Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Hospodářská politika. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Transkript

1 Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Hospodářská politika Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz

2 Příčiny státní intervence do hospodářství počátek 20. století - vývoj hospodářských poměrů a ekonomické teorie: přehodnocení předpokladu dokonalé konkurence vysvětlení cyklických oscilací ekonomiky a jejich příčin vyhodnocení tendencí vývoje hospodářských cyklů hospodářský rozvoj byl doprovázen řadou závažných sociálních důsledků rostoucí labilita hospodářství byla vysvětlována klesající účinností tržní koordinace zrod nové makroekonomie obsahující teoretické zdůvodnění nové role státu v hospodářství 2

3 Příčiny státní intervence do hospodářství požadavky na státní intervence: existence externalit existence veřejných statků zajištění potřebné efektivnosti a stability systému důraz na spravedlnost v rozdělovacích procesech 30. léta 20. stol. - teoretické rozpracování hospodářské politiky jako politiky stabilizační 3

4 Co je to hospodářská politika? 1. praktická činnost prováděná vládou (avšak nejen jí), činnost sledující určité hospodářské a sociální cíle 2. hospodářská věda jako vědní disciplína 4

5 Hospodářská politika předmětem zkoumání je analýza cílů, které sleduje stát v hospodářství a nástrojů používaných k dosažení stanovených cílů stát vstupuje do hospodářských procesů jeho intervenční zásahy ovlivňují: hospodářské procesy a jejich průběh prostředí, ve tkerém dochází k rozhodování tržních subjeků očekávání tržních subjektů 5

6 Příčiny selhání trhu a státních zásahů Mikroekonomické nedokonalá konkurence nedostatek informací existence přirozeného monopolu existence veřejných statků vznik externalit Makroekonomické nedostatečné využívání zdrojů zabezpečit stabilní hospodářský růst Mimoekonomické potřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty potřeba zvýšit kvalitu lidského potenciálu ohled na životní prostředí 6

7 Hospodářská politika 1. systémotvorná organizačně uspořádaná ekonomika tržní ekonomika 2. regulativní 7

8 Cíle hospodářské politiky základní cíl = maximalizace společenského blahobytu základní společenské cíle tradiční cíle HP: 1. vyvážený a stabilní ekonomický růst 2. nízká míra nezaměstnanosti 3. nízká a stabilní inflace 4. vnější rovnováha 8

9 Cíle hospodářské politiky magický čtyřúhelník ekonomický růst (v %) míra nezaměstnanosti (v %) podíl běžného účtu platební bilance (v %) míra inflace (v %) 9

10 Další cíle hospodářské politky tzv. rozšířená verze magického čtyřúhelníku - zohledníme přirozenou míru nezaměstnanosti a růst potenciálního produktu cíle sociální cíle v oblasti strukturální adaptace ekonomiky na dlouhodobé trendy a požadavky vědecko-technického vývoje cíle ekologické prorůstová politka 10

11 Vztahy mezi cíli 1. vztah negace či konfliktnosti 2. vztah neutrality 3. vztah komplementarity 4. vztah identity Určení cílů HP prvek politického rozhodování 11

12 Nositelé hospodářské politiky = subjekty, které se podílí na procesu formulování hospodářské politiky, na jejím provádění a kontrole Proces formulování HP: politické strany, vláda, parlament, centrální banka, odborný státní aparát, zájmové skupiny, profesní skupiny a komory aj. Proces realizace HP: vláda, centrální banka, státní správa, soudy, zájmové skupiny aj. Proces kontroly: Nejvyšší kontrolní úřad aj. 12

13 Nástroje hospodářské politiky podle úrovně působení: makroekonomické mikroekonomické podle charakteru vlivu: přímé nepřímé podle oblasti působení: měnové nástroje fiskální nástroje podle způsobu ovlivňování: plošné selektivní 13

14 Nástroje hospodářské politiky Makroekonomická hospodářská politika (stabilizační) rozpočtová (fiskální) měnová (monetární) vnější hospodářská důchodová Mikroekonomická hospodářská politika politika ochrany hospodářské soutěže strukturální politika regionální politika politika rozdělování a důchodová sociální politika aj. 14

15 Meze hospodářské politiky Vládní selhání jsou označením stavu, kdy vládní rozhodnutí způsobují poruchy v přirozeném vývoji tržního mechanismu. Základní oblasti vládních selhání: zájmy a schopnosti politiků a byrokracie časová zpoždění v hospodářské politice souvislosti ekonomického a politického cyklu vztah politiků k ekonomické teorii nevyužití politického kapitálu 15

16 Vývoj hospodářské politiky liberální hospodářská politika ekonomické učení fyziokratů klasický liberalismus renesance neoklasicismu intervencionistická hospodářská politika učení merkantilistů školy vycházející z učení J. M. Keynese řízení pomocí plánování 16

17 Teorie plánování organizování ekonomiky jako jediné dílny předpokládá kromě převzetí veškeré moci dělnickou třídou zejména existenci společenského vlastnictví tržní vazby nahradí společenské centrum, které jednoznačně odpoví na otázky: Co? Jak? Pro koho? Kolik? Kdy? Kde? Kdo? národohospodářské plánování = uvědomělá činnost řídících subjektů (vlády, vládnoucí komunistické strany) spočívající ve volbě cílů, úkolů a prostředků k dosažení těchto cílů základní plánovací metoda - bilancování zdrojů a potřeb 17

18 Učení J. M. Keynese skutečný zrod moderní hospodářské politiky Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) odmítnutí Sayova zákona trhů - problém nedostatečné poptávky se stává centrálním bodem teorie nezaměstnanost zejména v krátkodobém časovém období produkuje tržní mechanismus nechtěné alokační efekty a ekonomická rovnováha se realizuje při nízké míře využití disponibilních zdrojů - důvod pro intervence státu do výše agregátní poptávky základním nástrojem je fiskální politika 18

19 Učení J. M. Keynese zdroj financování zvýšená míra zdanění (progresivní zdaňování apod.) státní půjčky zpochybněna nutnost vyrovnaného státního rozpočtu plná zaměstnanost byla povýšena nad zdravé státní finance emise peněz se stala nástrojem levného úvěrování praktická aplikace přinesla rozsáhlé státní dluhy 19

20 Vývoj veřejných výdajů (v % HDP) 20

21 Reakce na keynesiánství anglosaská - především monetarismus (chicagská škola) kontinentální - ordoliberalismus (freiburská škola) 21

22 Monetarismus založený na kvantitavní teorii peněz navazuje na mladší generaci rakouské ekonomické školy (L. Mieses, F. A. Hayek) odmítání přílišného zasahování stáu do ekonomického vývoje M * V = P * Q snižování daňového zatížení a tím stimulaci podnikatelské aktivity globální snižování podílu státního rozpočtu na GDP škola vlastnických práv - podpora agregátní S formou podory soukromého sektoru 22

23 Ordoliberalismus teoretické základy poválečné obnovy západního Německa (Erhardova ekonomická reforma) W. Eucken - definoval hospodářský řád jako jednotu dvou skupin principů určujících jeho charakter a způsob fungování - tržní a centrálně plánovaná ekonomika důraz na konstruující prvky vedoucí k automatickému přizpůsobovaání ekonomiky bez (nebo s minimem) přímých zásahů sociálně tržní hospodářství 23

24 Teorie veřejné volby používá nástroje a metody ekonomie k analýze politického chování a rozhodování lidé se chovají racionálně nejen v ekonomice, ale také v politice politici i byrokracie prosazují na prvním místě taková opatření, která jim umožňují posílit svůj vlastní význam J. Buchanan součástí teorie je i analýza chování zájmových skupin a lobbyismus doporučení - omezení moci státních úředníků legislativní cestou 24

25 Hospodářskopolitické koncepce teoreticko-orientační rámec pro hospodářskou činnost 1. liberální koncepce (klasická škola, konzervativní ekonomie) monetarismus (M. Friedman) škola racionálních očekávání ( R. E. Lucas) škola strany nabídky (A. Laffer) teorie reálného ekonomického cyklu (J. Long) 2. intervencionistická koncepce postkeynesiánství (N. Kaldor, J. Robinsonvá) neokeynesinství (J. R. Hicks, J. TIbin. P, A. Samuelson) nová keynesiánská ekonomie (G. N. Mankiv, O. Blanchard, G. Akerlof) 3. koncepce organizačně uspořádané ekonomiky 25

26 Dva směry praktické hospodářské politiky 1. intervencionistický (keynesiánský) New Deal keynesiánská etapa japonská hospodářská politika založená na systému makro plánování a vládní průmyslové politky další - skandinávský model, francouzský model apod. 2. neokonzervativní thatcherismus reaganomika sociálně tržní hospodářství 26

27 Oblast Keynesiánci Monetaristé teoretické východisko Y = C + I + G M * V = Y (Y = P * Q) charakter stabilizační politiky převážně fiskální převážně monetární časový aspekt stabilizace rozpočtový rok operativní rozhodování politické souvislosti zásahy vlády přímá vazba na politický cyklus podpora aktivistické politiky není přímá vazba odmítání charakter opatření diskreční opatření tvorba fixních pravidel charakter rozpočtu cyklický vyrovnaný každoročně vyrovnaný sklon křivky AS pozvolný strmý

28 1. Fiskální politika vědomé využívání veřejných financí (především státního rozpočtu) za účelem dosažení stanovených cílů veřejné finance jsou tvořeny státním rozpočtem rozpočty orgánů místní správy speciálními fondy finance státních podniků funkce fiskální politiky: 1. stabilizační 2. alokační 3. redistribuční 28

29 Typy fiskální politiky Expanzivní: růst výdajů st. rozpočtu (přímé) snížení daní (nepřímé) kombinace obou předchozích způsobů Restriktivní snížení výdajů st. rozpočtu (přímé) zvýšení příjmů st. rozpočtu (nepřímé) kombinace obou předchozích způsobů 29

30 Nástroje fiskální politiky Vestavěné (automatické stabilizátory) mandatorní výdaje progresivní daně z příjmu transferové platby Diskreční opatření (jednorázová opatření vlády) změna daňových sazeb a zavedení nových daní změna v jednotlivých položkách vládních výdajů nebo struktury 30

31 Státní rozpočet rozhodující příjmovou stránkou státního rozpočtu jsou daně daně přímé daně nepřímé na výdajové stránce státního rozpočtu dominují transferové platby výdaje na nákup výrobků a služeb 31

32 Deficit státního rozpočtu Dva přístupy: 1. přístup každoročně vyrovnaného rozpočtu 2. přístup cyklicky vrovnaného rozpočtu Typologie deficitů: cyklický deficit strukturální deficit Formy financování rozpočtového deficitu: peněžní krytí dluhové krytí krytí pomocí zvyšování daní, krytí prostřednictvím prodeje státních aktiv, krytí deficitu přebytkem z minulých let 32

33 Strana 4944 SbõÂrka zaâkonuê cï. 360 / 2007 CÏ aâstka 110 Návrh státního rozpočtu pro rok 2008 (Zákon č. 360/2007 Sb.) PrÏõÂloha cï. 1 k zaâkonu cï. 360/2007 Sb. 33

34 2. Monetární politika proces, ve kterém se centrální banka prostřednictvím svých nástrojů snaží o dosažení předem stanovených cílů monetární politka je orientována: na kontrolu množství peněz v ekonomice na ovlivńování (regulaci) výše úrokových měr na regulaci podmnek poskytování úvěru 34

35 Nezávislost centrální banky politická nezávislost: guvernér není jmenován vládou guvernér je jmenován na více než pět let celá bankovní rada není jmenována vládou bankovní rada je jmenována na více než pět let účast zástupce vlády v bankovní radě není závazná vláda neschvaluje měnověpolitické záměry centrální banky požadavek na udržení měnové stability je upraven zákonem ekonomická nezávislost: přímé možnosti úvěrování existují, ale nejsou automatické úvěrování vlády za tržní úrokovou míru přímý úvěr poskytován vládě pouze dočasně a v omezené výši centrální banka se nepodílí na primárním trhu veřejného dluhu diskontní sazba je stanovena centrální bankou 35

36 Nástroje centrální banky Přímé nástroje: pravidla likvidity úvěrové stropy limity úrokových sazeb povinné vklady doporučení, výzvy, dohody Nepřímé nástroje: diskontní nástroje operace na volném trhu kurzové (devizové) intervence povinné minimální rezervy 36