METODIKA PRO VYHODNOCOVÁNÍ VÝROBNÍCH ZAŘÍZENÍ V PŮSOBNOSTI BREF PRŮMYSLU JATEK. ZPRACOVAL: Výzkumný ústav potravinářský Praha.

Transkript

1 1 METODIKA PRO VYHODNOCOVÁNÍ VÝROBNÍCH ZAŘÍZENÍ V PŮSOBNOSTI BREF PRŮMYSLU JATEK ZPRACOVAL: Výzkumný ústav potravinářský Praha Listopad 2005

2 2 Obsah Kapitola Název 1....Titulní list 2. Obsah 3. Úvod 4. Legislativa Evropské unie 5. Legislativa České republiky 6. Podpora činnosti orgány Evropské komise 7. Podpora činnosti státní správy České republiky 8. Vlastní metodika 9. Příklady pro kapitolu Příklady pro kapitolu Příklady pro kapitolu Příklady pro kapitolu Příklady pro kapitolu Příklady pro kapitolu Výklad pojmů, překladů a zkratek 16. Informační zdroje internet 17. Zástupci ČR v TWG Sevilla Závěrečná doporučení Seznam příloh

3 3 Úvod Pokynem Ministerstva zemědělství č.j / (dále jen pokyn ) za účelem zpracování podkladů pro splnění úkolů stanovených v rozhodnutí Evropské komise 1003/241/ES ze dne bylo uloženo Výzkumnému ústavu potravinářskému Praha zajistit vypracování metodiky pro vyhodnocování účinnosti BAT, BREF pro výrobní zařízení, spadající pod zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečišťování, nařízením vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách a směrnice Rady 96/61 ES o sdružené prevenci a řízení znečištění. Bližší specifikace rozsahu práce byla stanovena takto: = Pro útvary státní správy, projektové organizace a dotčené výrobní subjekty vypracovat vzorovou metodiku pro vyhodnocování výrobních zařízení dle vzoru evropského dokumentu BREF jatečnictví pro kategorii 6.4.a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně v souladu se zákonem č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. = Výsledkem bude zajištění shodného přístupu provozovatelů zařízení, kteří jsou povinni tuto činnost zapracovat do žádosti o integrované povolení s činností pracovníků krajských úřadů tak, aby byla vždy vyhodnocována nejlepší dostupná technika, nikoliv její regionální interpretace a to vše ve vazbě na aplikaci nejlepších dostupných technik pro kategorie 6.4.a) v souladu s 3 nařízení vlády č. 63/2003 Sb. Vypracovaná metodika obsahuje veškeré dostupné a nezbytné informace pro práce spojené s problematikou nejlepších dostupných technik a referencemi k nim. Uživatel této metodiky bude jejím prostřednictvím informován zejména o : = doporučeních a referencích, které navrhují hladiny hodnot nastavení zařízení pro splnění parametrů nejlepší dostupné techniky = legislativě České republiky a Evropské unie vztahující se k nejlepší dostupné technice. = požadavcích zapracování získaných informací do procesu IPPC takto: = získání a zapracování konkrétních informací o zařízení pro potřeby žádosti o Integrované povolení vyhodnocení zařízení z pohledu nejlepších dostupných technik = nezbytnosti trvale sledovat vývoj referencí a nejlepších dostupných technik tak, aby mohly být tímto příznivě ovlivňovány jeho plánovaná zlepšující opatření, investiční politika a informovanost odpovědných pracovníků společnosti. = nezbytnost trvale sledovat vývoj legislativy tak, aby jeho přínosy do ži votního prostředí vždy odpovídaly zákonným požadavkům

4 Vzhledem k předpokládaným četným změnám v legislativě, referencích a doporučujících materiálech a pro větší časovou platnost této metodiky byl kladen důraz na využití těchto materiálů, jejich pochopení a aplikaci v procesu IPPC a již menší na konkrétní hladiny hodnot, které mohou být v budoucnu jiné. Informace vztahující se ke konkrétním referencím a případně emisním limitům jsou zde uváděny jako příklady způsobu výběru pro jejich praktické použití. 4 LEGISLATIVA EVROPSKÉ UNIE ve vztahu k nejlepším dostupným technikám. Směrnice Rady 96/61/ES z 24. září 1996 o sdružené prevenci a řízení znečištění ( OJ L 257, , s. 26 ) Rada Evropské unie se zřetelem k Smlouvě o založení Evropského společenství a zejména jejímu článku 130s(1), se zřetelem na návrh Komise 17. vzhledem k tomu, že emisní limity, parametry či ekvivalentní technická opatření by se měly zakládat na nejlepších dostupných technikách, se zřetelem k technickým charakteristikám dotyčného zařízení, k jeho geografickému umístění a k místním podmínkám životního prostředí, aniž by se předepisovalo použití určité konkrétní metody či technologie. 18. vzhledem k tomu, že je věcí členských států, aby stanovily, jakým způsobem mohou být, pokud je to vhodné, brány v úvahu technické charakteristiky dotyčného zařízení, jeho geografické umístění a místní podmínky životního prostředí. 19. vzhledem k tomu, že pokud určitá norma kvality životního prostředí vyžaduje přísnější podmínky, než jakých lze dosáhnout s použitím nejlepší dostupné techniky, budou v povolení obsaženy dodatečné podmínky, aniž by byla dotčena ostatní opatření, která je třeba přijmout v zájmu dodržení norem kvality životního prostředí. 20. vzhledem k tomu, že nejlepší dostupné techniky se průběhem času mění, zejména díky technickému pokroku, příslušné úřady musí tento vývoj sledovat nebo být o něm informovány. 25. vzhledem k tomu, že rozvoj a výměna informací o nejlepších dostupných technikách na úrovni Společenství přispěje k vyrovnávání technologických rozdílů v rámci Společenství, podpoří celosvětové ro zšiřování znalostí limitních hodnot a postupů používaných ve Společenství a pomůže členským státům účinně uplatňovat tuto Směrnici.

5 V článku 2 Definice je v návaznosti na další opatření stanoveno v odstavci 11, že Pro účely této Směrnice se rozumí : nejlepší dostupnou technikou nejefektivnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a jejich provozních metod, dokládající vhodnost určitých technologií jako základu pro emisní limity, které mají vyloučit nebo, pokud to není možné, celkově snížit emise a účinky na životní prostředí jako celek: - technikou se rozumí jak používaná technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno a vyřazeno z činnosti, - dostupnou technikou se rozumí technika, která byla vyvinuta v měřítku, které umožňuje realizaci v příslušném průmyslovém oboru za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přednosti, ať již tato technologie je nebo není v dotyčném členském státě používána či vyráběna, pokud je provozovateli vhodně přístupná., - pod pojmem nejlepší se rozumí nejefektivnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. V článku 10 Nejlepší dostupná technika a normy kvality životního prostředí stanoví: Jestliže norma kvality životního prostředí vyžaduje přís nější podmínky, než jaké jsou dosažitelné užitím nejlepší dostupné techniky, v povolení budou požadována zejména dodatečná opatření, aniž by tím byla dotčena další opatření, která mají být přijata ke splnění norem kvality ži votního prostředí. V článku 11 Vývoj nejlepších dostupných technik se stanoví: Členské státy zajistí, aby příslušné úřady sledovaly vývoj nejlepších dostupných technik, nebo o něm byly informovány. V článku 16 Výměna informací je stanoveno v odstavci 2 : Komise zorganizuje mezi členským i státy a m ezi zainteresovaným i průmyslovými odvětvími výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, o souvisejícím monitorování a jejich vývoji. Výsledky této výměny informací Komise každé tři roky zveřejní. V článku 16 Výměna informací je stanoveno v odstavci 4 : Členské státy zřídí nebo určí úřad či úřady odpovědné za výměnu informací podle ustanovení odstavců 1, 2 a 3 a uvědomí o tom Komisi. Při určování nejlepší dostupné techniky je třeba věnovat zvláštní pozornost aspektům uvedeným v Příloze IV., Směrnice která stanoví:

6 Při určování nejlepší dostupné techniky odpovídající definici v čl. 2 odst. 11, obecně nebo v určitých případech, se zřetelem k očekávaným nákladům a přínosům plánovaného opatření a se zřetelem k zásadám prevence a předběžné opatrnosti, je třeba vzít v úvahu: 1. použití nízko odpadové technologie 2. použití látek méně nebezpečných 3. podporu zhodnocování a recyklaci látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklaci odpadu; 4. srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku 5. technický rozvoj a vývoj vědeckých poznatků 6. charakter, účinky a množství příslušných emisí 7. předpokládané termíny spuštění nových nebo existujících zařízení 8. dobu potřebnou k zavedení nejlepší dostupné techniky 9. spotřebu a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a jejich energetickou náročnost 10. požadavek prevence nebo omezení na minimum celkových účinků emisí na ži votní prostředí i na stupeň rizika jeho ohrožení 11. požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí 12. informace zveřejňované Komisí podle článku 16 ( 2 ) nebo mezinárodními organizacemi Směrnice Rady o sdružené prevenci a řízení znečištění nabyla účinnosti dvacátého dne po svém zveřejnění to je 30. října 1996 a podle článku 21 Nabytí účinnosti odstavce 1 členské státy přijmou a uvedou v platnost zákony, předpisy a administrativní ustanovení nezbytné ke splnění této Směrnice, nejdéle do tří let od jejího nabytí účinnosti. Dále dle odstavce 2 stejného článku členské státy sdělí Komisi texty hlavních ustanovení národního práva, která přijmou v oblasti, na kterou se vztahuje tato Směrnice. POZNÁMKA: Směrnice (Directive) určují společné cíle a základní povinnosti členských států týkající se oblasti řešené směrnicí. Transpozicí jsou práva a povinnosti uvedená ve směrnici přenášeny do existujících nebo nově vytvářených právních předpisů členských států. Směrnice je závazná pro každý členský stát pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává národním orgánům. Směrnice nejsou přímo závazné pro fyzické a právnické osoby, nositelem odpovědnosti za jejich naplňování je členská země, a to i v případě, že směrnici do národního práva ve stanovené době netransponuje.

7 5 LEGISLATIVA ČESKÉ REPUBLIKY ve vztahu k nejlepším dostupným technikám. V období před přijetím České republiky za člena Evropských společenství byla implementována uvedená Směrnice Rady 96/61/ES do českého právního řádu zákonem č. 76/2002 Sb., ze dne 5. února 2002 o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů ( zákon o integrované prevenci). Zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003 s výjimkou ustanovení 5 a 6, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení. Tento zákon V 1 Účel a předmět zákona v odstavci 2 Tento zákon písmenu f) stanoví upravuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách V 2 Základní pojmy je v návaznosti na další opatření stanoveno, že Pro účely tohoto zákona se rozumí v písmenu f) : nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné a zároveň jsou nejúčinnější v dosahování ochrany životního prostředí jako celku. V 4 Obsah žádosti stanoví v odstavci (1) Žádost musí obsahovat v písmenu k) porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami. Dále v 13 Rozhodnutí o žádosti upravuje podmínky odvolání nebo rozkladu ve vztahu k nejlepším dostupným technikám takto: Odstavec (7) Ministerstvo životního prostředí zašle odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí o žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti a Ministerstvu zdravotnictví k posouzení, zda došlo k pochybení při použití nejlepších dostupných technik při stanovení závazných podmínek provozu. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí nebo ministr životního prostředí při vydání rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu z těchto vyjádření vychází Dále pak v Hlavě IV Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách upravuje systém výměny informací o nejlepších dostupných

8 technikách v 27 takto: Odstavec (1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách zahrnuje: a) sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech vydávaných Evropskými společenstvími (dále jen "dokumenty Evropských společenství") a sledování vývoje nejlepších dostupných technik v České republice. b) zajišťování autorizovaných překladů dokumentů Evropských společenství, jejich zveřejňování a výklad, c) předávání a zveřejňování informací o vývoji nejlepších dostupných technik a zveřejňování seznamu zařízení, d) hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik podle hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, zejména v rámci 1. podmínek stanovených v pravomocných integrovaných povoleních, 2. plnění ohlašovacích povinností podle hlavy III, 3. výsledků provedených kontrol, e) předávání výsledků hodnocení podle písmene d) přís luš ným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství. Odstavec (2) Systém výměny informací zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, Českou inspekcí životního prostředí (dále jen "inspekce"), kraji a agenturou. Odstavec (3) Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách stanoví vláda nařízením. V 29 Ministerstvo životního prostředí se v písmenu f), g) a h) ukládá: f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad a předává informace o vývoji nejlepších dostupných technik, g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik, h) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství V 30 Ministerstvo průmyslu a obchodu se ukládá: Ministerstvo průmyslu a obchodu a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie zařízení 1, 2, 3, 4 a 6.1, 6.2, 6.3, 6.7 a 6.8 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

9 b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik d) zabezpečuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách V 31 Ministerstvo zemědělství se ukládá : Ministerstvo zemědělství a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie zařízení 6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik, b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení, c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik. V 33 Kraj se písmenu f) ukládá: f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům. V 34 Česká inspekce životního prostředí se v písmenu f) ukládá: f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům. Tento zákon je obdobně jako směrnice EU doplněna přílohou č. 3, která stanoví Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik takto: Hlediska, která musí úřad při určování nejlepších dostupných technik buď obecně, anebo v určitých případech, se zřetelem k očekávaným nákladům a přínosům plánovaného opatření a se zřetelem k principům prevence a předběžné opatrnosti, zohlednit jsou: 1. Použití nízko odpadové technologie. 2. Použití látek méně nebezpečných. 3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu. 4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku. 5. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci. 6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí. 7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu.

10 8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky. 9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost. 10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum. 11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí. 12. Informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik a jejich monitorování zveřejňované Evropskou komisí nebo mezinárodními organizacemi. Uvedený zákon v 4 Obsah žádosti odstavce (3) stanoví, že vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění stanoví prováděcí právní předpis. Toto ustanovení zákona bylo naplněno Vyhláškou č. 554/2002 Sb., ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Tato stanoví a určuje, ve kterých kapitolách, v jakém rozsahu a jakých hodnotách se zařízení, nebo příslušná část souboru souvisejících technických a technologických jednotek nacházejících se v jednom provozu a tvořící nedílnou součást žádosti porovnává s nejlepší dostupnou technikou. Jsou to tyto následující kapitoly: Kapitola 5 Popis zařízení a s nimi přímo související činnosti Podkapitola 5.4 Porovnání s nejlepší dostupnou technikou Předmět porovnání Technologické nebo technické řešení v zařízení 1 Nejlepší dostupná technika Porovnání a zdůvodnění rozdílů řešení 1 U zařízení, před zahájením výstavby a ve výstavbě je vhodné uvést i referenční údaje na instalaci identické technologie nebo techniky v zahraničí. Kapitola 7 Popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají / budou používat a jím jsou / budou produkovány Podkapitola 7.1 Suroviny včetně vody, pomocné materiály, další látky, jejich vlastnosti Část Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami Část zařízení Sledovaný parametr Parametr nejlepší dostupné techniky Parametr zařízení Zdůvodnění rozdílů

11 Podkapitola 7.4 Palivo-energetická bilance, zdroje a spotřebiče, úsporná opatření Část Porovnání spotřeby energie a energetické účinnosti s nejlepšími dostupnými technikami Část zařízení Sledovaný parametr Parametr nejlepší dostupné techniky Parametr zařízení Zdůvodnění rozdílů Kapitola 8 Emise a jejich zdroje, další vlivy ze zařízení Podkapitola 8.9. Porovnání emisních parametrů zařízení s nejlepšími dostupnými technikami. Část zařízení /čištění odpadních plynů Emisní limit podle platné legislativy Sledovaný nebo rozhodnutí parametr příslušného orgánu, popř. emisní strop Parametr nejlepší dostupné techniky Parametr zařízení Zdůvodnění rozdílů Kapitola 10 Popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k předcházení vzniku,úpravě, využití či odstraňování odpadu Podkapitola Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami Část zařízení Sledovaný parametr nebo řešení Parametr/řešení nejlepší dostupné techniky Parametr/řešení zařízení Zdůvodnění rozdílů 6 Evropská komise Generální Direktoriát JRC, Spojené výzkumné středisko, Institut perspektivních technologických studií Sevilla. Jako pomoc členským státům při zavádění všech opatření týkající se IPPC byla v Seville zřízena Evropskou komisí Generálním direktoriátem JRC v rámci Institutu

12 perspektivních technologických studií mezinárodní odborná kancelář - Evropská kancelář IPPC ( European Integtrated Pollution Prevention and Control Bureau ). V rámci této kanceláře jsou soustředěni odborníci delegovaní jednotlivými členskými zem ěmi za obory dotčených prům yslových činností. Cílem práce této kanceláře a delegovaných odborníků je výměna informací z oblasti technologické a technické úrovně zařízení podléhajících IPPC, dosáhnout harmonizaci standardů a získané poznatky výsledky výměny informací publikovat v referenčních dokumentech BAT ( BAT Reference Documents) publikovaný pod názvem BREF vždy s příslušným označením průmyslové činnosti které se dokument týká. Pro oblast činnosti v rámci výroby potravin, nápojů a krmiv je rozpracován BREF potraviny, nápoje a mléko. Dokončen je BREF průmyslu jatek a vedlejších živočišných produktů. Za Českou republiku je do této činnosti delegován Ing. Josef Kališ, pracovník Ministerstva zemědělství České republiky a Dr. Ing. Petr Marada, pracovník Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno. 7 Fórum pro výměnu informací a Technické pracovní skupiny. Ve va zbě na harmonizovanou legislativu České republiky a uvedené organizační opatření Evropské komise bylo přijato Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Řeší v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR zřízení shromáždění odborníků pod názvem Fórum pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách a v rámci kategorií uvedených v příloze č. 1 k zákonu 76/2002 Sb., vždy pod gescí příslušného ministerstva ustavení Technických pracovních skupin ( TPS ). V rámci Ministerstva zemědělství ČR jsou ustaveny 4 Technické pracovní skupiny. Společná vrcholová TPS pro kategorie 6.4, 6.5. a 6.6. dle přílohy č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb. Dále pak samostatné TPS potraviny, nápoje a krmiva pro kategorii 6.4, pak TPS pro kategorii 6.5. a samostatně TPS pro kategorii 6.6. Z uvedeného legislativního rámce a organizačně technického zajištění problematiky nejlepších dostupných technik je patrné, že této činnosti je věnována mimořádná pozornost, v dokumentech pro získání integrovaného povolení samostatné kapitoly jejího vyhodnocení a pro budoucnost trvalá práce pro zainteresované odborníky a výzkumné ústavy při vytváření předpokladů trvale zlepšujícího se vztahu zařízení k ži votním u prostředí jako celku. 8 Vlastní metodika V České republice jsou pro posuzování nejlepší dostupné techniky dva základní materiály:

13 Příloha č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prvenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů ( zákon o integrované prevenci ). a Referenční dokument Nejlepší dostupné technologie v průmyslu jatek a vedlejších ži vočišných produktů BREF EK pracoviště Sevilla, který byl doplněn výtahem zam ěřeným na pasáže týkající se výhradně referencí nejlepších dostupných technik a zpracován jako samostatný referenční dokument. Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik uvedená v příslušné legislativě a zejména v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., jsou stanovena tak, že je možné provádět porovnání s nejlepší dostupnou technikou, vyhodnocování a zdůvodnění rozdílů těmito metodami: a) porovnávacím kvalitativním způsobem slovní hodnocení příloha č. 3 k zákonu č. 76/2002 Sb. b) porovnávacím kvantitativním způsobem se stanovenými hodnotami v příslušné legislativě např. složkové zákony, zejména v kapitole 8.9 přílohy k vyhlášce č. 554/2002 Sb. c) porovnávacím kvantitativním způsobem se stanovenými hodnotami obsažených v příslušných smlouvách nebo rozhodnutích příslušných orgánů odpadní vody dodávané na jinou ČOV, zejména v kapitole 8.9. přílohy k vyhlášce č. 554/2002 Sb. d) porovnávacím kvantitativním i kvalitativním způsobem s hladinami hodnot pro nastavení zařízení a odbornými požadavky uváděnými v BREF průmyslu jatek - Referenční dokument Nejlepší dostupné technologie v průmyslu jatek konečný návrh září e) porovnávacím kvantitativním způsobem v časové řadě dosahovaných výsledků časový vývoj dosahovaných hodnot podle protokolů autorizovaných měření o rozborech a uplatňovaného systému monitoringu uváděných v částech kapitol označených jako Parametr / řešení zařízení v příslušných kapitolách dle přílohy k vyhlášce 554/2002 Sb. Vyhodnocení dle bodů b), c) a d) se blíží plnohodnotnému kvantitativnímu vyhodnocení a vhodně doplňuje slovní hodnocení, které je v některých případech nezbytné. Pro tyto okruhy hodnocení pak platí, že čím více údajů máme k dispozici jak na straně požadovaných nebo srovnávaných hodnot tak i na straně dosahovaných hodnot tím je hodnocení objektivnější a nedává podněty ke zpochybňování a nežádoucím diskuzím. Obdobně jsou i stanoveny reference v BREF Nejlepší dostupné technologie v průmyslu jatek a vedlejších živočišných produktů. Kriteria, která jsou v BREF uvedena lze pro porovnání zařízení posuzovatele s referencemi o nejlepších dostupných technikách charakterizovat takto: a) kvantitativní hodnocení pro porovnání hodnot s BREF. Jsou uvedeny referenční hodnoty odpovídající nejlepší dostupné technice / technologii vždy v určitém rozsahu dané možnosti

14 b) kvantitativní hodnocení pro porovnání hodnot s BREF, které podávají informaci o dosahovaných hodnotách u jednotlivých případů v uvedených zem ích a zařízeních. Nejsou uváděny obecně plané rozsahy hladin hodnot. c) kvalitativní hodnocení slovní hodnocení v případech, kde je v BREF popisována nejlepší dostupná technika / technologie a nelze vyhodnotit jinak. Jedná se o slovní doporučení zejména technologických operací, vybavení zařízení nebo stavebních úprav bez hodnotových vyjádření. Informace obsažené v referenčním dokumentu jsou určeny k použití při určování BAT - dle vyhlášky č. 554/2002 Sb., k porovnání zařízení nebo části zařízení pro které je žádáno o integrované povolení s nejlepšími dostupnými technikami referencemi uvedenými v dokumentu BREF. Jestliže provádíme porovnání s nejlepší dostupnou technikou a nastavujeme podmínky pro udělení povolení je nutné mít na zřeteli celkový výsledek jehož má být dosaženo vysoká úroveň ochrany životního prostředí. Jelikož nejlepší dostupné techniky se budou časem měnit, bude patřičně revidován a aktualizován vždy příslušný BREF. Všechny připomínky a návrhy je nezbytné průběžně zasílat na adresu Evropské kanceláře IPPC při Ústavu pro perspektivní technická studia (Institute for Prospective Technological Studies) Z uvedeného je zřejmé, že nejvhodnější pro vyhodnocování kapitol Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami požadovanými v žádosti o Integrované povolení je použití vyhodnocení dle přílohy č. 3 k zákonu č. 76/2002 Sb., s využitím ustanovení bodu 12 této přílohy. 9 Příklady pro kapitolu 5.4. dle přílohy k vyhlášce 554/2002 Sb. 5. Popis zařízení a s ním přímo spojených činností Podkapitola 5.4 Porovnání s nejlepší dostupnou technikou Uvést porovnání používané nebo navrhované technologie nebo techniky s nejlepšími dostupnými technikami pro všechny části zařízení popsané v kapitole 5.1. Uvést použité zdroje informací a způsob určení nejlepší dostupné techniky. V případě, kdy neexistuje příslušný referenční dokument nejlepších dostupných technik, rovněž vyhodnotit techniky použité nebo navrhované pro zařízení v hlediscích určujících nejlepší dostupnou techniku uvedených v příloze č. 3 zákona. Porovnat parametry zařízení a zvolená řešení v oblasti nakládání s odpady s nejlepšími dostupnými technikami v této oblasti a zdůvodnit veškeré odchylky. Uvést použité zdroje informací a způsob určení nejlepší dostupné techniky, pokud se liší od zdrojů informací a způsobu určení nejlepší dostupné techniky uvedených v kapitole 5.4. Přehled je třeba upravit podle konkrétního případu.

15 Odkazy na kapitoly BREF: Přejímka zvířat Vyložení zvířat z dopravních prostředků, která jsou po každém vyskladnění umyta, případně desinfikována. Mycí voda je odváděna přes lapač do kanalizačního systému. Pevné zbytky hnůj a podestýlka (v případě ustájení přes noc) se odstraňuje mechanicky. Porážka velkých zvířat kapitola Ustájení kapitola Ustájení zvířat před porážkou je v určeném prostoru, případně na volné ploše. Zajištění sprchování před porážkou i při vysokých teplotách. Ustájení po dobu nezbytně nutnou. Ustájovací plocha betonová podlaha, případně s podestýlkou, s podpodlažním odvodem splašků Omráčení / Porážka kapitola 2.1.2, kapitola = omráčení pomocí pistole s upoutaným projektilem = omračování pomocí elektrického proudu elektrickými kleštěmi = omračování pomocí plynové komory s CO 2. Vykrvení kapitola Po omráčení v co nejkratší době, proříznutí alespoň jedné krční tepny, vykrvení do sběrného koryta, sběr krve s dvojím odtokem pro čerpání krve včetně odvodu mycí vody. Stahování kůží kapitola Odstraňování hlav a kopyt u skotu a ovcí kapitola Paření prasat kapitola Jateční těla korpusy procházejí statickou nebo rotující pařící lázní naplněnou vodou o teplotě v rozmezí C, po dobu 3 až 6 minut kde ztratí štětiny i paznehty. Pro uvolňování štětin se mohou do pařící lázně přidávat vápenné přípravky nebo depilační činidla jako např. borohydrid sodný. Voda a kaly se v běžné praxi vypouštějí přímo do systému odpadních vod při ukončení výroby. Odstraňování prasečích štětin a paznehtů kapitola Pro jejich odstranění z těl prasat se používá automatický odštětinovací stroj, který je vybaven množstvím rotačních pryžových škrabek nebo podobných elementů, které kartáčují nebo oškrabávají povrch korpusu. Paznehty mohou být sbírány i suché a odesílány do kafilérie. Použitá voda může být recyklována zpět do odštětinovacího zařízení a tato voda se jedenkrát za den vypouští do kanalizace odpadních vod závodu.

16 Opalování prasat / dočištění kapitola Opalováním těl prasat se odstraňují zbytky štětin, které nebyly odstraněny v odštětinovacím zařízení. Opalovací jednotka běžně používá propanové hořáky zapalované přerušovaně, obvykle na dobu 20 vteřin v každé minutě. Méně časté je použití hořáků olejových. Plynová opalovací jednotka se může skládat ze 40 hořáků, které jsou zapalovány na dobu 5 vteřin při vstupu každého korpusu do jednotky. Doba opalování u jednoho korpusu může být 5 až 15 vteřin podle rychlosti porážky. Opalovací teploty jsou v rozmezí 900 až C. Úprava kůrky kapitola Vykolení kapitola Vykolení je ruční odstranění všech vnitřních, dýchacích plicních a trávících orgánů se kterými se dále nakládá podle příslušných veterinárních a hygienických předpisů Půlení kapitola Prasata jsou rozpůlena podél páteře pomocí speciální k tomuto účelu určené pily. Na pilový list se stříká voda, pro odstranění všech vznikajících kostních pilin. Půlky nebo celé trupy jsou oplachovány nízkotlakou pitnou vodou před jejich umístěním do chladírny nebo mrazírny Chlazení kapitola Aby se snížila teplota na méně než 7 0 C pro snížení mikrobiálního růstu jsou jateční půlky chlazeny v šarkových chladících zařízeních s teplotou vzduchu mezi 0 až 4 0 C. Obvyklá doba chlazení v těchto zařízeních je pro trupy prasat 12 až 24 hodin. Prasečí trupy je možno chladit i rychle v tunelu po dobu cca 70 minut při minus 20 0 C, s následnou 16 hodinovou temperancí při cca 5 0 C pro vyrovnání teploty. Alternativně je možno chladit v šarkových zařízeních při minus 5 až minus 10 0 C. Po tomto úkonu jsou půlky uloženy do chlazeného skladu pro uložení před jeho expedicí k bourání, k prodeji nebo dalšímu jinému zpracování. Chladírenská technologie Běžně používaná chladiva jsou čpavek, etylénglykol a voda. Zařízení zajišťující chlazení jsou složená z výparníku, kompresoru, kondenzátoru, expandéru, soustavy ovládacích prvků, jističů a ochran Přidružené činnosti po směru linky kapitola Zpracování vnitřností Pro potravinářské či farmaceutické účely je postupováno podle přís lušných veterinárních a hygienických předpisů. Jsou-li střeva určena ke zpracování v kafilériích je odstraněn jejich obsah. Zpracování kůží (úsní) Kůže pro zpracování v koželužnách lze zpracovat do 8 až 12 hodin po porážce a nevyžadují žádné ošetření. Mají-li být zpracovány do 5 až 8 dnů je potřebné je ochladit. Ostatní úpravy se provádí podle jejich určení a požadavků záka zníka.

17 Porážka drůbeže kapitola = omračování ptáků v jejich modulech inertním plynem v nových závodech a tam, kde jsou stávající omračovací zařízení a dodavatelská vozidla zralá na výměnu za nová = při vykládání a navěšování se ptáci vzpírají a mávají křídl y tvoří se v těchto prostorách velké množství prachu obecně se odvádí odsávacím větráním přes nohavicové filtry. Porážka drůbeže kapitola Příjem drůbeže kapitola Omráčení a vykrvení kapitola Paření = paření drůbeže parou = v případech u stávajících jatek, kde není ekonomicky udržitelný přechod na paření parou, izolace pařící lázně = používání recyklované vody, např. z pařících lázní pro dopravu peří Škubání kapitola Používání trysek místo trubek pro sprchování drůbeže během škubání Kuchání - kapitola Používání úsporných sprchových hlavic pro mytí drůbeže při kuchání Chlazení kapitola = chlazení drůbeže ponorem se šroubovitým posunem a řízení, regulace a minimalizace spotřeby vody = chlazení ponorem / vířením, chlazení postřikem, chlazení vzduchem = popis chladírenské technologie Zrání kapitola Čištění jatek kapitola Skladování vedlejších produktů jatek kapitola Čištění odpadní vody prováděné na jatkách kapitola 2.2 Čištění odpadních vod z jatek kapitola Primární čištění odpadní vod z jatek - kapitola Sekundární čištění odpadní vody z jatek kapitola Terciární čištění odpadní vody z jatek kapitola

18 Nejlepší dostupné technologie kapitola 5 Další doporučené postupy BAT výběr z kapitoly 5 = odstranit všechny hadice s tekoucí vodou a opravit kapající kohoutky = namontovat a používat odpady se síty nebo lapači tak, aby se do odpadní vody nedostával pevný materiál = vyčistit vozidla a zařízení nasucho před použitím vysokotlakých vodních hadic opatřených ručními spouštěmi = používaní škrabek pro počáteční úklid a čištění žlabu na sběr krve = kde je vhodné zařízení provozovat systém čištění bez demontáže = vyhýbat se mytí jatečních trupů, a kde to není možné snížit je na minimum ve spojení s technologiemi čisté porážky = opakovaně používat studenou vodu v odštětinovacích strojích = opakovaně používat chladící vodu z pecí na opalování prasat = vyprazdňovat žaludky a tenká střeva suchým postupem = odstranit zařízení pro mytí jatečních trupů z porážecích linek drůbeže kromě stanovišť za škubáním a kucháním a používat recyklovanou vodu = nepřetržitě sbírat vedlejší živočišné produkty na suché cestě a vzájemně je segregovat po celé délce porážecí linky = optimalizovat vykrvení a sběr krve = používat pro vedlejší živočišné produkty utěsněné skladovací, manipulační případně chlazené zpracovatelské objekty a zařízení = uzavřít všechny budovy používané pro dodávání, skladování, manipulaci s vedlejšími živočišnými produkty = čistit a desinfikovat vozidla a zařízení používané pro dodávky po každé dodávce a použití = obsahy žaludku a střev jsou ekologicky likvidovány autorizovanou firmou, s kterou je uzavřena řádná smlouva. 10 Příklady pro kapitolu 6. dle přílohy k vyhlášce 554/2002 Sb. 6. Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti Kapitola slouží pro účely zveřejnění vybraných údajů z žádosti v rámci řízení o vydání integrovaného povolení a kromě identifikace provozovatele zařízení obsahuje zejména popis: Bod: 7. porovnání s nejlepšími dostupnými technikami Výtah charakteristických technických a technologických údajů s celkových definováním, jak uvedené zařízení a s ním spojené činnosti odpovídá či neodpovídá požadavkům nejlepších dostupných technik a referencím k nim.

19 11 Příklady pro kapitolu dle přílohy k vyhlášce 554/2002 Sb. Kapitola 7 Popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají / budou používat a jím jsou / budou produkovány Podkapitola 7.1 Suroviny včetně vody, pomocné materiály, další látky, jejich vlastnosti Část Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami Porovnat parametry zařízení (například spotřeba surovin, vody, materiálů apod.) s parametry nejlepších dostupných technik a zdůvodnit veškeré odchylky. Uvést použité zdroje informací a způsob určení nejlepší dostupné techniky, pokud se liší od zdrojů informací a způsobu určení nejlepší dostupné techniky uvedených v kapitole 5.4. Potvrdit soulad s příslušnými právními předpisy, pokud se tyto vztahují ke sledovaným parametrům. Přehled je třeba upravit podle konkrétního případu. Odkazy na kapitoly BREF: Jatka údaje o celkových spotřebách a emisích na úrovni závodu kapitola Údaje o spotřebě a emisích pro porážku skotu tabulka 0.1. Údaje o spotřebě a emisích pro porážku prasat tabulka 0.2. Údaje o spotřebě a emisích pro porážku ovcí tabulka 3.3. Údaje o spotřebě a emisích pro porážku drůbeže tabulka 3.4. Některé další příklady: Spotřeba vody Celková spotřeba vody dle BREFu Jatka je pro tuto činnost stanovena v rozmezí l na jednu tunu prasečích trupů. U masné výroby nestanovuje BREF celkovou spotřebu vody. Pro orientaci byla použita hodnota uvedená v BREFu 10 až 20 m 3 na 1 t ( tab ). Vedlejší produkty Produkce vedlejších produktů dělení / vykosťování je uvedena v procentech hmotnosti jatečního trupu pro prasata v rozmezí 5 9,5 %. Produkce odpadní vody BREF Jatka uvádí produkci odpadní vody ve výši l na jednu tunu prasečích trupů.

20 12 Příklady pro kapitolu dle přílohy k vyhlášce 554/2002 Sb. Kapitola 7 Popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají / budou používat a jím jsou / budou produkovány Podkapitola 7.4 Palivo-energetická bilance, zdroje a spotřebiče, úsporná opatření Část Porovnání spotřeby energie a energetické účinnosti s nejlepšími dostupnými technikami Porovnat parametry zařízení (například spotřeba energií, energetická účinnost a pod) s parametry nejlepších dostupných technik a zdůvodnit veškeré odchylky. Uvést použité zdroje informací a způsob určení nejlepší dostupné techniky, pokud se liší od zdrojů informací a způsob určení nejlepší dostupné techniky uvedených v kapitole 5.4. Potvrdit soulad s příslušnými právními předpisy, pokud se tyto vztahují ke sledovaným parametrům. Přehled je třeba upravit podle konkrétního případu. Legislativa České republiky: Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií. Odkazy na kapitoly BREF: Zavedení systému energetického řízení kapitola Vybrané příklady: Spotřebu energie (společně elektřina + palivo) stanoví BREF na jednu tunu prasečích trupů ve výši kwh. Pro masnou výrobu není v BREFu stanovena hodnota, byla použita hodnota kwh na tunu výroby (tab ) 13 Příklady pro kapitolu 8.9. dle přílohy k vyhlášce 554/2002 Sb. Kapitola 8 Emise a jejich zdroje, další vlivy ze zařízení Podkapitola 8.9. Porovnání emisních parametrů zařízení s nejlepšími dostupnými technikami. Porovnat emisní parametry zařízení s hodnotami dosahovanými nejlepšími dostupnými technikami a zdůvodnit veškeré odchylky. Uvést použité zdroje informací a způsob určení nejlepší dostupné techniky, pokud se liší od zdrojů informací a způsobu určení nejlepší dostupné techniky uvedených v kapitole 5.4.

21 Přehled je třeba upravit podle konkrétního případu (uvedený přehled je koncipován pro emise do ovzduší,provozovatel zařízení uvede údaje podobného rozsahu pro emise do vod, půdy, vyzařování hluku, vibrací a neionizujícího záření, pokud vznikají. Emisní limit podle platné legislativy nebo rozhodnutí příslušného orgánu: Legislativa České republiky: Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů ( zákon o ochraně ovzduší) Zákon č. 96/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o zm ěně některých dalších zákonů ( zákon o ochraně ovzduší ) ve znění zákona č. 521/2002 Sb. Zákon č. 186/2004, změna zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů. Zákon č. 521/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů ( zákon o integrované prvenci ), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů ( zákon o ochraně ovzduší ). Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachu a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Vyhláška č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paůiv z hlediska ochrany ovzduší. VYBRANÉ PŘÍKLAD Y: Oxid uhelnatý opalování štětin, udírny 800 mg /m 3 při hmotnostním toku vyšším než 5 kg/h Vyhláška č. 356/02 Sb. Oxid dusíku opalování štětin, udírny 500 mg.m 3 při hmotnostním toku vyšším než 10 kg/h Vyhláška č. 356/02 Sb. TZL opalování štětin, udírny 200 mg /m 3 při hmotnostním toku vyšším než 2,5 kg/h Vyhláška č. 326/02 Sb. - udírny VOC udírny 150 mg/ m 3 při hmotnostním toku vyšším než 3 kg/h Organické látky opalování štětin 50 mg /m 3 při hmotnostním toku vyšším než 500 g/h Vyhláška č. 356/02 Sb.

22 ČOV zápach Dle současné legislativy 50 OUER na hranici pozemku Čerpací stanice nafty při stáčení (plnění) zápach 150 mg /m 3 při hmotnostním toku vyšším než 3 kg/h 50 OUER na výduchu NO x / CO - plynová kotelna 200mg/ m 3 / 100 mg/ m 3 příloha č. 4 k vyhl. 352/2002 Zápach jatka (střevárna) 50 OUER na výduchu Hluk na hranici pozemku ve dne 50 db(a) v noci 40 db(a) Nařízení vlády č. 342/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku. Parametr nejlepší dostupné techniky BREF nejlepší dostupné techniky pro průmysl jatek: VYBRANÉ PŘÍKLADY z BREF: Jatka údaje o celkových spotřebách a emisích na úrovni závodu kapitola Údaje o spotřebě a emisích pro porážku skotu tabulka 0.1. Údaje o spotřebě a emisích pro porážku prasat tabulka 0.2. Údaje o spotřebě a emisích pro porážku ovcí tabulka 3.3. Údaje o spotřebě a emisích pro porážku drůbeže tabulka 3.4. Obecné postupy použitelné na jatkách kapitola 4.1. Pachový audit kapitola Čištění odpadní vody kapitola NĚKTERÉ PŘÍKLADY: Úrovně emisí spojené s BAT pro minimalizaci emisí z jatek do vody kapitola 7 ChSK BSK Pevné látky 5 60 Dusík (celk.) Fosfor 2 5 FOG 2,6-15 Hluk a vibrace kapitola Večer a v noci je typická úroveň v mezích db(a) resp db(a Zápach kapitola CEN zpracovává normu pro měření zápachu pren 13725:2001 Jakost Ovzduší Stanovení koncentrace zápachu dynamickou olfaktometrií. Stanovení koncentrace zápachu dynamickou olfaktometrií není dosud k dispozici Až bude k dispozici, měla by v budoucnu usnadnit dosažení shody.

23 14 Příklady pro kapitolu dle přílohy k vyhlášce 554/2002 Sb. Kapitola 10 Popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k předcházení vzniku,úpravě, využití či odstraňování odpadu Podkapitola Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami Porovnat parametry zařízení a zvolená řešení v oblasti nakládání s odpady s nejlepšími dostupnými technikami v této oblasti a zdůvodnit veškeré odchylky. Uvést použité zdroje informací a způsob určení nejlepší dostupné techniky, pokud se liší od zdrojů informací a způsobu určení nejlepší dostupné techniky uvedených v kapitole 5.4.Přehled je třeba upravit podle konkrétního případu. Legislativa České republiky: Zákon č. 185/2001 Sb., zákon o odpadu Zákon č. 477/2001 Sb., zákon o obalech a o změně některých zákonů ( zákon o obalech ). Odkaz na kapitoly BREF: Nástroje ekologického hospodaření kapitola Vzdělávání zaměstnanců : Zajištění školení kapitola Jatka - obecné postupy použitelné na úrovni závodu kapitola Porážka drůbeže kapitola Úklid jatek kapitola Čištění odpadních vod z jatek kapitola Výklad pojmů, překladů a zkratek Best Available Technique (BAT) Nejlepší dostupná technika Nejefektivnější a nejpokrokovější stadium vývoje činností a jejich provozních metod, které mají vyloučit nebo pokud to není možné celkově snížit emise a účinky na ži votní prostředí jako celek. Viz také Nejlepší dostupné techniky. Best Available Technology Not Entailing Excessive Costs (BATNEEC) - Nejlepší dostupná technologie nepřekračující nadměrné náklady. Jeden z historických předchůdců BAT, který v některých národních legislativách odpovídá současnému termínu BAT ( v méně ekonomicky silných oblastech jako přechodový stupeň).

24 Benchmarking V oblasti průmyslové ochrany životního prostředí, znamená porovnávání parametrů technologií a postupů pomocí předem stanovených indikátorů ( na příklad měrná emise do životního prostředí a nebo energetická spotřeba na jednotku výroby ). V širším významu je benchmarking používán na příklad pro porovnání ekonomického profilu podniků podle ekonomických indikátorů. ( uváděných na příklad ve výroční zprávě). Best AvailableTechnology Reference Documents (BREF ) Referenční dokumenty BAT, které jsou výsledkem formální výměny informací o BAT a odvozených emisních limitech.bref vytváří Evropská kancelář IPPC a vydává je Evropská komise. BREF s jsou připravovány postupně pro jednotlivá výrobní odvětví respektive procesy užívané v několika odvětvích vyjmenované přílohy I. Směrnice IPPC. Council Direktive of 24 September 1996 concening integrated pollution prevention and kontrol Směrnice Rady z 24. září 1996 o sdružené prevenci a řízení znečištění. Developments in best Available techniques Vývoj nejlepších dostupných technik Environmental duality standarts Norm y kvality ži votního prostředí Informační zdroje - internet 16 CENIA Česká informační agentura životního prostředí Český hydrometeorologický ústav Evropská komise, DG-Environment IPPC European IPPC Burelu (Evropská kancelář IPPC a centrum evropských technických pracovních skupin) Adresa: European Integrated Pollution Prevention and Control Burelu Edificio Expo-WTC,c/Inca Garcilaso, s/n, E Seville, Spain Telefon , e- mail: eippcb@jrc.ex, Informační portály: IPPC informační server MPO ČR IRZ Státní správa Vyhledávač Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Státní fond životního prostředí Státní veterinární správa Výzkumný ústav potravinářský Praha

25 17 Zástupci České republiky za problematiku Ministerstva zemědělství ČR v TW G Sevila. Dears, Let me apply for nomination of a Czech expert who will participate in the Technical Working Group for the BAT document slaughterhouses and animal byproducts. The Ministry of Agriculture newly nominates the second candidate Ing. JosefKališ from Ministry of Agriculture of Czech republic. Full contact:ing. Josef Kališ Ministry of Agriculture of Czech republic Tišnov Praha 1 Czech republic Tel.: Fax: josef.kalis@mze.cz Eventually, I hope the co-operation with the nominated expert will be successful and fruitful for both sides. If you have any questions feel free to contact me. Best regards. Jan Maršák IPPC Unit Ministry of the Environment Czech republic

26 Dears, Let me apply for change of a Czech expert who will participate in the Technical Working Group for the BAT document slaughterhouses and animal by-products. The Ministry of Agricultre changes candidate. An old candidate Mr. Vondráček should be replaced a new candidate, Dr. Ing. Petr Marada from Mendel Agriculture and Forestry University (MZLU), Department of agriculture, food and environmental engineering, Integrated management unit. Full contact: Dr. Ing. Petr Marada Mendel Agriculture and Forestry University Department of agriculture, food and environmental engineering Zemědělská Brno Czech republic Tel.: p.marada@quick.cz Eventually, I hope the co-operation with the nominated expert will be successful and fruitful for both sides. If you have any questions feel free to contact me. Best regards. Jan Maršák IPPC Unit Ministry of the Environment Czech republic

27 18 Závěr Návrh Metodiky pro vyhodnocování výrobních zařízení v působnosti BREF průmyslu jatek byl projednán formou oponentního řízení na poradě Technické pracovní skupiny potraviny, nápoje, krmiva dne 21. listopadu Členové TPS doporučili po zapracování přednesených a přijatých připomínek předat Ministerstvu zemědělství tuto metodiku v písemné i elektronické podobě. Technická pracovní skupina považuje tímto Pokyn Ministerstva zemědělství č.j / za splněný a doporučuje jeho profinancování zpracovatelské organizaci tak jak je v Pokynu stanoveno. Seznam příloh: Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) výběr částí, které se týkají problematiky nejlepších dostupných technik. 2. Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, torsa a způsob jejího vyplnění výběr částí, které se týkají povinnosti vyhodnocení / porovnání s parametry nejlepších dostupných technik. 3. Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. 4. Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. 5. Referenční dokument Nejlepší dostupné technologie v průmyslu jatek - porážek hovězího, vepřového, drůbeže, ovcí a dalších hospodářských zvířat. upravený pro potřeby metodiky. Část I. Obecné a úvodní informace k průmyslu jatek Část II. Používané procesy a postupy v průmyslu jatek Část III. Stávající úrovně spotřeby emisí v průmyslu jatek Část IV. Postupy k uvážení při určování BAT v průmyslu jatek.