Kenozoikum (terciér) - paleogén

Transkript

1 Kenozoikum (terciér) - paleogén

2 Vymezení: spodní hranice: dána foraminiforovou zónou Globorotalia archeocompressa (65 mil. let), svrchní hranice: dána prvním výskytem foraminifery rodu Globigerinoides (23 mil. let). 3 oddělení: paleocén (dán, seland a thanet), eocén (ypres, lutet, barton, priabon) a oligocén (rupel, chat).

3 Paleogeografická rekonstrukce 1

4 Paleogeografická rekonstrukce 2

5 Paleogeografie: úplný rozpad Gondwany (oddělením Austrálie od Antarktidy) a vznik nového oceánu mezi Austrálii a Antarktidou umožnil izolaci Antarktidy studeným cirkumantarktického proudem postupné zalednění. Rozšiřování Atlantiku, pomalé uzavírání Tethydy, kolize Indie (paleocénu-stř. eocénu). Eustatické pohyby a klima: Regrese stř./sv. eocén, eocén/oligocén, olig./miocén (vlivem zalednění jižní a? sev. polokoule), spojené s redukcí organismů během paleogénu.

6

7 Klima - 1 klim. úsek (paleocén - stř. eocén)- poměrně teplý, teplotního gradientu - 2 klim. úsek (sv. eocén - sp. oligocén) - zvrat (pokles teploty hlubinných vod, rozšíření mírného pásu na úkor pásu tropického), destabilizace pokračuje do neogénu a kvartéru; nová floristická společenstva savan a stepí.

8

9 Paleoklimatická rekonstrukce

10 Orogeneze: 3 fáze alpínského vrásnění: 1. laramická fáze (K/T), 2. pyrenejská fáze (eocén /oligocén), 3. sávská fáze (paleogén/neogén), fáze provázené vulkanismem (neovulkanity). Organický svět: Po K/T dochází k nové expanzi některých skupin organismů - foraminifer, kokolitek, obrněnek, rozsivek, radiolárií a ostrakodů (Ostracoda), korálnatců, mechovek, plžů, mlžů, hlavonožců, lilijic, ježovek, paryby, ryby, členovců, plazů, ptáků a savců. Bohatě se rozvíjí i flóra. Vymírání v paleogénu: 1. event na hranici stř./sv. eocén - vymírání planktonických foraminifer (rod Globorotalia), 2. event na hranici eocén/oligocén - snížení teploty o 4-5 C (zalednění Antarktidy), vymírají Multituberculata, 3. event sv. oligocénu - postupné obměna, vymírají nummuliti (Nummulites), oligocéní savci, některé bentické a planktonické foraminifery, obrněnky a mlži, výměna subtropického rostlinstva za arktotercierní flórou.

11 Foraminiferida dírkonožci Globorotalia partimlabiata Globigerina sp. Nummulites sp. Discocyclina sp.

12 Gastropoda plži Mitra sp. Turritella sp. Conus sp. Murex sp. Oliva sp.

13 Bivalvia mlži Chlamys multistriata Spondylus rotundatus Pecten sp. Meretrix sp.

14 Chondrichtyes - paryby Lamna sp. Procarcharodon megalodon

15 Osteichtyes ryby Clupeiformes (sleďovití): rod Meletta a Centriscus,Perciformes (ostroploutví): rod Scomber (makrela), Gadiformes (měkkoploutví): rod Gadus, Melanogrammus (treska). Aves ptáci radiace celé skupiny, nově: paleocén - Strigiformes (sovy), Diatrymiformes (diatrymy) a Accipitriformes (dravci); eocén - Struthioniformes (pštrosovití), Aepyornithiformes ( sloní ptáci ), Rheiformes (nanduové), Shenisciformes (tučňákovití), Procellariiformes (trubkonosí), Pelecaniformes (veslonozí), Ciconiiformes (brodiví), Ardeiformes (volavkovití), Phoenicopteriformes (plameňákovití), Galliformes (hrabaví), Ralliformes (krátkokřídlí), Gruiformes (jeřábovití), Charadriiformes (dlouhokřídlí), Columbiformes (měkkozubí), Cuculiformes (kukačkovití), Caprimulgiformes (lelkovití), Apodiformes (svišťouni), Trogoniformes (trogoni), Coraciiformes (srostloprstí) a Piciformes (šplhavci); oligocén - Anseriformes (vrubozobí).

16

17 Diatryma

18 Mammalia savci radiace celé skupiny, maximální diverzifikace proběhla v eocénu: paleocén - Dermoptera (letuchy), Taeniodonta (pruhozubí), Tillodontia, Litoptera, Notoungulata, Astrapotherium, Xenungulata, Chiroptera - Microchiroptera (letouni - netopýři), Hyaenodonta, Edenata (chudozobí), Rodentia (hlodavci), Pantodonta, Dinocerata, Lagomorpha (zajícovci) Xenungulata, Primates (primáti); eocén - Carnivora (šelmy), Paucituberculata, Tubulidentata (hrabáči), Perissodactyla (lichokopytníci), Pyrotheria, Sirenia (sirény), Hyracoidea (damani), Proboscidea (chobotnatci), Artiodactylia (sudokopytníci) a Cetacea (kytovci); oligocén - Scandentia (tany), Desmostylia, Embrithopoda, Diprotodonta (dvojzubí), Chiroptera - Megachiroptera (letouni - kaloni) a Pholidota (luskouni).

19

20

21

22

23 Flóra: Vývoj flóry v paleocénu a eocénu navazuje bez velkých přerušení na flóru svrchní křídy (podobné klimatické poměry) - plošné rozšíření tropických a subtropických rostlin: čeledi Lauraceae, Juglandaceae, Sapotaceae, např. rody Mastixia, Cinnamonum, Daphnogene, Magnolia, Laurus, a palmy (rody Nipa, Chamaerops). V mírném pásmu byla flóra charakterizována opadavými dřevinami, např. rody Salix (vrba), Populus (topol), Betula (bříza), Alnus (olše), Carya (hikorie), Quercus (dub), Ulmus (jilm), Acer (javor) atd. Náhlé ochlazení - eocén/oligocén teplomilné rody ustupují k jihu, vznikají společenstva stepí a savan (trávy a byliny).

24

25

26 Výskyt paleogenních hornin na území ČR

27 Předpánevní vývoj v oblasti tzv. pokrušnohorského prolomu (ohárecký rift, ČM) sedimentace tzv. starosedelského souvrství (sv. eocén, satromastixiové flory) chebská, sokolovská, mostecká pánev,? žitavská pánev, + klastické ekvivalenty v oblasti Dopovských hor a České středohoří Hlavní fáze neovulkanismu v oblasti Doupovských hor a českého středohorí viz neogén

28 Stratigrafie autochton okraje ČM a flyš

29

30

31

32 Kenozoikum (terciér) - neogén

33 Vymezení: spodní hranice: je určena prvním výskytem foraminifery rodu Globigerinoides (23 mil. let), svrchní hranice: je absolutně stanovena na 2,588 mil. let), 2 oddělení: miocén a pliocén. Stupně tzv. centrální Paratethydy: sp. miocén (eger, eggenburg, ottnang, karpat), stř. miocén (baden, sarmat), sv. miocén (panon, pont), pliocén (dac a roman) mediteránní oblasti (západní Paratethydy): sp. miocén (aquitán, burdigal), stř. miocén (lang, serraval), sv. miocén (torton, messin), pliocén (zankl, piacenz).

34 Paleogeografická rekonstrukce

35 Paleogeografie: Zániku Tethydy, kolize africké a indické desky, vyvrásnění Dinarid, Helenid a Taurid - tethydní areál rozdělil na dvě části - Mediterán a východní Paratethyda, ve sv. miocénu nastává tzv. messinská krize (6 mil. let), - krátkodobé vysušení Středozemního moře. Paratethyda - řadu jezer s brakickou až hyposalinní vodou (relikt Kaspické moře a Aralské jezero), miocén vytváří se soustava východoafrických riftů, drift Austrálie na SZ, kolize eurasijskou desku (Nové Guiney). Paleogeografie je shodná s recentem (mimo Panamské šíje - pliocén/pleistocénu. Eustatické pohyby a klima: Destabilizace klimatu a postupného ochlazování (max. růst antarktického ledovce, sv. miocén - pleistocén arktického ledovec), klima v pliocénu začíná oscilovat. Glacioeustatickou regrese - menssinský event a pliocénu (arktický ledovec), mezi eventy relativně teplé klima.

36 Paleogeografie Paratethydy

37 Paleoklimatická rekonstrukce

38

39 glacioeustatickou regrese - messinský event Gypsum quarry of Banengo (NW Italy)

40 Orogeneze: Pokračuje alpínské vrásnění: 1. sávská fáze (oligocén/miocén), 2. štýrská fáze (stř. miocén), 3. attická fáze (miocénu/pliocénu), 4. rhodanská fáze (pliocén/pleistocén). Typické sedimenty paleogénu a neogénu: Vznik a zarůstání limnických pánví - ložiska hnědého uhlí. Organický svět: Významné stratigrafické skupiny: planktonické foraminifery, kokolitky, radiolarie, rozsivky a křemití bičíkovci, dále významné skupiny korálnatci, mlži, plži, hlavonožci, ježovky, paryby, ryby, členovci, ptáci, savci.

41 Foraminiferida - planktonické rody Globigerina, Orbulina, bentické rody Bolvina, Uvigerina. V chladných obdobích jsou foraminifery a kokolitky nahrazeny rozsivkami a křemitými bičíkovci. Radiolaria - stratigrafický význam, rody Dorcadospyrius, Cammaratus. Anthozoa - útesové a soliterní, rody Stylophora, Flabellum. Bivalvia - stratigraficky nejdůležitější, rod Pecten, Chlamys, Ostrea, Arca, Mytilus, Cardium, Tellina, Venus, Tapes. Gastropoda - stratigraficky významní, rod Turritella, Buccinum, Oliva, Mitra, Cassis, Viviparus, Theodoxus. Cephalopoda - rod Nautilus, Aturia. Chondrichtyes - žraloci, rod Lamna a Carcharodon. Osteichthyes - skupina Actinopterygii, rody Leuciscus, Clupea. Aves - ptáci moa, kiviové, tinamovití, potápkovití, papouškovití, pěvci. Mammalia - vejcorodí, ploutvonožci, Deinotherioidea, vývoj člověka (viz přednášky doc. Vančata).

42 Flóra: Rozšíření i druhové zastoupení suchozemských cévnatých rostlin se mění v souvislosti s klimatickými změnami. Ve sp. miocénu jsou ještě hojné teplomilné listnaté dřeviny, rod Magnolia, Laurus, Cinnamonum, Carya, Mastixia, palmy a uhlotvorné jehličnany rod Sequoia, Taxodium, Glyptostrobus. Pokles teploty ve sv. miocénu a pliocénu dochází k ústupu teplomilných dřevin a k rozvoji listnatých opadavých stromů, rod Betula, Carpinus, Salix, Fagus, Ulmus, Alnus, Acer, Tilia, Platanus a bylinná flóra.

43

44 Výskyt neogenních hornin na území ČR

45

46 Stratigrafie podkrušnohorské oblasti

47 chebská pánev VILDŠTEJNSKÉ SOUVRSTVÍ (VONŠOVSKÉ, NOVOVESKÉ V.) CYPRISOVÉ SOUVRSTVÍ SLOJOVÉ SOUVRSTVÍ (& ARZBERG) SPODNÍ JÍLOVITO- PÍSČITÉ SOUVRSTVÍ (SEUSSEN & MAAR PLESNÁ VRT V 146) STAROSEDELSKÉ SOUVRSTVÍ (MAAR VELKÝ LUH VRT 4359) pliocén miocén spodní miocén spodní miocén spodní - oligocén eocén svrchní? eocén střední - spodní palyno & makroflóra, paleomagnetika palyno & makroflóra, savci, paleomagnetika palyno & makroflóra, paleomagnetika palyno & makroflóra, paleomagnetika palyno & makroflóra palyno & makroflóra

48 sokolovská pánev sokolovská pánev CYPRISOVÉ SOUVRSTVÍ (ČANKOVSKÉ PÍSKY) SOKOLOVSKÉ SOUVRSTVÍ (HABARTOVSKÉ, TĚŠOVICKÉ, ANEŽSKÉ, ANTONÍNSKÉ VRSTVY) miocén spodní miocén spodní NOVOSEDELSKÉ SOUVRSTVÍ (DAVIDOVSKÉ, JOSEFSKÉ, CHODOVSKÉ VRSTVY) STAROSEDELSKÉ SOUVRSTVÍ miocén spodní - oligocén (? svrchní) sv. eocén (? sp. oligocén )

49 Doupovské hory DOUPOVSKÝ KOMPLEX eocén svrchní - miocén spodní STAROSEDELSKÉ SOUVRSTVÍ eocén svrchní (? oligocén) palyno & makroflóra, savci, radiometrie makroflóra České středohoří DOBRNSKÉ SOUVRSTVÍ DĚČÍNSKÉ SOUVRSTVÍ ÚSTECKÉ SOUVRSTVÍ STARO- SEDELSKÉ SOUVRSTVÍ spodní miocén oligocén eocén svrchní oligocén spodní eocén svrchní radiometrie palyno & makroflóra, radiometrie palyno & makroflóra, savci, ryby, radiometrie palyno & makroflóra, ryby

50 mostecká pánev ŠTRBICKÉ SOUVRSTVÍ (INTRUZE) MOSTECKÉ SOUVRSTVÍ (DUCHCOVSKÉ, HOLEŠICKÉ, LIBKOVICKÉ, LOMSKÉ VRSTVY) STŘEZOVSKÉ SOUVRSTVÍ (& MAAR LIBOUŠ) miocén střednísvrchní oligocén svrchní - miocén spodní oligocén, (eocén svrchní) radiometrie palyno & makroflóra, savci, paleomagnetika palyno & makroflóra, paleomagnetika STAROSEDELSKÉ SOURSTVÍ eocén svrchní (? oligocén) makroflóra