Průvodce šetrným nakupováním ryb

Transkript

1 Chycený tuňák obecný ze Středozemního moře v transportní kleci. Odhaduje se, že kvůli nadměrnému rybolovu se populace tuňáků snížila o 90 %. Foto: Greenpeace / Gavin Newman Průvodce šetrným nakupováním ryb 3. vydání

2 Stavy ryb v našich mořích se dramaticky snižují. Průmyslové rybářské flotily drancují oceány a pronikají do stále vzdálenějších oblastí a větších hloubek. Nedostatek ryb v mořích přinesl boom jejich chovu akvakultury. Ta se stala dlouhodobě nejrychleji rostoucím zemědělským odvětvím a brzy bude produkovat polovinu všech ryb a mořských plodů na trhu. Ale i chov ryb může mít drastické dopady na životní prostředí, ať už kvůli ničení cenných ekosystémů, například mangrovových hájů, pro výstavbu krevetových farem, nebo kvůli vzrůstající potřebě základních složek krmiv pro masožravé ryby rybí moučky a oleje. Ty se totiž získávají opět lovem ryb ve volných mořích a například pro produkci 1 kg tuňáka je třeba 20 kg divoce odlovených ryb. To vše znamená, že se vyloví více ryb, než může dorůst. Navíc jsou ryby často loveny metodami, které ničí nejcennější mořské oblasti (např. korálové útesy) nebo zbytečně zabíjejí miliony delfínů, želv, velryb a dalších živočichů, kteří se stávají vedlejšími úlovky nešetrných rybářů. Pokud tuto neudržitelnou situaci nezačneme okamžitě řešit, další generace již nebudou mít šanci zažít moře tak, jak ho známe dnes. Dobrou zprávou je, že i my, spotřebitelé v zemi bez moře, můžeme pomoci zastavit drancování oceánů. Chraňte s námi oceány, nakupujte odpovědně a tlačte k odpovědnosti i prodejce. Greenpeace doporučuje vybírat především lokálně vyprodukované býložravé a všežravé druhy ryb a omezit spotřebu mořských masožravých druhů. Pokud si však tyto ryby nebo mořské plody nedokážete odpustit, vybírejte podle našeho průvodce, abyste měli jistotu, že nejíte ryby ohrožené, ze zdecimovaných populací nebo ulovené destruktivní metodou.

3 Chytání tuňáků na udici je jedinou skutečně udržitelnou metodou lovu, která zaručuje skoro nulové vedlejší úlovky. Foto: Steven Vigar / Greenpeace P.S.: Kromě environmentálních dopadů je důležité zohledňovat i etické aspekty a welfare chovu ryb, nicméně Greenpeace v tomto ohledu nevede aktuálně kampaň, a proto Vám doporučujeme informace k těmto problémům čerpat od organizací zabývajících se ochranou práv zvířat.

4 Delfín krátkohubý zachycený v tenatové síti. Foto: Greenpeace / Roger Grace Kritéria Greenpeace spolu s vědci vyvinulo kritéria, podle kterých může být hodnocen lov a chov ryb z hlediska trvalé udržitelnosti. V případě akvakultury se například hodnotí, zda je odlovena násada (jikry, mladí jedinci) ve volné přírodě, jaké jsou dopady chovu na místní ekosystém nebo jestli je krmivo odlovováno ve volné přírodě. Doporučení v průvodci u chovu ryb je vždy určitým zobecněním pro jednotlivé druhy, země a typy chovu, protože není možné pro účely tohoto průvodce hodnotit detailně jednotlivé farmy. Zvláštní kapitola je věnována domácí produkci ryb, kterou lze obecně doporučit, nicméně i k ní patří některá úskalí, která nelze nezmínit. U lovu ryb se hodnotí použitá rybolovná metoda, stav cílové populace, míra vedlejších úlovků a řada dalších aspektů. Pro udržitelný lov ryb pak bez výjimky platí, že udržuje stav populace cíleného druhu na zdravé úrovni, aniž by negativně ovlivnil ostatní druhy. Plné znění kritérií pro lov i chov naleznete zde:

5 Ryby domácí Moře v Česku nemáme a rybolov ve volných vodách, až na naprosto ojedinělé výjimky, provozují jen sportovní rybáři. Oproti tomu akvakultura a především chov kapra zde má několikasetletou tradici a také dosti rozporuplnou pověst. Nespornou výhodou rybničního chovu je využití tzv. primární (přirozené) produkce rybníků planktonu jako potravy chovaných ryb. Ideální je chov více druhů ryb najednou, které pak řádně využijí přirozenou potravní nabídku a ryby lze produkovat bez nebo s minimálním přikrmováním. Takovýto způsob chovu dohromady s nezhuštěnou obsádkou ryb je i podmínkou ekologických (bio)chovů. V Německu nebo Rakousku je biochov kaprů poměrně běžný. V Česku zatím žádný certifikovaný chov není, ale dobře se mu blíží chov Omega 3 kapra, což je technologie chovu kapra vyvinutá Fakultou rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Tento kapr má navíc díky speciální stravě obsah omega 3 nenasycených mastných kyselin srovnatelný Omega 3 kapr s jedním z jeho tvůrců Janem Mrázem z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Foto: Martin Podhora / FROV JCU

6 s mořskými rybami (obsah omega 3 mastných kyselin v mořských rybách je důvod, proč je lékaři doporučují jíst). Omega 3 kapr je tudíž ideální volbou jak z pohledu zdraví, tak dopadů na životní prostředí. Problém u chovu kaprů nastává v situaci, kdy je obsádka příliš hustá, ryby se intenzivně přikrmují a pro zvýšení přirozené produkce se rybníky navíc hnojí. Pak dostáváme obrázek nevábného zakaleného rybníku, ze kterého vytéká voda znečištěná živinami. Z tohoto důvodu se podle některých výzkumů rybniční hospodaření podílí i na tom, že se především do údolních nádrží, jako je Orlík, dostává příliš mnoho živin a během léta se v nich tvoří vodní květ sinic. Přitom rybníky mají naopak schopnost fungovat jako čističky a může z nich vytékat čistší voda, než do nich přitéká. Záleží to na řadě faktorů a ten velmi podstatný je právě způsob chovu ryb. Proto lze obecně kapra z běžného českého chovu doporučit spíše nežli většinu mořských ryb. To platí i pro doplňkové ryby z rybničního hospodaření, jako je amur, tolstolobik, lín, candát a štika. Po kaprovi jsou druhou nejvýznamnější skupinou produkovaných ryb u nás lososovité druhy pstruh duhový, siven americký, přestože je jejich celková produkce asi 25krát menší než u kapra. Ani zde zatím nenajdeme žádného českého bio producenta, nicméně opět lze zde produkované druhy lososovitých ryb doporučit, a to primárně ve srovnání s dováženým lososem. Doporučit lze především ty ryby, které pocházejí z recirkulačních systémů. V těchto systémech voda cirkuluje a je filtrován veškerý odpad z produkce, tudíž je omezeno znečištění na minimum a zároveň ryby efektivněji využívají krmivo, což znamená, že se pro 1 kg pstruhů spotřebuje i méně než 1,5 kg divoce odlovených ryb. Tento poměr je podle kritérií Greenpeace udržitelný. Ideálně je recirkulační systém doplněn i vlastním obnovitelným zdrojem energie.

7 Právě recirkulačním systémům patří budoucnost chovu ryb a díky reformě společné rybářské politiky budou i zde v Česku finančně tyto a další ekologické chovy ryb podpořeny. V recirkulačních systémech se dnes u nás chovají již i teplomilné druhy ryb, jako je sumec velký nebo sumeček africký (keříčkovec červenolemý) či tilápie nilská (tlamoun). Velký potenciál je i v chovu candáta nebo okouna říčního v recirkulačních systémech, především díky kvalitě jejich masa, která dosahuje nebo převyšuje úroveň i těch nejžádanějších mořských ryb. Přestože chov ryb v Česku není zcela bezproblémový z hlediska dopadů na životní prostředí, lze jej obecně doporučit jako více než vhodnou alternativu k mořským rybám. Omega 3 kapr je chován bez podstatných zásahů do vodního prostředí. Zásadní změnou oproti chovu běžných kaprů je menší hustota obsádky, tak aby přírůstek z přirozené potravy tvořil část celkového přírůstku. Zároveň je kapr přikrmován speciální směsí na bázi rostlinných olejů. Tato kombinace zaručuje vysoký obsah omega 3 nenasycených mastných kyselin, zdraví prospěšných látek, které si naše tělo samo neumí vyrobit. Tento kapr je tak vhodnou alternativou k mořským rybám, které lékaři doporučují právě kvůli vysokému obsahu těchto látek. Foto: Martin Bláha

8 Greenpeace prosazuje transparentní a trvale udržitelnou nákupní politiku pro ryby a mořské plody v rybářském průmyslu i obchodu trvale udržitelný management rybolovu velkoplošné mořské rezervace Greenpeace je nezávislá mezinárodní organizace, která se již 40 let zasazuje o ochranu přírody a životního prostředí. Abychom si uchovali svoji nezávislost, nepřijímáme žádné finanční dary od státu, politických stran, průmyslových a jiných firem ani od nadací, které jsou s nimi spojeny. Veškerá naše práce závisí pouze na příspěvcích lidí, kteří mají možnost a chtějí pomoci životnímu prostředí, tedy na Vás. Děkujeme Vám! Greenpeace Česká republika Prvního pluku 12, , Praha 8 tel.: priznivci@greenpeace.org