7/3.2 Pfiíjmy ze závislé ãinnosti související s SVJ

Transkript

1 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek Ing. Zdenûk Morávek ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 1 7/3.2 fiíjmy ze závislé ãinnosti související s SVJ V praxi je nejčastějším příjmem v souvislosti s SVJ odměna členům výboru SVJ za výkon jejich funkce. Tento příjem je v souladu s 6 odst. 1 písm. c) ZD příjmem ze závislé činnosti a jako takový patří do dílčího základu daně podle 6 ZD. To zjednodušeně znamená, že se tento příjem zdaňuje jako standardní mzda a pro účely zdanění se SVJ považuje za zaměstnavatele a člen výboru SVJ za zaměstnance (viz 6 odst. 2 ZD). To platí i pro pověřeného vlastníka ( 9 odst. 7 písm. b) ZOVB) a členy případných dalších orgánů SVJ např. kontrolní komise ( 9 odst. 7 písm. c) ZOVB). oměrné časté ale zřejmě budou i další druhy příjmů spadající do dílčího základu daně podle 6 ZD, zejména příjmy podle 6 odst. 1 písm. a) ZD, tj. příjmy z pracovně právního poměru. Bude se tedy jednat o příjmy plynoucí z pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. fiíjmy související s SVJ

2 ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 2 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek Základ danû u závislé ãinnosti Základem daně je u příjmů podle 6 ZD příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. Jedná se o významnou změnu, která platí od roku 2008, základem daně již nebude příjem snížený o sražené sociální a zdravotní pojištění, ale naopak příjem zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální pojištění ve výši 26 % a na zdravotní pojištění ve výši 9 %. Takto stanovený základ daně se označuje jako superhrubá mzda. říjem se o pojistné bude samozřejmě zvyšovat tehdy, pokud se z tohoto příjmu sociální a zdravotní pojištění platí, a je tedy součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Znamená to, že propojení úpravy daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění ještě více nabývá na významu. SVJ vyplatí zamûstnanci na základû dohody o pracovní ãinnosti odmûnu 8000,- Kã. fiíjem z dohody o pracovní ãinnosti je souãástí vymûfiovacího základu na sociální i zdravotní poji tûní, pfiíjem bude na základ danû nav en o sociální poji tûní ve v i 26 %, tj. 2080,- Kã a zdravotní poji tûní ve v i 9 %, tj. 720,- Kã, základ danû proto ãinní ,- Kã. SVJ vyplácí ãlenovi v boru odmûnu za v kon této funkce ve v i 2000,- Kã mûsíãnû. Tento pfiíjem je souãástí vymûfiovacího základu na zdravotní poji tûní, ale není souãástí vymûfiovacího základu na sociální poji tûní (viz dále). Základ danû proto bude ãinit 2180,- Kã, pfiíjem bude nav en o zdravotní poji tûní ve v i 180,- Kã, tj. 9 % z 2000,- Kã.

3 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 3 SVJ vyplácí zamûstnanci na základû dohody o provedení práce odmûnu ve v i 4000,- Kã. Tento pfiíjem není souãástí vymûfiovacího základu na sociální ani na zdravotní poji tûní, základ danû proto bude 4000,- Kã, pfiíjem se o poji tûní navy ovat nebude. Způsob zdanění u zaměstnance i nadále závisí na skutečnosti, zda bylo nebo nebylo podepsáno prohlášení k dani podle 38k ZD. okud podepsáno bylo, postupuje se tak, že od vypočtené zálohy na daň se odečtou příslušné slevy na dani. okud podepsáno nebylo, rozhodující je výše vyplaceného příjmu. okud se jedná o částku do 5000,- Kč, bude sražena daň zvláštní sazbou daně ve výši 15 % (srážková daň). okud bude tato částka překročena, bude vypočtena záloha na daň, ovšem bez uplatnění slev na dani. V případě příjmů, které u zaměstnance, který nepodepsal prohlášení k dani, podléhají zvláštní sazbě daně, se limitní částka 5000,- Kč bude posuzovat před zvýšením o sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele. Rozhodující pro uplatnění srážkové daně bude tedy výše hrubé, nikoliv superhrubé mzdy. Bližší úprava této problematiky je obsažena v 6 odst. 4 ZD. V praxi lze předpokládat, že příjmy plynoucí v souvislosti s SVJ budou spíše příjmy příležitostné či vedlejší, proto lze předpokládat, že převážná většina příjmů bude zdaněna jako příjmy bez podepsaného prohlášení k dani. K tomu je ale nutné doplnit, že takto nelze postupovat u všech příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Z postupu podle 6 odst. 4 ZD jsou vyloučeny odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, tedy příjmy podle 6 odst. 1 písm. c) ZD. Znamená to tedy, že u členů rohlá ení k dani

4 ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 4 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek ovinnost podat daàové pfiiznání výboru SVJ takto postupovat nelze a těmto poplatníkům bude vždy sražena záloha na daň, nikoliv srážková daň. SVJ uzavfielo s jedním z vlastníkû dohodu o pracovní ãinnosti na provedení elektrorevizí. Tento zamûstnanec nepodepsal u SVJ prohlá ení k dani a dosáhl na základû této dohody o pracovní ãinnosti v pfiíslu ném kalendáfiním mûsíci hrubou mzdu ve v i 4700,- Kã. Vzhledem k tomu, Ïe hrubá mzda, tedy dosaïen pfiíjem, nepfiesáhl ãástku 5000,- Kã, bude postupováno podle 6 odst. 4 ZD a bude uplatnûna sráïková daà ve v i 15 % (od ,5 %). Základem danû ale bude pfiíjem zv en o pojistné zamûstnavatele, tj. 6345,- Kã. fiedsedovi v boru SVJ náleïí mûsíãní odmûna za v kon této funkce ve v i 3000,- Kã. fiedseda nepodepsal u SVJ prohlá ení k dani, protoïe jej podepsal ve svém hlavním zamûstnání. Odmûna ãlena statutárního orgánu SVJ je vylouãena z úpravy 6 odst. 4 ZD, coï znamená, Ïe i pfies skuteãnost, Ïe nebyla pfiekroãena hranice 5000,- Kã, bude sra- Ïena záloha na daà, nikoliv sráïková daà. Velmi důležitou souvislostí s výše uvedeným je povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jak totiž vyplývá z 38g odst. 2 ZD, pokud má poplatník příjmy od dvou nebo více plátců současně (stačí i v jednom měsíci v roce) a oba plátci (zaměstnavatelé) srazí z těchto příjmů zálohu na daň (nikoliv srážkovou daň), potom je tento poplatník povinen za příslušné zdaňovací období podat daňové přiznání a není možné to řešit ročním zúčtováním záloh. Vzhledem ke skutečnosti, že v případě členů výboru bude vždy sražena záloha na daň, protože

5 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 5 u těchto příjmů nelze uplatnit postup podle 6 odst. 4 ZD, budou v řadě případů tito členové výboru povinni podávat daňové přiznání. Bude tomu tak tehdy, kdy člen výboru bude zaměstnanec a výkon funkce člena výboru bude jeho vedlejší činností. âlen v boru je zamûstnancem, u svého zamûstnavatele pobírá mûsíãní mzdu ve v i ,- Kã a podepsal u nûj prohlá ení k dani. Souãasnû je ãlenem v boru SVJ a za v kon této funkce pobírá mûsíãní odmûnu ve v i 500,- Kã. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe tomuto poplatníkovi jsou mûsíãnû sráïeny dvû zálohy na daà od dvou plátcû souãasnû, musí ãlen v boru za pfiíslu né zdaàovací období vïdy podat daàové pfiiznání k dani z pfiíjmu fyzick ch osob. Starobní dûchodce je ãlenem v boru SVJ. Za tuto svou ãinnost pobírá mûsíãní odmûnu ve v i 1000,- Kã. Starobní dûchod je pfiíjem, kter je osvobozen od danû. okud odmûna za v kon funkce ãlena v boru SVJ je kromû starobního dûchodu jedin m pfiíjmem tohoto poplatníka, nic nebrání tomu, aby u SVJ podepsal prohlá ení k dani. Tento poplatník potom daàové pfiiznání podávat nemusí. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe to je jedin zdaniteln pfiíjem tohoto poplatníka, nebyl by povinen podávat daàové pfiiznání ani v pfiípadû, kdy by prohlá ení k dani nepodepsal. Tyto skuteãnosti vypl vají z úpravy obsaïené v 38g ZD. Domnívám se, že v řadě případů se budou právě starobní důchodci podílet na chodu SVJ, ať už jako členové výboru, nebo jako např. příležitostní zaměstnanci s příjmy plynoucími od SVJ. V této souvislosti je důležité upozornit, že pro tyto poplatníky bude zpravidla výhodné podepsat prohlášení k dani, které jim umožní uplatňovat slevy na dani. Novela ZD DÛchodci

6 ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 6 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek fiíjmy, které nejsou pfiedmûtem danû provedená zákonem č. 261/2007 Sb. totiž odstranila omezení při uplatnění základní slevy na poplatníka. Od roku 2008 mohou starobní důchodci uplatňovat základní slevu na dani ve stejném rozsahu jako ostatní poplatníci. Starobní dûchodce je ãlenem v boru SVJ. âlenûm v boru náleïí odmûna ve v i 1 500,- Kã mûsíãnû. Kromû starobního dûchodu, kter je osvobozen od danû, se jedná o jedin pfiíjem tohoto poplatníka, nic tedy nebrání tomu, aby dûchodce u SVJ podepsal prohlá ení k dani. JestliÏe tento poplatník podepí e prohlá ení k dani, má nárok od roku 2008 uplatnit základní slevu na dani, která ãinní 2070,- Kã mûsíãnû. Je tedy zfiejmé, Ïe z pfiíjmû 1 500,- Kã nebude dûchodce odvádût Ïádnou daà. fii úpravû do konce roku 2007, kdy byla základní sleva na dani 600,- Kã mûsíãnû, by dûchodce nemûl nárok tuto slevu uplatnit a daà by proto z tohoto pfiíjmu odvádûl, a to i v pfiípadû podepsaného prohlá ení k dani. Je ale nutné zdůraznit, že prohlášení k dani může poplatník podepsat pouze u jednoho plátce, tj. u jednoho zaměstnavatele, a učiní tak zpravidla u toho, od kterého mu plyne vyšší příjem. roto při souběhu více příjmů prohlášení k dani zřejmě podepisováno u SVJ nebude. Ovšem právě u starobních důchodců či např. u studentů bude tato situace nastávat mnohem častěji, protože u nich se mnohem spíše bude jednat o jediný zdanitelný příjem. ZD v 6 odst. 7 vymezuje některé příjmy, které nejsou u zaměstnanců předmětem daně. Vzhledem k tomu, že členové výboru, případně jiného orgánu SVJ, jsou považováni za zaměstnance, vztahuje se tato úprava také na tyto poplatníky. Stejně tak se samozřejmě vztahuje i na běžné zaměstnance, se kte-

7 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 7 rými SVJ uzavře pracovní smlouvu či některou z dohod. V prvé řadě se jedná o náhrady cestovních výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a to do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce pro zaměstnance zaměstnavatele ve veřejném sektoru (blíže viz 109 odst. 3 Z). Tito zaměstnavatelé jsou zákoníkem práce v porovnání s ostatními zaměstnavateli omezeni v poskytování cestovních náhrad, resp. stanovené náhrady jsou pro ně závazné, kdežto ostatní zaměstnavatelé mohou poskytovat i cestovní náhrady vyšší. Je potřeba poznamenat, že SVJ zákoník práce do této veřejné sféry nezahrnuje, proto mohou poskytovat cestovní náhrady bez omezení. U zaměstnanců jsou ale tyto cestovní náhrady nezdaňované pouze ve výši, která je stanovena pro zaměstnavatele veřejného sektoru. SVJ poskytuje ãlenûm v boru náhrady cestovních v dajû. fiedseda v boru SVJ se zúãastnil pracovní cesty, která trvala 8 hodin, má tedy nárok na stravné. Stravné je mu poskytnuto ve v i 80,- Kã. Maximální stravné pro zamûstnance ve vefiejném sektoru je pfii pracovní cestû 5 aï 12 hodin 69,- Kã. Tato ãástka tedy nebude u pfiedsedy v boru SVJ pfiedmûtem danû, ãástka nad tuto hranici, tj. 11,- Kã, jiï pfiedstavuje zdaniteln pfiíjem, ze kterého se také odvádí pojistné. oznámka: e eno z hlediska zdanûní. Další případ příjmu, který není předmětem daně, jsou částky přijatých záloh, nebo částky přijaté jako náhrada prokázaných výdajů, které zaměstnanec za zaměstnavatele hradil. Tyto příjmy jsou uvedeny v 6 Náhrady cestovních v dajû fiijaté zálohy

8 ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 8 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek Ochranné pracovní prostfiedky apod. fiíjmy osvobozené od danû odst. 7 písm. c) ZD. Jedná se o situace, že zaměstnanec přijme od SVJ zálohu, za kterou má pro potřeby SVJ něco pořídit. Jeden z vlastníkû bytu vykonává na základû dohody o pracovní ãinnosti pro SVJ práci údrïbáfie. Od ãlena v boru, kter je souãasnû pokladníkem SVJ, si vyzvedne zálohu ve v i 500,- Kã, za kterou má pofiídit nov zámek do vchodov ch dvefií. Následnû pfiinese doklad na pofiízení zámku za 420,- Kã a 80,- Kã vrátí do pokladny. Smyslem v e uvedeného ustanovení je jednoznaãné vylouãení pfiijaté zálohy ve v i 500,- Kã z pfiedmûtu danû. Situaci je nutné posuzovat tak, Ïe i takto pfiijatá záloha je v podstatû pfiíjmem zamûstnance. Druhou situací je postup, kdy si zaměstnanec zálohu předem nevezme, výdaj uhradí ze svých finančních prostředků a následně jsou mu tyto prostředky vyplaceny na základě předloženého dokladu. Tato situace bude v praxi, zejména u běžných výdajů nižší hodnoty, určitě ještě častější. Z výše uvedeného vyplývá, že takto získaný příjem není u zaměstnance předmětem daně. oslední skupina těchto příjmů souvisí s osobními ochrannými pracovními prostředky, pracovními oděvy atd., tedy oblastí bezpečnosti práce ( 6 odst. 7 písm. b) ZD) a náhradami za opotřebení vlastního nářadí ( 6 odst. 7 písm. d) ZD). Domnívám se, že tyto případy nebudou u SVJ tak časté, nicméně posuzování je stejné jako v ostatních dvou případech. ZD pak v 6 odst. 9 vymezuje poměrně široký okruh příjmů osvobozených od daně, které se týkají speciálně zaměstnanců. Z těchto příjmů je možné ve vztahu k SVJ uvést:

9 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 9 částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace; bude se jednat o případy různých seminářů, školení, kurzů atd., samozřejmě za podmínky, že budou souviset s činností SVJ. SVJ vy le svého pfiedsedu v boru na semináfi k novele Zákona o vlastnictví bytû. VloÏné na semináfi ãiní 900,- Kã, SVJ vloïné uhradí. Z pohledu pfiedsedy v boru se jedná o pfiíjem osvobozen od danû. částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci. Další osvobozené příjmy se podle mého názoru SVJ budou týkat zcela okrajově. Na závěr této část uveďme konkrétní příklad postupu zdanění zaměstnance SVJ. SVJ zamûstnává jednoho zamûstnance s mûsíãním pfiíjmem ,- Kã. Tento zamûstnanec podepsal u SVJ prohlá ení k dani, uplatàuje základní slevu na poplatníka a vy- Ïivuje dvû dûti. latí si soukromé Ïivotní poji tûní ve v i 500,- Kã mûsíãnû.

10 ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 10 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek Hrub pfiíjem Sociální poji tûní (8 %) Zdravotní poji tûní (4,5 %) 675 Sociální poji tûní zamûstnavatel (26 %) Zdravotní poji tûní zamûstnavatel (9 %) Základ danû Základ danû na stovky nahoru Záloha na daà (15 % ze základu danû) 3045 Sleva na poplatníka 2070 DaÀové zv hodnûní 975 Záloha na daà po slevách 0 DaÀov bonus 805 âist pfiíjem oznámka k v poãtu: Základem danû je hrub pfiíjem nav en o sociální a zdravotní poji tûní hrazené zamûstnavatelem, pojistné se ale zamûstnanci sráïí pouze z hrubého pfiíjmu, tj. hrubé mzdy. Zji tûná záloha na daà se sniïuje o slevy na dani, v pfiípadû daàového zv hodnûní na vyïivované dûti se postupuje tak, Ïe nevyãerpaná ãástka je daàov m bonusem, kter zamûstnanci vyplatí zamûstnavatel jako souãást jeho ãisté mzdy. Odměna za výkon funkce člena výboru, případně člena jiného orgánu SVJ, je příjmem ze závislé činnosti. říjmy členů výboru se tedy zdaňují stejně jako příjmy jiných zaměstnanců, SVJ se považuje za zaměstnavatele. Základem daně u závislé činnosti je tzv. superhrubá mzda, tj. hrubý příjem navýšený o sociální a zdravotní pojištění, které je povinen z těchto příjmů odvádět zaměstnavatel.

11 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 11 Způsob zdanění příjmů zaměstnance závisí na skutečnosti, zda bylo či nebylo podepsáno prohlášení k dani. U odměny člena výboru či jiného orgánu SVJ nelze uplatnit zdanění srážkovou daní ve výši 15 % při příjmu, který nepřevýší 5000,- Kč měsíčně, vždy tedy bude sražena záloha na daň. Tato skutečnost v řadě případů povede k povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. ZD v 6 vymezuje příjmy, které nejsou u zaměstnance předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny. Tato úprava se samozřejmě vztahuje i na zaměstnance SVJ.

12 ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 12 raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek