právû zklamalo. Celá kníïka na mû pûsobila pfiíli komerãnû. Pfii lo mi obãas aï do oãí bijící, jak se chtûl zavdûãit ãtenáfiûm. Jako by byl i ochoten slevit ze své vize posvátné sexu, hlavnû aby se setkal s kladn m pfiijetím. Potom ãlovûka velmi zarazí, kdyï si v záhlaví knihy pfieãte: Paulo Coelho vyznává krédo: mluvit o tom, co ho znepokojuje, nikoli o tom, co si lidé pfiejí sly et.?!? Nemusíte se mnou souhlasit, Ïe je komerãní, ale oznaãit tu knihu za bufiiãskou je trochu moc. Coelho vûbec neodpovídá m m pfiedstavám o bufiiãích, ktefií navzdory mínûní ostatních prosazují své kontroverzní ideály a fiíkají lidem, co nechtûjí sly- et. Coelho si aï pfiíli zfiejmû vybírá témata, o kter ch lidé sly et chtûjí. LedaÏe by byl takov komerãní bufiiã, coï je ov em oxymorón. UÏ ten jeho posvátn sex je podezfiel. NevyÏaduje od ãlovûka témûfi nic a zaruãuje dokonalou jednotu a trval cit. NeÏádá si Ïádné velké obûti, Ïádné zapfiení, ovládání sebe sama (tedy to, co by si lidé nepfiáli sly et). VÏdyÈ není nic patného na tom, neb t bufiiã. Tak proã to na ty desky pí ou? Jako oslovovatel irok ch vrstev se velmi osvûdãil, a k tomu je asi trocha komerce potfiebná, ale nemûl by ze sebe dûlat proroka a propagovat svoje teze jako pfievratné. Existuje spousta kníïek o sexu daleko posvátnûj- ím, i kdyï se tam o posvátném vûbec nemluví, protoïe autofii ho nepovaïují za nadstandardní, ale jen za pfiirozen a plnohodnotn. Na druhou stranu, kniha moïná díky milionov m nákladûm snad trochu vyváïí svût zaplaven jednostrann m náhledem na sex. KvÛli tomu ale je tû nemusí b t dobrá. Pfieji vám, aby vás oslovila víc neï mû, ale pfiesto se spolu se mnou snaïte trochu vybfiednout ze irok ch vrstev, a nezhltnout v e, co nám napí ou na deskách literární nebo vevnitfi. Je to pfiíli pohodlné, a pohodlnost Èastn Ïivot vût inou nepfiiná í. A nejspí ani Èastn posvátn sex. Jirka Boudal Poznámka: Tû il jsem se, Ïe budu nadãasov a budu vás varovat dfiív, neï kniha vyjde v ãe tinû. Kromû toho, Ïe se to nepovedlo, jsem si navíc jak blbec je tû zaplatil za anglickou kníïku daleko víc mûsíc pfied tím, neï vy la ãeská. Poznámka2: MoÏná vám moje postfiehy nebudou pfii ãtení pfiipadat tak markantní, vidûl jsem ale (a sly el) Coelha o té knize mluvit, a to bylo markantní aï moc. Z tiskařova archivu: Roark Bradford âerno sk Pán BÛh a páni Izraeliti KaÏd zná Bibli, kaïd ví, kdo je to BÛh ãi Adam s Evou. Málokdo uï ale ví, Ïe BÛh je ãernoch, Ïe Zemû vznikla proto, aby mûl BÛh kde skladovat vodu na ka i, a Ïe kdyï byl Adam vyhnán z Ráje, dûlal nádeníka v pfiístavu za edesát centû dennû. Na tûstí Roark Bradford nám v tom ve své knize (z roku 1928) udûlá jasno. Velmi osobit m zpûsobem líãené biblické pfiíbûhy, navíc psané americk m slangem, se sice rámcovû drïí originálu, ale dûj se odehrává ve svûtû kombinujícím dobu starozákonní s Amerikou poãátku 20.století. Vûty ãasto zaãínají slûvkem Well, nebo jsou prokládány v razy olrajt, boys a podobnû. âerno - sk Pán BÛh nevystupuje jako tajemná a nedosaïitelná síla, ale jako nûkdo, kdo si rád popovídá, poslechne nejnovûj í drby, sem tam zpûsobí nûjak ten zázrak, hodné odmûní a padouchy pfieãûrá. Rozhodnû nejde o nároãnou ãetbu se skryt mi teologick mi naráïkami, ale o odpoãinkovou, ãtivou a pfiedev ím zábavnou kníïku na nûkolik podzimních veãerû. PÛvodní název díla OL MAN ADAM AN HIS CHIL- LUN a OL KING DAVID AN THE PHI- LISTINE BOYS mluví za v e. Jisté poselství v ak kniha pfiesto má - v dobovém kontextu je jasnû znát autorûv nesouhlas s americkou nenávistí vûãi ãernochûm a proti rasismu vûbec, kter ov em stále je a zfiejmû dlouho bude aktuálním tématem. Vojtûch Bednáfi

9 vedneměsíčník/9 Sex? Drogy? Rock n roll!!! Big beat z Oslíkova Martin Koláfi, 19 let, kytara. V pozadí Jindra Luká, 16 let, basa. Neklidnost a rozjitfienost postpubertálního vûku, romantická touha umût hrát na hudební nástroj, vzor ve slavn ch muzikantech, chuè okusit alespoà trochu slávy na pódiu a také vlastní hudební dovednost a zruãnost ve spojení s dobr m nápadem a dobr mi lidmi to v e plodí rockové kapely na stfiedních kolách. âeské reálné gymnázium dalo svûtu Muchslet. Pfied dvûma lety na podzim Ondra Ka párek (kytara, zpûv) pfieãetl knihu frontmana MÀágy a Îìorp Petra Fialy Z nejhor ího jsme uvnitfi a nadchnul se pro nápad zaloïit vlastní kapelu. Jednou za mnou pfii- el a povídá: Zakládám kapelu, pfiijì se podívat. Poprvé v Ïivotû jsem háknul kolu a jel jsem do garáïe v Úsilném, kde mûli s Jindrou Luká- KAVÁRNA em, Joockeym a Jirkou Vránou zkou ku, vzpomíná na prvopoãátky kytarista Martin Koláfi. Ze zaãátku jsem tam chodil jako host, nechtûl jsem s nima nic mít, dodává. Formace bez bicích, zato s dvûma baskytarami (Ondra: To bylo hutn ), si zaãala fiíkat Marabu, podle tropického ãápa Ïivícího se mr inami. První vefiejné vystoupení ji ãekalo na pfiedvánoãní besídce âeského reálného gymnázia ve Slávii dne 19. prosince A to byl prûser, okomentovali struãnû a v stiïnû svou premiéru nynûj í ãlenové Muchsletu. Poprvé jsme stáli na pódiu, nûkdo nám pfiejel piánem kabely a hned po první písniãce nás vyhnali. Nicménû dûsiv záïitek jenom posílil jejich odhodlání a pevnûji k ostatním pfiipoutal Martina: Po tomhle koncertû jsem si fiekl: NA PÒL CESTY V pátek 14. listopadu otevíráme, v tûsném sousedství literární kavárny Mûsíc ve dne, novou kavárnu Na pûl cesty. Obsluhující jsou mladí lidé s rûzn mi smyslov mi, mentálními a fyzick mi handicapy, ktefií pracují s asistencí. T m esti budoucích ãí nic a ãí níkû a dvou asistentek jiï druh m t dnem pilnû trénuje obsluhu. V ichni se moc tû í na své první hosty!!! My se tû íme z toho, Ïe maliãko pfiispûjeme k odstra- Àování zbyteãn ch bariér. Handicapovaní získají práci, kterou hledají opravdu moc tûïko. Ti ostatní tfieba ztratí urãit ostych ze setkání a navíc mohou svou náv tûvou kavárny pomoct handicapovan m tím nejsmysluplnûj ím zpûsobem - umoïní jim Ïít a pracovat ve spoleãnosti bez izolace. Zastavte se na dobr kafe, uvafií vám ho Zuzka, Magda, Va ek, Radek, Marek nebo Jenda. V ichni umí v borné. ESOTERICKÉ CENTRUM SLUNCE V NOCI Tfiebotovice 37 Donebevolající samozfiejmost, se kterou pfiátelé zemûdûlství a magie vyuïili pûvodního jména kavárny Mûsíc ve Dne (Slunce v Noci), navíc umocnûna faktem, Ïe ve tfiicát ch letech byla kavárna úkrytem esoterické sekty tzv. SonnennachtánÛ, pfieïiv í odnoïe RosenkruciánÛ a jediné tehdej í schopné opozice proti Hitlerov m tzv. âernooranïov m knûïím, samozfiejmost, vinou které vzniknou problémy se zámûnou obou podnikû kvalitou zjevnû nezamûniteln ch a neporovnateln ch (nové Slunce v Noci sídlí areálu b valého JZD Tfiebotovice), je odsouzeníhodná. (jb) Pavel BroÏ, 17 let, bicí. Ondra Ka párek, 17 let, kytara, zpûv pondûlí v NA KUS EâI aneb desetiletá zku enost zmûna postoje k Ïivotu Pfiedná í ing.petr Îemliãka úter v âe I V RUMUNSKÉM BANÁTU Jifií ZerzoÀ vernisáï v stavy fotografií OZVùNY JEDNOHO SVùTA festival dokumentárních filmû na závûr kaïdého promítání beseda úter Dcera z Jen-anu (o âínû a kulturní revoluci) âistota - prolomit kruh mlãení (o Ïidovsk ch rituálech ãistoty) stfieda Dalajláma - síla pravdy Oni a já (o obyvatelích Papui Nové Guiney) âlovûk jako zbraà (o teroristech a sebevrazích) ãtvrtek Váleãn fotograf ( o fotografovi J.Nachtweyovi) DÏanín, DÏanín, DÏanín (o útoku na uprchlick tábor v Palestinû) pátek v MAKALU - SoÀa Bo tíková pfiedná ka s promítáním a beseda s ãesk mi horolezci pondûlí v KRB jihoãeské sdruïení básníkû a hosté Hudební formace Îivoce - Jana Kubátová - zpûv, baskytara, Radek RÛÏiãka - kytara, Petr Tonder - bicí, perkuse,jifií Janda - perkuse stfieda v JAN BURIAN koncert Teì uï jsem v tom, v ichni mû s nima vidûli. Muchslet se zaãal drát na svût, porodní bolesti v ak je tû chvíli trvaly. Byl vyhozen basák Jirka Vrána ( Nebylo to jednoduch, takhle se zbavit kamaráda ) a naopak pfii la Lucka Sedláãková (hammond organ, pfiíãná flétna) a Pavel BroÏ (bicí). OndrÛv táta, kter je starostou Úsilného, poskytl zaãínající kapele to nejcennûj í zku ebnu, která se nachází v tamní hasiãské zbrojnici. Martin Joockey Leskovjan (harmonika) vymyslel název Muchslet ( Nevíme, co ho to napadlo ) a v e mohlo zaãít. První neoficiální koncert se konal 20. dubna 2002 na vodní slalomové dráze v âeském Vrbném, první oficiální pak t den poté právû v Úsilném, jak je zaznamenáno v deníãku, kter si Muchsleti vedou: Zaãíná nová éra s BroÏem a bez Vrány. Marabu je mrtev, aè Ïije Muchslet! Na koncert pfii li kamarádi, In Memory a rodiãe. Pracujeme na sobû, hledáme styl. Najít ov em Lucka Sedláãková, 16 let, hammond organ, pfiíãná flétna. ten správn nûjakou dobu trvalo. KaÏd z ãlenû poslouchá nûco jiného a jejich hudební inspirace je proto odli ná. Nejvíce je v ak Muchslet ovlivnûn klasick m big beatem pfielomu 60. a 70. let, ãemuï odpovídá nástrojové obsazení a do jisté míry i zvuk kapely. Skupina si získala oblibu fanou kû a má nyní na kontû dvacet jeden koncert (vystupovali kromû Úsilného napfiíklad v kabaretu U VáÀÛ, v âerném velbloudu, v b valém divadle Pod âepicí a nûkolikrát i mimo âeské Budûjovice). BûÏnû na nû chodívá sto aï sto padesát lidí. SnaÏí se ãtvrtek v JSEM MAL A NEVIDÍM pofiádá Stfiedisko rané péãe âb ke dni nevidom ch pátek v slavnostní otevfiení Kavárny Na pûl cesty v Svûtlo Ïivota aneb Zavafiená promítaãka autorsk veãer Martina Bene e a jeho hostû Martin Bene - poesie, kresby, kytara Jakub Doubrava - dramatické ãtení Pavel Patoãka - kytara úter v ZENOV TAROT A LÉâENÍ Ivana Tuãková Ranka pfiedná ka s Ïivou hudbou hudbou stfieda v Honza Franc, Katka KfiíÏová a host Terezka zpívaná poezie ãtvrtek v Zelen ãtvrtek na téma Zaostfieno na hypermarkety beseda sdruïení Calla s Milanem tefancem pátek v 16.00, a promítání autorsk ch filmû skupiny TRINITY PICTURES reïie Jakub Hussar, actors: Adam Hraba, Miroslav Masopust úter v P EDNÁ KA NADAâNÍHO FONDU stfieda v JAPONSKÁ SETKÁNÍ kimono je nûco na sebe pfiedná ka ZdeÀky Huckové Martin Joockey Leskovjan, 16 let, harmonika. zakládat repertoár na vlastních písních, které skládají pfiedev ím Martin, Ondra a Lucka a pfiíleïitostnû téï i ostatní. Nazkou eno jich mají uï sedmnáct. Kromû nich obãas hrají i nûkteré pfievzaté - dfiíve napfiíklad od MÀágy a Îìorp, Neila Younga ãi Jimiho Hendrixe, dnes jenom od Velvet Underground. Plánují také pfiipravit v pofiadí jiï druhou demo nahrávku, ale zatím je to nejisté - kapela se totiï moïná ocitne bez bubeníka. Setrvání Pavla BroÏe v Muchsletu je ohroïeno z dûvodû jeho pfiestupu na Gymnázium v Trhov ch Svinech a zpfiísnûného domácího reïimu. V ichni v ak doufají, Ïe tato nejistota je pouze doãasná a Ïe dobfie namazané a na lapané soustrojí kapely pofrãí dál. (Podle posledních informací by v e mûlo s nejvût í pravdûpodobností dopadnout dobfie.) Milan Brabec PROGRAM LISTOPAD pátek v ÎIJEME SPOLU vernisáï fotografií Jana Vobûrka a Franti ka Nárovce V STAVY Galerie Mûsíc ve dne, Nová âe I V RUMUNSKÉM BANÁTU Jifií ZerzoÀ - fotografie ÎIJEME SPOLU Jan Vobûrek, Franti ek Nárovec - fotografie Literární kavárna Mûsíc ve dne, Nová AFGHANISTÁN Katefiina Stejskalová - fotografie OBRAZY Josef ikuta OBRAZY M. Pitrová Kavárna Na pûl cesty, Nová 3 KRESBY Martin Bene

10 vedneměsíčník/10 sponzorujte svého štamgasta pracují v Měsíci Zoologické zahrady hledají pro svá zvífiátka sponzory. A tak témûfi pfied kaïd m v bûhem nebo klecí je cedulka se jménem ãi jmény dárcû. Obãas podobná oznámení b vají v parku u stromû, nûkdy pfied historickou a technickou památkou. Ov em je více druhû, které je tfieba chránit a podporovat. Jedním z nich je kavárensk tamgast. Proto jsme se rozhodli hledat pro své tamgasty sponzory. Pravidelnû budeme pfiedstavovat nûkolik tamgastû a hledat zájemce pro jejich podporu sponzora. Co sponzorovi nabízíme: 1. certifikát o sponzorství platn na 1 kalendáfiní rok 2. pravidelné ãtvrtletní zprávy o tom, jak tamgast prospívá 3. úãtenku na celkovou ãástku 4. moïnost posedût se tamgastem v kavárnû Nabízíme další dva štamgasty k osvojení: Jméno: Mrazík Student: zatím Vûk: 18 let Jak ãasto nav tûvuje kavárnu: 2-3 x dennû Proã chodí do kavárny: za pfiáteli (Vojta, Jirka a spol.) 5. slevu ze vstupného na ve keré akce pofiádané v Mûsíci ve dne 10% pfii sponzorské ãástce do 500 Kã 20% pfii sponzorské ãástce nad 500 Kã 6. minimální ãástka sponzorského daru 100 Kã Co splàuje tamgast: 1. je student 2. chodí do kavárny nejménû ãtyfiikrát t dnû 3. v kavárnû pí e domácí úlohy, nebo se zde svûdomitû pfiipravuje na vyuãování 4. nemá ve kole neomluvené hodiny (vyjma tûch prokazatelnû prosezen ch v kavárnû) 5. slu nû zdraví sluïebnû star í tamgasty Jméno: David Oblíben autor: Charles Bukowski, Frederick Forsyth Oblíbené pití: silná ãerná káva nebo tequila Oblíbená pozice: v sedû na zahrádce Veselá pfiíhoda z kavárny (galerie): Veselá pfiíhoda? Velice mne pobavilo Petrovo sdûlení, Ïe v sobotu v devût ráno (!) se koná pracovní porada (otevírá se v pût odpoledne) pracují (zase) po měsíci šupleart V tvory nalezené v uplatech kavárny Drevorubec kácel stromy u fieky. Najednou mu do fieky spadla sekera. Zaãal plakat a v tom se zjevil BÛh.,,Proã tak nafiíká?" ptal se ho.,,ach, Pane, spadla mi do fieky sekera. Bez ní se nemohu Ïivit." BÛh sáhl do vody a vytáhl zlatou sekeru.,,je to tvá sekera?" zeptal se. Ne, není," odpovûdûl muï. BÛh z fieky vytáhl stfiíbrnou sekeru:,,je to ona?" Ne," znûla dfievorubcova odpovûì. Potfietí sáhl BÛh do vody a tentokrát muïi nabídnul Ïeleznou sekeru.,,ano, to je má sekera," Jméno: Vojta Student: pofiád Vûk: 19 let Jak ãasto nav tûvuje kavárnu: 2-3 x dennû Proã chodí do kavárny: kvûli turkovi s tfiema cukrama Obsluha kavárny se dlouho snaïila zabránit tomu, aby se uplata stolû plnila v emoïn m odpadem. Posledním zoufal m pokusem je tahle rubrika, která vás vystavuje riziku, Ïe vá odpadek bude oti tûn. Proã muïi lïou... zaradoval se dfievorubec. Boha potû ilo, Ïe je tak ãestn a poctiv, proto mu daroval v echny tfii sekery. Po ãase se muï procházel se svojí Ïenou na stejném místû. Náhoda tomu chtûla, Ïe jeho Ïena uklouzla, spadla do vody a utopila se. Dfievorubec zaãal plakat.,,proã pláãe?" zjevil se pfied ním BÛh.,,O pane, má Ïena spadla do fieky a utopila se." BÛh ve el do vody a kdyï se vrátil, vedle nûj stála Jennifer Lopez.,,Je to tvá Ïena?" zeptal se bûh.,,ano, to je ona" odpovûdûl muï.,,lïe, rozhnûval se bûh,,,to není ona!" Drevorubec padl na kolena a fiekl:,,odpusè, Pane, ale musel jsem. Kdybych ti fiekl NE, nabídl bys mi Catherine Zeta-Jones. Kdybych odmítl i tu, vrátil bys mi moji Ïenu. Já bych pak fiekl ANO a ty bys mi dal v echny tfii. Jsem chud muï. Nedokázal bych se postarat o tfii Ïeny najednou." Z toho plyne ponauãení: Pokud muï lïe, má pro to dobr a ãestn dûvod a dûlá to vïdy pro blaho druh ch. :) COM ICS Rasta Vlasta - odvrácená tvář Rasta se zas mýlil, tři opice jsou naklonovaný pan Jón a Rastův vztek je teď předzvěstí dalších smrtí! Pí ou a kreslí: Prstihrst Pfieãti si svûj vtip, pfieãti si svûj vtip - je to TIP Jak ulovit jelena? Potfiebuje pfiíruãku na lov jelenû. Jak ulovit medvûda? Potfiebuje : matematicko-fyzikální tabulky, jablko, pendlík, 2 esa a samozfiejmû pfiíruãku na lov jelenû-je to totiï taková bible kaïdého správného lovce. KdyÏ v e má, mûïe jít na vûc. Pfiijde do lesa. Pfieãte si matematicko-fyzikální tabulky. Usne. Pfiijde medvûd, vidí, Ïe spí. Je zvûdav, co jsi ãetl a také si pfieãte matematicko-fyzikální tabulky. Usne. Platí pravidlo, Ïe kdo dfiív usne, dfiív se vzbudí. Jak fiíká pravidlo, vzbudí se první. Má jablko a to jak známo nepadá daleko od stromu. Lekne se medvûda a na ten strom vyleze. Medvûd se vzbudí a vyleze za tebou. Ty ho píchne pendlíkem do oka a on fiekne : Au, oko! Ale ty ho pfiekvapí a z kapsy vytáhne dvû esa, tak- Ïe jsi ho trumfla. A medvûd odpoví : To jsem z toho jelen! A dále je to snadné-pokraãuje podle pfiíruãky na chytání jelenû. Jméno: DeÏo Oblíben autor: Téndleten, no... DeÏonny Walker Oblíbené pití: (pravdûpodobnû zodpovûzeno v e, pozn. red.) Oblíbená pozice: Néblbni, tó uï pró nas s ErÏikou néni. Veselá pfiíhoda: KdyÏ mi Aloiz zápich vóle ko - tû do pupku. Sém némusel vóle mûsic makat. Smutná nehoda: Zándej si tén repródúktor (diktafon, pozn. red.), ti ho asi jináã zrécyklúju. ÉFREDAKTORKA: Pam Flet zástupce éfredaktorky: Jirka Boudal VEDOUCÍ RUBRIK: Panoptikum: Zuzka Poesie: Eva Bylo! Je? A bude!?: Tereza Kulturní revijû: Jakub Sex? Drogy? Rock n roll!!!: Milan Z hlavy meloun: Lucka Nev ední v ednosti: Vojta upleart: Jirka VYDAVATEL: Eli ka tûpánová, Literární kavárna a galerie Mûsíc ve dne, Nová 3, âeské Budûjovice, noviny@mesicvedne.cz Písemné pfiíspûvky, názory a postfiehy posílejte, nebo osobnû doruãte na adresu literární kavárny.