Okresní města přišla o tři miliardy korun

Transkript

1 REGIONÁLNÍ INFORMACE A KONTAKTY LISTOPAD 2009 HLAVNÍ TÉMA FINANCE ZAOSTŘENO NA ENERGETICKÉ ÚSPORY Pasivní domy 8 9 Rozhovor se Zdeňkem Zajíčkem 10 Extreme Golf CUP Moravského hospodářství 14 Obce: Stejné rozpočty jako v roce 2006 VĚTŠINA OBCÍ A MĚST PŘIŠLA KVŮLI RECESI O PATNÁCT PROCENT PŘÍJMŮ. MINISTERSTVO FINANCÍ PREDIKUJE V ROCE 2010 NÁRŮST DAŇOVÝCH VÝNOSŮ AŽ O JEDENÁCT PROCENT OPROTI AKTUÁLNÍMU STAVU. VEDENÍ MĚST A OBCÍ NA TYTO RADY NEREAGUJE. ROZPOČTY VĚTŠINOU SESTAVÍ STEJNĚ JAKO V ROCE )) než otočíte list Veronika Hrdá šéfredaktorka Nový kabát dobře hřeje Milé ãtenáfiky, milí ãtenáfii, Veronika Hrdá Morava Pfierov tí úfiedníci dostali od svého vedení jednoznaãn úkol: sniïte provozní v daje. Jednotlivé odbory pak zaãaly spoleãnû nakupovat materiál nebo napfiíklad sníïily náklady na energie. Úspora: 10,3 milionu korun. Vedení mûsta ale musí vyfie it daleko hlub í propad. Oproti pfiedpokladu v roce 2008 se pfiíjmy mûsta zfiejmû ke konci roku sníïí o 86 milionû korun. NemÛÏeme realizovat v e, co by obãané potfiebovali. Pfiesto jsme ale schopní platit v echny závazky a dokonãit zapoãaté akce, uvádí vedoucí finanãního odboru pfierovského magistrátu Oldfii ka Sedláãková. Moravské hospodáfiství má nov kabát. S norkov m a li ãím svrchníkem ale nemá témûfi nic spoleãného. Snad jen jediné: mûl by Vás zahfiát. A to aè z pocitu uspokojení nebo ze zvedlé hladiny adrenalinu. Moravské hospodáfiství si totiï uï témûfi dva roky klade za cíl jít pod povrch. Potápûãi mi dosvûdãí: v hloubkách je svût úplnû jin. Krásn a ãist. KdyÏ vyplujete na hladinu, máte pak plnou hlavu záïitkû, o kter ch si chcete povídat. Diskutovat. Právû takov má b t ná mûsíãník. Pln ãist ch informací. Nepfiibarven ch ani ãernobíl ch. Takov ch, které ale nutí k diskuzi a následné reakci. Na í novou tváfií jsme Vám chtûli unadnit jejich ãtení, ne jejich chápání. Víme totiï, Ïe Vy to umíte nejlíp. v.hrda@magnusregio.cz V podobné situaci jako je Pfierov, se nachází vût ina mûst na Moravû. V prûmûru kaïdé okresní mûsto pfiedpokládá, Ïe mu ke konci roku klesnou daàové pfiíjmy o 42 milionû korun. Podle Svazu mûst a obcí ale bankroty obcí nehrozí. Zástupci Svazu ale potichu dodávají: zatím. PrÛmûrnû klesnou pfiíjmy o patnáct procent. Proto Svaz mûst a obcí doporuãuje nastavit samosprávám rozpoãty na úroveà roku 2006, fiíká ãlen pfiedsednictva Svazu mûst a obcí Franti ek Lukl. Pokud by tak postupovalo napfiíklad mûsto Hranice, muselo by se uskromnit o témûfi ãtyfiicet milionû korun. Pro pfiedstavu: jedna z nejvût ích investiãních akcí posledních dvou let rekonstrukce centra Hranic stála podobnou ãástku. Chudé investice Mûsta proto stojí pfied otázkou, kolik penûz uvolní pfií tí rok na nové projekty. JiÏ v tuto chvíli víme, Ïe na e vlastní investiãní zdroje budou nejchud í za mnoho posledních let a budou spí e v desítkách milionû korun, podot ká starosta umperku Zdenûk BroÏ. I v umperku chtûjí získat peníze pfiedev ím z úspor v provozních nákladech. Budeme ménû ãistit, sekat trávu, etfiit na mzdách i energiích. Snad nám pomohou i dotace z evropsk ch fondû, fiíká BroÏ. Pokraãování na stranû 2 Parkovat v ulicích je stále větší problém Morava Témûfi v echny obce a mûsta na Moravû fie í problém s parkováním. Napfiíklad v Znojmû se tak rozhodli svûfiit parkovací systém firmû. Ta tam za tfiicet milionû korun postaví nûkolik parkovi È a parkovací dûm. Mûsto ale budování ideálního systému plánuje aï na tfiicet let dopfiedu. Zatím je málo mûst, které spolupracují s podnikateli. Vedení radnic ale ví, Ïe se tomu do budoucna nevyhnou. Jen v Ostravû spoãítali, Ïe by potfiebovali parkovací místa za ãtyfii miliardy. Projekt na principech PPP vzniká napfiíklad v Jihlavû. Radnice na základû koncesního fiízení svûfiila stavbu parkovacího domu soukromému investorovi. Jak se prodávají obecní domy Morava Mûsta postupnû prodávají svûj bytov fond. KaÏdé na to jde ale jin m zpûsobem. Napfiíklad v Hodonínû prodávají jednotlivé byty, ve Fr dku-místku zase nabízí celé domy.v Karviné se rozhodli prodat est tisíc bytû za pakatel pfies realitní kanceláfi. Jedno ale v echna mûsta spojuje: byty prodávají nájemníkûm za niï í cenu neï na trhu s nemovitostmi. Napfiíklad v Brnû tak mohou noví majitelé bydlet v dvoupokojovém bytû za pûl milionu korun. Na trhu s nemovitostmi by pfiitom zaplatili i o dva miliony více. Více na stranû 4 Majetného developera hledají také v Brnû. Vedení mûsta si rozmyslelo postavit parkovací dûm pod Janáãkov m divadlem za pûl miliardy. Hledá se investor Mûsta sází také na vznikající obchodní centra. Napfiíklad v Karviné majitel nákupního domu postaví parkovací dûm, kde mûïou obyvatelé parkovat zdarma. Îe jde o dobr byznys, pochopili podnikatelé v Olomouci. idiãi se mûïou tû it na nová místa v Hynaisovû ulici a v relaxaãním centru antovka. âtûte na stranû 5 Zoufalí zemědělci Oslavany Zemûdûlci kvûli nízk m cenám mléka ze zoufalství vylili na konci fiíjna na pole tisíce litrû mléka. Pokud to takhle pûjde dál, budeme muset vybít stádo, upozoràoval Bohumír ezáã z druïstva Agrochema Studenec. Více na stranû 7 Porovnání rozpočtů z let 2006 a 2009 )) Hranice Rok ,477 mil. Kč Rok ,140 mil. Kč Rozdíl: 38 milionů Kč )) Vizovice Rok mil. Kč Rok ,5 mil. Kč Rozdíl: 0,5 milionu Kč )) Zlín ,5 miliard ,6 miliard Rozdíl: 100 milionů Kč )) Třinec mil. Kč mil. Kč Rozdíl: 53 miliony Kč Jak porostou příjmy v příštím roce Daň ový př íjem Podíl 2010/2009 kraje obce Daň zpřidané hodnoty 107,10% 107,20% Daň z příjmů právnických osob celkem 108, 2 % 106,00% Daň zpříjmů fyzických osob celkem 106, 6 % 118, 9 % Daň z nemovitostí 150 % Správní a místní poplatky 101, 3 % Poplatky za znečišťování životního prostředí 100 % DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 107, 3 % 110, 9 % Morava ZdraÏení nájemného aï o padesát procent ãeká obyvatele bytû s regulovan m nájemn m od ledna pfií - tího roku. Vût ina mûst a obcí totiï pfiistoupila k zv ení cen na maximum. Musíme se chovat jako fiádn hospodáfi a nemûïeme dotovat bydlení, zvlá tû kdyï na nájmech vybereme ménû, neï kolik postaãí na údrïbu a opravy bytû a domû. Postupná úprava nájmu je rozhodnû vhodnûj í, neï její odkládání. Dfiíve nebo pozdûji pak musí pfiijít skokové nav ení, které je mnohem bolestivûj í, fiíká napfiíklad Radek Tulis, mluvãí mûsta Jihlavy, které vyuïilo moïnosti maximálního nav ení nájmu. Zdroj: Ministerstvo financí, Svaz měst a obcí ČR Města zdražují nájemné až o polovinu Ostrý start datových schránek Morava UÏ Ïádné úlevy ani v mluvy. Úfiady musí od prvního listopadu komunikovat s ostatními pouze prostfiednictvím rozhraní datov ch schránek. Podle mnoh ch starostû je systém nepfiipraven. Soudy si stûïovaly na dvoudenní kolaps. Pfiesto si ale úfiady zaãínají zvykat. V ichni zamûstanci pro li nûkolika koleními. Zahájení provozu nám proto neãinilo Ïádné potíïe, uvedla napfiíklad Vûra Streichsbierová z Kanceláfie úfiadu Vala ské Klobouky. âtûte na stranû 12 SdruÏení nájemníkû pfiitom pfied deregulací varuje a poïaduje její zmraïení. Na vy í poptávku po pfiíspûvcích na bydlení se pfiipravují také na ministerstvu práce a sociálních vûcí. Více na stranû 6 )) deregulace Kde se bude zdražovat nejvíce měsíční nájem bytu s 60m 2 BŘECLAV 57,7 % Kč OPAVA 51,8 % Kč ŠUMPERK 50,4 % Kč JESENÍK 45,3 % Kč Konference pro úřady Brno Jak bude vypadat ekonomická situace v pfií tím roce? Nejen na tuto otázku odpoví konference Moravské obce a mûsta 2009, která se uskuteãní ve ãtvrtek 3. prosince 2009 v Brnû, v hotelu VoronûÏ. Více na

2 LISTOPAD 2009 STRANA 2 PROPAD MĚ STSKÝCH PŘ ÍJMŮ Okresní města přišla o tři miliardy korun )) propad rozpočtů Ostrava 846 mil. Brno 750 mil. Olomouc 260 mil. Zlín 135, 2 mil. Přerov 86 mil. Jihlava 80 mil. Frýdek-Místek 72 mil. Opava 61,5 mil. Znojmo 58 mil. Hodonín 40 mil. Třebíč 40 mil. Otrokovice 39 mil. Břeclav 37 mil. Bruntál 36,9 mil. Žďár nad Sázavou 36 mil. Vyškov 35 mil. Nový Jičín 33 mil. Kroměříž 32 mil. Blansko 30 mil. Havlíčkův Brod 30 mil. Šumperk 30 mil. Prostějov 28,8 mil. Vsetín 25 mil. Pelhřimov 20 mil. Jeseník 14 mil. Uherské Hradiště 12, 5 mil. CELKEM 2,83 miliardy korun O kolik korun letos klesly sdílené daňové příjmy jednotlivým okresním městům oproti předpokladu při sestavování rozpočtu na rok 2009 Pelhřimov 20 mil. Havlíčkův Brod 30 mil. JIHLAVA 80 mil. Třebíč 40 mil. Žďár n. S. 36 mil. BRNO 750 mil. Blansko 30 mil. Prostějov 28,8 mil. Vyškov 35 mil. Šumperk 30 mil. Znojmo 40 mil. Hodonín Břeclav 40 mil. 37 mil. Jeseník 14 mil. OLOMOUC 260 mil. Kroměříž 32 mil. Bruntál 36,9 mil. Přerov 86 mil. ZLÍN 135,2 mil. Uherské Hradiště 12,5 mil. Opava 61,5 mil. Nový Jičín 33 mil. Vsetín 25 mil. OSTRAVA 846 mil. Zdroj: Okresní města Karviná Frýdek-Místek 72 mil. Moravská mûsta navzdory krizi investují pfií tí rok do rozvojov ch projektû. Podívejte se, jaké nejv znamnûj í akce si naplánovala vedení moravsk ch mûst. Nejvût í investice má jiï tradiãnû Brno. V Brnû se letos zaãne stavût dlouho pfiipravovaná akce Tramvaj Plotní za více neï dvû miliardy korun. V znamnou investici plánuje i Nové Mûsto na Moravû. Tam chtûjí vybudovat s pomocí dotace z ROP Jihov chod regeneraãní centrum za tfii sta milionû korun. )) Brno Největší investice příštího roku: Přestavba Plotní ulice v Brně 1. Pokraãování rekonstrukce vodohospodáfiské infrastruktury v roce milionû korun. 2. Tramvaj Plotní, vãetnû retenãní nádrïe Jeneweisova 246 milionû korun (v roce 2010). Celkové náklady 2,2 miliardy korun. 3. Rekonstrukce haly Rondo 213 milionû korun (v roce 2010 ). Celkové náklady 458 milionû korun. )) Ostrava 1. PrÛmyslová zóna Mo nov 300 milionû korun 2. Centrum bezpeãné jízdy 42,5 milionû korun 3. Rekonstrukce Vítkovického stadionu 30 milionû korun )) Šumperk 1. Dokonãení rekonstrukce ulice Jifiího z Podûbrad 140 milionû korun 2. Centrum sociálních sluïeb (v pfiípadû pfiidûlení dotace) 45 milionû korun 3. Zateplení základní koly (v pfiípadû pfiidûlení dotace) 30 milionû korun )) Znojmo 1. Rekonstrukce Komenského námûstí více neï 100 milionû korun 2. Hrad: oprava krovu 6 milionû korun 3. Kino Svût: digitalizace 6 milionû korun )) Bruntál 1. Wellness centrum Bruntál: rekonstrukce a pfiístavba krytého plaveckého bazénu 92,3 milionû korun 2. Regenerace mûstského parku: II. etapa 14 milionû korun 3. Zateplení budovy základní koly 15 milionû korun )) Třebíč 1. Regenerace zóny Horka Domky 86 milionû korun 2. Obnova a adaptace objektû Pfiedzámãí 63 milionû korun 3. Tûlocviãna v základní kole Václavské námûstí 53 milionû korun Projekty jsou plánované na nûkolik let dopfiedu )) Otrokovice 1. Vefiejnû sportovní areál BaÈov 73 milionû korun 2. Dostavba pfiestupního terminálu 21 milionû korun )) Vsetín 1. Dostavba logistického centra odpadû 80 milionû korun 2. Integrovan plán rozvoje mûsta: regenerace vefiejn ch ploch a bytov ch domû 60 milionû korun 3. Rekonstrukce sportovi È 60 milionû korun )) Blansko 1. Opatfiení na úsporu energie kolsk ch zafiízení 65 milionû korun 2. V stavba pro vyuïívání biologicky rozloïiteln ch odpadû 40 milionû korun 3. V stavba sbûrného stfiediska odpadû 50 milionû korun )) Hodonín 1. Investice v bytovém a tepelném hospodáfiství 20 milionû korun 2. Rekonstrukce chodníkû na Národní tfiídû 10 milionû korun 3. V kupy nemovitostí a pozemkû 8 milionû korun )) Bílovec 1. Zateplení budov kol a nástavba jedné z nich (v pfiípadû pfiidûlené dotace) 25 milionû korun 2. Cyklostezka Bílovec, místní ãást Stará Ves 6 milionû korun 3. Demolice objektû na ulici âeskoslovenské armády 3 miliony korun )) Bystřice n. Pern. 1. Odbahnûní Domanínského rybníka 25 milionû korun 2. Zpfiístupnûní zfiíceniny hradu Zub- tejna 9 milionû korun 3. Bytov fond, cyklostezky, zateplení kol 12 milionû korun )) Nové Město na M. 1. V stavba regeneraãního centra 300 milionû korun 2. âistota povodí fieky Dyje (rekonstrukce a v stavba kanalizace) 80 milionû korun Zdroj: Jednotlivá mûsta Města: Stejné rozpočty jako v roce 2006 Dokonãení ze strany 1 JenÏe právû evropské peníze pfií tí rok rapidnû klesnou. V návrhu rozpoãtu vláda poãítá s tím, Ïe napfiíklad ministerstvo pro místní rozvoj dostane o ãtyfiicet procent ménû neï letos. Do jeho pokladny vláda po le osm miliard korun oproti leto ním tfiinácti. Ministerstvo také pfierozdûlí pût miliard korun z Bruselu. Letos to bylo 9,5 miliard. My bychom dokázali utratit dvakrát tolik. Obce mají podané obrovské mnoïství projektû, fiíká vedoucí odboru rozpoãtu Stanislav Cysafi. Pfiesto ale vedení ministerstva slibuje: zjednodu íme podmínky ãerpání. Îadatelé budou mít vût í anci peníze získat. Podle Lukla bude Svaz mûst a obcí prosazovat zmûnu proplácení dotací. Svaz bude usilovat o to, aby stát zavedl protikrizové opatfiení, které umoïní dotace vyplácet dopfiedu, a ne zpûtnû. Velmi by nám to pomohlo. Takto musíme vytáhnout nejdfiív v echny peníze z vlastní kapsy a nemáme pak na dal í potfiebné projekty, konstatoval Lukl. Mûsta proto hledají i jiné recepty, neï jen ãekání na dotace. Napfiíklad v Hodonínû se podafiilo u etfiit sto tisíc za telefonní úãty po uzavfiení smlouvy s jin m operátorem. Nové projekty vedení mûsta schvaluje jen tehdy, pokud projekt nebude vyïadovat Ïádné provozní v daje a je u nûj ance získat dotace. Mûsto se také rozhodlo stopnout zámûr na ãerpání úvûru. PÛvodnû si chtûlo pûjãit 34,5 milionû korun. Jen v nûkolika jin ch mûstech vedení navrhuje vzít si na hor í ãasy pûjãku od bank. Tímto smûrem se vydá napfiíklad Vsetín a Znojmo. Nechceme v Ïádném pfiípadû sniïovat v daje na investice. Jen tak mûïeme pomoci rozh bat ekonomiku ve mûstû. Dát firmám i obãanûm práci, fiíká starosta Znojma Petr Nezveda. I pfies nepfiízniv trend jsou zástupci mûst optimistiãtí. Byly i hor í doby. Je zapotfiebí b t trpûliví a krizi zvládnout s nadhledem a maximální etrností, zhodnotila situaci starostka Bílovce Sylva Kováãiková. )) propad roku Lukáš Ženatý náměstek ostravského primátora Největší škrty v historii Ostravy Ostrava Ostrava krtá nejvíc penûz ve své historii. Provedli jsme vûbec nejvût í zásah do rozpoãtu, kter pamatujeme. Ov em také fie íme nejvût í krizi v souãasné historii," fiíká Luká Îenat. Ostrava totiï musí fie it témûfi miliardov schodek. Jaká byla predikce daàov ch pfiíjmû a jaká je realita? KdyÏ jsme loni sestavovali rozpoãet, oãekávali jsme, Ïe v nos ze sdílen ch daní v roce 2009 bude témûfi 6,3 miliardy korun. Propad vûãi schválenému rozpoãtu ke konci fiíjna ãinil 13,5 procent. Tedy více neï 846 milionû korun. S jakou ãástkou poãítáte na rok 2010? Do rozpoãtu poãítáme s daàov m pfiíjmem ve v i témûfi 5,7 miliardy korun. Kolik penûz jste vyãlenili na investice? Statutární mûsto Ostrava oãekává pro rok 2010 s celkov mi zdroji rozpoãtu ve v i 6,2 miliardy korun. Na kapitálov rozpoãet je vyãlenûno 1,2 miliardy korun. To je 19,2 procent z celkového rozpoãtu. BûÏné v daje tak budou ãinit pût miliard korun. Jak fie íte pokles pfiíjmû? V roce 2009 jsme krátili bûïné i kapitálové v daje odborû magistrátu. krtali jsme i dotace mûstsk m obvodûm a obchodním spoleãnostem s majetkovou úãastí mûsta. Mohli jsme zapojit i pfiebytek hospodafiení roku U etfiili jsme tak více neï 1, 19 miliard korun. Návrh rozpoãtu na rok 2010 jiï v sobû obsahuje sníïení pfiíjmû i v dajû ve stejné v i. (hrd) Brno přišlo o 750 milionů korun Brno Co v echno znamená ãástka 750 milionû korun? Pfiíjmy âeské televize z roãní reklamy, est kilometrû Ïelezniãního koridoru nebo o dvû stû milionû niï í rozpoãet Olomouce. Právû o tuto ãástku pfii- lo kvûli recesi mûsto Brno. Mûsto loni pfiedpokládalo, Ïe do pokladny získá z daní témûfi osm miliard korun. Brno se v ak musí smífiít s tím, Ïe bude mít o 750 milionû korun ménû. Pfiitom jsme poãítali s meziroãním poklesem daàov ch v nosû o 1,7 procent. Skuteãnost v ak bude minimálnû o deset procent niï í, upozoràuje primátor Brna Roman Onderka. Onderka pfiedpokládá, Ïe zastupitelé schválí rozpoãet na rok 2010 ve v i dvanáct miliard korun. Jednu tfietinu pfiitom budou tvofiit kapitálové v daje. Brno zatím nemuselo pfiistoupit k razantním krtûm. Letos se mu totiï nepodafiilo proinvestovat v echny naplánované peníze. (hrd)

3 LISTOPAD 2009 STRANA 3 ROZPOČ TOVÉ URČ ENÍ DANÍ Rozdělování daní je nespravedlivé MALÉ OBCE DOSTÁVAJÍ MÉNĚ PENĚZ NEŽ TROJKOVÁ MĚSTA. NA ROZDÍL OD OBCÍ S MENŠÍM POČTEM OBYVATEL PROTO MĚSTA NEVOLAJÍ PO ZMĚNĚ. VYPLÝVÁ TO Z PRŮZKUMU MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ. )) návrhy z obcí Starostové: Zrušte dotace Podle zástupcû mûst jsou jedním z problémû také pfiebujelé dotaãní tituly. Nejradûji by peníze, které tam stát posílá, rozdûlili mezi obce podle poãtu obyvatel. Podle nich rozdûlování dotací jen podporuje korupãní prostfiedí. Veronika Hrdá Pfii sestavování rozpoãtu v loàském roce pfiedpokládalo vedení mûsta Kojetína, Ïe do mûstské pokladny získá z daní více neï 81 milionû korun. Ve Slavkovû u Brna, mûstû, ve kterém Ïije témûfi stejn poãet obyvatel, poãítali se zisky o 26 milionû niï- ími. DÛvod? Slavkov má o polovinu men í katastrální území. To je jen jeden z bodû ze souãasného nastavení zákona o rozpoãtovém urãení daní, kter zástupcûm obcí vadí. Kritérium vazby na katastrální území obce je velmi nespravedlivé. Není v nûm Ïádná logika. Obce pfiece investují pfieváïnû v zastavûném území. Byl bych pro, aby se váha kritéria katastru velmi sníïila, uvedl starosta obce Nedvûdice Pavel Vejrosta. K nûmu se pfiidávají i dal í starostové. Zejména ti, ktefií jsou ve stejné situaci, jako je Slavkov. O tom, Ïe zákon o rozpoãtovém urãení daní je nespravedliv vûãi men ím obcím, je pfiesvûdãeno témûfi devadesát procent obcí a mûst. Vedení vût ích mûst je ale se souãasn m stavem spokojeno. Zákon je pro nû totiï nastaven v hodnû. Zástupci mal ch obcí ale nejãastûji upozoràují na prosazování ãtyfi nejvût ích mûst v âesku. Ze sdílen ch daní ãtyfii nejvût í mûsta získávají polovinu v ech prostfiedkû. Zb vá pak je tû 6600 obcí a mûst, ohrazuje se napfiíklad starosta obce Babice u ternberka Alfons Mynafiík. Má podobn názor VÍCE MALÝM, MÉNĚ VELKÝM 250 starostů loni v lednu založilo Sdružení místních samospráv. Nelíbí se jim diskriminace malých obcí. Svaz obcí a měst České republiky letos i na jejich popud zahájil jednání o novele zákona o rozpočtovém určení daní. Foto: Jiří Sláma jako SdruÏení místních samospráv. To se loni v lednu vymezilo vûãi Svazu mûst a obcí a zaãalo tvrdû obhajovat zájmy mal ch obcí. Zástupci metropolí ale jejich iniciativu vnímají jako neopodstatnûnou. Rozdílné postavení ãtyfi nejvût ích mûst oproti ostatním mûstûm a obcím povaïuji za opodstatnûné. Praha, Brno, Ostrava a PlzeÀ reprezentují pfiibliïnû dvacet procent populace âeské republiky. Pûtatfiicet procent pracovního trhu. Na celostátním HDP se podílejí témûfi ãtyfiiceti procenty, brání velká mûsta primátor Brna Roman Onderka. SdruÏení místních samospráv v ak navrhuje, aby mûsta jako Ostrava a Brno získala o tfiicet procent ménû neï doposud. Podle jejich propoãtû by tak Brno získalo aï o 2,2 miliardy korun ménû, Ostrava )) lobbing metropolí Vojtěch Adam starosta Ivančic a poslanec Když si odmyslíme tu omáčku kolem, tak nespravedlivé nastavení zákona o rozpočtovém určení daní je způsobeno jednoznačně lobbingem velkých a statutárních měst. Připomínám ale, že až tak jednoduché to není, vzhledem k nadregionálnímu významu těchto sídel. o 1,7 miliard korun. To se ale nelíbí Svazu mûst a obcí. Podílíme se na pfiípravû nového zákona. NemÛÏeme si ale myslet, Ïe je reálné, abychom Praze ãi Brnu vzali tolik penûz, Ïe by to ohrozilo napfiíklad fungování mûstské dopravy, fiíká Lenka Zgrajová ze Svazu mûst a obcí. Nov zákon by poãítal s tím, Ïe by se zastavil nárûst financí pro velká mûsta. Men í mûsta by naopak získávala více. Navíc by se zavedla nová kritéria. Napfiíklad i poãet ÏákÛ ve kolách. PŘIJĎTE O TOMTO TÉMATU DISKUTOVAT na konferenci Moravské obce a města 2009 )) Miroslav Dosoudil Hlubočky Zákon by se mûl narovnat tak, aby na kaïdého obãana pfiipadla stejná ãástka. Vy í nároky na financování vût ích center bych fie il na základû trïního mechanismu. Napfiíklad v oblasti kolství, kdy by obec, která nemá kolu, pfiispívala sousední obci na Ïáka jistou pau ální ãástkou. Úplnû bych také odboural dotace. Jejich rozdûlování je neprûhledné, funguje na základû známostí. )) Josef Daněk Valašská Polanka K tomu, aby bylo rozpoãtové urãení daní pfiínosem pro venkov, je nutné vyfie it, jak hustá má b t síè kolsk ch, zdravotnick ch a jin ch zafiízení. Stát pak bude podporovat pouze ta zafiízení, která budou v této síti. Jinak si je obec bude udrïovat v chodu pouze za své prostfiedky. )) Pavel Vejrosta Nedvědice SníÏil bych váhu kritéria v mûry katastru. Zavedl bych kritérium hodnoty nemovitého obecního majetku a váhu tohoto kritéria naopak postavit velmi dominantnû. Zohlednil bych také poãet rekreaãních chat, chalup a ubytovacích kapacit. DÛleÏitá by mûla b t také náv tûvnost sídla. Mûla by se vytvofiit turistická pásma. CRA_Wimax_268x185_brno.indd 1 10/8/09 11:32 AM

4 LISTOPAD 2009 STRANA 4 PRODEJ OBECNÍCH DOMŮ )) městské byty )) Hlučín Cena: 8 tisíc korun za m 2 (480 tisíc korun za byt) Kolik: asi 200 bytů v ulici Dukelská Domy jsou ve patném technickém stavu. NájemníkÛm vadí nedofie ené majetkové vztahy a rozdílná cena oproti minulosti. ObyvatelÛm se také nelíbí, Ïe se bezplatnû podíleli na jejich v stavbû a teì by mûli za byty platit radnici. )) Frýdek-Místek Cena: 5500 korun za m 2 (330 tisíc korun za byt) Před rokem 1992 vlastnilo město 6700 bytů. Dnes jich vlastní Do roku 2010 jich chce mít Zastupitelé odsouhlasili prodej cel ch domû. Zatím nenastal pfiípad, Ïe by nájemníci nemûli o koupi domu zájem. Co město, to jiná privatizace MNOHÁ OKRESNÍ MĚSTA SE ROZHODLA PRODAT VĚTŠINU SVÝCH BYTŮ. V KAŽDÉM REGIONU VYMYSLELI JINÝ SYSTÉM. Veronika Hrdá Jen si to pfiedstavte: Ïijete v bytû v hodonínské Brandlovû ulici, za kter jste zaplatili 1,2 milionu korun. Vá soused má podobné bydlení za dvû stû tisíc korun. Jak je to moïné? Koupil si byt od mûsta, zatímco vy jste nakupovali pfies realitní kanceláfi na volném trhu. PfiestoÏe vût ina mûst uï pfiistoupila na v poãet cen podle ceny obvyklé tedy trïní, vedení radnic zohledàuje ãasto zanedban technick stav domû. Od nov ch majitelû pak oãekávají, Ïe zaãnou do svého majetku investovat. Navíc se ãasto chtûjí pfiizpûsobit lidem, ktefií Ïijí v nájmu nûkolik desítek let a na byt za klasickou cenu by nemûli, vysvûtluje jihomoravsk radní Pavel Bfieza, kter se bytovou problematikou zab vá. Napfiíklad v Hodonínû proto rozli ují mezi starousedlíky a nov mi nájemci. Ti za nemovitost zaplatí edesát procent z trïní ceny, zatímco druhá skupina dvacet. Vût ina okresních mûst se rozhodla prodat vût inu svûfien ch bytû. Peníze pak radûji investuje do oprav chodníkû, silnic nebo zvelebování ulic. Zatímco nûkterá mûsta si najala realitní kanceláfie, které mají za úkol prodat byty podle schválen ch pravidel, jiná zaúkolovala své úfiedníky nebo mûstské firmy. Dal í rozdíl je také v systému prodeje. Nûkterá mûsta prodávají celé domy, jiná nabídla nájemníkûm pouze byty. Prodej bytû zaji Èuje správce bytového fondu Mûstská bytová správa. Tento systém prodeje je pomûrnû pracn pfii pfiípravû, ale je v hodn pro kupující. Navíc prodávající nemá problém s vefiejnou podporou, vysvûtlila hodonínská mluvãí Petra Kotásková. PfiestoÏe se vedení nûkter ch mûst rozhodlo delegovat prodej na realitní kanceláfie, neznamená to, Ïe by chtûlo získat co nejvíce penûz. Napfiíklad v Karviné letos vypukla jedna z nejvût ích privatizací. Dnes máme okolo 8000 bytû. Do dvou let jich chceme prodat asi est tisíc, )) předkupní právo Předkupní právo je dané ze zákona. Vztahuje se na byt, ale ne na nemovitost. Pokud se tedy města rozhodnou prodat celý dům, nemusí brát ohled na nájemníky. potvrdila mluvãí karvinské radnice árka Schwiderová. ZájemcÛm pfiitom nabízejí metr ãtvereãní za symbolick ch 2000 korun. edesátimetrov mûstsk byt tak vyjde na 120 tisíc korun. Pro srovnání: na trhu se karvinské byty prodávají v prûmûru za 8500 korun. O prodej se stará firma Isa Consult, která si vezme 6,5 procent z v tûïku. Pokud se jí podafií prodat v echny byty, získá na provizích témûfi 55 milionû korun. Naopak ve Fr dku-místku se rozhodli prodávat celé domy. V hodou prodeje do podílového spoluvlastnictví je, Ïe mûsto prodá cel dûm najednou a nezûstává spoluvlastníkem domu. Nenastal pfiípad, Ïe by obytn dûm nájemci bytû nekoupili, pochvaluje si systém mluvãí fr deckomístecké radnice Jana Matûjíková. Stejn systém se vyplatil i v Brnû. )) Karviná Cena: 2000 korun za m 2 (120 tisíc korun za byt) Radnice vypsala výběrové řízení, ve kterém hledala realitní kancelář. Firma Isa Consult si vezme 6,5 procent z v tûïku. Tedy témûfi 55 milionû korun. Radnice chce do dvou let prodat více neï est tisíc bytû. )) Kopřivnice Cena: 2800 korun za m 2 (168 tisíc korun za byt) Systém: Tržní odhad snížen o 60 procent násobeného koeficientem prodeje ve výši 0,7. Město prodává celé domy. Z pûvodních 1281 bytû si mûsto chce ponechat 855 bytû. Do roku 2010 chce mûsto prodat je tû 137 bytû. Prodej zaji Èuje realitní kanceláfi. Ta byty nejen prodává, ale pomáhá nájemníkûm se zakládáním druïstev a s dal ími formalitami. )) Hodonín Cena: průměrně 240 tisíc korun za byt. Mûsto uï prodalo témûfi osmdesát procent svého bytového fondu. Ve svém bydlí uï více neï 3300 Hodonínsk ch. Dal ích 412 bvtû je tû nabídne radnice k prodeji. Mûsto si pak ponechá 446 bytû. )) Slavkov u Brna Město prodává jednotlivé byty. Cena: až 15 tisíc korun za m 2 ( korun za byt) Mûsto prodává jen v tûch domech, které opravilo. Nájemníci se zaãali boufiit poté, co vedení radnice oznámilo nabídkovou cenu. Ta se blíïí témûfi cenû trïní. Radnice se zavázala, Ïe neprodá byty tfietím osobám. )) Brno-Královo Pole Městská část se rozhodla privatizovat byty, ale měla vůči magistrátu dluh 2200 korun. KvÛli tomu nûkolik mûsícû nájemníci platili nejen hypotéku, ale i nájem. Poznámka: cena platí pro byt o výměře 60 m 2. KOUPIT, NEBO PLATIT NÁJEM? Obyvatelé městských domů začali slyšet na to, že nájem v obecních bytech poroste k téměř tržní ceně, zatímco jejich byty jsou na prodej za nižší cenu, než nabízejí realitní kanceláře. FOTO: Jiří Sláma Prodej domů v Brně se rozjel až po roce Brno Druhá vlna privatizace vypukla v Brnû pfied dvûma lety. Mûsto se rozhodlo prodat více neï pût set domû, ve kter ch Ïije více neï deset tisíc rodin. Brno za byty mûïe utrïit aï ãtyfii miliardy korun. Prodej máme uï z poloviny za sebou. Do roku 2011 chceme mít domy prodané, uvedl námûstek brnûnského primátora Oliver Pospí il, kter je za privatizaci odpovûdn. Nájemníci zpoãátku nemûli o domy pfiíli velk zájem. Po roce fungování se situace otoãila. V jednotliv ch domech se UTRŽIT VÍC PENĚZ, NEBO DODRŽET SLIB? VEDENÍ OSTRAVSKÉ MĚSTSKÉ ČÁSTI MARIÁNSKÉ HORY- HULVÁKY SE ROZHODLO PRO LEPŠÍ BYZNYS. Nájemníci v Ostravě: Starostka nedodržela slib Veronika Hrdá Ostrava Paní Jana z ostravské ulice 28. fiíjna se uï nemohla dívat na staré radiátory v mûstském bytû, kde bydlí patnáct let. A tak si je vymûnila na vlastní náklady. Mûla k tomu dûvod. Starostka mûstské ãásti Mariánské Hory-Hulváky Liana Janáãková (Nez.) totiï nájemcûm letos v dubnu slíbila, Ïe nájemníkûm dûm prodá. lidé domluvili na spoleãném postupu, zaloïili druïstva a poïádali o prodej. Obyvatelé mûstsk ch domû totiï zaãali sly et na to, Ïe nájem v obecních bytech poroste k témûfi trïní cenû, zatímco jejich byty jsou na prodej za niï í cenu, neï je na trhu. V prûmûru se kupní cena pohybuje u panelového domu kolem sedmi tisíc korun, u cihlového korun. PrÛmûrn byt v panelovém domû, kter má edesát metrû ãtvereãních, tak stojí pfiibliïnû 420 tisíc korun. Podobn byt ve zdûném domû stojí prûmûrnû pûl milionu. (hrd) A teì jsem pfii la nejen o peníze, ale nikdo neví, jestli nepfiijdu i o stfiechu nad hlavou, kroutí hlavou paní Jana. Radnice se totiï rozhodla místo nájemníkûm dûm prodat místnímu podnikateli Simonu Pelikánovi. Pfiitom na jafie prodej domu nájemníkûm radnice slíbila pokud splní ãtyfii podmínky. KdyÏ v létû obyvatelé pfii li s tím, Ïe v e dodrïeli, vedení mûstské ãásti jejich nabídku odmítlo. Prodali jsme dûm tfietí osobû. Nov majitel nabídl o osm set tisíc korun více, neï dali na stûl nájemníci, uvedl místostarosta ostravské mûstské ãásti Mariánské Hory-Hulváky Jifií Boháã. Radnice tak prodala dvaatfiicet bytû za jedenáct milionû korun. Jeden byt nového majitele stál témûfi 350 tisíc korun. Realitní kanceláfie pfiitom nabízejí dvoupokojové byty v podobné lokalitû za milion korun. Jak se privatizuje v Brnû 1. Kdo mûïe dûm koupit DÛm mohou koupit pouze platící nájemci v pfiípadû, Ïe se dohodne minimálnû nadpoloviãní vût ina obyvatel jednotliv ch bytû. 2. Vefiejná podpora Poskytnutá sleva nesmí pfiesáhnout pût a pûl milionû korun. Této ãástky lze snadno dosáhnout u velk ch domû. Proto se musí nájemníci zavázat k tomu, Ïe zaloïí druïstvo, které pak nechají do pûl roku rozpadnout. 3. Zmûna v poãtu ceny Dfiíve se cena vypoãítávala z v nosû nájemného. V takové cenû se pak neodráïel technick stav domu ani lokalita, ve které stojí. Nová pravidla proto s tûmito aspekty poãítají. Nûktefií lidé se tak doãkali zlevnûní, jiní zdraïení. V prûmûru se ale ceny v raznû nemûnily. 4. Slevy Nájemníci mají moïnost uplatnit odpoãet slev. Prvních dvacet procent se odeãte z ceny domu v pfiípadû, Ïe kupující sloïí peníze pfied podpisem kupní smlouvy. Cena domu mûïe b t aï o ãtyfiicet procent men í v pfiípadû, Ïe se nov majitel rozhodne dûm opravovat a spravovat. )) hulvácký prodej Liana Janáčková starostka Starostka Liana Janáčková slíbila, že prodá obecní byty nájemníkům, pokud splní čtyři podmínky. Například museli zaplatit odhad ceny nemovitosti, založit družstvo a nemít vůči radnici žádný dluh. Nakonec dům zastupitelé prodali místnímu podnikateli, který nad nájemníky zvítězil o osm set tisíc korun vyšší nabídkou. Podle nûkter ch zastupitelû se pfiitom radnice nechovala k nájemníkûm férovû. Nejen Ïe bylo po lapané pfiedkupní právo. Navíc se vedení mûstské ãásti ani nepodivilo nad tím, Ïe nov majitel získal od úfiedníkû znalecké posudky, které si nechali nájemníci zpracovat. Pro Pelikána pak nebylo sloïité nabídnout vy í cenu, kdyï vûdûl, kolik nabízí druhá strana, upozoràuje opoziãní zastupitel Radomír Michniak (ODS). Na popud nájemníkû se pfiípadem zab val i primátor Ostravy Petr Kajnar. Podle nûj ale samotn prodej nebyl v rozporu se zákonem. Zjistili jsme, Ïe zastupitelé se na mimofiádném zasedání zastupitelstva dopustili nûkter ch procesních nedostatkû. V samotném prodeji ale radnice nepochybila, uvedl Kajnar.

5 LISTOPAD 2009 STRANA 5 AUTA V ULICÍCH Zaparkovat? Stále větší problém NEKONEČNÉ HLEDÁNÍ VOLNÉHO MÍSTA. TAK POPISUJÍ ŘIDIČI PROCES PARKOVÁNÍ V CENTRECH A NA SÍDLIŠTÍCH VĚTŠINY MĚST. Znojmo Zlep it dopravní situaci ve mûstû, sníïit poãet patnû zaparkovan ch aut a eliminovat dlouhodobé parkování v centru mûsta. To si od nového parkovacího systému slibuje znojemská radnice, která vybudováním systému povûfiila na základû vefiejné soutûïe soukromou firmu Versia Holding. )) jak na to Hana Nečasová Napfiíklad v Ostravû chybí tfiicet tisíc parkovacích míst. Proto mûsto pfied sedmi lety zavedlo pro parkování v centru karty pro obãany a pro firmy. To ale fie í problémy jen zãásti, uvedla ostravská tisková mluvãí Andrea Vojkovská. Poãet parkovacích míst v ak roste pomalu. Tempo se odvíjí od mnoïství penûz v rozpoãtu mûsta, coï není jiï del í dobu na poïadované úrovni. Nechali jsme si zpracovat studii, ze které vypl vá, Ïe pokrytí poptávky po parkovacích místech by stálo ãtyfii miliardy korun, dodala Vojkovská. Jihlava: Koncesní řízení Cestou koncesního fiízení, kdy parkovací dûm postaví a bude provozovat soukrom investor, se vydali v Jihlavû. Mûsto tak nebude zatíïené investicí nebo nutností brát si úvûr. Odhadované náklady jsou 120 aï 150 milionû korun, uvedl tiskov mluvãí Jihlavy Radek Tulis. Parkovací dûm bude mít kapacitu 400 vozidel a první auta by v nûm mohla zaparkovat na konci roku S nedostatkem parkovacích míst bojují také v Opavû. Pro potfieby centra vybudovalo mûsto parkovací dûm, kde mohou na první dvû hodiny fiidiãi zaparkovat svá auta za pouh ch pût korun za hodinu. STÁLE MÁLO MÍST Problém s nedostatkem míst neřeší snad jen v Kroměříži. Tam dokonce občané sepsali petici proti vzniku parkoviště na úkor zeleně. Foto: Jiří Sláma Kromû toho upravilo mûsto nûkteré ulice na jednosmûrky, takïe auta mohou parkovat na jedné stranû silnice. Soustfiedili jmse také v echny úfiady státní správy z rûzn ch míst v centru do nového úfiedního kampusu mimo centrum a s velk m parkovi tûm, uvedl opavsk mluvãí Jan indler. KvÛli nedostatku parkovacích míst zaãali za stání v centru platit letos i fiidiãi v Bruntále. A pomûrnû v raznû to pomohlo. Díky v nosûm z placeného parkování letos navíc opravíme plochy hned vedle námûstí, kde vznikne sedmaãtyfiicet parkovacích míst, fiekl mluvãí bruntálské radnice Jifií Ondrá ek. Nedostatek parkovacích míst naopak netrápí KromûfiíÏ. Zato v ak musí mûsto fie it jejich nerovnomûrné rozmístûní. Ve Znojmě vybudují nový parkovací systém investiční náklady: 130 milionů Kč provoz parkovišť s různým typem parkování instalace moderních parkovacích automatů závorové systémy parkovací dům se 128 místy Souãástí projektu je provoz parkovi È s rûzn m typem parkování, instalace nov ch moderních parkovacích automatû a instalace závorov ch systémû na parkovi tû pro dlouhodobé parkování, uvedla mluvãí spoleãnosti Alexandra Kostfiicová. Kromû toho vznikne v ulici Jana Palacha men í parkovací dûm se 128 místy. Investice na vybudování systému v prvních dvou letech pfiev í tfiicet milionû korun a pfiedpokládá se, Ïe za tfiicet let provozu dosáhnou investiãní náklady aï sto milionû korun. Termín zahájení budování první etapy se kvûli odvolání vylouãeného úãastníka tendru posunul z ãervna 2009 témûfi o pûl roku. Doufáme, Ïe budeme moci zahájit práce zaãátkem roku 2010, fiekla Kostfiicová. (haa) Lidé chtûjí parkovat pokud moïno pfied vchodem svého domu, coï je zejména v centru mûsta ãi na sídli tích nemoïné, uvedl tiskov mluvãí KromûfiíÏe Pavel Zrna. Zpět na kola To, Ïe fie ení vût inou není jednoduché, ukázalo napfiíklad dûní kolem petice za roz ífiení poãtu parkovacích míst, kterou pfied dvûma lety sepsala ãást obãanû ze sídli tû Bûlidla. Na jejich v zvu mûsto nechalo vypracovat studii, která ov em podnítila jinou ãást obyvatel stejného sídli tû k sepsání druhé petice, tentokrát proti roz ífiení poãtu parkovacích míst. Nelíbilo se jim, Ïe ãást navrïen ch parkovacích míst by musela vzniknout na úkor zelenû, fiekl Zrna. KromûfiíÏská radnice nakonec vybudovala kompromisních ãtyfiicet parkovacích míst a poskytla dotované parkování v kryt ch garáïích. Problémy s parkováním tam v ak pfietrvávají, dodal Zrna. e ení k vylep ení problémû s parkováním ve mûstech je kromû budování nákladn ch nadzemních a podzemích parkovi È podle Jindfiicha Friãe z Centra dopravního v zkumu nûkolik. Lidé by se mûli vrátit k MHD nebo cyklistice, pokud jezdí autem, mûlo by v nûm jezdit více lidí. Mûsta by zase mûla budovat systémy záchytn ch parkovi È na okrajích mûsta s návazností na vefiejnou dopravu, uvedl Friã. Jak to fie í v jin ch mûstech Olomouc Mûsto plánuje pfií tí rok vybudovat 130 parkovacích míst v mûstské ãásti Nové Sady a vytipuje dal í drobné plochy. Dal í parkovací místa by mûli nabídnout také soukromí investofii v polyfunkãním domû v ulici Hynaisova a relaxaãním centru antovka. KromûfiíÏ Na místû b valého vojenského nástupi tû buduje mûsto po odchodu armády nové Hanácké námûstí poãítá se se stovkou nov ch parkovacích míst. Mûsto také plánuje roz ífiení parkovacích míst na sídli ti Zachar. Karviná V roce 2012 zaãne slovensk developer stavût multifunkãní centrum s byty a obchody. Nabídne také parkování zdarma. Bfieclav Mûsto fie í parkování ve spolupráci se soukromou firmou, která spravuje chod zóny placeného stání a která v rámci mandátní smlouvy investuje pfií tí rok do roz ífiení parkovací plochy u polikliniky a do v stavby nového parkovi tû na sídli ti Valtická. Fr dek-místek Letos mûsto vybudovalo mimo jiné 56 stání v ulici V. Nezvala a 36 stání v ulici Fibichova. Dal í místa postupnû pfiib vají v rámci revitalizace ulice 8. pû ího pluku, kde vznikne aï 300 parkovacích míst. )) ve zkratce Bruntál má nový park Bruntál Procházky v Bruntále budou zase o nûco pfiíjemnûj í. Bruntál- tí zde totiï tento mûsíc dokonãili rekonstrukci mûstského parku. Projekt je unikátní zejména tím, Ïe na nûj vedení radnice získalo peníze spoleãnû s partnersk m polsk m mûstem Prudnik. Mûsta uspûla se sv m spoleãn m projektem, na jehoï realizaci získala dotaci z Evropské unie ve v i témûfi 1,8 milionû euro, uvedl mluvãí bruntálské radnice Jifií Ondrá ek. Mûstu Bruntál pfiipadne z uvedené celkové sumy pfiibliïnû ãtrnáct milionû korun, coï pfiedstavuje devadesát procent celkov ch nákladû bruntálské ãásti projektu. Obyvatelé nechtějí bioplynovou stanici Otrokovice V Otrokovicích nechtûjí mít bioplynovou stanici v areálu teplárny. Firma Biosolar se tak bude muset zfiejmû smífiit s tím, Ïe její investici budou stát v cestû nejen podpisy nespokojen ch obãanû, ale i radních. Ti totiï poslali na krajsk úfiad dopis, ve kterém upozoràují na nedostatky v dokumentaci EIA a dûraznû nesouhlasí se schválením takového materiálu. Nová bioplynová stanice by mûla podle plánû investora zpracovávat dvacet tisíc tun praseãí kejdy a padesát tisíc tun kukufiiãné siláïe roãnû. České dráhy opraví nádražní budovy Morava âeské dráhy opraví do konce pfií tího roku vytipovaná nádraïí. Chtûjí investovat témûfi 250 milionû korun. Nejvût í a nejzásadnûj í opravy se chystají na nádraïích v Telãi, Bfieclavi, Moravském Krumlovû a Letovicích. Dokonãují se projekty na rekonstrukce budov ve Îìáru nad Sázavou a Chrlicích u Brna, kde by mûly b t práce zahájeny je tû v leto ním roce. Dráhy budou také modernizovat nádraïní haly v Hole ovû, Bojkovicích, Olomouci, Ostravû, Jeseníku nebo Fr dlantu nad Ostravicí. Evropské peníze získají dopředu Moravskoslezsko Faktury vám zaplatíme ihned. UÏ nebudete muset evropské projekty hradit ze svého. Takov je vzkaz Regionální rady Moravskoslezsko v em ÏadatelÛm. Podmínkou provedení platby je pfiednostní uhrazení pfiíjemcova podílu spolufinancování na speciální úãet. Regionální rada Moravskoslezsko následnû pfievede ãást penûz z vefiejn ch zdrojû a banka provede platbu celé ãástky faktury pfiímo na úãet dodavatele, uvedl David Sventek, fieditel Úfiadu Regionální rady Moravskoslezsko. OPD Lépe se vám pojede Prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) jsou z fondů EU čerpány prostředky na zkvalitňování naší dopravní infrastruktury. Například v Kroměříži byla z OPD financována modernizace tamější železniční stanice. Díky projektu MODERNIZACE ŽST. KROMĚŘÍŽ vzniklo komfortní, bezpečné a bezbariérové nádraží s novým ostrovním nástupištěm, moderním informačním systémem a kvalitním osvětlením. Cestující tak mohou nastupovat a vystupovat mnohem pohodlněji a bezpečněji. Došlo také ke zvýšení technické úrovně sdělovacích a zabezpečovacích zařízení. Nové uspořádání kolejiště přispělo i ke zlepšení bezpečnosti v okolí stanice a díky účinným protihlukovým opatřením se snížila hluková zátěž obyvatel žijících poblíž. inz_morhospodarstvi_268x90.indd :09:39

6 LISTOPAD 2009 STRANA 6 DEREGULACE NÁJEMNÉHO Města zdražují nájemné až o polovinu Kde regulace konãí v roce 2010 Kde regulace konãí v roce nárûst cen Kã/m 2 Kã/m 2 % Blansko 30 56/39 26,8 Bruntál 23,96 26,02 35,94 38,05 48** Bfieclav 35, ,7 Fr dek-místek 32,64 50,02/40 22,5 Havífiov 31,80 50,02/37,52 17,9 HavlíãkÛv Brod 34,69 49,46 42,6 Hodonín 35,52 56/42 18,2 Jeseník 28,36 41,20 45,3 Karviná 31,80 50,02/36,43 14,6 KromûfiíÏ 36, ,6 Opava 32,95 50,02 51, nárûst cen Kã/m 2 Kã/m 2 % Ostrava 34,60 50,02* 44,6 Pelhfiimov 34,67 49,46 42,7 Prostûjov 31, ,7 Pfierov ,5 umperk 31, ,4 Tfiebíã 34,82 49,46 42 Uherské Hradi tû ,22** Vsetín 36, ,9 Vy kov 35,47 56/44,80 28,5 Znojmo 35,52 35,52 0 Îìár nad Sázavou 42,20 49,46 36** maximum v roce BRNO Lí eà 45,85 50,40 92,5 Kohoutovice 38 43,50 92,5 Bystrc ,5 Kr. Pole 66,90 79,30 111,20 JIHLAVA 43,39 51,72 73,42 OLOMOUC 52 61,34 82 ZLÍN 54,12 62,78 84,53 / ãíslo za lomítkem znamená nájemné po uplatnûní slevy * est ostravsk ch obvodû bude z této ãástky poskytovat slevy za podmínek odsouhlasen ch jednotliv mi mûstsk mi obvody ** prûmûrné zv ení Lidé v obecních domech zaplatí méně než na trhu s byty OBYVATELÉ BYTŮ S REGULOVANÝM NÁJEMNÝM BUDOU MUSET PŘÍŠTÍ ROK SÁHNOUT HLOUBĚJI DO KAPSY. VĚTŠINA MĚST SE TOTIŽ ROZHODLA VYUŽÍT POSLEDNÍ MOŽNOSTI KE ZVÝŠENÍ NÁJEMNÉHO. Hana Nečasová Maximální nájemné budou od ledna platit nájemníci vût iny obecních bytû. Pfievládla obava, Ïe s nájmy zase po dlouhou dobu mûsta nebudou moci h bat, uvedl tajemník bfieclavského mûstského úfiadu Dalibor Nedûla. Kromû Bfieclavi tak stanovili nejvy í moïné ceny napfiíklad také v Tfiebíãi, umperku, Jihlavû ãi Olomouci. Nájemné jsme nav ili ze dvou dûvodû aby se zmen il rozdíl mezi trïním a regulovan m nájemn m, kter je v trïním hospodáfiství dlouhodobû neudrïiteln, a také abychom získali více penûz na údrïbu a rekonstrukci obytn ch domû v majetku mûsta, uvedl námûstek olomouckého primátora Ladislav nevajs. Jak se stanovuje nájemné? Cílové nájemné (tj. ãástku, kterou budou nájemníci platit po skonãení deregulace) stejnû jako maximální moïné nav ení nájmu na pfií tí rok stanovuje na základû údajû ministerstva financí ministerstvo pro místní rozvoj. Nov v mûr nájemného na rok 2010 si mohou nájemníci snadno zkontrolovat pomocí kalkulaãky, která je k dispozici na stránkách ministerstva pro místní rozvoj. Pokud po skonãení deregulace nedojde k dohodû mezi pronajímatelem a nájemcem pfii stanovení nové v e nájmu, bude rozhodovat soud, kter urãí tzv. v místû obvyklé nájemné. Na nûkter ch radnicích, jako napfiíklad v Jeseníku nebo ve Vsetínû, zákonem povolená maxima nevyuïili. Nav ení o více neï dvacet korun na metr ãtvereãní by pro nájemníky pfiedstavovalo mûsíãní nárûst minimálnû est aï osm set korun. V tûchto bytech Ïijí pfieváïnû sociálnû znev hodnûné rodiny, proto se radní shodli na ãástce 50 korun místo 57,50 za metr ãtvereãní, vysvûtlila vsetínská starostka Kvûtoslava Othová. V jin ch mûstech zase sice vyuïili moïnost stanovit maximální nájem, ale z ãinïe pak nájemníkûm nabízejí slevy. Vzhledem k ekonomické situaci obyvatel a vysoké nezamûstnanosti se radní rozhodli o poskytnutí dvacetiprocentní slevy na rok 2010, uvedla fr decko-místecká mluvãí Jana Matûjíková. Slevy nabízí také napfiíklad Karviná ãi Blansko. Bfieclavská radnice zase dala kaïdému nájemníkovi anci koupit si byt za zlomek trïní ceny metr ãtvereãní asi za tfii a pûl tisíce korun. Cena prûmûrného bytu tak vychází asi na dvû stû aï tfii sta tisíc korun, coï je minimálnû pûtkrát ménû neï trïní cena starého bytu v Bfieclavi, uvedl tajemník Dalibor Nedûla. Nabídky podle nûj zatím vyuïilo témûfi nájemníkû a mûstu tak zbylo jen asi 250 bytû. Ti, ktefií nabídku odkoupit byt nevyuïili, se budou muset smífiit se zv en m nájemn m, dodal Nedûla. Zatímco deregulace konãí pro vût inu mûst pfií tím rokem, v moravsk ch krajsk ch mûstech kromû Ostravy se nájmy uvolní aï v roce Nájemné v tûchto lokalitách pfiesáhlo ãástku 40 korun za metr ãtvereãní a jednorázové nav ení na cílové nájemné by znamenalo vysoké sociální zatíïení nájemníkû, vysvûtlil Pavel Rakou, fieditel odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj. Neplatičů ubývá. Taky díky důslednému vymáhání a soudům. POČET LIDÍ, KTEŘÍ BUDOU MÍT PROBLÉM ZAPLATIT NÁJEM, PODLE SDRUŽENÍ NÁJEMNÍKŮ OD NOVÉHO ROKU PŘIBUDE. UŽ TEĎ MÁ PRÝ S PLACENÍM NÁJEMNÉHO PROBLÉMY VÍCE NEŽ 171 TISÍC DOMÁCNOSTÍ. Podklady ministerstva financí, na základû kter ch se vytváfií cílové hodnoty nájemného, nejsou podle zástupcû nájemníkû vûrohodné. Vycházejí z nedostateãného mnoïství dat a navíc jsou omezena na segment dat z prodejû realitních kanceláfií pro úzkou horní pfiíjmovou vrstvu spoleãnosti. Zdražujeme, abychom mohli opravovat zdevastované domy Jaroslav Horák náměstek primátora Opavy Opava Ze tfiiatfiiceti na padesát korun za metr ãtvereãní. Témûfi dvaapadesátniprocentní nav ení nájemného ãeká obyvatele obecních domû v Opavû. U dvoupokojového bytu v centru mûsta to znamená zdraïení nájemného z korun na korun, tedy témûfi o tisícovku. Vím, Ïe pro nûkoho to mûïe b t mnoho, trïní nájemné je v ak mnohonásobnû vy í, fiíká námûstek opavského primátora Jaroslav Horák. Proã se mûsto rozhodlo zv it nájemné o maximální moïnou ãástku? Jedním z hlavních dûvodû jsou náklady na opravy bytû a domû, které Vzniká tak fale né vûdomí o cenách, fiíká Pavel Bfieza, pfiedseda krajské organizace SdruÏení nájemníkû v Brnû. Podle vût iny mûst v ak zatím dluïná ãástka za nájemné postupnû klesá. Za poslední dobu se morálka nájemníkû zlep ila. Jednak díky systematické práci domovní správy, ale také díky rychlej ímu jednání soudû, které ãasto vedlo k vystûhování problémového nájemníka, fiíká bfieclavsk tajemník Dalibor Nedûla. NeplatiãÛ ub vá, potvrzuje znojemská tisková mluvãí Denisa ipo ová. Hlavním dûvodem je podle ní dûsledné vymáhání pohledávek. Zatímco na konci roku 2006 byly dluhy na nájemném asi osm a pûl milionu korun, na konci minulého roku byly o dva miliony niï í, dodala ipo ová. (haa) jsou v Opavû opravdu vysoké, a nájemné na jejich pokrytí zdaleka nestaãí. Kromû toho se snaïíme stáhnout rozdíl mezi trïním a regulovan m nájemn m. V Opavû jsou trïní ceny o 62 procent vy í, coï je i v porovnání s jin mi mûsty obrovsk rozdíl. Kam budete peníze ze zv eného nájemného investovat? Mûsto má v majetku asi 600 bytû, z nichï vût ina nutnû potfiebuje nová okna, fasády ãi jiné opravy. Renovujeme postupnû, zatím vlastnû jen hasíme ty nejvût í problémy. Zv ení nájemného nám ãásteãnû pomûïe tento postup urychlit. Neobáváte se zv ení poãtu dluïníkû? Myslím, Ïe k tomu nedojde. Nájemníci, jejichï náklady na bydlení pfiesáhnou tfiicet procent mají nárok na pfiíspûvek na bydlení. V katastrofick ch pfiípadech mûïe pomoci i mûsto. Kolik dluží nájemníci moravským městům mûsto poãet bytû kolik nájemníci dluïí Brno-stfied mil. Bruntál ,9 mil. Fr dek-místek ,5 mil. Olomouc ,5 mil. Hodonín 870 7,5 mil. Znojmo ,5 mil. Blansko mil. Tfiebíã 570 4,5 mil. Brno-Kohoutovice mil. Jeseník 450 2,1 mil. Îìár n. Sázavou 534 1, 75 mil. Opava 610 1,3 mil. Pelhfiimov tis. Cenu nezvýšíme kvůli krizi. Lidé by na to neměli Petr Nezveda starosta Znojma Znojmo Obyvatelé obecních bytû ve Znojmû zaplatí pfií tí rok za nájemné stejnû jako letos. Cena za metr ãtvereãní tak zûstane na estatfiiceti korunách. Nájemné se pfiitom dûchodcûm a nûkter m sociálnû slab m nezvy ovalo ani letos, fiíká starosta Znojma Petr Nezveda. Proã se mûsto rozhodlo nájemné vûbec nezvy ovat? Znojmo uï na poãátku tohoto roku rozhodlo, Ïe pro rok 2010 nájemné zvy- ovat nebude. Hlavním dûvodem byla souãasná ekonomická krize, která doléhá nejen na firmy ãi nadnárodní podniky, ale i na bûïné obyvatele, pro které by skokové nav ení nájemného mohlo znamenat velk zásah do rodinn ch rozpoãtû. Nechtûli jsme prohlubovat uï tak sloïitou situaci. Nebudou Znojmu peníze, které by mohlo získat zv ením nájemného, chybût? V echny peníze investujeme zpût do oprav bytû a domû. V této oblasti podle odhadû uï nyní chybí asi jedna miliarda korun. Patnáct milionû korun, které bychom získali zv - ením nájemného, by situaci nevyfie ilo. Jaká je asi trïní cena u srovnateln ch bytû ve va em mûstû? TrÏní cena je asi tfiikrát vy í. Pfied dvûma lety jsme zvy ovali nájemné na maximální moïnou míru, teì nás ale ve srovnávání cen zastavila krize. (haa) )) byty ve zkratce Více peněz na příspěvek V souvislosti s deregulací také ministerstvo práce a sociálních vûcí poãítá s tím, Ïe na pfiíspûvky na bydlení bude v pfií tím roce zapotfiebí více penûz. Proto v návrhu státního rozpoãtu 2010 poãítalo s nav ením prostfiedkû, a to ve srovnání s leto ním rokem o 600 milionû korun, uvedla mluvãí ministerstva práce a sociálních vûcí tûpánka Filipová. V návrhu rozpoãtu tak ministerstvo poãítá s 2,7 miliardami korun. Dotace na sociální byty odstartovaly Od zaãátku listopadu jsou dostupné dotace na v stavbu sociálního nájemního bydlení. Byty postavené pomocí této dotace jsou urãeny domácnostem s nízk mi pfiíjmy, zdravotnû postiïen m a seniorûm, na které má deregulace nájemného nejvût í dopad, uvedl fieditel odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj Pavel Rakou. Státní fond rozvoje bydlení pfiijímá Ïádosti od 15. fiíjna a zatím byl poïádán o podporu v stavby na 124 sociálních bytû. Největší investice do bytového fondu Ostravsko Investovat tfii miliardy korun do oprav bytového fondu plánuje v následujících tfiech letech realitní skupina RPG Real Estate. Za posledních pût let modernizací pro ly tisíce bytû. Nyní se zamûfiujeme na komplexní regenerace cel ch blokû, uvedl generální fieditel Tony Aksich. RPG Real Estate je zapojena do realizace Integrovan ch plánû rozvoje mûst v Karviné a Orlové, kde se spolu s mûsty podílí na regeneraci sociálnû vylouãen ch lokalit, a to zãásti i s vyuïitím dotací z fondû EU.

7 LISTOPAD 2009 STRANA 7 AKTUÁLNĚ KB: Úvěry od obcí vzrostly o dvacet pět procent Protest zemědělců: Ceny mléka nás zničí OBCE A MĚSTA JSOU PRO BANKY STÁLE LUKRATIVNÍMI KLIENTY. POTVRZUJÍ TO I STATISTIKY KOMERČNÍ BANKY. SAMOSPRÁVY I PŘES VÝPADEK PŘÍJMŮ DOKÁŽOU SPLÁCET, CO SI PŮJČILY. Jaké jsou va e prognózy makroekonomického v voje pro v voj financí ve vefiejném sektoru pro následující rok? Odhady ekonomického v voje se v souãasné dobû v raznû odli ují. Komerãní banka v tuto chvíli poãítá pro rok 2010 s rûstem ekonomiky o 1,3 procenta. To je srovnatelné s pohledem âeské národní banky, která pfiedpokládá 1,4 procenta. Pesimistiãtûj í je naopak prognóza ministerstva financí, která poãítá s rûstem pouze o 0,3 procenta. Z toho vypl vá, Ïe plán rozpoãtu na rok 2010 z dílny ministerstva financí je tentokráte zaloïen na velmi konzervativních pfiedpokladech. Jak by ovlivnil vefiejné rozpoãty vá scénáfi? Pokud by se naplnil ná optimistiãtûj í scénáfi, znamenalo by to dodateãn ch zhruba deset miliard korun na pfiíjmové stranû, a tedy o to niï í deficit ve srovnání s plánem ministerstva financí. Vefiejné finance v ak i tak budou hospodafiit se schodkem, státní zadluïení se tedy bude nadále zvy ovat. OvlivÀuje hospodáfiská recese schopnost splácení úvûrû samospráv? Subjekty z vefiejného sektoru patfií mezi nejvzornûj í klienty banky a jejich disciplína pfii splácení úvûrû zûstává i pfies nepfiíznivou ekonomickou situaci dobrá. Poãty ohroïen ch úvûrû jsou v tomto segmentu naprosto marginální. Bûhem posledního roku jejich poãet dokonce klesl. Obrací se na vás obce s Ïádostí o upravení splátek? Obce se na banku témûfi neobrací, a to i pfies pokles jejich pfiíjmû. Pfiedpokládáme, Ïe dûvodem je obezfietn pfiístup k úvûrovému finacování a nastavení dluhové sluïby v minul ch letech. Zaznamenali jste pokles Ïádostí o úvûry ze strany obcí a mûst? V loàském a leto ním roce poptávka po financování v raznû vzrostla v porovnání s rokem Jen za poslední rok narostl objem ãerpan ch úvûrû municipalit v Komerãní bance o pûtadvacet procent. Hlavním tahounem poptávky je nabídka evropsk ch dotací, která v souãasné dobû dosahuje svého vrcholu a je pravdûpodobné, Ïe v souãasné mífie se jiï nebude opakovat. Promûnila se nûjak i struktura úãelû úvûrû? Investiãní zámûry obcí do znaãné míry kopírují priority dané dotaãními programy a legislativními poïadavky. Lze fiíci, Ïe mimo tyto oblasti je realizováno jen minimum projektû. Mezi nejãastûj í projekty patfií investice do infrastruktury jako jsou: ãistiãky odpadních vod, kanalizace, vodovody, dopravní komunikace, rekonstrukce a zateplování budov, jako jsou koly a nemocnice. Mûsta si pûjãují také na obnovu vefiejn ch prostranství, staví cyklostezky a infrastrukturu pro voln ãas. Rozdíl oproti minul m letûm je viditeln zejména v nárûstu poãtu projektû v stavby a rekonstrukce ãistíren odpadních vod a kanalizací. Celkov nárûst investiãní aktivity obcí je pak dán ãasovû omezenou a zfiejmû neopakovatelnou moïností ãerpat velké objemy dotací ze strukturálních fondû. Jak mají obce reagovat v pfiípadû, Ïe nebudou schopny doãasnû splácet úvûr? Naprosto jednoznaãnû lze doporuãit vãasnou komunikaci. Pokud klient informuje banku o hrozících potíïích se splácením vãas, je velmi pravdûpodobné, Ïe bude moïné dohodnout se na restrukturalizaci úvûru a úpravû splátkového kalendáfie. Obec tak bude moci své závazky uhradit, aniï by byla zároveà ohroïena realizace projektû. Jan Vejmělek analytik Komerční banky RADĚJI VYLÍT NEŽ VYPÍT Zemědělci na konci října protestovali na čtyřech místech na Moravě proti nízkým výkupním cenám mléka. Aby upozornili na zoufalou situaci, začali na pole vylévat ranní várku nadojeného mléka. Jen za Oslavanami na Brněnsku vylili na pole přes padesát tisíc litrů (na snímku). Mlékárny nyní za litr mléka platí producentům kolem 5,50 korun. Podle farmářů se reálná cena pohybuje kolem deseti korun. Od roku 1993 v Česku podle údajů Agrární komory klesl počet dojnic z milionu na zhruba 380 tisíc. Podle farmářů se tak brzy může stát, že Česko nebude v produkci mléka soběstačné. FOTO: Jiří Sláma

8 LISTOPAD 2009 STRANA 8 9 PASIVNÍ DOMY Zájem o pasivní domy v Česku roste. Pomůže i program Zelená úsporám Žít bez radiátorů PETR MAREČEK SI SPLNIL SEN. POSTAVIL SI KRÁSNÝ DŮM A ZA PROVOZ V NĚM PLATÍ PATNÁCT SET KORUN MĚSÍČNĚ. JEHO FIRMA TOTIŽ V ŽIDLOCHOVICÍCH U BRNA POSTAVILA ULICI PASIVNÍCH DOMŮ. A ON BYDLÍ V JEDNOM Z NICH. Veronika Hrdá Îidlochovice Venku je pût stupàû nad nulou. KdyÏ vkroãíte pfies práh domu Petra Mareãka, je vám ihned teplo. V ob váku, kde vás pfiivítá, je pfiíjemn ch dvacet stupàû. Do hledání radiátorû se v ak nepou tûjte. Nacházíte se totiï v pasivním domû. Tady topím na principu vûtrání. Na stfie e mám solární kolektor, kter ohfiívá vzduch a ten se pak pomocí ventilace vhání dovnitfi. Systém je udûlan tak, aby vzduch cirkuloval a teplota se udrïela na konstantní hodnotû, fiíká Mareãek. Pûtipokojov dûm vypadá na první pohled stejnû jako kaïd jin. KdyÏ se ale majitel zaãne chlubit tím, jak jeho dûm vznikal, pochopíte rozdíl. NejdÛleÏitûj í je izolace. Nûkteré firmy vsadily na dfievo. Já vûfiím betonu. TakÏe celá skofiápka domu je z tohoto materiálu. Od základû aï po stfiechu, vysvûtluje jednatel firmy Passive house. Cel dûm je pak obloïen je tû tfiiceticentimetrovou vrstvou polystyrenu. Stfiecha pûtatfiiceticentimetrovou. Pfii klasickém zateplování se pfiitom upevàují patnáct centimetrû iroké desky. Paradoxnû pak samotná zeì vyjde levnûji neï klasická, upozoràuje majitel. Stavba pasivního domu ale nakonec stojí o patnáct procent více neï bûïné domy. Lidé, ktefií se rozhodnou bydlet v takovém domû, se musí pfiipravit napfiíklad na vût í investici do oken. Ta jsou o dvacet procent draï í neï normální eurookna. V pasivním domû totiï musí b t naisntalována trojskla s vzácn m plynem argonem. Navíc by mûla b t vybavená elektrick mi Ïaluziemi. To aby se dûm v létû nepfiehfiíval. Obyvatelé si musí pfiiplatit také za masivní dvefie. PfiestoÏe se Mareãek rozhodl pro vytápûní a ohfiev vody na solární panely, jeho sousedé si nechali do zemû v zahradû vybudovat tepelné ãerpadlo. Cenovû to ale pak vyjde stejnû. Tady na jiïní Moravû solární panely nejsou patné, vysvûtluje Mareãek. V Česku jsme na začátku, v Rakousku je to standard Majitel domu byl sám pfiekvapen, jak dlouho teplo v místnostech zûstane. Pfied rokem jsem v tûch nejvût ích mrazech odjel do zahraniãí. V echno jsem vypnul, a kdyï jsem se po ãtrnácti dnech vrátil, v místnostech bylo devatenáct stupàû. Zatímco venku bylo mínus deset, uvnitfi klesla teplota o jeden stupeà, fiíká Mareãek. Sám si vytápí dûm na dvacet stupàû. Teplomilní lidé si v ak mûïou jednodu e pfiiloïit. KaÏd stupeà navíc uï ale znamená o sedm procent více nákladû, upozoràuje Mareãek. PfiestoÏe uï má za sebou desítky postaven ch pasivních domû, pfiiznává, Ïe svoji techniku stále zdokonaluje a hledá nové principy. V âesku jsme teprve na zaãátku. V Rakousku jsou pasivní domy uï standard, fiíká. Teì napfiíklad vym lí, jak decentralizovat teplo v domû. Je jasné, Ïe napfiíklad v dûtském pokoji chcete mít více tepla neï v ob váku. To zatím pasivní domy neumí. Ale pracujeme na tom, smûje se. V ČESKU JICH STOJÍ NĚKOLIK DESÍTEK. Můžete v nich uspořit až devadesát procent nákladů na vytápění. To jsou pasivní domy. Návrhy na další desítky domů leží zatím nezrealizované na papírech architektů. Zájem o pasivní domy stoupá, říká ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta. Zdražování energií a také politické excesy s plynem podle něj další zájem lidí o pasivní domy ještě podnítí. Novým impulsem se může stát také program Zelená úsporám, dodává Bárta. Infografika a fota: Centrum pasivního domu Jsou draï í neï obyãejné domy Nejsou. Pokud bychom srovnali stejnû vypadající dûm postaven v pasivním standardu a dûm postaven podle souãasn ch norem, není rozdíl v cenû více neï deset procent. Rozhodující v ak je, co mûïe b t v pasivním domû draï í? Jsou to o nûco vût í náklady na materiál a vy í náklady na kvalitnûj í práci. Pro dûm je potfieba více izolací, pasivní dûm je pfiibliïnû dvakrát aï tfiikrát lépe izolován neï dûm standardní. Dále jsou to tûsnící pasky a profily, aby dûm neztrácel energii unikajícím tepl m vzduchem, a hlavnû kvalitnûj í okna a dvefie ve fasádû. Pokud mluvíme o vy ích nákladech na kvalitnûj í práci, jsem pfiesvûdãen, Ïe to nejsou náklady navíc, ale Ïe kvalitnûj í práce by mûla b t provedena a zaplacena i na ostatních novû stavûn ch domech. Pfii kalkulaci nákladû nesmíme zapomenout na odeãtení nákladû na chybûjící systém topení. To je v pasivním domû nahrazeno vûtráním s rekuperací tepla, které mûïe b t podstatnû levnûj ím. Zajímavé je, Ïe pasivní dûm mûïe b t i levnûj í, neï je standardní dûm podle pûvodní pfiedstavy klienta. Je totiï kompaktní, bez zbyteãn ch v ãnûlkû a objemov ch ozdob v podobû ark fiû, vik fiû a podobnû. Ty jsou drahé a zpravidla potfiebují údrïbu a opravy. Nedostatek ãerstvého vzduchu Opak je pravdou. V dobû, kdy nelze bez pl tvání energií vûtrat okny, pracuje jednoduch vûtrací systém s rekuperátorem. V nûm se teplo z ven vyfukovaného vyd chaného vzduchu Deset mýtů o pasivních domech pfiedá do ãerstvého vzduchu nasávaného do domu. Úãinnost pfiedání tepla pfiesahuje devadesát procent. DÛsledkem je, Ïe dûm je stále perfektnû vyvûtrán a pln ãerstvého vzduchu, a to i v dobû, kdy bychom okny nevûtrali vûbec nebo jen krátce. NevydrÏí dlouho funkãní Slovo pasivní v názvu samo o sobû znamená, Ïe pro funkci domu je rozhodující jeho základní pasivní vlastnost minimální ztráta tepla. Tato vlastnost se v prûbûhu let nemûní. Jde o to, aby dûm energii nepotfieboval, ne o to, aby ji prostfiednictvím nûjakého zafiízení pofiídil levnûji. Domy ve kter ch jsou sniïovány náklady na energii rûzn mi zafiízeními jsou závislé na Ïivotnosti tûchto zafiízení. V pasivním domû je jedin m opravdu nezbytn m zafiízením vûtrací jednotka s rekuperátorem. Vûc jednoduchá, ve které se toho mnoho pokazit nemûïe. Hlasit provoz vûtrání Vûtrací jednotka má ventilátory podobné tûm, které máme na záchodech. Je umístûna mimo obytné prostory. Na vzduchovodech mohou b t osazeny jednoduché tlumiãe, které brání ífiení zvuku rozvodem. Vût inou to v ak není nutné. Pohyb vzduchu v potrubí je velmi pomal, syãení známé z kin a zasedacích místností zde není. Vûtrání není moïné Naopak, pasivní dûm je zaloïen na vûtrání, ale bez ztráty tepla. Na jafie, v létû i na podzim je moïné vûtrat zcela normálnû okny. V zimû je vûtrání okny nesmysln m vypou tûním energie, tedy penûz. Proto je v domû jednoduch vûtrací systém, kter vûtrá v období, kdy je venku chladno. Zajímavé je to, Ïe ãerstv vzduch jde pfies filtry a nepfiiná í do domu prach a pyly. Pfiíjemné pro alergiky a ty, co utírají prach. Závislost na pfiírodních zdrojích. V létû je teplo, v zimû chladno V kyvy teplot v domû jsou naopak men í. Pasivní dûm je velmi dobfie izolován, teplo nemûïe v zimû ven a v létû dovnitfi. V chladn ch obdobích chceme, aby slunce svítilo do domu a ohfiívalo jej. Proto je dûm navrïen tak, aby nízko stojící slunce prosvûtlovalo co nejvût í ãást domu. Naopak letní a vysoko stojící slunce je odstínûno a do domu nemûïe. Jsou nevzhledné, nemûïou vypadat podle pfiedstav Pasivní dûm nemûïe navrhovat kaïd. Zpravidla jej projektuje autorizovan architekt, kter má v estetice a hlavnû v holistickém celostním pohledu na vûc patfiiãné vzdûlání. Pfii návrhu pasivního domu je tfieba usilovat o co nejmen í povrch obálky domu, správnou orientaci místností ke svûtov m stranám a správnou velikost oken, aby okny energie neunikala, ale naopak tepelné zisky ze slunce dûm ohfiívaly. Samozfiejmû dûm musí b t správnû izolován. V e ostatní je na invenci architekta a estetické vyzrálosti klienta. Domem vedou nevzhledné trubky Nepovedou pokud nebudete chtít. V pasivním domû není rozvod topení, viditelné trubky a radiátory, na které jsme z vût iny domû zvyklí, chybí. Vûtrací systém je velmi jednoduch a lze jej zabudovat do podlahy nebo nad dnes bûïné podhledy. Jinou vûcí je, Ïe fiada klientû vzduchov rozvod vidût chce, povaïuje jej za deklaraci odpovûdného pfiístupu k Ïivotnímu prostfiedí a zajímav technick prvek interiéru. Jen pro ekologické nad ence To také není pravda. Jsou pro v echny, ktefií pfiem lejí dále neï na rok dopfiedu. Cena energie na svûtû roste a její zdroje a pfienos jsou pfiedmûtem sporû. Pasivní dûm, kter ji potfiebuje na vytápûní pouh ch deset procent ve srovnání s domem standardním, dává majiteli velkou míru nezávislosti na okolních podmínkách a umoïní mu normální provoz domu i v krizov ch podmínkách. Pfiinutí nás zmûnit zpûsob Ïivota Nepfiinutí. Pravdûpodobnû zaãnete pfiem let o zpûsobu vûtrání a v chladném období nebudete chtít otevírat okna. Jinou vûcí je, Ïe va e úãty za elektfiinu na svícení, vafiení a provoz ostatních spotfiebiãû vás v porovnání s nízk mi úãty za topení pravdûpodobnû povedou k úvahám o efektivitû uïívání a energetické nároãnosti tûchto spotfiebiãû. Ing. arch. Dalibor Borák autorizovaný architekt ČKA Zelená úsporám: Získat dotaci je teď mnohem jednodušší ŠANCI ZÍSKAT DOTACI Z PROGRAMU ZELENÁ ÚSPORÁM MAJÍ OD LÉTA TÉMĚŘ VŠICHNI. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TOTIŽ UPRAVILO PODMÍNKY A OTEVŘELO PROGRAM I MENŠÍM INVESTICÍM. Hana Nečasová Novû si tak budou moci zájemci zaïádat o dotaci na jakékoliv úsporné opatfiení. Tedy za pfiedpokladu, Ïe dosáhnou kvalitativních kritérií a poïadované úspory roãní mûrné potfieby tepla o minimálnû dvacet procent. PÛvodnû ministerstvo poïadovalo kombinaci nûkolika opatfiení najednou. Teì mají anci i ti, ktefií si nemohou vût í investici dovolit. Îádost podalo pfies tisíc zájemcû. Zatím bylo schváleno ve dvou dávkách 636 Ïádostí celkem za více neï 105 milionû korun, uvedl tiskov mluvãí programu Michal Uryã. Ministerstvo pfiitom letos plánovalo rozdûlit deset miliard korun. První Ïadatelé nyní dostávají smlouvy, na jejichï základû dostanou na úãet peníze. Nejvût í zájem je o dotace na zateplování a o solární kolektory. Postupnû nabíhají také bytové domy postavené panelovou technologií a máme první Ïádosti o v stavbu pasivních domû, dodal Uryã. Nejvût í zájem podle nûj projevují zejména fyzické osoby, postupnû ale zaãínají také nabíhat Ïádosti od bytov ch domû, tedy od druïstev ãi spoleãenství vlastníkû. Na co je moïné získat dotaci Oblast A: Úspora energie za vytápûní celkové nebo dílãí zateplení rodinn ch nebo bytov ch domû (panelové i nepanelové technologie) v pfiípadû dílãího zateplení obytn ch budov je základním poïadavkem pro poskytnutí podpory dosaïení dvacetiprocentní úspory energie na vytápûní, a to realizací alespoà jednoho z pfiedepsan ch opatfiení v mûnou nebo úpravou oken, zateplením stfiechy, zateplením vnûj ích stûn atd. v pfiípadû celkového zateplení je podmínkou pro poskytnutí podpory dosaïení energeticky úsporného standardu, tedy roãní mûrné potfieby tepla nejv e 70 kwh/m 2 u rodinn ch domû a nejv e 55 kwh/m 2 u bytov ch domû, a zároveà sníïení potfieby energie na vytápûní o ãtyfiicet procent Oblast B: V stavba v pasivním energetickém standardu v stavba nov ch rodinn ch a bytov ch domû splàujících pasivní energetick standard, podporována je i zmûna stavby stávajících obytn ch domû na energeticky pasivní domy podmínkou pro pfiidûlení podpory je v obou pfiípadech dosaïení mûrné roãní potfieby tepla nejv e 20 kwh/m 2 u rodinn ch domû respektive 15 kwh/m 2 u bytov ch domû dotace se pfiidûluje jako pevná ãástka na jeden rodinn dûm ( korun) nebo jednu bytovou jednotku v bytovém domû ( korun) Oblast C: VyuÏití obnoviteln ch zdrojû energie pro vytápûní a pfiípravu teplé vody v mûna stávajících neekologick ch zdrojû vytápûní (uhlí, kapalná fosilní paliva, elektfiina) za nízkoemisní zdroje na biomasu a úãinná tepelná ãerpadla v rodinn ch a bytov ch domech. podmínkou pro získání podpory je dosaïení pfiedepsané úãinnosti zdroje a emisních parametrû )) jak postupovat )) Najděte si odborníka na zpracování projektu Odborník vám zpracuje projekt a takzvané energetické hodnocení a pomûïe s vyplnûním krycího listu technick ch parametrû k Ïádosti. Odborníka najdete v databázi âeské komory autorizovan ch inïen rû a technikû (vyhledávání na nebo v seznamu âeské komory architektû ( )) Vyberte si dodavatele a výrobek Vámi vybranou investici musí provést firma zafiazená v Seznamu odborn ch dodavatelû. V robky ãi technologie, které chcete pouïít, musejí b t zaregistrovány v Seznamu v robkû a technologií. Oba seznamy jsou dostupné na stránkách Pokud si chcete vybrat firmu, která v seznamu není, poïádejte ji, aby se nechala do seznamu zapsat. )) Vyplňte žádost o podporu Formuláfi získáte na kaïdém krajském pracovi ti Státního fondu Ïivotního prostfiedí nebo na webov ch stránkách programu Fyzické osoby nepodnikající mohou formuláfi získat také na poboãkách bank, které jsou do programu zapojeny. Spolu se Ïádostí je tfieba pfiiloïit vyplnûn formuláfi krycího listu. )) S vyplněnými formuláři přijďte na pracoviště SFŽP Fyzické osoby nepodnikající s krycím listem a projektem vãetnû energetického posudku v oblastech A a B musejí nejprve nav tívit krajské pracovi tû SFÎP, kde pfiedloïené dokumenty posoudí a potvrdí, coï bude trvat nanejv e tfiicet pracovních dnû. K posouzen m dokumentûm pfiidáte vyplnûnou Ïádost vãetnû ostatních poïadovan ch pfiíloh a pfiedáte je pracovníkovi ve vybrané bance, ãímï se podání Ïádosti zavr í. Pfii podávání Ïádosti o podporu v oblasti C je postup jednodu í v echny dokumenty pfiedloïíte pouze v bance. Naopak fyzické osoby podnikající a právnické osoby musejí Ïádost vãetnû projektu a v ech pfiíloh odevzdávat na krajském pracovi ti SFÎP. )) Do 10 týdnů od podání obdržíte vyrozumnění Poskytovaná ãástka podpory nemûïe pfiekroãit v i investiãních nákladû. S realizací investice samozfiejmû nemusíte ãekat deset t dnû, mûïete zaãít tfieba ihned po podání Ïádosti. Na provedení plánovaného opatfiení máte od data vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory tyto lhûty: 9 mûsícû v oblasti opatfiení C, 18 mûsícû v oblasti A a 24 mûsícû v oblasti B. )) Prokažte ukončení projektu Po dokonãení akce zajdûte do banky, kde se prokáïete vyrozumûním o poskytnutí podpory, pfiedloïíte faktury s takzvan m poloïkov m rozpoãtem a potvrzením o jejich zaplacení a dolo- Ïíte, Ïe realizace projektu byla dokonãena. )) Za čtyři týdny obdržíte smlouvu ve třech kopiích V echny tfii kopie smlouvy podepi te. Jeden podpis nechte úfiednû ovûfiit notáfiem. Dvû kopie smlouvy (jednu s ovûfien m podpisem) za lete Státnímu fondu Ïivotního prostfiedí âr. Podpora pak bude pfiibliïnû do mûsíce pfievedena na vá úãet. )) pracoviště SFŽP JIHOMORAVSK KRAJ: umavská 31, Brno MORAVSKOSLEZSK KRAJ: âeskobratrská 7, Ostrava OLOMOUCK KRAJ: Wellnerova 7, Olomouc VYSOâINA: Havlíãkova 111, Jihlava ZLÍNSK KRAJ: J. A. Bati 5520, Zlín )) pověřené banky âeská spofiitelna âsob Hypoteãní banka Komerãní banka LBBW Bank Modrá pyramida Po tovní spofiitelna UniCredit Bank )) dotační bonus Îadatele, kter provede vybranou kombinaci opatfiení (napfiíklad celkové zateplení a instalaci ekologického zdroje vytápûní), ocení program Zelená úsporám dotaãním bonusem ve v i korun u rodinného domu a korun u bytového domu. )) podpora na projekt Program Zelená úsporám podporuje také zpracování projektu a odborného posudku, pfiípadnû dal ích souvisejících prací, a to ve v ech oblastech podpory. )) kdo může žádat fyzické osoby podnikající i nepodnikající spoleãenství vlastníkû bytov ch jednotek bytová druïstva mûsta a obce podnikatelské subjekty pfiípadnû dal í právnické osoby

9 LISTOPAD 2009 STRANA 10 ROZHOVOR MĚ SÍCE Zajíček: Opustil jsem nenarozené dítě DATOVÉ SCHRÁNKY UŽ ŽIJÍ SVÝM ŽIVOTEM. BÝVALÝ NÁMĚSTEK MINISTRA VNITRA ZDENĚK ZAJÍČEK, KTERÝ STÁL U JEJICH ZRODU, SE ALE NA NĚ DÍVÁ JIŽ Z DÁLKY. Veronika Hrdá KdyÏ letos v bfieznu padla vláda, tváfiil se námûstek ministra vnitra pro informatiku a e-govermnent Zdenûk Zajíãek sebevûdomû. Moje funkce je nepolitická. VydrÏím a v echny projekty dotáhnu do konce, tvrdil. Mûsíc pfied startem datov ch schránek ale architekt ãeského e- Governmentu skonãil. Odcházím s pocitem, Ïe stát jde zmûnit. A to je úïasné, tvrdí Zajíãek v exkluzivním rozhovoru pro Moravské hospodáfiství. Jak jste se cítil, kdyï jste fiekl ministrovi vnitra, Ïe nenastoupíte na novû vytvofiené místo námûstka pro informatiku? Najednou jsem se zastavil a v hlavû mi zaãal bûïet film. Cítil jsem se pak stejnû, jako kdyï odcházím z kina a ten film na mû pozitivnû zapûsobil. Proã? AÈ se to zdá jakkoli divné, tak stát jde zmûnit. Stojí to ale obrovské úsilí, ãas a nervy. MÛÏe vá odchod ohrozit nebo zastavit nûkteré projekty? V tuto chvíli jsou na ministerstvu lidé, ktefií dané problematice rozumí. Je tam plno projektû, které jsou rozjeté a které se musí dokonãit. Na nich záleïí fungování nebo nefungování státu. Klíãem jsou ãtyfii základní registry. Dal í vûc je elektronick obãansk prûkaz nebo napfiíklad projekt elektronická legislativa a elektronická sbírka zákonû. Bylo by mi velmi líto, kdyby práce na tûchto projektech vy la vniveã. Jak na vás ve funkci námûstka reagovali starostové? KaÏdá novinka se chytne jen tehdy, kdyï se dobfie vysvûtlí. Vybavbuje se mi jedna pfiíhoda ze Snûmu starostû. Mûl jsem padnáct minut na to, abych vysvûtlil, co je ãeká a co nemine. Mluvil jsem samozfiejmû pûl hodiny. Pak jsem najednou zaregistroval um v sále a nepfiíjemné mruãení. A najednou se ze sálu ozvalo: kterej blb tohle vymyslel? A já jsem hrdû prohlásil: Já. Pak nûkdo povídá: A mûïete mi fiíct, ve kterém státû tohle funguje? Odpovûdûl jsem naprosto klidnû: V takovém mûfiítku nikde. Budeme naprosto první. Nemusíme b t první pouze v hokeji. Pak jsem je v echny vyzval, aby zvedl ruku ten, kdo pouïívá internetové bankovnictví. V echny ruce byly nahofie. íkám jim: Tak vidíte. Pokud umíte pfiistupovat do internetového bankovnictví, pak budete umût ovládat i datovou schránku. Jste pfiesvûdãen o tom, Ïe e-government jim nepfiinese vût í administrativní zátûï? Samozfiejmû. I kdyï se to v první fázi nezdá. Systém je nastaven tak, Ïe kaïd, kdo je drïitelem datové schránky, má právo zmocnit asistentku ãi sekretáfiku, úãetní nebo advokáta. Prostû kohokoli. TakÏe ta osoba, která doposud vyfiizovala agendu v papírové podobû, je tou, která bude ovládat datovou schránku. Takov ãlovûk se prostû bude muset nauãit novou vûc. A kdyï to nebude umût dûlat v elektronické podobû, tak se holt nedá nic dûlat a bude si v echny dokumenty tisknout a vyfiizovat je papírovû. Sám ale zjistí, Ïe tak jako se nauãil ovládat mobilní telefon, tak se nauãí ovládat datovou schránku a v e potfiebné. Kolik systém CzechPointÛ stál penûz? Jeden terminál CzechPoint stojí zruba sto tisíc korun. Na nûj jsme vyuïili i podstatnou ãástku ze strukturálních fondû. TakÏe kdyï si tuto ãástku vynásobíte poãtem obcí 6444, tak se dostáváme k esti stovkám milionû korun. UÏ víte, co teì budete dûlat? Je tû pofiád pfiem lím. Jen doufám, Ïe budu mít stále moïnost se pohybovat v prostfiedí, které jsem pomáhal pfiivést na svût. Mám pfied sebou ale jeden obrovsk úkol rozptylovat pochybnosti a obavy lidí. Skonãil jste tûsnû pfied tím, neï jste si stihl uïít tu sladkou teãku. Nemrzí vás to? To víte, Ïe mû to mrzelo. Cítil jsem se, jako kdybych mûl mûsíc pfied porodem a ode el od dítûte, které je v uvozovkách nenarozené. Bolí to. Lidé ale pfiicházejí a odcházejí. A ministfii a jejich námûstci o to víc. Ministr vnitra Pecina tvrdí, Ïe jste nezvládal koordinovat lidi pod sebou. Proã získal ten dojem? To opravdu nevím. Mûli jste nûjaké osobní nesympatie? Já jsem je necítil. Nevím, kde je ten dûvod. Od samého poãátku jsem Pecinovi fiíkal: po v ech sv ch zku enostech, které jsem nabyl, vím, Ïe pokud oddûlí procesy od nástrojû, tak systém pfiestane fungovat. NemÛÏe b t oddûlená legislativa, vzdûlávání úfiedníkû ãi archivace. Tenkrát jsem mu fiekl, aè mû radûji odvolá, ale aè proboha nic nedûlí. Proto jsem se rozhodl nepfiijmout novou funkci, která byla rozdûlená pfiesnû tak, jak jsem to nikdy nechtûl dopustit. NÁMĚSTCI ODCHÁZEJÍ... Řekl jsem Pecinovi, ať mně raději odvolá, ale ať nic nedělí. Nakonec to udělal a já nemohl pokračovat. Foto: Jiří Sláma Zmûny na ministerstvu vnitra K prvnímu fiíjnu zru il ministr vnitra funkci svého námûstka pro vefiejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví. Kompetence pak rozdûlil do dvou funkcí: Projekt datov ch schránek a projektû e-governmentu má na starosti námûstek ministra vnitra pro informatiku Ing. Jaroslav Ch lek, MBA Navazující projekty, pfiedev ím národní datov archiv, za tièuje námûstek ministra vnitra pro vefiejnou správu, legislativu a archivnictví RNDr. Richard Nouza, CSc. Dûlali jste si statistiku, kolik tûch obálek s modr m a ãerven m pruhem vlastnû stát posílá? Nûdûlali. A to je právû zvlá tní stát neví, co dûlá. Víme z údajû Po ty, Ïe roãnû vefiejná správa utratí dvû miliardy korun za po tovné. Samozfiejmû tu nejvût í ãást tvofií obálky s ãerven m a modr m pruhem. Jen ministerstvo spravedlnosti utratí roãnû 400 milionû korun. Z prûzkumu Moravského hospodáfiství také vyplynulo, Ïe o datové schránky nestojí zejména malé obce. SnaÏil jsem se to v em starostûm vysvûtlit. Jejich role ve vefiejné správû je nezastupitelná. Dokonce oni budou do systému e-government zakládat tak dûle- Ïité údaje, Ïe se bez znalosti práce s poãítaãem neobejdou. Zejména ty nejmen í obce pláãou nad tím, Ïe nemají informace z evidence obyvatel. Îe nemohou zjistit, kolik lidí na jejich území bydlí, protoïe to tam zadává nûkdo v Praze, koho neznají. Proto chceme zavést systém tak, Ïe adresy budou zadávat ti, ktefií rozhodují o pfiidûlení ãísla popisného. )) kdo je Mgr. Zdeněk Zajíček Narodil se 10. května Vystudoval právo na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1993 byl rok ředitelem odboru privatizace zemědělství na Ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Od roku 1999 pracuje tři roky jako ředitel Magistrátu hlavního města Prahy. V září 2006 je jmenován do funkce náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví. Odchází v říjnu 2009 poté, co nový ministr vnitra zrušil jeho funkci a rozdělil ji na dvě části. Je zakládajícím členem sdružení estat.cz EFEKTIVNÍ STÁT a je předsedou basketbalové asociace. Společnost Kapsch nabízí řešení integrace Datové Schránky České pošty do klientských informačních systémů INTEGRACE ZAHRNUJE: TECHNOLOGICKÉ PARAMETRY: automatické stahování datových zpráv z úložiště Datových Schránek, pravidelnou kontrolu Datových Schránek, kontrolu stavu odeslaných zpráv, archivaci přijatých a odeslaných zpráv, nastavení pravidel zacházení z přijatými zprávami, systém upozornění na různé typy prodlení a nekonzistence, Nabízené řešení bude vytvořeno na míru dle požadavků a stavu klientova IS. Archivace může být řešena ukládáním datových zpráv do databáze (MS SQL server) do FileSystemu (MS Windows server, NAS) do FileNetu (IBM) do MailBoxu (MS Exchange) nastavení přístupových pravidel a delegace zpřístupnění dalším osobám, do dalších výše neuvedených úložišť monitoring operací v systému a přístupu ke zprávám.

10 LISTOPAD 2009 RHK BRNO STRANA 11 KOMERČ NÍ PREZENTACE REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA BRNO Otázky pro místopředsedu RHK Brno Miloš Škrdlík, MBA místopředseda RHK Brno Servisních ãinností poskytuje RHK Brno celou fiadu. A co zastupování zájmû firem? V lednu probûhne dal í jednání vedení mûsta v ãele s primátorem s vedením RHK, kde se bude jednat o rozvoji podmínek pro podnikání v Brnû. KaÏdá na e HLEDÁTE NOVÉ OBCHODNÍ PARTNERY? VSTUPUJETE NA ZAHRANIČNÍ TRH? POTŘEBUJETE DOŠKOLIT NEBO PORADIT? Jsme souãástí celoevropské informaãní poradenské sítû Enterprise Europe Network, ve které Vám 600 partnerû ve více neï 40 zemích na podporu mal ch a stfiedních firem nabízí pomoc. Na základû profilu a poïadavkû Va í firmy Vám napfiíklad domluvíme obchodní firma se mûïe podílet na pfiípravû tohoto jednání sv mi návrhy. Jaké jsou moïnosti roz ífiení spolupráce uvnitfi ãlenské základny? Celkov obrat v ech 638 ãlenû RHK Brno je témûfi 150 mld. korun. Je snahou vedení komory podporovat vzájemn obchod sv ch ãlenû. Jak je vidût i z v e uveden ch aktivit. )) Vzkaz pro členy: Pfieji úspû né zvládnutí úkolû tohoto roku a úspû né vykroãení snad uï do posledního krizového roku Tû íme se na shledání s nov mi ãleny. Podpora pro malé a střední firmy na dosah ruky schûzky bûhem v znamn ch veletrhû nebo v rámci obchodních misí po celé Evropû. Nabízíme aktualizované databáze zahraniãních poptávek a nabídek. Poradíme Vám, kde je najít, jak je získat pfiímo na Va i ovou adresu nebo roz ífiit v EU. Zprostfiedkujeme Vám informace o podmínkách pro podnikání ãi legislativû v jednotliv ch zemích a jedineãné, ovûfiené informace o exportních pfiíleïitostech na zahraniãních trzích. Po roce a pûl síè pod hlaviãkou 11 partnerû z celé âr uskuteãnila 183 informaãních akcí (semináfiû, workshopû, konferencí atd.), kter ch se zúãastnilo cca úãastníkû. Vzhledem k tomu, Ïe síè Enterprise Europe Network je v âr zaji Èována projektem BISONet, kter je spolufinancován z Rámcového Programu EU pro konkurenceschopnost a inovace a prostfiedkû Ministerstva prûmyslu a obchodu âr, je vût- ina na ich sluïeb poskytována bezplatnû. )) Zajímá Vás víc? Ing. Šárka Kusáková VYUŽIJTE MOŽNOSTI BIOPLYNU Sto stavebních firem vyškolí RHK Brno v rámci svého operačního programu MINIMÁLNĚ TENTO POČET VYŠKOLÍ RHK BRNO V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Vybran projekt se právû rozjíïdí a celá kála kolení probûhne do poloviny roku Firmy, které projevily zájem, jsou od mal ch firem s fiádovû desítkami zamûstnancû aï po velké a nadnárodní skupiny (napfi. OHL ÎS, Skanska, Subterra). Oãekávan poãet realizovan ch kurzû a semináfiû bude 109 a poãet vy kolen ch pfiesáhne 6800 osob. V echna kolení budou probíhat jak v prostorách komory, tak i pfiímo ve firmách. Velkou v hodou pro úãastníky a firmy zapojené v projektu je prakticky nulová administrativa, potfiebné je jen si vybrat z nabídky kolení a samozfiejmû také Zajímá Vás alternativní zdroj energie, jehož výroba je považována za trh budoucnosti a praktické zkušenosti z provozu bioplynových stanic v ČR a v Rakousku? Zatímco například v Německu, Dánsku nebo Švédsku jsou bioplynové stanice poměrně běžným a žádaným zdrojem výroby energie, v ČR nastává jejich větší rozmach teprve nyní. v podstatû bezplatná úãast. Cel projekt je realizovan pro stavební firmy, které projevily zájem. Vzhledem k nestabilnímu podnikatelskému prostfiedí se v ak dají oãekávat zmûny ve firmách a tím i zmûny v úãasti. Proto vítáme projeven zájem (nejen) stavebních firem o úãast v projektu a ãerpání dotace. )) Bližší informace: Libor Kejda ( ) I vy se staàte ãlenem RHK Brno do 04/2010 bez poplatku! Více informací: info@rhkbrno.cz )) Člen RHK Brno referuje: Ing. Vít Padûra, obchodní fieditel DSB EURO s.r.o.: Na základû na í úãasti na obchodní misi Jihomoravského kraje do britského Leedsu, organizovanou RHK Brno / Enterprise Europe Network, jsme od spoleãnosti GAC Engineering obdrïeli objednávku na 2 velké odlitky ve v i , kterou jsme úspû nû zrealizovali. Od tfií dal ích nav tíven ch firem dostali poptávky na odlitky a o jedné stále jednáme. Regionální hospodářská komora Brno aktuálně zve všechny zájemce o tuto problematiku, zemědělce, zemědělská družstva, obce, PROVOZOVATELE NEBO INVESTORY BIOPLYNOVÝCH STANIC, apod. na seminář: Rámcové podmínky pro realizaci zařízení produkujících bioplyn v příhraničí" Určeno pro: provozovatele nebo investory bioplynových stanic, řešitele jednotlivých projektů v rámci Future Energy, laickou veřejnost se zájmem o problematiku a další zájemce Termín: 1. prosince 2009 Místo: Pavilon RHK Brno, Výstaviště 1 Cena: ZDARMA hrazeno z dotace projektu ENERGY FUTURE AT-CZ, spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Cíl: udržitelná spolupráce v oblasti efektivního využití energie a obnovitelných zdrojů energie s využitím vysokého realizačního potenciálu a dostupného technického know-how, výměna zkušeností během vývoje společných bioenergetických projektů vpříhraničních regionech Dolního Rakouska, Jižních Čech, Jižní Moravy a Vysočiny Více informací: Oto Hrdlička, PROGRAM Registrace účastníků Zahájení semináře ENERGY FUTURE AT-CZ krátké představení projektu Mag. Manuela Krendl, Wirtschaftskammer Niederösterreich Základní orientace v problematice bioplynu Ing. Emil Širůček, Ústav využití plynu Brno, s.r.o Bioplyn v Rakousku: vývoj a současný stav DI (FH) Gertrud Anzengruber, ARGE Kompost & Biogas Österreich Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice Ing. Luděk Kamarád, IFA Tulln Přestávka občerstvení Praktické zkušenosti z provozu bioplynových stanic v ČR ing. Ivo Horák, bioplynová stanice Čejč Možnost návštěvy bioplynové stanice v Brně-Černovicích )) RHK Brno Protikrizová opatření RHK Brno jsou tu i pro Vás )) Poradenské centrum POMOC ZDARMA A IHNED obslouïeno: 840 zákazníkû Czech Point, Asistenãní centrum, Datové schránky, Mediaãní fiízení ( ) )) Bezplatná právní pomoc fie eno: 98 pfiípadû Help linka )) Členové pro členy ZLEVNùNÍ VSTUPÒ uspokojeno: 1200 zájemcû )) Podnikatelská setkání NOVÉ KONTAKTY registrováno: 450 úãastníkû Hvûzdárna, Kofienec, Pivovar )) Zapojení do mezinárodní kontaktní sítě NOVÉ ZAKÁZKY pfiipraveno: 275 jednání Brno, Stuttgart, Hannover Mense, Jönköping, PoznaÀ )) Semináře MINIMALIZACE ZTRÁT realizováno: 40 akcí pro 900 úãastníkû Hodnocení pracovníkû, propou tûní, obchodní dovednosti, vymáhání pohledávek )) Obchodní mise ZAHRANIâNÍ ZAKÁZKY zorganizováno: 9 obchodních misí Obchodní mise Velká Británie, Rusko, Maìarsko )) Posouzení bonity OVù ENÍ PARTNERÒ zpracováno: 56 finanãních anal z Z vefiejn ch zdrojû, zdrojová anal za na vyïádání, vã. návrhû na zlep ení ekonomiky firmy )) Poradenství pro začínající NOVÍ PODNIKATELÉ konzultováno: se 162 podnikateli Kurz Start pro zaãínající podnikatele, doplàující poradenství v zaãátku podnikání

11 LISTOPAD 2009 STRANA 12 DATOVÉ SCHRÁNKY Datové schránky zatím komplikují chod soudů DATOVÉ SCHRÁNKY ZAHÁJILY SVŮJ PROVOZ. ÚŘADY S NIMI VĚTŠINOU PROBLÉM NEMAJÍ. NELÍBÍ SE JIM ALE CHAOTICKÝ ZAČÁTEK A FAKT, ŽE MINISTERSTVO VNITRA NENECHALO BĚŽET OSTRÝ START SPŮLROČNÍ ZKUŠEBNÍ DOBOU. Na problémy poukazovaly zejména soudy. Musíme kaïd dokument stejnû tisknout, abychom jej mûli k dispozici v papírové podobû, upozoràuje tisková mluvãí brnûnského krajského soudu Miroslava Sedláãková. Firmy, které se státními úfiady komunikují ãasto, si na novinku zvykly také rychle. Pfiesto je v ak více neï polovina spoleãností, které do schránky je tû nevstoupily. ANKETA: Jaká byla va e první datová zpráva? Jak jste si na systém datov ch schránek zvykli? Marie Malíková, tajemnice Městského úřadu Otrokovice Datovou schránku jsme aktivovali 21. fiíjna. První zprávy pfiicházely jiï po zahájení provozu a jednalo se pfiedev ím o zprávy z jin ch úfiadû. Pfied tímto datem probíhala rozsáhlá pfiíprava v oblasti konfigurace a nastavení jednotliv ch poãítaãû pro vytváfiení PDF souborû a elektronické podepisování. ZároveÀ byli v ichni uïivatelé pro koleni na tento nov systém a byla jim nabídnuta testovací verze spisové sluïby s testovací datovou schránkou pro vyzkou ení celého systému je tû pfied ostr m spu tûním. I díky dlouhodobé a peãlivé pfiípravû nemáme nyní s nov m systémem problémy a v e funguje v pofiádku. Věra Streichsbierová, referentka Kanceláře úřadu Valašské Klobouky První zprávu jsme do datové schránky pfiijali hned nûkolik dnû po její aktivaci, a to 30. fiíjna. Jednalo se o úfiední sdûlení ze sousedního mûstského úfiadu. Spu tûní provozu samozfiejmû doprovázelo vyjasàování postupû a zpûsobu práce s nov m informaãním systémem, dnes uï v ak pfiijímání i odesílání zpráv na podatelnû bûïí bez problémû. Ná úfiad je v tomto smûru aktivní, odesílá totiï více zpráv neï pfiijímá. V ichni zamûstnanci pro li nûkolika koleními, tudíï zahájení provozu neãinilo Ïádné vût í potíïe. Práce s datovou schránkou je jednoduchá a její ovládání intuitivní. Jiří Hrabovský, tiskový mluvčí holdingu SYNOT Jádro na ich obchodních aktivit spoãívá v loterijním prûmyslu, takïe komunikace se státní správou je pravidelná. Navíc datové schránky vyuïíváme jiï del í dobu. Aktivace probûhla je tû dfiíve, neï bylo pouïívání uloïeno zákonem. Holding SYNOT je uskupením desítek spoleãností, coï znamená, Ïe kaïdá z nich má svoji datovou schránku a také povûfieného pracovníka, kter ji má na starost. Probûhlo k tomu speciální interní kolení. Podle mého názoru pfiispûjí datové schránky k zefektivnûní komunikace sníïí náklady, zv í spolehlivost doruãení a sníïí riziko zneuïití. Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Krajského soudu v Brně První zpráva do datové schránky nám pfii la 30. fiíjna ve 14:20 hod, byla z trestního úseku Okresního soudu v Olomouci. Jinak nám do datové schránky prûmûrnû chodí za den kolem osmdesáti zpráv. Z datové schránky nad ení nejsme, prozatím nám spí e práci komplikuje. O ãasovou úsporu se nejedná. Trvá vyhledání datové schránky adresáta, pfieformátování dokumentu a podobnû. Navíc je potfieba kaïd dokument stejnû tisknout, abychom ho mûli k dispozici v papírové podobû. Zatím je to ale pomûrnû krátká doba na nûjaké hodnocení, systém zaãal fungovat nedávno a teprve se s ním seznamujeme. )) právník radí DaÀová poradkynû mi pfiipraví podklady pro daàové pfiiznání v papírové podobû. Musím pak podat pfiiznání skrz datovou schránku? Pokud jej budu chtít podat elektronicky, jak to mám udûlat? Zákon ukládá daàov m subjektûm povinnost podávat daàová pfiiznání na pfiedepsan ch tiskopisech. Tato podání lze uãinit i elektronicky, a to datovou zprávou ve struktufie a tvaru zvefiejnûném správcem danû, která je opatfiena zaruãen m elektronick m podpisem, nebo která je odeslána prostfiednictvím datové schránky. DaÀové pfiiznání vycházející z papírové podoby lze nejjednodu eji elektronicky odeslat datovou schránkou, postaãí jeho naskenování. Jin zpûsob elektronického podání, umoïnûn zákonem o elektronickém podpisu, je sloïitûj í: pfiedpokládá vyplnûní elektronického formuláfie dostupného na portálu daàové zprávy, jeho podepsání zaruãen m elektronick m podpisem a odeslání do e-podatelny správce danû. Pfiiznání lze ale i nadále podávat i v papírové podobû. Povinnost doruãovat prostfiednictvím datové schránky se vztahuje v hradnû na orgány vefiejné moci. Mgr. Marek Šimka ROWAN LEGAL )) ESSOX S úãinností od 1. prosince se stane nov m fieditelem pro finance a provoz ve spoleãnosti ESSOX Jan Kotík. Nahradí Petra Kohouta, kter od poãátku listopadu fiídí v rámci skupiny Société Générale aktivity vietnamské spoleãnosti SG Viet Finance. )) ARCELORMITTAL Nov m ãlenem pfiedstavenstva ArcelorMittal Ostrava byl na konci fiíjna zvolen personální fieditel spoleãnosti Ctirad Lolek (36). Poãet ãlenû pfiedstavenstva se tak roz ifiuje ze tfií na ãtyfii. Ctirad Lolek pracuje pro spoleãnost ArcelorMittal Ostrava od kvûtna Do hutní spoleãnosti pfii el ze spoleãnosti Timken âr, která se zab vá v robou loïisek. )) ČSOB âlen pfiedstavenstva âsob zodpovûdn za retail/sme Philippe Moreels oznámil, Ïe k 15. listopadu chce odejít z funkce a od 16. listopadu bude viceprezidentem âesk ch aerolinií (âsa) pro oblast marketingu a prodeje. Divizi retail/sme pfievezme Petr Hutla, ãlen pfiedstavenstva âsob, kter je dosud zodpovûdn za lidské zdroje a transformaci. )) ING INVESTEMENT Nov m generálním fieditelem a pfiedsedou pfiedstavenstva spoleãnosti ING Investment Management (C.R.) se stal Róbert Bohyník (31). Nadále bude zároveà zodpovídat za fiízení investiãních procesû a vedení t mu portfolio manaïerû. Do nové funkce byl zvolen letos 31. srpna, v obchodním rejstfiíku byla zmûna zanesena 7. fiíjna Ve spoleãnosti ING Investment Management (C.R.) pûsobí od loàského roku, kdy nastoupil na pozici fieditele investic. )) DELOITTE Poradenská firma Deloitte pov ila na pozici fieditele pût manaïerû. David Batal a Pavel Kod tek budou fiediteli v oddûlení Audit, Jakub Sova a Michal indeláfi v oddûlení Consulting a koneãnû Daniel Bican v oddûlení forenzních sluïeb. Budou nyní novû éfovat nûkolika pracovním t mûm. )) firmy v pohybu )) ČD TELEMATIKA Kamil Hofrichter pfiichází do spoleãnosti âd Telematika ze spoleãnosti IDS Scheer. Pfiedchozí pracovní zku enosti sbíral i ve firmû SAP a v rámci své samostatné podnikatelské ãinnosti v oblasti informaãních systémû a technologií. )) MODRÁ PYRAMIDA Komerãní banka, která je souãástí Société Générale, nominovala Jana Pokorného na pozici pfiedsedy pfiedstavenstva a generálního fieditele Modré pyramidy stavební spofiitelny. Od 15. listopadu 2009 bude Jan Pokorn pûsobit v MPSS jako poradce generálního fieditele a od ledna 2010 pfievezme funkci pfiedsedy pfiedstavenstva a generálního fieditele. )) PLZEŇSKÝ PRAZDROJ Do funkce generálního fieditele a pfiedsedy pfiedstavenstva spoleãnosti PlzeÀsk Prazdroj byl jmenován Doug Brodman, a to s úãinností od 16. listopadu tohoto roku. Doug Brodman nahradí Mika Shorta, kter po 4,5letém pûsobení v ãele PlzeÀského Prazdroje ode el do lond nské centrály SABMiller. )) DEUTSCHE BANK âtyfiiaãtyfiicetilet Martin Bartyzal byl jmenován fieditelem Deutsche Bank pro âeskou republiku (Chief Country Officer). V této funkci vystfiídal Vladimíra olce, kter z firmy ode el. Bartyzal nyní zodpovídá za ve keré aktivity banky v âesku. Deutsche Bank je pfiední globální investiãní bankou. )) ČBA Pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel âeské spofiitelny Gernot Mittendorfer se stal nov m viceprezidentem âeské bankovní asociace (âba). Zaujal tak místo uvolnûné Laurentem Goutardem, kter s odchodem z Komerãní banky ukonãil ãinnost v âeské republice. O jeho zvolení rozhodlo prezidium âba. )) SEZNAM.CZ Do vedení obchodní sítû Seznamu pfiichází z brnûnské poboãky Martina Fuksová. Nahrazuje Martina Fukse (shoda jmen je jen náhodná). Nová manaïerka pracuje v Seznamu od roku 2003, kdy zaãínala jako marketingová poradkynû sítû v Jihomoravském kraji. V roce 2006 se stala regionální manaïerkou Moravy a Vysoãiny. )) aktuálně Nastavte si upozornění na veřejné zakázky Ostrava Krajská hospodáfiská komora Moravskoslezského kraje poskytuje podnikatelûm zdarma novou sluïbu TENDER ALERT. Firmám tak chce usnadnit pfiístup k vefiejn m zakázkám. Na základû zadan ch vyhledávacích kritérií si podnikatelé mohou u Komory objednat zasílání upozornûní na vyhlá- ené vefiejné zakázky. Upozornûní jsou zasílána nejen na vefiejné zakázky v âesku, ale i v ostatních státech EU. SluÏbu mohou vyuïít firmy z Moravskoslezského a Olomouckého kraje. ROWAN LEGAL je partnerem volejbalu Brno Advokátní kanceláfi ROWAN LEGAL se stala partnerem t mu RWE Volejbal Brno. Volejbal Brno patfií k tradiãním úãastníkûm extraligy, intenzivnû se vûnuje i práci s dûtmi a mlad mi sportovci. Volejbal vïdy patfiil k ba tám ãeskoslovenského sportu. Sport není jen otázkou zábavy, ale je to i nástroj boje proti drogám a mládeïi na ulicích, fiíká Martin GerÏa, generální fieditel klubu RWE Volejbal Brno. Vánoce bez Vánoc Hatû u Znojma Vedení outletového centra Freeport v Hatích u Znojma se rozhodlo v adventním ãase neinstalovat Ïádnou vánoãní v zdobu. U etfiené peníze chtûjí obchodníci investovat do slevov ch akcí. Jejich poutaãe budou slibovat aï sedmdesátiprocentní slevy. Institute for International Research GmbH SAUVIGNON BLANC, pozdní sběr 2006 PINOT GRANDE CUVÉE, pozdní sběr 2006 Dvě lahve o obsahu 0,75 l v dřevěné dárkové kazetě. Běžná ceníková cena Speciální vánoční sleva 25% 407 Kč 305 Kč GEWÜRZTRAMINER, pozdní sběr 2007 SVATOVAVŘINECKÉ CLARET, kabinet 2007 Dvě lahve o obsahu 0,75 l v kartonové odnosné kazetě. Běžná ceníková cena Speciální vánoční sleva 20% Vánoãní nabídka pro milovníky a znalce vín 325 Kč 260 Kč Krásně nazrálý a výrazný Sauvignon Blanc společně s cuvée PINOT, který je kombinací burgundských odrůd Chardonnay, Rulandské šedé a Rulandské bílé. Dvě skvělá vína vhodná nejen pro Váš slavnostní stůl. Aromatický a dokonale vyvážený tramín v kombinaci s křehkým, ovocným a lehce nasládlým růžovým vínem z odrůdy Svatovavřinecké. Vhodný dárek pro ženy, které milují aromatická a růžová vína. REISTEN s. r. o., âeská ulice 187, Pavlov obchod@reisten.cz Vyberte si z naší nabídky konferencí: 3 dny pro banky 2009, listopadu 2009, Praha Plynárenství v ČR a SR, listopadu 2009, Praha Pojišťovnictví ČR & SR, listopadu 2009, Praha Fórum personalistů 2009, prosince 2009, Praha Know how to achieve Institute for International Research konference@konference.cz IIR

12 Cena od Kč bez DPH. Výbava Start obsahuje: ABS airbagy řidiče a spolujezdce, boční airbagy, hlavové airbagy imobilizér el. ovládání předních oken centrální zamykání autorádio s CD a připojením pro AUX, USB, ipod Kombinovaná spotřeba 5,3 8,1 l/100 km, emise CO g/km. Hledáte optimální vůz do vašeho vozového parku? Už nemusíte! Hyundai i30cw má vše, na čem opravdu záleží!

13 LISTOPAD 2009 STRANA 14 SPORT EXTREME GOLF CUP posunul hranice možností Paragliding, rafting, ski alpinismus. To jsou sporty, které tradičně patří k takzvaným extrémním sportům. Těžko si ale představit, že bychom mezi ně mohli zařadit i poklidný golf. Přesto se to v případě letošního Golf Cupu Moravského hospodářství nebojíme tvrdit. Vítězové v kategorii Zleva Petr Vobejda III. místo, Nikola Plhoňová I. místo a Vladislav Drda II. místo Čtrnáctého října byl první letošní den, kdy si počasí řeklo, že léto je za námi. Dva stupně nad nulou, vítr převracející golfové vozíky. To jsou podmínky, které posunuly golf daleko za hranice nenáročného vycházkového sportu. Golf Cup Moravského hospodářství prověřil nejen hráčské schopnosti, ale i vytrvalost, zvláštní odolnost jedinců proti vichru, dešti i sněhu. Nevídané bylo i odhodlání, s jakým se hráči vydali na zmrzlé hřiště. Jak už to tak bývá, výjimečné situace dávají lidi dohromady. A právě to se stalo i na letošním turnaji, který byl po všech stránkách výjimečný. Vítězové kategorie 18,1 36,1. Zleva Tomáš Kratochvil III. místo, Jiří Štor I. místo, Jaromír Klanica II. místo Vítězové kategorie Zleva Milan Slanina II. místo, Ludvík Štefánek III. místo, Václav Provazník I. místo. Dilema pořadatelů, zda jít všech osmnáct jamek, nebo je zkrátit na polovinu, vyřešili sami golfisté. Svorně si odhlasovali osmnáctijamkovou túru bez ohledu na nepřízeň počasí. Tak se poznají praví golfoví hráči. Dobrá nálada se hráčů držela i na hřišti. Podívejte se, jak EXTREME Golf Cup probíhal. Ředitelka společnosti Magnus Regio Magda Slaninová se sama vydala na hřiště podpořit hráče. P A R T N E R Proč hrajete golf a co Vás na něm baví? Golf hraji, protože to je příjemná kombinace sportu a relaxace. Navíc při jeho provozování s kamarády, známými, obchodními partnery ale často i zcela neznámými lidmi dojde více i na komunikační složku což je rozdíl proti dalším sportům. Na golfu mne baví fakt, že díky geniálnímu hendikepovému systému člověk hraje sám proti sobě, respektive je veden k dalšímu zdokonalování a rozvíjení sebe sama. Jaká je Vaše oblíbená značka golfového oblečení, čím Vás oslovila? Těžko jmenovat jednu značku. Jsem rád, když se perfektní technická funkcionalita a komfort kombinuje s atraktivním vzhledem. Mezi značkami, které mám takto zařazené jsou Chervo, FootJoy a Nike - bezesporu je takových značek ale více. Po náročném sportovním výkonu následovaly příjemné chvíle u vynikajícího vína vinařství Kovacs a Reisten. P A R T N E Ř I NIKOLA PLHOŇOVÁ JIŘÍ ŠTOR Kde je vaše oblíbené hřiště a čím si Vás získalo? Mým nejoblíbenějším hřištěm je jednoznačně Kaskáda. Je takové brněnské a dobře ho znám, takže se tam cítím jako doma. Ale zpočátku to bylo mezi mnou a Kaskádou jako s olivami: nějaký čas trvá, než jim přijdete na chuť, ale pak je máte prostě rádi. Jaká je Vaše oblíbená značka golfového oblečení. Čím Vás oslovila? Co se týká oblečení, spíše kupuji, co je zrovna potřeba, a to od různých výrobců. Pokud bych měl někoho jmenovat tak asi Ashworth. Jejich zboží je funkční, vypadá dobře a dost často je i za slušnou cenu. Proč hrajete golf a co vás na něm baví? Původně jsem si myslela, že chci prostřednictvím golfu získat mentalitu sportovce disciplínu, soustředění a schopnost systematicky se zlepšovat. Ve skutečnosti hraji golf proto, abych znovu a znovu zažívala ten pocit, kdy se mi podaří dobrá rána. Je to iracionální. Kde je Vaše oblíbené hřiště a čím si Vás získalo? Poslední dobou asi Slavkov je to hřiště na výborné úrovni a mám to tam blízko z práce. Jinak se vždy těším, pokud si mohu zahrát na nějakém hřišti, kde jsem ještě nehrál. kontakt: V Lipkách 781/25, Praha 5 - Slivenec, martin.chaloupka@businessclothes.cz VÁCLAV PROVAZNÍK Pro každého byl připravený pořádný svařák, čaj i něco tvrdšího na zahřátí. na konzultaci s módním stylistou na Vámi určeném místě H L A V N Í Nenechte se zmást, jedná se skutečně o golfového hráče. Opatření proti zimě však byla různá. VOUCHER Velké poděkování patří především našim partnerům: společnosti Oracle, která byla hlavním partnerem turnaje, dále společnosti ČKD group, Sapcon, Rowan Legal, Techniserv IT a společnostem Business clothes, Tomtom, vinařství Kovacs, vinařství Reisten a restauraci Rialto, kteří věnovali ceny do turnaje.

14 LISTOPAD 2009 STRANA 15 AKTUÁLNĚ Územní samosprávy a PPP KRAJE, MĚSTA A OBCE V ČESKÉ REPUBLICE STÁLE VÍCE ŘEŠÍ FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÝCH A INVESTIČNĚ NÁROČNÝCH PROJEKTŮ FORMOU PPP. PPP JE OBECNĚ UŽÍVANÝM POJMEM PRO PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU. Podle statistik ministerstva financí ãinila ke konci záfií tohoto roku pfiedpokládaná hodnota PPP smluv uzavfien ch ãi pfiipravovan ch na projekty na úrovni krajû a obcí ãástku ve v i cca 13 miliard korun. V této ãástce jsou zahrnuty projekty, na které jiï byla uzavfiena smlouva se soukrom m partnerem nebo u nichï je jiï alespoà pfiipravován proces v bûru soukromého partnera. V na em prostfiedí územní samosprávy realizují PPP projekty pfieváïnû formou takzvan ch kvazikoncesí. Kvazikoncese je v právním smyslu nadlimitní vefiejnou zakázkou, na jejíï zadání se v ak mimo zákona o vefiejn ch zakázkách pouïijí i vybraná ustanovení koncesního zákona. Znakem kvazikoncese je, Ïe smlouva na realizaci projektu je uzavfiena nejménû na dobu pûti let (princip dlouhodobosti) a Ïe soukrom partner nese nûkterá ekonomická rizika spojená s realizací projektu, která obvykle nese zadavatel (princip pfienosu rizik). Pfiíprava PPP projektu není zcela jednoduch m procesem. V iniciaãní fázi se zpravidla zpracovává studie proveditelnosti, která posuzuje základní právní, ekonomické a technické aspekty zámûru. Je-li zvolena cesta PPP, musí zadavatel zajistit vypracování takzvaného koncesního projektu. právní poradna Koncesní projekt vymezí základní ãinnosti soukromého partnera a související právní vztahy a ekonomické podmínky. Souãástí koncesního projektu je téï posouzení v hodnosti zaji tûní potfieb zadavatele formou PPP. Zastupitelstvo kraje nebo obce následnû rozhoduje, zda koncesní projekt schválí ãi nikoliv. Je-li koncesní projekt schválen, pfiistupuje se k pfiípravû zadávací dokumentace pro zadávací fiízení na v bûr soukromého partnera. Souãástí této dokumentace musí b t vzor smlouvy na realizaci projektu. Povinnou náleïitostí takové smlouvy je pak stanovení pravidel k pfiedãasnému ukonãení smlouvy a vymezení právních vztahû smluvních stran k majetku pro pfiípad vzájemného vypofiádání pfii ukonãení smlouvy. Smlouva pochopitelnû obsahuje i dal í, ãasto specifická ustanovení, jejichï obsah je urãen povahou konkrétního PPP projektu. DÛleÏité je ve smlouvû klást dûraz zejména na otázku rozdûlení rizik a odpovûdností mezi vefiejného a soukromého partnera, na vztah stran k pfiípadn m penûïit m pfiíjmûm od tfietích osob, dále na nastavení poïadavkû a specifikace poïadovaného plnûní, vãetnû jeho mûfiení, kontroly a hodnocení kvality, rovnûï téï na platební a sankãní mechanismus a otázku vlastnick ch a uïívacích práv. NedÛslednost pfii definování tûchto pravidel totiï mûïe osud PPP projektu znaãnû zkomplikovat. Po zadávacím fiízení a v bûru vítûzného soukromého partnera smlouvu posuzuje v rámci rozpoãtového dozoru Ministerstvo financí âr. Po obdrïení stanoviska ministerstva smlouva podléhá koneãnému schválení zastupitelstvem pfiíslu né územní samosprávy. Ze zahraniãní i tuzemské zku enosti plyne, Ïe pro územní samosprávy mohou b t modely PPP vhodné pro financování a realizování projektû, které souvisejí napfiíklad se zaji tûním v stavby a provozu vodohospodáfiské nebo dopravní infrastruktury, zafiízení pro poskytování sociálních sluïeb a nemocnic, parkovacích domû a ubytovacích ãi administrativních prostor nebo jin ch obecnû prospû n ch objektû. Pokud zadavatel ví, jak PPP projekty vyuïít a správnû pfiipravit, mohou se pro nûj stát úãinn m nástrojem, jak hospodárnû a efektivnû zabezpeãit vefiejné potfieby. Mgr. Bc. Jan Strelička ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o. UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK : do VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, Brno, telefon: info@magnusregio.cz ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová m.slaninova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: , redakce@magnusregio.cz redaktorka: Bc. Hana Nečasová, h.necasova@magnusregio.cz foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: gsm: , s.sediva@magnusregio.cz Milan Slanina, tel: , gsm: m.slanina@magnusregio.cz Monika Syslová, tel: , gsm: m.syslova@magnusregio.cz PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: , gsm: , n.parmova@magnusregio.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, Brno, TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, Brno, REGISTRACE: MK ČR E V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: )) Jaké nejdůležitější události zažily obce, města a firmy v roce 2009 )) Dozvíte se, jaké významné firmy působí v moravských regionech )) Přehledně zmapujeme městské firmy )) Přiblížíme schválené rozpočty krajů, měst a obcí pro příští rok )) Zavedeme vás na pohádková vánoční místa )) Zjistíte, kde se dá v zimě nejlépe sportovat a odpočívat Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Prosincové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 15. prosince 2009 Czech TOP 100 ocenilo firmy ze severu Ostrava, Kopfiivnice Moravskoslezsk kraj je sice pro investory podprûmûrnû zajímav, ale patfií k nejdynamiãtûj ím regionûm. S takovou zprávou pfiijeli zástupci SdruÏení Czech TOP 100 do Ostravy a Kopfiivnice. Tam se totiï ãtvrtého a pátého listopadu konalo jiï ãtvrté moravské Setkání osobností pofiádané SdruÏením Czech TOP 100. Fakt, Ïe v regionu severní Moravy patfií mezi podnikatelskou ba tu, potvrdil i velk poãet úãastníkû obou setkání. Moravskoslezsk kraj trápí nepfiíznivé faktory jako vysoká míra nezamûstnanosti, odlehlost regionu a nedokonãená kvalitní dopravní síè. Na druhou stranu je zde Ostrava, která má obrovsk potenciál. A to jak v oblasti vûdy a v zkumu tak moïná paradoxnû i v nevyuïit ch areálech brownfieldech, uvedl Milan Damborsk z katedry regionálních studií Vysoké koly ekonomické v Praze. O tom, Ïe právû ãasto kritizované chátrající budovy a areály mûïou mít potenciál pro byznys, pfiesvûdãil pfiítomné generální fieditel RPG Real Estate Anton Aksic. Spoleãnost pod jeho vedením zaãne v pfií - tích tfiech let investovat do pûtaãtyfiiceti tisíc bytû, ve kter ch Ïije více neï sto tisíc nájemníkû. Odhadovaná investice: tfii miliardy korun. Po realizaci tohoto plánu koncem roku 2012 bude mít napfiíklad 48 procent na ich bytû nová plastová okna a 77 procent bytû bude v domech dotãen ch programem Bezpeãnost, uvedl mluvãí skupiny RPG Real Estate Petr Handl. Na setkání pfiedstavila éfredaktorka Moravského hospodáfiství Veronika Hrdá tento mûsíãník a diskutovala s úãastníky o mediální situaci. SdruÏení Czech TOP 100 ocenilo v kaïdém mûstû tfii v znamné firmy. (hrd) )) oceněné firmy OSTRAVA Dalkia OKD Tchas AT Computers ArcelorMittal KOPŘIVNICE Třinecké železárny Sochorová válcovna Biocel Paskov REJSTŘÍK FIREM: Agrární komora 7; Agrochema Studenec 1; ArcelorMittal 12; Ashworth 14; Biosolar 5; Business clothes 14; Centrum dopravního výzkumu 5; Centrum pasivního domu 8, 9; Chervo 14; ČD - Telematika 12; České dráhy 5; Česká spořitelna 9, 12; ČKD group 14; ČKA 9; ČKAIT 9; ČNB 7; ČBA 12; ČSA 12; ČSOB 9, 12; Deloitte 12; Dobrý dům 9; Deutsche Bank 12; Essox 12; estat.cz 10; FootJoy 14; Freeport Hatě u Znojma 12; Hypoteční banka 9; IDS Scheer 12; ING Investment Management 12; Isa Consult 4; Kaskáda 14; KHK MSK 12; Komerční banka 7, 9, 12; Kovacs 14; LBBW Bank 9; Nike 14; Modrá pyramida 9, 12; Oracle 14; Passive house 8; Plzeňský Prazdroj 12; Poštovní spořitelna 9; Regionální rada Moravskoslezsko 5; Reistein 14; Rialto 14; ROP Jihovýchod 2; Rowan Legal 12, 14, 15; SAB Miller 12; SAP 12; Sapcon 14; Sdružení Czech Top ; Sdružení místních samospráv 3; Sdružení nájemníků 6; Seznam.cz 12; SFŽP 8, 9; SG Viet Finance 12; Svaz měst a obcí 1,2,3; Synot 12; Techniserv IT 14; Timken ČR 12; Tomtom 14; UniCredit Bank 9; Versia Holding 5 SEZNAM INZERENTŮ: AIG/Lincoln CZ, s. r. o. 7 Asistenční centrum, a. s. 15 Bussiness clothes 14 České radiokomunikace, a. s. 3 Hyundai Motor Czech, s. r. o. 13 Institute for International Research GmbH 12 Kapsch 10 Operační program Doprava 5 Regionální hospodářská komora Brno 11 Vinařství Reisten 12 Profesionální zpracování úspěšných žádostí o dotace Na peníze EU s námi dosáhnete Proč právě Asistenční centrum, a.s.? Dotace pro města a obce Dotace až 60 % na investiční záměry firem v oblastech Asistenční centrum, a.s. Vysoká úspěšnost více než 80 % námi zpracovaných projektových žádostí o dotace úspěšných Zpracovali jsme přes 700 úspěšných projektů, které přinesly našim klientům více než 5 miliard Kč dotací Odborný tým 50 specialistů Provizní odměna za zpracování žádostí je závislá až po vašem úspěšném získání dotace Pomůžeme s výběrem dotace, se zpracováním žádosti a realizací projektu Investiční dotace pro města a obce v oblasti zkvalitňování životního prostředí vodohospodářská infrastruktura, ekologické zdroje energie, zateplování budov, sběrné dvory, recyklační linky, sanace skládek, Investiční dotace do venkovského prostoru kvalita vod, infrastruktura obcí, veřejné budovy, rozvoj cestovního ruchu na venkově, rozvoj podnikání Nákup, výstavba, rozvoj a rekonstrukce výrobních areálů Pořízení moderních výrobních strojů a zařízení do stávajících či nových areálů a provozoven Realizace projektů výzkumu a vývoje nových výrobků, materiálů a služeb Budování zázemí pro výzkum a vývoj laboratoře, technologická centra Investice do informačních a komunikačních technologií (ICT) Investice do úspor energií u stávajících objektů (zateplování objektů, výměna rozvodů a energetických zařízení) Budování zázemí pro vzdělávání zaměstnanců školící střediska Pořízení technologie na výrobu energií z obnovitelných zdrojů (vodní, větrné elektrárny, spalování biomasy,...) Sportovní 3302, Most Brno Olomouc Ostrava info@asistencnicentrum.cz Můžete kontaktovat naše poradce z regionálních pracovišť po celé ČR.

15 Odborná konference MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2009 Termín konání čtvrtek od 9 hodin Místo konání Brno, hotel Voroněž, Křížkovského 47 Tematické bloky Financování krajů, měst a obcí Datové schránky a ICT řešení Záštita konference Asociace krajů ČR Mgr. Michal Hašek, hejtman JMK Ing. Jaroslav Palas, hejtman MSK Roman Onderka, primátor Statutárního města Brna Ing. Jaroslav Chýlek, MBA, náměstek ministra vnitra pro informatiku Ing. Rostislav Vondruška, Ministr pro místní rozvoj ČR Společenská část 2. prosince od 19 hod., v předvečer konference, v Moravské Chalupě Moderátor Zbyněk Loucký Účastnický poplatek: 700 Kč/osoba 500 Kč/2 a více osob z jednoho úřadu PROGRAM KONFERENCE Dopolední blok Financování krajů, měst a obcí Kraje v období hospodářské recese Mgr. Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR Makroekonomický výhled na rok 2010 z pohledu financování obcí Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA; Mgr. Jan Hanuš analytici Komerční banky Propad daňových příjmů v rozpočtech obcí a měst a jeho vliv na kofinancování projektů s podporou evropských fondů Ing. Miroslav Kalous, náměstek ministra pro místní rozvoj Novinky v daňových zákonech od r a jejich dopad na rozpočty měst a obcí Právní aspekty vypisování veřejných zakázek Mgr. Jan Strelička, ROWAN LEGAL Aktuální výzvy Operačního programu Životní prostředí. Ohlednutí za uplynulým obdobím a nástin dalšího vývoje OPŽP Ing. Arch. Petr Štěpánek, ředitel SFŽP Panelová diskuze: Novela zákona o rozpočtovém určení daní. P O Ř A D A T E L : Magnus Regio s. r. o., Dvořákova 14, Brno více informací vám poskytnou Kamila STRMISKOVÁ telefon: , mobil: Nela PARMOVÁ telefon: , mobil: REGISTRUJTE SE NA nebo em konference@magnusregio.cz Odpolední blok Datové schránky a ICT řešení Start datových schránek z pohledu MVČR Ing. Jaroslav Chýlek, MBA, náměstek ministra vnitra pro informatiku Datová zpráva. A co dál? Archivace a zálohování datových zpráv v praxi T-Systems Nejčastější problémy s používáním spisové služby. Praxe v obcích třetího, druhého a prvního typu IDS Scheer Efektivní administrativa a ekonomika krajů, měst a obcí Gordic Panelová diskuze na téma Start datových schránek v praxi GENERÁLNÍ PARTNEŘ I HLAVNÍ PARTNEŘ I PARTNER ODBORNÍ GARANTI MEDIÁLNÍ PARTNER