Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Praha Velitelství společných sil AČR VÚ Centrum geografického zabezpečení Olomouc

Transkript

1 ZPRACOVATELÉ Ing. arch. Karel TYPOVSKÝ Ing. et. Ing. Ladislav TOMEŠ mjr. Ing. Pavel UDVORKA, Ph.D. Vlasta MERTOVÁ kpt. Ing. Martin FURO npor. Ing. Josef SVRČEK npor. Ing. Anita SNĚHOTOVÁ npor. Ing. Josef SKRYJA rtm. Martin KRUMPHOLC 1

2 OBSAH ZPRACOVATELÉ... 1 OBSAH... 2 POUŽITÉ ZKRATKY VŠEOBECNÝ ÚVOD DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Účel a hlavní cíle řešení Zhodnocení dříve schválených materiálů týkajících se rozvoje území Důvody ztráty aktuálnosti dříve zpracované ÚPD Souhrnné hodnocení předcházející dokumentace HISTORIE ÚZEMÍ Státem evidované kulturní památky Památky místního významu CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A JEHO VYMEZENÍ Základní charakteristika území Popis přírodního prostředí Současný stav skupin organismů a jejich společenstev Flóra a vegetace Zoocenóza Vymezení řešeného území OBLAST STÁTNÍ SPRÁVY A VAZBY NA OKOLNÍ CIVILNÍ ÚZEMÍ Státní správa území Vazby na okolní civilní prostředí VOJENSKÉ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Všeobecný úvod Charakteristika vojenského využívání zájmového území Plochy určené k vojenskému výcviku a jejich specifikace HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST PROVOZOVANÁ ZA ÚČELEM TVORBY ZISKU Hospodářská činnost realizovaná divizí VLS ČR, s.p. Lipník nad Bečvou Hospodářská činnost realizovaná jednotlivými útvary ŘSP VLS ČR Praha Hospodářská činnost realizovaná jinými právnickými a fyzickými osobami OSTATNÍ REALIZOVANÉ ČINNOSTI NA ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU LIBAVÁ Prodej potravin, stravování a pohostinství Ostatní činnosti související s pobytem osob na území Výrobní činnost, zpracování surovin, chov zvířat Podnikatelské aktivity související s hlavními činnostmi SYSTÉM KOMUNIKACÍ NA ÚZEMÍ A PŘÍSTUP NA ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ Komunikační přístupnost - letecká doprava Komunikační přístupnost - železniční doprava Komunikační přístupnost - silniční doprava Účelové komunikace veřejně přístupné Účelové komunikace pro pásovou techniku Účelové komunikace pro kolovou techniku Účelové komunikace technologické Komunikační přístupnost vstupy na území vojenského újezdu Systém komunikací na území a jejich delimitace

3 9.4.1.Komunikace pro kolovou a pásovou techniku Komunikace technologické Silniční doprava a její řešení Veřejně přístupné komunikace Režimové komunikace Ostatní komunikace Mosty a mostky Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob účastnících se vojenského výcviku Hromadná doprava osob zabezpečujících výcvikové funkce na území Doprava osob realizujících hospodářskou činnost Doprava osob mezi civilním prostředím a územím vojenského újezdu Doprava speciální Cyklistické stezky VODNÍ REŽIM NA ÚZEMÍ A JEHO JEDNOTLIVÉ PROJEVY Vodní plochy Drobné vodní toky Zdroje vody Vodohospodářské objekty Čištění odpadních vod jednotlivé objekty čističek INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ ELEKTRONICKÉHO CHARAKTERU Elektrická síť VN Trasa splaškové kanalizace v Městě Libavá Vodovodní síť mimo sídelní útvary Tepelné hospodářství Plynovody Telefonní spojení realizované podzemními vedeními Zařízení a objekty elektronického charakteru Mobilní telefonní síť Televizní vykrývače NEROSTNÉ SUROVINY Výhradní ložiska Chráněné ložiskové území Stará důlní díla Poddolované území POŽADAVKY NA KOMPLEXNÍ OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY, NA VYUŽITELNOST PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ Všeobecný úvod Skutečnosti pozitivně ovlivňující stávající stav Způsoby a formy komplexní péče o životní prostředí Vyhlášené vybrané lokality a zásady jejich využívání Cenné lokality ve VÚ Libavá s výskytem významných druhů rostlin Pod Strážiskem 1 (EVL, v roce 2007 proveden management na dvou dílčích plochách) Na střelnici (část EVL, v roce 2007 proveden management) Radeška (EVL, v roce 2007 proveden management) Bezkolencová louka pod Velkou Střelnou (EVL) Pod Strážiskem 2 (EVL) Louky pod Olomouckým kopcem (EVL)

4 7. Louky u Balistické střelnice Smilov (EVL) Trávníky mezi střelnicemi u Smilova (EVL) Bažiny pod Novou Vsí Niva u Nové Vsi nad Odrou Populace hořepníku Populace hořepníku Niva Něčínského potoka Louky pod Strážiskem 3 louky ZSZ kóty Strážisko Pastvina a mokřina pod Špičákem (EVL) Louky v pramenné oblasti Vysokoleského potoka Pastvina nad Plazským potokem Prameniště u bývalých ruských kasáren nad Starou Vodou Prameniště s vachtou v Pekle Louky u Smilova (EVL) Mokřina pod Červeným kopcem Prameniště Mastnického potoka Dvorecký mlýn Pod Anenským vrchem Za skládkou Niva Milovanského potoka Na Rozcestí Klementov Bývalý rybník na Lazském potoku nad Starou Vodou Niva Něčínského potoka Zachovalejší části nivy Odry (EVL) Niva Odry cca 1 km severovýchodně od zaniklé obce Vojnovice (EVL) Niva V od balistické střelnice Smilov (EVL) Prameniště Bělá Nad lomem Systémová opatření v oblasti komplexní péče o životní prostředí návrh opatření Plochy se specifickým způsobem využívání Komunální odpad a problematika související s jeho likvidací Biologicky rozložitelné odpady a způsob jejich využití (likvidace) Skládky TKO a stanovisko k jejich existenci Vliv cyklotras a pěších stezek na životní prostředí Staré ekologické zátěže území SÍDELNÍ ÚTVARY A PROBLEMATIKA TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL NA ÚZEMÍ Trvale žijící obyvatelé a jejich struktura Bytový fond, jeho struktura a obsazenost Jednotlivé sídelní útvary na území Sídelní útvar Město Libavá Sídelní útvar Kozlov Sídelní útvar Heroltovice Sídelní útvar Slavkov Luboměř pod Strážnou OSTATNÍ FUNKCE ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU Cyklostezky a turistické trasy

5 Cyklistické trasy Turistické trasy Ostatní možnosti sportovního a rekreačního využití Myslivost LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Ochranná pásma radarů - letiště včetně ochranných pásem Vzdušný prostor LKR-3 pro létání v malých a přízemních výškách Zájmové území MO pro nadzemní stavby - komunikační vedení včetně ochranného pásma Zájmové území MO pro podpovrchové stavby - komunikační vedení včetně ochranného pásma POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Zátopové území Spálovské vodní nádrže Záplavové území Budišovky Protihluková opatření trvalého charakteru Rekonstrukce výcvikového zařízení a retenční nádrže Čermná Zájmové území Lokality pro možnou realizaci využití obnovitelných zdrojů získávání energie Kontaktní místa pro IZS v případě konkrétního nasazení

6 POUŽITÉ ZKRATKY AČR ARO BD COT CŘBV ČOV E.O. EVL GŠ CHLU KN KO KVUSS LHP LKR - 3 LPF LS LTO LV MO ČR NATO PČR PDA PDS PHM PS PS (číslo) PUPFL armáda České republiky asanace a rekultivace bytový dům Cvičiště ostrého trhání Cvičiště řízení bojových vozidel čistička odpadních vod ekvivalent obyvatele Evropsky významná lokalita Generální štáb Chráněné ložiskové území Katastr nemovitostí komunální opad Krajská vojenská a ubytovací správa Lesní hospodářský plán omezený vzdušný prostor pro letectvo Lesní půdní fond Lesní správa lehké topné oleje list vlastníka Ministrstvo obrany České republiky vojenské alianční seskupení Policie České republiky Posádkový dům armády Pokusná dělostřelecká střelnice pohonné hmoty a mazadla Pěší střelnice Provozní středisko pozemky určené k plnění funkce lesa 6

7 RD RZ ŘSP SA SpS SBV SmVaK SOVZ SST ST SVBF SVD TC TKO TV UP ÚPD ÚÚřVÚ UVZ VHJ VLS ČR, s.p. VN VÚ VUSS VŠZ VZ VŽC ZS ZÚR ŽP rodinný dům Rozvodné závody ředitelství státního podniku Sovětská armáda Správa služeb Střelnice bojových vozidel Severomoravské vodovody a kanalizace Středisko obsluhy výcvikového zařízení Součinnostní střelnice srubový tábor Správa vojenského bytového fondu Správa vojenské dopravy taktické cvičiště tuhý komunální opad televizní vysílač Univerzita Palackého územně plánovací dokumentace Újezdní úřad vojenského újezdu učebně výcvikové zařízení vojenská hasičská jednotka Vojenské lesy a statky České republiky, státní podnik vysoké napětí vojenský újezd Vojenská ubytovací a stavební správa Výcvikové a školící zařízení vojenské zařízení Vodní a ženijní cvičiště Zemědělská správa Zásady územního rozvoje životní prostředí 7

8 VŠEOBECNÝ ÚVOD 1. Všeobecně řečeno pro území celého státu uvádí příslušná legislativní norma, že cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí a pro hospodářský rozvoj. Pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. V souladu s perspektivami územního rozvoje evropského regionu je globálním cílem dosažení vyváženého a udržitelného rozvoje území především posilováním jeho silných stránek v oblasti funkčnosti území. Obecný požadavek zahrnuje nejen zdravý ekologický rozvoj, který zachovává stávající zdroje pro využití příštím generacím, ale obsahuje právě i vyvážený územní rozvoj. To znamená, že budou uváděny do souladu všechny nároky na exploataci území ve všech jeho funkčnostech, projevech a odlišnostech. Za respektování cílů rozvoje území a jejich dosažení m.j. cestou územního plánování na jedné straně, na druhé straně za respektování požadavků na specifické využití zpracovávaného území dané zejména jeho využíváním pro vojenský výcvik jsou cíle zpracované územně plánovací dokumentace následující: Rozvoj území vojenského újezdu ve všech jeho funkcích, za respektování jednoznačné priority vojenského využívání. Za dodržení předchozího cíle dosáhnout efektivního využívání všech ostatních funkcí zájmového území. Zachování přírodních hodnot území a kulturního dědictví s územím souvisejícím, cestou plánování a následné realizace prozíravé a systematické péče o tyto hodnoty. Zajištění vyváženého rozvoje území cestou optimálního využití území doslova ve všech jeho funkcích, bez ohledu na jejich rozsah nebo četnost výskytu. Chránit a nadále dotvářet ucelený systém kvalitního životního prostředí na celém zájmovém území a vytvářet podmínky pro jeho upevňování. Ve spolupráci s orgány zabývajícími se stavem a péčí o životní prostředí realizovat opatření a postupy ve využívání zájmového území, které nebudou v rozporu s legislativními normami pro vyhlášené evropsky významné lokality, naopak budou podporovat zachování, případně vylepšování stávajícího stavu. Vytvořit systém cílené ekologické péče o vybrané části území vojenského újezdu, který však nebude znemožňovat, nebo nadměrně bránit vojenskému využívání území vojenského újezdu. 8

9 V neposlední řadě je cílem územně plánovací dokumentace zcela jasně vymezit vztahy předmětného území s navazujícím okolním civilním prostředím a navrhnout opatření omezující negativní ovlivňování okolního civilního prostředí provozováním některých funkcí na zájmovém území. Legislativa státu předepisuje povinnost pokrytí celého území ČR územně plánovací dokumentací a v rámci naplňování státní direktivy je zpracován předkládaný materiál jako územní plán vojenského újezdu. Materiál je zpracován zcela ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a zákona č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace. Materiál je zpracován tak, aby v celém plánovacím období a pro celé zájmové území byla dodržena povinnost priority zajištění vojenského výcviku. Přičemž jeho obsah a rozsah vychází ze současných a předvídatelných potřeb armády České republiky (v dalším pouze AČR) a závazků ČR vůči aliančním partnerům v oblasti spolupráce jednotlivých armád. V dalším zpracovaná územně plánovací dokumentace ne, je rozpracováním veřejné části v oblasti zajišťování vojenského výcviku a obsah této dokumentace plně respektuje rámec a rozsah veřejné části. Nikde svými požadavky a závěry nepřesáhne rámec a hranice veřejné části územně plánovací dokumentace. Vojenský újezd (dále jen újezd ) je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. V souladu se zákonem číslo 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, a usneseními vlády České republiky ze dne a byl výnosem ministerstva vnitra ze dne dnem zřízen vojenský újezd Libavá. Současně byla uzákoněna i státní správa na území újezdu, kterou vykonává Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá. Z hlediska státoprávního uspořádání vojenský újezd celou svoji rozlohou spadá do Olomouckého kraje, částí hranice újezdu se dotýká území Moravskoslezského kraje. V původním státoprávním uspořádáním území vojenského újezdu zasahovalo do 5 okresů (Olomouc, Přerov, Opava, Bruntál a Nový Jičín). Vojenský újezd se nachází cca 25 km severozápadně od Olomouce. Samostatný vojenský újezd zahrnuje 5 katastrálních území a to Město Libavá, Velká Střelná, Čermná u Města Libavá, Slavkov u Města Libavá a Rudoltovice. Celková výměra zájmového území je ha, z čehož je ha pozemků určených k plnění funkce lesa (dříve lesní půdní fond). 9

10 DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ 2. Územní plán vojenského újezdu Libavá v obou zpracovaných částech zcela naplňuje požadavky legislativních normativů platných pro takové dílo na jedné straně, na druhé straně je zpracován zcela v souladu s prioritním určením území pro zajišťování vojenského výcviku a souběhem efektivního využívání všech jeho dalších funkcí Účel a hlavní cíle řešení Účelem zpracování územně plánovací dokumentace je vytvoření schváleného dokladu, který komplexně zpracovává rámec, způsoby a cesty dalšího rozvoje území vojenského újezdu, rozvoje činností všech složek využívajících území vojenského újezdu při vzájemném respektování potřeb těchto složek. Hlavním cílem zpracování územně plánovací dokumentace je návrh plošného využití území vojenského újezdu za respektování priority vojenského využití na jedné straně, na druhé straně potom sladění potřeb všech funkcí území a vytvoření podmínek pro jejich optimální provozování. Za dodržení jednoznačně stanovené a nepřekročitelné podmínky minimalizace negativního ovlivňování životního prostředí jak na zájmovém území, tak i na civilním území bezprostředně sousedícím se zájmovým územím. V současné době jsou k dispozici rezortní materiály týkající se využívání a případného rozvoje území vojenských újezdů na úrovni Analýzy existence vojenských újezdů z hlediska porovnání potřeb armády a stanovených ekonomických kriterií a Koncepce výstavby profesionální AČR a mobilizace ozbrojených sil ČR přepracované na změněný zdrojový rámec. Tyto dokumenty jednoznačně formulují požadavky na využití vojenských újezdů platné v době jejich zpracování, v rámci předkládané územně plánovací dokumentace jsou upřesněny stávajícími požadavky platnými v době zpracování Územně analytických podkladů. Pro zpracování územně plánovací dokumentace vojenského újezdu Libavá existují následující obecně platné důvody: Stávající ÚPD byla zpracována na jiné stavy armády (v době vojenské základní služby), jinou technickou úroveň vybavení armádních složek, jinou úroveň a rozsah potřeb polního výcviku. Nebrala v úvahu potřeby umožnit plnění úkolů, souvisejících s přípravou jednotek AČR k operačnímu nasazení v mírových misích v souladu s aliančními závazky republiky. 10

11 Nutnost nácviku součinnosti se zahraničními jednotkami při společném nasazení zejména v mírových misích. Nově zpracovávaná ÚPD musí zcela jednoznačně respektovat základní platné legislativní podklady (zejména stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášku). Zpracovaná ÚPD musí být v souladu s obdobnými územně plánovacími dokumenty zpracovanými krajskými orgány státní správy a materiály zabývajícími se péčí o životní prostředí. Výsledkem zpracování je poskytnout vlastníkovi daného území (státu), jeho správci (MO ČR) a jednotlivým uživatelům (armádním složkám, výrobní jednotce a ostatním subjektům na území působícím), soubor informací o způsobech a formách efektivního využívání zájmového území při zabezpečení jeho kvalit v oblasti životního prostředí. Přičemž takový materiál musí obsahovat i zásady týkající se vlivu zájmového území na okolní navazující civilní prostředí Zhodnocení dříve schválených materiálů týkajících se rozvoje území V předchozím období bylo pro území vojenského újezdu Libavá zpracováno několik materiálů zabývajících se rozvojem celého území nebo jejich dílčích částí, či činností. V následujícím textu je uveden jejich přehled. Vojenský prostor Libavá - urbanistická studie vztahů, Terplan Praha, Studii zadalo Ministerstvo hospodářství ČR, regionální pracoviště pro Olomouckou oblast, na základě výsledků projednávání konceptu ÚPN VÚC Olomoucké SRA. Za hodnocení tohoto materiálu lze vzít závěry pracovní skupiny ve složení pracovníků Vojenské ubytovací a stavební správy Olomouc, Vojenského stavebního úřadu Olomouc, Velitelství 2. armádního sboru v Olomouci (nyní Velitelství společných sil), Velitelství Vojenského výcvikového prostoru Libavá a Vojenských lesů a statků Lipník nad Bečvou, která ve dnech prostudovala urbanistickou studii a konstatovala, cituji: "Pracovní skupina po podrobném seznámení a vyjádření dalších přizvaných odborníků konstatuje v zásadě shodnost se závěry zpracovatele, i když po stránce obsahové, formální a způsobem nakládání s dodanými informacemi zůstává studie pod obvyklou úrovní těchto prací. Připomínkovat tuto Studii by znamenalo napsat ji formou diskusí a polemik znovu a jinak.", konec citátu. Olomoucká aglomerace - územní plán velkého územního celku, Terplan Praha, Studii zadalo Ministerstvo hospodářství, regionální pracoviště pro Olomouckou oblast. Práce byla zpracována pro okresy Olomouc, Přerov a Prostějov. Všeobecně lze říci, že informace o zájmovém území vojenského újezdu jsou pouze globální 11

12 a odpovídají úrovni informací pro zpracování územního plánu velkého územního celku. VVP Libavá - střelnice Milovany - dokumentace E.I.A., zpracoval Geotest Brno, Studii zadala VUSS Olomouc jako podklad pro hodnocení vlivu stavby na okolní životní prostředí. Rozsah studie předepisuje zákonná norma jako součást projektové přípravy k výstavbě zařízení. Nelze v současnosti využít pro neaktuálnost jejího obsahu. Územní plán VVP Libavá - Průzkumy a rozbory, zpracoval Vojenský projektový ústav Praha, atelier Brno, Objednavatelem byla KVUSS Olomouc, účelem bylo zpracovat komplexní průzkumy a rozbory VVP Libavá jako podklad pro zpracování územního plánu celého území VVP. Údaje uvedené v materiálu ztratily na aktuálnosti zejména s ohledem na zásadní změnu v systému exploatace celého vojenského výcvikového prostoru a odchod armády SSSR. Průzkumy a rozbory pro územní plán VÚC Vojenského újezdu Libavá zpracoval Projektový ústav VLS ČR, Olomouc, Materiál aktualizuje stav celého území vojenského újezdu i stav jednotlivých skutečností na území se vyskytujících, jenž charakterizují výchozí stav pro zpracování územního plánu Vojenského újezdu Libavá. Průzkumy a rozbory jsou zpracovány detailněji než je obvyklé. K takovému postupu nás vedly dvě skutečnosti. Především zřízením VÚ Libavá přestaly na území platit stávající pozemkové mapy a na území vojenského újezdu nebyly zcela uplatňovány zákonné normy pro přípravu výstavby (zejména vojenských objektů), jejich realizaci, uvedení do provozu a evidenci o jejich exploataci. Pro zjištění objektivních informací byly využity výsledky průzkumů a rozborů. Územní plán vojenského újezdu Libavá, zpracoval Projektový ústav VLS ČR, Olomouc, Hodnocená územně plánovací dokumentace byla schválena v roce 2004 ministrem obrany ČR Ing. Miroslavem KOSTELKOU. Předcházející zpracované územně plánovací dokumentace nejsou brány v úvahu. V hodnocené územně plánovací dokumentaci je z hlediska vojenskohospodářských zásad kontinuita mezi stavem zjištěným při zpracovávání územního plánu a potřebami zabezpečení rozvoje vojenské a hospodářské činnosti ve vojenském újezdu Libavá do roku Hlavní úkoly pro exploataci území vojenského újezdu Libavá, uvedené v posuzované ÚPD jsou následující: Prováděného výcviku na plochách a územích jednotlivých učebně výcvikových zařízení. Nácviku nakládání a vykládání techniky, materiálu a osob při přepravě po železnici. 12

13 Výcviku v přesunech mobilní techniky po vlastní ose bez ohledu na důvod přesunu, výchozí a cílový bod přesunu. Ubytování, stravování a poskytování nezbytných sociálních služeb posádce trvale dislokované na území vojenského újezdu i vojenským jednotkám na území vojenského újezdu se vyskytujícím pouze po přechodnou dobu. Provozování jednotlivých speciálních objektů a zařízení z oblasti logistiky. Provozováním sítí pro přenosy energií, informací, pitné vody, odpadní vody a komunálních čističek odpadních vod. Dokumentace zcela odpovídala tehdejším potřebám AČR a jejich předpokládanému vývoji, personálnímu obsazení a počtu příslušníků AČR, technickému vybavení jednotek a způsobu vedení operací v tehdejší době. Výcvik byl prováděn s ohledem na případné nasazení do předpokládaného prostoru operace a tomu odpovídajícím formám způsobu nasazení jednotek. Byl brán v úvahu rámec finančních prostředků, které měl rezort MO k dispozici a bylo možné uvažovat o jejich využití k realizaci navrhovaných opatření na zájmovém území Důvody ztráty aktuálnosti dříve zpracované ÚPD Hodnocená, dříve zpracovaná územně plánovací dokumentace ztratila na aktuálnosti zejména z následujících důvodů: Není nutné realizovat některé druhy výcviku, nebo alespoň ne v takovém rozsahu, jak bylo předpokládáno v době zpracování ÚPD. V současné době jsou již využívány nové poznatky a zásady v taktice vedení boje a použitých prostředků vedení boje, než byly využívány v době zpracovávání předcházející ÚPD. Dokončená profesionalizace armády vytváří zcela odlišné požadavky na jednotky zabezpečující realizaci polního výcviku než tomu bylo v období služby vojáků z povolání a vojáků základní služby. S ohledem na potřebu výcviku jednotek vysílaných do mírových misí jsou budována učebně výcviková zařízení, která simulují podmínky služby jednotek v mírových misích. Systém zajišťování dodávky zejména elektrické energie na zájmové území bude vyžadovat změnu, zejména s ohledem na změny odběrných míst (rušení některých učebně výcvikových zařízení a objektů). Oblast zajišťování tepelné energie bude vyžadovat nové zpracování s ohledem na možné změny ve využívaných učebně výcvikových zařízeních. Péče o životní prostředí, zmírňování nebo odstraňování negativních vlivů vojenského využívání území, případně podpora pozitivního ovlivňování prostředí současnou formou jeho využívání, v současné době je řešena nově v souladu s evropskou legislativou. V hodnocené územně plánovací dokumentaci je sice problematika řešena, ale poplatně době zpracování a platné legislativě. 13

14 Vznikla povinnost realizovat zákonná opatření k Evropsky významným lokalitám a Ptačí oblasti v systému NATURA Souhrnné hodnocení předcházející dokumentace V předcházejícím textu byla hodnocena doposud platná územně plánovací dokumentace vojenského újezdu, kterou v roce 2004 schválil tehdejší ministr obrany ČR Ing. Kostelka. Pro dané území vojenského újezdu není k dispozici žádná zpracovaná změna dokumentace ani doplněk. Z toho odvozujeme, že výše citovaná dokumentace je doposud platná. Především posuzovaná územně plánovací dokumentace byla zpracována pro zcela jiné podmínky využívání území vojenského újezdu dané geopolitickým uspořádáním světa a začleněním republiky do daného bipolárního, především vojenského uspořádání světa. Zbraňové systémy byly na jiné technické a konstrukční úrovni, mnohdy vyžadovaly jiný systém a kvalitu obsluhy a byly v jiném režimu provozovány. Současnost vyžaduje jiné postupy v přípravě jednotlivých armádních složek, je kladen důraz na jiné druhy vojsk, jinou taktiku boje a hlavně je kladen důraz na součinnost více druhů vojsk za použití moderní výzbroje a nácviku mnohonárodních jednotek. Výše uvedeným současným potřebám AČR musí odpovídat i podmínky pro výcvik, které musí poskytovat území vojenského újezdu jako celek i jednotlivá učebně výcviková zařízení na území se nacházející. Významnou skutečností, ovlivňující podmínky pro efektivní využití všech funkcí na území realizovaných je dosažení vzájemných vazeb a respektování jednotlivých subjektů na území působících. S ohledem na mnohdy zcela nové požadavky na využívání území a vytvoření podmínek pro jejich realizaci je nutné zpracovat nově územně plánovací dokumentaci, která bude připravovat podmínky pro jejich praktickou realizaci v provozních podmínkách území vojenského újezdu Libavá. 14

15 HISTORIE ÚZEMÍ 3. Zalidňování území, kde se v současnosti nachází i vojenský újezd Libavá, začalo asi v 11. století, a to Slovany. O hromadné zalidňování se zasloužila německá kolonizace, která probíhala pod ochranou církve až do počátku 14. století. Důvodem osazování bylo hlavně nerostné bohatství kolem Budišova nad Budišovkou, Barnova a Starých Oldřůvek a úrodnější půda v jinak klimaticky drsnějším podnebí. Nejvýznamnějším sídelním celkem dnešního vojenského újezdu bylo Město Libavá. První určité datum o existenci Města Libavá se nachází v listině z roku V letech 1504 a 1546 byla Městu Libavá udělována privilegia, například uspořádání dvou výročních trhů, možnost a právo poddaných odkazovat svůj majetek blízkým. Roku 1581 byli obyvatelé libavska osvobozeni od všech robot. Ve středověku byla písemně uváděna existence mlýnů, z řemesel vynikalo zejména na přelomu 17. a 18. století tkalcovství. Známí byli také libavští varhanáři. První zmínka o těžbě velice kvalitní břidlice pochází z roku 1776, ze statistiky z roku 1880 víme, že v této lokalitě bylo přes 100 lomů a dolů. V letech postupně docházelo k útlumu těžby a v 50. letech byla těžba břidlice zcela ukončena. Na území Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů probíhala také těžba stříbrných rud. Na území soudního okresu libavského se ve třicátých letech minulého století nacházel okresní soud, okresní berní a gruntovní úřad v Městě Libavé, pět četnických stanic, čtyři zdravotní obvody. Školství bylo s německým vyučovacím jazykem a to: tři měšťanské školy, dvacet dva obecných škol, šest pokračovacích škol, dvě odborné hospodářské školy. Na základě Mnichovské dohody byl v říjnu 1938 celý region připojen k Německu a stal se součástí Sudetské župy až do května Po konci II. světové války byli obyvatelé obcí německého původu v souladu se závěry Postupimské konference vystěhováni do Německa a Rakouska. Po druhé světové válce byl na základě rozhodnutí vlády Československé republiky ze dne 17. září 1946 vytvořen Vojenský výcvikový tábor Moravský Beroun, který byl určen pro výcvik vojsk, jehož správním střediskem se stalo Město Libavá. Do vojenského prostoru bylo začleněno celkem 24 obcí a osad a to z: okresu Moravský Beroun (části bývalého Libavského soudního okresu): Barnov (Olověná), Čermná, Heroltovice, Keprtovice (Údolná), Luboměř pod Strážnou, Město Libavá, Milovany, Nová Ves nad Odrou, Nové Oldřůvky, Olejovice, Rudoltovice, Smilov, Stará Voda, Velká Střelná, Vojnovice, Zigartice (Mastník), okresu Hranice: Heřmánky, Kozlov, Ranošov, Slavkov, okresu Olomouc: Jestřabí, Nepřívaz, Varhošť, okresu Šternberk: Bělá. Nejprve bylo zřízeno velitelství Vojenského výcvikového tábora Moravský Beroun se sídlem ve Městě Libavá (v období ). Dne osidlovací úřad 15

16 Praha rozhodl, že veškerý majetek v obcích, které se nacházely ve stávajícím vojenském výcvikovém prostoru, bude konfiskován pro Československý stát k využití armády. V souladu se zákonem číslo 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, a usneseními vlády České republiky ze dne a byl výnosem ministerstva vnitra ze dne dnem zřízen vojenský újezd Libavá. Historie sídelního útvaru Heroltovice Založení obce je datováno rokem Zemědělské pozemky byly neúrodné a proto bylo hlavním zdrojem příjmů obyvatel dobytkářství. Obec měla větrný mlýn, elektrické družstvo (1921), záložnu (1899). Ve škole se vyučovalo od r. 1784, nová budova byla postavena r V roce 1930 zde stálo 43 domů a žilo 250 obyvatel (čs. 6). Heroltovice byly po vzniku vojenského újezdu zachovány a jsou v současnosti jedním z 5 sídelních útvarů na území. Historie sídelního útvaru Kozlov Kozlov, dříve popisován jako zemědělská obec s rozlohou lesů. První písemné zprávy pochází z r. 1324, roku 1548 je Kozlov uváděn jako pustá ves. Roku 1794 měl 584 obyvatel a do r byl Kozlov osadou Velkého Újezda. V obci byla pila, lesní revír velkostatku Veselíčko, družstvo Konzum (1930), záložna a spolky: hospodářský, dřevodělný, hasičský. Škola byla otevřena r. 1789, od r.1829 se vyučovalo v nové budově. V roce 1930 zde stálo 86 domů a žilo 526 obyvatel (čs. 6), dnes asi 280 obyvatel. Historie sídelního útvaru Luboměř pod Strážnou Luboměř pod Strážnou, první písemné zprávy jsou z roku 1394, r je připomínán kostel Panny Marie Sněžné a fara. Část zdejších pozemků vlastnil potštátský velkostatek, který zde měl dvůr. K obci patřily dva vodní mlýny, výroba hospodářských strojů, pila, břidlicový lom, dva hostince a záložna Raiffeisenka. V roce 1910 zde žilo 390 obyvatel, v r zde stálo 100 domů a žilo 375 obyvatel (čs. 10). Historie sídelního útvaru Slavkov Slavkov, první písemná zmínka je z roku 1447, kdy patřil ke hradu Helfštýnu. Písemné prameny z počátku 20. století uvádějí Slavkov jako zemědělskou horskou obec s místními řemesly. Škola působila v obci od r. 1815, roku 1862 shořela při velkém požáru a nová školní budova byla postavena r V roce 1900 měla obec 373 obyvatel (čs. 32), v roce 1930 zde stálo 63 domů a žilo 309 obyvatel (čs. 11). Slavkov zanikl po r a původní zástavba byla zbořena kromě kostela a školy. 16

17 Státem evidované kulturní památky Na území vojenského újezdu je 5 státem evidovaných kulturních památek: ) Poutní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny na katastru bývalé obce Stará Voda číslo rejstříku 1874 Farní kostel byl postaven r Na místě dnešního kostela stála původně kaple svaté Anny a nedaleko od ní kostelíček sv. Jakuba. První zmínka z r Rekonstrukce kostela proběhla v letech a kostel byl opětovně vysvěcen. Od roku 1991 byla obnovena tradice svatoanenských poutí. Podpůrný spolek pro renovaci poutního kostela sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě v letech 2002 a 2008 věnoval finanční prostředky na opravu podlahy kostela a statické zajištění kleneb oken. ÚÚřVÚ Libavá vyčlenil v letech 2002 až 2008 cca Kč na drobné opravy interiéru kostela a úprav ploch před kostelem. V opravách se bude pokračovat i v dalších letech. Především odvodnění spodní a podzemní vody, renovace obvodových zdí a stavebně statických prací. V roce 2009 bude zpracována projektová dokumentace na opravu kostelní zdi, na jejíž opravu se předpokládá částka přes 4 mil. Kč z prostředků MO ČR. Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace města Libavá Podlesí 4 km od města Libavá. 17

18 2) Větrný mlýn v Městě Libavá číslo rejstříku 3791 Rok založení mlýna, kterému se říkalo Siedlerův, není přesně znám. První zpráva pochází z roku 1875, ta však už jen konstatuje, že mlýn pracuje. Zděný větrný mlýn válcového tvaru u země o průměru 9 m a výšce se střechou 12,5 m pochází z druhé poloviny 19. století. Bíle omítnutá stavba je z místního kamene. V 90. letech 20. století byl zrekonstruovaný. Stav památky je dobrý. Umístění: v sousedství vojenského zařízení - autopark v Městě Libavá. 3) památník Zákřovský Žalov na katastru bývalé obce Kozlov, bývalé osady Kyjanice číslo rejstříku 2026 Památník obětem 2. světové války z roku 1949 byl postaven přímo na místě tragické události upálení obyvatel ze Zákřova a okolních obcí za údajnou podporu partyzánů. Stav památky je dobrý. Umístění: z civilního prostředí odbočkou z rychlostní komunikace R35 Olomouc Lipník nad Bečvou na sídelní útvar Kozlov, po 2,5 km odbočkou na Žalov. 18

19 4) Hraniční kámen tří panství Nečínský potok na katastru bývalé obce Olověná (Barnov) - místní trať Štolgrund číslo rejstříku 2102 Stav památky je dobrý. Jedná se o kopii památky, originál je v depozitáři muzea. Umístění: severovýchodně od Luboměře pod Strážnou při hranici vojenského újezdu na soutoku Něčínského potoka a jeho levobřežního přítoku. 5) hrad Hluboký, torzo základů středověkého hradu, na katastru Velká Střelná u obce Hlubočky Hrubá Voda číslo rejstříku 1809 Prvním známým vlastníkem a stavitelem byl olomoucký biskup Jan VII. Volek ( ). Tato památka byla vzhledem k zájmu občanů zpřístupněna ve dnech pracovního volna. Stav památky: ruina, která neohrožuje okolí. Umístění: u hranice vojenského újezdu nad obcí Hrubá Voda. 6) Hrad Drahotuš V roce 1269 založil hrad Bohuš z Drahotuš. Umístění: u hranice vojenského újezdu u obce Podhoří, jižně od kóty 571. Památka, v podstatě ruina, je nutné provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího okolí. 19

20 3.2. Památky místního významu Dále se nacházejí na území Vojenského újezdu Libavá tyto památky místního významu vedené v evidenci Památkového ústavu v Olomouci. 1) Bývalý farní kostel Povýšení sv. Kříže Umístění: v centru Města Libavá. Stav památky vyžaduje další opravy. V záměru je také v prostorách kolem kostela vybudovat památník zaniklých obcí Libavska a pietní místo obyvatel Libavé. 2) Kamenný dvouklenbový most přes Libavský potok Umístění: v jihovýchodní části Města Libavá odbočkou z režimové komunikace přes Libavský potok směrem na Mastník. Stav památky vyžaduje celkovou opravu. 20

21 3) Kamenný jednoklenbový most přes Heroltovický potok Umístění: v severní části ve městě Libavá odbočkou na Heroltovice přes Heroltovický potok. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze běžnou provozní údržbu. 4) Kamenný kříž z roku 1850 u silnice z Města Libavá do Staré Vody Umístění: vlevo od veřejně přístupné komunikace Město Libavá Podlesí poblíž kóty 605. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 5) Památník zaniklé obce Čermná Umístění: na křižovatce Nová Ves nad Odrou Čermná a odbočky na Mastnik. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu a ošetření bezprostředního okolí objektu. 21

22 6) Kamenný kříž z počátku 20. století u silnice do Domašova nad Bystřicí Umístění: v sídelním útvaru Heroltovice vpravo od komunikace při výjezdu na Domašov nad Bystřicí. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 7) Památník zaniklé obce Jestřabí Umístění: odbočkou vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá u kóty ) Svatý kříž Jestřabí (dubový) Umístění: odbočkou vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá u kóty

23 9) Torzo kostela Nejsvětější Trojice - Jestřabí Umístění: odbočkou vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá na kopec Jestřabí. Stav památky neškodná ruina. 10) Hraniční kámen z roku 1735 u horního toku potoka Jezernice Umístění: odbočkou vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá u kóty 598. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 11) Kaple sv. Josefa - Kozlov Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace uprostřed sídelního útvaru Kozlov. Stav památky dobrý, objekt je provozován 23

24 12) Kamenný kříž z 2. poloviny 19. století u státní silnice v místní části Kyjanice Umístění: po levé straně při veřejně přístupné komunikace v místní části Kyjanice. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 13) Bývalý hřbitov v Kozlově Umístění: v sídelním útvaru Kozlov odbočkou na Ranošov. Stav památky minimálně 2 x ročně odstranit z plochy vegetační pokryv a hnotu odvézt mimo objekt. 24

25 14) Pomník obětem 1. sv.války v Kozlově Umístění: v sídelním útvaru Kozlov odbočkou směrem na pramen Odry. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 15) Památník zaniklé obce Zigartice Umístění: u technologické komunikace Města Libavá Mastník, jižně od kóty 524. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 16) Památník zaniklé obce Nepřívaz Umístění: odbočkou vlevo z obce Hlubočky na Nepřívaz, východně od Jílového vrchu u křižovatky. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 25

26 17) Památník zaniklé obce Nová Ves nad Odrou Umístění: po pravé straně za křižovatkou Čermná - Velká Střelná, odbočkou na Nová Ves nad Odrou. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 18) Železobetonový, trámový, parapetní most přes Odru z roku 1908 Umístění: při křížení řeky Odry s komunikací vedoucí z civilního prostředí k Barnovské vodní nádrži. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 19) Torzo kostela Všech Svatých - Barnov Umístění: východním směrem od Olověnského vrchu, trigonomického bodu 616,4, u potoka Chudý. Stav památky neškodná ruina. 26

27 20) Památník zaniklé obce Barnov Umístění: odbočkou vpravo před Barnovskou vodní nádrží podél potoka Chudý. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 21) Pomník obětem 1. světové války z roku Barnov Umístění: východním směrem od Olověnského vrchu, trigonometrického bodu, 616,4 u potoka Chudý. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 27

28 22) Pomník obětem 1. světové války z roku 1931 u Ranošova Umístění: vpravo od technologické komunikace Kozlov - Slavkov severně od kóty 540,6. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 23) Památník zaniklé obce Rudoltovice Umístění: severozápadně od sídelního útvaru Rudoltovice, poblíž kóty 553. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 24) Kostel sv. Františka Serafínského - Slavkov Stav památky vyžaduje další drobné úpravy exteriéru i interiéru, který slouží jako kulturní dům. Umístění: uvnitř sídelního útvaru Slavkov. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 28

29 25) Podstavec litinového kříže z roku 1893 u cesty nad potokem Říkou Umístění: při odbočce technologické komunikace Slavkov - Ranošov, po pravé straně. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 26) Podstavec kříže z roku 1906 u cesty do Ranošova Umístění: na konci sídelního útvaru Slavkov, po levé straně veřejně přístupné komunikace. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 27) Bývalý hřbitov ve Slavkově Umístění: v jižní části sídelního útvaru Slavkov na jeho jižním okraji. Stav památky celý objekt hřbitova vyžaduje minimální údržbu sestávající z odstraňování vegetace. 29

30 28) Kamenný kříž u Lipnické myslivny Umístění: po levé straně veřejně přístupné komunikace, za hranicí vojenského újezdu ve směru Loučka Slavkov. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 29) Kamenný kříž z roku 1869 u silnice ze Smilova do Města Libavé Umístění: vlevo od režimové komunikace Smilov - Město Libavá před odbočkou na Vršek, poblíž kóty 540. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 30) Památník zaniklé obce Smilov Umístění: na křižovatce u Pěchotní střelnice Smilov. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 30

31 31) Královská studánka, kaple sv. Anny Stará Voda Kaple byla postavena roku Uvnitř se nachází Královská studánka. V letech 1952 až 1992 docházelo k postupné devastaci. Od roku 1992 začali ruiny kaple opravovat skauti z 19. střediska Junáka z Velkého Týnce. V letech 2006 až 2007 byla kaple opravena do původního stavu z peněz Podpůrného spolku německých vystěhovalců. Projekt rekonstrukce financoval ÚÚřVÚ Libavá. 21.července 2007 byla kaple opět vysvěcena olomouckým světícím biskupem Josefem Hrdličkou. Na dalších úpravách pracuje 19. středisko Junáka. Opravy budou pokračovat i nadále se zahraničními spolky. Umístění: jižně od kostela Stará Voda na Lazském potoce. 31

32 32) Kamenný kříž z roku 1844 před kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího Stará Voda Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace Města Libavá - Podlesí, 4 km od Města Libava - Stará Voda. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze běžnou údržbu památky a periodickou péči o bezprostřední okolí památky. 33) Kamenný kříž z roku 1866 u presbytáře kostela sv. Anny a sv. Jakuba Většího Stará Voda Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace Města Libavá - Podlesí, 4 km od Města Libavá - Stará Voda. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 32

33 34) Torzo bývalého kláštera - Stará Voda Klášter postavený v letech 1690 až Koncem 2. světové války shořela střecha. Vzhledem k tomu, že se jeho oprava neprovedla, klášter postupně chátral. Dnes zůstaly jen ruiny. Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace Města Libavá - Podlesí, 4 km od Města Libavá. Pouze zbytky staveb, památka vyžaduje péči o místo (odstraňování nežádoucí vegetace) a jeho bezprostředního okolí. 35) Bývalý hřbitov ve Staré Vodě Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace Města Libavá - Podlesí, 4 km od Města Libavá. Péče o památku by se měla sestávat především z odstraňování nežádoucí vegetace z místa památky. 36) Kamenný kříž z roku 1873 u silnice do Města Libavá Umístění: poblíž silnice Město Libavá- Mastník jižně od Oderského vrchu. Péče o památku se soustředí pouze na běžnou údržbu podle momentálního stavu objektu. 37) Středověké tvrziště na východním okraji zaniklé obce (nazývané dříve Altes Haus) Umístění: po komunikaci Zelený kříž - Velka Střelná vpravo poblíž Smolenského potoka jižně od kóty 601,5. Pečovat pouze o prostředí výskytu památky formou odstraňování nežádoucí vegetace. 33

34 38) Památník zaniklé obce Velká Střelná Umístění: vlevo u křižovatky režimové komunikace Město Libavá - Mrsklesy na křižovatku u Zeleného kříže. Provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího okolí. 39) Socha Panny Marie z roku 1912 u bývalé cesty z Vojnovic do Staré Vody Umístění: severovýchodně od Oderského vrchu směr Stará Voda. Provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího bezprostředního okolí. 40) Torzo kaple z konce 18. století u cesty z Vojnovic do Mastníku Umístění: vlevo u technologické komunikace Vojnovice - Mastník, poblíž řeky Odry. Provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího bezprostředního okolí. 34

35 41) Památník zaniklé obce Vojnovice Umístění: vpravo u technologické komunikace Vojnovice - Mastník, poblíž řeky Odry. Provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího bezprostředního okolí. 42) Památník zaniklé obce Zigartice Umístění: vpravo u technologické komunikace Vojnovice - Mastník, poblíž řeky Odry Provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího bezprostředního okolí. 43) Kamenný most na přístupové cestě k hradu Drahotuš Umístění: na hranici vojenského újezdu u obce Podhoří, jižně od kóty 571. Objekt vyžaduje odborný zásah restaurující památku a zajišťující její bezpečné využívání osob, které ji využívají při návštěvě památky. Všechny památky místního významu musejí být zachovány a chráněny před poškozením. 35

36 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A JEHO VYMEZENÍ Základní charakteristika území Území vojenského újezdu je územně celistvé, funkčně homogenní, svojí existencí umožňující úspěšnou souběžnou realizaci řady funkcí, zdánlivě rozdílných svými projevy a potřebami. Od vojenského využívání prakticky celého zájmového území, přes hospodářskou činnost realizovanou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa a určených pro zemědělské využívání, až po činnosti pozitivně ovlivňující životního prostředí na daném území. Na zájmovém území jsou dislokovány sídelní útvary, určené pro trvalý pobyt osob i přechodný pobyt příslušníků cvičících jednotek se všemi průvodními jevy s jejich pobytem souvisejícími. Svým dosavadním způsobem exploatace a jeho projevy zejména v oblasti životního prostředí, je zájmové území významnou oblastí pro získávání vody i pro okolní civilní prostředí Popis přírodního prostředí Zájmové území je mírně zvlněná vysočina s maximální výškou terénu 722 m.n.m. (úpatí Červené Hory), minimální výškou terénu 302 m.n.m. (u přáslavických kasáren), převládající výšková členitost m, střední výška 547,5 m.n.m., střední sklon 50 14, ortograficky lze terén charakterizovat jako členitou vrchovinu. Podle geomorfologického členění ČR se zájmové území VÚ řadí k provincii České vysočiny, Sudetské soustavě, podsoustavě Východních Sudet, celku Nízkého Jeseníku a podcelku Domašovské vrchoviny. Zájmové území leží na rozhraní Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů. Území je tvořeno komplexem spodnokarbonských hornin, v nichž převažují břidlice nad drobami. Z hlediska klimatickogeografické regionalizace patří do oblasti horských plošin České vysočiny regionu vyvýšené části plošin, okrsku Oderských vrchů a zóny hnědých lesních půd. Jedná se zde o klima se stálým oceánským vlivem. Nejvyšší denní úhrn srážek byl 125 mm. Absolutní minimální teplota zde byla 35 C a absolutní maximální teplota zde byla 35 C. Průměrná denní amplituda teploty vzduchu je nejvyšší v květnu až srpnu 10 C. Období s průměrnou denní teplotou nižší než 0 C je od do Ledových dní v roce je cca 50 a mrazivých cca 132. První mrazový den je cca 5.října a poslední cca 6.května. Průměrný počet letních dnů v roce je 20. Průměrná teplota ve vegetačním období IV - IX měsíc je 12 C. 36

37 Sněhová pokrývka je průměrně 83 dní a od prvého dne se sněhem (10.listopadu) do posledního (3.dubna) cca 144 dní. Průměrná maximální mocnost sněhové pokrývky je cca 50 cm a absolutní maximum výšky sněhové pokrývky je cca 100 cm. Maximální průměrná hloubka promrzání půd je 40 cm a v době mimořádně tuhých zim až 120 cm. Vojenský újezd Libavá leží na náhorní plošině Oderských vrchů. Celé území je po stránce biogeografického členění České republiky řazeno do Nízkojesenického bioregionu, který se nachází na pomezí střední a severní Moravy a Slezska, zabírá geomorfologický celek Nízký Jeseník (kromě jeho severovýchodního a jihozápadního okraje) a jihovýchodní okraj Zlatohorské vrchoviny. Jeho plocha je km 2. Hranice vůči bioregionům Litovelskému, Hranickému, Ostravskému a Krnovskému jsou dány výrazným úpatím svahů Nízkého Jeseníku, rozšířením kulmu, místy též rozšířením bučin. Hranice vůči Jesenickému bioregionu jsou geomorfologické (rozšíření podstatně vyššího reliéfu) i biotické. Hranice vůči Šumperskému bioregionu jsou velmi nevýrazné, podmíněné charakterem reliéfu tj. plošin a strmých okrajových svahů. Nízkojesenický bioregion je tvořen náhorními plošinami na usazeninách kulmu se sítí údolí, zaříznutých do svahů na obvodu pohoří. Jeho charakter je hercynský, se zřetelným pronikáním prvků karpatské i polonské podprovincie. Převažuje biota 4. bukového stupně, při okrajích s ostrůvky 3.dubovo-bukového a v nejvyšších polohách 5.jedlovo-bukového stupně s ochuzenými horskými společenstvy. Potenciální vegetaci tvoří květnaté, na východě bikové bučiny, v údolích suťové lesy. Nejvyšší polohy zaujímají horské bučiny a podmáčené smrčiny. Netypické části bioregionu představují přechodné zóny k okolním bioregionům. Podnebí je velmi závislé na nadmořské výšce a je relativně chladné. Podle QUITTA (1971) leží okrajové svahy v mírně teplé oblasti MT 7, plošiny do 600 m v MT 2 a MT 3, vyšší partie v chladné oblasti CH 7. Podnebí je tedy mírně teplé až chladnější, většinou dobře dotované srážkami. Rozšířeným jevem jsou inverze v hlubokých údolních zářezech. Bioregion představuje rozsáhlé, litologicky jednotvárné území budované spodním karbonem v kulmském vývoji, tj. břidlicemi, drobami a místy slepenci. V úzké zóně, táhnoucí se přes Moravský Beroun, vystupují nesouvisle sedimenty devonské, především břidlice a přeměněné diabasy. Z pokryvů se uplatňují především svahoviny, okrajově i sprašové hlíny. V nejvyšších částech se místy objevují mělčí ložiska humolitů. Reliéf má charakter tektonicky zdviženého zarovnaného povrchu, který má většinou charakter plošiny oddělené m vysokým okrajovým zlomovým svahem od okolních bioregionů. Z plošiny stékají na všechny strany (kromě severozápadu) vodní toky, které se u okrajů plošiny do ní intenzívně zařezávají a vytvářejí m hluboká, místy skalnatá údolí (např. pod Potštátem). Nad zarovnaný povrch se mírně zvedají nejvyšší kopce a ostřeji, s převýšením až 100 m, vystupují neovulkanické suky. Typická výška bioregionu je m. 37

38 4.3. Současný stav skupin organismů a jejich společenstev Flóra a vegetace Fytogeograficky spadá území do Českomoravského mezofytika, fytogeografických okresů Jesenické podhůří (95% území) a Moravská brána (nepatrná část jižního a jihovýchodního okraje) a fytogeografické oblasti oreofytika fytogeografického okresu Nízký Jeseník. Území je floristicky a fytogeograficky poměrně jednotvárné a stejnorodé. Vyznačuje se nízkým počtem druhů avšak přítomna je celá řada ohrožených či vzácných taxonů často v nebývale silných populacích. Málo jsou zastoupeny teplomilné druhy, převládají druhy boreální, subatlantské a horské. Vojenský újezd je okrajovým dotykem druhů karpatských. Oderské vrchy leží v širší oblasti uzlového bodu tří odlišných florálních oblastí evropského formátu. 1. Hercynská, subatlantsky ovlivněná oblast - směrem na Šumpersko a dále do Českých zemí, 2. Boreokontinentální oblast - směr na Opavsko a dále do Polska, 3. Karpatská oblast - protilehlý Maleník v Moravské bráně a dále do Karpat. Z tohoto důvodu představují Oderské vrchy význačný fytogeografický fenomén přesto že leží v těsném předpolí Karpat, podržují si s výjimkou své periferní svahové části vysloveně hercynský ráz. Za současných klimatických podmínek území VÚ Libavá je porostlé 6 vyhraněnými typy vegetace. Tato vegetace má největší schopnost být v dlouhodobé, trvalé rovnováze s prostředím a fungovat v mechanismech autoregulace jako stabilizující prvek a vyvinula se z vegetace původnější v nových podmínkách vlivem změněného užívaní krajiny Zoocenóza Zoogeograficky je území řazeno do Palearktické oblasti, podoblasti Eurosibiřské, provincie listnatých lesů, distriktu českomoravského, části moravské. Zároveň sem však pronikají prvky ze sousední Karpatské provincie (distrikt západokarpatský) (např. čolek karpatský), méně pak ze západně ležící provincie Variských hor. V Oderských vrších se plošně vyskytuje celá řada zvláště chráněných druhů v často neobvykle vysokých početních stavech populací. Celá řada druhů se v území pravidelně rozmnožuje, či v historicky velmi nedávné době rozmnožovala. Pro jiné je zastávkou během tahových cest, nebo se zde zdrží na svých potulkách. Z pohledu ochrany zoogenofondu patří Oderské vrchy k jedněm z nejvýznamnějších území v rámci Moravy, ale i České republiky. 38