9/3.4 Zálohy na daà z pfiíjmû

Transkript

1 Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel ãást 9, díl 3, kapitola 4, str. 1 9/3.4 Zálohy na daà z pfiíjmû Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Není to tedy tak, jak se někdy poplatníci mylně domnívají, že zálohy se platí vprůběhu zdaňovacího období. S.r.o. má zdaàovací období kalendáfiní rok. Za rok 2007 zpracovává a pfiedkládá daàové pfiiznání daàov poradce na základû plné moci uloïené v termínu u správce danû. Za zdaàovací období 2008 daàov poradce zplnomocnûn nebyl. Zálohové období bûïí od (poslední den lhûty pro podání pfiiznání v prodlouïené lhûtû je ) do (poslední den lhûty pro podání v neprodlouïené lhûtû za rok 2008). Zálohové období

2 ãást 9, díl 3, kapitola 4, str. 2 Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel S.r.o. má zdaàovací období hospodáfisk rok od do Jedná se o s.r.o., které má povinnost mít úãetní závûrku ovûfienou auditorem. oplatníci s povinností auditu mají prodlouïenou lhûtu pro podání daàového pfiiznání na nejpozdûji est mûsícû po skonãení zdaàovacího období. ro zdaàovací období od do je tedy termín podání daàového pfiiznání nejpozdûji , zálohové období tedy bûïí od , a to do (za pfiedpokladu prodlouïené lhûty i pro následující zdaàovací období), pfiípadnû do pfii neprodlouïené lhûtû. Je potřeba upozornit, že rozhodující není den, kdy bylo daňové přiznání skutečně podáno, ale rozhodující je poslední den lhůty pro podání. I tak ale může být zálohové období poměrně zajímavým prostředkem daňové optimalizace, zejména pak jeho prodloužení nebo zkrácení. S.r.o. má zálohové období do , na základû da- Àové povinnosti za zdaàovací období roku 2007 platí nízké pololetní zálohy, napfi. ve v i Kã. Tuto zálohu uhradí k a k Na základû pfiedbûïn ch v sledkû za rok 2008 je ale zfiejmé, Ïe s.r.o. vznikne povinnost hradit vysoké ãtvrtletní zálohy, dejme tomu ve v i Kã. okud dojde k prodlouïení termínu pro podání daàového pfiiznání za rok 2008 do , dojde tím také k prodlouïení zálohového období. S.r.o. tak k uhradí je tû nízkou zálohu ve v i Kã místo novû stanovené zálohy ve v i Kã, kterou by hradila pfii podání pfiiznání k okud se nejedná o s.r.o., která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, má potom možnost zvolit si, kdy přiznání k dani z příjmu podá (tedy zda zplnomocní či nikoliv daňového poradce), tím bude ovlivněna délka zálohového období a v důsledku toho i výše a periodicita záloh na daň.

3 Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel ãást 9, díl 3, kapitola 4, str. 3 Stanovení této povinnosti má ten význam, že podle ní se potom určuje periodicita a výše záloh. oslední známou daňovou povinnost upravuje 41 ZSD a jedná se o částku daně nebo daňové ztráty ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena podle 46 odst. 5 ZSD, tj. konkludentně, platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo rozhodnutím o opravném prostředku. fiíklad: S.r.o. podala dne daàové pfiiznání k dani z pfiíjmû za zdaàovací období roku 2007, ve kterém vypoãetla a uvedla svou daàovou povinnost ve v i Kã. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe daà vymûfiená správcem danû se neodchylovala od takto vypoãtené danû, do lo k vymûfiení danû v souladu s 46 odst. 5 ZSD s tím, Ïe za den vymûfiení danû a souãasnû za den doruãení tohoto rozhodnutí daàovému subjektu se povaïuje poslední den lhûty pro podání daàového pfiiznání, tj (pokud není povinnost auditu nebo daàov poradce). oslední známá daàová povinnost je tedy ãástka Kã, která byla tímto zpûsobem pravomocnû stanovena správcem danû. ZD pak k tomu v 38a odst. 1 ZD upřesňuje, že za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu, kterým je ZSD. S výše uvedenou úpravou souvisí ust. 67 odst. 4 ZSD. To stanoví, že pokud závisí změna periodicity nebo výše oslední známá daàová povinnost

4 ãást 9, díl 3, kapitola 4, str. 4 Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel V e a periodicita záloh záloh na poslední známé daňové povinnosti, účinnost změny poslední známé daňové povinnosti nastává následující měsíc po právní moci rozhodnutí o stanovení daně. S.r.o. podala daàové pfiiznání za rok 2007 dne , ve kterém uvedla svou daàovou povinnost za rok 2007 ve v i Kã. Tato daà byla vymûfiena konkludentnû ke dni , od ní se bude odvíjet povinnost platit zálohy na daà. V prûbûhu dubna 2008 v ak bylo zji tûno, Ïe do daàového pfiiznání nebyly omylem uvedeny pfiíjmy, které jsou pfiíjmy zdaniteln mi, a jsou proto souãástí základu danû. V souladu s 41 odst. 1 ZSD je s.r.o. povinna do podat dodateãné daàové pfiiznání na vy í daàovou povinnost, úãinky nastávají dnem uplynutí lhûty pro podání dodateãného daàového pfiiznání, tj Úãinnost zmûny pro stanovení v e a periodicity záloh nastává v souladu s 67 odst. 4 ZSD od ãervna 2008, proto pfiípadná záloha k jiï musí b t zaplacena v nové v i. okud se změní poslední známá daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, zálohy do té doby splatné se nemění, mění se až zálohy splatné po této změně. Účinnost změny poslední známé daňové povinnosti nastává následující měsíc po právní moci rozhodnutí o stanovení daně, jak bylo uvedeno výše s odkazem na 67 odst. 4 ZSD. Závěrem je nutné uvést, že do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně dle 20b - viz kap. 9/3.3. Výše a periodicita záloh je pak odvozena právě od poslední známé daňové povinnosti. okud: poslední známá daňová povinnost nepřesáhla Kč, zálohy na daň se neplatí, poslední známá daňová povinnost přesáhla Kč, ale nepřesáhla Kč, platí se zálohy na daň ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti, a to do 15. dne šestého měsíce a 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období,

5 Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel poslední známá daňová povinnost přesáhla Kč, platí se zálohy na daň ve výši 25 %; zálohy jsou splatné do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období, obecně, nad rámec výše uvedené úpravy, zálohy nikdy neplatí obce a kraje. S.r.o. má zdaàovací období kalendáfiní rok, nepodléhá auditu ani nevyuïívá sluïeb daàového poradce. V daàovém pfiiznání za rok 2007 byla uvedena daà ve v i Kã, daàové pfiiznání bylo podáno S.r.o. má povinnost platit zálohy ve v i 40 % poslední známé daàové povinnosti, tj Kã. Tuto zálohu je s.r.o. povinna uhradit do a do V souvislosti se stanovenou výší záloh je účelné upozornit na 46a odst. 2 ZSD, podle kterého se zálohy na daň zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru. Jelikož ZD neobsahuje žádné speciální ustanovení, bude se postupovat podle této obecné úpravy. I to může být příčinou pochybení a následného doměrku ze strany správce daně, i když v tomto případě se bude jednat pouze o malé částky. V souladu s 38a odst. 1 ZD, ale samozřejmě také v souladu s logikou věci, se po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Stejná úprava je obsažena také v 67 odst. 3 ZSD. S.r.o. má zdaàovací období kalendáfiní rok, daàové pfiiznání podává v termínu do konce ãervna, protoïe podléhá povinnému auditu. Na základû poslední známé daàové povinnosti za rok 2006 je poplatník povinen platit ãtvrtletní zálohy ve v i Kã, tyto zálohy uhradil do , , a Na základû daàového pfiiznání za rok 2007 má poplatník hradit pololetní zálohy ve v i Kã, tato záloha byla zaplacena do a do fiedpokládejme, Ïe daãást 9, díl 3, kapitola 4, str. 5

6 ãást 9, díl 3, kapitola 4, str. 6 Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel Àová povinnost za rok 2008 bude ãinit Kã, zapoãítány budou zálohy ve v i Kã (15.3. a po ,- Kã, Kã), doplatek danû bude ãinit Kã. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Záloha tedy započítána bude, nicméně je nutné počítat s tím, že za pozdní zaplacení zálohy správce daně vyměří odpovídající sankci, tedy úrok z prodlení. oplatník mûl k uhradit zálohu na daà ve v i Kã, do tohoto termínu ji ale nezaplatil. ZdaÀovacím obdobím je kalendáfiní rok. okud bude tato záloha uhrazena do termínu pro podání daàového pfiiznání, tj. do nebo , bude tato záloha zapoãtena na daàovou povinnost roku ZD pracuje s tím, že opožděné zálohy musí být uhrazeny do lhůty pro podání daňového přiznání, současně se ale musí jednat o zálohy zaplacené do termínu podání daňového přiznání. Jinak by podle mého názoru nebylo prakticky možné zálohu na daň započíst. Upozorňuji, že započíst lze pouze ty zálohy na daň, které byly splatné v průběhu příslušného zdaňovacího období. Otázkou tedy je, jak bude posuzována záloha na daň, která v daném období nebyla splatná, ale přesto byla zaplacena. Tato situace je řešena právě výše uvedenou úpravou započtení opožděné zálohy, pokud byla zaplacena do lhůty pro podání daňového přiznání. ak by již žádná předchozí záloha neměla být zaplacena, běží nové zálohové období, není pro to tedy důvod. ředchozí nedoplatky, např. z titulu nezaplacení zálohy, byly vyrovnány (měly být) v rámci doplatku daně. okud by se tak přesto stalo, např. z důvodu mylné platby, byla tato platba považována za přeplatek na dani ve smyslu 64 zákona osprávě daní a poplatků.

7 Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel ãást 9, díl 3, kapitola 4, str. 7 ro účely výpočtu záloh na daň ZD považuje za směrodatné období 12 měsíců. Někdy ale může nastat situace, že poslední známá daňová povinnost se týká pouze části zdaňovacího období (typicky při zahájení činnosti) nebo zdaňovacího období kratšího (např. 17a písm. c) ZD) či delšího než 12 měsíců (např. účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období; účetní období při vzniku účetní jednotky) - viz kap. 9/3.2. V tomto případě je poplatník povinen v souladu s 38a odst. 6 ZD si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. V tomto ust. je obsažen i postup, jak toto uskutečnit - propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, se vydělí počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12. Otázkou je, jak postupovat, pokud se nejedná o celý měsíc, ale pouze o část měsíce, ale vzhledem ke skutečnosti, že není uvedeno, že se jedná o celé měsíce, bude podle mého názoru započítán i započatý měsíc. S.r.o. vznikne a stane se podnikatelem dne , poslední známá daàová povinnost za zdaàovací období roku 2007 ãinila Kã. DaÀová povinnost se ale t kala pouze ãásti zdaàovacího období, proto je nutné je pfiepoãítat na 12 mûsícû, tj /5 mûsícû = Kã x 12 = Kã. oplatník je tedy povinen hradit ãtvrtletní zálohy ve v i 25 %, tj Kã. Za vhodné považuji také upozornit na ust. 67 odst. 5 ZSD, podle kterého je možné požádat správce daně o stanovení záloh jinak, než jak vyplývá z poslední známé daňové povinnosti, dokonce je možné požádat iozrušení povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. ochopitelně správce daně nemusí této žádosti vyhovět, nicméně pokud pro to existují reálné, zpravidla ekonomické důvody, určitě to stojí alespoň za pokus.

8 ãást 9, díl 3, kapitola 4, str. 8 Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel V 38a odst. 10 ZD je obsažena speciální úprava pro placení záloh ve zdaňovacím období vymezeném v 17a odst. c) ZD, tj. pro zdaňovací období související s přeměnami společností. Je stanoveno, dokdy, v jaké výši a periodicitě platí zálohy zanikající společnosti nebo družstva a jakým způsobem následně nástupnické společnosti nebo družstva. Jedná se o specifickou a poměrně komplikovanou úpravu, kterou je nutné se v případě realizace těchto transakcí řídit.